Závěrečný úkol - Markéta Jurčíová
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×
 

Like this? Share it with your network

Share

Závěrečný úkol - Markéta Jurčíová

on

  • 269 views

 

Statistics

Views

Total Views
269
Views on SlideShare
269
Embed Views
0

Actions

Likes
0
Downloads
0
Comments
0

0 Embeds 0

No embeds

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Adobe PDF

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

Závěrečný úkol - Markéta Jurčíová Document Transcript

  • 1. Argumentace Mé vybrané téma řeší problematiku, zda má sociální pedagog kompetence na to, aby mohlpřevzít činnost školního psychologa ve školách. Dnešní trend škol je zaměstnávat školníhopsychologa, alespoň na půl úvazku jako externího pracovníka. Svoji prací chci ovšemdokázat, že profese sociální pedagog zvládne v základní rovině činnost školního psychologa.A navíc jeho kompetence jsou širšího charakteru a může tedy škole nabídnout i jiné možnosti. Název mé práce jsem seskládala z klíčových slov a záměrně jsem zvolila otázku jakonázev, neboť má práce je zamyšlením nad náhradou profese. Nahradí sociální pedagog ve školách školního psychologa? Anotace Práce se zabývá problematikou profese sociálního pedagoga ve vztahu k profesi školníhopsychologa, konkrétně se zabývá kompetencemi k dané činnosti ve školách. V úvodu jsou popsány jednotlivé činnosti školního psychologa ve školách, předevšímsociálně právní poradenství. Je zde poukazováno na fakt, že sociální pedagog má správnékompetence, aby adekvátně mohl nahradit školního psychologa, jehož profesi lze nyní vnímatjako součastný trend. V závěru práce je pak nastíněna role sociálního pedagoga jako profese ve školách, kterámůže zajistit nové prostředky a možnosti pro školní instituce. Klíčová slova Sociální pedagog, školní psycholog, škola, sociálně právní poradenství Samotná profese sociální pedagog nemá přesné vymezení v české legislativě, není anipevně zahrnuta v žebříčku pedagogických pracovníků, ani ostatních pomáhajících profesíchv České republice. Existuje však řada již dosavadních profesí zaměřených na sociálně-výchovnou činnost, jejíž náplň sociální pedagog při základní škole zvládne, především sejedná o sociálně právní poradenství. Sociálně právní poradenství spadá do kompetence školního psychologa, což je profese naškolách rozšířená a dnes podporována projekty Evropské unie, zejména projektem Operační
  • 2. program Vzdělávání pro konkurenceschopnost EU – peníze školám. Zajímavé mi přijde, že ipřesto, že školní psycholog je dotován z peněz z projektu, nepůsobí na škole vždy primárně.Když se podívám na informace o náplni práce školního psychologa na jednotlivých stránkáchzákladních škol, moc se neliší od profese sociálního pedagoga. Ten však může nabídnout ijiné činnosti vedle sociálně právního poradenství. Školní psycholog se zaměřuje na vztah dítě – učitel, či dítě – rodiče. Ale důležitý je i vztahrodiče – škola. Na rozdíl od školního psychologa, sociální pedagog má potřebné kompetencea vědomosti, aby mohl usilovat ve škole o zlepšení komunikace a samotné spolupráce mezirodiči, školou a samotnými vyučujícími. Profesorka PhDr. Ida Viktorová, působící naPedagogické fakultě Karlovy univerzity, ve své studii Mimořádné události v komunikacirodiny a školy uvádí, že „spolupráce mezi rodinou a školou je v odborné literatuře dlouhodoběvnímána jako jeden z nutných předpokladů úspěšného pobytu dítěte ve škole a nakonec irodinné reprodukce jako takové.“ Ve škole je také důležité i sociálně- psychické klima školy. „To bývá definováno jakotrvalejší sociální a emocionální naladění všech účastníků, kteří ho tvoří a prožívají v interakci.Podstatné je, že klima školy zpětně ovlivňuje: a) charakteristiky aktérů (zdravotní, sociální, pedagogické, psychologické), b) úspěšnost fungování instituce jako celku, c) kvalitu výstupů instituce.“1 Klima školy je tedy nesmírně důležitá oblast, která je však často na školách opomínána apramení z toho pak zbytečné negativní následky, kterým lze předcházet. Jak tedy lze zajistit správné klima školy? Dle mého názoru nejvíce v mimoškolníchaktivitách pro samotné žáky. Účinnou metodou může být nácvik divadla, jak z pohledupsychodrama, tak nácvik představeních pro veřejnost. Dále ke zlepšení klima, ale ikomunikace mohu přispět například různé akce pro rodiče, pracovníky a ostatní, které žácipomohou, či sami zrealizují, například různé slavnosti, besídky ale i workshopy. Na utváření klima rozhodně důležitou roli hrají učitelé, na kterých to v podstatě i nejvícezáleží, jak dané klima bude na žáky působit. Proto kromě žáků by se nemělo zapomínat připráci i na cílovou skupinu učitelů. Nejvíce podle mého názoru klima školy ovlivní učitelé,kteří ztratili chuť a energii učit. Proto by se mělo prevencí předcházet syndromu vyhoření.Burn-out, neboli tedy syndrom vyhoření se nejčastěji definuje jako stav masívního 1 Kraus, 2008, s. 107
  • 3. vyčerpání, který pociťujeme jako citovou vyprahlost. Nejlépe se dá tomuto stavu předcházetsupervizí. Ptám se tedy, je na tuto činnost kvalifikován školní psycholog? Správně kvalifikovanýškolní psycholog podle Asociace školní psychologie - česká sekce dle zákonu opedagogických pracovnících je absolvent magisterského studijního programu psychologie, aco je velmi podstatné, je dále také absolventem rozšiřujícího dvouletého studia pro školnípsychology, které akredituje katedra školní a pedagogické psychologie na Pedagogickéfakultě Karlovy univerzity v Praze a také Filozofická fakulta Univerzity Palackého vOlomouci. Dle informací z oficiálních stránek Univerzity Palackého v Olomouci se rozšiřujícístudium zaměřuje na poradenský servis například v těchto základních tématech: Základypráva pro výkon poradenské činnosti ve škole, Žák a jeho sociální zázemí, Psychopatologie veškole, Zásady práce s rodiči, Diagnostika v práci školního psychologa a školního speciálníhopedagoga, Krizová intervence ve škole. Dle mého názoru tedy školního psychologa může nahradit sociální pedagog. Nechci tvrdit,že v oblasti sociálně právního poradenství by předčil školního psychologa, to rozhodně ne.Spíše v této konkrétní náplni problematiky poradenství vidím sociálního pedagoga jako tohoprvního, který se seznamuje s problémy nejen dětí, ale i učitelů. Pokud si pracovník je vědom,že problém je závažnějšího charakteru, nebo problém nebyl schopen vyřešit a jeho řešeníselhala, tak nastává místo pro náplň práce školního psychologa jako odborníka. Profese sociálního pedagoga ve školách nabízí mnoho nevyužitelného potencionálu a můžezajistit mnohem více než dnes rozšířená profese školního psychologa, či roli učitelezastávajícího vedle zajišťování výuky také roli výchovného/studijního poradce. Sociálnípedagog může kvalitně a s dostatkem času zdokonalit klima školy, vztahy, předejítvýchovným problémům časnou prevencí a zasloužit se tak i o zlepšení výuky na školách. Seznam použité literatury KRAUS, Blahoslav. Základy sociální pedagogiky. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, 215 s. ISBN 978-807-3673-833. - Autor se problematice sociální pedagogiky věnuje ve více svých publikacích - Datum vydání knihy je aktuální - Autor není předpojatý, nabízí srovnání svého názoru s jinými autory
  • 4. - Kniha nabízí široké spektrum informací, nevěnuje se pouze jedné problematice – nejde tedy více do hloubky - Vydavatelství Portál nabízí kvalitní autory odborné literatury VIKTOROVÁ, Ida. Mimořádné události v komunikaci rodiny a školy. Studia paedagogica [online]. 2011-12-10, roč. 16, č. 2, s. - [cit. 2012-11-19]. ISSN 1803-7437. DOI: 10.5817/SP2011-2-2. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/studia-paedagogica/article/view/230  Autorka působí na Katedře psychologie na UK v Praze  Datum publikování článku pochází z roku 2011  Autorka nejprve předkládá teoretické znalosti, pak navazuje vlastním výzkumem  Článek podává aktuální výsledky výzkumu  Studia paedagogica jsou odborným časopisem vydávaným Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity vycházejícím od roku 1996 Asociace školní psychologie - česká sekce. In: Unie psychologických asociací ČR [online]. [cit. 2012-11-19]. Dostupné z: http://www.upacr.cz/index.php?lng=cs&kap=pedagogic  Autorem stránek je Unie psychologických asociací ČR, jejíž hlavní kompetencí je otázka legislativy, vytváří prostor pro komunikaci v psychologické obci  Autoři stránek mají odbornou kvalifikaci v dané problematice, např. PhDr. Václav Mertin  www stránka je aktualizovaná  www stránka nabízí nové aktuality z oboru psychologie  autoři nabízí funkční odkazy na www stránky či dokumenty doplňující danou informaci Školní psycholog a speciální pedagog na ZŠ a SŠ. In: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Institut celoživotního vzdělání [online]. [cit. 2012-11-19]. Dostupné z: http://www.icv.upol.cz/aktuality/doc/skol_psy_letak.pdf - Autorem stránek je Institut celoživotního vzdělání UP v Olomouci - stránky splňují svůj cíl – podávají informace pro případné uchazeče studia - pro svoji práci jsem zde našla informace o kompetencích školního psychologa - informační leták je zpracován přehledně, obsahuje pouze nezbytné informace - je zde uveden kontakt na osobu pro případné doplnění informací o studiu oboru školního psychologa
  • 5. MENTÁLNÍ MAPA