Závěrečný úkol kpi, puška lukáš, 382618
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×
 

Závěrečný úkol kpi, puška lukáš, 382618

on

  • 329 views

 

Statistics

Views

Total Views
329
Views on SlideShare
329
Embed Views
0

Actions

Likes
0
Downloads
1
Comments
0

0 Embeds 0

No embeds

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Microsoft Word

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

Závěrečný úkol kpi, puška lukáš, 382618 Závěrečný úkol kpi, puška lukáš, 382618 Document Transcript

  • Kurz práce s informacemi – Závěrečný úkol Teorie interaktivních médií Lukáš Puška, 382618AnotaceTato práce se zabývá tématem reklamy, a to od jejího textového počátku až po současnost,kdysetento druh dialogu mezi výrobkem a člověkem zpracovává převážně vizuálně. Je ažs podivem, do jaké míry reklama změnila svůj koncept z informativního rázu mířený pro lidi,jež užívali rozumu, do konceptu plného spokojených zákazníků, slasti a zábavy. Reklama jižnení jen pouhým rámečkem, který nás informuje o kvalitě či nekvalitě produktu, ale velkouroli zde hraje i psychologie. Je pravda, že o reklamě bylo toho napsáno spoustu, takže tatopráce bude spíše kompilačního rázu, ale lze si položit otázku, zda je člověk schopen ubránit sevykonstruované mediální masáži nebo zda existuje způsob, jak proti tomuto dravému systémubojovat. Lež prokládaná televizním programemAbych se vůbec dostal k podstatě reklamy a její komunikace se spotřebitelem, musíme sevrátit na její počátek, a to do doby, kdy se šířila převážně ústně. Rád bych se opřel oepistemologii, protože v tomto kontextu nejlépe porozumíme, jak reklamu vnímali lidév devatenáctém století a jak lidé ve století dvacátém. To souvisí především s příchodemnových médií, jakým byl telegraf, rádio, telefon a nakonec televize, které zapříčinilifragmentovanost jakéhokoliv obsahu. Příchod internetu reklamu jen zrychlil a dovolil ji přímozasáhnout spotřebitele na základě o něm získaných informaci. Dnes se tak stáváme obětínašich samotných tužeb a naše tužby se stávají prokletím. Reklama již bohužel není samostatným jevem. Reklamu doprovází marketing, PR,sponzoring, loga a slogany. Jitka Vysekalová ve své knize Reklama a jak ji dělat říká, žereklama je nezbytnou součástí tržního hospodářství a její funkcí je informovat spotřebitele onabídce zboží, oslovovat stávající a nové zákazníky a samozřejmě se snažit prodat nabízenézboží. Souhlasím s informovaností. Firma má právo informovat spotřebitele o tom, že na trhuse objevil nový výrobek. Problém ale nacházím s jeho prezentací. Bíla nemůže být bělejší ačerná černější. Actimel si za posledních dvacet let není jistý, který obranněschopný prvek jevlastně ten pravý (L‘casei danone, l‘casei imunitass, l‘casei imunitass) a reklamy na drahémercedesy (jen za 499 990 bez klimatizace a autorádia) nejsou adekvátní k platůmprůměrného Čecha.
  • Kurz práce s informacemi – Závěrečný úkol Teorie interaktivních médií Lukáš Puška, 382618Během dne se reklama typově také proměňuje, a to v závislosti na čase. Tak například ránojsou reklamy mířené na dětské publikum, a jelikož vyplňuje prostor mezi dětskými pořady,vyznačuje se krátkostí, rychlým návodem k použití a především útočí jazykem, který dětskédiváky nabádá k vlastnění těchto výrobků. Dopoledne není pro reklamu nijak zvlášť zajímavéa dramaturgicky je televizní program nastaven pro lidi na mateřské, důchodce apod. a lze takvysledovat neatraktivnost vysílacího času v podobě krátkých reklamních bloků. S nástupemodpoledne se však prestižnost televizního času zvyšuje a s ním i délka jednotlivýchreklamních bloků a také jejich cena.Všechny reklamy nám totiž do hlavy vtloukávají nezbytnost vlastnit výrobek, protože násživot bude lepším, krásnějším, úspěšnějším a vítězným. Poslední výčet superlativů sivypůjčuji od Oliviera Toscaniho, který reklamu v tomto směru kritizuje, a s mnohými jehonázory souhlasím. Jeho kniha Reklama je navoněná zdechlina pojednává o konci reklamyv podobě, jak ji známe. Autor však nabízí řešení v podobě „zpravodajských“ reklam, kterémísto vychvalování produktu zobrazují diskutabilní témata jako je rasismus, válka, AIDS,anorexie apod. a diskuze je to, co běžné reklamě chybí. Reklama nevyhledává inteligentnípublikum. Jejím prostředkem komunikace je slogan, jenž vás uzemní svou jasností anevyvratitelností. „Reklama, která vede diváka k pochybnostem o platnosti toho, co říká, ješpatná reklama.“1 Schopnost přemýšlet u reklamy je proto mizivá. Vysekalová se zaměřuje na funkčnost reklamy jako takové. Radí, jak ji vyrobit, aby selíbila a byla účinná. Zároveň však v krátkém odstavci kritizuje intelektuály, kteří její poslánínechápou. To však podle mě není úplně pravda, a to nás právě vrací zpět k epistemologii.Reklama má informativní ráz, ale způsob jakým komunikuje je vysoce iracionální a emočnínátlak. Problém nacházím v tom, že to je její záměr a lidé, kteří reklamu vyrábějí, si toho jsouplně vědomi a právě tohoto jevu si všímají intelektuálové. Reklama byla ke koncidevatenáctého století zaměřena na racionálním postupu kapitalistického trhu. Jak popisujeNeil Postman ve své knize Ubavit se k smrti:1POSTMAN, Neil. Ubavit se k smrti: Veřejná komunikace ve věku zábavy. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1999, 139 s. ISBN80-204-0747-2.
  • Kurz práce s informacemi – Závěrečný úkol Teorie interaktivních médií Lukáš Puška, 382618 „Kapitalistická teorie mimo jiné konstatuje, že konkurence na trhu vyžaduje, aby si bylkupující vědom nejen toho, co je prospěšné přímo jemu, ale také toho, co je prospěšné obecně.Jestliže prodávající nevytváří žádné hodnoty ve smyslu, který určuje racionální trh, pakprodělává.“2Před začátkem dvacátého století se reklama vyznačovala racionální aktivitou, jejímž účelembylo sdělit informaci a předložit propoziční formou jisté tvrzení3 a i když nemusely být zcelapravdivé, vytvářely diskuzi, zda daný výrobek je kvalitním, či nikoli. To samozřejmězahrnovalo koupi produktu a lidé dokončili to, co reklama začla. Spokojenost s výrobkem siuž lidé mezi sebou řekli a ve výsledku tak docházelo k naplnění výše zmíněných řádků okapitalistickém trhu. Dnes je to spíš o splnění určitých tužeb trhu a čísel v papírech. „Obrazová reklama nahradila slovní výroky vizuálními vjemy a základem pro rozhodováníspotřebitele se tak místo kritéria pravdivosti stala emocionální působivost.“4 Není totiž nic lepšího, než se stotožnit s osobou z reklamního plakátu. Je právě paradoxní,že reklama neprodává výrobek, ale pouze pocit. A na základě tohoto pocitu se výrobekprodává sám, protože ke každému dobrému jídlu patří Coca-cola, a to přece „pravé mámy“dělají. Pro tvůrce reklamy není důležitý výrobek, ale fakt, v čem je na tom zákazník špatně.ArgumentaceTéma reklamy mě fascinuje už delší dobu, ale až teď jsem schopen spolu s autory, kteří setímto tématem zabývali dlouho přede mnou, sepsat mé postřehy ze života. Tento krátký textse okrajově dotýká témat, jež stojí za blížší zkoumání. Například televize a reklama majímnoho společného. Jednak to, že prostřednictvím televize se reklama masově rozšířila a zadruhé to, že televizní pořady, televizní zpravodajství nebo televizní zábava je pouzezabijákem času. Pokud tyto aspekty spojíme dohromady, vznikne nám něco, co užpředpověděl Aldouse Huxley v knize Konec civilizace.Inforgrafika2 POSTMAN, Neil. Ubavit se k smrti: Veřejná komunikace ve věku zábavy. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1999, 135 s. ISBN80-204-0747-2.3 POSTMAN, Neil. Ubavit se k smrti: Veřejná komunikace ve věku zábavy. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1999, 68 s. ISBN 80-204-0747-2.4 POSTMAN, Neil. Ubavit se k smrti: Veřejná komunikace ve věku zábavy. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1999, 136 s. ISBN80-204-0747-2.
  • Kurz práce s informacemi – Závěrečný úkol Teorie interaktivních médií Lukáš Puška, 382618http://infogr.am/Myslite-si--ze-vas-obecne-reklama-ovlivnuje/Tento graf jasně ukazuje to, jak si sami nalháváme, že nás reklamy neovlivňují.Odborná literaturaPOSTMAN, Neil. Ubavit se k smrti: Veřejná komunikace ve věku zábavy. 1. vyd. Praha:Mladá fronta, 1999, 190 s. ISBN 80-204-0747-2.Díky této knize jsem si rozšířil obzory v oblasti kritiky reklamy, a jelikož mě reklama zajímala již od útléhověku, považoval jsem dobré vybrat si na začátek tuto knihu. Odborná a kritická.TOSCANI, Oliviero. Reklama je navoněná zdechlina: Veřejná komunikace ve věku zábavy.1.vyd. Bratislava: Slovart, 1996, 159 s. ISBN 80-858-7182-3.Jedna z dalších kritik reklamy, která mě nedávno zaujala v knihovně FF. Sice to nemá takovou odbornouhodnotu jako kniha od Postmana, ale zase naopak přináší nové myšlenky, jak z reklamy vytvořit novéinformativní médium.VYSEKALOVÁ, Jitka. Psychologie reklamy: Veřejná komunikace ve věku zábavy. 3., rozš. aaktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007, 294 s. ISBN 978-80-247-2196-5.Klasická kniha učebnicového rázu o reklamě. Používám ji především pro přesnou definici reklamy. Obsahujemnoho grafů a příkladů. Spíše reklamu popiuje než kritizuje.Klíčová slovaReklama, televize, výrobek, spotřebitel, kritikaPoznámkyDovolil jsem si vycházet pouze z monografických zdrojů, takže doufám, že to nebude zastakový problém, i když je mi jasné, že jste chtěli prověřit schopnost mého vyhledávání.Infogram v sobě nemá žádnou aplikaci, která by dokázala konvertovat graf do příslušnéhoformátu, tak jsem si dovolil přidat pouze odkaz.