Kpi závěrečná práce
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×
 

Kpi závěrečná práce

on

  • 325 views

 

Statistics

Views

Total Views
325
Views on SlideShare
325
Embed Views
0

Actions

Likes
0
Downloads
0
Comments
0

0 Embeds 0

No embeds

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Adobe PDF

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

Kpi závěrečná práce Kpi závěrečná práce Document Transcript

  • Vztah etiky a estetiky v uměleckých dílechArgumentace: Jako téma mé závěrečné práce jsem se rozhodla zvolit vztah etiky a estetikyv uměleckých dílech, jelikož je toto téma už po dlouhou dobu předmětem mnohých polemik.Tyto polemiky vznikají z toho důvodu, že umění má reálnou moc narušit naše eticképřesvědčení. Jelikož je můj studijní obor Estetika, vztah etiky a estetiky je poměrně častoprobírané téma a mně samotné se jeví jako velice zajímavé.Anotace: Tato práce pojednává o vzájemném vztahu etiky a estetiky v uměleckých dílech.Čerpala jsem především ze studie Beryse Gauta, který vtah etiky a estetiky rozděluje do třírelevancí a těmi jsou autonomismus, imoralismus a eticismus a jednotlivé relevance takéhodnotí a komentuje.Klíčová slova: estetika, etika, umění.Etika, která je nejčastěji definována jako věda o morálním jednání spadá do oblasti praktickéfilozofie. Jejím cílem je analyzovat a filozoficky odůvodnit mravní skutečnosti, podle kterýchmůžeme vytvořit normy lidského chování. Zjednodušeně řečeno, etika se snaží určit, jakéchování je morálně správné či špatné. Důležité je, že etika není sama o sobě morálkou, pouzeo ní mluví. Co se týče oblasti umění, etická kritika umění zkoumá, jaké morální principy sev daném díle vyskytují, či jaká kritéria posuzování se nabízejí.Estetická hodnota díla je založená na jeho kvalitách. Každé dílo by mělo mít určitě estetickéstandardy. Tradice analýzy uměleckých děl sahá až do dob Platóna a Aristotela a jejímzákladem jsou tyto tři pojmy: jednota, komplexnost a intenzita. Na těchto klíčových pojmechtaké Monroe C. Beardsley – americký estetik, vypracoval všeobecnou teorii estetickéhohodnocení.1V Kellyho encyklopedii estetiky se v kapitole Současná estetika a etika uvádí, že filozofové oddob Platóna a Aristotela debatují nad vztahem estetické a etické hodnoty. Platón tvrdil, žeumělcův zájem ve stimulování emocemi a imitací fyzického světa (říše, která již sama o soběnapodobuje realitu) nevyhnutelně vede je a jejich posluchače k morálnímu úpadku.Aristoteles, věřící, že imitace je jádrem učení, a že emocionální průchod pomocí umění máterapeutické účinky, měl o umění mnohem vyšší mínění. Skutečně věřil, že morální aestetická dokonalost jsou propojeny. Podle něho například musí být nejlepší tragédiesestavena tak, aby byla v souladu se správnými morálními principy. Morální nedostatky jsounedostatky estetické a naopak.Během dvou tisíciletí byla přijata široká škála pozic, které filozofové přijali. Mnoho z nichargumentovalo, že estetická a etická cena se vzájemně vylučují, některé zabírají extrémnípozice a jsou tak rozdílné, že etické a estetické zkušenosti nemohou nikdy být společné.Immanuel Kant je nejvlivnější z těch filozofů, kteří obhajovali kompletní rozdělení etiky aestetiky. Estetika pro něj byla otázkou subjektivních pocitů, jako je potěšení nebo bolest,které doprovází určité zkušenosti, například při pohledu na růži nebo k jejímu přivonění.1 KRAJTL, Ondřej. Zlo jako estetický defekt? Brno: Masarykova univerzita, Filozofickáfakulta, Seminář estetiky, 2007. 72 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Rostislav Niederle, PhD.
  • Vzhledem k tomu, že morálka a věda jsou daleko za rámcem čistě jednotlivých odpovědí,jsou v jiných sférách. Ze současných autorů to je Monroe Beardsley, který jasně formulovalstanovisko, kde trvá na oddělení estetických a morálních hodnot.2O vztahu etiky a estetiky v uměleckých dílech pojednává Robert Gaut v Art and Ethics, kdetento vztah rozděluje do tří relevancí.První z relevancí se nazývá autonomismus, který tvrdí, že etické chyby nejsou chybamiestetickými. Jednotlivá díla můžeme mravně hodnotit, avšak etické a estetické hodnotyspolu nijak nesouvisí. Extrémní forma autonomismu tvrdí, že nemá cenu mravně hodnotitdíla, jako nemá smysl mravně hodnotit číslo (tuto verzi však Gaut odmítá). Hlavní obhajobaautonomismu zní, že i eticky vadná díla mohou být po stránce umělecké velice zdařilá.Další relevance se nazývá imoralismus. Extrémní imoralisté tvrdí, že etické vády jsou jedinýmiestetickými hodnotami. Podle umírněného imoralismu etické vady mohou být někdyuměleckými hodnotami. Podle Lawrence Hymana, na něhož Gaut ve své práci odkazuje,může estetická hodnota díla zvítězit nad našimi morálními hodnotami a morální odolnost,kterou cítíme, může zmíněnou hodnotu díla zlepšit.Třetí relevancí, kterou nám Gaut osvětluje, je moralismus nebo také eticismus. Ten tvrdí, žeumělecké dílo je vždy esteticky vadné do té míry, dokud obsahuje etickou vadu, která jeesteticky relevantní. Pro toto tvrzení existuje několik argumentací. Nejpopulárnější argumentje ten, že umělecké dílo nás může učit, a proto by mělo obsahovat morální pravdy a takézpůsoby, jakými bychom měli morálku vnímat. Umělecké dílo nás může mnohé naučit bezohledu na jeho estetickou nebo historickou hodnotu. Další argument se odvolává naemocionální ohlasy. Když se v díle prezentují přístupy, pobízejí tím obecenstvo k jistýmohlasům a ne všechny ohlasy jsou zasloužené. Pokud umělecké dílo pobízí k ohlasům, které sinezasluhuje, pak je chyba v díle.Svou práci Gaut zakončuje tím, že vzhledem k argumentům, proč odmítat autonomismus,imoralismus a extrémní moralismus, v debatě o vztahu etiky a estetiky je moralismusnejpřijatelnější.3Pokud bychom měli uvést příklad díla, které se zdá být defektní kvůli svým pokleslýmmorálním hodnotám, můžeme zmínit například film Mechanický pomeranč od StanleyhoKubricka. Tento film, natočený v roce 1971 se setkal s ostrou kritikou kvůli svým násilnýmscénám a také se stal jakousi "inspirací" pro některé jedince z tehdejší mládeže, kteří sechtěli podobat Alexovi a jeho kumpánům. Z tohoto extrémního případu můžeme vyvodit, žev některých situacích umělecká a etická stránka spolu opravdu úzce souvisí.2 MUELDER EATON. Contemporary Aesthetics and Ethics. In: KELLY, Michael. Encyclopedia of aesthetics.New York: Oxford University Press, 1998, xvii, s. 282-2853 GAUT, Berys. Art and Ethics. In: GAUT, Berys Nigel; LOPES, Dominic McIver. The Routledge Companionto Aesthetics. 2nd ed. London : Routledge, 2005. 705 s.
  • Na závěr mé práce jsem se rozhodla zveřejnit graf, který jsem vytvořila pomocí maléhovýzkumu. K němu jsem použila 15 lidí z mého okolí, které jsem povrchně zasvětila do studieBeryse Gauta a zeptala se jich, ke kterému názoru se přiklánějí. Zde je výsledek:BIBLIOGRAFIE:GAUT, Berys. Art and Ethics. In: GAUT, Berys Nigel; LOPES, Dominic McIver. The RoutledgeCompanion to Aesthetics. 2nd ed. London : Routledge, 2005. 705 s. ISBN 0415327970. • Autor je erudovaný ve svém oboru • Široké pojetí tématu • Často citovaný zdroj v odborných pracích • Doporučovaný zdroj profesory • Jedná se tedy o ověřené informace
  • KRAJTL, Ondřej. Zlo jako estetický defekt? Brno: Masarykova univerzita, Filozofickáfakulta, Seminář estetiky, 2007. 72 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Rostislav Niederle, PhD.Dostupné z: http://is.muni.cz/th/41797/ff_m/Posudek_dipl_Mgr_Krajtl.pdf. • Diplomová práce • Hodnocené odborníkem • Gramatická bezchybnost • Dostupné na internetu i v knihovně MU •MUELDER EATON. Contemporary Aesthetics and Ethics. In: KELLY,Michael. Encyclopedia ofAesthetics. New York: Oxford University Press, 1998, xvii, s. 282-285. ISBN 01951264753. • Odborná publikace • Často citovaný zdroj v odborných pracích • Ověřené informace • Největší slovník v oblasti estetiky • Na tomto slovníku pracovalo mnoho vědců erudovaných v obrou