Závěrečný úkol KPI
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×
 

Závěrečný úkol KPI

on

  • 211 views

 

Statistics

Views

Total Views
211
Views on SlideShare
211
Embed Views
0

Actions

Likes
0
Downloads
0
Comments
0

0 Embeds 0

No embeds

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Adobe PDF

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

    Závěrečný úkol KPI Závěrečný úkol KPI Document Transcript

    • NEJVYŠŠÍ ORGÁNY EUZáklad institucionálního rámce EU tvoří sedm orgánů EU.1) Evropská radaPracuje od roku 1974. Tvoří ji hlavy států nebo předsedové vlád každé z členských zemí EUspolu s předsedou Evropské komise. Schází se na summitech přibližně čtyřikrát ročnězpravidla v Bruselu. Její předseda ale může v případě nutnosti svolat mimořádnou schůzku.Rozhoduje o nejdůležitějších politických a ekonomických otázkách. Vymezuje směry,kterými se má EU ubírat. Rozhoduje na základě jednomyslnosti. Nemá pravomoc schvalovatprávní předpisy. Funkci stálého předsedy Evropské rady, který je volen na 2,5 roku, zřídilaLisabonská smlouva.V současné době funkci předsedy Evropské rady vykonává Herman Van Rompuy.2) RadaDo roku 1993 fungovala pod názvem Rada ministrů, pak jako Rada Evropské unie. Radavykonává funkce legislativní a exekutivní. Sestává se z ministrů všech členských zemí EU,kteří se účastní o rozhodování o zákonech EU. Členské státy posílají na každé zasedání Radytoho ministra, který odpovídá za politickou oblast, jež bude projednávána. Nejčastěji sesetkávají ministři zemědělství, ministři financí a ministři zahraničí (Rada pro obecnézáležitosti). Jednání se konají v Bruselu a Lucemburku.Rada rozhoduje jednomyslně na základě kvalifikované většiny, kdy hlasy členských státůmají různou váhu, v závislosti na počtu obyvatel. Hlasů je celkem 345 a jsou rozděleny takto: - Francie, Itálie, Německo a Spojené království: 29 - Polsko a Španělsko: 27 - Rumunsko: 14 - Nizozemsko: 13 - Belgie, Česká republika, Řecko, Maďarsko, Portugalsko: 12 - Dánsko, Finsko, Irsko, Litva a Slovensko: 7 - Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko a Slovinsko: 4 - Malta: 3Od zavedení Smlouvy z Nice (2003) a po přistoupení Rumunska a Bulharska (2007), platí dor. 2014 systém tzv. trojí většiny: - pro přijetí návrhu musí být minimálně 255 hlasů z 345 (73,9 %) - pro návrh se vysloví nadpoloviční většina členských států (14) - součet počtu obyvatel zemí, které s návrhem souhlasí, musí představovat minimálně 62 % celkové populace EU.Každý půlrok předsedá Radě jiná země EU. Jejím úkolem je organizovat setkání areprezentovat EU navenek.3) Evropská komiseVysoký úřad Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) byl předchůdcem Komise a měl„nadstátní charakter“. První předsedou byl v letech 1952 - 1955 Jean Monet. V r. 1958 poschválení Římských smluv byla ustavena Komise Evropského hospodářského společenství.Evropskou komisi tvoří 27 komisařů – každou členskou zemi reprezentuje jeden, a jimpodřízený komplex správního aparátu s hlavním sídlem v Bruselu. Evropská komise zasedákaždý týden. Zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku. Komisaři nesmí hájit národní zájmy, i
    • když je do funkce navrhují národní státy. Připravuje návrhy nových evropských právníchpředpisů a má na starosti provádění politik EU a využívání finančních prostředků EU.V čele stojí předseda navržený Evropskou radou a schválený parlamentem, komisaři jsoujmenováni Radou, předsedou komise a potvrzeni Evropským parlamentem.V současnosti předsedou Komise pro období 2010 - 2014 je José Manuel Barroso(Portugalsko), místopředsedkyní Catherine Ashton.4) Evropský parlamentPředchůdcem Evropského parlamentu bylo „Společné shromáždění“ Evropského společenstvíuhlí a oceli. Zasedalo poprvé v září 1952 ve Štrasburku. Shromáždění se skládalo ze 78poslanců, kteří byli delegováni národními parlamenty.Nová společenství – EHS a Euratom (vznikla na základě Římských smluv) měla vlastnívrcholné orgány, které ale podléhaly parlamentní kontrole Společného shromáždění. V březnu1958 byl orgán přejmenován na Evropské parlamentní shromáždění. Roku 1962 byloEvropské parlamentní shromáždění přejmenováno na Evropský parlament (EP). Popřistoupení nových států v r. 1973 se počet členů Evropského parlamentu zvýšil na 198.První přímé volby do EP se konaly v r. 1979 a bylo zvoleno 410 poslanců. V zatím posledníchvolbách v r. 2009 bylo do EP zvoleno 736 poslanců. V dalších volbách v r. 2014 má mít EP750 poslanců a 1 předsedu.Volby do EP se konají každých 5 let. Do EP bylo možné v r. 2009 zvolit za ČR 22 poslanců,za Slovenskou republiku 13 poslanců.Poslanci EP jsou financování z rozpočtu národních států. Nezasedají v poslaneckých lavicíchpodle své státní příslušnosti, ale na základě příslušnosti k politické frakci.EP má tři oficiální sídla: plenární zasedání parlamentu se koná každý týden v každém měsícive Štrasburku (Francie). Stálé výbory se schází mezi plenárními zasedáními v Bruselu(Belgie). Předsednictví parlamentu a generální sekretariát sídlí v Lucemburku (Lucembursko).Od r. 2009 stojí v čele EP s 736 poslanci předsednictvo (voleno na 2,5 roku), předseda EPJerzy Buzek (Polsko), 14 místopředsedů a 5 kvéstorů s hlasem poradním.Pravomoci EP jsou postupně rozšiřovány. Jako všechny parlamenty má i EP tři základnípravomoci: - zákonodárnou, - rozpočtovou, - kontrolní nad výkonnými orgány.5) Soudní dvůr EUDohlíží na jednotný výklad evropského práva. Má sídlo v Lucemburku.6) Evropská centrální bankaPatří od Lisabonské smlouvy mezi orgány EU. Tvoří spolu s národními centrálními bankamiEvropský systém centrálních bank, je měnovou bankou pro Eurozónu, sídlí ve Frankfurtu nadMohanem.7) Evropský účetní dvůrJeho úkolem je kontrolovat, zda jsou finanční prostředky Unie vynakládány podle správnýchzásad na správné účely. Sídlí v Lucemburku.
    • Argumentace:Téma mé práce se jmenuje Nejvyšší orgány EU. V rámci mého studijního oboru se vyučujepředmět Evropská integrace. Jeho zakončení je zkouška. Nejvyšší orgány EU je jednazkušební otázka, proto jsem se rozhodla toto téma vypracovat. To mi pak jistě pomůžek úspěšnému ukončení zkoušky. Téma posléze mohu využít jako výukový materiál v rámcizákladů společenských věd pro mé budoucí učitelské povolání.Anotace:V mém závěrečném úkolu v rámci kurzu KPI se jako studentka občanské výchovy zabývámotázkou nejvyšších orgánů EU. Základ institucionálního rámce EU tvoří sedm orgánů EU.Jsou jimi Evropská rada, Rada, Evropská komise, Evropský parlament, Soudní dvůr EU,Evropská centrální banka, Evropský účetní dvůr. Postupně se věnuji každému orgánu zvlášť.Vždy zmiňuji základní a nejdůležitější informace (např. vznik, sídlo, funkce, pravomoci, atd.)Klíčová slova:Nejvyšší orgány Evropské unie, Evropská rada, Rada, Evropská komise, Evropský parlament,Soudní dvůr EU, Evropská centrální banka, Evropský účetní dvůrMentální mapa:Zdroje:1) GOŇCOVÁ, Marta a kol. Evropská integrace: Úvod do studia. 1. vyd. Brno: Masarykovauniverzita, 2010, s. 176. ISBN 978-80-210-5347-2. o známe autory knihy, kteří jsou odborníky zabývajícími se danou problematikou o tato kniha nám byla doporučena jako kvalitní zdroj o kniha obsahuje odbornou terminologii a jsou uváděny zdroje, odkud autoři použitou literaturu čerpali o kniha je přehledně členěna do kapitol a podkapitol o je doplněna o vhodné přílohy napomáhající studiu o hloubka i šířka obsažené tematiky jsou dostatečné2) EUROPA – Oficiální internetové stránky Evropské unie [online]. 22.5.2009, 3. ledna 2013[cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://europa.eu/index_cs.htm o zdroj je důvěryhodný, neboť se jedná o oficiální internetové stránky o jsou známy osoby, které za obsah odpovídají o celý web je vhodně strukturovaný a přehledný o text obsahuje odbornou terminologii o hloubka i šířka obsažené tematiky jsou dostačující
    • 3) Jaký bude podíl ČR v případě jejího začlenění do EU na jejích rozhodovacíchmechanismech?. HUDEČEK, Vladimír. Britské listy [online]. 25. květen 2001 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://www.blisty.cz/files/isarc/0105/20010525j.html o zdroj lze považovat za důvěryhodný o je uveden autor článku o autor uvádí své zdroje literatury, které v práci použil o používá odbornou terminologii, text je vhodně strukturovaný o Britské listy nám byly doporučovány jedním odborníkem na fakultě jako možný vycházející zdroj