0
Teorie v ISKMetodologie ISK, 22. září 2012
Paradigma - rámecTeorie - směr
   „Předpokladem PLE je to, že jednotlivci    vykonávající nějaký úkol použijí takový způsob,    při kterém vynaloží prav...
Metody: Analýza  dokumentů, analýza  použitých zdrojů +  rozhovory atd… Vysvětluje informační  chování > pomáhá při  des...
   Vysvětluje vztah komunikace, informace a    smyslu   Aktivní proces uplatňující se při vyhledávání    informací   pr...
Nejčastější metody: Rozhovory Narativní analýza
    technika vyhledávání informací   skutečné vyhledávání informací nemusí vždy    fungovat na základě jednoho dotazu či...
Metody výzkumu: Pozorování  informačního chování  při vyhledávání
Kognitivní autorita popisuje druh autority, která  přirozeně ovlivňuje myšlenky a názory ostatních  lidí (působí věrohodně...
Využití: Vysvětlení konceptu  relevance informacíMetody: široké spektrum
   Constance Mellon (1986) / Sharon Bostick    (1992)   Pro VŠ knihovny – vysvětluje bariéry, které    stojí mezi studen...
Využití: Design služeb v  knihovnáchMetody: Dotazníky, kombinace
   Teorie vysvětluje učení jako sociální    participaci   Poznávání distribuované mezi mysl, tělo,    aktivitu – učení j...
 3 podmínky existence komunity praxe:1. Členové komunity chápou účel komunity2. Vzájemné zapojení a učení funguje jen   t...
Využití: Studium informačního  chování vědcůMetody: Etnografie, pozorování
   Flow – duševní stav zapojení se do aktivity   9 podmínek flow:      ▪   jasné cíle      ▪   okamžitá odezva      ▪   ...
Využití: Design systémů –  CI, měření uživatelského  prožitkuMetody: ESM, deníkové záznamy
   Chatman, 1996   Vychází ze sociologie vědění   výzkumy zaměřené na informační potřeby a    chování u sociálně znevýh...
   Lidé, kteří jsou označeni za informačně chudé,    vnímají svou situaci tak, že nemají žádný zdroj,    jenž by jim mohl...
Využití: Výzkum informačních  potřeb menšinMetody: etnografie, kvalitativní
   Chatman, 1998   Užitečné pro studium informačního chování    ve skupinách   Soustředí se na malé světy s vlastními  ...
Hjorland , Albrechtsen, 1995 Doménově specifické vědění Využitelné pro organizaci vědění v  jednotlivých disciplínách (p...
Metody: Empirické výzkumy Historické Bibliometrie Studia jazyka…
   Cíl: objasnit změny, kterými prochází    informační chování, potřeby a literatura    mladých lidí na prahu „digitálníh...
Metody: Pozorování Případové studie Obsahová analýza Focus groups Rozhovory
   … viz prezentace úkolů
Teorie v Informačních studiích a knihovnictví
Teorie v Informačních studiích a knihovnictví
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Teorie v Informačních studiích a knihovnictví

1,170

Published on

Prezentace ke kurz

Published in: Education
0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
1,170
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
23
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Transcript of "Teorie v Informačních studiích a knihovnictví"

  1. 1. Teorie v ISKMetodologie ISK, 22. září 2012
  2. 2. Paradigma - rámecTeorie - směr
  3. 3.  „Předpokladem PLE je to, že jednotlivci vykonávající nějaký úkol použijí takový způsob, při kterém vynaloží pravděpodobně nejmenší množství obvyklé práce – least effort.“ Jakákoliv lidská alokace zdrojů (slov v dokumentech, dokumenty v souborech, nebo lidí ve městech) obvykle řídí principem LE Principle of Least Effort: An Introduction to Human Ecology (1949)
  4. 4. Metody: Analýza dokumentů, analýza použitých zdrojů + rozhovory atd… Vysvětluje informační chování > pomáhá při designování OPACů proč je používán internet, i když neobsahuje kvalitnější informace? ( Zao Liu and ZhengYe Lang, 2004)
  5. 5.  Vysvětluje vztah komunikace, informace a smyslu Aktivní proces uplatňující se při vyhledávání informací proces, při kterém lidé dávají smysl prožitku/zkušenosti „sense-making“ informace nám pomáhají porozumět našemu okolí a světu
  6. 6. Nejčastější metody: Rozhovory Narativní analýza
  7. 7.  technika vyhledávání informací skutečné vyhledávání informací nemusí vždy fungovat na základě jednoho dotazu či jedinou předpokládanou cestou Vyhledávání jako „vyzobávání informací“
  8. 8. Metody výzkumu: Pozorování informačního chování při vyhledávání
  9. 9. Kognitivní autorita popisuje druh autority, která přirozeně ovlivňuje myšlenky a názory ostatních lidí (působí věrohodně) vzniká na základě vztahu nejméně dvou lidí být kognitivní autoritou je něco jiného než být expertem souvisí s kredibilitou – kognitivní autority jsou hodnotnými zdroji informací nemusí se vždy jednat o jedince - můžeme ji nalézt také v knihách, nástrojích (instrumentech), organizacích, institucích
  10. 10. Využití: Vysvětlení konceptu relevance informacíMetody: široké spektrum
  11. 11.  Constance Mellon (1986) / Sharon Bostick (1992) Pro VŠ knihovny – vysvětluje bariéry, které stojí mezi studenty a knihovnou – 5 dimenzí: ▪ Bariéry s personálem ▪ Citové bariéry ▪ Pohodlí knihovny ▪ Znalosti knihovny ▪ Mechanické překážky
  12. 12. Využití: Design služeb v knihovnáchMetody: Dotazníky, kombinace
  13. 13.  Teorie vysvětluje učení jako sociální participaci Poznávání distribuované mezi mysl, tělo, aktivitu – učení je situační (Lave, 1988) Kolektivní učení nakumulováno v sociálních praktikách (Wenger, 1998)
  14. 14.  3 podmínky existence komunity praxe:1. Členové komunity chápou účel komunity2. Vzájemné zapojení a učení funguje jen tehdy, fungují-li vztahy a vzájemná důvěra3. Členové komunity si vytváří vlastní slovník, sdílejí příběhy, vědění je vtělené do jejich aktivit
  15. 15. Využití: Studium informačního chování vědcůMetody: Etnografie, pozorování
  16. 16.  Flow – duševní stav zapojení se do aktivity 9 podmínek flow: ▪ jasné cíle ▪ okamžitá odezva ▪ rovnováha mezi úrovní výzvy a osobní dovedností ▪ slučování aktivnosti a povědomí ▪ zaměřená koncentrace na úkol ▪ pocit potencionální kontroly ▪ ztráta nesmělosti ▪ změněné vnímání času ▪ samovolná či sebeodměňující zkušenost
  17. 17. Využití: Design systémů – CI, měření uživatelského prožitkuMetody: ESM, deníkové záznamy
  18. 18.  Chatman, 1996 Vychází ze sociologie vědění výzkumy zaměřené na informační potřeby a chování u sociálně znevýhodněných osob
  19. 19.  Lidé, kteří jsou označeni za informačně chudé, vnímají svou situaci tak, že nemají žádný zdroj, jenž by jim mohl pomoci. Informační chudoba je částečně spojena s rozdělením společnosti do tříd. Zakrývání a sebeochraňující mechanismy Pocit, že negativní následky odkyrtí informační chudoby převýší výhody. Nové znalosti budou selektivně předávány dál. Okolnost, která ovlivňuje tento proces, je relevance dané informace pro každodenní problémy a starosti.
  20. 20. Využití: Výzkum informačních potřeb menšinMetody: etnografie, kvalitativní
  21. 21.  Chatman, 1998 Užitečné pro studium informačního chování ve skupinách Soustředí se na malé světy s vlastními sociálními normami Informace jsou vyhledávány mimo „malý svět“ pouze v případě (všeobecně pociťované) krize
  22. 22. Hjorland , Albrechtsen, 1995 Doménově specifické vědění Využitelné pro organizaci vědění v jednotlivých disciplínách (pro konkrétní komunity a sociální kontexty) – důraz na epistemologická hlediska
  23. 23. Metody: Empirické výzkumy Historické Bibliometrie Studia jazyka…
  24. 24.  Cíl: objasnit změny, kterými prochází informační chování, potřeby a literatura mladých lidí na prahu „digitálního věku“ Změny se promítají i do nedigitálního světa  INETRAKTIVITA - Změna forem a formátů  KONEKTIVITA - Změna perspektivy  PŘÍSTUP(NOST)- Změna hranic
  25. 25. Metody: Pozorování Případové studie Obsahová analýza Focus groups Rozhovory
  26. 26.  … viz prezentace úkolů
  1. A particular slide catching your eye?

    Clipping is a handy way to collect important slides you want to go back to later.

×