Teorie v Informačních studiích a knihovnictví

  • 1,048 views
Uploaded on

Prezentace ke kurz

Prezentace ke kurz

More in: Education
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Be the first to comment
    Be the first to like this
No Downloads

Views

Total Views
1,048
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0

Actions

Shares
Downloads
22
Comments
0
Likes
0

Embeds 0

No embeds

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
    No notes for slide

Transcript

  • 1. Teorie v ISKMetodologie ISK, 22. září 2012
  • 2. Paradigma - rámecTeorie - směr
  • 3.  „Předpokladem PLE je to, že jednotlivci vykonávající nějaký úkol použijí takový způsob, při kterém vynaloží pravděpodobně nejmenší množství obvyklé práce – least effort.“ Jakákoliv lidská alokace zdrojů (slov v dokumentech, dokumenty v souborech, nebo lidí ve městech) obvykle řídí principem LE Principle of Least Effort: An Introduction to Human Ecology (1949)
  • 4. Metody: Analýza dokumentů, analýza použitých zdrojů + rozhovory atd… Vysvětluje informační chování > pomáhá při designování OPACů proč je používán internet, i když neobsahuje kvalitnější informace? ( Zao Liu and ZhengYe Lang, 2004)
  • 5.  Vysvětluje vztah komunikace, informace a smyslu Aktivní proces uplatňující se při vyhledávání informací proces, při kterém lidé dávají smysl prožitku/zkušenosti „sense-making“ informace nám pomáhají porozumět našemu okolí a světu
  • 6. Nejčastější metody: Rozhovory Narativní analýza
  • 7.  technika vyhledávání informací skutečné vyhledávání informací nemusí vždy fungovat na základě jednoho dotazu či jedinou předpokládanou cestou Vyhledávání jako „vyzobávání informací“
  • 8. Metody výzkumu: Pozorování informačního chování při vyhledávání
  • 9. Kognitivní autorita popisuje druh autority, která přirozeně ovlivňuje myšlenky a názory ostatních lidí (působí věrohodně) vzniká na základě vztahu nejméně dvou lidí být kognitivní autoritou je něco jiného než být expertem souvisí s kredibilitou – kognitivní autority jsou hodnotnými zdroji informací nemusí se vždy jednat o jedince - můžeme ji nalézt také v knihách, nástrojích (instrumentech), organizacích, institucích
  • 10. Využití: Vysvětlení konceptu relevance informacíMetody: široké spektrum
  • 11.  Constance Mellon (1986) / Sharon Bostick (1992) Pro VŠ knihovny – vysvětluje bariéry, které stojí mezi studenty a knihovnou – 5 dimenzí: ▪ Bariéry s personálem ▪ Citové bariéry ▪ Pohodlí knihovny ▪ Znalosti knihovny ▪ Mechanické překážky
  • 12. Využití: Design služeb v knihovnáchMetody: Dotazníky, kombinace
  • 13.  Teorie vysvětluje učení jako sociální participaci Poznávání distribuované mezi mysl, tělo, aktivitu – učení je situační (Lave, 1988) Kolektivní učení nakumulováno v sociálních praktikách (Wenger, 1998)
  • 14.  3 podmínky existence komunity praxe:1. Členové komunity chápou účel komunity2. Vzájemné zapojení a učení funguje jen tehdy, fungují-li vztahy a vzájemná důvěra3. Členové komunity si vytváří vlastní slovník, sdílejí příběhy, vědění je vtělené do jejich aktivit
  • 15. Využití: Studium informačního chování vědcůMetody: Etnografie, pozorování
  • 16.  Flow – duševní stav zapojení se do aktivity 9 podmínek flow: ▪ jasné cíle ▪ okamžitá odezva ▪ rovnováha mezi úrovní výzvy a osobní dovedností ▪ slučování aktivnosti a povědomí ▪ zaměřená koncentrace na úkol ▪ pocit potencionální kontroly ▪ ztráta nesmělosti ▪ změněné vnímání času ▪ samovolná či sebeodměňující zkušenost
  • 17. Využití: Design systémů – CI, měření uživatelského prožitkuMetody: ESM, deníkové záznamy
  • 18.  Chatman, 1996 Vychází ze sociologie vědění výzkumy zaměřené na informační potřeby a chování u sociálně znevýhodněných osob
  • 19.  Lidé, kteří jsou označeni za informačně chudé, vnímají svou situaci tak, že nemají žádný zdroj, jenž by jim mohl pomoci. Informační chudoba je částečně spojena s rozdělením společnosti do tříd. Zakrývání a sebeochraňující mechanismy Pocit, že negativní následky odkyrtí informační chudoby převýší výhody. Nové znalosti budou selektivně předávány dál. Okolnost, která ovlivňuje tento proces, je relevance dané informace pro každodenní problémy a starosti.
  • 20. Využití: Výzkum informačních potřeb menšinMetody: etnografie, kvalitativní
  • 21.  Chatman, 1998 Užitečné pro studium informačního chování ve skupinách Soustředí se na malé světy s vlastními sociálními normami Informace jsou vyhledávány mimo „malý svět“ pouze v případě (všeobecně pociťované) krize
  • 22. Hjorland , Albrechtsen, 1995 Doménově specifické vědění Využitelné pro organizaci vědění v jednotlivých disciplínách (pro konkrétní komunity a sociální kontexty) – důraz na epistemologická hlediska
  • 23. Metody: Empirické výzkumy Historické Bibliometrie Studia jazyka…
  • 24.  Cíl: objasnit změny, kterými prochází informační chování, potřeby a literatura mladých lidí na prahu „digitálního věku“ Změny se promítají i do nedigitálního světa  INETRAKTIVITA - Změna forem a formátů  KONEKTIVITA - Změna perspektivy  PŘÍSTUP(NOST)- Změna hranic
  • 25. Metody: Pozorování Případové studie Obsahová analýza Focus groups Rozhovory
  • 26.  … viz prezentace úkolů