• Share
  • Email
  • Embed
  • Like
  • Save
  • Private Content
Závěrečný úkol z kpi
 

Závěrečný úkol z kpi

on

  • 342 views

 

Statistics

Views

Total Views
342
Views on SlideShare
342
Embed Views
0

Actions

Likes
0
Downloads
0
Comments
0

0 Embeds 0

No embeds

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Adobe PDF

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

    Závěrečný úkol z kpi Závěrečný úkol z kpi Document Transcript

    • V uplynulém semestru jsem měla zapsaný povinný předmět Hospodářské dějiny. Jednaz kapitol přibližovala příčiny a dopad Velké hospodářské krizi ve 30. letech. Kapitola mězaujala, ale nedočetla jsem se v ní podrobnější informace, jak tato krize probíhala na územíČeskoslovenska. Proto jsem se rozhodla využít příležitosti a sepsat danou problematiku v tétozávěrečné práci. Definování tématu bylo tudíž snadné. V kombinaci s probíranou látkou amým zájmem byl název práce jasný.AnotaceText pojednává o dopadech Velké hospodářské krize v Československu. Nejdříve jsou krátcenaznačeny možné příčiny krize a také je uvedeno zjevné epicentrum celosvětové katastrofy.Další odstavec krátce srovnává rozdílná data počátku a konce Velké hospodářské krizev Československu oproti ostatním státům světa. Následující části práce se zabývá hlavnímidopady světového propadu na průmysl, nezaměstnanost, a zemědělskou výrobu. V poslednímodstavci textu jsou nastíněna možná řešení československé vlády se snahou nastartovat aobnovit zpět všechny sektory ekonomiky. Také jsou zde uvedeny oblasti, které přispělycelkovému nastartování československé ekonomiky.Klíčová slovaVelká hospodářská krize, ekonomika, Československo, hospodářství, pokles, průmysl,nezaměstnanost, zemědělství, produkce
    • Velká hospodářská krize v Československu Světová ekonomika ve dvacátých letech prosperovala. Počátkem třicátých let avšakpadla do dlouhé a hluboké krize, z toho důvodu si krize zasloužila přívlastek „velká“. Známáje také jako Světová hospodářská krize nebo Velká deprese. Kořeny krize bychom mohlihledat ve Spojených státech Amerických, které v té době hrály úlohu nejsilnější ekonomiky abyly zároveň tahounem celého světového hospodářství. Hlavním impulzem krize byl propadna americké burze 24. října známý pod pojmem Černý pátek. Nebyla to pouze jedna příčina,která vyvolala takovou celosvětovou katastrofu. Krizi přispěl také propad mezinárodníhoobchodu, zadlužení domácností, pokles celkové spotřeby, špatná zemědělská situace,v neposlední řadě také hospodářská politika a mnoho dalšího.1 Krize zasáhla všechny státy světa, avšak s rozdílnými daty. Také délka a hloubkajejího trvání se lišila u každého státu. Československo krize zasáhla v posledním čtvrtletí roku1929. Následná obnova československé ekonomiky by mohla být datována do druhéhočtvrtletí 1933. Nejvíce zasaženými zeměmi bylo převážně Německo, Polsko a USA.Československo bylo čtvrtou nejpostiženější zemí světa. Tento fakt je také patrný, kdyžporovnáme počátky postupného obnovování světových ekonomik. Například Švédsko,Argentina, Japonsko nabralo síly téměř o rok dříve. 2 Průmyslová výroba byla zasažena již v roce 1930 a poklesla o celých 40%. Tentoobrovský propad byl způsoben klesající poptávkou ze zahraničí, prudkým nárůstemdovozních cel a i nižší produktivitou práce okolních států, což se vcelku projevilo sníženímexportů z Československa. Jelikož je československý průmysl exportně orientován, poklesvýroby měl proto značně negativní dopad. V některých odvětvích však byl pokles ještěmarkantnější. Například v textilnictví pokles činil 59,2%, sklářství 42,2% . Jisté oživeníprůmyslové výroby nastalo v roce 1935. Ani v roce 1937 však nebylo stále dosaženopředkrizové úrovně. Průmyslová výroba dosahovala 96,3% úrovně z roku 1929. Příčinytohoto nepříznivého vývoje nespočívaly jen v neschopnosti československé ekonomiky.Velkou roli hrály zhoršující se zahraničněpolitické vztahy a ohrožení demokratickéhoČeskoslovenska nacistickým Německem. 31 ŽÍDEK, L. Dějiny světového hospodářství. 2. rozšířené vydání, Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství AlešČeněk, s.r.o., 2009, s. 400, ISBN: 978-80-7380-184-72 Great Depression. Encyclopædia Britannica. Encyclopædia Britannica Inc [Online]. 2012. [cit. 2012-12-18].Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/243118/Great-Depression3 Dědictví finanční krize z roku 1929 [online]. 2009. [cit. 2012-12-18]. Dostupné z:http://dejiny.nln.cz/archiv/2009/1/dedictvi-financni-krize-z-roku-1929-
    • Další velmi postiženou oblastí byla nezaměstnanost. Zavíráním továren a omezovánímjejich provozu nezaměstnanost extrémně vzrostla, a to z přibližných 40 000 v roce 1929 až na700 000 v roce 1933 (viz Graf 1). Konsekvencí tohoto extrémního nárůstu nezaměstnanostiběhem krize byla dlouhodobá nezaměstnanost, která měla následně negativní dopad na celoučeskoslovenskou ekonomiku. Snižovaly se platy, také úředníci a státní zaměstnanci bylihromadně propouštěni. Kvůli tomu se snížila koupěschopnost obyvatelstva, což způsobiloklesající agregátní poptávku. Ta následně působila na snižování cen zemědělských produktů.To silně poškozovalo drobné rolníky, kteří byli závislí na příjmech z prodeje své úrody.Téměř 60% obyvatel pracovalo v hospodářství, proto nejvíce postiženými byli právě titodrobní rolníci. Ti si poté nemohli koupit, co potřebovali k jejich podnikání, když měli stěžíjen na svou obživu. Šlo o téměř začarovaný kruh. Dalšími postiženými světovou krizí byliševci, kterých zkrachovalo na 50 000 a téměř 30 000 krejčích. Lidé se začínali zadlužovat,rolníci a zemědělci, kteří neměli velké finanční hotovosti ve svých zálohách, se museli dřívenebo později hospodářství zbavit. V zemědělství poklesly nejdříve ceny cukrové řepy a obilí.Také odvětví jako byla chmelařství a sladovnictví pociťovala značné ztráty. Co se týčeexportně orientovaných surovin, poklesy byly prvotně zaznamenány převážně s dřívím, sklema keramikou. Proto se krize nejprve projevila v průmyslu sklářském. Jedinými pozitivnímioblastmi zůstalo stavebnictví, oprava silnic, což bylo hlavní oblastní pro nouzové zaměstnáníobyvatel bez práce.44 PERNES, Jiří,KOCIÁN, Jiří, OLDŘICH, Tůma a kol. České průšvihy aneb Prohry, krize, skandály, a aféryčeských dějin let 1948-1989. 1. vyd., nakladatelství Barrister & Principal, 2004, s. 360, ISBN 80-86598-87-X
    • S ohledem na hloubku a délku krize, která postihla Československo, nebylo snadné senavrátit ke stavu předkrizového období. Ani v následujících pár letech po krizi, kdy se již světpostupně začal z krize zotavovat, nedocházelo v Československu k pozitivním výsledkům.První náznaky vzestupu byly zaznamenány až v roce 1936 a následující růst začal až v rocenásledujícím. Přesto ani v roce 1937 nedosahovaly ukazatele ekonomického růstupředkrizových úrovní. Za hlavní ukazatele byl brán hrubý domácí produkt, zahraniční obchod,průmyslová výroba a peněžní hodnota zemědělské produkce. Nejdříve se léčení z krize týkalozemědělství. Vláda se snažila z krize dostat množstvím regulací, jako byla například obilnímonopol, státní podpora exportu, zvýšení agrárních cel, úprava úrokových sazeb nebo takédvojí devalvace koruny, rozšíření systému veřejných prací a mnohé další. Vrcholnípředstavitelé tedy razili cestu značné intervence státu do ekonomiky. Zotavení se ze světovédeprese nebylo lehkým úkolem a vzalo na sebe trvání několika dlouhých let. Na oživeníčeskoslovenské ekonomiky se podílelo také snižování nezaměstnanosti, následně vyššíspotřeba obyvatel. V neposlední řadě přispěl rozvoj energetiky, průmysl chemický, hutní,strojírenský, papírenský a polygrafický, v nich se podařilo dosáhnout úrovně roku 1929. 55 PERNES, Jiří,KOCIÁN, Jiří, OLDŘICH, Tůma a kol. České průšvihy aneb Prohry, krize, skandály, a aféryčeských dějin let 1948-1989. 1. vyd., nakladatelství Barrister & Principal, 2004, s. 360, ISBN 80-86598-87-X
    • Zdroje[1] ŽÍDEK, L. Dějiny světového hospodářství. 2. rozšířené vyd., Plzeň: Vydavatelství anakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2009, s. 400, ISBN: 978-80-7380-184-7  publikace má autora, v případě nejasností není problém jej kontaktovat  daná problematika je v publikaci dopodrobna popsána  obsahuje odbornou terminologii  text je strukturovaný do podnadpisů, odstavců  jsou uvedeny zdroje, ze kterých autor čerpal[2] Great Depression. Encyclopædia Britannica. Encyclopædia Britannica Inc [online]. 2012.[cit. 2012-12-18]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/243118/Great-Depression  článek obsahuje odborné názvy  je členěn do odstavců, obsahuje i podnadpisy  jsou uvedeni autoři článku  článek je aktuální, mohu jej považovat za důvěryhodný  hloubka a šířka článku je dostatečná[3] Dědictví finanční krize z roku 1929 [online]. 2009. [cit. 2012-12-18]. Dostupné z:http://dejiny.nln.cz/archiv/2009/1/dedictvi-financni-krize-z-roku-1929-  je uveden autor příspěvku  je uveden zdroj, ze kterého autor čerpal  příspěvěk je členěn do odstavců  obsahuje důvěryhodná data  vyskytuje se v příspěvku i odborná terminologie[4] PERNES, Jiří,KOCIÁN, Jiří, OLDŘICH, Tůma a kol. České průšvihy aneb Prohry, krize,skandály, a aféry českých dějin let 1948-1989. 1. vyd., nakladatelství Barrister & Principal,2004, s. 360, ISBN 80-86598-87-X  publikace má autora  je dělená do odstavců, podkapitol  informace jsou důvěryhodné  text obsahuje odborné termíny  jsou uvedeny zdroje