Historie chemie
Historie chemie – nejstarší poznatky člověka
První chemická reakce,
kterou člověk poznal, byl oheň - hoření
První chemická reakce,
kterou člověk poznal, byl oheň - hoření
Nejstarší
 chemické objevy
    a poznání
Od zvládnutí ohně po výrobu kovů, skla
              a keramiky
Nejstarší chemické objevy a poznání

První chemická
reakce, kterou člověk
poznal a ovládl,
bylo hoření – oheň

           ...
Nejstarší chemické objevy a poznání

Pomocí ohně
dokázal vypálit první
keramiku


                            2
Nejstarší chemické objevy a poznání

Oheň dovolil roztavit
písek a popel a
vytvořit tak první
sklovinu

                  ...
Nejstarší chemické objevy a poznání

Zbytky po ohni
umožnily
seznámení s
prvním chemickým
prvkem – uhlíkem
               ...
Nejstarší chemické objevy a poznání

Pomocí ohně a
uhlíků vyrobil první
kovy a slitiny a
vytvořil z nich
užitkové předměty...
Nejstarší chemické objevy a poznání

Naučil se
pracovat s
drahými kovy


                             6
Nejstarší chemické objevy a poznání

Pomocí ohně a
redukce dřevěným
uhlím vyrobil první
železo a nástroje a
zbraně z něj
 ...
KOVY
  Historie objevů
a zpracování kovů
Historie objevů a zpracování kovů

        Výskyt a zpracování kovů se velmi odlišovalo podle lokality.
Proto také zpracov...
měď
měď
měď
                            měď
První kov, který lidstvo použilo, byla měď (před rokem 5000
př.n.l.) Vyskytuje se v př...
zlato
                             Zlato
Zlato patřilo k nestarším známým kovům, protože se vyskytuje ryzí.
Přirozeně se v...
zlato
stříbro

Stříbro se v Egyptě nevyskytovalo, muselo být proto
dováženo a bylo dražší než zlato.
V přírodě se vyskytuje v ry...
stříbro
olovo

Olovo - bylo objeveno velmi záhy, o čemž svědčí
existence olověných figurek.
Jako čistý kov se olovo objevilo v Mez...
olovo
cín


Cín - získával se tavením, pravděpodobně stejně jako
zlato a stříbro. Cín byl mnohdy také pokládán za druh
olova (tz...
ţelezo
Ţelezo - vyskytovalo se ryzí v meteoritech, ale ve velmi
malém množství.
Železné rudy znalo lidstvo dávno, ne však ...
ţelezo
rtuť
První zmínka o rtuti se objevuje u Aristotela, který ji
nazval tekutým stříbrem.
Vyráběla se z rumělky (HgS) redukcí ...
rtuť
síra
byla známa především její hořlavost (První kniha
Mojžíšova vypráví o tom, jak rozhněvaný Hospodin
sypal síru a oheň n...
uhlík




   Uhlík byl znám jako látka již v pravěku (dřevěné uhlí,
saze), ale jako prvek je znám až od druhé poloviny
osm...
uhlík
Uhlík nám dává:
      nejvíce sloučenin ze všech prvků
      nejpevnější vlákna
      nejlepší mazadlo (lubrikant...
uhlík
velký třesk: vznik prvků vodíkovým, heliovým a uhlíkovým
        hořením – vznik uhlíku ve Vesmíru a jeho
        př...
uhlík

500-800 BC grafitová keramika - keltské opidum u Třísova
                  (Český Krumlov)
500-600 BC diamanty z In...
uhlík

50 AD       Plinius starší ve svém díle Naturalis historia
            popsal diamant a lékařské použití dřevěného ...
uhlík

1304   nalezen diamant Koh-i-noor
             1986 karátů („hora světla“)


1432   alchymisté používají „nehořlavé...
uhlík
Ačkoli existují důkazy o použití střelného prachu v Číně již v páté dynastii
(907 do 960). Nejstarší známé zaznamena...
Historie
textilních
  vláken
Len

7 000 BC         6 200 BC
Jižní            Sýrie
Amerika
                 7 000 BC
7 000 BC         Turecko
Irán
    ...
Len
Lněné tkaniny – Taciunum Sanitatis – 14.
                století
Len
Len
Bavlna
Bavlna
Bavlna
Bavlna
Bavlna
Egypt 12 000 BC, Mexiko 7 000 BC, Indie 4 000
                    BC
Sklizeň konopí pro vláknařské účely
Použití v Číně před 10 000 lety, lana 3000 let
Sklizeň konopí pro vláknařské účely
Vlákna z konopí
                  Vlákna z konopí
Konopný provaz
Oblasti vhodné pro pěstování konopí
Ramie
Oblasti pěstování ramie
Nálezy z Egypta 5000 – 3000 BC
Ovčí vlna
Ovčí vlna
Ovčí vlna
Používá se minimálně 11 000 let
Hedvábí
3 500 BC Čína, Egypt 1 070 BC, Japonsko 0
                   BC,
     Evropa – Alexandr Veliký – 330 BC
Hedvábí
Hedvábí z Mawangdui (archeologický
              nález)
Hedvábí z Mawangdui (206 – 9 BC)
Historie
koželužství
Zpracování kůţí v Egyptě – 3500 BC
Historické rytiny zachycující zpracování
                   kůţí
Zpracování kůţí v Maroku
Činění kůţí v Marakeši
Bubnové činění kůţí – museum Igualada –
              Španělsko
Činění kůţí – Fez – Maroko
Činění kůţí – Marakeš – Maroko
Kádě na činění kůţí v Pompejích
Zpracované kůţe
Historie zpracování kůţí v Českých
                  zemích

Výrobky z kůže bývaly na Velké Moravě velice rozšířeny, což s...
Činění usně
Nejprve bylo potřeba staženou kůži z rubové strany zbavit
zbytků vaziva, masa a tuku. Poté se kůže zbavovala s...
Činění usně
Po vyjmutí z činící jámy byly usně natřeny živočišným tukem,
následně se ještě vlhké a vláčné zpracovávaly na ...
Obuv
Jediným nálezem velkomoravské obuvi je fragment který se
dochoval v korozní vrstvě ostruhy v jednom z mikulčických
hr...
Římská vojenská koţená obuv
Opasky, brašny, váčky
Součástí oblečení byly i opasky. Fragmenty kožených řemenů
se někdy dochovají v korozních vrstvách p...
Sedla, koňské postroje
Ve své době již poměrně specializovaným odvětvím zpracování
byla výroba sedel a koňských postrojů. ...
Zbroje
Součástí kožedělné produkce byly jistě i jednoduché
zbroje. Kožená zbroj mohla být vytvrzena vařením a
voskováním,
...
Pergamen
Výroba pergamenu úzce souvisí s církevním prostředím
a jeho produkce se váže většinou na klášterní dílny.
Nářadí na zpracování vyčiněných kůţí
Koţená vazba knih
Koţešiny
Unikátním nálezem Velkomoravské kožešiny pochází ze
staroměstského hrobu č. 226/51 z pohřebiště Na Valách.
Nejspí...
Koţešiny – Severní Evropa
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
HIC 01: Uvod
Upcoming SlideShare
Loading in …5
×

HIC 01: Uvod

1,406 views

Published on

HIC 01: Uvod

Published in: Education
0 Comments
1 Like
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

No Downloads
Views
Total views
1,406
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
2
Actions
Shares
0
Downloads
16
Comments
0
Likes
1
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

HIC 01: Uvod

  1. 1. Historie chemie
  2. 2. Historie chemie – nejstarší poznatky člověka
  3. 3. První chemická reakce, kterou člověk poznal, byl oheň - hoření
  4. 4. První chemická reakce, kterou člověk poznal, byl oheň - hoření
  5. 5. Nejstarší chemické objevy a poznání Od zvládnutí ohně po výrobu kovů, skla a keramiky
  6. 6. Nejstarší chemické objevy a poznání První chemická reakce, kterou člověk poznal a ovládl, bylo hoření – oheň 1
  7. 7. Nejstarší chemické objevy a poznání Pomocí ohně dokázal vypálit první keramiku 2
  8. 8. Nejstarší chemické objevy a poznání Oheň dovolil roztavit písek a popel a vytvořit tak první sklovinu 3
  9. 9. Nejstarší chemické objevy a poznání Zbytky po ohni umožnily seznámení s prvním chemickým prvkem – uhlíkem 4
  10. 10. Nejstarší chemické objevy a poznání Pomocí ohně a uhlíků vyrobil první kovy a slitiny a vytvořil z nich užitkové předměty 5
  11. 11. Nejstarší chemické objevy a poznání Naučil se pracovat s drahými kovy 6
  12. 12. Nejstarší chemické objevy a poznání Pomocí ohně a redukce dřevěným uhlím vyrobil první železo a nástroje a zbraně z něj 7
  13. 13. KOVY Historie objevů a zpracování kovů
  14. 14. Historie objevů a zpracování kovů Výskyt a zpracování kovů se velmi odlišovalo podle lokality. Proto také zpracování kovů bylo rozdílné v různých oblastech. Obecně se dá konstatovat, že někteří lidé (většinou kněží) uměli kovy zpracovávat, vyrábět různé slitiny a tím měnit i vlastnosti příslušného kovu. Ti, kteří uměli kovy zpracovávat, měli výsadní práva a byli velmi váženi a obcí zaopatřováni. V prehistorických dobách lidé poznali měď, její slitiny, zlato, stříbro, rtuť, olovo, cín a železo Kromě uvedených kovů byly známy i dva nekovy a to síra a uhlík. Uvedené kovy a nekovy byly určitě známy, ale jsou náznaky, že již ve starověku lidé znali i arzén. Nezařazovali ho však mezi kovy, nýbrž ho pokládali za látku příbuznou rtuti. Podobně antimon byl řazen mezi druhy olova.
  15. 15. měď
  16. 16. měď
  17. 17. měď měď První kov, který lidstvo použilo, byla měď (před rokem 5000 př.n.l.) Vyskytuje se v přírodě ryzí. Technologie zpracování měděných rud není doposud úplně jasná. Základním technologickým postupem bylo tavení, čímž se získala čistá měď. Byla však příliš měkká, proto se začala používat spíše s přísadami (Zn, Pb, As, Sb, Fe, Ni...). Tyto příměsi se používaly bez znalosti jejich podstaty. Nejčastěji se setkáváme se slitinou mědi a cínu - bronzem. O jeho významu svědčí to, že je podle něho pojmenováno celé období. V práci s bronzem vynikali především Číňané. Z roku kolem 1200 př.n.l. se zachovala bronzová nádoba o hmotnosti 875 kg a tavicí kelímky na 70 až 1650 kg kovu. Bronz byl až za 700 let vytlačen železem.
  18. 18. zlato Zlato Zlato patřilo k nestarším známým kovům, protože se vyskytuje ryzí. Přirozeně se vyskytující zlato obsahuje řadu nečistot (Cu, Ag aj.). Prakticky čisté zlato (99,8%) se objevuje v nálezech z Egypta datovaných do 6. stol. př.n.l. Kolem roku 2900 př.n.l. dolovali Egypťané zlato ve velkém (např. na zlatou rakev Tutanchámovu bylo spotřebováno 110,4 kg zlata, přičemž tato hrobka patřila mezi ty skromnější). Zlatá ruda se zpracovávala roztavením v ohni a následným rozlámáním. Zlato se potom drtilo na hrubý prach, který se promýval vodou, smíchal s olovem, solí, cínem a ječnými otrubami. Poté se v peci 5 dní žíhalo. Po vychladnutí bylo na dně čisté rafinované zlato.
  19. 19. zlato
  20. 20. stříbro Stříbro se v Egyptě nevyskytovalo, muselo být proto dováženo a bylo dražší než zlato. V přírodě se vyskytuje v ryzím stavu, ale zdaleka ne v takovém množství jako zlato. Stříbro bylo pravděpodobně třetím kovem, se kterým se lidstvo naučilo pracovat. (asi 2500 př.n.l.). Pravděpodobně nejstarším předmětem vyrobeným ze stříbra je náhrdelník nalezený v Egyptě kolem roku 2400 př.n.l. Stříbro se podle dostupných pramenů (Geber) zpracovávalo pravděpodobně kupelací s olovem. Přímé důkazy o použití tohoto způsobu zpracování jsou nálezy ze stříbrných dolů Laureion na jihu Attiky (500 let př.n.l.).
  21. 21. stříbro
  22. 22. olovo Olovo - bylo objeveno velmi záhy, o čemž svědčí existence olověných figurek. Jako čistý kov se olovo objevilo v Mezopotámii a v Egyptě již ve 3. tis. př.n.l. jako materiál na výrobu pečetidel. Olovo se používalo také na výrobu olověných tabulek k psaní (přesněji k rytí do nich), k výrobě vodovodních trubek v Římě. Bylo známo pod názvem „černé olovo“.
  23. 23. olovo
  24. 24. cín Cín - získával se tavením, pravděpodobně stejně jako zlato a stříbro. Cín byl mnohdy také pokládán za druh olova (tzv. „bílé olovo)
  25. 25. ţelezo Ţelezo - vyskytovalo se ryzí v meteoritech, ale ve velmi malém množství. Železné rudy znalo lidstvo dávno, ne však jako zdroj kovu, ale jako barvu (červený okr - hematit - patřil k nejčastěji používaným barvám na skalních malbách z doby kamenné). Železo z rudy bylo pravděpodobně objeveno náhodně, jako vedlejší produkt při tavení olova a mědi. První náznaky dobývání železných rud se objevují kolem roku 2650 - 2050 př.n.l. Podle rukopisů bylo železo mnohem dražší než měď a teprve od roku 1300 př.n.l. se začíná využívat častěji než bronz.
  26. 26. ţelezo
  27. 27. rtuť První zmínka o rtuti se objevuje u Aristotela, který ji nazval tekutým stříbrem. Vyráběla se z rumělky (HgS) redukcí uhlíkem. Rtuť byla nalezena v egyptských hrobech, není však jasné, zda byla nádobka se rtutí stejně stará jako hrob. Jisté však je, že rtuť znali staří Řekové a Římané (podle Plinia se zlato z nepotřebných starých výšivek získávalo zpět pomocí rtuti). Také rumělka byla používána jako barva a líčidlo.
  28. 28. rtuť
  29. 29. síra byla známa především její hořlavost (První kniha Mojžíšova vypráví o tom, jak rozhněvaný Hospodin sypal síru a oheň na Sodomu a Gomoru). Ve starověku ji používali v lékařství, v domácnostech knoty do lamp.
  30. 30. uhlík Uhlík byl znám jako látka již v pravěku (dřevěné uhlí, saze), ale jako prvek je znám až od druhé poloviny osmnáctého století. Mezinárodní název uhlíku “carbon” je odvozen od latinského carbo, čímž Římané označovali dřevěné uhlí. Uhlík se široce vyskytuje v přírodě. Elementární uhlík byl dokázán ve vesmíru: na Slunci, hvězdách, kometách a v atmosféře planet.
  31. 31. uhlík Uhlík nám dává:  nejvíce sloučenin ze všech prvků  nejpevnější vlákna  nejlepší mazadlo (lubrikant) – grafit  nejpevnější a nejtvrdší materiál – diamant  nejlepší adsorbent plynů – aktivní uhlí  nejlepší héliovou bariéru – skelný uhlík  materiál s největší tepelnou vodivostí  nové objevy jako je molekula fullerenu, nanotrubice, magnetické nanopěny Na tomto základě můžeme uhlík povýšit na krále prvků a zabývat se historií jeho poznávání a využívání.
  32. 32. uhlík velký třesk: vznik prvků vodíkovým, heliovým a uhlíkovým hořením – vznik uhlíku ve Vesmíru a jeho přeměna na další prvky vznik Země 200 km pod povrchem Země vzniká za vysokých teplot a tlaků diamant –20 000 let lidstvo poznalo oheň a dřevěné uhlí 3750 BC Egypťané a Sumerové používají dřevěné uhlí k redukci Cu, Sn a Zn z jejich rud 2000 BC Dřevěné uhlí se používá jako domácí bezdýmé palivo 1500 BC Egypťané použili dřevěné uhlí v medicíně (trávicí potíže) 800 BC V Indii nalezeny diamanty v náplavách řek
  33. 33. uhlík 500-800 BC grafitová keramika - keltské opidum u Třísova (Český Krumlov) 500-600 BC diamanty z Indie dováženy do Evropy 400 BC Hippokrates popisuje širší využití dřevěného uhlí v medicíně 322-185 BC diamant v Evropě součástí šperků 100 BC "inkoust indiánů" vyráběný ze sazí 50 BC Číňané a Egypťané používají saze jako černý pigment
  34. 34. uhlík 50 AD Plinius starší ve svém díle Naturalis historia popsal diamant a lékařské použití dřevěného uhlí 157 AD Klaudius Galen uvádí 500 lékařských předpisů na lékařské využití dřevěného uhlí 1074 Maďarská královnina koruna má snad první opracovaný diamant 1214-1300 opracování diamantů zavedeno v Benátkách 1250 zavedena „grafitová daň“ (Pfaffenreuth u Pasova) – platba vrchnosti za možnost těžby 1273 zákaz používat uhlí v Anglii, protože je zdraví škodlivé
  35. 35. uhlík 1304 nalezen diamant Koh-i-noor 1986 karátů („hora světla“) 1432 alchymisté používají „nehořlavé“grafitové kelímky 1478 Leonardo da Vinci kreslí své náčrty dřevěným uhlem
  36. 36. uhlík Ačkoli existují důkazy o použití střelného prachu v Číně již v páté dynastii (907 do 960). Nejstarší známé zaznamenané recepty výroby střelného prachu napsali Zeng Gongliang, Ding Du a Yang Weide v Wujing Zongyao ve vojenském rukopisu z roku 1044 za vlády dynastie Song (960-1279). Střelný prach popsaný byl použit na zápalné bomby házené z katapultů, svržené z hradeb, nebo spouštěné ze zdí pomocí železných řetězů. Zápalné bomby na námořních lodích zajistily vítězství nad silami Jin Song v bitvě u Caishi v 1161, zatímco mongolská Yuan dynastie (1271-1368) použila střelného prachu bomby v průběhu jejich neúspěšných invazi do Japonska v roce 1274 a 1281. Během 13. a 14. století, se vyrábí střelný účinnější, jak je patrné ze spisů dynastie Ming (1368 -1644), vojenských rukopisů Huolongjing sepsaných Jiao Yu (od 14. do počátku 15. století) a Liu Ji (1311-1375).
  37. 37. Historie textilních vláken
  38. 38. Len 7 000 BC 6 200 BC Jižní Sýrie Amerika 7 000 BC 7 000 BC Turecko Irán 5 500 BC 3 500 BC Pelloponnes Egypt 4 800 BC 3 000 BC Bulharsko
  39. 39. Len
  40. 40. Lněné tkaniny – Taciunum Sanitatis – 14. století
  41. 41. Len
  42. 42. Len
  43. 43. Bavlna
  44. 44. Bavlna
  45. 45. Bavlna
  46. 46. Bavlna
  47. 47. Bavlna Egypt 12 000 BC, Mexiko 7 000 BC, Indie 4 000 BC
  48. 48. Sklizeň konopí pro vláknařské účely Použití v Číně před 10 000 lety, lana 3000 let
  49. 49. Sklizeň konopí pro vláknařské účely
  50. 50. Vlákna z konopí Vlákna z konopí
  51. 51. Konopný provaz
  52. 52. Oblasti vhodné pro pěstování konopí
  53. 53. Ramie
  54. 54. Oblasti pěstování ramie Nálezy z Egypta 5000 – 3000 BC
  55. 55. Ovčí vlna
  56. 56. Ovčí vlna
  57. 57. Ovčí vlna Používá se minimálně 11 000 let
  58. 58. Hedvábí 3 500 BC Čína, Egypt 1 070 BC, Japonsko 0 BC, Evropa – Alexandr Veliký – 330 BC
  59. 59. Hedvábí
  60. 60. Hedvábí z Mawangdui (archeologický nález)
  61. 61. Hedvábí z Mawangdui (206 – 9 BC)
  62. 62. Historie koželužství
  63. 63. Zpracování kůţí v Egyptě – 3500 BC
  64. 64. Historické rytiny zachycující zpracování kůţí
  65. 65. Zpracování kůţí v Maroku
  66. 66. Činění kůţí v Marakeši
  67. 67. Bubnové činění kůţí – museum Igualada – Španělsko
  68. 68. Činění kůţí – Fez – Maroko
  69. 69. Činění kůţí – Marakeš – Maroko
  70. 70. Kádě na činění kůţí v Pompejích
  71. 71. Zpracované kůţe
  72. 72. Historie zpracování kůţí v Českých zemích Výrobky z kůže bývaly na Velké Moravě velice rozšířeny, což se ale neodráží v archeologických pramenech. Organické materiály mají mizivou šanci na dochování a kožené výrobky patří mezi ty, které se nedochovaly téměř vůbec. Velkomoravské fragmenty kůže známe jen z korozních vrstev kovů, kde byly konzervovány. Činění kůží poměrně primitivními způsoby bylo známo už v hlubokém pravěku. Tyto postupy se postupem času zdokonalovaly. Odpradávna byly vyráběny kožešiny (s chlupem) a usně (zbavené srsti). Specializované koželužské cechy nacházíme u nás až ve 14. století, do té doby bývaly
  73. 73. Činění usně Nejprve bylo potřeba staženou kůži z rubové strany zbavit zbytků vaziva, masa a tuku. Poté se kůže zbavovala srsti. Buď oškrabáním nožem, nebo za pomoci vápna. Samotné činění probíhalo v činících jamách. Tam byly kůže posypány solí a naskládány na sebe. Proložily se kůrou obsahující velké množství tříslovin (dubová aj. kůra). Jáma se zaplavila vodou a zakryla, postupem času se z kůry vylouhovaly třísloviny a rozpustila sůl. Celé činění trvalo několik měsíců až tři roky.
  74. 74. Činění usně Po vyjmutí z činící jámy byly usně natřeny živočišným tukem, následně se ještě vlhké a vláčné zpracovávaly na hobze - železném nástroji tvaru půlměsíce. Hobza bývala umístěna na asi metr vysokém podstavci. Díky tomuto pracování kůže neztvrdla a zůstala měkká a vláčná. Konečnou úpravou některých usní bylo několikanásobné natírání krví. Useň tak získala hnědou, mírně lesklou povrchovou úpravu. Tento postup se udržel v některých malých továrnách až do doby nedávné.
  75. 75. Obuv Jediným nálezem velkomoravské obuvi je fragment který se dochoval v korozní vrstvě ostruhy v jednom z mikulčických hrobů. Fragment ale není dostatečně veliký na jakoukoli rekonstrukci původního vzhledu obuvi. Celou botu (ovšem z 10. - 11. století) máme z Prostějova. Z jiných slovanských lokalit však boty známe (Opole, Novgorod, Stará Ladoga aj.). Velkomoravská obuv se od této snad nijak zásadně nelišila.
  76. 76. Římská vojenská koţená obuv
  77. 77. Opasky, brašny, váčky Součástí oblečení byly i opasky. Fragmenty kožených řemenů se někdy dochovají v korozních vrstvách přezek a jiných kovových předmětů. Brašna, nebo váček bývala zavěšena na opasku a plnila funkci kapes, které tehdejší oblečení postrádalo. Z pohřebiště ve Starém Městě z polohy Na Valách máme dokonce dvě kování k zapínání brašny (tašvice). Jejich původní podobu můžeme ale jen odhadovat.
  78. 78. Sedla, koňské postroje Ve své době již poměrně specializovaným odvětvím zpracování byla výroba sedel a koňských postrojů. Sedla máme přímo doložena písemně, jejich přesnou podobu však neznáme. Roku 871 český oddíl doprovázející Svatoplukovu nevěstu při cestě na Moravu byl přepaden Němci, kteří ukořistili 644 sedel a uzd. Vyobrazení koňských postrojů a sedel známe z franských iluminací.
  79. 79. Zbroje Součástí kožedělné produkce byly jistě i jednoduché zbroje. Kožená zbroj mohla být vytvrzena vařením a voskováním, čímž získala značnou odolnost.
  80. 80. Pergamen Výroba pergamenu úzce souvisí s církevním prostředím a jeho produkce se váže většinou na klášterní dílny.
  81. 81. Nářadí na zpracování vyčiněných kůţí
  82. 82. Koţená vazba knih
  83. 83. Koţešiny Unikátním nálezem Velkomoravské kožešiny pochází ze staroměstského hrobu č. 226/51 z pohřebiště Na Valách. Nejspíš se jedná o kožešinu bobra, či vydry. Kožešiny bývaly používány k výrobě kabátů, zateplení oděvu a v případě nobility jeho zdobení. Kapitulárie Karla Velikého stanovují, že "jen šlechta smí oblékat šat na němž je použito kožešiny rysa, popelky, sobola kuny a hranostaje, příslušníci nižších společenských vrstev smějí použít jen kožešiny medvěda, ovce a tchoře". Můžeme si tak udělat obrázek jaké kožešiny se používaly v sousední franské říši. V našich zemích to bylo zřejmě obdobné.
  84. 84. Koţešiny – Severní Evropa

×