Your SlideShare is downloading. ×
Ontologie..
Ontologie..
Ontologie..
Ontologie..
Ontologie..
Ontologie..
Ontologie..
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Thanks for flagging this SlideShare!

Oops! An error has occurred.

×
Saving this for later? Get the SlideShare app to save on your phone or tablet. Read anywhere, anytime – even offline.
Text the download link to your phone
Standard text messaging rates apply

Ontologie..

296

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
296
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
3
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

Report content
Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
No notes for slide

Transcript

  • 1. Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Seminář estetiky Ontologie umění Práce k předmětu Terminologický seminář k teorii umění (ESA107)Autor: Kateřina ŠťastnáUČO: 382494Typ studia: prezenčníRočník: 2. Brno Datum odevzdání: 17. 10. 2011
  • 2. Argumentace: Tento článek byl zadán v rámci předmětu Terminologický seminář k teoriiumění na katedře estetiky, tudíž téma nebylo vybráno. Přesto je třeba poznamenat, žeontologie patří k nejdůležitějším metodám zkoumání umění jako celku, protože se pokoušívytvořit teorii o jeho původu a bytí. Nebyl důvod měnit název zadání, jelikož článek sloužípředevším k definování tohoto podoboru a také jako přehled několika možných přístupů.Anotace: Článek pojednává o ontologii umění jakožto o jedné z možných definic uměnísamotného a dělí přístup k této disciplíně na analytický a historický. Posléze ukazuje odlišnosttěchto přístupů na příkladech z filozofie rozličných myslitelů tímto se zabývajících.Klíčová slova: ontologie, bytí, kategorie, historický přístup, analytický přístup, type, tokenOntologie umění: Ontologie se zabývá stanovením fundamentálních kategorií, do kterých spadá i podstatajsoucen. Ontologové nabízejí mapu k realitě, která diferencuje veškeré bytí dle různorodýchkritérií, podle způsobu vnímání, abstraktnosti, aj., což se stává zdrojem dalšího výzkumu.V tomto rámci, ontologové umění si kladou za cíl určit umění v tomto širokém pojetí a odlišit,co přesně je umělecká činnost. Kvůli heterogenitě umělecké kategorie se zdá být přesnádefinice zcela nemožná. Umění přitom není ontologickou kategorií samo o sobě. Ontologovéumění se převážně snaží určit, do kolika a do jakých kategorií umění náleží. Tato disciplínazískala velmi silný pragmatický nádech, převážně díky Quinovi, Devidsonovi a Lewisovi.Odpovědi na tyto otázky se konstruují v závislosti reakcí lidí na proces tvoření, oceňování akritizování umění.1 Sama ontologie, stejně jako metafyzika, vznikala v období aristotelské estetiky a stala sejedním z hlavních diskutovaných témat své doby. Právě existence umění jakožto věci jehlavním tématem, oproštění či spojení díla s fyzickým objektem se stalo cílem moderníhoestetického zkoumání. Definice umění a uměleckého díla však nejsou v rámci disciplínyjednotné a liší se od estetika k estetikovi. 21 ROHRBAUGH, Guy. Ontology of art. In GAUT, Berys ; MCIVER LOPES, Dominic . The RoutledgeCompanion to Aesthetics. 2nd edition. Oxon : Routledge, 2005. s. 241-252. ISBN 0-415-32797-0, str. 241-242.2 PELTZ, Richard. Onthology and the Work of Art. The Journal of Aesthetics and Art Criticism [online]. 1996,vol. 24, no. 4 [cit. 2012-12-16]. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/428773
  • 3. V západní estetice existují dva způsoby nahlížení na tuto problematiku: analytický ahistorický. V historickém směru, cíl zkoumání ontologie umění se nijak neodlišuje od cílůontologie obecně, tedy zahrnuje individualitu, numerickou identitu a přirozenost věcí.Historická teorie se drží těchto základních bodů: umělecká díla jsou fyzické objekty, k nimžmohou být připisovány intenční atributy; k uměleckému dílu se připisuje kritický diskurs,zatímco fyzické a přirozené entity se přidružují k vybraným intenčním funkcím; díla nejsoureálná jako taková, ale jejich připuštěním k diskursu značí ‚transfigurativní‘ status spojenýk pouhým reálným věcem; reálné věci jsou v základě konstruované jako umění, způsobem‚tvoření víry‘ nebo zábavnou a fikční funkcí.3 Analytická ontologie se zabývá spíše přirozeností věcí: druhy existujících věcí apodmínkami, za nichž dané věci existují. Řeší se otázky universalií a materiálnosti v umění.Současně se zabývá i tím, zda něco jako umělecké dílo skutečně existuje, nebo zda sekategorie umění jen kříží s hranicemi danými přírodou. V tomto bodě se lze řídit dvěmožnými přístupy: hledáním jednoduchosti a generalizací a respektováním různýchestetických a uměleckých rozdělení.4Obrázek 1: Ontologický přístup k umění Jednou z klíčových otázek je ta, co přesně dané dílo je, zda je jeho podstataidentifikovatelná s některým reálným objektem, případně zda se jeho idea shoduje3 KELLY, Michael. Encyclopedia of aesthetics. New York : Oxford University Press, 1998. 572 s. Dostupné zWWW: <http://www.oxfordartonline.com/subscriber/article/opr/t234/e0380-s0001>.4 KELLY, Michael. Encyclopedia of aesthetics. New York : Oxford University Press, 1998. 572 s. Dostupné zWWW: <http://www.oxfordartonline.com/subscriber/article/opr/t234/e0380-s0001>.
  • 4. s jednotlivými instancemi obecně. Tento názor byl nejprve prezentován filozofem Croceem,který tvrdil, že podstata uměleckého díla nespočívá ve fyzické události, či objektu, ale v jehomentální ideji/ představě/intuici, jež lze identifikovat skrze plátno, vystoupení, aj.5 Představy umění jakožto fyzického objektu se vzdává i Richard Wollheim v Art and It‘sObject. Pro některé druhy umění nemůže existovat fyzický artefakt identifikovatelný jakoumělecké dílo, nelze přijmout myšlenku hudby nebo příběhu o sobě. V případě ostatních dělse argumentuje tím, že ačkoli existují artefakty, jež je možné brát jako fyzická umělecká díla,tato identifikace je chybná. Fyzická instance je většinou duplikací ideje umění: při ztrátěknihy nebo skončení divadelního představení idea díla nemizí, případně, pokud se nelíbilokritikům performance hry, nelíbila se jim ani hra sama. Hlavní složkou umění je tedy jehoesence, nefyzická podstata. 6 Tato teorie pochází z pera Charlese Senderse Peirce a jeho rozlišení „tokenu“ a „typu“.V tomto smyslu, slovo token referuje ke specifickému vyjádření díla, jeho jednotlivé instanci,zatímco, stejně jako ve Wollheimově případě, „type“ odkazuje na samotnou podstatu díla.Například slovo „fotografie“ označuje ka každému jednotlivému tisku, ale také k tomu, čehotyto tisky jsou. Wollheim navíc tvrdí, že to, co se vyjadřuje token-type teorií lze vyjádřitpouze typem. Type může být míněn v obojím slova smyslu, majíc jednotlivé instance, alemůže být i sám podobný objektu, jakožto umístění pro širší predikce a identifikaci. V případětypů, lze říci, že dva dobře provedené tokeny se počítají či ne jako tokeny stejného typu.Nejlépe se nabízí úvaha o ekvivalenční relaci, kdy každá z instancí díla má stejnou obrazovoustrukturu nebo obsahuje stejná slova ve stejném pořadí, atd.7 Esej Jarrolda Levinsona „Defining Art Historically“ se zabývá institucionalitou činezávislostí umění. I zde se operuje se základním předpokladem, že umění není vlastnívystavovanou věcí, ale je spíše spojená s vlastní činností člověka a jeho myšlenkami.8 Přestooproti předchozím teoriím, definuje umění spíše materiálněji, jakožto věc, o níž bylo5 Aesthetics. In: Encyclopædia Britannica. [online]. 2011 [cit. 2011-09-12]. Dostupné z:http://www.britannica.com/EBchecked/topic/7484/aesthetics6 WOLLHEIM, Richard . Art and its objects : with six suplementary essays. 2nd edition. Cambridge : CambridgeUniversity Press, 1980. 245 s. ISBN 0521228980, str. 4-15.7 ROHRBAUGH, Guy. Ontology of art. In GAUT, Berys ; MCIVER LOPES, Dominic . The RoutledgeCompanion to Aesthetics. 2nd edition. Oxon : Routledge, 2005. s. 241-252. ISBN 0-415-32797-0, str. 244-245.8 LEVINSON, Jarrold . Defining Art Historically. In NEILL, Alex; RIDLEY, Aaron. The Philosophy of art :Readings Ancient and Modern. United States of America : The McGraw-Hill Companies, 1995. s. 223-239.ISBN 0-07-046192, str. 224.
  • 5. zamýšleno. Hlavní myšlenkou tohoto článku je představa, že umění je veskrze provázános minulostí, s předcházejícím umění, a tato relace platí i v případě, kdy je nezamýšlená.Samotná tvorba umění, přestože se odehrává v představě samotného tvůrce, se spojujes jakoukoli kreací předcházející doby. 99 Ibid., str. 226.
  • 6. Zdroje:1. Aesthetics. In: Encyclopædia Britannica. [online]. 2011 [cit. 2011-09-12]. Dostupné z: http://www.britannica.com/EBchecked/topic/7484/aesthetics Encyclopedia Britannica je jedním z nejvhodnějších zdrojů pro utvoření si základní představy o tématu. Heslo Estetika obsahuje různorodé přístupy k estetickému zkoumání, tudíž i ontologický přístup, zastoupený především Croceem.2. KELLY, Michael. Encyclopedia of aesthetics. New York : Oxford University Press, 1998. 572 s. Dostupné z WWW: <http://www.oxfordartonline.com/subscriber/article/opr/t234/e0380-s0001>. Encyklopedie estetiky patří mezi základní zdroje v našem oboru, opět se hodí jako pomůcka pro definování tématu. Vzhledem k mé neznalosti její správné citace před rokem si však nemohu vybavit, které z hesel jsem tenkrát použila. S největší pravděpodobností však ‚Onthology‘ nebo ‚Onthology of Art‘.3. LEVINSON, Jarrold . Defining Art Historically. In NEILL, Alex; RIDLEY, Aaron. The Philosophy of art : Readings Ancient and Modern. United States of America : The McGraw-Hill Companies, 1995. s. 223-239. ISBN 0-07-046192. Konkrétní literatura k historické ontologii.4. PELTZ, Richard. Onthology and the Work of Art. The Journal of Aesthetics and Art Criticism [online]. 1996, vol. 24, no. 4 [cit. 2012-12-16]. Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/428773 Tento článek má za cíl seznámit s ontologií v umělecké kritice. Mě posloužil jako pomůcka k sestavení jiné definice.5. ROHRBAUGH, Guy. Ontology of art. In GAUT, Berys ; MCIVER LOPES, Dominic . The Routledge Companion to Aesthetics. 2nd edition. Oxon : Routledge, 2005. s. 241-252. ISBN 0-415-32797-0. Sborník Berys Gauta a Dominica McIvera Lopese se hodí pro podrobnější zkoumání estetických témat. Je členěn dle hlavních kategorií estetiky, včetně rozborů základních filosofů umění (Platón, Aristoteles, Kant,..) Jelikož můj článek byl volen jakožto
  • 7. přehledový referát, i tento text slouží hlavně k utvoření představy o tématu z jiného úhlu.6. WOLLHEIM, Richard. Art and its objects : with six suplementary essays. 2nd edition. Cambridge : Cambridge University Press, 1980. 245 s. ISBN 0521228980. Wollheim patří k předním ontologům v umělecké kategorii, stejně jako Peirce zastává teorii, tokenu a typu. Ty si můžeme vysvětlit jako ideu díla a její konkrétní zpodobnění. Zde slouží jako příklad aplikace sémiotiky na vysvětlení díla.

×