Fundraising analyza prostredi 2006

  • 153 views
Uploaded on

 

  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Be the first to comment
    Be the first to like this
No Downloads

Views

Total Views
153
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0

Actions

Shares
Downloads
0
Comments
0
Likes
0

Embeds 0

No embeds

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
    No notes for slide

Transcript

  • 1. 3. domácí úkol z kurzu Malé granty Pro svůj domácí úkol se vrátím do let 2001 – 2003, kdy jsem pracoval v Domě dětí a mládeže na pražském Proseku. V té doběse tam fundraising rodil skoto z ničeho a i zpětný pohled je zajímavý. Dokonce zajímavější než to, co bych mohl zjistit u svéhosoučasného zaměstnavatele. Na toho adaptuji úkol z grantování. Malý dům a velké plány Dům dětí a mládeže Praha 9 je příspěvková organizace zřízená Magistrátem hl. m. Prahy hlavně k naplňování volného času dětía mládeže. A konecm 90. let už začalo být jasné, co pro nás pojem příspěvková organizace znamená: zřizovatel vám přispěje tolik, comusí. Tedy na platy, něco na provozn a to nejnutnější na činnost. Ale pokud snad mají pedagogové fantazii a chtějí pracovat kvalitně, touž stojí tolik, že na to zřizovatel nemá peníze. Pomozte si jak chcete. Zástupce ředitele věděl, co to je fundraising, a podílel se na tvorbě žádostí o granty. Ty se chrlily jako na běžícím pásu, kdyžbyla „grantová sezóna“ - často jsme se o jejich vyhlášení dověděli pozdě. Teprve postupem doby občas někdo byl na nějakém seminářia přinesl nějaké moudro. I já jsem byl na kursu Jaroslava Jindry na Kvildě a udělal jsem z toho seminář pro naše kolegy. Ale reálnýživot na Proseku vypadal jinak než fundraising v učebnici. 1. zásada: Nejprve je třeba udělat si pořádek doma. Fundraising je o důvěře a také o dlvěryhodnosti žadatele. Důvěryhodnost je důležitější, když jdeme žádat do neznáméhoprostředí. Hned začaly úvahy, co všechno je potřeba udělat. DDM musí mít nějaký image, něco jednotícího, nějaký styl letáků,vystupování zaměstnanců atd.Je nutno se zamyslet nad stavem DDM.. Z toho vyplyne, co je třeba pro zlepšení důvěryhodnosti udělat a na co můžeme poukázat užteď. Konaly se koncepční porady o rom, kdo jsme a co chceme. Na nich pedagogové tvořili SWOT analýzu: PŘEDNOSTI CO LZE ZLEPŠIT Horolezecká stěna Propagace Keramická pec Okolí DDM příznivé ceny za kroužky a akce Zázemí zaměstnanců a externistů Počítačová učebna Prosatory Dva malé sály Dobří vedoucí kroužků “Prodělačná” loděnice Nový civilkář PŘÍLEŽITOSTI HROZBY EU – nové finance Finance – obecně, na kroužky i na vybavení Další zázemí – spolupráce s jinými organizacemi Komerční společnosti pro zájmové činnosti Tábory, akce (i společenské Drogy, vandalismus, frádeže Propagace horolez. stěny Napětí v týmu Oslovit děti 3-9 let Nedůkladnost Jednotlivé akce ve všední dny Půjčovat lodě Soutěž kroužků (Dnes bychom mnohé přednosti pokládali za samozřejmé, ale v té době to bylo důležité – např. dva sálky znamenaly, žekroužky aerobicu se budou konat jen v nich, za ně nemusíme platit nájem.) Když to srovnám s asi o rok starším SWOTem, přibylo předností, příležitostí a hrozeb, ubylo nedostatků. Dál jsme se zamysleli, kdo jsou naši (potencionální) klienti:● děti a mládež● rodiče (z hlediska sociálně patolog. jevů, nových dovedností pro děti, bezpečí, aktivní trávení volného času).● dospělí chodící na kroužky, kurzy, cvičení● ZŠ, MtŠ (soutěže, praxe pro studenty, akce pro školy)● Magistrát – prim. prevence Některé problémy jsou dlouhodobé a sotva řešitelné. Např. napětí v týmu lze snížit – ale těžko mluvit o týmu, když se v DDMčasro mění zaměstnanci z nejrůznějších důvodů (a to trvá i po nástupu nové ředitelky). V DDM jde o fantazii a aktivitu všech, a tudížtato okolnost zpomaluje rozvoj DDM. Jiné věci se nezvládnou z organizačních důvodů. Pedagogové v DDM dělají všechno možné – na splnění všech úkolů nutnýchpro dobré DDM není dost lidí a nové lidi MHMP zaplatí nerad. 2. zásada: Pedagog není fundreiser ...a kdo tedy? DDM zaměstnává hospodářku a externí účetní a nemá paníze na zaplacení fudreisera. Ostatně vedení DDM semarně pokoušelo nějakého najít.Pedagog si tedy musel peníze na akci sehnat sám (nebo je vybrat na vstupném), granty se podávaly za DDM společně. Často sedokončovaly na poslední chvíli. Pak už opravdu nebyl čas na jiné formy fundraisingu.
  • 2. 3. zásada: Fundraiser není žebrání, ale vztah. Je to marketing neziskových organizací....ale co když DDM byl žebrákem? Byl problém sehnat peníze na provozní potřeby a na výplaty pro vedoucí kroužků. Na tyto položkyse granty nevztahovaly (granty z EU ještě nebyly) a výplaty v příspěvkové organizaci nelze hradit z jiných zdrojů než z částky přidělenézřizovatelem (mzdy, OON). Zkušenost mne dovedla k tomu, že při sjednávání kusových zakázek (skříňky na klíče, přenosnýstreetballový koš) není neetické při objednávce, i po telefonu, požádat o slevu. Výrobce nám rakto často slevu poskytl, i po telefonu. Asám řekl, jak velkou. Ani by mne nenapadlo ho požádat o konkrétní slevu jako první. Nebylo to o moc, ale bylo důležité poděkovat.Když se takto objednalo hodně věcí u různých doavatelů, přece se něco ušetřilo. Z toho plyne 4. zásada: Fundreising je buď charita, nebo obchod. Pak mne napadlo napsat dopis s konkrétním nápadem pro určitý typ forem. Napsal jsem dopis pro reklamní agentury čivýrobce reklamních předmětů, zda by se nenašly možnosti barterových služeb – firmy by nám pro děti daly své reklamní předměty, myjim loga na naše materiály. Rozdával jsem to bez úspěchu na veletrhu Polygraf – Reklama. Pak jsem psal dopisy jazykovým školám,zda by dětem a dospělým v našich jazykových kroužcích nevěnovaly nějakou literaturu – např. obchodní vzorky od vydavatelů. Ozvalase jediná škola a věnovala nám plné auto použitých kvalitních zahraničních učebnic pro dospělé, i metodické příručky. Jejich zahraničnízřizovatel jim nařizuje učebnice často vyřazovat, a tak nám je věnovali. Tak jsme se dostali do stadia, že je třeba vědět, na koho s čím jít. Tedy relační marketing, mapa „známostí“ nebo lidí čiorganizací, jejichž cíl nebo činnost lze dát do souvislosti s DDM:V DDM: děti, mládež, rodiče, Rada DDMOkolí DDM: zřizovatel, úřady městských částí, sportovní organizace, média, školyJeště dál: MŠMT, EU... Relační marketing nepřinesl očekávané výsledky: chtěli jsme vytvořit Alianci volného času, v níž by volnočasové organizace zProseka a okolí spojily své zájmy – minimálně o sobě vzájemně informovaly. A nešlo by o konkurenci – DDM nemá bazén, a proto bypro něj agentura pořádající plavecké kursy nebyla konkurencí. Pozvali jsme je – a přišly 4 a nic z roho nebylo. Ani dopisy rodičůpředávané dětem na kroužcích nepomohly. Vymyslel jsem něco jako dvoustupňovou práci s firmami. V první etapě jsem je pozval na naši zahradní akci, aby zajistilyatrakce pro děti. Firmy přišly celkem ochotně, protože nabízely různé letáky a služby i rodičům. Spnil jsem úkol – zaplnit zahraduatrakcemi, u kterých se děti budou bavit. A navíc aby se tam firmy potkaly, aby je to inspirovalo „vida, tihle také něco dělají pro děti,neměli bychom také...“ Někdy šlo jen o využití pěkného počasí na podzim, kdy už není pouťová sezóna (levné cukrovinky, levnýskákací hrad). Pak jsem plánoval zúčastněné firmy obcházet s návrhem další spolupráce a dotazem, jak by asi ji firmy představovaly. Před senátními volbami jsem se pokusil o oslovení jednoho nezávislého kandidáta ze Satalic. Přijel na naši akci, obdaroval dětii DDM. Pak prohrál volby a o další spolupráci neměl (ani po roce) zájem. Ale pak se změnilo vedení DDM a nastal konec mého snažení. Nevím, jak to teď funguje, ale předpokládám, že i nadále je vDDM „nejvýnosnější“ psaní žádostí o granty (na zadaná témata zřizovatel přispšje vždy, protože asi musí). A když se píše na módnítémata tapu výměnné zahraniční pobyty mládeže, lze využít toho, že podmínkou grantu je spolufinancování z jiných zdrojů, a pak je (nakonkrétní akci) peněz dost. Mzdy pro externisty vyřešeny nejsou a platí se jim tolik, na co stačí OON . Shrnutí – odpovědi na otázkyNa jaké problémy jste při řešení úkolu narazili?● Zdá se, že DDM není všeoecně pokládán za důvěrného partnera.● Tým zaměstnanců není stabilní.● Nedokážeme vyřešit, kdo má být fundraiserem.Co vás překvapilo?● Úřady městských částí, „jejichž“ děti k nám chodí, nám nechtějí pomoci.● Žádosti o sponzorské dary předané rodičům nezabraly, ačkoli jsou s námi rodiče spokojeni … nebo jsme pro ně jen „stroj“ na zaplnění volného času dětí? tedy odkladiště?● DDM je žebrák (jde-li o provozní náklady) a u drobných a středních podnikatelů se dá ledacos získat. (nikoli vyžebrat).● Obecně direct mailing nepřináší žádoucí efekt.Jaká byla skupinová dynamika?Při koncepční poradě dobrá, pak už to bylo horší vzhledem ke střídání zaměstnanců a k jejich náplni práce. Ochota byla vždy.Můžete použít výstup pro další práci?Ano, pokud se stanu fundraisingovým konzultantem pro naši školu, i později v životě, možná nabídnu DDM nějaký seminář ofundraisingu.Co byste dále potřebovali k úspěšnému dotáhnutí úkolu do použitelné podoby?Kdybych byl v DDM zaměstnán déle, určitě bych získal nějaké zkušenosti a snad bych z těch firem přinesl nějaké peníze.Víc bych sicenil právě těch, které nejsou z grantu.Jaký byl konkrétní výsledek vašeho snažení?Osobně jsem si vyzkoušel několik fundraisingových metod. Úspěch byl malý (ale odpovídal tehdejším poměrům v DDM), motivovalomne to pokračovat. Z hlediska celého DDM to mělo příznivý krátkodobý efekt.