• Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Be the first to comment
    Be the first to like this
No Downloads

Views

Total Views
71
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0

Actions

Shares
Downloads
0
Comments
0
Likes
0

Embeds 0

No embeds

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
    No notes for slide

Transcript

  • 1. Název práce Amnestie prezidenta Václava Klause a její možný dopad na rodiny propuštěných vězňůAutor práce Bc. et Bc. Jan Buchta (učo 256762) Předmět Kurz práce s informacemi Sociální pedagogika a volný čas, 2. r. NMgr. prez. Pedagogická fakulta MU BrnoArgumentace Toto téma jsem si vybral na základě mého zájmu o aktuální děnívýběru tématu v České republice, které se týká vyhlášené prezidentské amnestie. Je pro mne zajímavé především proto, že může mít velký dopad na mou klientelu v praxi poskytování sociálních služeb a zároveň se z pohledu dopadu na rodinu přímo dotýká i jedné z oblastí zájmu mého studijního oboru Sociální pedagogika a volný čas. Téma jsem podrobně rozpracovával za pomoci myšlenkové mapy, ze které jsem si určil konkrétní oblast mého zájmu. Tuto oblast jsem vzápětí postupně zužoval až do konečné podoby názvu práce.Anotace Text je zaměřen na představení fakt aktuálně vyhlášené amnestie prezidenta České republiky Václava Klause a popisuje statistiky související s propouštěním vězňů. Tyto informace poté spojuje s popisem problematiky práce Probační a mediační služby, která má v kompetenci resocializaci vězňů. Uvádí problémové situace, které mohou nastat bez kvalitní práce s propuštěnými vězni v rodinách a jejich následky. Závěrem nabízí možné řešení a otevírá diskusi nad predikcí současné situace.Klíčová slova amnestie, rodina, propuštění, vězeň, parole, probace 1
  • 2. Základní fakta o amnestii Václava KlausePrezident Václav Klaus vyhlásil v úterý 1. ledna 2013 dílčí amnestii, která umožňujepropuštění kolem 7000 vězňů (k 6. 1. 2012 činí počet propuštěných vězňů přesně 6 0691) azastavení velkého množství neuzavřených kauz. Velké množství vězňů se tak vracíz nepodmíněných trestů odnětí svobody do svého přirozeného prostředí. Vzhledem k tématutohoto článku je třeba zdůraznit, že se amnestie netýká vězňů, kterým byl trest uložen „zazločin proti životu a zdraví, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, anebo proti rodině adětem“2. Amnestovaní vězni dle sídla věznice (stav k 6. 1. 2012, 12:00) 400 350 300 250 200 150 100 50 0Prevence recidivyPrávo udělení amnestie prezidenta republiky je velmi zřídka využíváno. Kromě té současnébyla v historii České republiky použita jen třikrát, a to v letech 1990, 1993 a 1998 tehdejšímprezidentem Václavem Havlem. Právě z důvodu této ojedinělosti nebyly nikdy vytvořenyžádné metodiky či standardy práce s propuštěnými vězni na základě amnestie. V současné době jsou upravovány pouze postupy práce s vězni, kteří jsoupodmínečně propuštěni. Tato situace se nazývá „parole“ a je v kompetenci Probační amediační služby. Ta má za úkol vytvářet, rozvíjet či doporučovat „podpůrné programy, kterébudou navázány na působení úředníků a asistentů v trestním řízení“3. Tedy jinak řečeno jev kompetencích Probační a mediační služby, aby zajistila resocializační programy, které majísloužit jako preventivní činnost recidivy u propuštěných vězňů. Dle Jana Rozuma „tytoprogramy tzv. probační resocializační bude nutné rozvíjet a podporovat nejen metodicky, ale1 Informace k amnestii. Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky. Praha: Vězeňská služba Českérepubliky, 6. ledna 2013, 12:00 [cit. 6-1-2013]. Dostupné z <http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi-19/informacni-servis/amnestie-1681/>2 Amnestie a milosti. Rozhodnutí prezidenta ČR. Praha: Správa Pražského hradu, příspěvková organizaceKanceláře prezidenta republiky, 1. ledna 2013 [cit. 5-1-2013]. Dostupné z <http://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/rozhodnuti-prezidenta/amnestie-a-milosti/index.shtml>3 ROZUM, J. Činnost probační a mediační služby z pohledu restorativní justice. In: KARABEC, Z. (ed.).Restorativní justice: Sborník příspěvků a dokumentů. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2003, s.49. ISBN 80-7338-021-8. Dostupné také z <http://www.ok.cz/iksp/docs/296.pdf> 2
  • 3. i finančně, což není úkol jenom pro službu, ale i pro zainteresovaná ministerstva, příp.krajské úřady a obce“4. Lze tedy říci, že do této doby se pracovalo nárazově pouze s párdesítkami případů propuštěných měsíčně – dle statistické ročenky Vězeňské služby ČR5 bylonapř. za rok 2011 podmínečně propuštěno 4 109 vězňů, což je průměrně asi 342propuštěných vězňů měsíčně. Probační a mediační služba tak nemůže personálně a finančnězajistit resocializační programy pro několikanásobně vyšší nárůst propuštěných vězňů běhemjednoho měsíce. Z věznic tak začátkem tohoto roku proudí tisíce vězňů, kteří se vrací ke svýmrodinám, a stát nemá dostatek sil pro zajištění prevence recidivy. 4500 Podmíněné 4000 propuštění 3500 (2001 – 2011) 3000 2500 2000 1500 Dospělí - muži 1000 Dospělí - ženy 500 Mladiství - muži 0 Mladiství - ženy 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011Návrat propuštěných vězňů do rodinVězni, kteří se vracejí z výkonu trestu, se stávají nejen obětí, ale i příčinou nestabilní rodinnésituace. Po určitou dobu většina odsouzených neměla častý styk s rodinnými příslušníky,jejich vztahy byly narušeny a především je třeba říci, že se během výkonu trestu v žádnémpřípadě nevyřešily původní problémy v rodině. Objevuje se spousta problémů, které doprovází návrat propuštěného vězně dorodiny. Mezi nejčastější patří: • Během výkonu trestu přebírá roli rodiče v rodině jiný člen – nejčastěji starší dítě. „Propuštěný rodič se většinou snaží navrátit do původních kolejí, chce navázat na systém, který v rodině panoval před jeho uvězněním.“6 • Děti mají hlubší vztah k osobě, která se o ně během výkonu trestu rodiče starala. Vůči navrácenému rodiči mohou ztratit autoritu, „mohou vykazovat známky nejistoty, obávají se, že je jejich rodič opět opustí nebo naopak vykazují známky agresivity, vzteku a hněvu vůči propuštěnému rodiči“.74 ROZUM, J. Činnost probační a mediační služby z pohledu restorativní justice. In: KARABEC, Z. (ed.).Restorativní justice: Sborník příspěvků a dokumentů. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2003, s.49. ISBN 80-7338-021-8. Dostupné také z <http://www.ok.cz/iksp/docs/296.pdf>5 Statistická ročenka 2011. Praha: Odbor správní Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR. Účelová publikaceČ.j. VS 11/4/2012-50/Všeob./413. 2012.6 VAŠÍČKOVÁ, T. (př.) Dopady uvěznění rodiče na děti – část IV. Geneva: Quaker United Nations Office. 2007.Dostupné z <http://www.helcom.cz/dokumenty/cast_4.pdf>7 VAŠÍČKOVÁ, T. (př.) Dopady uvěznění rodiče na děti – část IV. Geneva: Quaker United Nations Office. 2007.Dostupné z <http://www.helcom.cz/dokumenty/cast_4.pdf> 3
  • 4. • Děti si také mohly zvyknout na život bez rodiče a jejich navrácení může být známkou nejistoty v rodinném prostředí. „Obzvláště intenzivní pocity dis komfortu prožívají děti, které byly v době odsouzení malé nebo ještě nebyly na světě.“8 Závěry Amnestie je určitě prostředkem, který je funkční v určitých konkrétních případech, jako je zabránění kolapsu vězeňského systému či ušetření ekonomických nákladů. Ovšem v kombinaci s nedostatečně zajištěnou následnou činností s propuštěnými vězni, nezabezpečením finanční a personální jistoty Probační a mediační služby ČR a dalších participujících subjektů a nedostatečnou sociální prací v rodinách, existuje velké riziko negativních dopadů sociálně patologických jevů na děti a mládež, s čímž souvisí i nárůst delikvence, zvláště pak predelikvence. Jako částečné řešení nastalé situace se nabízí pouze rozsáhlé zapojení neziskových organizací, v jejichž náplni činnosti je penitenciární a postpenitenciární péče. Příkladem takové neziskové organizace může být občanské sdružení Za branou (www.zabranou.cz), která je největší neziskovou organizací v České republice zabývající se resocializací vězňů a prevencí recidivního chování. Teprve průběžné průzkumy situace kriminality a recidivy v následujících měsících či letech mohou přinést další efektivní modely řešení, které mohou snížit negativní dopady amnestie prezidenta Václava Klause.8 VAŠÍČKOVÁ, T. (př.) Dopady uvěznění rodiče na děti – část IV. Geneva: Quaker United Nations Office. 2007.Dostupné z <http://www.helcom.cz/dokumenty/cast_4.pdf> 4
  • 5. Použité zdroje Amnestie a milosti. Rozhodnutí prezidenta ČR. Praha: Správa Pražského hradu, příspěvková organizace Kanceláře prezidenta republiky, 1. ledna 2013 [cit. 5-1-2013]. Dostupné z <http://www.hrad.cz/cs/prezident- cr/rozhodnuti-prezidenta/amnestie-a-milosti/index.shtml> Zdroj považuji za kvalitní a relevantní k mému textu, protože: • je primárním zdrojem, • obsahuje objektivní informace, • obsah zdroje výrazně souvisí s tématem práce, • je aktuální, • autor je důvěryhodný. Informace k amnestii. Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky. Praha: Vězeňská služba České republiky, 6. ledna 2013, 12:00 [cit. 6-1-2013]. Dostupné z <http://www.vscr.cz/generalni-reditelstvi- 19/informacni-servis/amnestie-1681/> Zdroj považuji za kvalitní a relevantní k mému textu, protože: • je primárním zdrojem, • obsahuje objektivní informace, • obsah zdroje výrazně souvisí s tématem práce, • je aktuální, • autor je důvěryhodný. ROZUM, J. Činnost probační a mediační služby z pohledu restorativní justice. In: KARABEC, Z. (ed.). Restorativní justice: Sborník příspěvků a dokumentů. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2003, s. 49. ISBN 80-7338-021-8. Dostupné také z <http://www.ok.cz/iksp/docs/296.pdf> Zdroj považuji za kvalitní a relevantní k mému textu, protože: • je primárním zdrojem, • obsahuje objektivní informace podložené kvalitními citacemi a odkazy, • informace přímo souvisí s mým textem, protože se týká oblasti Probační a mediační služby, která je kompetentní k práci s propuštěnými vězni a amnestie se jí výrazně dotýká, • sborník pochází z institutu, jehož činnost je uznávána díky jeho teoretickým, analytickým a výzkumným činnostem, • autor Mgr. Jan Rozum je členem výboru Institutu pro kriminologii a sociální prevenci a dá se tak předpokládat jeho profesionalita. Statistická ročenka 2011. Praha: Odbor správní Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR. Účelová publikace Č.j. VS 11/4/2012-50/Všeob./413. 2012. 5
  • 6. Zdroj považuji za kvalitní a relevantní k mému textu, protože: • je primárním zdrojem, • obsahuje statistiky, které jsou přímo vytvořené Generálním ředitelstvím Vězeňské služby ČR, • zdroj výrazně souvisí s tématem práce, protože obsahuje statistiky týkající se propouštěných vězňů, • je nejaktuálnější možností nalezení požadovaných informací – ročenka 2012 ještě nebyla zpracována, • autoři jsou odborníci přímo z prostředí Vězeňské služby ČR.VAŠÍČKOVÁ, T. (př.) Dopady uvěznění rodiče na děti – část IV. Geneva:Quaker United Nations Office. 2007. Dostupné z<http://www.helcom.cz/dokumenty/cast_4.pdf> Zdroj považuji za kvalitní a relevantní k mému textu, protože: • zdroj pochází z webu Českého helsinského výboru, jehož součástí jsou odborníci a texty jsou před vydáváním hodnoceny, • obsahuje objektivní informace vycházející z výzkumu a statistik Ženevské organizace The Quaker United Nations Office • na projektu se podílelo mnoho uznávaných organizací, jejichž vzájemná spolupráce byla dlouhodobá (od 2003 do 2007), • obsah zdroje výrazně souvisí s tématem práce, protože se část výzkumu přímo dotýká zkoumání rodinné situace i navracejících se propuštěných vězňů, • při srovnání náhodně vybraných pasáží s originálním textem lze označit překlad Terezy Vašíčkové za kvalitní. 6