3. Prefixy NÁSOBKY Eliška popisuje Tomáše Garrigua Masaryka, který měl mnoho nástupců, protivníků, fanoušků atd. Eliška popisuje Tomáše Garrigua Masaryka, který měl mnoho nástupců, protivníků, fanoušků atd.
34. Homeopatika Acylpyrin (kyselina acetylsalicylová – na obrázku) má rozpustnost 4,6 g/l. Jaký bude hmotnostní zlomek acylpyrinu ve vodě (hustota vody: 100g/cm3)? Jaká je molární hmotnost acylpyrinu? Jaká bude molární koncentrace acylpyrinu nasyceném roztoku? Vyznavači homeopatie věří, že není třeba dávkovat velká množství léků, neboť voda si „pamatuje“ léčebné účinky. Spočítejte, kolik molekul acylpyrinu zbude v jednom litru nasyceného roztoku při zředění 10CH.
35. Paměť vody Respekt, 25. 4. 2010 Pavel Jungwirth V principu je tedy možné připravit vodu se změněnými vlastnostmi rozpuštěním a následným odebráním nějaké chemické substance. Je v tom ale jeden zásadní háček. Aby takto pozměněná voda mohla mít nějaký zvláštní, například terapeutický účinek na lidi, zvířata či rostliny, muselo by mezi přípravou a podáním uplynout méně než 0,000000001 sekundy. Zatím jsem ještě nepotkal borce, který by takový časový limit zvládl. Není účelem tohoto sloupku brojit proti homeopatii. Ta byla ve své době velmi progresivní. V 19. století, kdy většina léků jako rtuť či arzén byla prudce jedovatá, přišla se zdravotně naprosto neškodnou substancí - vodou. I dnes nás může homeopatie mnohému naučit o blahodárném účinku efektu placeba. Příliš jí ani nevyčítám, že nabízí čistou vodu za cenu, při které vodárny musejí blednout závistí; to je nakonec otázka nabídky a poptávky. Jen není fér, pokud se tato metoda prezentuje jako vědecká a vysvětluje účinek homeopatických substancí pomocí paměti vody. Na to můžete rychle zapomenout. Už si ani přesně nepamatuji, kolikrát se mě lidé ptali na paměť vody. O vědcích se někdy říká, že si nedokážou vydělat ani na slanou vodu; já se molekulárním studiem solí ve vodě živím. A přirozenou součástí mé práce jsou popularizační přednášky pro školy a širší veřejnost. Povídat o vodě mě hrozně baví, protože kapalina, která je všude kolem nás, je fascinující a má spoustu zvláštních vlastností. Vědci napočítali více než padesát anomálií, z nichž nejznámější je fakt, že led je lehčí než voda, a tento počet určitě není konečný. Na konci každé mé přednášky se někdo z publika téměř zákonitě zeptá - jak je to tedy s pamětí vody? Mohou ve vodě zanechat stopu látky, které v ní byly rozpuštěné? Naučil jsem se už navnadit pozornost tazatele tím, že nejprve řeknu, že odpověď na jeho otázku je jednoznačně kladná. Ano, molekuly vody se kolem rozpuštěných látek uspořádávají a určitý čas si toto uspořádání budou pamatovat, i když látka zmizí. Zásadní je ale otázka, jak dlouho paměť vody trvá, a věda na ni dnes dokáže jednoznačně odpovědět pomocí celé řady experimentálních i výpočetních technik. Odpověď zní, že s pamětí vody je to ještě podstatně horší než s tou mojí, a já přitom krátký nákupní seznam udržím v hlavě maximálně hodinu. Voda je ale mnohem větší sklerotik, nedokáže si zapamatovat rozpuštěnou látku déle než miliardtinu sekundy.
