Mapa lesních typů PR Brdatka - I část
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×
 

Mapa lesních typů PR Brdatka - I část

on

  • 1,112 views

Diplomová práce

Diplomová práce

Statistics

Views

Total Views
1,112
Views on SlideShare
1,112
Embed Views
0

Actions

Likes
0
Downloads
5
Comments
0

0 Embeds 0

No embeds

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Adobe PDF

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

Mapa lesních typů PR Brdatka - I část Mapa lesních typů PR Brdatka - I část Document Transcript

  • Fakulta lesnická a environmentálníČeská zemědělská univerzita v PrazeDiplomová práceMapa lesních typů přírodní rezervace Brdatka(CHKO Křivoklátsko) I. částVypracoval: Jáchym ČepickýVedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Jiří Viewegh, CSc.V Praze, 14. dubna 2004
  • ProhlášeníProhlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem veškeré použitézdroje citoval a uvedl v seznamu literatury.V Praze dne 14. dubna 2004
  • PoděkováníNa tomto místě bych rád poděkoval všem, kteří mě podporovali při vypracovávání tétodiplomové práce. Upřímné poděkování patří panu Doc. Vieweghovi, za vstřícnost při kon-zultacích. Velice děkuji kolegovi Ing. Michalu Slavíkovi, za pomoc při terénních pracích.Bez podpory rodiny by tato práce také vznikala jen velmi těžko.Dík patří také správě CHKO Křivoklátsko, za poskytnutí zázemí při terénních pracích apomoc při získávání literárních zdrojů. Nemenší díl patří komunitě okolo geografickéhoinformačního systému GRASS za vývoj tohoto produktu a za ochotně poskytnuté konzul-tace. View slide
  • Obsah1 Úvod 11.1 Zvláště chráněná území . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11.2 Cíl práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Charakteristika mapované lokality 32.1 Přírodní podmínky CHKO Křivoklátsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32.1.1 Vývoj dřevinné skladby ve čtvrtohorách . . . . . . . . . . . . . . . 32.1.2 Působení člověka na vývoj lesů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62.1.3 Klimatické podmínky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82.2 Přírodní rezervace Brdatka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82.2.1 Charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82.2.2 Klimatické poměry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82.2.3 Půdní a geologické podmínky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82.2.4 Vegetační poměry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92.2.5 Zásadní vlivy lidské činnosti v minulosti . . . . . . . . . . . . . . . 92.2.6 Negativní vlivy současnosti a možnosti dalšího ohrožení . . . . . . . 103 Teoretická část 113.1 Druhy fytocenologických klasifikací . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113.2 Typologie lesů České republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123.3 Typologický systém ÚHÚL (Průša 2001) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133.3.1 Lesní vegetační stupně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133.3.2 Ekologické řady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15i View slide
  • 4 Metodická část 204.1 Revize stávajících map . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204.2 Metodika mapování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 214.3 Typologické zápisníky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 234.3.1 Umístění a počet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 234.3.2 Vlastní zápis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 234.4 Určení souborů lesních typů a lesních typů . . . . . . . . . . . . . . . . . . 274.5 Počítačové zpracování map . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 284.5.1 Geografické informační systémy (GIS) . . . . . . . . . . . . . . . . . 284.5.2 GIS GRASS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 284.5.3 Postup vypracování mapy lesních typů PR Brdatka . . . . . . . . . 294.6 Elektronická verze práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 325 Výsledky a diskuze 335.1 Mapa lesních typů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 335.2 Vymezené plochy a typologické snímky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 335.2.1 Přítomné edafické kategorie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 335.2.2 Určené lesní typy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 355.3 Ověření výsledků analýzou v GIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 416 Závěr 45A Vedlejší produkty práce 50A.1 Databáze určená k ukládání fytocenologických záznamů . . . . . . . . . . . 50A.1.1 Popis jednotlivých tabulek v databázi . . . . . . . . . . . . . . . . . 51A.2 Program k výpočtu jednoduchých fytocenologických statistik – LesTyp 0.1 53A.3 HTML GIS 0.2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54B Mapa lesních typů PR Brdatka (obrysová) 56C Mapa lesních typů PR Brdatka (barevná) 58D Typologické zápisy 60E CD – Elektronická verze 93ii
  • Seznam obrázků2.1 Schéma rozmístění přirozené vegetace v CHKO Křivoklátsko. . . . . . . . . 44.1 Průběh cest a hranic přírodní rezervace zaznamenané pomocí GPS Garmin 224.2 Rozložení snímků v západní části PR Brdatka. . . . . . . . . . . . . . . . . 244.3 Pracovní prostředí GISu GRASS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 295.1 Model drah povrchového odtoku na podkladě barevně odlišených ekologic-kých řad. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 425.2 Hustota drah povrchového odtoku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 425.3 Grafické znázornění vztahu mezi povrchovým odtokem a ekologickými řadami. 435.4 Grafické znázornění vztahu mezi sklonem terénu a ekologickými řadami. . . 44iii
  • Seznam tabulek4.1 Zlatníkova stupnice a abundance a dominance . . . . . . . . . . . . . . . . 265.1 Zastoupení kategorií . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35A.1 Ukázka výstupu z programu LesTyp 0.1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53iv
  • 1 Úvod1.1 Zvláště chráněná územíV České republice se navzdory celkově neuspokojivému stavu přírodního prostředí ucho-valy cenné části přírody v relativně dobrém stavu nebo stavu, který skýtá možnost obnovypřírodních procesů. Větší část přírodně hodnotných území je u nás chráněna zvláštnímochranným režimem podle zákona č. 114/1992 Sb. (URL 1).Zákon č. 114/1992 Sb. rozlišuje zvláště chráněná území velkoplošná a maloplošná. Mezivelkoplošná chráněná území počítá národní parky a chráněné krajinné oblasti.Chráněnná krajinná oblast je „rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, cha-rakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních atravnatých porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkamihistorického osídlení. . . (Zákon č.114/1992 Sb.).Na území Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko se zachovalo dosud velké množstvípřirozených typů vegetace, které v kombinaci s člověkem podmíněnými rostlinnými spo-lečenstvy vytvářejí velký soubor nejrozmanitějších vegetačních jednotek. Proto bylo totoúzemí na základě československého návrhu 1.března 1977 zařazeno do seznamu biosféric-kých rezervací UNESCO a v roce 1978 bylo ve smyslu národní legislativy vyhlášeno jakoChráněná krajinná oblast Křivoklátsko s vlastní správou (URL 5).Mezi maloplošná území patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národnípřírodní památky a přírodní památky. Soustava maloplošných ZCHÚ v ČR je důležitýmpředpokladem pro naplňování legislativy Evropské unie, konkrétně vytváření soustavy ev-ropsky významných chráněných území Natura 2000.Přírodní rezervace je „. . . menší území soustředěných přírodních hodnot se za-stoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. . .(Zákon č.114/1992 Sb.).1
  • 1.2 Cíl práceCílem diplomové práce bylo zpřesnit stávající mapu lesních typů v západní části Pří-rodní rezervace Brdatka pro správu CHKO Křivoklátsko. Během práce se ukázalo, že pouhézpřesnění mapy nestačí a bylo přikročeno k novému mapování. Předpokladem bylo vylišeníjednotlivých ploch různých typů v terénu a na každé z nich pořídit standardní typologickýzápis. Všechny zápisy pak musely být vyhodnoceny a popsány. Hlavním výstupem je pakmapa lesních typů v měřítku 1:5 000.Ačkoliv to nebylo původním cílem, bylo během práce započato i několik projektů voblasti počítačového zpracování a prezentace typologických dat. Tato řešení jsou vesměsuvolněna k volnému použití s nadějí, že v budoucnu snad pomohou dalším studentům apracovníkům při zpracování podobných úkolů.2
  • 2 Charakteristika mapované lokality2.1 Přírodní podmínky CHKO KřivoklátskoChráněná krajinná oblast a biosférická rezervace UNESCO Křivoklátsko se nachází najihozápad od hlavního města Prahy a je vymezena geografickými souřadnicemi 49◦52 −50◦08 N,13◦37 − 14◦04 E. Její rozloha je 628 km2. Nadmořská výška se pohybuje od výšky223 m n.m. (Berounka – Hýskov) až po 616 m n.m. (vrch Těchovín). Ve Středí Evropěje tato oblast unikátem neboť téměř dvě třetiny území pokrývají smíšené listnaté lesy.Dodnes zde zůstalo zachováno více než 1800 druhů cévnatých rostlin, nejméně 52 druhůdřevin, hnízdí zde kolem 120 druhů ptáků a velké množství dalších živočichů.Druhová rozmanitost a pestrost je způsobena jednak přírodními podmínkami jednakhistorickým vývojem osídlení v oblasti. Mezi nejdůležitější přírodní charakteristiky patřívelká členitost terénu, geologická stavba a údolní fenomén řeky Berounky, vinoucí se celýmúzemím jako hlavní osa. Strmé stráně jsou porostlé přirozenými listnatými lesy. Místyvystupující skalní výchozy jsou charakteristické teplomilnou flórou a faunou. Vodní tokBerounky vymodeloval místy až kaňonovité údolí. Její pravé i levé přítoky zase vytváří úzcezaříznutá údolí, na jejichž dně jsou i v letních měsících teploty velmi nízké, odpovídající ažhorským podmínkám. Také tato teplotní inverze vegetačních stupňů je příčinou druhové astanovištní pestrosti na území CHKO (URL 2).2.1.1 Vývoj dřevinné skladby ve čtvrtohoráchRozhodujícím faktorem při tvorbě flóry a fauny ve čtvrtohorách byly výkyvy klimatu.Křivoklátsko se nacházelo v nezaledněném pásu mezi ledovým štítem severní Evropy aalpským ledovým štítem.Na konci terciéru byl reliéf Křivoklátska rovinného charakteru. V pliocénu došlo vlivemvznikajících hydrologické sítě k položení základů současné geomorfologie. Změnou klimatu3
  • Obrázek 2.1: Schéma rozmístění přirozené vegetace v CHKO Křivoklátsko.Vystětlivky: A – Melapyro-Carpinetum, B – Sorbo torminalis-Quercetum, C –Aceri--Carpinetum, D – Tilio cordatae-Fagetum, E – komplex skalní vegetace(Androsacion van-delii, Alysso-Festucion pallentis, Geranion sanguinei, Prunion frucosae), F – Lunario--Aceretum, G – Stellario-Alnetum, H –Deschampsio-Abietum, I – Cladonio-Pinetum, J –Luzulo albidae-Quercetum petraeae, K – Luzulo-Fagetum, L – Viscario-Quercetum, M –Calluno-Quercetum, N – Arunco-Aceretum (Neuhäuslová 1998).ve čtvrtohorách zesílily i erozivní účinky řek. Právě ty vytvořily hluboce zaříznutá údolí vtvrdých horninách. Působením mrazu došlo na exponovaných plochách k odkrývání geolo-gického podloží. V nižších polohách naopak docházelo k sedimentaci a k vytváření pokryvueolitických hlín, zejména spraší a deluviálních suťových sedimentů, na úpatích svahů. Zá-sadní význam mělo vytvoření sítě údolních zářezů. Vznikla tak pestrá mozaika nejrůznějšíchstanovišť často protichůdného rázu (Anonym 1996).Nejstarší údaje popisují dřevinnou skladbu velmi rámcově (převažující dřevina, hraničnístromy a pod.). První zařízení (viz strana 7) udává pouze zastoupení hlavní dřeviny. Teprvekoncem 19. stol. obsahují lesní hospodářské plány (LHP) přesnější údaje o dřevinné skladbě.Níže je popsán vývoj zastoupení a rozšíření jednotlivých dřevin na území Křivoklátska,tak jak byl znám přibližně od doby prvního zařízení až dodnes (Anonym 1999).4
  • Dub zimní (Quercus petraea) byl původně převládající dřevinou v celé oblasti. Většinourostl ve směsi spolu s břízou nebo lípou v pařezinách a s borovicí v lese vysokokmen-ném. Zcela převládal v lese nízkém a středním. Kvalita dubu časem upadala. Kolemroku 1800 byla většina dubů netvárnými výstavky. Zastoupení dubu rapidně kleslomezi lety 1750 až 1850, kdy docházelo k plošnému převodu nízkého lesa na les vysoký.Ve druhé polovině 19. stol. klesá hospodářský význam dubu na minimum (celkovýpodíl listnáčů byl do 10 %). Zastoupení dubu se začalo zvyšovat až ve 20. letechminulého století.Buk lesní (Fagus sylvatica) tvořil většinou příměs v porostech dubu. Jeho zastoupeníbylo významné na severních svazích. Na zastíněných lokalitách rostl ve směsi s jedlí.Na konci 19. stol. zcela mizí ze školek i z porostů a navrací se až na začátku 20. stol.Dnes zaujímá zhruba 7, 4 % plochy.Lípa srdčitá (Tilia cordata) tvořila vždy pouze příměs ve smíšených porostech s ostatnímilistnáči. Její zastoupení bylo významnější hlavně na pařezinách, kde byla druhounejzastoupenější dřevinou. Dnes je zastoupena do 2 % plochy.Bříza bělokorá (Betula pendula) byla kdysi, hlavně díky tehdejšímu způsobu hospoda-ření, třetí nejzastoupenější dřevinou. Její těžiště bylo v proředěných porostech a vpařezinách. Po zavedení umělé obnovy byla výchovnými zásahy značně zredukována.Topol osika (Populus tremula) byla soustředěna hlavně do proředěných dubových a boro-vých porostů. Spolu s břízou pokleslo i její zastoupení v porostech v důsledku uměléobnovy.Jasan ztepilý a olše lepkavá (Fraxinus excelsior, Alnus glutinosa) se vyskytovalihlavně v úzkých pruzích podél vodotečí. Jasany jsou značně poškozovány loupáním.Habr obecný (Carpinus betulus) je velmi rozšířenou dřevinou v mnoha lesích Křivoklát-ska, kde nastupuje hlavně na místech nezdařené obnovy buku.Jilm vaz (Ulmus laevis) nikdy netvořil souvislejší porosty. Vždy se uváděl jako dřevinavtroušená.Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) byl uměle vysazován na extrémní stanoviště –hlavně prudké jižní stráně. Jeho zastoupení je v současnosti kolem 1, 5 %.5
  • Borovice lesní (Pinus sylvestris) je na Křivoklátsku uváděna již ve starých zápisech. Při-rozeně se vyskytovala hlavně na chudých stanovištích, ale postupně se rozšířila namísta kdysi obsazená dubem. Tomu napomáhala i umělá síje (od poloviny 18. stol.).Borovice tak obsazuje areály dubu, buku i jedle, aby byla po zhruba stu letech za-stavena smrkem (od poloviny 19. stol.). Od té doby zastoupení borovice klesá.Smrk ztepilý (Picea abies) musel být, vzhledem ke svému nízkému původnímu rozšíření,častěji nakupován. První nákupy byly uskutečněny ze sousedních panství, částečně ize severních Čech a z Rakouska. Cizí provenience smrku byly uplatněny jen v malémíře a od poloviny 19. stol. se semeno získávalo většinou vlastním sběrem.Jedle bělokorá (Abies alba) byla na Křivoklátsku vždy původní. Její zastoupení bylopůvodně vysoké a klesalo hlavně od 18. stol. do dneška. Na vině jsou i kalamity(větrná 1863, obaleč jedlový 1883 a 1907–1912). Dosud poslední kalamitou byl polomv roce 1939.Modřín opadavý (Larix decidua) byl vysazen v poslední čtvrtině 18. stol. a rychle serozšířil ve všech revírech, hlavně v borových porostech.Tis červený (Taxus baccata) původně rostl na březích Berounky, kde byl více rozšířenna jejím pravém břehu. V současné době je dřevinou spíše vzácnou.2.1.2 Působení člověka na vývoj lesůVliv člověka na lesní společenstva začal být patrný až začátkem neolitu (v Atlantiku– před 7000 až 6 500 lety), kdy lidé přestali cyklicky kočovat a jako způsob obživy začaliprovozovat zemědělství (Podrázský 1999). První zemědělci začali osídlovat světlé smíšenédoubravy na sprašových hlínách v nejnižších polohách, kde klučili uvnitř lesních komplexůnevelká prostranství pro neolitické osady. Lesní pastva dobytka prosvětlovala okolní lesa po vyčerpání půdy byly osady přesunovány na jiná místa. Tento neolitický zemědělecnarušoval klimaxovou vegetaci jen nepatrně (Neuhäuslová 1998).Nejstarší historické osídlení na Křivoklátsku je doloženo ve Zbečně přibližně z období ko-lem roku 1 000 př.n.l. Za krále Přemysla Otakara II. byl dostavěn hrad Křivoklát. Velký vlivna místní lesy měl vznik sklářských hutí v 16. stol. V té době také vznikalo množství men-ších hradů, později zámeckých budov (Točník, Všetaty, Hřebečníky, Zhoř) (Anonym 1996).6
  • Lesy Křivoklátska byly již o dob Přemyslovců významným lovištěm náležícím ke koruněčeské a jako takové byly pod ochranou knížat a králů. Tím byl zmírněn postup kolonizace vestředověku. Hlavním „hospodářským cílem bylo udržení dostatečného počtu zvěře v lesích.První zmínka o povolení k těžbě králem Václavem IV. pochází z roku 1396 a od roku 1458se již normálně se dřevem hospodaří. Od poloviny 16. stol. je dokladována péče o mýtiny,obnova lesa, oplocování pasek. Je zakázáno pálení uhlí a nadměrná pastva dobytka.Pravý rozmach lesnictví nastal po roce 1735. Karel Egon I. Fürstenberg započal rozvojhospodářských věd a zavedl nové metody v lesnictví do praxe. Na Křivoklátsku se sou-středili nejlepší lesníci z Bavorska, Německa a Čech. Zhruba v té době také zesílil tlak nalesy (pastva, pekárny, travaření, hrabání atd.). Ze strany majitelů šlo zejména o obstaránídostatku zvěřiny, dřeva a dřevěného uhlí.Umělá obnova síjí se poprvé objevuje v 18. stol. Většinou se seje smrk a borovicena holiny. Používá se také podsíje buku a jedle pod březové porosty, které vznikaly naopuštěných holinách v okolí milířů. Výsadba lesních sazenic byla prováděna od roku 1783.V 19. stol nastává prudký rozvoj výstavby školek a pěstování sazenic. Vytváří se do-pravní síť lesních cest a je započato hrazení bystřin. V letech 1813–1822 probíhá prvnípodrobná inventarizace lesů. Jsou vytvořeny decenální plány a na základě výpočtu staťovésoustavy a kamerální taxy je určen vývoj těžeb až do roku 1981. V druhé polovině 19. stol.nastává rozmach introdukce dřevin a zakládání monokultur. U listnatých porostů je částobnov prováděna přirozeně nebo převodem na pařeziny. Vývoj lesů koncem 19. stol. jasnědokladují záznamy z lesních školek, kdy v rozpětí dvaceti let (1886–1906) bylo z vyzved-nuto pro výsadbu 135, 65 mil. sazenic smrku, 23, 88 mil. sazenic borovice, 19, 79 mil. sazenicmodřínu a 1, 66 mil. borovice černé. Za stejné období bylo vypěstováno jen 0, 33 mil. saze-nic dubu a dokonce jen 0, 006 mil. sazenic buku. Výsledkem byla snížená úživnost revírů azvýšení zátěže loupáním a okusem zvěří. Rozšiřují se infekce hub a vznikají škody větrnou,sněhovou a hmyzí kalamitou.V roce 1929 se stává křivoklátské panství majetkem státu a hospodaření se ujímá státnítaxační kancelář v Brandýse nad Labem. Přes veškerá opatření stoupá podíl nahodilýchtěžeb a v zimě 1939-1940 padla doposud největší kalamita. Větrem a sněhem lehlo přes11 000 ha lesa. Kalamita byla zpracovávána ještě v poválečných letech.7
  • 2.1.3 Klimatické podmínkyPrůměrná roční teplota je 7,1 – 8,8◦C, průměrný roční úhrn srážek 480 – 617 mm.Vegetační doba trvá od 156 do 160 dní. Průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou je 40,2dní (Křivoklát) až 55,9 dní (Broumy).Celé Křivoklátsko náleží do klimatické oblasti B – mírně teplá. Počet letních dnů1nedosahuje čísla 50. Začátek žní ozimého žita je po 15. červenci a průměrná červencováteplota je nad 15◦C (Anonym 1999).2.2 Přírodní rezervace Brdatka2.2.1 CharakteristikaPR Brdatka leží na levém břehu řeky Berounky v jejím meandru asi 1 km od obceKřivoklát. Zaujímá srázný skalnatý svah jižní až východní expozice.PR Brdatka byla vyhlášena dne 28.3.1984 Ministerstvem kultury ČSR. Celková výměrazvláště chráněného území je 33,89 ha, z toho výměra lesní půdy činí 100 %. Lesní porostyjsou zařazeny do lesa zvláštního určení2.2.2.2 Klimatické poměryÚzemí PR Brdatka patří do klimatické oblasti 83 – okrsek mírně teplý, mírně vlhký, smírnou zimou, pahorkatinný3.Průměrná roční teplota je 8◦C (jedná se o průměr z meteorologických stanic Nezabudicea Křivoklát) s vegetační dobou4158 dní. Průměrný roční úhrn srážek je 545 mm a v obdobíduben až září 361 mm (meteorologická stanice Křivoklát) (Anonym 1999).2.2.3 Půdní a geologické podmínkyGeologický podklad na zájmovém území tvoří algonkické břidlice s místy na povrch vy-stupujícími buližníky (ve východní části plošně, v západní ve formě hřebenů). Zvětráváním1denní maximálně dosažená teplota je větší než 25◦C2lesy mimořádně nepříznivých stanovišť (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, . . . ) (LesZ)3Toto klimatické členění je podle Končeka. Podle Quitta leží zájmové území v klimatické oblasti MT11(URL 8).4dny, kdy je průměrná teplota vzduchu vyšší, než 10◦C8
  • břidlic se místy vytvořily suťové půdy.Půdy na těchto horninách patří k hnědozemní vývojové sérii. Vyznačují se převážněmělkým humusovým A-horizontem, který i u mezotrofní variety zřídka přesahuje mocnost5 cm. V minerálním B-horizontu je obsah výměnných bází velmi nízký a sorpční komplex senalézá v Al-cyklu. Převládajícím typem jsou kambizemě. Na skalních výchozech se vytvořilypůdy typu ranker představující raná vývojová stadia hnědozemní série.Na tvrdých buližnících se vyvinul dystrický ranker se surovým humusem, jehož přiro-zenou vegetací je lišejníkový bor (Kolbek 1997).2.2.4 Vegetační poměryCHKO Křivoklátsko (a tedy i PR Brdatka) leží v přírodní lesní oblasti 8 – Křivoklátskoa Český kras, podoblast a – Křivoklátská pahorkatina. Území PR Brdatka lze z hlediskarostlinného pokryvu a geomorfologických podmínek rozdělit na dvě části – východní azápadní.Východní část je charakteristická prudkými svahy (až 45◦) s nepříznivými odtokovýmipoměry, na kterých místy vystupují skalní ostrohy. Charakter růstu dřevin bývá zakrslý arostlinná společenstva jsou výrazně teplomilná. Převažující dřevinou je dub zimní (Quercuspetraea), který je místy nahrazen umělou výsadbou borovice lesní (Pinus sylvestris).Západní část je charakteristická údolními zářezy s příznivějšími vlhkostními a živino-vými podmínkami střídajícími se s vystupujícími skalnatými hřebeny s teplomilnou flórou.Zde již můžeme pozorovat větší zastoupení ostatních listnatých dřevin jako jasan ztepilý(Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), javor mléč (Acer platanoides), místy buklesní (Fagus sylvatica) a další.Území je značně floristicky i cenologicky cenné s řadou druhů, jejichž rozšíření směremproti proudu řeky postupně mizí. Z chráněných druhů rostlin se vyskytují např. Auriniasaxatilis, Centaurea triumfettii, Lilium martagon, Dictamnus albus a Stipa joanis. Značnáje i zoologická hodnota území (Anonym 1994).2.2.5 Zásadní vlivy lidské činnosti v minulostiPrvní zařízení lesa na tomto území je z roku 1813 a provedl jej lesník Bohutínský. Br-datka obsahovala tři celé a část čtvrtého oddělení. Porostní zásoba byla tenkrát stanovenana 300 m3/ha. Dřevinné složení bylo tvořeno DB (200 let) a BK (150 let). K dalším zaří-9
  • zením pak docházelo v letech 1835 až 1909 ve zhruba desetiletých intervalech. Z roku 1899máme dochovánu dřevinnou skladbu HB 60 %, DB 40 %, BK, JV, JS, SM, MD+. Porostybyly uspořádány do hnízdovitých skupin ve věku od 15 do 80 let.V letech 1892 až 1896 byly zbudovány promenádní vrstevnicové cesty a v jižní částivysazeny ozdobné keře. Střední cestou je veden původně dřevěný, později litinový vodovodz Požárů do hradu Křivoklátu (Anonym 1994).2.2.6 Negativní vlivy současnosti a možnosti dalšího ohroženíV pobřežní části je umístěno 13 rekreačních chat a v jejich okolí dochází ke zřeďováníporostů a často i k ukládání fekálií a domácích odpadů.Nemalým zatížením je i vrstevnicová cesta pod hřbetnicí, na které byla zbudovánaturistická a naučná stezka „Brdatka . Na této stezce probíhá i velmi čilý cyklistický provoz.V roce 1981 postihla území sněhová kalamita, při které padlo cca. 400 m3HB, DB, BK.Vzniklé holiny byly ponechány samostatné sukcesi. V 70. a 80. letech došlo k hromadnémuodumírání vtroušeného jilmu následkem nákazy hub rodu Ophiostoma. Na počátku 90.let dochází také k odumírání DB a JS většinou vzrostlých stromů jednotlivě v porostechrovněž následkem infekce houbami rodu Ophiostoma (Anonym 1994).10
  • 3 Teoretická část3.1 Druhy fytocenologických klasifikacíKlasifikovat rostlinná společenstva znamená poznat všechny aspekty, kterými jsou rost-linné populace ovlivňovány. Klasifikace vychází z představy o společenstvech oddělenýchhranicemi. Společenstva jsou tvořena druhy, které na změny prostředí nereagují odděleně,nýbrž společně. Klasifikace spočívá v seskupování a třídění společenstev do abstraktníchskupin. Podle hierarchické úrovně hovoříme o typech společenstev se společnými charakte-ristikami. Zatříděním vzorků vegetace do typu společenstva pak lze pro tento vzorek určitrozmezí faktorů prostředí, druhové skladby a charakteristik společenstev, jež tyto vzorkyreprezentují. Klasifikací si tedy usnadňujeme pochopení krajiny a její vegetaci.V přírodě se však nevyskytují oddělené typy vegetace. O vlastnostech, podle kterýchbude vegetace typizována rozhoduje fytocenolog (typolog) až při jejím studiu. Jelikož nelzevytvořit jediný „přirozený systém, bylo vytvořeno systémů několik. Jednotlivé systémy seve svých metodách překrývají. Jedním z možných členění je členění Lepšovo:Za zakladatele fyziognomického přístupu je považován německý přírodovědec Ale-xander von Humbolt. Základní jednotkou společenstva je formace, určená převládajícíživotní formou dominantních druhů. Jsou vytvářeny typy formací, což jsou formace pod-míněné podobnými makroklimatickými znaky, vyskytující se však na různým kontinentech.Tato klasifikace je používána zejména v zemích bývalého britského impéria.V klasifikaci podle dominantních populací lze rozlišit dvě větve vývoje.Severoamerická škola rozlišuje jednotlivé třídy na základě dominance druhů z nejvyš-šího patra společenstva. Ostatní druhy se musí tomuto dominantnímu druhu přizpůsobit.Skandinávská škola se snaží zachytit ostrou hranici mezi oblastmi s bohatými a11
  • chudými půdami. Hlavním hlediskem třídění je dominantní druh jednoho patra (obvyklenejvyššího), zatímco ostatní patra mohla být na různém stupni heterogenní.V klasifikaci podle synuzií je společenstvo část rostlinného krytu s určitou skladbou,kdy se rozlišují jednotlivá patra a území.Nejznámějším představitelem klasifikace podle zásad curyšsko-montpellierskéškoly byl curyšský geobotanik prof. Braun-Blanquet. Základní jednotka, asociace, je de-finována jako soubor rostlinných společenstev s určitým floristickým složením, stejnýmstanovištěm a stejnou fyziognomií. Při práci se snímky se využívají znalosti o ekologii jed-notlivých druhů a při popisu je věnována pozornost i druhům s menší pokryvností, častoale indikačního významu. Z hlediska lesnické praxe je tento přístup obtížně uplatnitelný,protože zachycuje určitý aktuální stav na daném území. Při klasifikaci tedy může dojít kurčení různých jednotek na jednom území, v závislosti na čase pořízení snímku.Cílem Numerická klasifikace je roztřídit soubor snímků na jednotlivé skupiny na-vzájem podobných snímků, které se liší od ostatních skupin a nebo k takto vytvořenýmskupinám přiřadit snímky další. Různé zvolené metody ovšem dávají různé výsledky. Tentopřístup je tedy vhodný zejména pro uspořádání a zhodnocení snímkových materiálů. Vzhle-dem k početní náročnosti tohoto přístupu, je nutné používat počítač se speciálními pro-gramy.Dalším přístupem je klasifikace podle ekologických charakteristik prostředí.Základní jednotkou je lesní typ charakterizující určité fytocenologické, pedologické, hydro-logické a další vlastnosti stanoviště. Na území bývalého Československa je tato klasifikacezastoupena dvěma školami (Viewegh 2003).3.2 Typologie lesů České republikyNa našem území se počátky typologického mapování datují do doby německé okupace.Jednalo se převážně o průzkumy různých stanovišť. Po válce můžeme pozorovat oddělenídvou hlavních škol. Na východní části (Karpatská oblast) prováděl mapování A. Zlatník ajeho přístup je zde zachován prakticky do dnes. V Hercynské části pak můžeme pozorovatstřídání jednotlivých typologických systémů, z nichž asi nejvýznamnější byla ve své době12
  • tzv. „pražská škola Mezera-Mráz-Samek.Aktivní používání dvou, jen těžko navzájem převoditelných, systémů způsobovalo vběžné praxi pochopitelné těžkosti. Také proto byl dlouholetými pracovníky LesprojektuKarlem Plívou a Eduardem Průšou v roce 1971 navržen systém nový, v pozdějších le-tech ještě doplněný o několik dalších jednotek. Po několika úpravách byl pak v roce 1983přestaven Přehled lesních typů a jejich souborů v ČR.3.3 Typologický systém ÚHÚL (Průša 2001)Tento systém byl navržen jako systém mající nahradit tehdy dva „konkurenční sys-témy MMS1a Geobiocenologický klasifikační systém Prof. Zlatníka. Základní jednotkoudiferenciace růstových podmínek je lesní typ, který definoval Zlatník (1978) jako soubortypu přírodní geobiocenózy a všechny od tohoto typu vývojově pocházející a do různéhostupně a různým způsobem změněné geobiocenózy a geobiocenoidy a všechna jejich vý-vojová stadia na původních segmentech typu přírodní geobiocenózy existujících. V praxiÚHÚLu je lesní typ charakterizován význačnou druhovou kombinací příslušné fytocenózy,půdními vlastnostmi, výskytem v terénu a potenciální bonitou dřevin.Vyšší typologickou jednotkou je soubor lesních typů, který spojuje lesní typy podle eko-logické příbuznosti vyjádřené hospodářsky významnými vlastnostmi stanoviště. Kategoriepodobných lesních společenstev případně stanovišť tvoří ekologické řady.K označení lesního typu se používají symboly odvozené od tzv. jednotného typologickéhosystému, z něhož vychází i pojmenování lesního typu. Mějme kupříkladu lesní typ 4F1, pakprvní číslice zařazuje tento typ na ose x do lesních vegetačních stupňů (bučina), prostřednílitera označuje edafickou kategorii na ose y (svahová) a poslední číslice určuje jemnějšíčlenění typu v rámci souboru lesních typů „svahová bučina (kapradinová).3.3.1 Lesní vegetační stupněLesní vegetační stupně (LVS) tvoří v typologickém systému vertikální členění. Snaží sezachytit a popsat vztah mezi klimatem a biocenózou. Podkladem pro vymezení LVS byločlenění Prof. Zlatníka, doplněné o podrobnější stupňovitost v hercynsko-sudetské oblasti.1Mezera-Mráz-Samek13
  • Faktorem pro určení lesního typu hraje dřevinná složka. Pro rozhodující určení LVS nastanovištích neovlivněných vodou byl vzat buk lesní (Fagus sylvatica). Výsadní postavenímají pak stanoviště s přirozeným porostem borovice lesní (Pinus sylvestris), vyskytujíví senapříč všemi vegetačními stupni.Typologický systém ÚHÚL je vertikálně rozdělen na devět stupňů zonálních plus jedenstupeň azonální:• Dubový• Bukodubový• Dubobukový• Bukový• Jedlobukový• Smrkobukový• Bukosmrkový• Smrkový• KlečovýA azonální stupeň• BorovýNa území PR Brdatka byly vymapovány lesní vegetační stupně1.LVS – DubovýKlimaticky je tento LVS vymezen průměrnou roční teplotou nad 8◦C s průměrnýmročním úhrnem srážek pod 600 mm a délkou vegetační doby 165 dní. Mezi dřevinamipřevládá převážně dub zimní (Quercus petraea). V tomto LVS chybí buk lesní (Fagussylvatica).14
  • 2.LVS – BukodubovýVyskytuje se na lokalitách s roční teplotou 7,5–8◦C a průměrným ročním úhrnem srážek650–600 mm. Délka vegetační doby se pohybuje mezi 160 a 165 dny. K dubu zimnímu sejiž přidává i buk lesní, následován habrem obecným (Carpinus betulus). V pařezinách pakbuk lesní zcela vymizel a byl nahrazen právě habrem.3.LVS – DubobukovýTento LVS se vyskytuje na lokalitách s průměrnou teplotou 6,5 až 7,5◦C s průměr-ným ročním úhrnem srážek 650–700 mm a délkou vegetační doby 150 až 160 dní. Mezidřevinami převažuje buk lesní, následován dubem zimním a habrem obecným. Na územírezervace opět došlo díky způsobu hospodaření k preferenci habru na úkor buku a dubu.Tato společenstva mají travnatý ráz.0.LVS – BorovýBorový lesní vegetační stupeň zahrnuje přirozená stanoviště borovic (většinou se jednáo borovici lesní (Pinus sylvestris)). Stanoviště jsou podmíněná půdně, ne klimaticky, jdounapříč vegetační stupňovitostí. V příměsi může být zastoupen dub zimní i buk lesní. Na vo-dou ovlivněných stanovištích se objevuje i jedle bělokorá (Abies alba), bříza pýřitá (Betulapendula) a smrk ztepilý (Picea abies). Borovice si zachovává větší dominanci především nastanovištích extrémnějších, jako jsou písčitá stanoviště a nebo skalní výchozy. Na územíPR Brdatka se vyskytuje sušší varianta tohoto LVS.3.3.2 Ekologické řadyEkologické řady tvoří v typologickém systému ÚHÚL vertikální členění a diferencujírůstové podmínky především podle trvalých půdních vlastností. Základem této diferenci-ace jsou edafické kategorie sestavené do širších rámců – ekologických řad. Řady neovliv-něné vodou (kyselá, živná, javorová) jsou fytocenologicky vyhraněné a tvoří základ celéhosystému. V extrémních řadách jsou fytocenózy jednotlivých kategorií překryty znakem ex-trémnosti. U stanovišť ovlivněných vodou je pro vytvoření řady prvořadá přítomnost vodya její charakteristika. Rozlišujeme řady obohacená vodou, oglejená a podmáčená. Význam-nou vlastnosti hraje i bohatost půdy.15
  • V celém typologickém systému tedy rozeznáváme řady• Živná (B)• Kyselá (K)• Extrémní (Z)• Obohacená humusem (J)• Obohacená vodou (L)• Oglejená (P)• Podmáčená (G)Edafické kategorie v těchto ekologických řadách jsou pak vymezeny významnými fyzi-kálními a chemickými vlastnostmi půdy.Na území přírodní rezervace Brdatka se vyskytují následující ekologické řady:Řada (B) – ŽivnáŽivná řada sdružuje edafické kategorie a soubory lesních typů na půdách minerálněstředně až velmi bohatých. jsou to většinou půdy geneticky plně vyvinuté, dobře pro-vzdušněné, převážně s příznivou vlhkostí i dobrou humifikací. Převažují rostlinné druhymezotrofní.Hospodářsky významnými znaky jsou vysoká produkce (kromě kategorie C), sklon ksilnému zabuřenění a malá stabilita smrkových (a jedlových) porostů proti větru, danápřevážně menším poměrem kořenového systému a koruny.Do této řady pak patří edafické kategorie• B – bohatá• C – vysychavá• F – svahová kapradinová• H – hlinitá16
  • • W – vápencová• S – středně bohatáZ nichž na území přírodní rezervace Brdatka můžeme nalézt následující kategorie:Kategorie B – bohatá je základní kategorií celé řady a odpovídá jejím charakteris-tickým vlastnostem. Patří k nim zejména minerálně bohaté podloží, málo exponovanápoloha bez příkrých svahů a normálně vyvinutá půda. Půda bývá typu mezotrofní až eu-trické kambizemě. Je odolná k degradaci a porosty smrku jsou na ní ohroženy větrem, vnižších polohách hnilobou. Již při slabém prosvětlení může dojít k ohrožení buření.Funkce lesa bývá hospodářská, ekologické působení porostů infiltrační, porosty bývajínadprůměrné produkce. Přirozená obnova buku a ostatních cenných listnáčů je dobrá.Kategorie C – vysychavá sdružuje bohaté a středně bohaté typy exponovanějšíchstanovišť z poloh, kde dochází ke značnému vysychání. Půdním typem bývá mezotrofníkambizem, většinou dosti štěrkovitá. Na vápenatém podloží je nejčastějším typem rendzina,pararendzina a rendzinová kambizem. Typickým podložím bývají čediče a jiné bazickéhorniny. Půdy bývají často druhotně ochuzené.Vzhledem k ohrožení dřevin suchem a hnilobou se cílová dřevinná skladba uvažuje bezsmrku. Funkce lesa je produkční, bonita dřevin je již podprůměrná. Ekologické účinkyporostů jsou infiltrační, na svazích protierozní. Přirozená obnova listnáčů je střední ažslabá. Vysychavá půda znesnadňuje rekonstrukci přirozeného stavu fytocenózy.Kategorie S – středně bohatá (svěží) tvoří přechod mezi živnou a kyselou řadou.Tomu odpovídají i půdní poměry. Půdy bývají mezotrofní až oligotrofní kambizemě aforma humusu bývá moder, ve vyšších polohách morový moder.Funkce lesa je produkční, bonita dřevin většinou nadprůměrná, ekologické účinky po-rostů infiltrační. Přirozené zmlazení smrku má naději pouze na ochuzených typech, kde seznačně daří i zmlazení buku.Řada (Z) – ExtrémníŘada extrémní zahrnuje soubory lesních typů na extrémních stanovištích, na nichž silněexponované polohy, nepříznivé půdní nebo klimatické podmínky, vedly k zakrslému růstu17
  • a přirozenému rozvolňování lesních porostů. Jejich charakter je převážně půdoochranný.Fytocenologicky vyhraněná společenstva se vyskytují pouze na okrajových LVS (du-bový – smrkový, klečový). V ostatních LVS jsou zakrslé soubory lesních typů pouze ex-trémnějšími variantami souborů kyselé a částečně i živné řady.Do této řady pak patří edafické kategorie• X – xerotermní• Z – zakrslá• Y – skeletovitáZ nichž na území přírodní rezervace Brdatka můžeme nalézt následující kategoriiKategorie Z – zakrslá spojuje kyselé a středně bohaté typy extrémních stanovišť. Sta-noviště jsou charakteristická podprůměrnými bonitami dřevin. Charakter lesa je převážněpůdoochranný. Půdním typem je nejčastěji kambizem oligotrofní nebo ranker až litozem apřechody mezi nimi. Extrémnost těchto stanovišť bývá podmíněna reliéfem, ale ne bezvý-znamnou roli hraje i klima a vlastnosti půdy. Samostatné postavení má soubor 1Z s typyzakrslé doubravy. Přirozená obnova je většinou velmi slabá.Řada (J) – javorováPro tuto řadu je charakteristické obohacení humusem a to většinou ronem ze svahu.Toto obohacení se projevuje dobrou nitrifikací, vyjádřenou nitrofilními a heminitrofilnímidruhy vegetace a příznivou humifikací s tvorbou mullového moderu nebo pravého mullu.Základní kategorii této řady tvoří stanoviště sutí a roklin, na nichž je acerózní ráz spole-čenstev, která mají přechodný ráz k řadě B.Do této řady pak patří edafické kategorie• D – hlinitá• A – acerózní• J – suťováZ nich na území přírodní rezervace Brdatka můžeme nalézt následující kategorie18
  • Kategorie A – kamenitá je přechodem k živné řadě na zahliněných sutích a kameni-tých půdách, většinou již méně extrémních poloh, a proto lesy patří již k hospodářským.Typická je na svazích, častá na hřebenech. Půdním typem bývá erodovaná až eutrickákambizem, kambický ranker nebo rendzina. Druhová skladba je většinou poněkud chudšínež u vlastních javořin.Funkce lesa je produkční, částečně půdoochranná, ekologické účinky porostů jsou infil-trační a částečně protierozní. Produkce je nadprůměrná. Přirozená obnova listnáčů bývádobrá, ale hrozí zde nebezpečí zabuřenění.Kategorie J – suťová je charakteristická suťovou nebo silně kamenitou půdou a nit-rofilní vegetací. Přichází většinou na příkrých suťových svazích nebo na hřebenech a vokolí vrcholových kamýků a skalnatých ostrohů. Má převážně charakter ochranného lesa.Převládajícím půdním typem je kambizemní ranker, na vápenci pak kambizemní rendzina.Půdy bývají vlhkostně příhodné.Funkce lesa je půdoochranná, ekologické účinky porostů protierozní. Produkce podlesouboru typů rozdílná. Podmínky jsou příhodné pro přirozenou obnovu cenných listnáčů.19
  • 4 Metodická část4.1 Revize stávajících mapSpráva CHKO nám poskytla několik map různých systémů, kvalit a data vyhotovení,z nichž jako použitelné pro počátek práce byly uznány dvě: typologická mapa „pražskéškoly (Mezera-Mráz-Samek) z roku 1967 a typologická mapa podle systému ÚHÚL z roku1994.Přestože mapa z roku 1967 nebyla pro další práci směrodatná, neboť typologický systémse již v praxi nepoužívá, byla použita pro počáteční hrubou orientaci. Mapa je již na prvnípohled velmi „hrubá (i když zdaleka nepatří k těm „nejhrubším ). Celá rezervace je na nípokryta dvěma typy, a to olšovou jaseninou ptačincovou a na skalních výchozech zakrsloudoubravou tolitovou. Spíše okrajově pak zasahují ještě čtyři další lesní typy. Kompletnísoupis tedy vypadá takto:• olšová jasenina ptačincová• zakrslá doubrava tolitová• doubrava konvalinková• buková doubrava ptačincová• buková doubrava biková• jasanová javořina udatnováDruhá mapa, podle typologického systému ÚHÚL, je již o něco členitější.Mapa obsahujeosm lesních typů:• 1Z1 – zakrslá doubrava tolitová20
  • • 1Z3 – zakrslá doubrava kostřavová• 2A1 – javorobuková doubrava bažanková• 2A3 – javorobuková doubrava lipnicová• 3U3 – javorová jasenina bažanková na nevyvinutých aluviích• 1C2 – suchá habrová doubrava s válečkou prápořitou• 2C2 – vysychavá buková doubrava s válečkou prapořitou• 3J3 – lipová javořina kapradinováZ původního záměru, totiž vyjít z této mapy, zpřesnit její hranice a případná spornámísta nově zařadit do typologického systému, po první pochůzce rychle sešlo. Ukázalo se,že skutečnost je daleko pestřejší, než mapa a že se proto musí začít zcela od začátku.4.2 Metodika mapováníBěhem první pochůzky bylo zjištěno, že má-li být mapování úspěšné, je potřeba sipředevším udělat představu o rozložení důležitých orientačních bodů na území rezervace.Žádná z dostupných map, ať už lesnických nebo turistických, neobsahovala informace onašem území s dostatečnou podrobností. V mapách jsou nedostatečně zachyceny cesty,kterých je několik a protínají celé území rezervace víceméně po vrstevnicích, a výškopis,kterým by byly zachyceny hřebeny, důležité skalní výstupy a údolí. Nakonec se podařilozískat mapu z databáze ZABAGED v měřítku 1:10 000, zvětšenou na měřítko 1:5 000. Tatomapa obsahovala velmi dobrý výškopis, ale síť cest v ní byla prakticky ignorována.V další fázi byl použit přístroj GPS1Garmin 12 XL (obr. 4.1. Přístroj je schopen zezachycených signálů družic (minimální počet jsou tři) určit s jistou přesností aktuální po-lohu kdekoliv na Zemi (Anonym 1995). S tímto přístrojem byly zaměřeny hranice rezervacea síť cest. Měření bylo provedeno na jaře, těsně před olistěním stromů. Během dne bylostřídavě oblačné počasí. Za slunečného počasí a s optimálním počtem viditelných družicje tento přístroj schopen zjišťovat svou polohu s řádově metrovou přesností. To by bylodostačující, ale na místech s vyššími stromy a při zvýšené oblačnosti jsme často dostávali1Geographical Position System21
  • body s přesností i několik desítek metrů(!) Později byl výstup z tohoto přístroje přene-sen do kancelářského programu MS Excel, s jehož pomocí byla vyrobena první „maparozložení cest na území PR Brdatka. Tato mapa si v žádném případě nekladla nároky nageografickou přesnost. Dobře posloužila k hrubé orientaci a k získání a představy o území.Obrázek 4.1: Průběh cest a hranic přírodní rezervace zaznamenané pomocí GPS GarminPo zakreslení sítě cest do mapy z databáze ZABAGED bylo přikročeno k vlastnímumapování. To probíhalo tak, že se postupovalo v pásech po vrstevnicích o šířce odpovídajícízhruba vzdálenosti mezi cestami. Na území rezervace můžeme nalézt tři cesty protínajícíjejí větší část ve směru východ ←→ západ. V západní části tak mohlo být postupovánomezi cestami, „pochůzkou 2v náročném a místy skalnatém terénu. Cesty sloužily proměření vzdáleností a k odhadu aktuální pozice. Krokováním byla vždy zjištěna vzdálenostmezi dvěma geomorfologickými útvary (údolnice, hřeben) a jako další orientační bodyposloužily i cedule naučné stezky na jedné z cest. V každém pásu byla provedena pochůzkas vytypováním hranic jednotlivých lesních typů a hranice pak byly zakresleny do terénnímapy.Takto primitivními metodami bylo dosaženo odhadované přesnosti v řádu pěti metrů.2místy „polezem22
  • To by se mohlo na první pohled jevit jako nedostatečné. Nesmíme ale zapomínat na mě-řítko výsledné mapy (1:5 000) a také na to, že řada ploch s rozdílnými lesními typy nemájednoznačně viditelnou hranici. Hranici musí určit v přechodové oblasti typolog sám. Po-souzení je tedy záležitostí značně subjektivní a také proto by uvedená přesnost mapováníměla být dostatečná. Do většiny takto vylišených ploch s rozdílnými lesními typy pak bylumístěn typologický zápisník (viz. část 4.3.1).4.3 Typologické zápisníky4.3.1 Umístění a početZápisníky byly umístěny do většiny vytypovaných ploch tak, aby co možná nejlépezachycovaly jejich charakteristické vlastnosti. Takto bylo zaznamenáno celkem 62 typolo-gických zápisníků. Pokud plochu protínala cesta, byl zápis umístěn ve svahu nad ní, abyvýsledky byly jen málo ovlivněny splachem z ní. V některých případech však byly vyme-zené plochy natolik malé, že se zápis musel udělat pod cestou, což se u některých z nichprojevilo evidentně antropicky ovlivněnou skladbou fytocenóz.Obvyklým postupem bylo provést typologický zápis vždy alespoň jednou na jedné ploše3(viz. obrázek 4.2). Z důvodu nejistoty jak se bude pozdější zařazování vyvíjet, bylo naněkolika místech provedeno zápisů více, aby byly zachyceny větší rozdíly v jednotlivýchčástech ploch. Později při vyhodnocování pak bylo rozhodnuto, jsou-li si výsledky z obouzápisů natolik podobné, že je lze spolu sloučit do jedné plochy či nikoliv.Naopak v místech nepřístupných (jednalo se především o východní část) nebylo z tech-nických4důvodů možné provádět komplexní snímkování všech vylišených ploch. Proto bylytyto plochy přiřazeny k určitému lesnímu typu na základně analogie s obdobnými plochamiz přístupnějších částí rezervace.4.3.2 Vlastní zápisU každého snímku byl určen středový bod (nejčastěji strom). Po jeho určení následovalyčtyři dílčí fáze:3slovem „plocha se rozumí souvislé území stejného lesního typu4a často také fyzických23
  • Obrázek 4.2: Rozložení snímků v západní části PR Brdatka.Rozložení bylo vedeno snahou mít vždy alespoň jeden fytocenologický zápis na ploše.• Popis lokality• Popis dřevinného patra• Popis bylinného patra• Popis půdních horizontůPopis lokalityZaznamenána byla hrubá geografická poloha jak zákresem do mapy, tak slovním po-pisem v terénním zápisníku, identifikační údaje o snímku – jeho číslo, datum záznamu,24
  • geomorfologické vlastnosti terénu – sklon terénu, orientace, popis reliéfu, a další dodatečnéinformace, jako je např. počasí.Popis dřevinného patraJako první údaj při popisu dřevinného patra byl vždy zaznamenán zápoj porostu naploše. Jednotlivá stromová patra byla popisována dle následující klasifikace:1 - stromy předrůstavé (nadúroveň)2 - stromy hlavní úrovně3 - stromy dosahující výšky minimálně 1/2 výšky kmenu stromů hlavní úrovně a maxi-málně 1/3 délky jejich koruny4 - dřeviny v rozmení výšek od 130 cm do 1/2 výšky kmenu stromů hlavní úrovně51a - dřeviny s výškou mezi 25 a 130 cm51b - dřeviny s výškou do 25 cm52 - semenáčky dřevin s děložními lístkyPro každé patro byl zaznamenán výčet druhů zastoupených na ploše a pokrytí plochy5každým z druhů. Pro patra 1 až 4 je pokryvnost zaznamenána v procentech, od patra 51aje zaznamenána ve Zlatníkově stupnici abundance a dominance (tabulka 4.1).Popis bylinného patraPři průzkumu fytocenózy bylo postupováno od středového stromu v kruzích o zvětšují-cím se poloměru. Přitom byly do zápisníku zaznamenány všechny nově spatřené rostlinnédruhy. Pochůzka byla skončena v okamžiku, kdy v novém kruhu nebyl nalezen žádný novýdruh. Poslední kruh tak vymezil hranici fytocenologického snímku.Ke klasifikaci pokryvnosti druhů byla použita pětistupňová kombinace Braun--Blanquetovi stupnice abundance a dominance6, upravená profesorem Zlatníkem na de-setistupňovou. Základní princip klasifikace druhu je hodnocení jeho procentického podílupokryvnosti ze zkoumané plochy.5korunová projekce6početnosti a pokryvnosti25
  • V podrostu jsou však byliny rozloženy také horizontálně. Rostliny trávovitého vzhledumají převážně vertikální uspořádání listů. Při hodnocení dominance, při kterém se snažímepopsat horizontální průmět, může dojít k nadhodnocení druhů s horizontálním rozloženímlistů. Význam druhů ve fytocenóze se však nedá hodnotit pouze podle jeho rozměrů, stejnědůležitým je i počet jedinců.Z uvedeného vyplývá, že je potřeba vyrovnat tento nepoměr, hlavně mezi vyššími anižšími stupni pokryvnosti, aby nedošlo k podhodnocení druhů s úzkými, do výšky rozvi-nutými listy. To nám právě umožňuje stupnice abundance a dominance (tabulka 4.1), kdese při nižších stupních (< 2) kromě pokryvnosti uvažuje i početnost a od stupně 3 až do 5se uvažuje jen pokryvnosti.Symbol - + 1 -2 +2 -3 +3 -4 +4 -5 +5Pokryvnost [%] 1-2 ks 0-1 1-5 5-15 15-25 25-37 37-50 50-63 63-75 75-87 87-100Tabulka 4.1: Zlatníkova stupnice a abundance a dominancePři klasifikaci byl nejdříve odhadnut stupeň pokryvnosti (celá čísla) a potom bylorozhodnuto o jeho vyšší nebo nižší hranici. Důležité bylo provádět odhad pochůzkou poploše a z pohledu „shora . V případě nerovnoměrné pokryvnosti na částech plochy, bylonutné tyto plochy klasifikovat samostatně a výsledná pokryvnost je pak jejich kombinací(Křižová 1991).Popis půdních horizontůPři rozhodování o způsobu popisu půdních horizontů jsme vyšli z několika faktů: jed-nalo se o práci ve zvláště chráněném území, značně svažitém a s velkou fytocenologickourozmanitostí. Proto bylo rozhodnuto, že výkop šedesáti pedologických sond7by byl zásahz ochranářského hlediska nevhodný8a také fyzicky a časově neúnosný.Popis humusových horizontů a prvního minerálního horizontu byl proveden pomocízahradnické lopatky. Půdní poměry v hlubších horizontech byly zaznamenány pomocí 1 mdlouhé sondy, která se ukázala být dostatečně dlouhou, neboť hlubší půdy se na územírezervace nacházely jen zřídka.7jam obdélníkového půdorysu o rozměrech 60×120 cm × dostatečná hloubka8nezapomeňme, že se nacházíme na stanovištích silně ohrožených erozí26
  • Z odebraných vzorků minerálních horizontů získaných lopatkou a z hlubších horizontůsondou byly sejmuty a popsány jejich omazy. Omazy byly později počítačově zpraco-vány tak, aby pokud možno věrně reprezentovaly hloubku jednolivých horizontů mine-rální zeminy. Popis jednotlivých minerálních horizontů byl proveden podle Vally a kol.(Valla 2002).4.4 Určení souborů lesních typů a lesních typůPři hodnocení získaných záznamů bylo v první řadě nutné zařadit každý typologickýzápis do typologického systému podle souborů lesních typů. Každý soubor lesních typů jecharakteristický ekologickou řadou, edafickou kategorií a lesním vegetačním stupněm.Rozhodnutí o lesním vegetačním stupni bylo provedeno na základě dominance jed-notlivých dřevinných druhů. Jelikož byla dřevinná skladba v minulosti silně pozměněna(viz. část 2.1.2), musely být při určování zohledněny i některé rostlinné druhy – vertikálníindikátory (např. bučinné druhy Galium odoratum, Galeobdolon luteum, druhy doubravLathyrus vernus, Poa nemoralis atd.). Skoro vždy se jednalo o rozhodování mezi vege-tačními stupni 1 až 3. Do prvního lesního vegetačního stupně byl snímek zařazen, byly-lipřítomny teplomilné keře a byliny. Převážně se jednalo o plochy na skalních ostrozích ahřbetech. Do druhého LVS byly snímky zařazeny převážně na základě přítomnosti bučin-ných druhů. O třetím lesním vegetačním stupni opět rozhodlo bylinné a stromové druhovésložení.Rozhodnutí o edafické kategorii bylo provedeno na základě grafických a tabulkovýchpřehledů o souhrnných ekologických nárocích fytocenózy na každé z ploch. Grafy znázorňujírelativní váhu jednotlivých ekologických skupin rostlin (ESR) podle pokryvnosti jednotli-vých druhů na snímkované ploše a jejich příslušnosti k určité skupině. Grafy sloužily jakovodítko při dalším rozhodování. S jejich pomocí byla dokumentována typická druhová kom-binace pro jednotlivé edafické řady a SLT (Průša 2001). Klasifikace půd byla prováděna zjejich popisu dle Klasifikačního systému půd ČR (Němeček 2001).Zařazení do konkrétního lesního typu bylo provedeno podle aktuálního stavu Typolo-gického systému ÚHÚL (Viewegh 2003).27
  • 4.5 Počítačové zpracování map4.5.1 Geografické informační systémy (GIS)GIS je informační systém, jehož jednotlivé prvky jsou pomocí souřadnic vztaženy kreferenčnímu přesně definovanému prostoru. Jako referenční prostor se v našem případěpoužívá matematický model zemského tělesa (Tuček 1998).Nejčastěji se rozlišují tři základní funkce GISů:1. GIS jako prostředek pro tvorbu a zpracování map. V tomto případě je Geo-grafický informační systém degradován na funkci programu pro kreslení. Naštěstí jeGIS často používán také jako2. databáze informací vztažených ke geografickým souřadnicím. Vhodně for-mulovanými dotazy lze z databáze získávat potřebné informace (např. plán těžby prourčité oddělení). V tomto případě vystupuje GIS např. jako lesní hospodářské knihya lesnické mapy současně.3. GIS jako analytický nástroj, s jehož pomocí lze např. kvalifikovaně odhadnoutpravděpodobnost přítomnosti určitého druhu na nějaké lokalitě, zjišťovat expozicejednotlivých porostů, odhadovat rizika vzáleného přenosu emisních látek a podobně(URL 3).4.5.2 GIS GRASSGRASS (Geographical Resources Analysis Support System) je program původně vy-víjený U.S. Army Construction Engineering Resources Laboratories (CERL). Byl navrženjako prostředek sloužící k managementu a modelování krajiny pod správou armády USA.V roce 1995 byl uvolněn pod licencí GNU/GPL9. Díky této licenci jsou náklady na po-řízení tohoto programu rovny nule. Za tuto cenu lze ovšem získat plnohodnotný systém(Neteler 2000).9GNU je rekurzivní zkratka hnutí za svobodný software. Znamená „Gnu is not Unix a ve znaku mápakoně hřivnatého. Zakladatelem hnutí GNU je Richard Stallman, který je také autorem licence GPL –„General public licence přicházející se zvláštní ochranou autorství, známou jako copyleft. Tato licenceumožňuje svobodné šíření programu s jeho zdrojovým kódem.28
  • Obrázek 4.3: Pracovní prostředí GISu GRASSPro diplomovou práci Ing. Slavíka (Slavík 2003) byla ještě použita současná stabilníverze nesoucí označení 5.0.3. Pro účely této práce však byla použita vývojová větevGRASSu s označením 5.7. Tím byla jednak eliminována některá omezení stabilní verze(viz. (Slavík 2003) str. 26) a jednak bylo možno navázat na geografické objekty databázovézáznamy z externího databázového systému.4.5.3 Postup vypracování mapy lesních typů PR BrdatkaOrthorektifikace – připojení map k zemským souřadnicímV prostředí GIS je nejdříve nutné mapy rektifikovat – přiřadit jejich obsahu správnégeografické souřadnice. Jako georeferenční model byl použit zemský model WGS 84. Dopočítače byly skenováním v rozlišení 1 200 DPI10převedeny (a) turistická mapa v měřítku10dot per inch – teček na palec29
  • 1:100 000 a (b) terénní mapa s vyznačenými hranicemi lesních typů a zakreslenými pozicemitypologických zápisníků.Turistická mapa byla orthorektifikována a na základě z ní odečtených souřadnic vý-znamných bodů (rohy porostů, křižovatky silnic atd.) byla rektifikována i mapa terénní. Vrámci možností daných kvalitou tisku, zkreslením, stavem mapy a použitou projekcí jsmetak dostali terénní mapu připojenou k zemským souřadnicím.Vektorizace – separace zájmových geografických objektůKaždá naskenovaná, byť rektifikovaná, mapa je v prostředí GIS uložena jako obrázek –rastr. Rastry můžeme chápat jako matice buněk, ve kterých je každý prvek reprezentovándvěma souřadnicemi (x, y) a vlastní hodnotou (z). Hodnota z nemusí, jako v případěturistické mapy, znamenat nic, než barevnou reprezentaci. V případě např. mapy hustotypovrchového odtoku však každá buňka nabývá reprezentativní hodnoty charakteristicképro určitý průtok.Abychom mohli začít pracovat se zájmovými objekty, v našem případě hranicemi jed-notlivých lesních typů a středy typologických zápisníků, musíme je vektorizovat – naznačitGISu, kde jsou.Každý vektor je dán svou velikostí, směrem a počátkem. Lze tedy říci, kde je vpředua kde vzadu a tím i kde je vlevo a kde vpravo. Tato vlastnost může být použita v dalšíchanalýzách.Vektorizovány byly vrstevnice, hranice lesních typů, středy typologických zápisníků acestní síť. Z vrstevnic nesoucích informaci o výšce nad mořem byl interpolován digitálnímodel terénu – rastr, jehož buňky nesou jako hodnotu z informaci o výšce nad mořem.Každá plocha uvnitř hranic lesních typů je reprezentována středovým bodem nesoucíminformaci o identifikačním čísle plochy. To samé platí pro středy typologických zápisníkůa cesty.Mapové výstupyPro vlastní určení lesních typů nebyl GIS žádným způsobem využit. Práce sestávalapředevším z naplnění databáze již hotovými daty a jejich prezentace. Díky použitémusystému je však v budoucnu možné, kdykoliv na takto uložená data navázat. Jednotlivéekologické řady byly barevně odlišeny (Průša 2001) a zobrazeny kódem lesního typu.30
  • Další GISové analýzyPomocí různých nástrojů můžeme dojít k zajímavým výsledkům. Jedním takovým můžebýt analýza hustoty povrchového odtoku11po digitálním modelu terénu. Byly vytvořenydvě mapy. První byla rastrová mapa, jejíž buňky nesly informaci o hustotě povrchovéhoodtoku, a druhá mapa pak byla mapa vektorová obsahující některé potenciální dráhy po-vrchového odtoku.Překryvem těchto map s mapou edafických kategorií lze zkoumat souvislosti mezi po-tenciální vlhkostí stanoviště a jeho zařazením do určité edafické kategorie. Podobnou vazbupak mohou vykazovat i další vlastnosti terénu, jako je sklon svahu, jeho orientace, výškanad mořem atd.Stejně jako na hustotě povrchového odtoku lze určitou závislost mezi různými katego-riemi pozorovat i na sklonech svahů, jejich expozici, nadmořské výšce a podobně.Každý SLT by měl své místo v n-rozměrném prostoru, ve kterém by každý rozměrbyla nějaká taková vlastnost. Na základně hodnot jednotlivých rozměrů by bylo možnousoudit na SLT bez nutnosti vycházet do terénu za účelem sběru typologických dat. Tímtotématem se podrobněji zabývá kapitola 5.3.Tvorba 3D-grafických výstupůTvorba těchto výstupů je s pomocí GRASSu poměrně jednoduchá. Na prvním místěje potřeba mít rastrovou mapu digitálního modelu terénu. Pakliže ji nemáme, je nutno jizískat např. interpolací z vektorizovaných vrstevnic či interpolací z geodeticky zaměřenýchbodů.Získaný rastr lze pak zobrazit třírozměrně12pomocí modulu NVIZ, který vykreslí po-žadovaný reliéf. Na tuto kostru lze pak „navléknout další libovolné mapy, ať již rastrové,či vektorové. Podobné výstupy jsou dobré pouze k věrnému zobrazení situace. V žádnémpřípadě nám neslouží k dalším analýzám.11anglicky flowline density12Ve své podstatě se nejedná o zobrazování trojdimenzionálních výstupů. Ve skutečnosti pracujemepouze s 2,5 rozměry. Třetí rozměr (souřadnice z) je reprezentována pouze informací o povrchu. Nemáminformace o vývoji pod a nad povrchem.31
  • Návrh databáze pro zaznamenávání typologických datProstředí operačního systému GNU Linux obsahuje množství nástrojů umožňujícíchefektivní práci s daty. Na druhou stranu obsahuje již znatelně menší množství tzv. „hoto-vých řešení . Aby bylo možné získaná data efektivně uchovat a přistupovat k nim např.z prostředí GIS, bylo nutné navrhnout a naprogramovat relační databázi plně pokrýva-jící potřeby na záznam libovolného množství fytocenologických snímků a zařazených plochlesních typů.Jako databázový systém byl zvolen systém PostgreSQL13, který je ve skupině svobod-ného softwaru řazen k nejlepším. Protože má na vysoké úrovni implementovaný standardSQL99 může s ním bez větších problémů pracovat kdokoliv, kdo tento standard ovládá,byť se jej naučil na jiných systémech.Návrh relační databáze spočívá v rozdělení dat na určité skupiny, jejich uložení do tabu-lek a určení míst vzájemných vazeb mezi tabulkami. Celkem bylo navrženo cca. 20 tabulekpopisujících geologické a meteorologické podmínky na lokalitách, lesní typy, humusové aminerální horizonty a jednotlivé etáže vegetace. Sloupečky v tabulkách jsou vždy přesnýmdatovým typem, což jsou zejména celá čísla, textové řetězce přesné délky, čísla s plovoucídesetinnou čárkou, datum a geografické souřadnice (viz. příloha A.1.1). Celý návrh bylproveden tak, aby jej bylo možno v budoucnosti v případě potřeby rozšířit o další prvky.Další potenciál tohoto modelu spočívá v možnosti on-line přístupu do databáze ať užprostřednictvím vzdálené příkazové řádky14a nebo přes např. webové rozhraní. Tím byse vytvořil centrální sklad typologických dat, přístupných on-line a spojitelných s GISem(Čepický v tisku).4.6 CD-ROM - elektronická verze diplomové práceNedílnou součástí této práce je i CD-ROM obsahující její elektronickou podobu a několikgrafických výstupů, které se v tištěné verzi neobjevily. Celé CD je zpracováno formouHTML stránek, takže jeho použití je na platformě nezávislé a nepotřebuje ani žádné vysokéhardwarové nároky.13http://postgresql.org14„remote shell32
  • 5 Výsledky a diskuze5.1 Mapa lesních typůHlavním výstupem této diplomové práce je již podle zadání mapa lesních typů. Tabyla vypracována ve dvou variantách. Obě jsou v měřítku 1:5 000. První je obrysováse zakreslenými hranicemi a popisy jednotlivých lesních typů a druhá mapa obsahuje vpodstatě totožné informace ovšem na barevném podkladě odlišných edafických kategorií.5.2 Vymezené plochy a typologické snímkyNa zájmovém území bylo vylišeno celkem třicet dva typologických ploch a zazname-náno stejné množství typologických zápisů s komplexním popisem dřevinného a bylinnéhopatra, půdních horizontů a terénu. Snahou bylo zachytit co možná nejvěrněji mimořádněrozmanitou situaci. Nejmenší vymezená plocha má pouhých 247 m2.Posouzení jednotlivých odlišností je jednoznačně subjektivní a je pravděpodobné, že bykdokoliv jiný zpracoval mapu odlišným způsobem. Tato práce se liší už od současné aktuálnítypologické mapy ÚHÚL z roku 1994. Ta znázorňuje značné zjednodušení skutečného stavu.I když v původním úkolem bylo pouhé zpřesnění této typologické mapy, ukázalo se, že jsmevytvořili mapu novou o výrazně vyšší vypovídací hodnotě.5.2.1 Přítomné edafické kategorieKategorie zakrslá (Z) zaujímá na celém území rezervace největší plochu1. Na západníčásti je zastoupena na čtrnácti snímcích. Hlavním znakem stanovišť je zakrslý a pokrou-1v západní části je ovšem hojněji zastoupena kategorie bohatá, což je dáno především rozdílnou mor-fologií terénu obou částí33
  • cený růst dřevin, indikovaný extrémními podmínkami, nedostatkem vláhy a vesměs velmimělkou, často skeletovitou, půdou, ze které nezřídka vystupují skály.Zatímco na východní polovině zaujímají tyto plochy spíše souvislejší území(Slavík 2003), na západní polovině se tyto kategorie vyskytují převážně v okolí vystupují-cích skal. Typické jsou situace, kdy SLT kategorie Z „sleduje vystupující skalnatý hřebenpo celé délce svahu od jeho temene až k úpatí.Kategorie svěží (S) je v západní části nejméně zastoupená kategorie a vyskytuje sena exponovanějších stanovištích, na přechodech od kategorie Z ke kategorii B. Plochy jsoucharakteristické vyšší přítomností trávovitých druhů.Kategorie vysychavá (C) Snímky zařazené do této kategorie odpovídají její obecnécharakteristice. Jedná se o (silně) vysychavé polohy na exponovanějších místech, častov blízkosti kategorie Z. Převládají druhy trávovitého charakteru. Můžeme říci, že tatokategorie tvoří často přechod mezi kategorií zakrslou a ostatními kategoriemi.Kategorie bohatá (B) je v západní části PR Brdatka nejvíce zastoupená. Určena bylana celkem osmi snímcích a 35 % území. Ve fytocenóze převládají druhy náročnější na živinya vodu (ESR 4). Na některých místech se k nim přidávají druhy nitrofilní (ESR 6), cožje způsobeno především plošným rozložením těchto ploch podél cest a případně ronem zpole.Terén PR Brdatka rozhodně nelze pro svůj sklon označit za typický pro tuto kategorii.V porovnání s ostatními plochami se však vždy jedná o méně strmé stráně a nebo údolí.Kategorie kamenitá (A) v západní části PR Brdatka vyskytuje pouze na dvou místech.Jedná se o stinná vždy vlhká údolí s kamenitou půdou. Přítomné druhy jsou často nitrofilní(ESR 6).Kategorie suťová (J) - Tyto lokality se vyskytují na suťových svazích, na kterých jižmůže místy docházet k částečnému vysychání. Oproti kategorii A je zde výrazně vyšší podílnitrofilních druhů.34
  • Kategorie Plošné zastoupení [ha] Relativní zastoupeníB 4,89 35,35 %Z 3,92 28,34 %A 2,16 15,61 %J 1,61 11,67 %C 0,79 5,71 %S 0,45 3,30 %Tabulka 5.1: Zastoupení jednotlivých kategorií v západní části PR Brdatka5.2.2 Určené lesní typy0Z1 - reliktní bor skalnatý - lišejníkový(Pinetum relictum - lichenes)Na celém území PR Brdatka byl zaznamenán pouze jeden snímek (č. 63) později zařa-zený do borového LVS. Samotná přítomnost Pinus sylvestris ještě neopravňuje k zařazenído tohoto LVS, neboť tato byla na území rezervace v minulosti vysázena (viz. kapitola2.2.4). Pro zařazení do tohoto lesního typu hovoří zejména extrémní poloha (skalní vý-choz), a vysloveně chudé bylinné patro, které je nahrazeno spíše patrem mechovým, půdatvořená nehlubokým typickým rankerem a velice netvárný růst borovic.1Z1 - zakrslá doubrava tolitová(Quercetum humile - Vincetoxicum hirundinaria)V západní části se jedná o plošně druhý nejrozšířenější lesní typ, zachycený ve třechzápisech (č. 59, 64, 65). Na těchto stanovištích mají dřeviny výrazně zakrslý a pokroucenýrůst. Jedná se o skalní hřebeny nebo skály s jen málo vyvinutou půdou. Jsou to vůbecnejméně přístupné oblasti západní části rezervace.1Z8 - zakrslá doubrava lipnicová(Quercetum humile - Poa nemoralis)Dalším typickým lesním typem nejextrémnějších poloh PR Brdatka je právě tento lesnítyp, zaujímající podobné polohy jako předchozí. V západní části jej lze najít v okolí skal-35
  • ních výchozů. Od předchozího lesního typu se liší zejména dominancí trávovitých druhů(Poa nemoralis). Oblast v okolí zápisu č. 41 je, z hlediska turistického provozu, na asinejexponovanější části celé rezervace. Pod skálou, na které byl zápis pořízen, je altán svyhlídkou a celé okolí je protkáno sítí turistických cest. V zápisu se tak vyskytují zavlečenédruhy, které by se v rezervaci snad ani neměly objevit (Robinia pseudoacacia).2Z2 - zakrslá buková doubrava biková(Fageto-Quercetum humile - Luzula luzuloides)Tento lesní typ byl určen v případě pěti fytocenologických snímků (č. 34, 37, 39, 51 a 52).Od třetího LVS se liší nepřítomností keříčkovitého patra. Přítomnost buku (Fagus sylvatica)nebyla2zaznamenána, což je pravděpodobně způsobeno jeho odlesněním v minulosti. Nasnímcích v bylinném patře převládají trávovité druhy s dominancí Luzula luzuloides3. Nasnímcích č. 34 a 37 je přítomna Pinus sylvestris, což se projevuje zejména na snímku 37výrazným ochuzením bylinného patra a jeho posunu od Luzula luzuloides k Festuca ovinaa mechovitým druhům. Půda se pohybuje od kambizemě modální, přes kambizem litickou,až ke kambickému rankeru.2Z8 - zakrslá buková doubrava lipnicová(Fageto-Quercetum humile - Poa nemoralis)Na sledovaném území byly zaznamenány dva zápisy s tímto lesním typem (č. 42 a 57).Jedná se o porosty podobného charakteru jako v předchozím případě. V obou zápisechmůže být patrný nástup nitrofilnějších druhů (Galium aparine, Impatiens parviflora), cožje na snímku č. 42 pravděpodobně způsobeno splachy z pole a na snímku č. 57 přítomnostíchat. Na obou snímcích je patrná absence Fagus sylvatica, což je způsobeno pravděpodobnědruhotným odlesněním. Spolu s dubem (Quercus petraea) byl zaznamenán habr (Carpinusbetulus) a jasan (Fraxinus excelsior). Obě plochy se vyskytují na místech s velmi výraznýmsklonem svahů. Půda je velmi mělká kambizem modální až litická bez výraznější skeleto-vitosti.2kromě snímků č. 52 a 373na snímcích č. 37 a 52 Luzula luzuloides není dominantní, nicméně přítomná36
  • 2Z9 - zakrslá buková doubrava skeletová(Fageto-Quercetum humile - saxatilis)V západní části rezervace byla zaznamenána pouze jediná plocha (zápisník č. 67) aod předchozího lesního typu byl odlišen díky množství vyčnívajících skalek. Plocha se vy-skytuje až na vrcholu svahu, jehož sklon je (v porovnání s ostatními plochami) mírný.Zakrslost dřevin je dána mělkou, vysychavou půdou, jejíž chudost je indikována přítom-ností mechového patra a převahou trávovitých rostlin (Festuca ovina). Buk lesní opět díkypředchozímu odlesnění chybí.2S4 - svěží buková doubrava biková s lipnicí hajní(Fageto-Quercetum oligo-mesotrophicum - L. luzuloides + Poa nemoralis)V zápisu č. 40, jediném snímku s tímto lesním typem, jsou hojněji zastoupeny druhyESR 9 – mírně vlhké, bohaté. Pokryvnost bylin je nízká, výraznou převahu mají trávo-vité druhy (Luzula luzuloides, Poa nemoralis). Mezi dřevinami dominuje opět dub zimní(Quercus petraea), následován habrem (Carpinus betulus) a zaznamenán byl i výskyt ja-sanu (Fraxinus excelsior). Buk na tomto stanovišti opět nebyl zaznamenán. Půda je mělká,tvořená modální kambizemí.2S7 - svěží buková doubrava se třtinou rákosovitou(Fageto-Quercetum oligo-mesotrophicum – Calamagrostis arundinacea)V zápisu č. 36 dominují druhy ESR 9 nad ostatními. Celá plocha s tímto lesním typemse táhne po svahu a tvoří přechod mezi kategorií zakrslou a bohatou. Půdním typem jekambizem litická.1C2 - suchá buková doubrava lipnicová(Carpineto-Quercetum subxerothermicum - Poa nemoralis)Tento lesní typ byl určen na třech plochách (zápisy č. 32, 44 a 55). Společným rysem jesilná přítomnost trávovitých druhů. Převládajícími druhy jsou druhy ESR 3 – rostoucí nakrátkodobě vysychavých a živinově bohatých stanovištích a druhy doubrav. Půdy jsou jenmálo hluboké modální kambizemě4. Dřevinné složení je typické pro tento LVS – převládá4V zápisu č. 44 byla zaznamenána výjimečně hluboká půda. To bude způsobeno pravděpodobně změnousklonových poměrů (mírnější svah), kdy se zde ukládají půdní částice spláchnuté z hornějších partií.37
  • dub, následovaný habrem.Některá místa jsou ovlivněna činností člověka a jejich druhová skladba je posunuta vý-razně směrem k nitrofilním druhům (Ribez alpinum, Crataegus sp. Rosa canina). Druhováskladba zápisu č. 42 je výrazně ovlivněna ronem z přilehlého pole.2C2 - vysychavá buková doubrava lipnicová(Fageto-Quercetum subxerothermicum – Poa nemoralis)Dominantním druhem zápisů 43 a 53 je Poa nemoralis. Plochy jsou v létě suché. Půdaje na ploše se zápisem č. 43 mělčí, než na ploše se zápisem č. 53. Zápis č. 43 se nacházína horní části poměrně prudkého svahu, kdežto druhý zápis je spíše ve střední části mír-nějšího svahu. Dřevinná skladba je omezena na dub zimní. Na zápisu č. 43 můžeme opětpozorovat vliv pole. Vyskytuje se zde i Acer campestre a Fraxinus excelsior. Buk zcelachybí, pravděpodobně v důsledku dřívějšího hospodaření.2C4 - vysychavá buková doubrava bazická(Fageto-Quercetum subxerothermicum basicum)Tento lesní typ byl nalezen pouze na jednom typologickém zápisu (č. 56).Celá plocha senachází těsně pod plochou určenou jako 1Z1. Půda je tvořena relativně hlubokou kambi-zemí, pokrytou vrstvou suti z drolících se skal. Dřevinné patro je tvořeno Quercus petraea,v nižších etážích se k němu přidává ještě Tilia cordata a Acer campestre. V bylinném patřepřevažují rostliny ESR 2,4 a 5, což značí stanoviště s problematickým hydrologickým reži-mem. Přítomny jsou také některé bučinné druhy (ESR 18), posunující zařazení ke druhémuvegetačnímu stupni i přes chybějící Fagus sylvatica v dřevinném patře.1B7 - bohatá habrová doubrava ptačincová(Carpineto-Quercetum mesotrophicum - Stellaria holostea)Tímto lesním typem je oklasifikován pouze jediný zápis (č. 66). Plocha se nachází opět vblízkosti pole a je výrazně ovlivněna splachy z něj a přítomností turistické stezky. Na prvnípohled se to odráží na fytocenóze, ve které dominují nitrofilní druhy (Chelidonium majus,Galeopsis sp., Urtica dioica). V dřevinném patře převládá dub zimní (Quercus petraea),přítomen je jasan (Fraxinus excelsior) a z keřů pak Sambucus nigra a Acer campestre.Půdu tvoří kambizem melanická, která pro tento typ není typická. Lze se ovšem domnívat,38
  • že vyšší obsah živin v minerálním horizontu A je zapříčiněn právě ronem z výše položenéhopole.2B1 - bohatá buková doubrava lipnicová(Fageto-Quercetum mesotrophicum - Poa nemoralis)Nejmenší vymezená plocha v západní části rezervace je popsána zápisem č. 58. Zápisje charakteristický převahou druhů ESR 4 (mírně vlhké, bohaté) a ESR 3 (druhy rostoucína krátkodobě vysychavých stanovištích). Na ploše jsou také zaznamenány druhy bučin(ESR 18), což indikuje druhý vegetační stupeň. Půda je v porovnání s většinou ostatníchzápisů relativně hluboká kambizem. Ve stromovém patře buk stále chybí, převládá dubdoprovázený habrem.2B3 - bohatá buková doubrava s mařinková(Fageto-Quercetum mesotrophicum - Galium odoratum)Tento lesní typ popisují tři typologické zápisy (č. 35, 38 a 54) popisují tento lesní typ.Plocha se zápisy 38 a 35 je velmi rozsáhlá a proto na ní byly provedeny zápisy dva. Ukázalose, že rozdíly mezi nimi jsou skutečně malé. V obou případech je půda typickou modálníkambizemí. Zápis číslo 54 je na odděleném místě a od obou předchozích se liší hlavněpůdními poměry (díky přítomné suti byla půda klasifikována jako kambizemní ranker). Vedřevinném patře převládá dub, následovaný habrem a doplněný jasanem, případně lípou.V bylinném patře byla zaznamenána přítomnost bučinných druhů a je znát posun od su-chomilnějších rostlin (ESR 3) k rostlinám vlhkomilnějším (ESR 4, 5, 10). To odpovídá imorfologickým poměrům. Plocha se zápisy 35 a 38 totiž v podstatě kopíruje dvě údolí,vinoucí se od řeky až k horní části svahu a plocha se zápisem č. 54 zaujímá polohu podprudším svahem, na místě „relativně málo skloněném. Druh Taraxacum officinale, zazna-menaný v zápisu č. 35, je sem pravděpodobně zavlečen turisty a zahrádkáři, neboť plochuprotíná cesta s turistickou značkou a končí dole u řeky v oblasti s chatami (viz. kapitola2.2.6).39
  • 2B4 - bohatá buková doubrava s válečkou(Fageto-Quercetum mesotrophicum - Brachypodium sylvaticum)Celá plocha popsaná zápisem č. 49 se nachází v horní části svahu. Půda je zde relativněhluboká kambizem. V dřevinném patře převládá Quercus petraea následován habrem (Car-pinus betulus). V bylinném patře dominují nitrofilní druhy. To může být způsobeno tím,že většina plochy je protkána sítí přístupných cest a tudíž je zde turistický tlak poměrněvysoký. Vedle nitrofilních druhů převládají dále druhy rostoucí na vysychavých stanoviš-tích.3B6 - bohatá dubová bučina javorová(Querceto-Fagetum mesotrophicum acerosum)Zápis s číslem 48 reprezentuje celou plochu s lesním typem 3B6. Plocha se nachází vkamenitém údolí mezi dvěma hřebeny zařazenými do lesních typů kategorie Z. Dřevinnépatro je tvořeno z převládající části Quercus petraea. Díky vysokému stupni pokryvnostidruhů rostlin ESR 18 se lze domnívat, že buk byl z těchto poloh dříve hospodařenímodstraněn. Jak přítomnost bylin ESR 5, tak pozdější přezkoumání v GISu (viz. kapitola5.3) prokázaly, že území pravděpodobně nebude trpět nedostatkem vláhy. Pro přítomnostikamenů a balvanů (z drolících se okolních skal) byla tato plocha přiřazena k lesnímu typu3B6, který je na přechodu k SLT 3A.2A5 - javorobuková doubrava ptačincová(Aceri-Fageto-Quercetum lapidosum - Stellaria holostea)Lesní typ 2A5 je zastoupen jedním zápisem (č. 50). Území, pro které je typický, jedlouhé údolí ústící na dolním konci do řeky. Půdu tvoří kamenitá, až 80 cm mocná, me-lanická kambizem. Hlavními dřevinami jsou Fraxinus excelsior doprovázený Acer platano-ides. Mezi bylinnými druhy se vyskytují druhy bučin (Hepatica nobilis) a druhy rostoucína vysychavých stanovištích.3A3 - lipodubová bučina s pitulníkem(Tilii-Querceto-Fagetum acerosum lapidosum - Galeobdolon luteum)Tento lesní typ se vyskytuje uprostřed kamenitého údolí na nejzápadnějším cípu re-zervace. Díky meandru Berounky, má toto údolí východozápadní orientaci a patří tak k40
  • nejstinnějším na celém území. To se projevuje posunem o jeden vegetační stupeň oprotiokolním plochám a zřetelně dobrou zásobeností vláhou (přítomnost druhů ESR 5). Půdutvoří hluboký kambický ranker. Stromové patro je tvořeno téměř ze sta procent bukem les-ním (Fagus sylvatica), což je na území rezervace úkaz nebývalý. Fytocenóza má výraznoupřevahu druhů ESR 18 (druhy bučin).3J1 - lipová javořina lipnicová(Tilieto-Aceretum saxatile - Poa nemoralis)Zápis č. 45 reprezentuje plochu rozkládající se na větší části suťovitého svahu. Půdutvoří relativně hluboká modální kambizem. Stromové patro je tvořeno dubem, doprováze-ným habrem. Bylinné patro svědčí o sušších poměrech (ESR 3 a 4). Tento typ patří mezichudší typy, vyskytující se na slunných polohách.3J3 - lipová javořina s pitulníkem(Tilieto-Aceretum saxatile - Galeobdolon luteum)Tento typ se od předchozího liší převahou druhu Galeobdolon luteum v bylinném patře.Plocha s tímto typem je ještě částečně zastíněna svahem, stínícím celé údolí s 3A3. Vdřevinném patře byla zaznamenána přítomnost Fagus sylvatica. V horní části ještě doznívávliv stezky s turistickou značkou a splachy z pole.5.3 Ověření výsledků analýzou v GISGISem GRASS byly získány další podklady, pomocí nichž bylo možno částečně ověřitsprávnost výše uvedených výsledků. Z vrstevnic byla interpolací získána mapa digitálníhomodelu terénu, na jejímž základě pak byla vygenerována mapa potenciálních drah povrcho-vého odtoku (vektorová) a mapa hustoty drah povrchového odtoku (rastrová). Obě mapybyly překryty s mapou rozložení ekologických řad, respektující barevné označení v grafickéekologické síti ÚHÚL.Jedním z hlavních ukazatelů ekologických řad je i zásobenost vodou. Při tomto postupusledujeme, odpovídá-li naše zařazení potenciálním odtokovým poměrům na území rezer-vace. Na obrázku 5.1 je vidět, že převládající dráhy povrchových odtoku směřují přednostněpřes ekologické řady, u kterých se předpokládá lepší zásobenost vodou.41
  • Obrázek 5.1: Model drah povrchového odtoku na podkladě barevně odlišených ekologickýchřad.Barvy respektují barevné poznačení ÚHÚLObrázek 5.2: Hustota drah povrchového odtoku42
  • Grafické znázornění (obrázek. 5.3) nám ukazuje to, co je na první pohled patrné i zobrázku 5.1. Těžiště rozšíření řady extrémní se nachází v místech s minimálním povrchovýmodtokem (vlhkostní kategorie 9) a naopak řada obohacená5má těžiště svého výskytu vevlhkostních třídách 1 až 3 – tedy v těch potenciálně nejvlhčích. V grafu je sice zahrnutai řada kyselá, ta je však reprezentována jen malým územím, ze kterého nelze na žádnouobecnou charakteristiku usuzovat.1 2 3 4 5 6 7 8020406080100Vztah ekologickych rada potencialni vlhkosti stanovisteTrida vlhkostiCetnost[%]ObohacenaZivnaKyselaExtremniObrázek 5.3: Grafické znázornění vztahu mezi povrchovým odtokem a ekologickými řadami.Další možností je podobné srovnání ekologických řad s třídami sklonu svahu. Mapasklonu svahu byla vygenerována z mapy digitálního modelu terénu. Sklon byl rozdělendo sedmi skupin po pěti stupních (stupeň 1 je od 1◦do 5◦, stupeň 7 je od 40◦do 45◦).Na obrázku 5.4 můžeme pozorovat podobnou závislost jednotlivých ekologických řad, jakotomu bylo u povrchového odtoku.Závislost na orientaci svahu nebyla prokázána. Bylo by ale bezesporu zajímavé, provéstpodobnou analýzu na větším území a pokusit se porovnat právě závislost pravděpodobnosti5v našem případě je tato řada reprezentována kategoriemi kamenitou a suťovou, jedná se tedy o řaduobohacenou humusem43
  • 1 2 3 4 5 6020406080100Vztah ekologickych rada sklonu svahuTrida sklonu svahuCetnost[%]ObohacenaZivnaKyselaExtremniObrázek 5.4: Grafické znázornění vztahu mezi sklonem terénu a ekologickými řadami.výskytu jednotlivých řad na orientaci terénu.Lze tedy říci, že tato analýza ukázala poměrně zřetelnou závislost výskytu jednotlivýchekologických řad na potenciální vlhkosti stanovišť a sklonu svahu. Při odpovídající kalibracitohoto řešení by se v budoucnu daly teoreticky odhadnout vlastnosti stanoviště podleokolních geomorfologických podmínek. Tato úvaha je ale již daleko za rámcem této práce.44
  • 6 ZávěrTypologické mapování PR Brdatka, nacházející se na strmé stráni levého břehu mean-dru řeky Berounky, bylo provedeno na objednávku správy CHKO Křivoklátsko. Vzhledemk výsledkům a rozsahu prací musíme konstatovat, že ačkoliv se mělo původně jednat pouzeo zpřesnění mapy stávající, byla vyhotovena mapa nová, zaznamenávající oproti mapě pů-vodní novou mozaiku lesních typů. Součástí mapování je aktualizace zachycení cestní sítě,o které se také nedá říci, že by ji některá z nám známých map vážněji popisovala. Vý-sledkem celého snažení je mapa lesních typů v měřítku 1:5 000. Ta je k dispozici jak vpodobě analogové – na papíře – tak i v prostředí GIS se všemi sesbíranými dodatečnýmiinformacemi.V západní části rezervace bylo vylišeno celkem třicet pět ploch, na kterých bylo pro-vedeno stejné množství typologických zápisů. Ty obsahují kompletní popis terénu, soupisvšech dřevinných pater, popis bylinného patra, zjednodušený popis pedologické sondy, opat-řených fotodokumentací. Původní mapa tohoto území obsahuje šest typologických jednotekna úrovni lesních typů. Na současné mapě jich lze napočítat dvacet. Typologické zápisníkybyly vyhodnoceny na základě informací o jednotlivých SLT a lesních typech z literatury(především (Viewegh 2003) a (Průša 2001)) s využitím grafových přehledů zastoupení eko-logických skupin rostlin (Průša 2001) a počítačovému zpracování GISem.V GISu byla vytvořena databáze, obsahující všechny v terénu zaznamenané informace.Propojením s GISovými vrstvami lze jako výstup dostat libovolně myslitelnou kombinaciúdajů (místa snímků, plochy lesních typů, pěšiny, edafické kategorie, autor snímku, „plochy,kde se vyskytuje druh Vincetoxicum hirundinaria s pokryvností alespoň 10 % , atd.).Terénní zápisníky byly uloženy jednak v digitální podobě ve formě HTML stránek a jednakv SQL databázi ve formě navzájem provázaných tabulek.Typologie na území rezervace Brdatka není jednoduchá. Území je značně morfologickyčlenité a svahovité. Genetický vývin půd na mnoha místech nedosahuje vysokého stupně45
  • a nebo se půdy utvářely na svahovinách a překryvech. Oproti v literatuře popsaným pod-mínkám se zde jedná o polohy o něco extrémnější.Obě části rezervace jsou svým charakterem mírně odlišné. Východní část je tvořenapřevážně většími plochami podobných lesních typů. Nachází se zde také nejrozsáhlejšíoblast charakteristického lesního typu pro rezervaci – 1Z1. Západní část má naproti tomuvýrazně mozaikovitější, ne tak extrémní, charakter.Analýzy terénu (především odtokových a sklonových poměrů) v prostředí GIS potvrdilynavržené rozložení edafických kategorií v terénu. Ukazuje se ale, že ani při rozsáhlejšíchsouborech není možné GISem zcela nahradit zkušený úsudek typologa. Existuje příliš velkémnožství jemných rozdílů mezi jednotlivými edafickými kategoriemi a lesními vegetačnímistupni, než aby to bylo možné. GIS však může být cenným pomocníkem při rozhodovánína nejednoznačných a přechodných místech.V každém případě doufáme, že na tuto práci lze opět v budoucnu navázat při dalšímvýzkumu poměrů jak na samotném území rezervace, tak na území dalších rezervací voblasti.46
  • LiteraturaAnonym, 1999: Textová část OPRL, část A, Přírodní lesní oblast č 8. Křivoklátsko aČeský kras, platnost 2000 – 2019, ÚHÚL Brandýs nad LabemAnonym, 1994: Plán péče pro ZCHÚ Křivoklátsko LHP LS Křivoklát, Brdatka PR, CHKOKřivoklátskoAnonym (Kolektiv pracovníků Správy CHKO), 1996: Plán péče CHKO Křivoklátsko,ZbečnoAnonym, 1995: Ruční navigační přístroje GARMIN (uživatelský manuál), PICODAS,PrahaČepický, J., v tisku: Zpracování typologických dat PR Brdatka v prostředí GIS a jejichdalší prezentace, IN Sborník ke konferenci mladých vědeckých pracovníků FLE, Fakultalesnická a environmentální, PrahaKolbek, J. et al., 1997: Potenciální přirozená vegetace biosféricé rezervace Křivoklátsko,Academia Praha, ISBN 80-200-0610-9Křižová, E., Nič J., 1991: Fytocelógia a lesnicka typológia, návody na cvičenia, Vysokáškola lesnícka a drevárska vo Zvolene, Zvolen, ISBN 80-228-0122-4Němeček, J. et al. 2001: Taxonomický klasifikační systém půd České republiky, ČZUPraha, ISBN 80-238-8061-6Neteler, M., 2000: GRASS-Handbuch, Der praktische Leitfaden zum Geographischen In-formationssystem GRASS, HannoverNeuhäuslová, Z. a kol., 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky, Aca-demia Praha, ISBN 80-200-0687-747
  • Podrázský, V. 1999: Dynamika a management lesních ekosytémů I. Ekologie lesa, skriptaLF ČZU, PrahaPrůša, E., 2001: Pěstování lesů na typologických základech, Lesnická práce, Kostelec nadČernými lesy, ISBN 80-86386-10-4Slavík, M., 2003: Mapa lesních typů Přírodní rezervace Brdatka (CHKO Křivoklátsko) II.část, Lesnická fakulta České zemědělské univerzity, PrahaValla, M. et al., 2002: Pedologické praktikum, ČZU, Praha, ISBN 80-213-0637-8Tuček, J., 1998: Geografické informační systémy, Computer Press, Praha, ISBN 80-7226--091-XViewegh, J., 2003: Klasifikace rostlinných společenstev (se zaměřením na Typologickýsystém ÚHÚL), skripta LF ČZU, PrahaZlatník, A., 1978: Lesnická fytocenologie, Státní zemědělské nakladatelství, sbírka Lesnic-tví, myslivost a vodní hospodářství, PrahaZákon č. 289/1995 Sb. (Lesní zákon)Zákon č. 114/1992 Sb. Zákon o ochraně přírody a krajiny48
  • Internetové zdroje(URL 1) http://www.env.cz/env.nsf/ochrana?OpenFrameSet/ 9.1.2003(URL 2) http://schko.ten.cz/chko.php3?id=24, 8.11.2003(URL 3) Bonk, R.: Geografický informační systém GRASS I,http://www.root.cz/clanek.php4?id=1228, 27.1.2004(URL 4) http://www.gnu.org/, 6.2.2004(URL 5) http://www.krivoklatsko.chko.cz/zakladni.htm, 9.2.2004(URL 6) http://mapserver.gis.umn.edu/, 6.3.2004(URL 7) http://www.sci.muni.cz/botany/dbase cz.htm, 6.3.2004(URL 8) Pivec, J.: Porovnání klimatické regionalizace ČR podle Moravce – Votýpky (1998)a Quitta (1971),http://www.af.czu.cz/kopra/natural/text.htm, 23.2.2004(URL 9) http://java.sun.com/, 6.3.2004(URL 10) http://les-ejk.cz, 6.3.200449
  • A Vedlejší produkty prácePři zpracování této práce se na mnoha místech vyskytla potřeba používat nástroje, kterédoposud buď nebyly vyvinuty a nebo nebyly k dispozici na jiné platformě, než MS Windows.Bylo tak počato několik řešení, která, jak věříme, budou použitelná i pro další zpracovatelepodobných úkolů. Jedná se zejména o návrh databáze, o program LesTyp, určený k vytvá-ření jednoduchých přehledů o fytocenologických snímích a návrh prezentace typologickýchdat přes HTML rozhraní.A.1 Databáze určená k ukládání fytocenologickýchzáznamůPři zpracovávání dat a jejich převádění do elektronické podoby vznikla potřeba jejichefektivního uložení. Stávající řešení1se ukázalo být velmi nestabilním a export dat bylvysoce problematický. Program kromě toho neměl žádný výrazný rys, kvůli kterému by sevyplatilo jej přemlouvat k provozu. Mezi jeho nevýhody patří i to, že byl značně omezenýve svých schopnostech, zaznamenávat k soupisu fytocenózy i popisy např. půdy.Vzhledem k tomu, že od počátku bylo jasné, že mapa bude tvořena především pomocínějakého programu GIS, připadalo nám zbytečné, ukládat data nejdříve do jakéhosi data-bázového programu, jehož funkčnost se neosvědčila, a pak ještě jednou do GISu. Jak jižbylo zmíněno výše (v kapitole 4.5.3) operační systém GNU Linux, s jehož pomocí bylatato práce vytvořena především, neobsahuje velké množství „hotových řešení , jako spíšenástroje, s jejichž pomocí lze často kýženého cíle dosáhnout daleko efektivněji. Příklademmůže být právě databázový systém.Systém použitý v této práci byl navržen tak, aby v něm bylo možno efektivně uložitvšechna typologická data. Data lze dále spojit právě s GISem. Jedná se tak o spojení dvou1Nejčastěji zmiňovaný je program Turboweg (URL 7).50
  • zcela cizích programů, které však dohromady tvoří jeden spolupracující celek.Použití databázového systému PostgreSQL navíc umožňuje i další aplikace. Dovedeme sipředstavit situaci, kdy jeden tým pracující na rozsáhlejším území potřebuje sdílet aktuálnídata se všemi dalšími spolupracovníky. Nasazení této databáze na serveru tuto on-linespolupráci umožňuje. Navíc lze tato data publikovat i spolu s mapovými podklady2.Databáze je uvolněna k volnému použití. Jejím smyslem je, aby další studenti či vědečtípracovníci, řešící podobný problém, mohli na tuto práci navázat a dále ji rozšiřovat.A.1.1 Popis jednotlivých tabulek v databáziV této části bych se rád zastavil u většiny tabulek navržené databáze.edaficke kategorie - Obsahuje soupis všech3edafických kategoriíekologicke rady - Obsahuje soupis všech ekologických řadgeologicke podminky - Výčet všech možných geologických podmínekhumusove formy - Výčet všech možných humusových foremlesni vegetacni stupne - Seznam lesních vegetačních stupňůlokality - Soupis všech lokalit4mapa - Tabulka5obsahující souhrn všech požadovaných informací o ploše s určitým lesnímtypem. Vektorová mapa je s celou databází spojena právě přes tuto tabulku. Tabulkaobsahuje v přehledné formě informace o čísle, velikosti plochy, o jejím lesním typu, oautorovi jejího zařazení. Informace o fytocenóze a půdních horizontech zde obsaženynejsou neboť, byť jsou snímky do určité míry reprezentativní pro celou plochu, nikdy jinemohou přesně vystihnout. Tyto informace jsou obsaženy v tabulkách s informacemio jednotlivých typologických zápisech.2v této souvislosti se nejčastěji hovoří o programu MapServer (URL 6)3Slovem „všech je v následujícím textu myšlen soupis všech jevů, které na zájmovém území nastaly.Zároveň je ale možné, že na dalších zájmových územích mohou nastat jevy další. Lze tedy říci, že čím víceúzemí bude v databázi zaznamenáno, tím větší je pravděpodobnost, že jevy budou v tabulkách uloženyskutečně „všechny možné.4V našem případě je zaznamenána pouze jedna lokalita – PR Brdatka5Zde se nejedná o tabulku v klasickém slova smyslu, ale o „pohled na ni (view). Tento pohled ovšem„na první pohled vypadá jako tabulka.51
  • mapa typu - Obsahuje informace o plochách formou sovisejících identifikačních čísel. Jednáse v podstatě o podklad pro tabulku mapa.meteorologicke stanice - Obsahuje informace o všech meteorologických stanicích.popis pudnich a humusovych horizontu - V této tabulce dochází ke spojení všech dílčíchinformací, popisujících stav humusového horizontu.popis vegetace - Záznam celého vegetačního pokryvu na zkoumané ploše.prirodni lesni oblasti - Soupis všech přírodních lesních oblastí.pudni horizonty - Seznam všech typů půdních horizontů podle Klasifikačního systémupůd ČR (Němeček 2001).pudni typy - Seznam všech půdních typů.seznam druhu - Seznam všech rostlinných (bylinných i dřevinných) druhů.seznam ekologickych skupin rostlin - Seznam ekologických skupin rostlin(Průša 2001).seznam lesnich typu - Seznam všech lesních typů.seznam rostlinnych pater - Bylinné patro a dřevinná patra (viz. kapitola 4.3.2) jsouspolu v jedné tabulce.seznam snimku - Seznam všech typologických zápisů.snimky - Tabulka6obsahující souhrnné informace o všech snímcích7. Přes tuto tabulkujsou pak informace o fytocenologických snímcích propojeny s GISem a zobrazeny vněm.vegetace - Souhrnný popis vegetačních poměrů.vlastnosti snimku - Souhrnné vlastnosti fytocenologických snímků. Zde jsou pomocíidentifikačních čísel navzájem propojeny informace o autorovi snímku, o době jehozápisu, popisy všech pater, popisy půdních poměrů, terénní popisy atd..6Opět se nejedná o tabulku, ale o pouhý pohled7nebo typologických zápisech52
  • A.2 Program k výpočtu jednoduchých fytocenologic-kých statistik – LesTyp 0.1Tento program původně vznikl jako semestrální práce předmětu Java für Förster nauniverzitě v Göttingenu. Později v dobách nouze8při zpracování výsledků se ale ukázalbýt nedocenitelným pomocníkem, který si zaslouží další pozornost.+-------------------------------------------------------------+| SEZNAM DRUHŮ Z TYPOLOGICKÉHO ZÁPISNÍKU || || Druh Pokryvnost |+-------------------------------------------------------------+| 01 Galium aparine.....................................10,0% || 02 Asperula odorata...................................31,0% || 03 Impatiens parviflora...............................31,0% || 04 Lathyrus vernus....................................10,0% || 05 Lamium galeobdolon.................................00,5% || 06 Hieracium sylvaticum...............................00,5% || 07 Poa nemoralis......................................01,5% || 08 Dactylis glomerata.................................00,5% |+-------------------------------------------------------------++-------------------------------------------------------------+| GRAFICKÉ ZNÁZORNĚNÍ RELATIVNÍHO ZASTOUPENÍ ESR || Vyskytujících se na typologickém snímku |+-------------------------------------------------------------+|__| | ESR 03|__| 10,6%|__| | ESR 04|__| 11,1%|_____| | ESR 05|_____| 29,2%|_______| | ESR 06|_______| 38,4%|__| | ESR 19|__| 10,6%+-------------------------------------------------------------+Tabulka A.1: Ukázky výstupů z programu LesTyp 0.1. Nahoře je soupis načtených druhůa dole je příklad „grafického výstupu – graf zastoupení jednotlivých ekologických skupinrostlin.Celý program je napsán v prostředí Java (URL 9) a je tudíž lehce přenositelný mezirůznými platformami. Program načte textový soubor obsahující soupisy rostlin a jejich8když se ukázalo, že všechny pevné kotouče s daty jsou nenávratně ztraceny a žádná ze záloh neobsahujeto nejdůležitější53
  • pokryvností a každé rostlině přiřadí ze své databáze záznam Ellenbergových ekočísel a,existuje-li, ekologickou skupinu rostlin. Váženým průměrem pak vypočítá jednotlivá cha-rakteristická Ellenbergova ekočísla a vyprodukuje jednoduché grafy ukazující zastoupeníekologických skupin rostlin. Všechny výstupy jsou textové.V budoucnu se s vývojem tohoto programu počítá i nadále. Jako programovací jazyk bylovšem zvolen skriptovací jazyk Perl s grafickou knihovnou Tk. Přenositelnost programu takzůstane zachována. Program by také v budoucnu měl být schopný dávkového zpracovánísouborů. Jeho domovská stránka je na stránce Les-ejk (URL 10). Program LesTyp 0.1je také obsažen na přiloženém CD.A.3 HTML GIS 0.2Geografická data podobného rozsahu nelze zpřístupnit širšímu okruhu lidí bez odpoví-dajícího programového vybavení a znalostní. Při prezentaci těchto dat tedy musíme zvolittakovou cestu, která představí sesbírané výsledky intuitivní formou, anižby k tomu bylonutné studium složitých GISových a databázových systémů.Jako forma prezentace této diplomové práce byla zvolena forma jednoduchých vzájemněprovázaných internetových stránek. Stránky byly časem doplněny o několik skriptů veskriptovacím jazyce JavaScript a staly se tak mnohem dynamičtější. Uživatel tak můžezobrazovat jednotlivé mapové vrstvy a má „pocit , jako by skutečně pracoval s GISem. Po„nakliknutí některé z vybraných ploch je následně přesměrován na internetovou stránkus podrobným popisem vybrané plochy.Díky tomuto přístupu se podařilo alespoň částečně přiblížit všechna data všem těmuživatelům, kteří o ně projeví zájem. Tato forma prezentace je vhodná také pro menšíprojekty, které nemají potřebné serverové zázemí a nemohou využít programování na straněserveru9. V žádném případě ale nelze tuto formu využít k prezentaci rozsáhlejších území,neboť množství dat, které by muselo být na straně klienta by neúnosně narostlo. Pro menšíúzemí se však může jednat o formu ideální.9Při programování na straně serveru je výsledná HTML stránka generována programem na serveru ake klientovi putuje už jako hotový kód. Při programování na straně klienta putuje přes linky celý progra-mový kód a všechna data a zdrojový kód stránky se tvoří až na straně klienta. Programování na straněklienta je jednoznačně méně výhodné, než programování na straně serveru. V praxi ale nastávají situace(a HTML GIS k nim patří), kdy není jiného východiska.54
  • HTML GIS 0.2 je použit i na přiloženém CD této diplomové práce. Jeho zdrojový kódje opět připravený k volnému rozšiřování od všech, kdo o to projeví zájem.55
  • 56
  • BMapalesníchtypůPRBrdatka(obrysová)5001850016500145001213532135341353613538135402Z92C22Z92K42B32B32S71Z12B32Z22B12A12B72B12Z22C22B32S72B31Z12Z21C22Z92Z82Z22B12B31Z12Z21Z82A52Z21C22B32Z22C21B72Z82C22Z91Z81Z81Z12Z92Z92Z82Z91Z83B63J32Z22Z82Z92A52S41C23A32Z92B43J33J11Z12B30Z12S72B62S72C4Hranice lesních typuHranice diplomovych praciPesiny0 100 200 30057
  • 58
  • CMapalesníchtypůPRBrdatka(barevná)5001850016500145001213532135341353613538135402Z92C22Z92K42B32B32S71Z12B32Z22B12A12B72B12Z22C22B32S72B31Z12Z21C22Z92Z82Z22B12B31Z12Z21Z82A52Z21C22B32Z22C21B72Z82C22Z91Z81Z81Z12Z92Z92Z82Z91Z83B63J32Z22Z82Z92A52S41C23A32Z92B43J33J11Z12B30Z12S72B62S72C4SCALE: 1 : 5000GRID: 200 metersREGION: 1353094 135421250019245001164Hranice lesnich typuHranice diplomovych praciCestyRada extremniRada zivnaRada kyselaRada bohata0 100 200 30059
  • D Typologické zápisyTato příloha obsahuje zapsané terénní typologické zápisy v podobě, v jaké jsou uloženytaké na příloze CR-ROM. Vytištěny jsou pouze zápisy ze západní poloviny PR Brdatka.Na CR-ROMu jsou uloženy zápisy z celé PR.60
  • E CD – Elektronická verze93