• Share
  • Email
  • Embed
  • Like
  • Save
  • Private Content
Závěrečný úkol KPI
 

Závěrečný úkol KPI

on

  • 223 views

 

Statistics

Views

Total Views
223
Views on SlideShare
223
Embed Views
0

Actions

Likes
0
Downloads
0
Comments
0

0 Embeds 0

No embeds

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Adobe PDF

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

    Závěrečný úkol KPI Závěrečný úkol KPI Document Transcript

    • Masarykova univerzita Filozofická fakulta Seminární práce(Základy filologicko–areálových studií) Iveta Krejčí učo: 402402 6. 12. 2011 Školní rok 2011/2012 Literární věda a slavistika doc. PhDr. Miloš Zelenka, DrSc. Recenzenti: prof. PhDr. Andrej Červeňák, DrSc. prof. PhDr. Zdeněk Mathauser, DrSc. prof. PhDr. Slavomír Wollman, DrSc.
    • Anotace:Knihu s názvem Literární věda a slavistika, jejímž autorem je doc. PhDr. Miloš Zelenka, DrSc.,pojednává zejména o problematice slovanské filologie, komparatistice a také rozvíjeníliterární vědy, což vede ke vzniku nových vědních disciplín a metod. Autor se v knize taképodrobně zabývá pojmem světová literatura, kde poukazuje na zcela odlišné názoryjednotlivých badatelů na danou problematiku. V knize jsou uvedeny myšlenky badatelů.Klíčová slova:-literární věda; filologie; slavistika; metody; teorie; světová literaturaArgumentace:Knihu s názvem Literární věda a slavistika jsem si zvolila pro vypracování seminární prácedo předmětu Základy filologicko-areálových studií, protože je pro mě velmi zajímaváa poučná. Je také důležitým zdrojem informací pro můj obor, který studuji. Téma, které jsemsi k práci zvolila je hlavně slavistika, se kterou se při mém oboru velmi často setkávám,a proto se mi jistě bude hodit rozšířit si své již dříve nabyté vědomosti z předchozího studia.Název mé seminární práce je stejnojmenný jako název knihy, ze které jsem čerpala. Literární věda a slavistikaV kapitole s názvem Metodologické křižovatky se dozvídáme o problémech slovanskéfilologie. Podle českých obrozenců tvořila slavistika hlavně vědu o jazyce a literatuře.Filologie zahrnovala ale také archeologii, historii, etnografii a folkloristiku. Jelikož došlok odštěpení filologie a sociálních věd, moderní slavistika měla za úkol spolupracovat s jinýmivědami a mít tedy vstřícný vztah k sociálním vědám. Základní pracovní program proslovanskou filologii bez jazykovědného a literárněvědného rozlišení H. Rothe navrhlve čtyřech bodech: 1. edice, 2. interpretace textů v jejich historických souvislostech,3. syntézy a 4. teoretické a metodické reflexe.1Dále se v knize autor zabývá komparatistikou, kterou lze rozčlenit na intertextuálnía kulturně-analytickou. První klade důraz na interpretaci, zatímco druhá spojuje textovourealitu s výzkumem mezikulturního dialogu. Objevují se nové teorie – např. feministickákritika, nový historismus, imagologie ad.1 Rothe, H.: bez názvu, tamtéž, Brang, P.: Welche sind die Probleme der slawischen Philologie, Slavia 65, 1996,s. 46-50
    • Metodologie literární vědy přejímala metody z jiných věd anebo se jimi alespoň nechávalainspirovat. To přispělo k rozvíjení literární vědy a ke vzniku nových vědních disciplín.Euro(po)centrismus, typický pro minulost, se prosadil i v Severní Americe a mluví se o němjako o euroamerickém centrismu. V současnosti, kvůli odporu proti euro(po)centrismu,vznikají centrismy nové. S úvahou o centrismu se pracovalo nejvíce v Evropě. Na ošidnostcentrismů poukázala řada autorů, včetně ruského orientalisty N. I. Konrada, jehožsystematické rozrušování centra a periferie vedlo k myšlence o kulturní rovnováze meziZápadem a Východem.2Dozvídáme se také o H. G. Gadamerovi, který ve své úvaze Die philosophischen Grundlagendes zwanzigsten Jahrhunderts napsal, že za nejhlouběji skrytý, avšak fundamentální základtohoto století považuje skepticismus vůči jakémukoli dogmatu, tedy i vůči dogmatismu vědy.3Tato úvaha charakterizuje jednu z částí, kam patří současná literární historie.Dále se autor zabývá pojmem světová literatura. Zajímavé je, jak se názory badatelů na tentopojem liší. B. Croce o ní hovoří jako o určité vrstvě slovesnosti a vnímá tři různá pojetí tohotopojmu: kosmopolitické, kanonické a organické. N. I. Konrad, ruský komparatista, rozdělilsvětovou literaturu ontologicky jako historicky se vyvíjející formu existence literárních děla relací a epistemologicky ve smyslu badatelské perspektivy. Wellek se ve svém pojetísvětové literatury pokusil do jejího obsahu zapojit hledisko estetické hodnoty. SlavomírWollman ji zase vnímal jako historický a funkční celek.V dějinách literárněteoretické slavistika je důležitou osobou Roman Jakobson. Bylto lingvisticky zaměřený badatel a velký odpůrce kategorie chaosu, který se zasloužil takéo rozvoj literární teorie. Nový smysl poetiky se pokoušel vidět metodou „ozvláštněného“vnímání, kde je důležitá především jeho forma. Podle něj jazyk užitý v estetické funkci kladedůraz především na výraz, zatímco v jazyce emocionálním a praktickém tento důraz na výrazustupuje. Jakobsonova metrická teorie vycházela z kvantity, přízvuku a mezislovního předělu.Další zajímavou osobou je Karel Krejčí působící ve více oborech, z nichž hlavním byla proněj polonistika. Pro svou první vědecky závažnou práci, První krise českého slovanství, sbíralpodklady při svých studijních pobytech na polských univerzitách. V této studii, na nižnavazovaly tematicky blízké stati Poláci v Čechách v době povstání listopadového a „Velkéemigrace“ a Povstání listopadové a české obrození, pozvolna krystalizovala badatelovametoda: sociologicko-recepční studium velkých společenských proměn – revolucí a povstání,v nichž se zvýrazňuje role subjektu v dějinách.4 Na osudu česko-polského básníkaBartoloměje Paprockého řeší pomocí srovnávací metody otázky moderní komparatistiky,2 Konrad, N. I.: Zapad i Vostok, Moskva 19723 Gadamer, H. G.:Rozum, slowo, dzieje. Szkice wybrane, Varšava 19794 Krejčí, K.: Poláci v Čechách v době povstání listopadového a „Velké emigrace“, Slovanský přehled 22, 1930
    • geografickou a jazykově-literární příslušnost k prostředí českému a polskému. V Sociologiiliteratury mají velký význam pasáže související s pojmem „literatura koloniální“, pasážeo triviální literatuře a kýči. S těmito pasážemi takřka předběhl dobu. Naznačil zde takézásadní myšlenku o úloze ženy v literatuře a i úvahy o ekonomické funkci literatury.Mezi hlavní osobnosti běloruské emigrace v meziválečném Československu je považovánJevgenij Alexandrovič Ljackij, který byl povolán na Karlovu univerzitu jako první profesorruské řeči a literatury. Založil kulturní nakladatelství Ohně, později s názvem Severní ohně.Emigroval do Finska, pak do Švédska, později se mu však podařilo zůstat v Československu.Poté se začal rozvíjet jeho zájem o činnost pedagogickou a vědeckou. Svou literárněvědnoučinnost založil na monografických portrétech ruských spisovatelů. Ljackého hlavnípřekladatelkou se stala Žofie Pohorecká. J. Ljackij si v literární vědě cenil také geografickéhofaktoru.V České republice existuje sdružení, které se zabývá slavistikou.Toto sdružení nese názevČeská asociace slavistů (dále jen „ČAS“). Cílem ČAS je zejména reprezentovat českouslavistiku, organizovat mezinárodní vědecké konference a podporovat rozvoj českéslavistiky.5„Vlna romantismu, která zasáhla na začátku 19. století celý tehdejší vzdělaný svět,se nezastavila pouze u západní Evropy, ale myšlenky tohoto směru našly živnou půdupředevším v Polsku a i Rusku. Tvůrci jako A. Mickiewicz, J. Słowacki, případně Z. Krasiński,nebo ruští spisovatelé jako A. S. Puškin či M. J. Lermontov nalezli velmi záhy cestudo českého kulturního života. Svým způsobem pak přispěli i k utváření slovanskéhopovědomí v české veřejnosti.“65 Základní informace. Slavistika.cz [online]. [cit. 2012-12-25]. Dostupné z:<http://www.slavistika.cz/index.html>.6 BEČKA, Jiří. Slavistická bibliografie a Slovanský ústav AV ČR. Knihovna [online]. 2005, roč. 16, č. 1, s. 73-83 [cit.2012-12-25]. Dostupný z WWW:<http://knihovna.nkp.cz/knihovna51/5173bbecka.htm> . ISSN 1801-3252.
    • Použité prameny:Monografie:doc. PhDr. Miloš Zelenka, DrSc., Literární věda a slavistika, nakladatelství Akademie vědČeské republiky, Praha, vydání první, 2002, ISBN: 80-200-1036-X.Rothe, H.: bez názvu, tamtéž, Brang, P.: Welche sind die Probleme der slawischen Philologie,Slavia 65, 1996, s. 46-50Gadamer, H. G.:Rozum, slowo, dzieje. Szkice wybrane, Varšava 1979Krejčí, K.: Poláci v Čechách v době povstání listopadového a „Velké emigrace“, Slovanskýpřehled 22, 1930Konrad, N. I.: Zapad i Vostok, Moskva 1972Hodnocení (všech použitých knih):1) odbornost2) podložené informace3) objektivnost4) srozumitelnost5) kladné reference na knihyWebový zdroj:Základní informace. Slavistika.cz [online]. [cit. 2012-12-25]. Dostupné z:<http://www.slavistika.cz/index.html>.Hodnocení (webového zdroje):1) odbornost2) funkčnost odkazů3) objektivní informace4) odpovídající styl jazyka5) srozumitelnostOdborný článek:BEČKA, Jiří. Slavistická bibliografie a Slovanský ústav AV ČR. Knihovna [online]. 2005,roč. 16, č. 1, s. 73-83 [cit. 2012-12-25]. Dostupný z WWW:<http://knihovna.nkp.cz/knihovna51/5173bbecka.htm>. ISSN 1801-3252.
    • Hodnocení (odborného článku):1) kvalita informací2) objektivita3) ověřené údaje4) funkčnost odkazů5) odborný styl