závěrečný úkol KPI

407 views
275 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
407
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
4
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

závěrečný úkol KPI

  1. 1. Narušená komunikační schopnost u dětí mladšího školního věkuKlíčová slova: Narušená komunikační schopnost, vývoj řeči, vývojová dysfázie, dyslalie,školní věk.Anotace:Text pojednává o narušené komunikační schopnosti u dětí mladšího školního věku. Uvádínejčastější formy narušené komunikační schopnosti. Tyto formy definuje a rozebírá jejíetiologii, tedy příčiny vzniku. Dále pak projevy a následky dané formy narušené komunikačníschopnosti. Z textu vyplývá, že ty nejčastější formy narušené komunikační schopnosti jsouopožděný vývoj řeči, vývojová dysfázie, koktavost a breptavost a dyslalie, ne všechny jsouv textu popsány.Argumentace:Téma narušené komunikační schopnosti u dětí mladšího školního věku jsem si vybrala,protože je to stěžejní téma logopedie a zároveň je to kapitola mé Bakalářské práce. Název avolba tématu jsou celkem jasné. Vzhledem k tomu, že se ve své práci zabývám mladšímškolním věkem, je nezbytné uvést narušenou komunikační schopnost a především nejčastějise vyskytující formy NKS u dětí tohoto věku. Celá logopedie je o tom jak pracovat s lidmis NKS, a proto je nezbytné znát ty nejčastější formy NKS a vědět příčiny, následky, postupyterapie a celkově jak s jedincem pracovat.Narušená komunikační schopnost u dětí mladšího školního věkuMezi nejčastěji vyskytující se druhy narušené komunikační schopnosti u dětí mladšíhoškolního věku patří narušený vývoj řeči, což je zastřešující pojem pro opožděný vývoj řeči avývojovou dysfázii. Jako další často se vyskytující druhy narušené komunikační schopnostije nutno uvést poruchy fluence řeči, kam se řadí koktavost a breptavost, dále poruchy zvukuřeči – rinolalie. Ovšem nejčastěji vyskytující se druh narušené komunikační schopnosti vobdobí mladšího školního věku je dyslalie.Narušený vývoj řeči Narušený vývoj řeči je zastřešující pojem pro všechny poruchy, které se vyskytují apojí s vývojem řeči. Má mnoho příčin, které jej způsobují a velké množství symptomů,kterými se projevuje, z tohoto důvodu je nezbytné brát ho z širšího úhlu. Dle Klenkové(Klenková, J. 2006, s. 64) je chápán jako systémové narušení jedné, více nebo všech oblastívývoje řeči u dítěte s ohledem na jeho chronologický věk. Z etiologického hlediska se může jednat o dominující příznak nebo o symptom.Z hlediska stupně pak o lehké odchylky až po úplnou nemluvnost. Průběh vývoje řeči,rozpracován Sovákem (1974), užíván i Lechtou (1990), klasifikuje narušený vývoj řeči jakoopožděný vývoj řeči, omezený vývoj řeči, přerušený vývoj řeči a odchylný (scestný) vývojřeči. 1
  2. 2. Opožděný vývoj řeči ,,Nemluví-li dítě ve třech letech nebo mluví méně než ostatní děti v tomto věku, jednáse o zřejmě o opožděný vývoj řeči.“ (Klenková, J., Bytešníková, I., Horáková, R. 2007, s. 40)Při zjištění opožděného vývoje řeči je nezbytné nalézt příčiny opoždění a provést diferenciálnídiagnostiku a další odborná vyšetření, která odhalí další případná narušení, postižení aonemocnění jako je sluchová či zrakový vada, poruchy intelektu, vady mluvních orgánů,orofaciální rozštěpy. Nejčastějšími příčinami opožděného vývoje řeči je nestimulujíc,nepodnětné prostředí, které se dítěti nevěnuje ať už po stránce vývoje řeči, tak celkovéhoneuropsychického vývoje. Dále se mezi příčiny řadí nedonošenost, nevyzrálost nervovésoustavy, citová deprivace, genetické vlivy, lehká mozková dysfunkce.Dětem s opožděným vývojem řeči je nutné zajistit vhodnou logopedickou péči. Důležité jezařadit dítě do kolektivu a zajistit spolupráci učitelů, logopeda a rodičů. Rodičům je vhodnédoporučit odpovídající postup pro rozvoj nejen vývoje řečového ale i psychomotorického.Dále pak správný mluvní vzor, podněcovat chuť ke komunikaci, rozvíjet řečovou produkci arozumění řeči, rozvíjet pasivní i aktivní slovní zásobu. Důležité je také rozvíjet hrubou ajemnou motoriku, grafomotoriku, oromotoriku a samozřejmě i zrakovou a sluchovou percepcia fonematický sluch.Při správném postupu a snaze je více než pravděpodobné, že dítě vyrovná opoždění a dojdek normálnímu vývoji. U některých dětí se projeví narušená artikulace hlásek – tj.nejrozšířenější porucha komunikační schopnosti – dyslalie. (Klenková, J. 2006, s. 67)Vývojová dysfázie,,Vývojová dysfázie, neboli specificky narušený vývoj řeči, je narušená komunikačníschopnost, kterou řadíme k vývojovým poruchám. Je to centrální porucha řeči.“ (Klenková, J.2006, s. 67),,Může se projevovat neschopností nebo sníženou schopností dítěte verbálně komunikovat, ikdyž podmínky pro vytvoření této schopnosti jsou dobré – nevyskytují se závažné neurologickénebo psychiatrické nálezy, inteligence je přiměřená, nevyskytuje se závažná porucha sluchu,prostředí, v němž dítě vyrůstá, mu poskytuje dostatek podnětů.“ (Klenková, J., Bytešníková,I., Horáková, R. 2007, s. 41)Vývojová dysfázie má systémový charakter, zasahuje receptivní i expresivní složku řeči amůže postihnout všechny jazykové roviny. Tedy gramatiku, slovní zásobu i výslovnost. Tatoporucha postihuje fatické funkce a přesahuje rámec fatických poruch, postihuje celouosobnost. Dochází k nerovnoměrnému vývoji celé osobnosti. Objevují se deficity v oblastimotoriky ať už jemné či grafomotoriky, dále paměti, pozornosti, v emocionální sféře,motivaci a zájmech. Jedinci s dysfázií jsou snadno unavitelní, je ovlivněno formování jejichosobnosti v sociálním kontextu, zájmy i profesní orientaci. (Klenková, J. 2006)Co se týče etiologie vývojové dysfázie, mezi nejčastější faktory vzniku se řadí poškozenímozku či mozkový dysfunkce, která pravděpodobně zasahuje tzv. řečové zóny levéhemisféry. Dále je zde uváděna vrozená řečová slabost, což poukazuje na genetickésouvislosti. 2
  3. 3. Dyslalie,,Dyslalie (neboli patlavost) je porucha artikulace, neschopnost nebo porucha používatjednotlivé hlásky nebo skupiny hlásek v procesu komunikace podle řečových zvyklostí a norempříslušného jazyka.“ (Klenková, J., Bytešníková, I., Horáková, R. 2007, s. 51),,Dyslalie je porucha artikulace, kdy je narušena výslovnost jedné hlásky nebo skupiny hlásekrodného jazyka, ostatní hlásky jsou vyslovovány správně podle příslušných jazykových rovin.“(Klenková, J. 2006, s. 99)V případě dyslalie se jedná o nejrozšířenější narušení komunikační schopnosti. Objevuje se udětí i dospělých osob. Dyslalie může postihnout nejen jednotlivé hlásky, ale rovněž hlásky askupiny hlásek ve slabikách a slovech, z tohoto důvodu se rozlišuje na dyslalii hláskovou,slabikovou a slovní.Růst počtu dětí s NKS 5000 4500 4000 3500 3000 dyslalie 2500 vývojová dysfázie 2000 opožděný vývoj řeči 1500 koktavst 1000 500 0 1990 1995 2000 2005 2010 3
  4. 4. Použitá literatura:KLENKOVÁ, Jiřina. Logopedie: narušení komunikační schopnosti, logopedická prevence,logopedická intervence v ČR,. 1. vyd. Praha: Granada, 2006. ISBN 8024711109. 1. je to odborná publikace 2. ohledně NKS zde naleznu veškeré potřebné informace 3. publikace obsahuje i prevenci 4. publikace obsahuje i intervenci v ČR 5. publikace je přehledná a srozumitelnáBYTEŠNÍKOVÁ, Ilona, Radka HORÁKOVÁ a Jiřina KLENKOVÁ. Logopedie &surdopedie: texty k distančnímu vzdělávání. Brno: Paido, 2007, 118 s. ISBN 978-80-7315-136-2. 1. je to odborná publikace 2. autorky působí na MU, kde studuji 3. publikace je přehledná 4. obsahuje „poznámky pod čarou“ 5. v publikaci je nejel logopedie ale i surdopedieKlinická logopedie: Mgr. Kateřina Fritzlová. Klinická logopedie: Mgr. KateřinaFritzlová [online]. 2011 [cit. 2013-01-06]. Dostupné z: http://www.logopedie-fritzlova.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=54&Itemid=56 1. stránka je důvěryhodná 2. stránka je přímo klinické logopedky 3. je zde i něco navíc, naproti publikacím 4. poznatky přímo z praxe 5. jiná formulace než v publikacích 4

×