Strukturální estetikaArgumentaceTéma Chvatíkovy Strukturální estetiky jsem si vybrala z toho důvodu, že jsme se v tomtosem...
Kniha má charakter úvodu do české strukturalistické estetiky, její teoretický záběr je všakmnohem širší, významně se dotýk...
funkčnosti, je protikladem ke všem ostatním funkcím, především pak k funkci praktické.Chvatík zde uvádí totiž i další typy...
Normy vystupují v umění v ucelených systémech, které se navzájem ovlivňují a vytváříumělecké styly a žánry. V umění se nav...
významným pojítkem díla s mimouměleckou skutečností a aktivním činitelem ve vztahu kespolečnosti; v díle působí jako stave...
Grafické znázornění rozdělní tři hlavních pojmů strukturalistického pojetí estetiky;hlavní charakteristika estetické funkc...
Použité zdroje:CHVATÍK, Květoslav. Strukturální estetika. 2. vyd. Brno: Host, 2001. ISBN 8072940279.- nejdůležitější dílo ...
Upcoming SlideShare
Loading in …5
×

Závěrečný úkol KPI (podzim 2012) - Strukturální estetika

0 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
0
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Závěrečný úkol KPI (podzim 2012) - Strukturální estetika

  1. 1. Strukturální estetikaArgumentaceTéma Chvatíkovy Strukturální estetiky jsem si vybrala z toho důvodu, že jsme se v tomtosemestru v kurzu Teorie literatury II zabývali nejen samotnými koncepcemi JanaMukařovského, ale také osobnostmi, které dál jeho myšlenky rozpracovávaly. A právě mezijeho nejvýznamnější pokračovatele se řadil i Květoslav Chvatík, který v díle Strukturálníestetika dále rozvíjí tři nejdůležitější termíny Mukařovského, a to estetickou normu, funkci ahodnotu. Mně přišlo velmi zajímavé, jak dané termíny posunul o něco dále a podle méhonázoru je také více zpřístupnil čtenářstvu.AnotaceNásledující odborný text shrnuje pojetí tří základních estetických pojmů Jana Mukařovskéhojeho pokračovatelem Květoslavem Chvatíkem. V úvodu práce nastíní charakter vlastní knihyStrukturální estetika, poté popíše Chvatíkovo obecné pojetí estetiky a v hlavní části se věnujesamotným termínům Jana Mukařovského. Jde o termíny estetická funkce jako schopnostozvláštnit jakýkoli předmět, estetická norma jako síla regulující estetický postoj a estetickáhodnota jako cíl estetického působení. Práce stručně představuje také způsob, jak danýtermín vnímal Jak Mukařovský, s porovnáním způsobu, jak ho vnímá Květoslav Chvatík.V práci je přítomna také infografika, která umožňuje důkladnější pochopení myšlenkovéhopostupu, kterého se Chvatík držel.Klíčová slovastrukturální estetika, Jan Mukařovský, Květoslav Chvatík, česká strukturalistická estetika,estetická funkce, estetická norma, estetická hodnota
  2. 2. Kniha má charakter úvodu do české strukturalistické estetiky, její teoretický záběr je všakmnohem širší, významně se dotýká problematiky teorie umění obecně. Tradiční rámecstrukturální estetiky Chvatík obohacuje o podněty z dalších oblastí, zejména z filozofie,sémiotiky, fenomenologie a hermeneutiky; důraz položil na popis filozofických základůstrukturální estetiky a analýzu antropologických zdrojů strukturální poetiky a estetiky (srov.http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=390).Chvatík v tomto díle rozlišuje dva druhy estetiky:1. programová estetika – tato část estetiky vymezuje představy, jakou by mělo mít uměnípodobu2. teoretická estetika – pohlíží na umění jako na existující a pevně danéDále Chvatík rozlišuje estetickou normu, funkci a hodnotu. U těchto pojmů vychází ze výšezmíněné antropologické konstanty člověka.1. estetická funkceJ. Mukařovský soudí, že tato funkce znamená A. zaměření na předmět sám, B. vyvolánílibosti, C. schopnost zastupovat funkce jiné, jmenovitě tam, kde daný předmět již tyto funkceztratil – zde se projevuje nejvíce Chvatíkovo rozpracování této myšlenky. Chvatík vidíestetickou funkci hlavně v předmětech, které už své další funkce ztratily (např. lastury, mušleapod. které člověk našel a má je na památky ve vitríně – jejich věcná cena je nepatrná, plnípro svého majitele ale estetickou funkci). Funkce se projevuje „ve schopnosti spoutatpozornost na předmět, jenž se stal jejím nositelem…“ „…dále ve schopnosti vytrhnoutpředmět ze všedních souvislostí, ve schopnosti nahrazovat ty funkce, jichž předmět pozbyl, adoprovázet, případně zesilovat jiné funkce radosti, kterou v nás vyvolává…“1. Chvatík v tétosouvislosti mluví o překonání automatismu z hlediska toho, jak věci působí, tedy z hlediskajejich vlastní funkce. Chvatík dále poukazuje na to, že hraje významnou roli, zda při chápánífunkce vycházíme od věci, nebo od člověka. Pokud vycházíme od věci, tak, jak to bylo ufunkcionálního myšlení, je určujícím modelem působení stroj – tak je např. možné pojmoutdům jako stroj na bydlení. Na druhém východisku, tedy od člověka, ukazuje Chvatík, žečlověk je mnohofunkční, zatímco stroj pouze monofunkční. V estetice ale nechápeme funkcijako užití věci k nějakému konkrétnímu účelu. Estetická funkce je vlastně popřením1 CHVATÍK, Květoslav. Strukturální estetika. 2. vyd. Brno: Host, 2001, s. 65
  3. 3. funkčnosti, je protikladem ke všem ostatním funkcím, především pak k funkci praktické.Chvatík zde uvádí totiž i další typy funkcí, a to funkce rozdělené na obsahové a formální, napraktické a teoretické, na objektivní a subjektivní. Estetická funkce je z tohoto hlediskaklasifikována jako funkce formální a subjektivní, postrádající obsahové vymezení. Na závěrdodává, že estetická funkce není neměnná a není to záležitost pouze individuální. Je tozáležitost společenská a „je složkou vztahu mezi lidským kolektivem a světem“2.2. estetická norma„Estetická funkce činí z věci, která je jejím nositelem, estetický fakt bez jakéhokoli dalšíhozařazení, proto se často projevuje jako prchavý záblesk přebíhající ve věcech, jako náhodavzešlá z jedinečného a okamžitého vztahu mezi subjektem a danou věcí. Estetická norma jenaproti tomu síla, která estetický postoj člověka k věcem reguluje, proto odpoutává normaestetično od individuální věci a od individuálního subjektu, činíc z něho záležitost obecnéhovztahu mezi člověkem a světem věcí“3. V souvislosti s tím to výrokem rozlišujeme estetičnonormované a nenormované. Dále Chvatík rozlišuje mezi normou realizovanou v díle anormou mimo dílo, která je spíše pravidlem. Chvatík poukazuje na to, že dobové umění jevelmi antinormativní a umělci nechtějí slyšet o žádných estetických normách, a pokud užslyší, tak je nejraději porušují. Normy jsou také děleny do čtyřskupin:1. normy, jež do díla vnáší materiál daného umění (zejména v literatuře, který pracujes jazykem, který sám je systémem norem)2. normy technické (určité návyky, např. technika práce s barvou v malířství, metrickáschémata v poezii)3. normy mimoestetické (vstupují do díla díky tématu, zahrnují normy etické, sociální,ideologické apod.)4. vlastní estetické normy (přesahují hranice díla a tvoří pozadí, jsou souborem několika os –osa stylu, osa žánrů a uměleckých druhů, osa osobnosti)2 CHVATÍK, Květoslav. Strukturální estetika. 2. vyd. Brno: Host, 2001, s. 743 MUKAŘOVSKÝ, Jan. Kapitoly z české poetiky III, Máchovské studie. 1. vyd. Praha: Svoboda,1948, s. 41
  4. 4. Normy vystupují v umění v ucelených systémech, které se navzájem ovlivňují a vytváříumělecké styly a žánry. V umění se navíc střídají období, kdy se tíhne k jednotě a stabilitěžánrů, a období, kdy je tomu přesně naopak. „Většina uměleckých typologií krouží protookolo těchto dvou pólů, kolem dichotomie apollinství a dionýství, klasiky a modernosti,klasiky a baroka, realismu a romantismu apod.“4. Chvatík pozoruje také odlišné typy noremv tzv. vysokém umění (ve vrcholné a náročné estetické tvorbě) a v tzv. masové kultuře (vlidovém umění a folklóru). Náročné umění předpokládá mnohem více dynamiku, pověsti,pohádky, westerny a další rekreační četba jsou naopak velmi stabilní ve své struktuře inormách a mají celkem omezený počet obsahů.3. estetická hodnotaJe cílem a výsledkem estetického působení, dochází zde ke shodě činnosti s aktuálníestetickou normou. I hodnotu Chvatík rozděluje, a to na aktuální, která je výsledkemkonkrétního hodnotícího procesu, a potenciální, která je předpokladem vlastní hodnoty.Chvatík připomíná, že se v umění často setkáváme s nesouhlasem s obecně platnýminormami, každopádně to ale nepovažujeme za nijak chybné z hlediska estetiky. Naopak jeale nežádoucí, pokud u hodnotitele neexistuje ani kladný, ani záporný hodnotící postoj.Můžeme také říci, že díla, která svým způsobem provokují nebo vzbuzují rozporuplné reakce,hrají větší roli ve vývoji hodnot. Estetická hodnota opět vstupuje do vztahů s dalšímihodnotami, není tedy izolovaná. Důležitý je soulad nebo naopak nesoulad, mezi systémemhodnot v díle a ve společnosti. K tomu Chvatík dodává: „V průběhu dějin se mění poměrhodnot v uměleckém díle, o roli dominanty zápasí nejrůznější hodnoty estetické amimoestetické, od hodnoty magické a náboženské, po hodnoty výrazové, poznávací, etické aexistenciální. I když v dějinách převládají v díle často ty či ony hodnoty mimoestetické, jedominance estetické hodnoty považována za případ ´bezpříznakový´, typický, kdežtonadvláda mimoestetických hodnot za porušení tohoto vztahu. Mimoumělecké hodnoty jsou4 CHVATÍK, Květoslav. Strukturální estetika. 2. vyd. Brno: Host, 2001, s. 80
  5. 5. významným pojítkem díla s mimouměleckou skutečností a aktivním činitelem ve vztahu kespolečnosti; v díle působí jako stavební prvky výsledné umělecké hodnoty“5.Obecně se s uměleckými díly v Chvatíkově pojetí setkáváme jako s věcmi, které díky námožívají a sdělují nám své myšlenky6.5 CHVATÍK, Květoslav. Strukturální estetika. 2. vyd. Brno: Host, 2001, s. 876 srov. CHVATÍK, Květoslav. Strukturální estetika. 2. vyd. Brno: Host, 2001, s. 100
  6. 6. Grafické znázornění rozdělní tři hlavních pojmů strukturalistického pojetí estetiky;hlavní charakteristika estetické funkce, estetické normy a estetické hodnoty
  7. 7. Použité zdroje:CHVATÍK, Květoslav. Strukturální estetika. 2. vyd. Brno: Host, 2001. ISBN 8072940279.- nejdůležitější dílo Květoslava Chvatíka k danému tématu- přehledně popisuje základní témata strukturální estetiky- jako jediné v sobě má popis daných termínů- na konci knihy je s Květoslavem Chvatíkem rozhovor, kde zajímavě povídá o svém životě- zakotvení rozebíraných pojmů v kontextu celé strukturální estetiky mi pomohlo lépe jepoznat- hodně konkrétních příkladů, jak dané pojmy chápatMUKAŘOVSKÝ, Jan. Kapitoly z české poetiky III, Máchovské studie. 1. vyd. Praha: Svoboda,1948.MÜLLER, Richard – ŠIDÁK, Pavel. Slovník novější literární teorie. 1. vyd. Praha: Academia,2012. 699 s. ISBN 9788020020482NÜNNING, Ansgar - TRÁVNÍČEK, Jiří - HOLÝ Jiří. Lexikon teorie literatury a kultury: koncepce/osobnosti / základní pojmy. 1. vyd. Brno: Host, 2006. 912 s. ISBN 8072941704- nejdůležitější publikace pro teorii literatury- přehledná hesla nejen k autorům, ale i pojmům- našla jsem tam jak pojetí Mukařovského, tak pojetí Chvatíka- velmi dobře jsem mohla srovnat obě pojetí- velmi srozumitelnéhttp://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=390- nejdůvěryhodnější internetový zdroj pro literaturu i teorii literatury- přehledně zpracovaný život- přehledně zpracované dílo- bibliografické údaje jeho děl- seznam sekundární literatury o něm

×