Model

2,476 views
2,366 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
2,476
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
396
Actions
Shares
0
Downloads
6
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Model

  1. 1. ČESKÉ BUDĚJOVICE V 17. STOLETÍ Keramický model Slavomíra Bláhy z roku 1957 vystavený na radnici Milan Brabec, České Budějovice 2008
  2. 2. Takto vypadají České Budějovice dnes… <ul><li>Na zeleném pásu parku Na Sadech napravo od centra je dodnes znát původní půdorys barokního opevnění. </li></ul>
  3. 3. Takto se na své město lidé 17. století podívat nemohli. <ul><li>Sever je vpravo. Neúplná vodní plocha zcela při levém okraji modelu a nalevo od soutoku Malše (přitéká zezdola) a Vltavy (přitéká zleva) je Krumlovský rybník, vysušený v 19. století (dnes je místo něj park Háječek). </li></ul>
  4. 4. Prohlídku začínáme od jihozápadu a pojedeme doprava. Hradební věž v popředí stojí dodnes – Železná panna . <ul><li>V parkánu (prostor mezi hlavní hradební zdí a nižší parkánovou) nalevo od Železné panny je dnes biskupská zahrada a po nábřeží vede cyklostezka. Za Železnou pannou je vidět původní renesanční radnice – k té se ještě dostaneme. </li></ul>
  5. 5. Železná panna zůstala vlevo a před námi stojí Linecká brána . <ul><li>Zcela vpředu vidíme tzv. barbakán . Rozvoj palných zbraní v 15. století si vynutil posilování fortifikačních systémů. Na místech nechráněných řekami tak bylo opevnění města posíleno ještě jednou parkánovou hradbou (trojitá hradební linie je vidět napravo). Zcela novým prvkem, typickým pro konec 15. a počátek 16. století byl právě barbakán . Díky dělům už totiž nebylo nutné brány namáhavě rozbíjet beranidly, ale stačilo je pohodlně rozstřílet z dálky. Proto se před bránové věže přistavovalo okrouhlé předsunuté opevnění, jehož brána byla vůči hlavní mírně pootočena, aby nebyly za sebou (pak by stavba ztrácela smysl). Barbakány bývaly součástí hradeb, tento stojí netypicky samostatně až před Malší. </li></ul>
  6. 6. Druhá ze tří městských bran – Vídeňská . <ul><li>Vídeňská brána střežila vstup do dnešní ulice Karla IV. Půlkruhovitý barbakán zde již vidíme v typické pozici – jako součást první hradební linie. Bránová věž barbakánu je vybavena vysunutými arkýři na krakorcích, které obráncům umožňovaly lépe bránit patu věže. Barbakán je navíc obklopen trojúhelníkovitým sypaným ravelinem , což byl nový obranný prvek typický pro 17. století. Jejich výstavba opět souvisela s dalším rozvojem dělostřelby a výrobou účinnějších kanónů – sypané raveliny dělové koule bez větších škod pohlcovaly, zatímco kamenné středověké hradby palba z děl roztříštila. V pozadí vlevo vidíme radnici, napravo zase katedrálu sv. Mikuláše. </li></ul>
  7. 7. Detail radnice a náměstí <ul><li>Vznesli jsme se nad Vídeňskou bránu, na město hledíme stále z východu. Dole před sebou vidíme radnici a část náměstí. Původně se sídlo městské rady nacházelo na rohu Biskupské a Radniční ulice (tedy nalevo přes ulici), teprve od 15. století zasedali konšelé v budově, již vidíme na obrázku. Model zachycuje radnici v její renesanční podobě, do níž byla přestavěna v polovině 16. století stejným stavitelem, jenž zahájil předlouhou výstavbu Černé věže – Hansem Spatzem. Radnice byla poškozena za velkého požáru města v roce 1641 a v letech 1727 až 1730 přestavěna do barokní podoby (viz fotka vpravo). Na ploše náměstí stojí několik budov, šibenice a dominuje mu pranýř , který v letech 1721 až 1727 nahradila Samsonova kašna . </li></ul>
  8. 8. Katedrála sv. Mikuláše a Černá věž <ul><li>Zůstaneme na stejném místě, jen se ohlédneme více doprava, k severu – a vidíme katedrálu sv. Mikuláše a Černou věž . Zatímco na modelu obě stavby vidíme z jihovýchodu, na dnešní fotografii z jihozápadu. Černá věž, postavená v letech 1549 až 1577 a sloužící jako zvonice a hláska, přežila do dnešní doby bez výraznějších změn. Zato sousední katedrálu takřka kompletně zničil velký požár v roce 1641, při němž lehly popelem dvě třetiny města. Z původní gotické katedrály zůstaly zachovány pouze obvodové zdi - dvě věže, jež zobrazuje model, musely být zbořeny. Katedrála byla přestavěna v barokním stylu do roku 1649. Za třicetileté války, když byla Praha ohrožena saskými vojsky, v ní byly uloženy české korunovační klenoty (kromě Budějovic byly ve své historii uloženy už jen v Praze, na Karlštejně a ve Vídni!). </li></ul>
  9. 9. Pohled z „Mírova okna“ <ul><li>Když se Míra podívá z okna svého bytu, vidí městské centrum - hlavně Černou věž a koruny stromů v parku Na Sadech. Takhle by ten pohled vypadal před 350 lety. Dnešní park Na Sadech vznikl v 19. století na ploše barokního opevnění vybudovaného na sklonku třicetileté války. Barokní opevnění města tvořily pouze samostatně stojí trojúhelníkové nebo pětiboké raveliny a nikoli souvislá barokní hradba tvořená soustavou bastionů a kurtin (rovné úseky hradby mezi bastiony). </li></ul>
  10. 10. Pražská brána <ul><li>Ze severu nyní hledíme na nejdůležitější ze tří městských bran – Pražskou , která stála na konci dnešní Krajinské ulice. Pražská brána byla zbořena jako poslední z městských bran v roce 1871. Připomínku na ni naleznete na prvním domě nalevo v Krajinské ulici, na jehož fasádě je zachycena její pozdně renesanční podoba z počátku 17. století. Jan Willenberg, podle jehož slavné veduty z roku 1602 Slavomír Bláha model vytvořil, ovšem zachytil bránu ještě před touto přestavbou. Pražskou bránu také chrání barbakán s mohutnou vstupní věží a kromě ní ji obklopovaly ještě tři barokní raveliny – na model se však vešel jen jeden. Vlevo za bránou vidíme v Krajinské ulici kostel sv. Václava, zrušený v 18. století. </li></ul>
  11. 11. Pohled ze Sokolského ostrova <ul><li>S Českými Budějovicemi 17. století se rozloučíme západním pohledem z dnešního Sokolského ostrova. Vidíme řadu vodních mlýnů (město se 4000 obyvateli spotřebovalo něco mouky! :) a branku zajišťující z dnešní Hroznové ulice přístup k vodě. Dotyčný vodní tok však není „slepé rameno Malše“, jak říkáme dnes, ale hlavní koryto Vltavy. To bylo zaslepeno a Vltava převedena za Sokolský ostrov až po I. světové válce. Zcela napravo se nachází dominikánský klášter , vedle jehož kostela stojí víceboká hradební věž (napravo od mlýnů přes řeku). Věž stojí dodnes, sídlí v ní galerie Pod Kamennou žábou. </li></ul>

×