Ferdan, Antonín: Jaroslav Havlíček, Neopatrné panny

1,192 views

Published on

Konference SVUČ 2009

Published in: Business
0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
1,192
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
89
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Ferdan, Antonín: Jaroslav Havlíček, Neopatrné panny

  1. 1. TU v Liberci 2009 Vypracoval: Antonín Ferdan
  2. 2. Obecné informace  Motivace:  Aplikovat teorii, dělat smysluplnou činnost, poznat vlastní limity a nedostatky  Cíl:  Interpretační analýza povídkového cyklu Neopatrné panny
  3. 3. METODA Analýza • Povídky • Dílčí • Teorie • Postavy • Celková • Události Čtení Interpretace
  4. 4. Čtení  Povídky  Neklidné srdce; Figurka z porcelánu; Tragická krev; Tanečnice; Máša z krámu  Odborná literatura:  CHATMAN, Seymour. Příběh a diskurs : Narativní struktura v literatuře a filmu. 1. vyd. Brno : Host, 2008. 328 s. Teoretická knihovna; sv. 21.  DOLEŢEL, Lubomír. Heterocosmica: Fikce a možné světy. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2003. 311 s.  BÍLEK, Petr A. Hledání jazyka interpretace : k modernímu prozaickému textu. 1. vyd. Brno :Host, 2003. 360 s. Teoretická knihovna; sv. 8.
  5. 5. Analýza - události  Události mění diskurs v osnovu  Jednání – změna stavu způsobená činitelem (agens)  Dění – změna stavu, kterým je zasaţen ,,trpitel“ (patient) pozn. Vztahy mezi událostmi jsou příčinné – z toho jsem vyvodil tzv. událostní řetězce a z nich parafrázi, se kterou jsem dále pracoval  Důleţitým aspektem pro mne byl vztah mezi děním a jednáním (co převaţuje, kdo či co je agentem či patientem a jaký to má význam v rámci celého cyklu), k čemu události vedou
  6. 6. Analýza - události Z událostních řetězců jsem sestavil parafráze:  Neklidné srdce  Figurka z porcelánu  Tragická krev  Tanečnice  Máša z krámu  Pomocí teorie aktantů jsem jednotlivé povídky interpretoval a výsledky pouţil v závěrečné a shrnující interpretaci cyklu
  7. 7. Analýza - postavy  Postava jako analogie člověka – je to osobnost, jeţ se pohybuje ve fikčním světě a zásadně vstupuje do dění (aktivně i pasivně)  Rysy: explicitně (co je napsáno), implicitně (z jednání)  Vztahy – charakter vztahů  Četnost  Vytvoření hierarchizované struktury postav z událostního řetězce, dílčí interpretace a její vyuţití v interpretaci celkové
  8. 8. Analýza - postavy 45 40 35 30 Události 25 Agent 20 15 Patient 10 Události 5 0 Fína Heda Vita Eva Máša Postavy
  9. 9. Interpretace  Vzhledem k tomu, ţe spolu obě zkoumané oblasti (i povídky) úzce souvisí, lze provést syntézu dílčích interpretací:  Postavy  Události  Zesyntézy můţeme vyvodit společná témata, která prostupují všemi narativy:  Charakter; Společnost; Identita; Smrt; Sex
  10. 10. Interpretace - Charakter  Jednotlivé postavy jsou v opozitním vztahu; ani jedna nedosáhne svého cíle, coţ vede k jejich vnitřní destrukci  Co způsobuje ztroskotání postav?  Vztah společnosti k postavám  Vztah postav ke společnosti, potaţmo jejich osobnost  Postavy (a jejich osobnost) se dostávají do hraniční situace, ve které selţou – situaci nastoluje okolí, ony jsou „trpiteli“  Společnost vyvíjí nátlak na jedince, ten postupně slábne - až do situace, kdy afektovaně reaguje na nabízené východisko, čímž ho ztratí.
  11. 11. Interpretace - Společnost V rámci jednotlivých povídek jsou postavy ústředním tématem, v rámci celku se však stávají prostředkem k zobrazení negativních jevů v maloměstské společnosti:  Oblastgenderu  Dědičnost x Společnost jako tvůrce osobnosti  Míra ovlivnění osobnosti společností značně přesahuje genetické předpoklady = vliv naturalismu?  Maloměstská morálka (úzce souvisí se sekularizací, válkou a s tím související přeměnou společnosti)  Patrný kritický náhled na daný stav maloměstské společnosti
  12. 12. Interpretace - Identita V kaţdé povídce dochází u postav ke ztrátě identity či k jejímu nenalezení  Postavy se staly často svým vlastním opakem:  slavná x zmizení; klidná x vraţedkyně; …  Při hledání identity došly postavy do zlomového okamţiku, kdy se mohly rozhodnout mezi dvěma moţnostmi, přičemţ pokaţdé zvolily v afektu tu, jeţ vedla ke zničení  Byla volba svobodná? Utváříme se sami nebo nás vytváří společnost? A pakliţe nás vytváří společnost, jsme zodpovědní za své činy?
  13. 13. Interpretace - Smrt  Otázka smrti a potřeby smyslu ţivota nabývá u Havlíčka mimořádnou závaţnost  Jde o to, jakým způsobem ţít, abychom se smrti nebáli = najít své místo, ţít tak, jak nám velí mravní princip a řád  Tento řád byl však mnohokrát narušen - Nakolik však byl řád porušen postavami a nakolik jej porušovala sama společnost?  Je logické, pakliţe chápeme postavu jako loutku (viz identita), ţe ,,neopatrnné panny“ pouze odráţí eticko-mravní úpadek poválečné společnosti. Opět se tedy vracíme k vyprázdněným hodnotách, ztrátě identity (jak na osobnostní, tak i na společenské úrovni) a kritickému náhledu na soudobý stav společnosti.
  14. 14. Interpretace - Sex  Sex zde funguje jako společenská zábava, manifestace povrchnosti a zábavy oproti racionálnímu a uvědomělému jednání  Často strhává ţivot postav do záhuby = je tedy symbolem pudovosti, iracionálnosti  Sexualita rovněţ souvisí s vyprázdněním hodnot, s absencí svědomí a ztráty identity
  15. 15. Závěr  Příběhy o ,,neopatrných pannách“ popisují negativní jevy v maloměstské společnosti (od pokrytectví aţ po zesměšňování a šikanu). Jednotlivé postavy se dostávají do vyhrocených situací, které jsou zapříčiněné stavem společnosti, v níţ existují. Postavy se stávají pouhými loutkami, které společnost doţene k rozhodnutí, jeţ se stane osudným a tragickým. Hrdinky odráţí stav společnosti. Příběhy otevírají řadu etických a filosofických otázek. Jsme zodpovědní za své jednání? Kdo jsme? Jak jsme? Jak být máme? Jsme sami tvůrci svého ,,štěstí“? Existuje osud?
  16. 16. Poděkování Za věcné rady a konzultace děkuji paní docentce Mravcové! Za trpělivost děkuji mé snoubence Kateřině Filipské!
  17. 17. Neklidné srdce Venkovské děvče (Fína) objevuje své ţenství. Při jedné ze sexuálních her je přistiţena a poslána do města, kde se její sexuální touhy a sny znásobují. Zaţívá první sexuální styk, jenţ má své následky. Odjíţdí zpět do vesnice, kde pracuje v továrně a je hlídána rodiči. Oţení se, avšak manţela povolají do války, kde zemře. Po půl roce si umíní, ţe ochutná vše, co doposud neochutnala – potkává nevěstku, s níţ se spřátelí. Seznámí se s vojákem, kterého si vezme. Nesnáší ho. Porodí mu dítě, které zabije. Uteče k nevěstce a ve chvíli, kdy dojdou peníze, prodává své tělo.
  18. 18. Figurka z porcelánu Vita se narodila v malém městečku. Jméno získala po svém pravém otci. Nikdo si ji nevšímal, aţ na její vlastní bonu, jeţ o ní pečovala. Nevlastní sestry a matka měly poměr se stejným muţem, coţ Vitu zaujalo natolik, aby učetního Brauna poţádala o polibek rovněţ. Ten byl následně vyhozen z práce. Práci na učetnictví převzal Vitin otec, coţ vedlo k tomu, ţe byli oba (jak Matylda, tak Kroupa) nuceni zmizet kvůli zaviněnému úpadku. Vita tak šla k Pluhařům. Švec Vitu vzdělával.Po neurčité době se vrátila Matylda, Kroupa se oběsil a v domě se usídlili čtyři Matyldyni milenci. Vita poznala na tancovačce studenta, s nímţ začala chodit. Matylda je nachytala a Vitu zmlátila. Kolem Vity se počaly šířit velmi upravené nepravdy, které nabraly na síle poté, co zachránila svatbu nevlastní sestře Míle. Vita vnímala nepřátelství okolí a uzavřela se do sebe aţ do chvíle, kdy počala nenávidět Matyldu i Idu. Rozhodla se nerozvaţovat, coţ vyústilo v odjezd do Prahy a následnou smrt na tuberkulózu.
  19. 19. Tragická krev Nepoddajná dívka, narozená Herkánovi a vdově, je vzdorovitá jiţ od dětství. Jediný, kdo ji přirostl k srdci je Prokop, jenţ umírá. Brzy po něm zemře i matka, otec spáchá sebevraţdu. Heda je dána do opatrovnictví sestře, poručníkem se stává její manţel, učitel. Ten se snaţí Hedu převychovávat, s čímţ skončí v okamţiku, kdy sami čekají své dítě. Hedu uţ nikdo nevychovává, přátelí se s chlapci a společně brojí proti dívčím zvyklostem. To trvá do doby, neţ si Heda uvědomí své ţenství. Začíná číst, stává se z ní samotářka. Kdyţ je jí sedmnáct, začne válka. V tomto období se potká s Hákem a vytvoří se kolem ní okruh příznivců, kteří brojí proti maloměšťáctví. Seznámí se také s Laubem, kterého si zamiluje. Je povolán, před odcestováním na pole se spolu vyspí a Heda onemocní syfilis. Heda zakládá ,,klub ztracenců“, Laub umírá v boji. Heda prodává polibky po hospodách, čímţ šíří syfilis po městě. Učitel ji vyhodí z domu. Začíná pečovat o Josefa, u něhoţ i bydlí. Josef umírá chvíli poté, co ho Heda poţádá o zabití. Nakonec se Heda zastřelí. Hák se těší, aţ sdělí novinku.
  20. 20. Tanečnice Eva, jedináček v zámoţné rodině, nedokončila studium a zůstala u rodičů. Její tělo a tajuplnost provokující muţe ji předurčily k tomu, aby byla obletována a přijímala poklony. Po řadě krátkodobých vášní, na které se pokaţdé přijde, se rodiče rozhodnou ke svolení k sňatku se zámoţným Lustigem (Buřtík). Ten ji podporuje v jediné vášni – v tanci, coţ je zájem nákladný. Lustig je uvězněn za zpronevěru, díky čemuţ přehodnotí svůj ţivot a chce ţít skromně. To Evě nevyhovuje, utíká do Prahy a po radě Oskara odjíţdí s Petrem do Paříţe. Petr se vrací po půl roce bez Evy, která cestuje po světě, neznámo jak, proč, s kým. Jisté je pouze to, ţe na ni všichni zapoměli, krom Oskara, který pro ni píše báseň.
  21. 21. Máša z krámu Poklidně ţijící rodina, která s láskou vychovává dvě sobě dosti podobné děti, ostatními však poniţované, zaţije katastrofu, z níţ se nevzpamatuje. Ve válce padne Mášin bratr, coţ způsobí i otcovu smrt a matčino pomatení, které končí úmrtím na rakovinu. Máša, trpící posměchem a znevaţováním své osobnosti, se stává pečovatelkou a ţivitelkou. Chodí za ní starší pán, vyhlášený proutník, který ji obdarovává a skládá komplimenty, čímţ si ji zaváţe a ona se mu poddá. Máša otěhotní, ale její syn s oslabeným zdravím nepřeţije. Postupně umírá i starší pán, k němuţ má Máša vztah jako k dobrodinci. Stará se o něho jako jediná, čímţ způsobí v městečku rozruch, díky němuţ si ji všimne Vacek. Oţení se s ní, Máša prodá krám a otěhotní. To se Vackovi nelíbí, donutí ji k potratu, coţ Máše způsobí značné zdravotní problémy. Vacek ji je vyčítá, bije ji, podvádí, čímţ probudí její zakořeněnou a skrytou nenávist a zášť, která ji dovede k vraţdě jeho i jeho tří ,,posluhovaček“. Máša je zatčena a umře ve věznici.

×