Your SlideShare is downloading. ×
Trubadur_oprava
Trubadur_oprava
Trubadur_oprava
Trubadur_oprava
Trubadur_oprava
Trubadur_oprava
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Thanks for flagging this SlideShare!

Oops! An error has occurred.

×
Saving this for later? Get the SlideShare app to save on your phone or tablet. Read anywhere, anytime – even offline.
Text the download link to your phone
Standard text messaging rates apply

Trubadur_oprava

224

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
224
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

Report content
Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
No notes for slide

Transcript

  • 1. MASARYKOVA UNIVERZITA v BRNĚ Filozofická fakulta Obecná teorie a dějiny umění a kultury Sdružená uměnovědná studia esej Dvorská kultura a význam trubadúrů Kapitoly z dějin hudby I.Eva Pavelcová, 398839 27. 12. 2012
  • 2. Argumentace:Vybrala jsem si práci na téma dvorská kultura a význam trubadúrů, kde bych ráda stručněpopsala kdo to byl trubadúr, kdy a kde se poprvé objevili, jaký byl jejich cíl. Jelikož jsemstudentem uměnovědných studií, týkají se mě tudíž všechny oblasti umění, včetně hudby.Trubadúři znamenají významný převrat v dějinách, a to díky užití mateřského jazyka,zpracování námětů ze života a projevy konkrétních umělců.Anotace:Práce by měla pojednat o vzniku dvorské kultury, jejích představitelích, tj. trubadúrech ajejich celkovém významu v dějinách hudby. Uvedu důležité historické data, jako kdo jetrubadúr, kde tento fenomén vznikl a kdy, jaký byl repertoár a témata písní. Cílem je tedy jižřečené popsání významu trubadúrů (užití mateřského jazyka atd.) a jejich další vývoj vhistorii.Klíčová slova: Trubadúr, kult ženy, láska, oslava, mateřský jazyk, písně, dvorská kulturaDvorská kultura a význam trubadúrůPočátky světské hudbyV podstatě až do 11. století, na základě dochovaných památek, bychom se mohli domnívat, žese světská hudba vůbec nevyskytovala. Ovšemže tvrdit to, by bylo asi příliš odvážné, musínám být jasné, že lidové písně měly vždy své místo vedle náboženských, jenže o nich nejsoužádné písemné zmínky. Svou roli v této problematice mohl sehrát také fakt, že se věřilo, žev roce 1000 má dojít ke konci světa, a tím pádem se veškerá pozornost obracela k Bohu amodlitbám a tudíž ani nebyl zájem necírkevní texty uchovávat.První zmínky o neliturgických textech jsou v latinském jazyce a jedná se o tzv. goliardsképísně, šlo o písně potulných či vandrujících studentů. Na základě těchto textů vznikl pozdějispis Carmina Burana, vytvořený v německém klášteře a čítající obsáhlý repertoárvagantských zpěvů. Charakteristické středověké světské texty však vznikaly většinouvyužitím národních eposů, jako například Píseň o Rollandovi, nebo Písně o Nibelunzích atd..Písně vzniklé v tomto duchu jsou nazývané chanson de geste a byly interpretovány tzv.žongléry. V tomto období již postupně začíná do literární a hudební tvorby pronikat jazyknárodní.
  • 3. První trubadúřiV raném středověku se mezi jinými samostatnými formami světské hudby začíná objevovatrytířská lyrika, jejímiž představiteli jsou trubadúři. Centrem byla jihofrancouzská Provence,kde se první trubadúři začali objevovat již koncem 11. století.Trubadúři byli většinou potulní rytíři, ale také významnější osobnosti, jako třeba knížata čikrálové. Trubadúrská kultura je bytostně spojena s dvorskou lyrikou, proto je jasné, že se totoumění pěstovalo převážně na královských dvorech a bylo jejich součástí. Tato vystoupení sekonala veřejně, trubadúrské písně byly interpretovány profesionálními muzikanty zvanýmižakéři a zapojil se celý dvůr. Tito pěvci sloužili buďto jednomu trubadúrovi, nebo putovali posvětě a hráli písně několika trubadúrů.Zpočátku se trubadúrské písně zaměřovaly na ženu jakožto erotický objekt, to se ovšem počase mění a žena se stává paní či vládkyní rytířova srdce a on se jí chce podřídit. Tatoproměna úzce souvisí s nástupem mariánského kultu. Pro muže přestává být urážejícíuvědomovat si zamilovanost či určitý obdivný cit k ženě, naopak, muž se tím cítí vznešenějšía hoden ženiny lásky. Co je ale nejdůležitější, že tato žena je pro básníka vždy nedosažitelná,z velké části proto, že se jedná o ženu trubadúrova pána, láska zůstává neopětována a to senikdy nesmí změnit ani porušit. Vládlo přesvědčení, že ryzí láska znamená pouze líbání,hlazení a milostné dopisy, tělesná láska sem proto nepatří.Ale nesmíme opomenout ani ostatní náměty písní, ačkoliv je obecně trubadúrská kulturachápána jako především opěvování žen. „Kromě lásky a milostných intrik byly nejčastějšímmotivem trubadúrských písní rytířské křížové výpravy, pohádkové náměty nebo filozoficko-politické myšlenky.“ 1Představitelé:Vilém (Guillaume) IX. Akvitánský (1071-1126) byl jeden z prvních trubadúrů, ačkoliv už ipředtím byly nejspíš nějaké projevy trubadúrské kultury. Dochovalo se od něj jedenáct písní,které opěvují ženu, zabýval se zejména vznešenou dvorskou zábavou. Marcabru (1130-1149) působil na dvoře Viléma X.,byl oblíbený a uznávaný, složil asi 45 básní. Jedná se opředstavitele klasické tvorby, který se zabývá tématem pastýřské lásky. Jaufré Rudel rozvíjízejména téma lásky na dálku, platonické, tzv. vyšší lásky, dochovány jsou od něj 3 nápěvy.1 KYNCL, Jaromír. Od gregoriánského chorálu po současné zpěvní formy. Vyd. 1. Český Těšín: Press-Pygmalion, 2004, 240 s. ISBN 80-239-1925-3. s. 67
  • 4. Bernard de Ventadorn byl to jeden z nejznámějších z trubadúrů, dochovalo se 19 nápěvů,v nichž oslavuje ženu a velmi známá je jeho Skřivánčí píseň. Další jména jsou např. ArnautDaniel, Guirant de Bornelh, Bertrand de Borne, Piere Vidal.Jiné formyTruvéři se začali objevovat později než trubadúři a také na jiném místě, a to v severní Francii.Minnesangry bychom zase našli v Německu, jejichž písně byly silně ovlivněnygregoriánským chorálem a také obsahuje především církevní prvky (na rozdíl např. odtruvérů, kteří využívali spíše lidovost). Ve Španělsku to byli cantigas, kteří skládali písně sesvětským i duchovním obsahem a využívali k tomu galicijského jazyku.TémaTrubadúři pěstovali převážně lyriku, truvéři se zabývali spíše epikou a lidovými náměty.Trubadúrské písně měly hodně různých žánrů a forem. Chanson byla milostná píseň onenaplněné touze, velmi často se objevovala také pastorela, jejímž námětem je „nižší láska“jako například vztah rytíře a děvečky. Dále bychom našli sirventés, což byla píseňmoralizující s námětem politiky či sociální kritiky, oblíbené byly písně popisující křížovouvýpravu, což byly chanson de croisade. V neposlední řadě se psaly tzv. lamentation, písněsmuteční o smrti a ballades, které se hrály k tanci a oslavují např. jaro.ZávěrCelkově význam trubadúrů v dějinách je rozhodující. Dalo by říct, že určitým způsobemprolomili zavedené tradice a soudobé přesvědčení o světě, která platila. Protože do té dobybyly všechny hudební projevy převážně náboženské tematiky a psané v latinském jazyce. Oddob trubadúrů se začal používat jazyk mateřský, a to z jednoho prostého důvodu, aby jimrozuměla i nevzdělaná část obyvatelstva (rozumějme převážně ženy, jimž byly tyto písněurčeny). Postupně začala vznikat tzv. forma, což byla jakási struktura písně, jejíž jednotlivéčásti byly k sobě v určitém poměru, aby píseň mohla lépe fungovat. Trubadúři navíc začalizpracovávat témata z každodenního života, jako je láska, smutek, touha, nebo napříkladkřížové výpravy a boje. Většinou psali texty na již existující melodie, přínosem tedy nebylynové nápěvy, ale náměty a sdělení. V neposlední řadě významným převratem bylo, že písnězačaly být dílem určitých jednotlivců, již ne neznámých autorů/skladatelů, jak tomu bylodoposud. A takto se postupně začal formovat fenomén umělce jako takového, již ne pouhého
  • 5. řemeslníka, který plní svou práci, ale někoho, jehož záměrem není pouze vytvořit něconového, ale také se prezentovat.Tato jednoduchá časová osa zobrazuje důležitá jména z řad trubadúrů, jak šli po sobě.Zde můžeme vidět důležité historické události provázející středověk, tj. zhruba v obdobítrubadúrů.
  • 6. Použité zdroje:HRČKOVÁ, Naďa. Dějiny hudby. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2005, 167 s., [8] s. obr. příl. ISBN8024905248.SMOLKA, Jaroslav. Dějiny hudby. Vyd. 1. Brno: Togga, 2001, 657 s. ISBN 8090291201.KYNCL, Jaromír. Od gregoriánského chorálu po současné zpěvní formy. Vyd. 1. ČeskýTěšín: Press-Pygmalion, 2004, 240 s. ISBN 80-239-1925-3RACEK, Jan. Středověká hudba: Se zvláštním zřetelem k české hudbě gotické. Brno: Rovnost,1945-46.Přátelé, přiléhavý složím vers: písně okcitánských trubadúrů. Vyd. 1. Praha: Argo, 2001, 279s. ISBN 80-720-3409-X. (vhodné zaměření; přesný popis vzniku; výčet informací; ukázky prolepší představu; odborná monografie)VLHOVÁ, Hana. Nové formy středověkého jednohlasu. Časopis Harmonie [online]. 2002, č.04 [2012-12-30]. Dostupné z: http://www.muzikus.cz/klasicka-hudba-jazz-clanky/Nove-formy-stredovekeho-jednohlasu~15~kveten~2002/ (odborné pojednání; popis forem písní;výklad vzniku žánrů; historický kontext; obrázky pro představu)Repertoár. In: Weytora.cz [online]. 2011 [cit. 2012-12-30]. Dostupné z:http://www.weytora.cz/index.php?lang=cs&src=repertoar (vysvětlení repertoáru; popis témat;výklad vzniku písní; popis Carmina burana; výčet písní)

×