• Share
  • Email
  • Embed
  • Like
  • Save
  • Private Content
Rozšiřování eurozóny
 

Rozšiřování eurozóny

on

  • 384 views

 

Statistics

Views

Total Views
384
Views on SlideShare
384
Embed Views
0

Actions

Likes
0
Downloads
0
Comments
0

0 Embeds 0

No embeds

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Adobe PDF

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

    Rozšiřování eurozóny Rozšiřování eurozóny Document Transcript

    • Název práce – nadpis (téma): Rozšiřování eurozónyArgumentace výběru tématu: Projekt jednotné evropské měny je jedním z klíčových pilířů evropské integrace, sekterým se každý ze studentů evropských studií musí dříve či později setkat a je zároveňjednou z důležitých oblastí vlivu EU, kterou je schopna identifikovat i široká veřejnost. Pro svou práci jsem hledala takové téma, které by bylo zajímavé pro širší čtenářskouzákladnu. Otázky měnové integrací jsou zajímavé a dotýkají se opravdu každého z nás.Problémy eurozóny jako takové plní mediální prostor v době krize poměrně pravidelně aotázka našeho členství v eurozóně, ke kterému jsme se zavázali se vstupem do EU, se uveřejnosti také pravidelně objevuje. Téma evropské integrace je však velmi široké a proto jsem se zaměřila pouze na výsekzabývající se samotným rozšiřováním eurozóny jako takovým.Anotace: Evropská integrace měla nejenom přinést mír a spolupráci mezi dříve znepřátelené asvětovými válkami zdevastované země evropského kontinentu ale postupně si kladla i dalšícíle. Jedním z nich je jednotná evropská měna. Ta přispívá ke smazání rozdílů mezi obyvatelijednotlivých zemí a jejich větší provázanosti díky možnosti snadněji obchodovat, stěhovat sea tím pro všechny zaručit srovnatelné podmínky k životu. Tato práce si klade za cíl popsat samotný proces rozšiřování eurozóny a jeho aktuální stavk počátku roku 2013.Klíčová slova: EU, Evropská unie, jednotná evropská měna, Euro, členské státy eurozóny, rozšiřování eurozónyZdroje:SYCHRA, Zdeněk. - Jednotná evropská měna: Realizace hospodářské a měnové unie v EU. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009. 291 s. ISBN 978-80-210-5082-2. Autorem je uznávaný odborník v oboru
    • Tato monografie pojednává o daném tématu konkrétně i v širším kontextu Tato monografie obsahuje odbornou terminologii a celkově je po odborné stránce kvalitní Tato monografie obsahuje odkazy na kvalitní zdroje a prameny informací Text je vhodným způsobem strukturovánRozšiřování eurozóny. In: Zavedení Eura v České republice [online] [vid. 2013-01-06].Dostupné z:http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/euro_rozsir_eurozony.html?year=PRESENT Jedná se o důvěryhodný zdroj tvořený Národní koordinační skupinou pro zavedení eura v České republice a Ministerstvem financí ČR Text podává odborné informace srozumitelnou formou – jedná se o informační server pro širokou veřejnost Text je vhodným způsobem strukturován Text obsahuje přehledné tabulky Text obsahuje přesné a kvalitní informaceVáclav Klaus: The future of the Euro: an outsiders view, Cato Journal 24. 1/2 (Spring 2004):171-177. [online] [vid. 2013-01-06]. Dostupné z:http://search.proquest.com/docview/195575197?accountid=16531 Text obsahuje přesné a kvalitní informace Text je vhodným způsobem strukturován Text obsahuje odbornou terminologii a celkově je po odborné stránce kvalitní Autorem je uznávaný odborník v oboru Jedná se o důvěryhodný zdrojText: Eurozóna fakticky vznikla 1. ledna 1999 zavedením Eura v prvních jedenácti členskýchstátech evropské unie (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo,Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko). Přípravy tohoto projektu však probíhaly již
    • dávno předtím a návrhy na jeho realizaci datujeme již téměř do samých počátků evropskéintegrace. První konkrétní návrhy a iniciativy objevujeme v dokumentech jako je Wernerovazpráva či Delorsova zpráva avšak ne vždy tyto snahy našly odezvu u těch, kteří měli možnosto těchto záležitostech rozhodovat. Ta správná doba nastala až v období před přijetímMaastrichtské smlouvy, která třífázové spuštění projektu jednotné měny potvrdila a členskéstáty k němu zavázala. Velká Británie, Dánsko a Švédsko si vyjednaly výjimku z účasti naprojektu jednotné evropské měny, zatímco nově přistupivší členské státy jsou již k zavedeníeura zavázány, avšak bez stanovení konkrétního data, ke kterému by tak musely učinit.V rámci evropské integrace se tak jedná o ne ojedinělý projekt, v rámci kterého se všechnyčlenské státy nenacházejí v tutéž chvíli ve stejné fázi realizace daného projektu, což lzev současném nastavení očekávat stále častěji. Jakmile se kterýkoli členský stát Evropské unie, ve kterém dosud euro není zákonnýmplatidlem, rozhodne o zavedení eura, požádá evropské instituce o posouzení jehopřipravenosti. Evropská komise a Evropská centrální banka vydají konvergenční zprávyobsahující dle čl.140 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie prozkoumání kompatibilitynárodní legislativy, včetně statusu národní centrální banky a ověření dosažení vysokéhostupně udržitelné konvergence členského státu (tzv. konvergenční nebo také maastrichtskákritéria) (zavedenieura.cz 2013). Čtyři hlavní kritéria vycházejí z článku 140 (1) Smlouvy o EU,který stanoví, že státy, jež chtějí euro zavést , musejí splnit následující: 1. Cenová stabilita –průměrná roční inflace nesmí překročit o více než 1,5 p. b. průměrnou roční inflaci tříčlenských zemí s nejlepšími hodnotami inflace (to neznamená nutně 3 země s nejnižší inflací,ale spíše, i když to není nikde explicitně napsané, tři země s inflací nejblíže k inflačnímu cíliECB. Tento cíl je definován jako hodnota inflace nižší, ale blízká 2 %). 2. Stabilita devizovéhokurzu – alespoň dva roky před vstupem do měnové unie by se kandidátská země měla zapojitdo ERM II a po tuto dobu by nemělo dojít k devalvaci. 3. Konvergence dlouhodobýchúrokových sazeb – dlouhodobá nominální úroková míra nesmí přesahovat o více než 2 p. b.průměr tří zemí s nejlepšími výsledky týkajících se cenové stability. 4. Veřejné finance Výšehrubého veřejného dluhu – podíl veřejného dluhu na HDP nesmí překročit 60 %. Deficitveřejného rozpočtu – podíl deficitu státního rozpočtu na HDP musí být menší než 3 % (Sychra2009: 90).
    • 1999 - Bezhotovostní eurozóna (11 států EU) 2001 - Vstup Řecka 2002 - Hotovostní operace 2007 - Slovinsko 2008 - Malta, Kypr 2009 - Slovensko 2011 - Estonsko Eurozóna nejsou jen členské státy EU, ale rovněž i další mimoevropská území, ležícína různých kontinentech. Mezi území, která mezi ně patří, řadíme například Azory aMadeiru, Kanárské ostrovy, Martinik, Réunion, Svatý Bartoloměj a Svatý Martin a dalšízámořská území. Euro mají zavedeny bez dohody s EU Černá Hora, Andorra a Kosovo,Andorra začne razit mince v průběhu roku 2013, Kosovo a Černá Hora k tomu dosudnezískaly právo. V roce 2011 žilo v zemích eurozóny 331 000 000 osob. Ve státech a území,jejichž měny byly navázány na euro, žilo ve stejném roce 158 800 000 lidí, ovšem je nutnépodotknout, že tato čísla jsou každým dnem rozdílná a proměnlivá.
    • V kontextu probíhající ekonomické krize a související krize eurozóny je otázkou, kamse její vývoj bude dále ubírat. V rámci EU a eurozóny samotné se na toto téma vedounesčetné debaty a teprve příští týdny a měsíce ukážou, zda idea společné měny obstojí aprojekt se bude dále rozšiřovat, což by šlo pravděpodobně ruku v ruce s užší hospodářskou ai politickou integrací. U části členských států pro takovéto utužení integrace nevidíme přílišmnoho nadšení, nadrbou stranu se však zdá, že EU je dnes již rozjetým vlakem, který budetěžké zastavit a který na sebe bude dál a dál nabalovat další oblasti zájmu jako se ukázalodoposud. Uvidíme tak, kdy k dalším potenciálním rozšířením eurozóny dojde.