Vypracování závěrečného úkolu zdeněk pešánek fin
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×
 

Vypracování závěrečného úkolu zdeněk pešánek fin

on

  • 338 views

 

Statistics

Views

Total Views
338
Views on SlideShare
338
Embed Views
0

Actions

Likes
0
Downloads
0
Comments
0

0 Embeds 0

No embeds

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Adobe PDF

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

Vypracování závěrečného úkolu zdeněk pešánek fin Vypracování závěrečného úkolu zdeněk pešánek fin Document Transcript

  • Zdeněk Pešánek jako průkopník světelného kinetismuSoňa MatochováKurz práce s informacemi, podzimní semestr 2012Argumentace výběru tématuZdeněk Pešánek (1896 - 1965) představuje pozoruhodnou osobnost českého kinetickéhoumění, o jehož významu je možné hovořit v rámci celosvětového kontextu díky autorstvíprvní veřejné kinetické plastiky na světě (Edisonova transformační stanice) a použití neonujako uměleckého výrazového prostředku. Pešánek předběhl vývoj umění nejméně o čtvrtstoletí a je možné jej vnímat také ve spojení s prvky současného umění multimediálních ainteraktivních forem. Téma jsem zvolila s ohledem na mimořádnost uměleckých kvalitZdeňka Pešánka, na které je dle mého vhodné upozornit, a to zejména ve spojení s označenímřady paradoxů, které se v díle Pešánka také objevují, a nakonec také vedly k tomu, že jehodílo bylo známo pouze úzkému okruhu odborníků, aniž by byly návrhy umělce kompletněrealizovány. S ohledem na studium Semináře dějin umění považuji toto téma za vhodnýnámět své, a to i s ohledem na připravované téma bakalářské práce, ve které hodlám téma dálevyužít. Téma jsem se snažila vymezit takovým způsobem, aby hlavním zaměřením práce bylopředstavení osobnosti Zdeňka Pešánka a jeho díla, a to v kontrastu s některými paradoxnímimomenty, které genezi jeho tvorby provázejí. Název práce pak logicky vychází z vymezenítématu, které je zaměřeno jednak na osobnost tvůrce a jednak na výjimečné kvality jeho dílav oblasti světelného kinetismu.AnotaceČlánek Zdeněk Pešánek jako průkopník světelného kinetismu se věnuje představení osobnostičeského světelného kinetismu Zdenka Pešánka (1896 - 1965), autora první veřejné kineticképlastiky na světě a tvůrce zvukově-světelné kinetické plastiky v podobě Barevného klavíru.Článek studenta oboru Seminář dějin umění Filozofické fakulty se zaměřuje na stručnépředstavení umělce a vymezení základních mezníků jeho tvorby, především však upozorňujena některé charakteristické prvky umělcovy tvorby a některé momenty, které lze vnímatv soudobém kontextu a ve světle dalšího vývoje moderního umění jako paradoxní. Závěremčlánku je snaha o hodnocení tvorby Zdeňka Pešánka optikou současného umění av souvislosti s pojmy multimedialita a interaktivita, tak jak jsou chápány dnešním recipientem
  • uměleckého díla.Klíčová slovaZdeněk Pešáneksvětelný kinetismuskinetická plastikabarevný klavírmoderní uměníinteraktivitamultimedialitatradiceexperiment
  • TEXTÚvodPostava „světelného mága“ Zdeňka Pešánka (1896 - 1965) a jeho tvorba upoutá po bližšímseznámení i nezasvěceného svými paradoxy. Na jednu stranu oceňovaný jako průkopníksvětelného kinetismu, a to i v rámci celosvětového kontextu, ale pouze v úzkém okruhuodborníků. Autor první veřejné kinetické plastiky na světě (na Edisonově transformačnístanici v Praze, 1930), jehož dílo se ovšem z převážné většiny nerealizovalo, a realizacím,které byly uskutečněny, se nevěnovalo tolik péče, aby zůstaly zachovány.1 Průkopník atechnický experimentátor, současně však sochař s klasickým akademickým vzděláním, pevněukotvený svým přístupem v tradicích. Novátor, který je také autorem první publikované práceo kinetickém umění, která vyšla v Praze v roce 1941 s názvem Kinetismus,2 který všakneusiloval o revoluční proměny umění, ale naopak o sblížení tradičního, klasického s novým amoderním. Na jedné straně tedy vystupuje Pešánek jako zastánce hledání návaznostís tradičními uměleckými žánry, na straně druhé jako obhájce abstraktního umění. V mnohémvycházel Pešánek z inspirativního proudu uměleckého programu hnutí Devětsil, ovšempřidržuje se poetismu a konstruktivismu ještě v době, kdy se již hnutí Devětsilu rozpadlo naodlišné názorové proudy surrealismu a funkcionalismu. Právě Pešánkovo směřováník tradičnímu jej vzdalovalo od dobově uznávaných uměleckých hnutí. Stejně tak se Pešánekrozcházel se svými současníky v názoru, jaká je role umělce a funkce umění ve vztahu kespolečnosti. Tato složka je přitom u něj velmi významnou, Pešánek klade velký důraz narecepci uměleckého díla divákem a právě v duchu původních myšlenek avantgardníhoDevětsilu propaguje myšlenku uměleckého díla přístupného všem bez rozdílu. TatoPešánkova snaha jde však ještě dále, a to až k určitým rysům snahy o záměrnou a cílenoukultivaci lidské společnosti prostřednictvím široké distribuce kvalitně pojatého umění, což máblízko k utopickým socialistickým vizím záměrného působení na recipienta za účelemnázorového utváření.1 Chceme-li hodnotit dílo Zdeňka Pešánka, je třeba vycházet především z nákresů projektů samotného autora a jeho komentářů k jednotlivým dílům. Některá díla byla později rekonstruována při příležitosti retrospektivní výstavy ve Veletržním paláci Národní galerie v Praze od 21. 11. 1996 do 16. 2. 1997.2 Pešánek, Zdeněk, Kinetismus, Praha 1941, 144 s.
  • Anabáze vývoje Zdeňka Pešánka jako umělce světelného kinetismuZdeněk Pešánek se narodil 12. 6. 1896 v Kutné Hoře.3 Právě v prostředí historické KutnéHory má zřejmě své kořeny originální pojetí kinetického umění, ke kterému Pešánek dospěl.Nejvíce Pešánka měla ovlivnit atmosféra gotického chrámu sv. Barbory, její vitráže, kterýmido kostela pronikalo barevné světlo a celkové působení chrámu na diváka. Směřováník slučování starého a tradičního s novým4 má s největší pravděpodobností také svůj původv době Pešánkova dospívání v Kutné Hoře, zázemí rodiny a dětství v prostředí varhanářskédílny slavného rodu Mölzerů. Pešánek se nejdříve učil sochařskému řemeslu na sochařskokamenické škole v Hořicích, později na akademii Výtvarných umění v Praze v letech 1918-1923 v ateliéru Jana Štursy. Přestože se dochovalo pouze šest jeho prací z tohoto období, dáse z nich rozpoznat Pešánkův smysl pro plastičnost a modelaci tvaru. Již v rámci studijníchsochařských portrétů je také možné sledovat snahu zpracovat odlišnými způsoby strukturymateriálu a zdůraznit tvarovou modelaci pomocí světla.ZávěrParadoxy v díle Zdeňka Pešánka – novum zakotvené v tradiciZdeněk Pešánek představuje typický příklad umělce, kterého je třeba hodnotit s ohledem nakontext doby, ve které své světelně-kinetické plastiky tvořil. V Pešánkově době byly novéumělecké projevy interpretovány v souvislosti s nastupující érou socialismu. U uměleckýchděl hrála role funkce, utilitarita díla i jeho estetičnost současně, často se objevují proklamacehodnotící světelné umění nadneseně jako jediné umění zítřka, tvorba Zdeňka Pešánka jeoznačena jako světelná revoluce, směr, kam by se mělo umění ubírat.5 Spojení techniky aumění konvenovalo duchu tehdy se rozvíjejícího se socialismu. Mnohé z paradoxůprovázejících tvorbu byly naznačeny již v úvodu. Na jednu stranu oceňovaný průkopníksvětelného kinetismu, autor první veřejné kinetické plastiky na světě, ovšem umělec uznávanýdonedávna pouze v úzkém okruhu odborníků, jehož dílo se z převážné většiny nerealizovalo,a realizované se téměř nedochovalo. Přestože se však v Pešánkově tvorbě uplatňují tradičníprvky vlastní monumentální oslavné tvorbě (návrhy na Pomník letcům, plastika na Edisonovětransformační stanici, soubor Sto let elektřiny nebo instalace věnovaná českému lázeňství),3 Biografická data Zdeňka Pešánka společně s komentářem byla čerpána z katalogu retrospektivní výstavy Zdeňka Pešánka. Viz Jiří Zemánek, Zdeněk Pešánek (kat. výst.), Sbírka moderního a současného umění Národní galerie v Praze – Veletržní palác 21. 11. 1996-16. 2. 1997.4 „Nebořme staré… Nové slučujme se starým vždy s největší pietou.“Viz Pešánek, Zdeněk, Chraňme starý ráz Kutné Hory. Posázavský kraj, 8. 9. 1922, č. 36.5 Felix, Adolf a další, Světlo a výtvarné umění v díle Zdenka a Jöny Pešánkových na transformační stanici Edisonově v Praze, Praha 1930, s. 12.
  • způsob, jakým užívá experimentálně nových technických možností, jej posouvá o mnohodesetiletí dále. Vždyť myšlenky multimediality uměleckého díla působícího na smysly divákakomplexně představují prvky současného přístupu v umění, který se začal masově prosazovatod 60. let. Pešánkova tvorba nese dokonce znaky interaktivity, jako je tomu napříkladv případě Barevného klavíru, tedy zvukově-světelné kinetické plastiky, která reaguje nalidskou činnost rozmanitými způsoby v závislosti na charakteru této činnosti. Všechny tytopřístupy mohou být neobyčejně inspirativní i pro současné umělce, vždyť Pešánek usiloval oto, o co se snaží i moderní umění – učinit z pasivního diváka aktivního diváka, přemýšlejícíhoa otevřeného. Snaha zapojit recipienta uměleckého díla aktivním způsobem a ovlivnit jejprostřednictvím umění, ale také učinit z umění nástroj všudypřítomný a běžný. Všechny tytosložky Pešánkova díla jej spojují se současností a představují to, v čem může spočívataktuálnost jeho díla a atraktivita pro oči dneška.Vizualizace tématu – klíčová slova
  • ZdrojePEŠÁNEK, Zdeněk a Jiří ZEMÁNEK. Zdeněk Pešánek: 1896-1965 : [katalog výstavy] :Národní galerie v Praze, Sbírka moderního a současného umění, Veletržní palác, [21.11.1996-16.2.1997]. Praha: Národní galerie, 1998, xxii, 450 s. ISBN 80-7035-117-9.Hodnocení zdroje: - nejrozsáhlejší zdroj informací - jedná se o katalog výstavy, která zdokumentovala tvorbu umělce v dosud nejširším kontextu - aktuální zdroj, rok vydání 1998 - obrazová publikace, řada kvalitních reprodukcí - věnuje se jak dílu tak i životu umělcePEŠÁNEK, Zdeněk. Kinetismus: kinetika ve výtvarnictví - barevná hudba. Praha: Unie, 1941,142 s.Hodnocení zdroje: - monografie je přímo dílem umělce - objasňuje umělcovy názory ve velmi autentické formě - soudobý zdroj - publikace byla vydána poprvé za života umělce, s jeho redigováním - stručné a výstižné vysvětlení pojmů, které umělec používá - objasňuje autentickým způsobem, jak umělec vytvářel své díloZEMÁNEK, Jiří. Kinetismus Zdeňka Pešánka a umění instalace: Několik poznámek oPešánkově prostorovém sochařském konceptu. Výtvarné umění: Čtvrtletník pro současnéumění. 1994, s. 102-114.Hodnocení zdroje: - článek je dílem historika umění zabývajícího se mimo jiné přímo světelným
  • kinetismem - článek je dílem renomovaného autora - jedná se o článek realizátora souhrnné výstavy Zdeňka Pešánka v Národní galerii v Praze v letech 1996-1997 - krátký a výstižný příspěvek - článek poskytuje kvalitní hlubší vhled do problematikyPražská energetika:PRE. Pražská energetika, a.s. [online]. [cit. 2013-01-01]. Dostupné zhttp://www.pre.cz/pre/nase-spolecnost/kultura-pre/svetelny-mag--zdenek-pesanek.html.Hodnocení zdroje: - článek je umístěný na webových stránkách společnosti Pražská energetická, a.s., - stránky jsou pravidelně aktualizovány - obsah webové stránky lze považovat za důvěryhodný - v budově společnosti Pražská energetická, a.s., je nyní umístěna plastika, která původně byla umístěna na Edisonově transformační stanici v Jeruzalémské ulici v Praze, nyní se dílo nachází na piazze mezi budovami ředitelství Pražské energetické, a.s., na Hroudě v Praze - články obsahují řadu informací o rekonstrukci díla a jeho současnému využití z relevantního zdrojeKONEČNÝ, Dušan. Kinetizmus. 1. vyd. Bratislava: Pallas, 1970, 15 s., obr. příl.FELIX, Adolf. Světlo a výtvarné umění v díle Zdenka a Jöny Pešánkových. Praha: Elektricképodniky hlavního města Prahy, 1930, 31 s.