Your SlideShare is downloading. ×
Závěrečný úkol KPI
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Thanks for flagging this SlideShare!

Oops! An error has occurred.

×

Introducing the official SlideShare app

Stunning, full-screen experience for iPhone and Android

Text the download link to your phone

Standard text messaging rates apply

Závěrečný úkol KPI

133
views

Published on


0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
133
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

Report content
Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
No notes for slide

Transcript

  • 1. Argumentace: Pro zpracování odborného textu v závěrečném úkolu jsem si vybrala téma etymologiea moji práci jsem nazvala Etymologie a její historický vývoj. Tento název podle mě přesněvystihuje to, čemu se v textu budu věnovat. Téma jsem vybrala především proto, že se o nějjiž delší dobu zajímám a sloužilo také pro zpracování mé seminární práce. Jelikož studuji oborLektorství ruštiny, veškeré informace týkající se jazyka jsou pro mé studium důležité a potřebné.Původem slov se většinou nezaobíráme, a proto je zajímavé se pozastavit a o jejich vývoji seněco dozvědět.Anotace: V první části textu je popsán a vysvětlen pojem etymologie. Je objasněn hlavní cíletymologického bádání a způsoby tvoření slov. V další části je text zaměřen na lidovouetymologii a je uveden její příklad v praxi. Následuje hlavní bod, a to historický vývojetymologie, který je popsán od dob řeckých, přes středověké etymologické snahy, renesanci ahumanismus až k novodobé české práci v tomto zajímavém oboru.Klíčová slova : ● etymologie ● slovo ● původ ● vývoj
  • 2. Etymologie a její historický vývoj Lingvistická disciplína, která se zabývá vypátráním původu slovotvorně neprůhlednýchslov, co se týče jejich původního znění a významu a odhaluje tak vnitřní příbuznost slov vrámci jednoho jazyka a srovnatelné slovní protějšky i přes hranice tohoto jazyka, je nazývánaetymologie. Hlavní cíl je tedy především vnímán v odhalování původu slov. Stanovujeme jejichpůvodní struktury, motivaci významu a jejich stáří. Slova mohou vznikat přizpůsobováním arozdělením stávajících slov, skládáním slovních kořenů, rozšířením o přípony, předpony akoncovky, změnou významu a přejímáním. Lidová etymologie je založena na nesprávné slovní etymologické analýze. Mezisnahy mluvčích patří změna značkových pojmenování na popisná, interpretace etymologickyneprůhledných slov a také snaha zařadit některá izolovaná slova do etymologického hnízda, kamvlastně původně vůbec nepatří. Jak uvádí REJZEK (1995) :,,Např. stč. veždajší (odvozené od veždy), chybným čtenímvezdajší s významem ‚běžný, každodenní‘ (chléb náš vezdejší) se po změně aj>ej začalopociťovat jako příbuzné s adverbiem zde. V důsledku toho se u něj vyvinul i nový význam‚pozemský, zdejší‘ (život vezdejší), který je dnes běžnější. “ 1 Téměř od nepaměti nacházíme snahu o interpretaci původního významu slov. V řeckémsvětě pěstovali metodu vývoje a původu slov jak filologové, tak i filozofové zejména sofisté. Jak uvádí ERHART a VEČERKA (1975) : ,, Úvahy starořeckých filosofů o podstatě slova jazyka vůbec se po celé věky soustřeďovaly okolo sporu, zda je slovo spjato se skutečností,kterou označuje, phusei,´´od přírody´´, svou podstatou samou, nebo thesei, tj. na základě´´ úmluv´´, společenské konvence. Zastánci prvního názoru, ´´analogisté´´, odvozovali svéstanovisko z učení Herakleitova / okolo 500 př.n.l./, zastánci druhého, ´´anomalisté´´, se hlásili kDemokritovi/kolem 460-360/. “ 21 REJZEK, Jiří. Lidová etymologie a česká náboženská terminologie. Naše řeč [online]. 1995, roč. 78, č. 5 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=72682 ERHART, Adolf a Radoslav VEČERKA. Úvod do etymologie: (Pro bohemisty i ostatní lingvisty). 1.vydání. Brno: rektorát UJEP Brno,A.Nováka 1 - vlastním nákladem, 1975, 191 s.
  • 3. Za praotce etymologického bádání je považován Platon, a to především díky svému díluKratylos. I přesto, že jeho dílo neobsahuje nic o metodologickém postupu je díky pokládánízásadních a podstatných otázek považováno za základ etymologického bádání. Ve starověku araném středověku se kromě filozofů začali zabývat etymologií i přímo takzvaní gramatikové,kteří zastávali více směr zaměřený na výklad slov odvozených či popisných. V ranném evropském středověku vznikala lexikografická díla jako EtymologicumGenuinun z 2. poloviny 9. století, Etymologicum Gudianum z 11. století, EtymologicumMagnum z 1. poloviny 12. století a například ještě latinské dílo Isidora Sevillského Origines. Renesance a humanismus přinášejí jistý posun jazykovědných metod, navrací se kfilozofickým a kulturním zdrojům římské a řecké antiky. Je položen základ textologickyorientované filologie, což je pro etymologii důležitý krok, tímto je připravena půda pro rozvojhistorické lingvistiky. V Evropě se v době 18. století dostává do podvědomí jazykovědný odkaz starověkýchindických gramatiků, kteří byli mnohem důslednější a přesnější lingvisté než Řekové. V jejichzájmu bylo udržovat a zaznamenat texty psané kulturním jazykem sanskrtem. Etymologii vdnešním slova smyslu však indičtí gramatikové nevytvořili, přesto byli výborní v oblasti fonetikya lexikografii. V druhém desetiletí 19. století vstupuje do evropské jazykovědy německý badatel JakobGrimm. Etymologie se stává jednou z hlavních metod jazykovědné práce, taktéž bylo přispěnomnoha výklady slov i etymologickými slovníky. Ve vývoji etymologie jsou ve 20. století zaznamenány výrazné posuny. Pozornostlingvistů se začala stále více obracet k přejímání a migraci slov. Již v lexikografických a lexikologických snahách našeho středověku a raného novověkulze rozpoznat kořeny československé etymologické práce. Programový spis Josefa Dobroského(1753-1829) pod názvem Entwurt zu einem allgemeinen Etymologicon der slavischen Sprachenpředstavuje skutečný teoreticky ucelený počátek československého, ale i světového bádání oslovanské etymologii.
  • 4. Jak uvádí ERHART a VEČERKA (1975) : ,, Nejvýraznějším reprezentantem tohotosměru v další generaci čsl. jazykovědců byl Pavel Josef Šafařík /1795-1861/, v otázkáchjazykovědných československý grimmovec. Podal např. přehled národních jmen slovanských /ČČM 1835/, psal o tvoření slov zdvojováním kořene a šíření “ časoslovných kořenův a kmenůvvsouváním a přiřazením souhlásek” /ČČM 1845/, vyložil některá pomístní jména bulharská /ČČM 1847/, otiskl “mluvozpytný rozbor čísloslova” /ČČM 1848/ apod. “ 3 V.Šmilauer, V.Polák a V.Machek pokračovali v etymologickém výzkumu češtiny,slovanských a indoevropských jazyků po roce 1945. Poslední jmenovaný vydal v 1957Etymologický slovník jazyka českého a slovanského. V padesátých letech 20.století vznikáEtymologické oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. Příruční knihovnadisponuje velkým množství publikací etymologických, slavistických a indoevropských ataké řadou encyklopedií a výkladových slovníků. Právě v roce 2012 slavilo Etymologickéoddělení 60. výročí svého založení, za kterým stojí právě již zmiňovaný Václav Machek. Nynípatří mezi hlavní a nejdůležitější úkoly oddělení práce na Etymologickém slovníku jazykastaroslověnského, který jako jediný na světě vysvětluje původ staroslověnské slovní zásoby. Vroce 2011 ústav pořádal Etymologické symposium Brno 2011 s podtitulem Teorie a empirie vslovanské diachronní jazykovědě.Použité zdroje:3 ERHART, Adolf a Radoslav VEČERKA. Úvod do etymologie: (Pro bohemisty i ostatní lingvisty). 1.vydání. Brno: rektorát UJEP Brno,A.Nováka 1 - vlastním nákladem, 1975, 191 s.
  • 5. ERHART, Adolf a Radoslav VEČERKA. Úvod do etymologie: (Pro bohemisty i ostatnílingvisty). 1.vydání. Brno: rektorát UJEP Brno, A.Nováka 1 - vlastním nákladem, 1975, 191 s.- kniha je přímo zaměřená na téma etymologie- velice kvalitní text, který shrnul velké množství fakt z jiných zdrojů- detailně popsaná historie- oba autoři vysoce kvalifikovaní- odborný text s mnoha příkladyREJZEK, Jiří. Lidová etymologie a česká náboženská terminologie. Naše řeč [online]. 1995, roč.78, č. 5 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7268- časopis Naše řeč je recenzovaný odborný časopis- časopis se věnuje češtině jako mateřskému jazyku- v článku je velice výstižně zpracované téma lidové etymologie- autor článku je doc. PhDr. Jiří Rejzek, Ph.D. ,napsal monografii Lidová etymologie v češtině. Praha: Karolinum, 2009. a Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2001.- v článku jsou názorné příkladyÚstav pro jazyk český: Akademie věd ČR.Oddělení etymologické: Charakteristika oddělení[online]. [cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://ujc.avcr.cz/zakladni-informace/oddeleni/oddeleni-etymologicke/- zajímavé etymologické informace- souhr dění v této oblasti- sbírky ke stažení- publikační činnost- souhrn plánů a úkolů