Zákon o pojistovnictvi

LegalPartners.cz INFORMAČNÍ MEMO JUDr. Libor Vašíček, advokát libor.vasicek@legalpartners.cz srpen 2008 PŘÍPRAVA NOVÉHO ZÁKONA O POJIŠŤOVNICTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE Účelem tohoto stručného pojednání je poskytnout stručný nástin o vývoji v přípravě nového zákona o pojišťovnictví , jenž ode dne své účinnosti plně nahradí stávající platný zákon č. 363/1999 Sb, o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a nastínit související změny v právní regulaci pojišťovnictví v České republice, jež s sebou tento nový zákon přinese. Při zpracování tohoto pojednání jsme vycházeli z (i) evropských směrnic upravujících oblast pojišťovnictví, (ii) návrhu nového zákona o pojišťovnictví, který byl dne 20. srpna 2008 rozeslán poslancům Poslanecké sněmovny ČR a (iii) informací od Poslanecké sněmovny ČR, Ministerstva financí a České národní banky. 1. ZÁKON O POJIŠŤOVNICTVÍ Č. 363/1999 SB. 1.1. Zákonem č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “Zákon o pojišťovnictví“), zejména ve znění novely č. 39/2004 Sb., byla dokončena příprava České republiky na vstup do Evropské unie a byl zajištěn přechod k jednotnému evropskému pasu (single passport). Provozování činnosti v pojišťovnictví bylo zjednodušeno zakotvením principu jednotného dozorového orgánu odpovědného za finanční stabilitu pojišťovny, a to při zohlednění veškeré její činnosti v rámci Evropského společenství. Díky poměrně častým novelizacím pak Zákon o pojišťovnictví průběžně implementoval veškeré postupně přijímané normy evropského komunitárního práva. 1.2. Počínaje rokem 2006 však již bylo zřejmé, že s ohledem na rozsah nově projednávaných aktů Evropského společenství1 bude zapotřebí přijetí nového zákona o pojišťovnictví. Bylo také žádoucí upravit celkovou strukturu stávajícího Zákona o pojišťovnictví podle země původu pojišťovny či zajišťovny a umožnit tak následnou implementaci změn připravovaných na evropské úrovni v rámci projektu Solvency II. 2. PŘÍPRAVA NOVÉHO ZÁKONA O POJIŠŤOVNICTVÍ 1 Zejména (i) směrnice 2005/68/EC, o zajištění a o změně směrnic Rady 73/239/EEC, 92/49/EEC a směrnic 98/78/EC a 2002/83/EC; (ii) směrnice 2007/44/EC, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EEC a směrnice 2002/83/EC, 2004/39/EC, 2005/68/EC, pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru; (iii) sdělení 2006/C 194/07 o úpravě některých částek stanovených směrnicemi o životním a neživotním pojištění podle inflace. 1

LegalPartners.cz 2.1. K přípravě nového návrhu zákona byla vytvořena pracovní skupina složená ze zástupců Ministerstva financí, České národní banky a České asociace pojišťoven. Pracovní skupina se scházela od prosince 2006 a v červenci roku 2008 byl její výsledek předložen vládě k projednání a ke schválení. 2.2. Dne 9. července 2008 schválila vláda České republiky svým Usnesením č. 838 návrh nového zákona o pojišťovnictví a návrh zákona o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojišťovnictví. 2.3. Před několika dny, 20. srpna 2008, byl návrh nového zákona o pojišťovnictví rozeslán poslancům (dále jen “Návrh nového zákona“). 2.4. Návrh nového zákona je přehledně strukturován, mnohé pojmy zpřesňuje a dodává chybějící úpravu v oblastech, jež byla doposud opomíjena (např. speciální režim se Švýcarskem) nebo se jimi zabýval pouze nedostatečně (např. úprava zajišťovací činnosti). 3. POJIŠŤOVACÍ ČINNOST V NÁVRHU NOVÉHO ZÁKONA 3.1. Propojené osoby. Nově se definuje okruh subjektů, jež se budou považovat za ovládající osoby. Nutno uvést, že vymezení ovládajících osob a osob propojených je v Návrhu nového zákona pojato mnohem šíře než-li v obchodním zákoníku. Zavedení takto široké definice propojených osob zjevně rozšíří oznamovací povinnosti regulovaných subjektů (pojišťoven a zajišťoven). 3.2. Smlouvy o vyčlenění činnosti. Pokud se týká uzavírání smluv o vyčlenění činnosti, dosavadní právní úprava tuto možnost v zásadě předvídala a stanovila pro tento účel obecnou informační povinnost vůči České národní bance (dále jen “ČNB“); tj. povinnost oznámit ČNB uzavření v zásadě jakékoliv smlouvy o vyčlenění činnosti. Návrh nového zákona na tuto úpravu navazuje a zpřesňuje ji. Zejména informační povinnost poněkud zužuje v tom smyslu, že do budoucna se budou ČNB oznamovat pouze smlouvy, jež mají významný vliv na funkčnost a efektivnost řídícího a kontrolního systému regulovaného subjektu (pojišťovny nebo zajišťovny) anebo jejichž selhání může ohrozit schopnost regulovaného subjektu plnit své závazky vyplývající z jím provozované činnosti. 3.3. Řídící a kontrolní systém. K zabezpečení dostatečné a včasné informovanosti o vnitřním vývoji regulovaného subjektu (pojišťovny nebo zajišťovny) Návrh nového zákona nově ukládá regulovaným subjektům seznam požadavků na vytvoření a trvalé udržování tzv. řídícího a kontrolního systému2. Detailní úprava se předpokládá ve vyhlášce ČNB. 2 V dosavadní právní úpravě se obdobně hovořilo o tzv. vnitřním kontrolním systému. Návrh nového zákona je však více konkrétní a detailní co do požadavků na udržování řídících a kontrolních systémů. 2

LegalPartners.cz 3.4. Členění odvětví a skupin pojištění. Změny doznalo v Návrhu nového zákona o pojišťovnictví zejména členění odvětví životních pojištění a dále skupin neživotních pojištění tak, aby byly již plně v souladu s evropským právem. Při využívání výhod jednotného evropského pasu (jak při notifikaci tuzemskými pojišťovnami v jiných členských státech, tak i pojišťovnami z jiných členských států v České republice) by tak do budoucna již neměly nastat potíže způsobené odlišným členěním a názvoslovím v současném Zákoně o pojišťovnictví. 3.5. Právní forma tuzemských pojišťoven. Doposud Zákon o pojišťovnictví předpokládal u tuzemských pojišťoven právní formu buďto akciové společnosti (nejčastěji využívaná) nebo družstva (pouze jedna tuzemská pojišťovna3). Návrh nového zákona však již nově předvídá možnost i evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti. 3.6. Švýcarsko. Návrh nového zákona již zaplňuje mezeru v dosavadní právní úpravě, která nebrala v potaz speciální režim (blížící se principu jednotného evropského pasu) sjednaný mezi Evropským hospodářským sdružením a Švýcarskem v oblasti neživotního pojištění; tato úprava měla být implementována prostřednictvím Směrnice 91/371/EEC, o implementaci Dohody mezi Evropským hospodářským sdružením a Švýcarskem o přímém pojištění jiném nežli životním. Ačkoliv o legislativní čistotě takové implementace v Návrhu nového zákona lze mít jisté pochybnosti, jistě jde o významný krok směřující k vyjasnění zejm. kompetencí dozorových orgánů. 4. ZAJIŠŤOVACÍ ČINNOST V NÁVRHU NOVÉHO ZÁKONA 4.1. Právní úprava zajišťovací činnosti ve stávajícím Zákoně o pojišťovnictví je neproporcionální a vykazuje mnohé nedostatky. Předně, zamýšlí-li tuzemský subjekt provozovat zajišťovací činnost na území České republiky, musí dostát celé řadě požadavků kladených na něj Zákonem o pojišťovnictví, včetně finančního požadavku na základní kapitál takové zajišťovny ve výši 1.000.000.000,- CZK4. 4.2. Na druhou stranu však stávající Zákon o pojišťovnictví v zásadě nereguluje zajišťovací činnost provozovanou na území České republiky zahraničními subjekty, neboť v § 3 odst. 3 Zákona o pojišťovnictví vylučuje v tomto směru, poněkud nelogicky, svoji působnost. Důsledkem této neproporcionální úpravy je fakt, že až do 18. srpna 2008 nepůsobila na českém trhu žádná licencovaná zajišťovna se sídlem v České republice.5 3 Cestovní pojišťovna ADRIA Way družstvo, se sídlem Ostrava - Vítkovice, Mírové náměstí 3d/519, IČ 25830660. 4 To je pro srovnání přibližně 11x více, než požadavek na základní kapitál tuzemské pojišťovny podnikající v odvětví životních pojištění. 5 První tuzemskou zajišťovnou je spol. VIG RE zajišťovna, a.s., se sídlem Praha 1, Celetná 590/25, PSČ 11001, IČ 28445589, člen skupiny Vienna Insurance Group. 3

LegalPartners.cz 4.3. Zákon o pojišťovnictví nicméně těmto zahraničním subjektům, vůči nimž svoji působnost v zásadě vyloučil, v tom samém ustanovení paradoxně “přikazuje“, aby při zprostředkování zajištění využívaly pouze služeb zprostředkovatelů registrovaných v souladu se zákonem č. 38/2004 Sb., zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích“). Za nedodržení této povinnosti pak Zákon o 6 pojišťovnictví předvídá sankce ve výši do jednoho (1) milionu korun. O účelnosti a logice této úpravy v Zákoně o pojišťovnictví a případně o vymahatelnosti jakýchkoliv sankcí vůči subjektům se sídlem v zahraničí lze celkem oprávněně pochybovat. 4.4. Jediný reálný postih dle konstrukce současné úpravy by teoreticky mohl přicházet v úvahu pouze ve vztahu k osobě, jež fakticky poskytuje zahraničnímu subjektu služby obsahově podobné nebo totožné se zprostředkováním zajištění ve smyslu Zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích; nikoliv však ve vztahu k samotnému zahraničnímu subjektu (zahraniční zajišťovně). Bohužel současná právní úprava není prosta nedostatků ani v tomto směru, neboť neregistrovaným osobám postupujícím v rozporu se Zákonem o pojišťovacích zprostředkovatelích (např. absence zkoušky odborné způsobilosti apod.) žádnou sankci neukládá. 4.5. Principy úpravy zajišťovací činnosti. Úprava zajišťovací činnosti ve světle Návrhu nového zákona by do značné míry měla kopírovat systematiku úpravy pojišťovací činnosti a měla by již překonat výše uvedené nedostatky. Přístup k zajišťovací činnosti a její následný výkon bude podléhat jednomu úřednímu povolení, které budou vydávat příslušné orgány členského státu, v němž má zajišťovna skutečné sídlo. Takové povolení umožní zajišťovně vykonávat svou činnost v rámci celého Společenství podle práva usazování i volného pohybu služeb. Zajišťovny budou muset omezit svou činnost pouze na definované zajišťovací činnosti a s tím související činnosti; mezi související činnosti bude možno podřadit např. poskytování průzkumů pro klienty, analýz pojistných a zajistných rizik atd. 4.6. Právní forma. Pokud se týká právní formy tuzemských zajišťoven, Návrh nového zákona vedle stávající možnosti akciové společnosti nově předvídá i formu evropské společnosti. 4.7. Finitní zajištění. Návrh nového zákona již zná pojem finitního zajištění směřujícího k řízení načasování rizika. Tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny budou mít nejen povinnost informovat ČNB o každé smlouvě týkající se finitního zajištění, ale musí poskytnout ČNB taktéž kopii příslušné smlouvy. Typickým případem finitního zajištění 6 § 3 odst. 3 ve spojení s § 35a odst. 2 písm.c) Zákona o pojišťovnictví 4

LegalPartners.cz může být situace, kdy zajistitel pojišťuje pojistitele proti škodě, u níž se očekává, že nastane v určité době po stanoveném období, přičemž pojistitel pravidelně odvádí část pojistného (zajistné). Jestliže škoda nastane, tak ji zajistitel uhradí. Jestliže škoda nenastane, pojistitel dostane zpět náhradu ve výši zaplaceného pojistného (zajistného) mínus zisková provize. 5. PROVÁDĚCÍ VYHLÁŠKY ČNB Nová právní úprava pojišťovnictví si vyžádá i dvě nové prováděcí vyhlášky ČNB, které mají nabýt účinnosti ve stejný den jako Návrh nového zákona. První vyhláška bude upravovat požadavky na řídící a kontrolní systém; vyhláška by měla být rozčleněna do tří částí, které budou speciálně upravovat (i) předpoklady řádné správy a řízení regulovaných subjektů (pojišťoven nebo zajišťoven); (ii) systém řízení rizik; a (iii) systém vnitřní kontroly regulovaného subjektu. Druhá vyhláška bude podrobně upravovat otázky týkající se způsobu předkládání, formy a náležitostí výkazů. Srpen 2008 5

Zákon o pojistovnictvi

by Libor Vasicek on Jun 19, 2010

Accessibility

Categories

Tags

Upload Details

Usage Rights

1 Embed 2

Statistics

Zákon o pojistovnictvi — Document Transcript