Vyrobci zvukovych a zvukoveobrazovych zaznamu

LegalPartners.cz INFORMAČNÍ MEMO JUDr. Libor Vašíček libor.vasicek@legalpartners.cz ČERVEN 2007 VÝROBCI ZVUKOVÝCH A ZVUKOVĚ OBRAZOVÝCH ZÁZNAMŮ 1 VZNIK PODNIKATELSKÉHO OPRÁVNĚNÍ VYRÁBĚT ZÁZNAMY Osoba, která má požívat práv výrobce zvukových či zvukově obrazových záznamů garantovaných mu autorským zákonem, musí mít oprávnění k takové výrobě. Vznik tohoto oprávnění upravuje zákon č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (dále jen živnostenský zákon či ŽZ). Výrobce zvukových záznamů a zvukově obrazových záznamů má podle živnostenského 1 zákona ex lege nejen oprávnění výrobky (zvukové záznamy, zvukově obrazové záznamy) vyrábět, ale - zůstane-li zachována povaha živnosti - také zvukové či zvukově obrazové záznamy (i) nakupovat za účelem dalšího prodeje a prodávat zvukové či zvukově obrazové záznamy i jiných výrobců a v jednotlivých případech také zprostředkovávat prodej cizích zvukových či zvukově obrazových záznamů, (ii) vyrábět a potiskovat obaly, etikety a jiné pomocné prostředky umožňující prodej zvukových záznamů či zvukově obrazových záznamů, které vyrábí, (iii) pronajímat zvukové či zvukově obrazové záznamy vlastní výroby i od jiných výrobců. Těmto právům je ovšem potřeba v širších souvislostech podnikání rozumět tak, že se nejedná o nějaký druh zákonné licence umožňující prodávání a pronájem cizích zvukových záznamů či zvukově obrazových záznamů, ale že jde pouze o eventuální zákonné povolení dalších souvisejících činností, které jsou spjaty s efektivním provozováním živnosti výroby zvukových či zvukově obrazových záznamů, činností, ke kterým není zapotřebí žádného dalšího speciálního živnostenského oprávnění. Jakýkoliv nákup, prodej, zprostředkování prodeje, pronájem cizích zvukových záznamů a zvukově obrazových záznamů může být prováděn jen v rozsahu, při kterém zůstane zachována povaha živnosti. Připomeňme, že k samotnému využívání výsledků tvůrčí dušení činnosti jejich autory však není zapotřebí žádného živnostenského oprávnění, neboť podle výčtu uvedeného v § 3 živnostenského zákona se nejedná o živnost. V tomto můžeme vysledovat zásadní rozdíl mezi (i) osobami aktivně legitimovanými ze samotných autorských práv a (ii) osobami oprávněnými z práv 1 § 42 ŽZ 1

LegalPartners.cz souvisejících s autorském právem z hlediska potřebnosti formálního oprávnění k legálnímu dosažení ekonomického prospěchu z vlastní činnosti. Přesněji řečeno, z vlastní tvůrčí duševní činnosti v případě autora či z vlastní podnikatelské činnosti v případě výrobce zvukového či zvukově obrazového záznamu. Výrobce zvukového či zvukově obrazového záznamu nemusí prokazovat žádnou odbornou ani jinou způsobilost k získání živnostenského oprávnění, musí však osobně nebo prostřednictvím svého odpovědného zástupce splňovat všeobecné podmínky podle § 6 odst.1 živnostenského zákona. Těmito podmínkami jsou (i) dosažení věku, (ii) způsobilost k právním úkonům, (iii) bezúhonnost a (iv) předložení dokladu o tom, že fyzická osoba nemá vůči státu daňové nedoplatky. Půjde-li o výrobce zvukových či zvukově obrazových záznamů, který podniká jako právnická osoba (podnikatel-právnická osoba se sídlem v České republice), pak výše zmíněné podmínky musí splňovat namísto podnikatele jeho odpovědný zástupce2, provozuje-li podnikatel živnost jeho prostřednictvím. Zákon stanoví, že odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen dozorčí rady či jiného kontrolního orgánu této právnické osoby. Podnikatel – fyzická osoba může taktéž provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Záleží na zvážení podnikatele; učiní tak ale vždy, když sám nesplňuje podmínky pro získání živnostenského oprávnění. Oprávnění k provozování této živnosti vzniká dnem ohlášení, nebo dnem uvedeným v ohlášení (jenž však z povahy věci nemůže být dřívější) za podmínky, že ohlášení je bezvadné a jsou splněny vyžadované všeobecné podmínky. Průkazem živnostenského oprávnění je živnostenský list. Živnostenské oprávnění k výrobě zvukových a zvukově obrazových záznamů nemůže být přeneseno na jinou osobu a může být vykonáváno na celém území České republiky. Půjde-li o výrobce zvukového záznamu či zvukově-obrazového záznamu podnikajícího jako právnická osoba, může živnostenský úřad na žádost vydat živnostenský list ještě před zápisem do obchodního rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla prokazatelně založena. Připomeňme, že okamžik založení3 a vzniku4 obchodní společnosti jsou dva rozdílné momenty. Těmto osobám však vzniká živnostenské oprávnění až dnem zápisu do obchodního rejstříku, tj. ke dni vzniku společnosti. Mluvíme-li v souvislosti s podnikáním v oblasti výroby zvukových a zvukově obrazových záznamů o právnických osobách, máme na mysli zejména obchodní společnosti, což jsou právnické osoby založené za účelem podnikání a podrobně upravené zejména v části druhé zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále Obch.Z.). Taxativním výčtem jednotlivých druhů obchodních společností5 je výrobcům zvukových a zvukově obrazových záznamů dána možnost 2 § 11 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon 3 § 57 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 4 § 62 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 5 § 56 odst. 1 Obch.Z 2

LegalPartners.cz podnikat v rámci veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. Tyto právnické osoby se totiž zapisují do obchodního rejstříku6 a již při zápisu je dotyčný žadatel povinen kromě jiného prokázat 7, že nejpozději dnem zápisu mu vznikne živnostenské oprávnění k činnosti, která má být jako předmět podnikání zapsána do obchodního rejstříku. Dále obchodní zákoník deklaruje povinnost prokázat právní důvod užívání místností, do nichž je umístěno sídlo či místo podnikání zapisované osoby. Tato úprava koresponduje s úpravou tzv.provozoven v § 17 živnostenského zákona. Provozovnou se rozumí prostor, v němž je živnost provozována, a i když v místě provozovny ještě nemusí nutně být zároveň sídlo obchodní společnosti, musí být podnikatel na žádost živnostenského úřadu schopen prokázat užívací nebo vlastnické právo k provozovně. Provozovna je zapsána v živnostenském rejstříku, musí být řádně označena a pro každou provozovnu musí být ustanovena osoba odpovědná za činnost provozovny. Řádné označení spočívá v trvalém a zvenčí viditelném uvedení obchodního jména podnikatele a jeho identifikačního čísla. Provozovna určená pro prodej zboží (např. prodejna vlastních CD či DVD nosičů) musí být navíc trvale zvenčí také viditelně označena: (i) jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny a (ii) prodejní nebo provozní dobou určenou pro styk se spotřebiteli (kupujícími) nejedná-li se o stánek nebo podobné zařízení. 2 PRÁVA VÝROBCŮ ZÁZNAMŮ PODLE AUTORSKÉHO ZÁKONA Č.121/2000 SB. Ačkoliv práva výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů nejsou založena na vytvoření tvůrčího výkonu, jejich podstata spočívá v určitém organizačním a technickém přínosu při zachycování výkonů výkonných umělců či jiných zvuků a jejich vyjádření, anebo při zachycování audiovizuálního díla nebo zaznamenávání jiné řady spolu souvisejících obrazů vytvářejících dojem pohybu. Proto jsou také práva výrobců právy výlučně ekonomickými, majetkovými. Osobnostními, morálními právy výrobci, na rozdíl od autorů a výkonných umělců, nedisponují. Předmětem práv výrobců zvukových záznamů jsou zvukové záznamy výkonů výkonných umělců nebo jiných zvuků. Práva výrobce zvukového záznamu tak nejsou vázány na pouze na záznam výkonu herce, zpěváka, hudebníka, ale na záznam jakéhokoliv zvuku. Předmětem práv je tak opět nehmotný statek a je nutné odlišovat toto právo k nehmotnému statku od vlastního hmotného substrátu (CD, DVD, gramofonová deska, magnetofonový pásek, CD/DVD-ROM a jiné). U zvukově obrazového záznamu je předmětem práva výrobce záznam audiovizuálního díla nebo záznam jiné řady zaznamenaných, spolu souvisejících obrazů vyvolávajících dojem 6 § 3 odst. 1 písm.a) Obch.Z. 7 § 30 Obch.Z. 3

LegalPartners.cz pohybu, ať již doprovázených zvukem či nikoliv, vnímatelných zrakem, a jsou-li doprovázeny zvukem, vnímatelných i sluchem. Subjektem práva, tj. výrobcem, je vždy fyzická nebo právnická osoba, která na svou odpovědnost poprvé pořídí záznam, nebo pro kterou tak z jejího podnětu učiní jiná osoba. Právo výrobce záznamu se vztahuje nejen na záznam dokončený, ale také na záznam ještě nedokončený. Vztahuje se na jednotlivé části či úseky8 tohoto zvukového či zvukově obrazového záznamu. Pro výrobce záznamu se užije obdobně ustanovení § 6 AZ o zákonné domněnce autorství. Z toho plyne, že za výrobce záznamu se považuje ten, jehož pravé jméno (název) je obvyklým způsobem uvedeno na záznamu nebo je u díla uvedeno v rejstříku předmětů ochrany společnosti INTERGRAM, není-li ovšem prokázán opak. Pokud se týká struktury práva výrobců, které je sice navenek jednotné (právo výrobce k jeho záznamu), nicméně vnitřní diferencovanost tu jistě vysledovat můžeme, je třeba zmínit, že výrobce je především oprávněn: a) z dispozičního práva se záznamem, b) z majetkového práva, tj. z práva na odměnu za použití záznamu, z práva na náhradu odměny a z práva na odměnu za převod záznamu. Výrobce je oprávněn v rámci svého dispozičního práva z výlučného práva (i) svůj záznam užít a (ii) udělit jiné osobě oprávnění k výkonu práva záznam užít9, a to pro jednotlivé způsoby užití záznamu nebo ke všem možným způsobům. Jednotlivými způsoby užití autorský zákon taxativním výčtem rozumí následující práva. 1.) Právo na rozmnožování záznamu, resp. právo na výrobu rozmnoženin záznamu.10 Pro činnost výrobce má ekonomicky největší význam zhotovování trvalých rozmnoženin záznamu. Proto je také toto právo nejčastěji uplatňovaným právem. Děje se tak dostupnými technickými prostředky, zajišťujícími dostatečnou zvukovou a příp.obrazovou kvalitu kopií (kopírovací, rozmnožovací zařízení, lisovny apod.). A ve formách, které umožní co možná nejlepší zpřístupnění těchto kopií veřejnosti zejména z hlediska jejich dostupnosti, přijatelnosti a použitelnosti, čímž je výrobci či osobě k tomu oprávněné na základě licenční smlouvy umožněno dosažení co nejvyššího ekonomického prospěchu z takového zpřístupnění. 2.) Právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny záznamu.11 Výrobce tak může činit prodejem nebo jiným převodem vlastnictví originálu nebo rozmnoženiny záznamu, včetně jejich nabízení za tímto účelem. V praxi 8 § 2 odst. 3 ve spojení s § 78 a 82 AZ 9 § 76 odst. 1 AZ, § 80 odst. 1 AZ 10 § 76 odst. 2 písm. a) AZ, § 80 odst. 2 písm. a) AZ 11 § 76 odst. 2 písm. b) AZ, § 80 odst. 2 písm. b) AZ 4

LegalPartners.cz hudebních nahrávacích společností či filmových společností dochází k přímému či ještě častěji nepřímému (tedy prostřednictvím distributorů a jejich distribučních sítí) prodeji rozmnoženin záznamů. Praktickým je také převod vlastnictví k originálu záznamu, zejména filmu jakožto zvukově obrazovému záznamu, do rukou zahraničního smluvního partnera, který si u české filmové produkční společnosti objedná vyhotovení určitého filmového díla (dokumentu, televizní reklamy apod.). Na tomto místě se nelze nezmínit k institutu vyčerpání práv k záznamu. Prvním prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo rozmnoženině záznamu, kterým je záznam oprávněně rozšířen na území členského státu Evropských společenství nebo jiné smluvní Dohody o Evropském hospodářském prostoru, je ve vztahu k takovému originálu nebo rozmnoženině záznamu právo výrobce na rozšiřování pro území Evropských společenství a ostatních smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru vyčerpáno; právo na pronájem záznamu a právo na půjčování záznamu však zůstává nedotčeno. 3.) Právo na pronájem originálu nebo rozmnoženin záznamu.12 Znakem tohoto užití je dočasné poskytnutí originálu nebo rozmnoženiny záznamu k osobní potřebě jiné osobě, a to za účelem dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu. 4.) Právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny záznamu.13 Na rozdíl od pronájmu, pro uplatňování tohoto práva je charakteristická pouze dočasnost poskytnutí originálu nebo rozmnoženiny díla k osobní potřebě jiné osobě, nikoliv hospodářský či obchodní prospěch. 5.) Právo na vysílání a jiné sdělování záznamu veřejnosti .14 Sdělovat záznam veřejnosti je možné zejména pomocí technického přístroje, a to po drátě nebo bezdrátovým způsobem. Jako sdělování veřejnosti se také posuzuje umožnění zpřístupnění záznamu veřejnosti takovým způsobem, že kdokoliv k němu může mít přístup na místě a čase podle vlastní volby, tedy zejména zpřístupňování záznamu pomocí síťového propojení (internet, lokální sítě). Vysíláním záznamu rozhlasem nebo televizí se rozumí zpřístupňování záznamu jakýmikoliv prostředky sloužícími k šíření zvuků nebo obrazů a zvuků, včetně šíření po kabelu nebo vysílání pomocí družice, původním vysílatelem. Výrobci zvukových záznamů musí v tomto bodě brát ještě v potaz ustanovení § 76 odst. 3 AZ ve spojení s § 72 AZ upravující úplatnou 12 § 76 odst. 2 písm. c) AZ, § 80 odst. 2 písm. c) AZ 13 § 76 odst. 2 písm. d) AZ, § 80 odst. 2 písm. d) AZ 14 § 76 odst. 2 písm. e) AZ , § 80 odst. 2 písm. e) AZ 5

LegalPartners.cz zákonnou licenci, podle něhož do práva výrobce zvukového záznamu nezasahuje ten, kdo užije zvukový záznam vydaný k obchodním účelům vysíláním rozhlasem nebo televizí, přenosem rozhlasového nebo televizního vysílání. Výrobci zvukového záznamu však přísluší právo na odměnu za takové užití. Toto právo může být vykonáváno pouze prostřednictvím společnosti INTERGRAM, která vykonává povinnosti kolektivního správce pro výrobce zvukových záznamů. Důležité je, že takto smí být užit pouze zvukový záznam jehož rozmnoženiny jsou určeny ke komerčnímu rozšiřování, tedy k prodeji, nikoliv tedy záznam určený jako například záložní či experimentální apod. Osoba, která takto zvukový záznam užije, však musí mít se společností INTERGRAM uzavřenou smlouvu, kterou se stanoví výše odměny za takové užití a způsob jejího placení, jinak se dopouští zásahu do práv výrobce zvukového záznamu. Stejně tak se dopouští zásahu do práva výrobce ten, komu INTERGRAM zakázal další užití ve smyslu § 72 odst.1 AZ, protože je v prodlení se zaplacením odměny za takový způsob užití a tuto dlužnou částku nezaplatí ani v dodatečné třicetidenní lhůtě. Právo výrobce k jeho záznamu trvá 50 let od pořízení zvukového záznamu, je-li však v této době záznam oprávněně vydán, zaniká právo výrobce až za 50 let od takového vydání. Oprávněným vydáním může být jen takové zpřístupnění záznamu veřejnosti, které bylo učiněno samotným výrobcem zvukového či zvukově obrazového záznamu anebo osobou jím oprávněnou k takovému zveřejnění. Doba trvání tohoto práva se počítá vždy až od prvého dne roku následujícího po roce, v němž došlo k události rozhodné pro její počítání, tedy od okamžiku pořízení zvukového či zvukově obrazového záznamu anebo od prvního oprávněného vydání, podle toho, který okamžik nastane později.15 Záznam, u kterého uplynula padesátiletá doba trvání práv výrobce záznamu, může každý bez dalšího volně užít.16 3 PRÁVO VÝROBCŮ UDĚLIT OPRÁVNĚNÍ K VÝKONU PRÁVA – LICENČNÍ SMLOUVA Výrobce zvukového a zvukově obrazového záznamu má nejen výlučné majetkové právo svůj zvukový záznam užít, ale i výlučné právo udílet jiným subjektům smlouvou (licenční smlouvou) oprávnění k takovému užití zvukového a zvukově obrazového záznamu, jež samotným výrobcům plynou ex lege z ustanovení § 76 odst. 2 a § 80 odst. 2 AZ . Jde o taxativní výčet způsobů užití záznamů, a to: právo na (i) rozmnožování záznamu, (ii) na rozšiřování originálu nebo rozmnoženin záznamu, (iii) na pronájem originálu nebo rozmnoženin záznamu, (iv) na půjčování originálu nebo rozmnoženin záznamu, (v) na vysílání a jiné sdělování záznamu veřejnosti. 15 § 27 odst.7 ve spojení s § 78 a 82 AZ 16 § 28 odst.1 ve spojení s § 78 a 82 AZ 6

LegalPartners.cz Při uzavírání licenční smlouvy je nutno brát v potaz relevantní ustanovení občanského zákoníku, zejména § 34 a násl. Obč.Z., týkající se právních úkonů, vůle a jejího projevu. Právní úkon je definován jako projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností, které právní předpisy s takovým projevem vůle spojují. Uzavření licenční smlouvy je typický dvoustranný právní úkon, kdy jedna ze stran smlouvy vznese návrh na uzavření smlouvy (oferta) a druhá strana návrh přijme (akceptace). Taktéž pro autorskoprávní vztahy platí, že právní úkon musí být učiněn a) svobodně, vážně, srozumitelně a určitě, b) osobou způsobilou k právním úkonům, c) v předepsané právní formě, d) nesmí odporovat zákonu, obcházet jej, nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Kdyby tomu tak nebylo, šlo by o absolutně neplatný právní úkon (neplatnost ex tunc). Ochrana svobodné vůle při právním úkonu vyžaduje, aby ten, kdo uzavřel smlouvu v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek, měl právo od smlouvy odstoupit (§49 Obč.Z.). Právní úkony je třeba vykládat a posuzovat podle skutečné vůle jednající osoby bez ohledu na jejich slovní vyjádření. Licenční smlouva, která by svou povahou byla právním úkonem směřujícím ke zkrácení uspokojení vymahatelné pohledávky věřitele, je vůči takovému věřiteli právně neúčinná a postavení věřitele vůči stranám licenční smlouvy by se řídilo § 42a Obč.Z. (odporovatelnost právním úkonům). O neplatnost právního úkonu (relativní neplatnost, ex nunc) by rovněž šlo tehdy, když by právní úkon učinila jednající osoba v omylu (omyl ve vůli) vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro právní úkon rozhodná (podstatný omyl) a bez něhož by k právnímu úkonu nedošlo, přičemž osoba, které byl právní úkon určen tento omyl vyvolala nebo o něm alespoň musela v době právního úkonu vědět. Muselo jí to být tedy z objektivního hlediska zřejmé. Omyl je u právního úkonu rozhodující (podstatný), týká-li se právního důvodu (error in negotio, tj. vůle jednající osoby byla zaměřena k úplně jinému právnímu úkonu), předmětu, a to buď totožnosti předmětu (error in corpore) anebo podstatné vlastnosti předmětu (error in qualitae) či osoby (error in personae), popřípadě jiné skutečnosti, která byla pro uskutečnění právního úkonu podle projevené vůle subjektu, tj. strany licenční smlouvy, rozhodující. Neplatnost právního úkonu je v těchto případech omezena s ohledem na zásadu právní jistoty pouze na rozhodující (podstatný) omyl. Jestliže však byl omyl vyvolán osobou, které byl právní úkon určen, úmyslně (například, když jedna strana při uzavírání licenční smlouvy postupovala vůči druhé straně lstivě), je právní úkon neplatný bez ohledu na to, byl-li rozhodující (podstatný) či nikoliv. Omyl v pohnutce, tedy v konečném cíli sledovaným právním úkonem nečiní právní úkon neplatným, pokud netvoří součást vůle. Připomeňme jednu ze zásad soukromého práva- vznikla-li neplatností právního úkonu škoda, odpovídá se za ni podle příslušných ustanovení o odpovědnosti za škodu. 7

LegalPartners.cz Licenční smlouva obecně je upravena autorským zákonem v § 46 a násl. AZ. Tato celistvá úprava licenční smlouvy byla zařazena nově až do současného autorského zákona a sleduje i terminologickou jednotu s úpravou licenční smlouvy k předmětům průmyslového vlastnictví v obchodním zákoníku17. Obecně je sledován základní soukromoprávní princip smluvní volnosti a pro případ, a to při souběžném posílení výchozí vyjednávací pozice autora, kdy pro případ neexistence smluvní úpravy zákon stanoví úpravu pro autora výhodnější. Od nabyvatele licence lze totiž v obvyklých případech, očekávat vyšší odbornost při jednání o uzavření licenční smlouvy. Autora lze řadit do stejné skupiny osob, kam patří například též spotřebitel, zaměstnanec, nájemce bytu nebo třeba do jisté míry též menšinový akcionář. Toto zesílení v postavení autora se projevuje zejména v ustanoveních § 46 odst. 3, § 47 odst. 1 věta druhá a § 50 odst. 3, též viz § 49 odst. 4 a 6 AZ; též viz § 53 AZ. Ačkoliv je smluvní svoboda v úpravě licenční smlouvy velmi výrazně zakotvena, nelze říci, že by byla bezbřehá, právo nadále setrvává na nemožnosti translativního převodu úplného autorského práva a je tak zajištěn návrat poskytnutého oprávnění18 pokud strana, která takovéto oprávnění licenční smlouvou získá, zanikne bez právního nástupce. S přihlédnutím k ustanovení § 78 a § 82 AZ se tak na výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů a jejich záznamy vztahují z obecné úpravy licenční smlouvy v autorském zákoně obdobně ustanovení § 46 až 48, § 49 odst. 1 až 5, § 50, 51, 55 a 57 . A vezmeme-li v potaz, že zákonná úprava licenční smlouvy jednoznačně straní autorovi a jakákoliv odlišná úprava musí být vždy ve smlouvě jasně vymíněna, poněvadž se vychází z toho, že autor je při udílení licencí ke svému dílu nezřídka slabší smluvní stranou, je zřejmé, že obdobné použití těchto ustanovení zajišťuje výrobcům zvukových a zvukově obrazových záznamů obecně postavení silnější strany ve smlouvě. Uvědomíme-li si skutečnost, že jak výrobce záznamu (poskytovatel licence), tak strana, které výrobce oprávnění smlouvou poskytuje (nabyvatel licence), budou povětšinou z hlediska obchodního práva dva rovnocenné podnikatelské subjekty, je třeba připustit, že autorský zákon přiznává výrobci zvukového a zvukově obrazového záznamu při jejich běžné podnikatelské činnosti, dá-li se poskytování licencí k jednotlivým druhům užití záznamů považovat za takovou činnost, daleko výhodnější postavení oproti jejich obchodním partnerům. Což je ovšem dáno zvláštní povahou a historickým vývojem úpravy autorských práv a práv souvisejících s právem autorským a také zvláštní povahou licenční smlouvy v pozitivním právu, kdy nabyvatel licence získává z jejího udělení jen relativní právo k nehmotnému statku, které působí pouze vůči poskytovateli (majiteli absolutního práva), nikoliv vůči třetím osobám. To, že ve většině případů při uzavírání licenčních smluv mezi výrobcem záznamu (poskytovatel) a oprávněným z licence (nabyvatel) půjde o podnikatele ve smyslu § 1 a 2 Obch.Z, svědčí to, že jak výrobce záznamu, tak druhá strana licenční smlouvy (rozmnožovatel, šiřitel, nájemce, vypůjčitel či vysílatel) musí mít ke své činnosti, jestliže ji vykonávají soustavně, samostatně, 17 § 508 a násl. Obch.Z. 18 Kříž, J.- Holcová, I.- Kordač, J.- Křesťanová, V.:Autorský zákon a předpisy související, 1.vydání, Praha. Linde 2001, str. 117 8

LegalPartners.cz vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku (podnikání), potřebné živnostenské oprávnění (viz zákon č.455/1991 Sb. živnostenský zákon) a je tak z hlediska obchodního práva19 podnikatelem, jehož postavení jakož i některé vztahy s podnikáním související jsou upraveny obchodním zákoníkem. Licenční smlouva mezi výrobcem záznamu a nabyvatelem oprávnění k výkonu práva záznam užít je zásadně pojata jako smlouva úplatná. Nicméně v zájmu zachování principu smluvní volnosti se připouští ve výjimečných případech bezúplatnost20. Nabyvatel licence je ze zákona povinen licenci využít, není-li mezi stranami sjednáno jinak. 21 Odměna náleží poskytovateli licence za samotné udělení oprávnění k užití záznamu, nikoliv za užití samé, jak tomu bylo dříve v autorském zákoně č. 35/1965 Sb. Výrobce záznamu, jehož záznam užije jiná osoba neoprávněně (tj. nikoliv na základě licenční smlouvy či zákona), má vůči takové osobě obecný nárok na vydání bezdůvodného obohacení, případně na náhradu škody. Nejde zde však o nárok na odměnu podle § 49 AZ. Výše takového bezdůvodného obohacení, jehož se výrobce zvukového záznamu může domáhat podle § 40 odst. 3 AZ, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání se záznamem. Licence (tj. oprávnění k výkonu práva dílo užít) může být sjednána jako výhradní nebo nevýhradní. Je-li sjednávána jako výhradní, vyžaduje pro ni zákon písemnou formu, a to s ohledem na specifika těchto smluv. Není-li tento požadavek písemné formy dodržen je smlouva absolutně neplatná. V případě, že si strany nedohodly něco jiného, má se za to, že licence je sjednána jako nevýhradní a v plné míře se pro ni proto uplatňuje soukromoprávní zásada neformálnosti právních úkonů. Podstata výhradní licence spočívá v omezení výrobce zvukového a zvukově obrazového záznamu v tom směru, že nesmí poskytnout další osobě licenci pro stejné způsoby užití záznamu, pro něž už licenci poskytl, a není-li sjednáno jinak, musí se sám výrobce zdržet těchto způsobů užití. Nevýhradní licence, kterou výrobce záznamu udělil před následným poskytnutím výhradní licence třetí osobě, zůstává zachována, pokud se ovšem výrobce a nabyvatel dřívější nevýhradní licence nedohodli na něčem jiném. Smlouva, kterou výrobce záznamu poskytne třetí osobě licenci (ať už výhradní či nevýhradní) v době, kdy trvá výhradní licence nabyvatele k témuž způsobu užití, je neplatná, pokud k uzavření takovéto pozdější smlouvy nabyvatel výhradní licence neudělil písemný souhlas. 4 VOLNÁ UŽITÍ ZÁZNAMŮ A BEZÚPLATNÉ ZÁKONNÉ LICENCE Jiná osoba než ta, které výrobce udělil licenční smlouvou oprávnění k výkonu práva záznam užít, může záznam užít bez dalšího (tj. bez autorova svolení) pouze v případech 19 § 2 odst. 2 písm. b) Obch.Z. 20 § 49 odst. 2 písm. b) AZ 21 § 46 odst. 3 AZ 9

LegalPartners.cz stanovených autorským zákonem. Tyto případy jsou stanoveny v § 29 a násl. AZ ve spojení s odkazujícími ustanoveními § 78 a § 82 AZ. Jedná se o volná užití záznamu a bezúplatné zákonné licence a ve své podstatě představují omezení práv výrobců zvukových záznamů a zvukově obrazových záznamů. Děje se tak ovšem z jistého veřejného zájmu. Žádná z těchto možností nemá být vykládána způsobem, který by narušoval běžný výkon práv výrobců a který by byl neospravedlnitelně na újmu oprávněným zájmům autora. Volným užitím, tedy užitím, které se nepovažuje za užití podle autorského zákona a ke kterému by bylo nutno získat souhlas, se nepovažuje užití záznamu pro osobní potřebu. Tato podmínka se považuje za splněnou a do práva výrobce tedy potom nezasahuje ten, kdo pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu zhotoví rozmnoženinu záznamu, a do práva výrobce nezasahuje ani ten, kdo pro svou osobní potřebu zhotoví záznam, rozmnoženinu nebo napodobeninu záznamu. Nicméně taková rozmnoženina či napodobenina zhotovená pro osobní potřebu nesmí být použita k jinému účelu.22 Do práva výrobce záznamu nezasahuje ani ten, kdo užije záznam v souvislosti s předvedením či opravou přístroje zákazníkovi, tj. spotřebiteli, v nezbytném rozsahu.23 Bezúplatnou zákonnou licenci v oblasti práv výrobců záznamů rozumíme především tzv. 24 citaci. Tento institut byl vzhledem k autorským dílům zaveden už první verzí Bernské úmluvy z roku 1886. Do práva výrobce zvukového nebo zvukově obrazového záznamu podle tohoto ustanovení tak nezasahuje ten, kdo cituje ve svém předmětu práva podle autorského zákona (dílo, záznam) v odůvodněné míře výňatky z již zveřejněných děl jiných autorů či záznamů jiných výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů. Stejně tak je možné zařadit do svého samostatného díla vědeckého, do kritiky, do odborného díla či jiného díla určeného k vyučovacím záznamům, pro objasnění jeho obsahu uvést drobná celá zveřejnění jiných děl či záznamů. Zveřejněný záznam je také možné užít v přednášce určené k vědeckým či k jiným vzdělávacím účelům. Co ovšem ale omezuje tyto všechny možnosti užití záznamu bez svolení výrobce je skutečnost, že při každé takové citaci je nutno uvést jméno autora a výrobce zvukového či zvukově obrazového záznamu, název díla (záznamu) a pramen. Dalším formou bezúplatné zákonné licence je úřední a zpravodajská licence. 25 Do práva výrobce zvukového či zvukově obrazového záznamu nezasahuje totiž ani ten, kdo v odůvodněné míře užije záznam (i) k úředním účelům (zejm. k správnímu nebo soudnímu řízení), (ii) ve spojitosti se zpravodajstvím o aktuální události, při tom je však možno záznam užít jenom v rozsahu odpovídajícím informačnímu účelu (např. krátké zprávy, informace o vydaných nových zvukových či zvukově obrazových záznamech apod.). 22 § 29 odst. 1,2,5 a 6 AZ ve spojení s § 78 a 82 AZ 23 § 30b AZ ve spojení s § 78 a 82 AZ 24 § 31 AZ ve spojení s § 78 a 82 AZ 25 § 34 písm a), b), c) AZ ve spojení s § 78 a 82 AZ 10

LegalPartners.cz Do práva výrobců nezasahuje ani ten, kdo nevýdělečně užije dílo při občanských a náboženských obřadech nebo v rámci úředních akcí pořádaných orgány veřejné správy či v rámci školních představeních26, je však zapotřebí uvést, podobně jako u citace, jméno autora a výrobce zvukového či zvukově obrazového záznamu, název díla (záznamu) a pramen. Stejně tak do práva výrobců nezasahuje knihovna, archiv, muzeum, galerie, škola, vysoká škola a jiné nevýdělečné školské a vzdělávací zařízení, zhotoví-li rozmnoženinu záznamu, která neslouží k přímému nebo nepřímému hospodářskému nebo obchodnímu účelu, a to (i) pro své archivní a konzervační potřeby, (ii) v případě, že původní rozmnoženina byla poškozena nebo ztracena, a o lze na základě rozumně vynaloženého úsilí zjistit, že již není volně nabízena k prodeji.27 Do práva výrobce záznamů nezasahuje ani ten, kdo výhradně pro potřeby zdravotně postižených a nikoliv za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského či obchodního prospěchu zhotoví nebo dá zhotovit rozmnoženinu vydaného záznamu; takto vydaná rozmnoženina může být jím však šířena nebo sdělována jen tehdy, pokud se tak neděje za účelem hosp. či obchodního prospěchu. Do práva výrobce záznamu nezasahuje ani ten, kdo výhradně pro potřeby zrakově postižených (a nikoliv za účelem hospodářského či obchodního prospěchu) opatří zvukovou složku zvukově obrazového záznamu audiovizuálního díla slovním vyjádřením obrazové složky; takto doplněná zvuková složka jím může být také rozmnožována, rozšiřována a sdělována, neděje-li se tak za účelem hospodářského či obchodního prospěchu.28 Dále do práva výrobce záznamu nezasahuje ten, kdo provádí dočasné úkony rozmnožování záznamů, které jsou pomíjivé nebo podružné, tvoří nedílnou a nezbytnou součást technologického procesu, nemají žádný samostatný hospodářský význam a jejich jediným účelem je umožnit (i) přenos záznamu počítačovou sítí (či obdobnou sítí) mezi třetími stranami uskutečněný prostředníkem, nebo (ii) oprávněné užití záznamu.29 V ustanoveních §38c AZ ve spojení s § 78 a 82 AZ je pak nově zakotveno tzv. nepodstatné vedlejší užití záznamu. Dle tohoto ustanovení do práva výrobce záznamu nezasahuje ani ten, kdo náhodně užije záznam v souvislosti se zamýšleným hlavním užitím jiného záznamu nebo prvku. Červen 2007 26 § 35 AZ ve spojení s § 78 a 82 AZ 27 viz k tomu více § 37 AZ ve spojení s § 78 a 82 AZ 28 viz k tomu více § 38 AZ ve spojení s § 78 a 82 AZ 29 viz k tomu více § 38a AZ ve spojení s § 78 a 82 AZ 11

Vyrobci zvukovych a zvukoveobrazovych zaznamu

by Libor Vasicek on Jun 19, 2010

Accessibility

Categories

Tags

Upload Details

Usage Rights

2 Embeds 9

Statistics

Vyrobci zvukovych a zvukoveobrazovych zaznamu — Document Transcript

http://legalpartners.cz	5
http://www.legalpartners.cz	4