Vseobecne obchodni podminky a primarni obchodni vztahy

INFORMAČNÍ MEMO JUDr. Libor Vašíček, advokát Libor.Vasicek@LegalPartners.cz červenec 2011 Primární obchodní vztahy: Všeobecné obchodní podmínky Řádné vedení a správa obchodní společnosti neznamená pouze vytvoření systému pravidel „vnitřního“ bezproblémového chodu společnosti, ale také správného nastavení primárních obchodních vztahů mezi společností a jejími obchodními partnery, příp. zákazníky. Pro objasnění: primárním obchodním vztahem společnosti rozumím vztah, díky němuž společnost naplňuje účel svého podnikání, tedy díky němuž dosahuje zisku. Primárním obchodním vztahem proto nejsou akviziční transakce či fůze (M&A), ale naopak jde o vztahy v rámci uzavírání běžných (standardních, vzorových) smluv s obchodními partnery či zákazníky; typově půjde často o smlouvy kupní, smlouvy o dílo, zprostředkovatelské, mandátní či jakékoliv jiné. Domnívám se dokonce, že mít řádně nastavené primární obchodní vztahy patří mezi povinnosti spadající pod péči řádného hospodáře stíhající členy statutárních orgánů obchodních společností. Byť je to pro mě s podivem, tak právě ve výdajích na řádné nastavení primárních obchodních vztahů společnosti často šetří, přičemž považuji za zjevné, že takto (dočasně) ušetřené peníze (zejména náklady na právní služby) společnost dříve nebo později bude nucena vydat v rámci sporu s problematickým obchodním partnerem či zákazníkem. Pouze u malých podnikatelů a živnostníků dokážu do jisté míry pochopit, že takový malý podnikatel má velmi omezené prostředky a při zakládání svého podnikání a nastavování oněch primárních obchodních vztahů zjevně raději volí rizikovější variantu ušetřit na právních službách před variantou eliminovat rizika spojená s podnikáním a s následným řešením sporných situací. Proč tak ale činí i často i velké a dokonce nadnárodní společnosti, to mi, upřímně, nedává smysl vůbec. Při své advokátní praxi se často setkávám s přímo amatérsky sestavenými obchodními podmínkami některých často i opravdu velkých společností. Tyto „podmínky“ mohou mít nejrůznější názvy: všeobecné smluvní podmínky, smluvní ujednání, obchodní podmínky, dodací podmínky apod. Dodávám, že často ještě smutnější je případ, kdy z formy a textu je zjevné, že dané obchodní podmínky byly sestavovány advokátem nebo i třeba renomovanou advokátní kanceláří, a přesto se v nich dočtete zjevně neplatných ustanovení či zjistíte, že tyto obchodní podmínky úplně opomíjejí nějakou důležitou oblast českého právního řádu nebo ji nechávají zcela neupravenou! Proč je vlastně dobré mít dobře sepsané obchodní podmínky a dobře nastavené primární obchodní vztahy? Obchodní podmínky, ať již jsou jakkoliv nazvané, tvoří totiž společně s ostatními relevantními ujednáními typových smluv (kupní smlouvy, smlouvy o dílo atd.) pevné základy onoho primárního obchodního vztahu mezi podnikatelem a jeho obchodním partnerem, příp. zákazníky. Mít špatně nastavené smluvní obchodní podmínky (nebo mít je dokonce v některých částech neplatné) znamená mít také špatně nastavený primární smluvní vztah a v důsledku toho zřejmě i porušovat povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a jako statutární orgán, který této povinnosti nedostojí, se zpovídat i společníkům či akcionářům dané společnosti. V rámci běžné podnikatelské činnosti je naprosto běžné, že podnikatelé pečlivě zvažují a vyhodnocují veškerá možná rizika spjatá s jednotlivými, řekněme mimořádnými, obchodními rozhodnutími a situacemi. Často se však i po sebepečlivějším zvážení všech možných rizik zjistí, že dané obchodní rozhodnutí bylo špatné, příp. se nesetkalo se zamýšleným účinkem. Všechny tyto chyby lze z pohledu společnosti (resp. společníků či akcionářů společnosti) víceméně přijmout a omluvit, neboť jde o chyby pramenící z mimořádných obchodních rozhodnutí, tedy z obchodních rozhodnutí nespadajících do kategorie běžné podnikatelské činnosti. Co však považuji za neomluvitelné je to, když společnost v rámci běžné podnikatelské činnosti dělá a stále opakuje chyby téhož druhu. Logicky k tomuto neomluvitelnému opakování chyb dochází právě tehdy, pokud společnost používá vzorové smlouvy a vzorové obchodní podmínky obsahující chyby, neplatná ustanovení nebo ustanovení sice platná, avšak pro samotného podnikatele nevýhodná! Máli společnost špatně nastavený primární obchodní vztah (tj. používá nevhodné vzorové smlouvy nebo nevhodné obchodní podmínky), zvýhodňuje tím svého potenciálního protivníka v jakékoliv obchodně vyhrocené situaci a soudním sporu. Výjimečnými nejsou ani případy, kdy jsou vzorové smlouvy nebo nevhodné obchodní podmínky použita ze strany konkurence k tomu, aby bylo příslušný, orgánem státní správy zahájeno řízení s potenciálně velmi negativním důsledkem v podobě mnohamilionové pokuty. Jaké oblasti českého právního řádu jsou takto opomíjeny? Především ustanovení o spotřebitelských smlouvách v občanském zákoníku, ustanovení zákona o ochraně spotřebitele, obecná ustanovení o náhradě škody a smluvních pokutách v občanském a obchodním zákoníku, zákona o ochraně osobních údajů, zákona o ochraně hospodářské soutěži, zákona o elektronických komunikacích, zákona o některých službách informační společnosti, zákona o ochranných známkách, autorského zákona a dalších. Nevhodně nastavený primární obchodní vztah znamená totiž také nevhodně nastavené podnikání. Nebo ještě lépe: zbytečně rizikové podnikání. JUDr. Libor Vašíček, advokát

http://www.legalpartners.cz	40
http://legalpartners.cz	28
http://translate.googleusercontent.com	1

Vseobecne obchodni podminky a primarni obchodni vztahy

by Libor Vasicek on Aug 20, 2011

Accessibility

Categories

Tags

Upload Details

Usage Rights

3 Embeds 69

Statistics

Vseobecne obchodni podminky a primarni obchodni vztahy — Document Transcript