1. Vašíková Dagmar, UČO: 371402
Argumentace výběru tématu:
Téma kochleární implantace jsem si zvolila kvůli zájmu o toto téma. Také zapadá do mého studia se
specializací logopedie – surdopedie a je i součástí státnicových témat. O kochleární implantace jsem
se začala zajímat více i po velmi silném zážitku, kdy jsem mohla být přítomna na operačním sále a
pozorovat chirurgy právě při zavádění implantátu. Článek popisuje základní informace o této
kompenzační pomůcce a je tedy pojmenován jasně – Kochleární implantát.
Kochleární implantát
Kochleární implantát je elektronická smyslová náhrada, kterou užívají lidé s těžkými
sluchovými vadami či neslyšící. Zprostředkovává sluchové vjemy elektrickou stimulací sluchového
nervu pomocí elektrod, které jsou zavedeny v hlemýždi ve vnitřním uchu. Implantát se skládá ze dvou
částí – zevní a vnitřní. Vnitřní tvoří z přijímač-stimulátor, který je umístěn v jamce kosti skalní. Odtud
pokračuje jemný svazek dvaadvaceti elektrod do hlemýždě ve vnitřním uchu. Vnější část se skládá z
řečového procesoru a mikrofonu s vysílací cívkou, které jsou umístěny za boltcem. Mikrofon přijímá
zvukový signál a posílá ho do řečového procesoru, kde se zvuk digitalizuje a kódují se v něm
informace, které prochází vysílací cívkou a elektromagnetickou indukcí se přenesou na přijímací
cívku. V implantovaném přijímači je signál dekódován a prstencovitě uspořádané elektrody vyšlou
impulsy. Výsledný sluchový vjem je podobný normálnímu slyšení. Jen šum na pozadí znehodnocuje
informaci a může omezit srozumitelnost řeči.
Kochleární implantace se provádí převážně u dětských pacientů, ale i u dospělých jedinců, u
kterých již byla osvojena mluvená řeč. Kochleární implantát je určen dětem ohluchlým po zánětu
centrálního nervového systému, např. po meningitidě, a implantace se provádí do půl roku po zjištění
diagnózy. Nebo také dětem, které se narodily s oboustranným těžkým postižením sluchu a toto
postižení nelze kompenzovat sluchadly a ani s rehabilitací by nedošlo k rozvoji řeči. Pro výběr
vhodných kandidátů na implantaci je spousta kritérií. Všichni žadatelé podstoupí komplexní vyšetření
a jsou sledováni po dobu šesti měsíců. Doba od požádání o vyšetření do stanovení léčebného
postupu, by však neměla přesáhnout jeden rok.
Jak již bylo zmíněno, kandidáti kochleární implantace musejí projít různými vyšetřeními.
Velmi důležitým je audiologické vyšetření, kde musí být dodrženy tyto podmínky: „při vyšetření
tónového audiogramu jsou ztráty sluchu na frekvencích 0,5-4 kHz větší než 90dB HL. Tónový
audiogram se sluchadlem, prokazuje ztráty sluchu na frekvencích 0,5-4 kHz větší než 50 dB HL.“
(Myška, 2003, [online]). Děti s vrozenou hluchotou se operují nejčastěji mezi 2. – 4. Rokem věku,
nejpozději však do 6 let. Při posuzovaní uchazečů se přihlíží na úroveň orální komunikace a k délce
trvání hluchoty. Foniatr provede důkladnou anamnézu a zjišťuje, kdy bylo přiřazeno sluchadlo a jaká
byla rehabilitace. Provádí se také sluchová zkouška, ORL vyšetření a speciální audiologická vyšetření.
Dalším vyšetřením je psychologické vyšetření. Pacient nesmí mít závažné patopsychologické rysy a
jeho mentální úroveň musí být na takové úrovni, aby bylo možné naprogramovat řečový procesor a
využívat plně implantátu. Také je důležitá ochota rodičů implantovaného dítěte ke spolupráci a
chtění své dítě vychovávat orálně. Logopedické vyšetření posuzuje komunikační dovednosti dítěte a
logoped vytváří dlouhodobý rehabilitační program. Logopedická péče musí být zahájena ještě před
operací. Před operací se také kontroluje celkový zdravotní stav. Nesmí být přítomny zánětlivé změny
ve středouší a musí být průchodnost hlemýždě.
2. Myšlenková mapa o daném tématu
V České republice se kochleární implantace provádí na Klinice otorhinolaryngologie a
chirurgie hlavy a krku 1. LFUK IPVZ FN Motol, kde zajišťují implantace dospělým. Na
Otorinolaryngologické klinice 2. LFUK FN Motol provádějí implantace pouze dětem. K 29.11. 2012
bylo operováno 482 dětí. V červenci roku 2012 uvedla do provozu Fakultní nemocnice u sv. Anny
v Brně první moravské centrum kochleárních implantací při Klinice otorinolaryngologie a chirurgie
hlavy a krku.
Operační zákrok trvá asi 3 hodiny. Nejprve se vytvoří přístupová cesta a ztenčí se zadní stěna
zvukovodu. Poté se vyfrézuje lůžko pro výstupek hlavní části implantátu. Otevře se dutina bubínková
a vytvoří se přístup do hlemýždě. Otvor hlemýždě by měl být nepatrně větší než svazek elektrod.
Zavedení elektrod musí být prováděno šetrně, aby nedošlo k poškození svazku elektrod. Místo vstupu
je uzavřeno kouskem svalu a fibrinovým lepidlem. Dále se sešijí všechny vrstvy tkání a provede se
vzduchotěsné zakrytí implantátu, jako prevence před vstupem infekce. Po operaci pacient zůstává po
dobu dvou týdnů hospitalizován a dalších pět týdnů se čeká na zhojení. Teprve poté se provádí první
nastavení řečového procesoru.
Programování řečového procesoru probíhá během prvního roku opakovaně asi desetkrát,
později po třech měsících a po půl roce, dokud není nastavení stabilní. Pak stačí provádět kontroly
jednou ročně. Nastavuje se rozsah stimulace jednotlivých elektrod tak, aby vyhovovala individuálním
potřebám implantovaného pacienta. Po zapojení řečového procesoru slyší pacient různé zvuky, velmi
vysoké i hluboké a učí se je rozlišovat a poznávat. Učí se identifikovat slova, pak věty, snaží se
rozumět pokynům a odpovídat na jednoduché otázky. Díky implantátu dochází ke sluchové kontrole,
a proto může jedinec zlepšovat melodii, rytmus a srozumitelnost řeči.
V poslední době jsou u nás častěji prováděny kochleární implantace i u dětí s vícečetným
postižením. Rehabilitace sice probíhá pomaleji, ale pro dítě implantát velkým přínosem a zlepšuje
kvalitu jeho života. Také se prokázala velká účinnost i ekonomická návratnost kochleárních
implantací.