Závěrečný úkol KPI11 - Claudia Kotolanová
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×
 

Závěrečný úkol KPI11 - Claudia Kotolanová

on

  • 280 views

Závěrečný úkol do předmětu KPI11. Téma: Estetické otázky, které nám dodnes klade román Žert.

Závěrečný úkol do předmětu KPI11. Téma: Estetické otázky, které nám dodnes klade román Žert.

Statistics

Views

Total Views
280
Views on SlideShare
280
Embed Views
0

Actions

Likes
0
Downloads
0
Comments
0

0 Embeds 0

No embeds

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Adobe PDF

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

    Závěrečný úkol KPI11 - Claudia Kotolanová Závěrečný úkol KPI11 - Claudia Kotolanová Document Transcript

    • Masarykova  univerzita     Filozofická  fakulta   Studijní  obor:  Český  jazyk  a  literatura                 Etické  otázky,  které  nám  dodnes  klade   román  Žert     Závěrečná  práce  KPI11   Podzim  2012                 Claudia  Kotolanová   Brno  2012            
    •  Argumentace:                                Výběr  tématu  pro  mne  nebyl  vůbec  lehký,  avšak  to,  že  se  bude  týkat  literatury,  bylo  vzhledem  k  oboru,  který  studuji,  zcela  jasné.  Milan  Kundera  je  jedním  z  autorů,  kteří  jsou  z  mého  pohledu  pro  českou  literaturu  velice  důležití.  Jeho  slavné  dílo  Žert  pokládám  za  jeho  největší  úspěch.  Při  jeho  interpretaci  však  přináší  mnoho  etických  otázek,  které  jsou  i  obsahem  snímku.  A  právě  na  tyto  otázky  a  nejen  na  ně  se  budu  v  této  práci  zaměřovat.    Anotace:                  Text  je  zaměřen  na  interpretaci  románu  Žert  od  předního  českého  autora  Milana  Kundery.  Zabývá  se  otázkami,  které  vznikají  při  interpretaci  románu,  a  snaží  se  na  ně  odpovědět.  Jsou  to  otázky,  které  souvisí  s  morálními  hodnotami  a  s  ohlasy  v  době  vzniku  filmu,  zkrátka  jde  o  otázky  etické.  Vedle  toho  se  věnuje  i  literárněhistorickému  kontextu  románu  i  filmu.    Klíčová  slova:    Film  Žert,  román  Žert,  Milan  Kundera,  literatura/film  60.  let  20.  století,    Ludvík  Jahn,  Československo  50.  a  60.  let    Pokus  o  odborný  text:    Literárněhistorický  kontext:          V  60.  letech  20.  století  se  v  komunistickém  Československu  postupně  uvolňují  politické  poměry  a  mnozí  spisovatelé  a  režiséři  začínají  tvořit  díla  s  tématikou  nedávné  minulosti,  tedy  období  socialismu,  poúnorového  období  nebo  období  druhé  světové  války.  Doba  však  nebyla  natolik  uvolněná  na  takto  výrazné  projevy  tehdejší  doby  prostřednictvím  filmu  nebo  literatury,  a  proto  spousta  děl  nemohla  být  dokončena,  dále  distribuována  nebo  putovala  rovnou  do  trezorů.    Jedním  z  takovýchto  filmů  byl  i  snímek  Žert,  který  vznikl  roku  1968.    Natočil  ho  režisér  Jaromil  Jireš  podle  stejnojmenného  románu  Milana  Kundery.  Roku  1971  byl  však  kvůli  režimu  Husáka  umístěn  do  trezoru  a  znovu  byl  uveden  až  v  srpnu  roku  1990.              I  při  vydání  knižní  podoby,  která  vznikla  ještě  o  rok  dříve  než  film  (roku  1967),  se  objevily  negativní  hlasy  z  řad  politiků,  zejména  v  době  normalizačního  režimu,  kdy  byl  román  Žert,  stejně  jako  stejnojmenný  snímek,  zakázán.  Důvodem  byla  jasná  kritika  komunismu.  Avšak  před  zákazem  a  poté  i  po  pádu  totalitního  režimu  byl  opěvován  předními    literárními  kritiky  a  teoretiky  jako  jsou  Zdeněk  Kožmín,  Milan  Suchomel,  či  Václav  Černý.  Stručná  interpretace:            Román  se  odehrává  hned  na  několika  místech,  největší  část  knihy  se  však  odehrává  v  Ostravě  a  na  jižní  Moravě,  kde  se  nachází  rodné  město  Ludvíka  Jahna,  hlavní  postavy  románu.  Příběh  je  zasazen  do  období  těžkého  komunismu,  tedy  jedná  se  o  50.  a  60.  léta  20.  století.    
    •          Děj  je  vyprávěn  retrospektivně  pomocí  4  vypravěčů,  kteří  vzpomínají  na  svoje  mládí.  A  právě  mládí  je  to,  co  všechny  čtyři  spojuje.  Autor  tedy  nezachovává  chronologickou  linku,  což  dle  mého  názoru  zcela  jistě  oživí  sled  událostí.              Hlavními  postavami  jsou  tedy:  Jaroslav,  zapálený  muzikant  a  člen  folklórní  skupiny;  Helena,  naivní  novinářka  a  především  žena  pana  Zemánka,  který  se  právě  zasloužil  o  to,  že  byl  Ludvík  Jahn  vyhozen  ze  strany;  doktor  Kostka,  pobožný  člověk  a  přítel  z  Ludvíkova  mládí;  Ludvík  Jahn,  hlavní  postava  s  cynickým  smyslem  pro  humor,  bývalý  komunista,  který  byl  ze  strany  vyhozen.              Každý  z  nich  je  zcela  odlišná  osobnost  a  díky  tomu,  že  jim  spisovatel,  Milan  Kundera,  dal  tu  možnost,  aby  k  nám  promlouvali  každý  zvlášť,  je  velmi  zvláštní  a  zajímavé  pozorovat  svět  očima  každého  z  nich.  Každý  má  jiné  představy  o  životě,  o  tom,  jak  se  chovat  a  jakým  člověkem  být.  Zcela  přesně  můžeme  také  analyzovat  jejich  jazyk,  který  se  u  každého  liší.  Etické  otázky:              Román  Žert  se  dotýká  těžkého  období  50.  let,  vůči  kterému  Milan  Kundera  zaujal  kritický  postoj  jako  k  době  nespravedlnosti  a  rizika  projevu,  za  který  bychom  mohli  být  potrestáni  stejně  jako  Ludvík  Jahn.  Nečekal,  že  jeho  žertovný  a  naprosto  banální  vzkaz  s  úderným  textem  na  pohledu,  způsobí  takový  poprask.  Stálo  zde:  „  Optimismus  je  opium  lidstva.  Zdravý  duch  páchne  blbostí.  Ať  žije  Trockij!“.  Odeslal  ho  své  přítelkyni  Markétě,  která  byla  obdivovatelkou  komunistické  ideologie  a  jako  žert  tento  vzkaz  rozhodně  nepochopila  a  způsobila  tak  Ludvíkovi  potíže  na  celý  život.  Jeho  vzkaz  byl  prý  projevem  jeho  individualismu,  pokrytectví  a  přetrvávajícího  buržoazního  myšlení.  A  proto  se  stále  musím  ptát,  jak  je  možné,  že  vzkaz,  který  nebyl  zprvu  vůbec  namířený  proti  ideologii  mohl  způsobit  takové  pozdvižení?  Vždyť  to  byl  jen  žertovný  nápis.  A  mezi  lidmi,  kteří  ho  vyhodili  ze  strany  byli  i  jeho  přátelé,  a  přesto  se  ho  nezastali.  Jak  je  možné,  že  lidé,  kteří  byli  Ludvíkovými  přáteli,  mohli  udělat  něco  takového?  Copak  ani  trochu  netušili,  co  by  mohlo  takové  rozhodnutí  způsobit?  A  co  Markéta?  Byla  to  jeho  přítelkyně,  která  ho  velice  milovala,  tak  proč    mu  způsobila  takové  problémy?  Tyto  otázky  jsou  pro  mne  zcela  zásadní  a  pořád  nepochopitelné.  Toto  poukazuje  na  šílenou  nespravedlnost  a  hlavně  pokrytectví  z  řad  těch  lidí,  kteří  této  době  vládli.  Lidé  totiž  neměli  na  vybranou.  Buďto  sympatizovali  s  dobou  dobrovolně  nebo  jen  chtěli  mít  život  bez  potíží.  Na  druhou  stranu  díky  tomuto  ztráceli  svá  přátelství,  možnost  svobodného  názoru  nebo  seberealizace  (pokud  nebyla  v  rámci  ideologie).              A  co  Jahn?  Ten  se  kvůli  této  události  zcela  úplně  změnil.  Stal  se  z  něj  bezcitný  a  cynický  člověk,  který  nedokáže  učinit  jakékoliv  odpuštění  a  cítí  se  stále  ukřivděný.  Křivda  je  pro  něj  tak  silná,  že  i  po  letech  je  schopen  msty.  Usmyslí  si,  že  ublíží  tomu,  kdo  měl  u  rozhodnutí  o  vyhazovu  ze  strany  hlavní  slovo.  Chce  ublížit  panu  Zemánkovi,  bývalému  kamarádovi  ze  strany,  tím,  že  mu  svede  manželku.  Později  však  zjišťuje,  že  spolu  již  nežijí.  To  mu  zcela  zkazí  záměr  jeho  msty.  Myslel  si,  že  ho  uspokojí  vědomí,  že  někomu  takto  ublížil,  ale  bohužel  tomu  tak  nebylo.  Cítil  se  ještě  hůř,  způsobil  totiž  to,  že  se  se  do  něj  Helena  zamilovala.  Je  vůbec  možné,  že  se  lidé  mohou  takto  změnit?  Věřím,  že  se  musel  cítit  opravdu  hrozně,  tak  hrozně,  že  byl  schopen  takového  bezcitného  chování  a  ztráty  úplné  schopnosti  navázání  veškerého  kontaktu  nebo  dokonce  přátelství.  Přestal  úplně  věřit  a  být  schopen  mít  někoho  rád.  Je  pro  mě  stále  nepochopitelné  jak  hrozná  doba  to  musela  být  a  jak  se  lidé  dokázali  změnit  a  úplně  převrátit.  A  hlavně  jak  se  ze  začátku  nevinná  ideologie  mohla  proměnit  v  hrozbu  doby  a  lidé  jejími  
    • oběťmi?  Tuto  otázku  si  budu  klást  ještě  hodně  dlouho  a  odpověď  asi  bohužel  již  nenajdu.                         Infogr.am:  http://infogr.am/PROCENTA-­‐TVORICI-­‐PROMLUVY-­‐JEDNOTLIVYCH-­‐ VYPRAVECU-­‐V-­‐ROMANU-­‐ZERT/    Průměrný  odhad  procent  tvořících  promluvy  jednotlivých  vypravěčů  v  románu   Žert              
    • Použité  zdroje:    KUNDERA,  Milan  a  Zdeněk  KOŽMÍN.  Žert.  Vyd.  5.  V  Brně:  Atlantis,  1991,  325  s.  ISBN  80-­‐710-­‐8007-­‐1.     • vzhledem  k  tématu  mé  práce  stěžejní  dílo   • jedná  se  o  kritické  vydání   • jedná  se  o  primární  text   • obsahuje  ediční  poznámku   • jedná  se    tištěnou  formu    ŠPORKOVÁ,  Alena.  Poučena  z  krizového  vývoje:  Obraz  „pražského  jara“  v  „normalizační“  próze.  Soudobé  dějiny  [online].  2005,  roč.  12,  č.  2,  s.  309-­‐333  [cit.  2012-­‐12-­‐29].  ISSN  1210-­‐7050.  Dostupné  z:    http://www.usd.cas.cz/archiv_SD/sd_2_2005.pdf     • odbornost  příspěvku   • erudovanost  autorů   • důvěryhodný  zdrojový  dokument   • přehlednost   • podává  informace  z  dob  vzniku  románu/filmu  PILAŘ,  Martin  a  Klára  KUDLOVÁ.  Milan  Kundera.  ÚSTAV  PRO  ČESKOU  LITERATURU  AV  ČR,  v.  v.  i.  Slovník  české  literatury:  po  roce  1945  [online].  2006-­‐2011  [cit.  2012-­‐12-­‐29].  Dostupné  z:  http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1265     • odbornost  příspěvku   • důvěryhodný  zdroj   • přehlednost   • podává  základní  informace  o  autorovi   • obsahuje  mnoho  odkazů  k  další  literatuře    Žert.  Praha:  Ateliéry  Bonton  Zlín,  c1968,  1  videodisk  (DVD).                                            
    •