Your SlideShare is downloading. ×
Umělecká hnutí 1. pol. 20. stol
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Thanks for flagging this SlideShare!

Oops! An error has occurred.

×
Saving this for later? Get the SlideShare app to save on your phone or tablet. Read anywhere, anytime – even offline.
Text the download link to your phone
Standard text messaging rates apply

Umělecká hnutí 1. pol. 20. stol

245
views

Published on


0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
245
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

Report content
Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
No notes for slide

Transcript

  • 1. Kurz práce s informacemi, Podzim 2012Vybraná umělecká hnutí 1.poloviny 20. stoletíZávěrečný úkolBarbora Přichystalová, 3617385.1.2013
  • 2. Argumentace Téma jsem si vybrala proto, že je mi tato kapitola dějin umění blízká. Dobře to zapadá domého oboru studia a navíc bylo potřeba vybrat téma, na které je možno použít informační grafiku(což je u dějin obecně trochu problém, pokud nepočítáme i mnou užitou časovou osu). Název práceje odrazem probraného tématu. Anotace Text v úvodu vysvětluje, co vedlo ke vzniku nových uměleckých směrů v první polovinědvacátého století. Poté se blíže zabývá vybranými styly ve výtvarném umění. Podává informace odobě jejich vzniku, jejich hlavní charakteristice a povětšinou zmiňuje i známé představitele neboskupiny. Zároveň však prezentuje i problém vymezení jednotlivých směrů. V závěru informuje o vlivu,který na umění měla nastupující 2. světová válka. Klíčová slova  Umění  Hnutí  Umělecký směr 2
  • 3. Vybraná umělecká hnutí 1. poloviny20. století V 19. století se započala řada významných změn, které se projevily i v uměleckém prostředí.Jak uvádí Gombrich „…zlom nastal tehdy, když umělci začali zcela vědomě uvažovat o stylu,experimentovat a uvádět v život nové směry, z nichž obvykle povstal nový ,ismus‘.“ 1 Na tyto změnynavázali umělci ve 20. století, když začali reagovat na soudobou situaci a ve svých dílech vyjadřovalisvé povětšinou nesouhlasné názory na fungování společnosti. V této práci se blíže podíváme naněkteré vybrané směry. Expresionismus Termín je odvozený z latinského slova expressio, výraz. Prosadil se hlavně v Německu napřelomu 19. a 20. Nikdy neměl přesně formulovaný program, expresionisty sbližovaly stejné názoryna umělecké vyjádření, které odráželo umělcovu duši (proto výraz), na kterou působila soudobáspolečnost. Tento směr byl představován hlavně dvěma skupinami. Die Brücke (Most), jež vzniklav roce 1905, byla velice provokativní, bořící tabu, zároveň však utopická. Orientovala se naprimitivismus, její hlavní oblasti tvorby byly kritický přístup k městu, hledání ideálního člověka aerotika. Někdy se uplatňovaly také parafráze náboženských témat. Druhou skupinou, která vzniklaroku 1911, byla Der Blaue Reiter (Modrý jezdec). Vycházela ze symbolismu, využívala taképrimitivismu, ale v jeho projevu hledala duchovní základy, obracela se ke spirituální malbě. Kubismus Jedná se o přelomové hnutí 20. století, které vzniklo v roce 1906. Výraz pocházíz francouzského cube, kostka. Kubismus vytvořil novou koncepci obrazového prostoru, odpoutal seod matematické perspektivy. Neužíval stínu a dojmů prostoru, plocha obrazu byla celá pomalována,nejednalo se tedy o klasický pohled z okna. Zachycování objektů nebylo optické, vidění sekombinovalo s city. Kubisty, zejména Pabla Picassa, velice ovlivnil Paul Cézanne, který již na konci 19.století ve svých obrazech používal prostorové deformace a barevné odlesky. Kubisté započali konfliktmezi trojrozměrností a obrazem, tvrdili, že oko je smysl oklamatelný a tedy, že z každého úhlupohledu může objekt vypadat jinak. „Rozložení předmětů a zároveň jejich kombinování umožňovalovčlenit do obrazu fragmenty prožitků, čímž měl obraz vyvolat komplexní dojem a bohatě asociovatpředstavy.“ 2Kubismus se dělil dle „zobrazivosti“: 1 GOMBRICH, E. H. Příběh umění. Vyd. 1. Překlad Miroslava Tůmová. Praha: Argo, 2006, s. 557. ISBN80-7203-143-0. 2 LEINZ, G. Malířství 20. století. Vyd. 1. Překlad PhDr. Hana Válková. Praha: Rebo Productions, 1996, s.58. ISBN 80-858-1548-6. 3
  • 4.  analytický (hermetický), 1909-1911, rozkládal tvary tak, že vytvářel téměř abstraktní plochy  syntetický, 1912-1913, se naopak navracel k tvarům, k čemuž se využívaly koláže či asambláže. Futurismus Lišil se od předchozích směrů tím, že nejprve vznikl manifest (1909), jež sepsal italský básníkT. Marinetti, a teprve na jeho základě vznikala umělecká díla. Uplatnil se výhradně v Itálii a nešloa priori o výtvarné umění. Byl zaměřen proti minulosti, požadoval moderní dobu, což ve své doběnebylo nijak neobvyklé, byl však velmi militantní. Futuristé tvrdili, že válka je jediná hygiena lidstva.Prosazovali rychlost, agresivitu, sílu, vnitřní energii. První obrazy užívaly rozfázovaný pohyb,podstatou byla simultánnost, spojení viděného a myšleného, spojení pohybu a času. Umělcinavrhovali i města, důležitá byla jednoduchost a funkčnost. Navrhovali také oblečení, kterým nositelmohl vyjádřit, že je na jejich straně a na straně války. Bouřlivý začátek však vedl k rychlému konci.Futurismus jako umělecké hnutí v Itálii skončil v roce 1914. Dadaismus Jako umělecký směr vznikl v roce 1916 v Zurichu, protože v Evropě zuřila válka a ve Švýcarskunašlo útočiště mnoho umělců. Tristan Tzara, zakladatel tohoto směru, prý zasekl nůž do slovníku aten se zabodl na slově dada. Existuje sice více verzí vzniku tohoto termínu, ale jedno je jim společné,princip náhody, na kterém bylo postaveno celé hnutí. Směr se pak rozšířil i do Německa a Paříže, kdepůsobil jeho nejznámější reprezentant Marcel Duchamp, který pro svou tvorbu využíval průmyslověvyráběných produktů, jež různě kombinoval a sestavoval, tzv. ready made. Hnutí zaniklo roku 1922. Surrealismus Francouzsky nadrealismus, založil v roce 1924 spisovatel André Breton. Co se týče formálnístránky tvorby, nepřinesl nic nového, pokoušel se však osvobodit lidské myšlení od nánosu racionalitya navázal tak na hlubinnou psychologii Sigmunda Freuda a jeho objev lidského podvědomí. Pracovals asociací, snem, hrou i principem náhody. Objevily se dva hlavní proudy:  Zobrazení snového světa způsobem veristickým – Předměty zobrazeny konvenčně, ale jejich sestava byla absurdní. Vytvořil se tak nový svět.  Využití psychického automatismu – Podobal se spíše abstraktnímu záznamu, většinou šlo o kresby. Asi nejznámějšími představiteli veristického podání byli Salvador Dalí a René Magritte, najehož obrazech bylo důležité asociativní vyjádření, divák si měl sám dosazovat vlastní představy. V první polovině 20. století se objevilo mnohem více směrů, mezi nimi jmenujme ještěalespoň ruský konstruktivismus nebo směr charakteristický pro celé 20. století – abstraktní umění.Umělci se neupisovali striktně vždy jen jednomu směru, mnohdy se stalo, že přecházeli z jednoho dodruhého, od každého si vybrali něco. Nelze tedy říci, že sama hnutí měla přesně dané hranice. 4
  • 5. Objevuje se tendence tato hnutí kategorizovat a tvrdit, že jeden směr začal, pak skončil a na jehozákladě se vyvinul další. Ze zadaných dat je patrné, že v moderním umění tomu tak není, směryexistovaly a existují vedle sebe a je dnes často velmi složité zařadit autory do jednoho konkrétního. Smutnou tečkou za etapou umění 1. poloviny 20. století, byla výstava Zvrhlé umění, konanáv roce 1937. Proběhla v rámci „očisty umělecké tvorby“, kterou prosazovalo hitlerovské Německo. 2.světová válka a její následky poté zapříčinily, že se v 50. letech hlavní umělecké dění přestěhovalo doUSA. Obrázek 1 Vývoj uměleckých stylů 1. pol. 20. století 5
  • 6. Seznam použité literaturyDEMPSEY, Amy. Umělecké styly, školy a hnutí: encyklopedický průvodce moderním uměním. Vyd. 1.Překlad Miroslav Koláč, Jiří Matas, Kateřina Zvelebilová. Praha: Slovart, 2007, 304 s. ISBN 80-720-9402-5.FOSTER, Hal. Umění po roce 1900: modernismus, antimodernismus, postmodernismus. Vyd. 1.Překlad: Josef Hrdlička, Irena Ellis, Jitka Sedláčková. Praha: Slovart, 2007, 704 s. ISBN 978-80-7209-952-8.GLENN, Martina. Artmuseum Martiny Glennové [online]. [cit. 2013-01-03]. Dostupné z: artmuseum.czGOMBRICH, Ernst H. Příběh umění. Vyd. 1. Překlad Miroslava Tůmová. Praha: Argo, 2006, 684 s. ISBN80-7203-143-0.LEINZ, Gottfried. Malířství 20. století. Vyd. 1. Překlad PhDr. Hana Válková. Praha: Rebo Productions,1996, 200 s. ISBN 80-858-1548-6.TIRYAKIAN E. Avant-Garde Art and Avant-Garde Sociology: Primitivism and Durkheim ca. 1905-1913.Conference Papers - American Sociological Association [serial online]. Annual Meeting 2008; [cit.2013-01-03]. Dostupné z:http://search.ebscohost.com.ezproxy.muni.cz/login.aspx?direct=true&db=sih&AN=36953890&lang=cs&site=ehost-live Hodnocení zdrojů:DEMPSEY, Amy. Umělecké styly, školy a hnutí:  Kniha postihuje i méně známé informace  Byla mi doporučena profesory mého oboru  Autorka je odborník  Kniha je dobře členěna  Obsahuje kvalitní informaceFOSTER, Hal. Umění po roce 1900:  Kniha je dobře členěna od úvodu ke konečným kapitolám  Obsahuje i méně známé informace  Na knize se podílelo více autorů, každý se tedy mohl zabývat svým tématem  Autoři textu jsou erudovaní ve svém oboru  Text je velice obsáhlýARTMUSEUM.CZ:  Je uveden autor textů  Texty obsahují odbornou terminologii  Informace jsou přesné objektivní  Hloubka informací byla pro mé účely dostatečná  Text není komerčně zaměřen 6
  • 7. GOMBRICH, Ernst H. Příběh umění:  Autor textu je erudovaný v oboru, známý historik umění  Kniha je v uměleckohistorických kruzích ceněna  Obsahuje přesné informace  Je aktualizována, má několik vydání  Obsahuje odkazy k použité literatuřeLEINZ, Gottfried. Malířství 20. století:  Text je shrnutím pro mě spíše známých informací  Odkazuje k použité literatuře  Má bohatý obrazový doprovodTIRYAKIAN E. Avant-Garde Art and Avant-Garde Sociology:  Tento zdroj jsem užila hlavně pro jeho širší kontext, který odráží sociologii umění  Obsahuje odbornou terminologii  Není komerčně zaměřen  Je objektivní 7

×