Projevy šikany v prostředí škol a vzdělávacích institucíMartina Hanušová2013
Úvod       Tato práce se zabývá fenoménem šikanování v prostředí škol a vzdělávacích institucí.Jde však o problém, se kter...
Jak uvádí Došlík (2011), v samotné třídě se role jednotlivců dále dělí do skupin, podle svýchmožností a postavení. Student...
Za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi.Dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by si te...
Literatura a elektronické zdroje:FOJTÍKOVÁ, Zuzana. Nebezpečná epidemie - šikana: Cyklus s dr. Kolářem o šikaně. Rodinaa š...
- časopis je pod dohledem Ministerstva Školství- neobsahuje chyby- je objektivníKOLÁŘ, Michal. Bolest šikanování.- Autor j...
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Závěrečný úkol do KPI

153

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
153
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
1
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Transcript of "Závěrečný úkol do KPI"

  1. 1. Projevy šikany v prostředí škol a vzdělávacích institucíMartina Hanušová2013
  2. 2. Úvod Tato práce se zabývá fenoménem šikanování v prostředí škol a vzdělávacích institucí.Jde však o problém, se kterým je možné se setkat kdekoliv, kde dochází k mezilidskýminterakcím. Přestože je výskyt projevu šikany velice častým problémem, bývá zpravidla těžkéjej identifikovat. Tato práce proto nabízí nastínění problematiky a jejím cílem je popsatzákladní znaky šikany v prostředí českých škol (ačkoliv problém sahá daleko za hraniceČeské republiky) a pomoci vyřešit potíže s její obtížnou rozpoznatelností. Jednotná definice šikany je velice složitá, jelikož vnímání každého individua se liší.Jednání, které je pro jednoho člověka neškodné, může mít na jiného velký vliv a negativnídopad. Všeobecně však lze říci, že se jedná o chování, které je vymezeno rolí agresora(jedince, nebo skupiny, která je subjektem agrese) a rolí oběti (objektu agrese). Toto chováníoběti způsobuje psychické a nezřídka i fyzické poškození. Výskyt šikany můžeme zaznamenat na nejrůznějších místech, v nejrůznějším věkuapod. „Začíná v rodině, mezi sourozenci, pokračuje ve školce a v dalších školách, (bullying),v zájmových skupinách, na vojně, v zaměstnání (mobbying) v partnerských vztazích (domesticviolence), v nemocnicích, například psychiatriích, mezi nájemníky domu a končí třebatýráním seniorů v rodině nebo v domově důchodců.“ (Kolář 2005: 17) Prostředí, v němž se však šikana objevuje velmi často, je školní třída. Ta má svéjedinečné místo v životě každého, kdo prochází vzdělávacím systémem. Zároveň se vyznačujesadou specifických znaků. Milan Nakonečný (1999) třídu definuje jako malou skupinu. Tvoříji osoby, jež spolu navzájem komunikují a jsou formálně nebo neformálně integroványspolečným cílem.
  3. 3. Jak uvádí Došlík (2011), v samotné třídě se role jednotlivců dále dělí do skupin, podle svýchmožností a postavení. Studenti, kteří nejsou zapojeni v žádné ze skupin, stojí na periferii prosvou výlučnost, nepřizpůsobivost. Zbytek skupiny je poté nechce přijmout.Kolář (2005) šikanování dělí do dvou základních skupin. První z nich lze nazvat pojmemverbální šikanování, zahrnující především verbální agresi (jako je urážení cti). Druhouskupinu poté tvoří projevy šikanování fyzického, kam můžeme zařadit fyzické násilí,omezování svobody apod.Podle Koláře je však toto rozdělení neúplně a proto nabízí podrobnější výklad. Fyzickéšikanování lze rozdělit na přímé aktivní – jedná se o bití, způsobující oběti fyzickou bolest azranění. Oproti tomu nepřímé aktivní je zprostředkované, agresor se na násilí nepodílí sám,je vykonáno prostřednictvím jiných osob, které jsou agresorovi podřízené. Další druhfyzického šikanování je pasivní přímé, které spočívá v zamezení oběti vykonávat nějakoučinnost, a pasivní nepřímé, kdy agresor odmítá splnit požadavky oběti.Verbální šikanování lze rozdělit obdobně. Verbální aktivní přímé zahrnuje nadávání, urážení,zesměšňování apod. Pro aktivní nepřímé je typické například rozšiřování pomluv.Pasivní přímé zahrnuje např.: neodpovídání na pozdrav, otázky. Při pasivní nepřímé verbálníšikaně se spolužáci nezastanou oběti, pokud je neprávem obviněna z něčeho, co udělali jejítrýznitelé apod. (Kolář 2005: 32)V přirozeném kolektivu se tyto formy vždy překrývají a nelze je jasně oddělit. Ačkoliv se zdá,že fyzické šikanování způsobuje oběti větší újmu, nelze to s určitostí říci. Mnohé oběti vícetrpí právě šikanou verbální, která má pro ně dalekosáhlé psychické následky.Pro jednodušší rozpoznání možnosti, že je dítě obětí šikany, lze uvést příklady z praxe, kteréby měly sloužit jako varovné signály:11 Jak poznám, že mi šikanují dítě?. Minimalizace šikany: Informační portál o šikaně na školách [online]. 2008[cit. 2013-01-05]. Dostupné z: http://www.minimalizacesikany.cz/chci-se-dozvedet/261
  4. 4. Za dítětem nepřicházejí domů spolužáci nebo jiní kamarádi.Dítě nemá kamaráda, s nímž by trávilo volný čas, s nímž by si telefonovalo apod.Dítě není zváno na návštěvu k jiným dětem.Nechuť jít ráno do školy (zvláště když dříve mělo dítě školu rádo).Dítě odkládá odchod z domova, případně je na něm možno při bedlivější pozornosti pozorovatstrach.Dítě nechodí do školy a ze školy nejkratší cestou, případně střídá různé cesty, prosí o dovoz čiodvoz autem.Dítě chodí domů ze školy hladové (agresoři mu berou svačinu nebo peníze na svačinu).Usíná s pláčem, má neklidný spánek, křičí ze snu, např. "Nechte mě!"Dítě ztrácí zájem o učení a schopnost soustředit se na ně.Dítě bývá doma smutné či apatické nebo se objevují výkyvy nálad, zmínky o možnésebevraždě.Odmítá svěřit se s tím, co je trápí. Podle Fojtíkové (2000) existují rozdíly v průběhu šikanování, které se významně lišíse podle typů škol. Na učilištích či základních školách mají zpravidla těžší průběh, mírnějšíprůběh mívají na gymnáziích. Největší riziko vzniku šikany je v místech, kde se uplatňujetradiční způsoby pedagogické práce s autoritativním přístupem k žákům. Jelikož je zde přísněoddělena sféra působení dospělých a svět dětí, učitelé se často domnívají, že problém se najejich škole nevyskytuje. Podle současných průzkumů je však šikanou postiženo asi dvacetprocent skupin na českých školách, což znamená asi 300 tisíc dětí, které jsou vystavenyšikaně.Závěr Cílem této práce bylo nastínit problematiku šikany ve školním prostředí a popsat jejínejvíce typické znaky a projevy. Věřím, že poskytla čtenáři přehledný obrázek o podobě aformách šikanování a osvětlila znaky, podle nichž lze hrozbu šikany lépe odhalit.
  5. 5. Literatura a elektronické zdroje:FOJTÍKOVÁ, Zuzana. Nebezpečná epidemie - šikana: Cyklus s dr. Kolářem o šikaně. Rodinaa škola časopis pro rodiče vyd. Ministerstvo Skolství. 2000, č. 3. ISSN 0035-7766.KOLÁŘ, Michal. Bolest šikanování. Vyd. 2. Praha: Portál, 2005, 256 s. ISBN 8073670143.NAKONEČNÝ, Milan. Sociální psychologie. Vyd. 1. Praha: Academia, 1999, 287 s. ISBN8020006907.DOŠLÍK, Ondřej. 2011. Sociální klima školy a školní třídy.[online]. [cit. 5.1.2013 ]. Dostupnéz: http://zip.skauting.cz/Došlík_Ondřej_Socialni%20klima%20tridy.pdfJak poznám, že mi šikanují dítě?. Minimalizace šikany: Informační portál o šikaně naškolách [online]. 2008 [cit. 2013-01-05]. Dostupné z:http://www.minimalizacesikany.cz/chci-se-dozvedet/261Anotace: Práce pojednává o fenoménu šikanování v prostředí českých středních škol, ale jemožné ji aplikovat na jakoukoliv vzdělávací instituci, či jiná riziková místa. Shrnuje poznatkyohledně projevů a znaků šikany. Jejím cílem je utvořit ucelený obrázek o podobě této formynásilí. Práce se opírá především o poznatky Michala Koláře, významného českého etopeda apsychoterapeuta, který se problému věnuje už více než dvacet pět let, a který vytvořil takéoriginální teorii a metodiku diagnostiky a léčby školního šikanování a zaměřuje se také namodulové výcvikové kurzy pro pedagogy.Klíčová slova:Šikana, šikanování, oběť, agresor, Kolář, verbální šikana, fyzická šikanaArgumentace: proč jsem zvolila toto téma? Může se zdát, že problematika šikany je tématem řešeným poměrně často, avšak stálemu není věnován dostatečný prostor. Důkazem je fakt, že více než čtvrt milionu dětí v ČR jekaždým dnem vystaveno tomuto násilí. Věřím proto, že každá práce, která rozšíří povědomí oproblému, může někomu potenciálně pomoci. Téma zapadá do kontextu mého studiapsychologie, zároveň je mi blízké především z důvodu několikaleté praxe v programu PEER,věnovanému prevenci sociálně patologických jevů na školách. Během tohoto působení jsemse s problémem šikany až příliš často setkávala tváří v tvář. V práci jsem využila kvalitníliteraturu, a opírala jsem se o poznatky skutečných odborníků.Proč považuji zdroje za relevantní?FOJTÍKOVÁ, Zuzana. Nebezpečná epidemie - šikana: Cyklus s dr. Kolářem o šikaně.- článek je zajímavý- odkazuje na Koláře (což je odborník)
  6. 6. - časopis je pod dohledem Ministerstva Školství- neobsahuje chyby- je objektivníKOLÁŘ, Michal. Bolest šikanování.- Autor je podle mě největší odborník na dané téma v ČR- Vydal velké množství publikací, článků a monografií- Zabývá se fenoménem už asi 15 let- Kniha je odborná, opírá se o praxi- Odkazuje na ni mnoho jiných autorůNAKONEČNÝ, Milan. Sociální psychologie.- autor je známý odborník a má dobrou pověst- odkazuje na ni mnoho autorů a vyučujících- je přehledná a má přiměřený rozsah J- je to povinná literatura- věnuje se široce problematiceDOŠLÍK, Ondřej. 2011. Sociální klima školy a školní třídy.- autor odkazuje na známé autory- obsahuje zajímavé originální myšlenky- prošla kontrolou a hodnocením- je přehledná- neobsahuje chybyJak poznám, že mi šikanují dítě?. Minimalizace šikany: Informační portál o šikaně naškolách [online].- věnuje se problematice a dobře pokrývá téma- je aktuální- vypadá věrohodně- neobsahuje chyby- je přehledná

×