Argumentace ivt

  • 100 views
Uploaded on

 

  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Be the first to comment
    Be the first to like this
No Downloads

Views

Total Views
100
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0

Actions

Shares
Downloads
0
Comments
0
Likes
0

Embeds 0

No embeds

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
    No notes for slide

Transcript

  • 1. ARGUMENTACE:Tato část práce je součást mé BP s názvem Názor mladých ţen na narození postiţenéhodítěte. Tento výňatek je z kapitoly pojednávající o matkách a jejich ţivotním stylu. Tuto prácipíši na katedře Speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě. Toto téma jsem si vybrala,protoţe v příbuzenstvu se nám narodilo postiţené dítě a jelikoţ se to objevilo u mé babičkytak je tu určitá hrozba i u jejích vnoučat. Rozhodla jsem se proto psát práci, která se tétotématiky bude blízce dotýkat, přesto, ţe pro mnoho lidí je toto téma velice nepříjemné, čivelice těţké posuzovat. Tím ale netvrdím, ţe pro mě není. Název práce není definitivní a stálepřemýšlím, jak jej upravit pro lepší vystiţení daného tématu.NÁZEV:ŢIVOTNÍ STYL MLADÝCH ŢEN (POTENCIONÁLNÍCH MATEK)ANOTACE:Jak jiţ bylo v argumentaci popsáno, jedná se o část bakalářské práce, v které se zabývámnázorem zatím bezdětných ţen na narození postiţeného dítěte. Tento konkrétní vybraný textse týká ţivotního stylu ţen. Zabývá se otázkou zdraví, zmiňuje definici zdraví, a popisujejednotlivé sloţky, které se podílejí na zdravém ţivotním stylu. Svůj ţivotní styl můţemeovlivnit mnoha faktory a především svým vlastním jednáním. Dostatek spánku, ţivot bezalkoholu, drog a cigaret jsou některé z důleţitých podmínek pro to, abychom mohli tvrdit, ţeţivotní styl podléhá zdravému stylu. Měli bychom si vlastně uvědomit, ţe zdraví není jen našeosobní věc, ale i záleţitost celé společnosti, zvláště pokud se chystáme přivést na svět novýţivot.KLÍČOVÁ SLOVA:Zdraví, styl, ţivot, onemocnění, spánek, alkohol, stres, kouření, vliv, ţivotosprávaODBORNÝ TEXT:Zdravým ţivotním stylem můţeme ovlivnit celý náš ţivot, zdraví a s tím spojený věk, kteréhose doţijeme, kvalitu našeho ţivota, kvalitu vyuţití našeho volného času a mnoho dalšího.Nelze ovlivnit rozvoj a vznik některých onemocnění, ale můţeme se alespoň pokusit být za
  • 2. své zdraví zodpovědní a vyvarovat se onemocněním pramenícím z nezdravého způsobuţivota. Nejdříve si definujme, co to znamená být zdravý.Definice zdravíNabízí se tu známá definice zdraví podle WHO z roku 1980, která zní: Zdraví je stav úplnétělesné, psychické a sociální pohody (Slowík, J. 2007). Zdraví svoje vlastní a svých blízkýchsi přeje kaţdý člověk, a to zdravý i nemocný. Zdraví přejeme k novému roku, k narozením,svátku, připíjíme na zdraví. Mnohdy uţ ani nepřemýšlíme nad tím, co znamená a ztrácí pronás ten správný význam. Aţ v době, kdy se setkáme s chorobou, nám dojde, jakou cenu mázdraví. Zdraví nemá cenu jen přát sobě či ostatním, je důleţité pro něj i něco udělat a obětovata snad i pomoc lidem, kteří nemají štěstí být zdraví. Je důleţité zdraví chápat jako záleţitostindividuality, ale má i hodnotu společenskou. To znamená, ţe dobré zdraví slouţí k rozvojispolečnosti, jak z hlediska sociálního tak společenského (Čevela, R. Čeledová, L., Dolanský,D. 2009).Největší podíl na našem zdraví má spánek či odpočinek, pohyb, strava, uţívání dnes běţněakceptovaných drog jako je alkohol, cigarety, a v neposlední řadě je tu stres. Všechny tytozmíněné poloţky tvoří náš ţivotní styl ať jiţ zdravý či nezdravý a jsme většinou schopní jeurčitým způsobem ovlivňovat tak, abychom mohli být, co nejzdravější.Zde je ukázka, kolik procent žen z celkového počtu 49 žije zdravě. Snažíte se žít zdravě? 14% ano ne 86% Graf č. 1
  • 3. SpánekV dnešní době hodně bojujeme s nedostatkem spánku. Spánek a odpočinek je nezbytný prokaţdého člověka pro to, aby byli schopní pracovat, soustředit, ale i proţívat běţný den.S nedostatkem spánku souvisí například přemíra hluku v prostředí, v kterém se běţněpohybujeme, ale i to, ţe náš přirozený biologický rytmus je narušován. Nedostatek spánkumůţe pramenit z nemoţnosti si vyhradit čas pro spánek nebo stres, který nás vyčerpává,oslabuje a nedovoluje spánek. Pokud dostatečně neodpočíváme, můţe vzniknout chronickáúnava, která je typická tím, ţe bolí hlava, přítomností deprese, nebo nespavostí. Pro člověka jeideální délka spánku mezi 6 a 8 hodinami.AlkoholJe potvrzeno, ţe větší mnoţství alkoholu má škodlivý vliv na zdraví, ačkoli problematika pitíalkoholu můţe být velice kontroverzní. Otázkou zůstává, jestli je přiměřené pití alkoholupovaţováno za součást zdravého ţivotního stylu. Pití alkoholu v těhotenství je striktnězakazováno, i kdyţ není potvrzen negativní vliv pití malého mnoţství alkoholu na plod.Přesto se doporučuje alkoholu zcela vyhýbat, nejen v nejčasnější týdnech otěhotnění, kdy jealkohol nejnebezpečnější. Obecně platí, ţe alkohol působí na zdraví nejhůře, čím vyšší dávkydostáváme. Můţe způsobit hypertenzi či různé druhy rakoviny. Nejlépe snášen je alkohol,pokud je spojen s konzumací jídla a to jen v omezeném mnoţství, které je pro ţeny opolovinu niţší neţ pro muţe. Doporučená maximální denní dávka je stanovena na jednujednotku pro ţeny, coţ odpovídá polovině dvanáctistupňového piva.KouřeníKouření cigaret je špatné pro zdraví celkově, proto je dobré se mu vyhnout jak v aktivní tak iv pasivní podobě. Přes tento fakt stoupá počet mladých kuřáků, ale i kuřaček, které sineuvědomují, jaké riziko tento zlozvyk představuje. Bylo prokázáno, ţe cigarety zvyšujívýskyt kardiovaskulárních onemocnění a s tím spojený zvýšený výskyt infarktu myokardu ukuřáků. Navíc je tu rozdíl mezi škodlivostí, která hrozí ţenám a muţům. Ţeny zaţívají horšídopady na své zdraví, protoţe tu existuje moţný antiestrogenový efekt, coţ sebou přinášídřívější příchod menopauzy, větší výskyt osteoporozy anebo indukce1 estrogenmetabolizujících enzymů (Mandovec A. 2008, s. 39-41). Zvyšuje se i pravděpodobnostprodělání mozkové mrtvice, kdy četnost prodělání mrtvice je přímo propojena s počtemvykouřených cigaret. Studie prokázaly, ţe muţi a ţeny jsou silně ohroţovány nebezpečnými1 součást procesu vedoucího k diferenciaci buněk a tkání
  • 4. vlivy kouření (Křivohlavý, J. 2002). Pasivní kouření negativně ovlivňuje zdraví nekuřáků a topředevším, pokud mu jsou vystaveni dlouhodobě. Následkem pasivního kouření je 5x vyššípravděpodobnost onemocnění rakovinou plic. Pokud se jedná o těhotnou ţenu, která kouří,tak svým nezodpovědným chováním neohroţuje jen sebe, ale i její vyvíjející se plod.Charakteristickým rysem dítěte, které se rodí matkám, aktivním kuřačkám, je dítě s menšíporodní váhou neţ dítě neovlivněné kouřením. Obecně se doporučuje kouření zanechat dříve,neţ dojde k rozvoji zmíněných či jiných onemocnění souvisejících s kouřením. V současnédobě existuje mnoho prostředků pro odvykání, jako jsou náplasti, ţvýkačky a jiné (M., Štejfa2007).StresStres nebo jinými slovy napětí působí na člověka negativním způsobem, především pokud jemu člověk vystaven po dlouhou dobu, často, nebo je příliš intenzivního charakteru. Existuje istres, eustres, který je pozitivní a který nám pomáhá aktivizovat naše síly a zlepšovat nášvýkon. Zdrojem negativního stresu, distresu, můţe být špatné ţivotní prostředí, nesprávnáţivotospráva, coţ se týká především nedostatku spánku nebo problémy ve vztazích, či určitésubjektivní problémy (J. Křivohlavý 2002). Těţké stresy jsou v těhotenství povaţovány zavnější teratogenní vlivy, které mohou působit zdravotní komplikace plodu (P. Kuchynka2007). Stres je dále spojován s moţností předčasného porodu u těhotných ţen (A. Roztočil2008). To, jestli je stres odpovědný za sníţenou imunitní obranu lidského organismu, senemůţe jistě potvrdit, ale touto otázkou se zatím výzkumy zabývají (Asbjørn. O., Lilleba, B.2010).ZDROJE:SLOWÍK, Josef. Speciální pedagogika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007. ISBN 80-247-1733-6.KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Psychologie nemoci. Vyd. 1. Praha: Grada, 2002, 198 s. ISBN 80-247-0179-0.ČEVELA, Rostislav, Libuše ČELEDOVÁ a Hynek DOLANSKÝ. Výchova ke zdraví prostřední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 108 s. Sestra. ISBN 978-802-4728-605.Všechny zdroje jsou kniţního rázu, neboť jsem jiné, které by se zabývaly, touto tematikounepouţila. Protoţe jsou to knihy, tak jsem si jista, ţe všechny zdroje jsou kvalitní a relevantní.