ARGUMENTACETéma schizofrenie mne zaujalo proto, že je jako psychické onemocnění víceméně stále zahalenorouškou tajemství. ...
VÝSKYT A PŘÍČINY VZNIKU                    SCHIZOFRENIE                               VÝSKYT SCHIZOFRENIE      Schizofreni...
ZMĚNY VE STRUKTUŘE A FUNKCÍCH MOZKU     Odchylky genetické informace se mohou projevit určitou změnou ve struktuřei funkcí...
zranitelní a často nejsou schopni zvládat ani běžné situace. Zátěží, která vyvolá chorobnoureakci, může být cokoli nového ...
ZDROJEVÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. Vyd. 3., rozš. a přeprac. Praha:Portál, 2004, 870 s. ISBN ...
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Zaverecny ukol

164

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
164
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Zaverecny ukol

  1. 1. ARGUMENTACETéma schizofrenie mne zaujalo proto, že je jako psychické onemocnění víceméně stále zahalenorouškou tajemství. Nejen že není úplně určena příčina této nemoci, objevují se i názory, kteréschizofrenii považují za skupinu poruch, které spolu nesouvisejí. Nicméně jako biložku agenetičku mne nejvíce zajímají biochemické pochody v mozku a zejména genetické predispozice,čemuž jsem se rozhodla věnovat v této práci. ANOTACEText se věnuje výskytu a příčinám vzniku schizofrenie jako psychotického onemocnění. V prvníčásti stručně uvádí výskyt v dnešní populaci a porovnává tyto rozdíly. V další části se zabývápříčinami výskytu, jako první zmiňuje genetické predispozice, kterým dává velkou váhu, aukazuje změny ve struktuách a funkcích mozku, které mohou být následkem i důsledkem. Vposlední části se dostalo pozornosti také vnějším faktorům. KLÍČOVÁ SLOVASchizofrenie – psychotické onemocnění – genetika – prevalence – mozek - neuropřenašeče
  2. 2. VÝSKYT A PŘÍČINY VZNIKU SCHIZOFRENIE VÝSKYT SCHIZOFRENIE Schizofrenie postihuje přibližně 1 % populace, obě pohlaví přibližně stejně. Výskyt zůstáváv průběhu času neměnný a s menšími výjimkami je na celém světě stejný. Byly sice popsányurčité rozdíly v různých geografických oblastech a různých kulturních podmínkách, pokud všakbyla použita přísnější kritéria, proměnlivost se snížila. Ve studiích World Health Organization(Světová zdravotnická organizace) je výskyt podobný v různých zemích. U mužů je začátek nejčastější v pozdní adolescenci, tedy mezi 15. a 25. rokem, u ženschizofrenie začíná v průměru o několik let později, mezi 25. a 35. rokem. Ženy mají takémírnější formu onemocnění, lehčí průběh, lépe reagují na léčbu, jsou méně často hospitalizoványa lépe sociálně fungují než muži. Schizofrenní porucha je diagnostikována zhruba u 25 % psychiatrických hospitalizacía 50 % přijetí do psychiatrických zařízení za rok. Onemocnění má sklon k chronickému průběhua často vede k trvalé invaliditě, v celosvětovém měřítku patří mezi deset nejvýznamnějšíchpříčin úplné invalidity. PŘÍČINY VZNIKU Přesná příčina vzniku schizofrenie není jednoznačně určena, důvodem je předevšímskutečnost, že jde spíše o skupinu poruch, které se v mnoha projevech shodují. Lze tedypředpokládat, že její vznik ovlivní více faktorů. Jde zejména o soubor dědičných dispozic,vývojově podmíněných změn a vnějších podnětů. DĚDIČNOST Výsledky genetických zkoumání rodin a dvojčat ukazují, že genetické faktory hrajíu všech schizofrenních poruch významnou roli. Není ovšem zatím určeno, o jaký typ dědičnostijde, dispozici ke vzniku této choroby mohou vytvářet různé geny, může se na ní spolupodíleti větší množství genů.
  3. 3. ZMĚNY VE STRUKTUŘE A FUNKCÍCH MOZKU Odchylky genetické informace se mohou projevit určitou změnou ve struktuřei funkcích mozku, která vede ke vzniku psychických příznaků. Genetickou podmíněnost těchtozměn potvrzuje častý výskyt podobných změn u příbuzných schizofreniků. U nemocných schizofrenií byly zjištěny abnormality ve struktuře mozku, které zákonitěvedou i k narušení jeho funkcí. Mozek těchto lidí mívá menší hmotnost, ta je dána předevšímpoklesem objemu mozkové kůry, který však postihuje jen některé oblasti mozku. Příčinouzmenšení objemu není úbytek počtu neuronů v různých vrstvách mozku, ale menší početsynapsí. Vzhledem k charakteru změn struktury mozku se předpokládá, že jde o vývojovouporuchu. Tyto strukturální změny se častěji objevují v levé hemisféře, která dozrává o něcopozději. Příčiny těchto změn nemusí být jen genetické, narušení struktury a funkce mozku, kterélze považovat i za příčinu vzniku různých psychických příznaků, může vzniknout i jako důsledekpoškození v prenatálním období. Není ovšem jasné, zda jsou tyto odchylky typické jen proschizofrenii, či zda je lze chápat jako obecné rizikové znaky, které se mohou projeviti jinými psychickými onemocněními. U nemocných schizofrenií byly také zjištěny biochemické odchylky, které jsou projevemodlišného metabolismu mozku. Významným důsledkem dysfunkce neuropřenašečů je narušeníinformačního přenosu. Může jít o nefunkční propojení nebo o rozpojení oblastí, které by naopakspojeny být měly. Odchylky ve funkcích neuropřenašečů byly zjištěny v různých oblastechmozku. Dnes se předpokládá, že tak závažné a různorodé duševní onemocnění, jako jeschizofrenie, je důsledkem narušení funkce většího počtu neuropřenašečů. Není však vyvrácenaani domněnka, že základem schizofrenie je degenerativní změna mozku, ale nálezy, které by proně svědčily, byly nalezeny jen u některých nemocných. VNĚJŠÍ VLIVY I vnější vlivy mohou významně zvýšit riziko schizofrenie. Mezi prenatální vlivy, kterémohou ovlivnit riziko výskytu schizofrenie patří podvýživa matky, chřipkové onemocnění matkyči nedostatek kyslíku, projevují se i porodní komplikace či nízká porodní hmotnost. Větší vlivvšak mají vlivy psychosociálního charakteru, jako například špatná komunikace v rodině, čivystavění posměchu svého okolí v období dětství a dospívání. Ty lze ovšem spíše považovat zavyvolávající podněty, které jedinec nedokáže přiměřeně zpracovat. K příčinám vzniku schizofrenie se také řadí koncept vulnerability (zranitelnosti), kterýpředpokládá zvýšenou citlivost k podnětům především sociálního charakteru, bývá takécharakterizován jako porucha zpracování informací. Takto postižení jednici bývají nadměrně
  4. 4. zranitelní a často nejsou schopni zvládat ani běžné situace. Zátěží, která vyvolá chorobnoureakci, může být cokoli nového nebo odlišného od dosavadního stereotypu. Problém všaknespočívá v zátěži, ale ve způsobu jejího zpracování. Spouštěčem mohou být i drogy či jiné návykové látky.
  5. 5. ZDROJEVÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. Vyd. 3., rozš. a přeprac. Praha:Portál, 2004, 870 s. ISBN 80-717-8802-3Tato kniha mi pro vypracování práce zvolila, protože mi přišla vhodná svou odborností. Pomohlami také rozšířit si obzory o jinných onemocněních a tak si lépe zařadit určité informace.PETERKOVÁ, Michaela. Schizofrenie - Typy schizofrenie, příznaky, příčiny, léčba, onlinepsychotest schizofrenních příznaků. [online]. [cit. 2012-12-20]. Dostupné z:http://www.schizofrenie.psychoweb.cz/Tento web jsem zvolila proto, že nebyl problém dohledat autora a také proto, že podává ucelenéinformace.KOUKOLÍK, František. Schizofrenie. [online]. 1995, roč. 74, č. 4 [cit. 2012-12-20]. Dostupné z:http://www.vesmir.cz/clanek/schizofrenieTento článek jsem použila kvůli tomu, že je z renomovaného časopisu, ale zejména kvůli tomu, žeobsahoval mnoho pro mne zajímavých infromací.

×