Závěrečný úkol KPI
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×
 

Závěrečný úkol KPI

on

  • 203 views

 

Statistics

Views

Total Views
203
Views on SlideShare
203
Embed Views
0

Actions

Likes
0
Downloads
0
Comments
0

0 Embeds 0

No embeds

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Adobe PDF

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

Závěrečný úkol KPI Závěrečný úkol KPI Document Transcript

  • Argumentace Toto téma jsem si vybrala především z důvodu, že studuji Masarykovu univerzituEkonomicko-správní fakultu. I když můj obor se specifikuje na podnikovou ekonomii amanagement, i přesto je makroekonomie velmi zajímavý a také důležitý předmět v mémstudiu. Je jistě zajímavý i pro mnoho lidí, kteří jsou studiem ekonomie nedotčeni, jelikožnezaměstnanost a inflace a jejich spojitost u Phillipsovi křivky souvisí s důležitými aspektyreálného života.Anotace V této práci se zabývám důležitými makroekonomickými aspekty, jako jsounezaměstnanost a inflace. Vysvětluji jejich podstatu a také vzájemný vztah určenýPhillipsovou křivkou, který je podstatný pro ekonomiku států.Klíčová slovaNezaměstnanost, inflace, Phillipsova křivka
  • Vztah nezaměstnanosti a inflaceNezaměstnanost Nezaměstnaný člověk je ten, který je dočasně nebo občasně bez práce, ale tuto práciaktivně hledá. V České republice se tito lidé hlásí a evidují na Úřadech práce a sociálníchvěcí, které se snaží práci nezaměstnaným lidem najít. Od nezaměstnanosti se odvíjí míranezaměstnanosti, která se vypočítá podílem mezi počtem nezaměstnaných a ekonomickyaktivním obyvatelstvem, což jsou zaměstnaní a nezaměstnaní lidé v produktivním věku, tentopodíl se vynásobí 100, abychom míru zjistili v procentech. Měření míry nezaměstnanosti je napohled jednoduché, ale není tomu tak. Někdy se zaměňují nezaměstnaní za ekonomickyneaktivní obyvatelstvo. Jsou sice evidování na Úřadu práce a sociálních věcí, ovšem o prácinestojí. Nezaměstnanost se stává značným problémem, když trvá dlouhodobě, krátkodobánezaměstnanost je především způsobena hledání lepšího zaměstnání a v míře nezaměstnanostinení významným procentem. Opakem je dlouhodobá, která je problematičtější a takénejčastější. Tato nezaměstnanost je způsobena převisem poptávky práce nad nabídkou.1 Míra nezaměstnanosti by se měla pohybovat kolem 5 %, ovšem v době krize jsou čísladaleko vyšší. V České republice se obecná míra nezaměstnanosti pohybovala v roce 2009okolo 6,7%, v roce 2010 7,3%, v roce 2011 6,7% a v roce 2012 činila 8,7%. Tyto hodnotyjsou zprůměrovány, liší se podle krajů. Největší nezaměstnanost pro rok 2012 s necelými 14%byla v Ústeckém kraji, nejmenší pak s 4,4% v Praze.2 Inflace U inflace se definice nevleze na jeden řádek. Dá se vyjádřit cenovou hladinou ahodnotou peněz. Tedy když cenová hladina roste, hodnota peněz klesá, což znamená, že zastejné množství peněz, si koupíme méně zboží a naopak. Když cenová hladina klesá, hodnotapeněz roste, z čehož vyplývá, že za stejné množství peněz si koupíme více zboží. Hodnotu peněz určuje nabídka a poptávka. Inflaci, kterou měříme především nejvícepoužívaným Indexem spotřebitelských cen, poté deflátorem HDP či dalšími indexy jako index1 MANKIW, N. Gregory – Zásady ekonomie. 1. Vyd. Praha: Grada, 2000. 768 s. ISBN 80-7169-891-1. Kapitola 26,Přirozená míra nezaměstnosti, s. 548-564.2 Czso.cz[online].c2012, [cit. 2013-01-01]. Makroekonomické údaje. Dostupné z:<http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje>
  • cen výrobců, index průmyslových cen atd., rozlišujeme na různé druhy inflace –poptávkovou, nabídkovou, importní. Poptávkovou inflací se rozumí situace, kdy potencionální produkt neroste stejným tempemjako agregátní poptávka. Nabídková inflace je situace, kdy aktuální produkt je nižší než potencionální při poklesuagregátní nabídky. U inflace zmíníme i její abnormální hodnoty jako je hyperinflace. Tím rozumíme obrovskézměny cenové hladiny a nabídky peněz. Hyperinflace se stává, když se inflace převýší 50%měsíčně, tím pádem se cenová hladina zvýší více než stokrát za rok. Tato hyperinflace již nastala v minulosti v mnoha státech a to Německu, Rakousku,Maďarsku a Polsku. Dalším příkladem je Srbsko, kde se vláda snažila uhradit poměrnou částsvých výdajů tiskem a dodání do oběhu větší množství peněz. Tím pádem ceny zboží rostlyneskutečnou rychlostí.3 Inflace v České republice v roce 2009 činila 1%, v roce 2010 činila 1,5%, v roce 2011 pak1,9% a v roce 2012 se zvýšila až k 3%. 4 2007 2008 2009 2010 2011 míra nezaměstnanosti 5,3 4,4 6,7 7,3 6,7 míra inflace 2,8 6,3 1,0 1,5 1,9 Zdroj: Vlastní Data: http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje3 MANKIW, N. Gregory – Zásady ekonomie. 1. Vyd. Praha: Grada, 2000. 768 s. ISBN 80-7169-891-1. Kapitola28, Inflace: její příčiny a náklady, s. 590-607.4 Czso.cz[online].c2012, [cit. 2013-01-01]. Makroekonomické údaje. Dostupné z:<http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje>
  • Porovnání nezaměstnanosti a inflace 8 7 6 5 % 4 míra nezaměstnanosti 3 míra inflace 2 1 0 2007 2008 2009 2010 2011 datum Zdroj: vlastníPhillipsova křivka Phillipsovu křivku proslavil roku 1958 ekonom A. W. Phillips článkem vydanýmv britském časopise Economica. V tomto článku byla vysvětlena nepřímá úměrnost inflace anezaměstnanosti. Tedy když byla inflace vysoká, nezaměstnanost byla nízká a naopak. Tatoteorie se velmi rychle rozšířila z Velké Británie i do jiných zemí. Například v USA se toutoteorií zabývali další významní ekonomové jako Paul Samuelson a Robert Solow, kteřípotvrdili tuto teorii na zjištěných ukazatelích v USA. Phillipsovou křivkou se rozumí názorné zobrazení pomocí grafu, kde na ose x je zavedenamíra nezaměstnanosti v % a na ose y míra inflace v % ročně. Dané body na křivce zobrazujímomentální stav ekonomiky dané země a pomocí monetární a fiskální politiky, kterýmiovlivňujeme agregátní poptávku, která má vliv na inflaci, se může stav ekonomiky měnit. V ekonomice musíme rozlišovat krátké a dlouhé období. V dlouhodobém měřítku seněkolik renomovaných ekonomů jako Milton Friedman či Edmund Phelps shodli na tom, žemíra inflace nemůže souviset s mírou nezaměstnanosti, což přineslo své následky. Cožznamená, že Phillipsova křivka je v dlouhém období vertikální. Z toho vyplývá, že míranezaměstnanosti opravdu nezávisí na inflaci, tedy i na růstu množství peněz. Toto tvrzení ovšem neplatí v krátkém období. V krátkém období není křivka vertikální,ale s určitým sklonem. V krátkém období mají totiž změny nabídky peněž vliv nanezaměstnanost, inflace a jiné makroekonomické aspekty. Friedman a Phelps také tvrdili, žesnížení zaměstnanosti pomocí zvýšení inflace, vydrží pouze dočasně, protože senezaměstnanost vrátí na svou přirozenou úroveň. Změnou stavu ekonomiky na Phillipsověkřivce mají také nabídkové šoky. Mezi tyto šoky patřilo i omezení dodávky ropy v roce 1974,
  • která následně způsobila skoro zdvojnásobení ceny. Tyto šoky mají za následek stagflaci,v krátkodobém hledisku to způsobilo zvýšení nezaměstnanosti.55 MANKIW, N. Gregory – Zásady ekonomie. 1. Vyd. Praha: Grada, 2000. 768 s. ISBN 80-7169-891-1. Kapitola33, Vztah inflace a nezaměstnanosti v krátkém období, s. 705-723.
  • Zdroje:MonografieMANKIW, N. Gregory – Zásady ekonomie. 1. Vyd. Praha: Grada, 2000. 768 s. ISBN 80-7169-891-1. Kapitola 26, Přirozená míra nezaměstnosti, s. 548-564.MANKIW, N. Gregory – Zásady ekonomie. 1. Vyd. Praha: Grada, 2000. 768 s. ISBN 80-7169-891-1. Kapitola 28, Inflace: její příčiny a náklady, s. 590-607.MANKIW, N. Gregory – Zásady ekonomie. 1. Vyd. Praha: Grada, 2000. 768 s. ISBN 80-7169-891-1. Kapitola 33, Vztah inflace a nezaměstnanosti v krátkém období, s. 705-723. - tento zdroj jsem si vybrala, protože je – od známého ekonoma, je snadno pochopitelný, je odborný, také aktuální s různými případy z praxeElektronické zdrojeEconomist.com[online].c2012, [cit. 2013-01-01]. Live on the Phillips curve. Dostupné z:<http://www.economist.com/blogs/freeexchange/2012/02/inflation> - tento zdroj jsem si vybrala, protože tento časopis je renomovaný a s kvalitními ekonomickými informace, článek je aktuální, zajímavý a k mému tématu prospěšnýMfcr.cz[online].c2008, [cit. 2013-01-01]. Výzkumná studie. Dostupné z:<http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/NAIRU_a_prirozena_mira_nezamestnanosti_CZ_pdf.pdf> - tento zdroj jsem si vybral, protože stránky Ministerstva financí mají spolehlivé informace, jsou aktuální, věrohodné a psané odborníkyIs.muni.cz[online].c2005/2006, [cit. 2013-01-01]. Inflace, nezaměstnanost a Phillipsovakřivka v ČR Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/53623/pravf_m/kotlan_DP.pdf> - tento zdroj jsem si vybrala, protože diplomová práce byla kladně hodnocená, byla přímo na téma mé práce a po jejím přečtení jsem si ucelila informace potřebné k dopsání práceCzso.cz[online].c2012, [cit. 2013-01-01]. Makroekonomické údaje. Dostupné z:<http://www2.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje> - tento zdroj jsem si vybrala, protože Český statistický úřad má ověřené údaje, je spolehlivý, aktuální a potřebné informace se snadno nacházejí