Závěrečný úkol 362584

252 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
252
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
2
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Závěrečný úkol 362584

  1. 1. Závěrečný úkol – Kurz práce s informacemiZvolila jsem článek s názvem „Absolventi vysokých škol“. Toto téma jsem si vybrala, jelikožje klíčové téměř pro všechny absolventy vysokých škol a dotýká se i osnov mýchstudovaných oborů. Jedná se modifikovaný text, který byl součástí první kapitoly mébakalářské diplomové práce s názvem. Text byl upraven především po rozsahové stránce.AnotacePředložený text pojednává o zvyšujícím se počtu absolventů a jejich místě na pracovním trhu.Dostupnými statistikami poukazuje na vzestupný trend a možná úskalí vzrůstajícího počtuabsolventů vysokých škol, kterými je např. opouštění oboru či častá překvalifikovanostzaměstnanců. Cílem textu je apelovat na budoucí studenty vysokých škol k pečlivému výběrusvého studijního oboru a stupně vzdělání.Klíčová slovaAbsolvent, trh práce, vzdělání, investice do vzdělání
  2. 2. Absolventi vysoké školy Status absolventa je vymezen Zákoníkem práce č. 262/2006 Sb. §229, přičemž pro účelytohoto zákona je definován jako „zaměstnanec vstupující do zaměstnání na práci odpovídajícíjeho kvalifikaci, jestliže celková doba jeho odborné praxe nedosáhla po řádném (úspěšném)ukončení studia (přípravy) 2 let, přičemž se do této doby nezapočítává doba mateřské neborodičovské dovolené.“ Počty absolventů VŠ na trhu práce se v čase mění. Absolventi VŠ tvoří čím dál většískupinu populace, jejich zvyšující se počet je ovlivněn poptávkou po kvalifikované pracovnísíle na pracovním trhu. Podle dostupných statistik spějeme ke vzdělanostní společnosti1.Proměny ve struktuře vzdělaných osob jsou znázorněny v následujícím grafu.Graf č. 2: Obyvatelstvo ve věku nad 15 let a nejvyššího dosaženého vzdělání v ČR2 Zdroj: ČSÚ, Trh práce, 2010a V České republice jsou ve srovnání s jinými zeměmi počty absolventů VŠ poměrně nízké.Ovšem při prostudování dostupných statistik (OECD, 2011) lze konstatovat, že jejich nárůstje opravdu markantní. Jestliže podobným tempem poroste jejich počet i v dalších letech,zanedlouho jejich procentuální počet bude stejný jako v jiných vyspělejších evropskýchstátech a to přesto, že i tam dochází k nárůstu absolventů. V České republice v r. 1999 bylcelkový počet absolventů VŠ 24.173, o pět let později se počet zdvojnásobil a v r. 2009dosahoval již počtu 88.483 (OECD, 2011).3 Vzdělání je žádanou externalitou ze strany poptávky a důležitým prostředkem směny proabsolventy. V současnosti je vysokoškolské vzdělání (vysokoškolský titul) pro absolventyvýhodou, ovšem je nutné podotknout, že takové nárůsty vzdělaných osob mohou na trhu prácezpůsobit situaci, kdy titul sám o sobě nebude mít velkou vypovídající hodnotu o výši lidskémkapitálu jedince. Uspět v takové konkurenci, může uchazeč jen v případě, že obsahem jehokapitálu budou takové schopnosti, které jsou pro výkon povolání důležité, a zároveň jiminebude disponovat jeho konkurence. Na podobnou situaci poukazuje teorie kredencialismu, ta1 Pojem vzdělanostní společnost je užíván Kellerem a Tvrdým (2008, s. 9).2 ISCED 5,6 – terciární vzdělání, ISCED 3a – středoškolské vzdělání s maturitou, ISCED 3b,c – středoškolskéodborné vzdělání bez maturity, ISCED 1,2 – základní vzdělání3 Uvedené počty se snaží demonstrovat rozrůstající se zájem o terciární vzdělání, jsou uvedeny záměrně bezohledu na stupeň vzdělání. Neboť v průběhu času se čím dál méně objevují magisterské obory, tento fakt mázásadní vliv na skoro desetinásobný výskyt bakalářského vzdělání v uvedených letech (po přibližném odhadu nazákladě grafu v příloze č. 2, počet absolventů bakalářského stupně: r. 1999 – 5.800, r. 2009 – 55.000).
  3. 3. uvádí, že se mladí lidé, pro zvýhodnění svého uplatnění na trhu práce, snaží získat certifikáty,jejichž hodnota následně paradoxně klesá (VÚOŠ, 2000). Z toho plyne, že investice do vzdělání nemusí být vždy výhodná. Cena, kterou se dajíkalkulovat náklady za studium na vysoké škole4, nepředstavuje finanční prostředkyinvestované do bydlení, jídla apod., neboť tyto potřeby je nutné uspokojovat i bez studia, alenejvětším „nákladem příležitosti“ (to, čeho se musíme vzdát pro získání dané věci) je čas,který by jedinci jinak pravděpodobně věnovali zaměstnání, ve kterém by získali mzdu a novézkušenost (Mankiw, 1999, s. 33). Čas v některých případech představuje dobu, za kterou bybyl jedinec schopen zvýšit svůj kapitál jiným, výhodnějším a efektivnějším způsobem. Proto je třeba investici do vzdělání pečlivě zvážit, zaměřit se na uplatnění oboru v praxia na posouzení vlastních schopností pro výkon vybrané profese. Dle výsledků výzkumuprováděného Kellerem a Tvrdým (2008, s. 55) lze pozorovat, že největší motivací ke studiu jezájem o studovaný obor, bez ohledu na uplatnění oboru. Uplatnění oboru považuje za zásadnípouze čtvrtina dotazovaných, celá třetina ho nepovažuje vůbec za důležitý. Vliv na regulacioborů a stupně vzdělání má neviditelná ruka trhu, jejím hnacím motorem je v tomto případěovšem zdravý úsudek uchazečů ve výběru studia na vysoké škole. Pokud uchazeči nezvážívýběr svého oboru a stupeň vzdělání v závislosti na potřebách trhu, bude docházet k přebytkuči k nedostatku pracovních sil v určitých odvětvích. To povede ke dvěma případům, vekterých se stává investice do vzdělání méně výhodnou. Prvním případem je situace, kdy si jedinec nalezne takové pracovní místo, na kterém bystačila nižší úroveň vzdělání nebo jiná, často nižší kvalifikace. Tento stav je interpretovánjako problém překvalifikovanosti (Keller, Tvrdý, 2008, s. 65). Podle průzkumu uplatněníabsolventů MU v praxi v letech 1993-2008 působí cca 9,5 % absolventů VŠ na pracovníchmístech, na kterých není vyžadováno VŠ vzdělání (Nekuda, Sirovátka, 2010, s. 54). Kroměproblému překvalifikovanosti se ve společnosti vyskytuje jev, kterým je uplatnění absolventůmimo studovaný obor, u absolventů bakalářského stupně VŠ je to kolem 14 %. Hlavnímdůvodem je skutečnost, že práci ve svém oboru nezískali. Podle dalších výsledků výzkumuzaměstnání mimo vystudovaný obor následně snaha o uplatnění v oboru klesá a častoutendencí je studovaný obor opouštět (Zelenka, 2008, s. 84-91). Považuji za důležité podotknout, že v roli vysokoškolského absolventa se vyskytne téměřkaždý student vysoké školy, jistě každý má své přednosti a má co svému potencionálnímuzaměstnavateli nabídnout. Nedostatek praxe může představovat pro přijetí absolventa na4 Na základě této myšlenky lze hodnotit výhodnost i jiné činnosti – absolvování kurzů neformální nabídky apod.
  4. 4. pracovní místo problém, ale ve většině případů ne natolik závažný, aby jej nebylo možnékompenzovat jinými přednostmi.
  5. 5. Použité zdrojeKELLER, Jan; TVRDÝ, Lubor. Vzdělanostní společnost?: Chrám, výtah, pojišťovna.Praha: Sociologické nakladatelství, 2008. 183 s. ISBN 9788086429786.MANKIW, N. Gregory. Zásady ekonomie. Praha: Grada, 1999. 763 s. ISBN 8071698911.NEKUDA, Jaroslav; SIROVÁTKA, Tomáš. Uplatnění absolventů Masarykovy univerzity 2007-2008 vpraxi. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 83 s. ISBN 9788021051706.ZELENKA, Martin. Přechod absolventů škol ze vzdělávání na pracovní trh. Praha: UniverzitaKarlova, 2008. 99 s. ISBN 9788072903726.Internetové zdrojeEducation Database: Graduates by field of education. In: OECD.StatExtracts [online]. 2011 [cit. 2012-02-02]. Dostupné z: http://stats.oecd.org/BrandedView.aspx?oecd_bv_id=edu-data-en&doi=data-00207-eTrh práce 2010 [online]. ČSÚ: 2010a [cit. 2012-04-04]. Dostupné z:http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/trh_prace_v_cr/$File/trh_prace.pdfZpravodaj výzkumného ústavu odborného školství [online]. VÚOŠ: 2000, č. 1. [cit. 2012-04-03].Dostupné z: http://www.nuov.cz/uploads/Periodika/ZPRAVODAJ/2000/ZP0001a.pdfLegislativní dokumentyZákoník práce. In: http://www.sbirkazakonu.info/zakonik-prace/. 2006, č. 262.

×