Iss vesmírná laboratoř

311 views
238 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
311
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
4
Actions
Shares
0
Downloads
1
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Iss vesmírná laboratoř

  1. 1. ISS: vesmírná laboratoř Vlastimil Pohajda 356942 Brno 2013
  2. 2. Anotace:Článek se stručně zabývá vývojem Mezinárodní kosmické stanice ISS. Autor v článkupopisuje postup prací na vesmírné stanici od prvopočátku po současnost. Snaží se násseznámit se s jednotlivými hlavními moduly a pokouší se nám sdělit ve stručnosti jejichfunkci. V závěru se snaží zhodnotit význam této umělé družice obíhající kolem planety Země.Klíčová slova:Mezinárodní kosmická stanice, vesmír, modulArgumentace pro výběr tématu:Toto téma jsem si vybral proto, že je mi blízké jak mým studiem (jsem studentem geografie),tak také mým velkým koníčkem, kterým je astronomie. Když jsem byl mladší, tak jsemnavštěvoval astronomický kroužek, kde jsme se o těchto věcech zábavnou formou učili a vemně to dodnes zůstalo. Název jsem zvolil takový, protože Mezinárodní kosmická stanice jevlastně jednou velkou laboratoří obíhající na orbitě Země.ISS: vesmírná laboratořMezinárodní kosmická stanice (ISS) je v současné době jedinou trvale obyvatelnou vesmírnoustanicí. Její počátky sahají do 80. let 20. století, kdy americký prezident Ronald Reaganvyhlásil plán výstavby vesmírné stanice Freedom. Výstavba ale nikdy nebyla započataz důvodů finančních problému. Záchranou pro Freedom se stal rok 1991, kdy se do projektuzapojila Kanada, Japonsko a Evropská vesmírná agentura. V roce 1993 bylo do projektupřizváno také Rusko a začalo to vypadat, že by se mohlo s výstavbou v brzké době začít. Započátek výstavby se dá počítat rok 1995, kdy odstartovaly zkušební spojovací lety meziraketoplány a ruskou vesmírnou stanicí Mir. Dne 20. listopadu 1998 odstartovala raketa Proton, která do kosmu vynesla prvnímodul budoucí ISS. Jednalo se o modul Zarja, který společně s moduly Zvezda a Unity tvoříkostru Mezinárodní vesmírné stanice. Modul Zarja byl určen k zajišťování telekomunikačníchslužeb, řízení letu, stabilizaci a korekci dráhy v počátečním období výstavby Mezinárodnívesmírné stanice. V současnosti slouží především jako skladovací prostory. Jako druhý byl k ISS připojen americký modul Unity, který byl k Zarje vynesenpomocí raketoplánu Endeavour. Unity (Jednota) slouží jako tzv. přechodový modul. Jde o
  3. 3. spojovací modul mezi Zarjou, Destiny, Quest Joint Airlock Module, Cupolou a Nodem 3. Vevýbavě Unity je možné nalézt klimatizační jednotku ECLSS, pomaloběžný televizní systém aprozatímní telekomunikační a povelový systém, který má doplnit ruský systém na Zarje. Prvním zcela ruským modulem je Zvezda, připojená v roce 2000. Celý modul jetvořen třemi plně hermeticky uzavřenými úseky a jedním nehermeticky uzavřeným. V jednomz hermeticky uzavřeného úseku se nachází obytné kóje, které slouží k odpočinku astronautů.Zvezda nese mimo jiné telemetrický a povelový systém “Regul”, systém pro zpracovánítelemetrických dat SDMS, automatický setkávací systém “Kurs“, energetický systém, zařízenípro generování kyslíku, kuchyň nebo také malou posilovnu pro fyzické cvičení osádkystanice. Hlavními úkoly jsou zajišťování ubytovacích a stravovacích prostor pro prvnídlouhodobé posádky stanice, dodávka elektrické energie pro systémy stanice a zajišťováníkorekce dráhy Mezinárodní kosmické stanice. Destiny je americký laboratorní modul. Jedná se o centrum všech vědeckýchexperimentů na stanici. Destiny je přetlakový modulem, ve kterém je umístěno až 23 skřínís experimenty a jiným nákladem. Destiny je přímo připojen k přechodovému modulu Unity.Mimo prostory pro experimenty se zde nachází nádrže na vodu a odpadní vodu a tlakovénádoby na kyslík a dusík pro klimatizační systém vesmírné stanice. Pro manipulaci ve volném vesmíru slouží stanici robotické rameno Canadarm2, kterébylo ke stanici připojeno roku 2001. Jde o robotický systém vytvořený Kanadskou kosmickouagenturou a slouží mimo jiné i k usnadnění pohybu astronautů vně stanice. Nosnost ramena je116 tun, což s přehledem převyšuje nejtěžší moduly (22 tun) i případnou nutnost použitíramena pro manipulaci s kosmickým raketoplánem (cca 70 tun). Dalším důležitým spojovacím modulem je Harmony, který byl ke stanici připojenv říjnu 2007. K Harmony je na pravobočním uzlu od února 2008 připojen evropský modulColumbus, na předním uzlu je přechodový adaptér PMA – 2m který slouží k připojováníraketoplánů a na levoboku je připojený japonský modul Kibo. Columbus je stěžejním příspěvkem evropské kosmické agentury ESA. Jedná se ovelmi specializovaný modul, ve kterém probíhají hlavně biologické experimenty. V zcelahermetizované části obsahuje 10 skříní pro veškeré potřebně vybavení. Zvláštností modulujsou úchyty vně, které slouží pro experimenty ve volném kosmu. V modulu je možné naléztskříň pro výzkum fyziologie lidského těla a vlivu dlouhodobého působení stavu beztíže nalidský organismus. Studují zde mikroorganismy, vliv stavu beztíže na bezobratlé nebo jak sev beztížném stavu daří rostlinám.
  4. 4. Hlavním příspěvkem japonské kosmické agentury JAXA je laboratorní systém Kibo.Jde o multifunkční vědecký systém, který je složený z pěti hlavních částí. Jde o hlavnípřetlakový modul (PM), malý přetlakový skladovací modul (ELM – PS), externí plošinu proexperimenty (EF), externí skladovací plošinu (ELM – ES) a manipulátor (JEM RMS).Obr. 1: Moduly Mezinárodní kosmické stanice Modul Poisk byl k Mezinárodní kosmické stanici připojen v roce 2009. Jde o pracovníprostory pro dvoučlennou posádku, která zde provádí vědecké a technické experimenty. Dálezde kotví ruské transportní lodě Sojuz. V současnosti je již stanice téměř zcela hotova. V roce 2013 by mělo dojít k připojenímodulu Nauka, který by měl sloužit jako uložiště zásob. Do budoucna se s Mezinárodníkosmickou stanicí počítá i s jako mezníkem pro astronauty, kteří se vydají na delší cesty dokosmu. Do doby, kdy bude v udržitelném stavu se na stanici budou stále měnit posádkys vědci, kteří zde budou provádět různé experimenty týkající se biologie, chemie, fyziky adalších přírodních věd. Životnost modulů však není nekonečná, takže až bude stanicezastaralá tak bude navedena do atmosféry Země, kde shoří a zbylé kusy budou navedeny tak,aby skončily bezpečně v oceánu.
  5. 5. Bibliografie[1] TARIQ, Malik. European Hopes Ride on New Space Lab, Cargo Ship [online]. 2007 [cit.2013]. Dostupné na: http://www.space.com/4708-european-hopes-ride-space-lab-cargo-ship.html[2] MORRING, Frank. Japanese Gem. Aviation Week & Space Technology 6/20/2011, Vol.173 Issue 22, p137-137[3] VÍTEK, Antonín, a kol. 1998-067A - ISS - výhledové plány [online]. Praha: KnihovnaAkademie věd ČR, rev. 2011-10-21, [cit. 2013]

×