• Like
Závěrečný úkol do KPI Viktorie Vlčková
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Závěrečný úkol do KPI Viktorie Vlčková

  • 135 views
Uploaded on

 

  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Be the first to comment
    Be the first to like this
No Downloads

Views

Total Views
135
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0

Actions

Shares
Downloads
0
Comments
0
Likes
0

Embeds 0

No embeds

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
    No notes for slide

Transcript

  • 1. Masarykova univerzitaPernštejnské dámy české renesance v obraze dějin 2.pol 16. až 1.pol. 17. století Poslední vzchopení a zánik pernštejnského rodu úkol do předmětu KPI11 Kurz práce s informacemiVypracovala: Viktorie VlčkováDne: 1.1. 2013
  • 2. Argumentace Text se věnuje období přelomu 16./17.století, chronologicky je to období raného novověku,které je pro mé studium stěžejní. Text se týká šlechtického rodu a jeho zániku. V mémvlastním bádání je mi nejbližší otázka proměny sociálních struktur. Jak zajímavý pro mědokáže být sám šlechtic a jeho postavení, o to zajímavější je studium postupného rozkladujeho postavení a zkoumání příčin, které k tomu vedly. Anotace Text se věnuje posledním šlechticům z pernštejnského rodu přelomu 16./17. století.Zachycuje pernštejnský kosmopolitismus těsně před jeho zánikem a popisuje události, zakterých se odehrávaly životy posledních pernštejnovců. Posledními nositely či lépe nositelkami rodu byly právě ženy, kterým je tento text věnován– Marie Manrique st. a jejím dcerám, z jichž je nejúplněji popsána Polyxena z Perštejna a jejíživot. Klíčová slova: šlechtic, rod, Pernštejnové, z Pernštejna Polyxena, zánik
  • 3. Práce se zabývá zánikem pernštejského rodu, promlouvá o posledních nositelkách a o jejichživotě tak, jak je dostupno ze zpracovaných materiálů. Pro svou práci jsem využila především literatury, která se zabývá šlechtickými rody naúzemí zKč. Pro přehledné shrnutí celé šlechtické kultury slouží kniha Václav Bůžka a spol.Věk urozených. 1 S větší specializací pak přichází kniha Josefa Janáčka, 2 která ovšem občasobsahuje ne zcela správná faktografická data, a tak je potřeba číst s obzvláštní zřetelností,případně fakta ověřovat i z jiných zdrojů, kde na tomto poli snad nejvýrazněji vystupuje knihaPetra Vorla „Páni z Pernštejna“. 3 Právě ta se stala hlavním zdrojem informací a společně taks Josefem Janáčkem a Pavlem Markem vytvořila základ pro tento text. 4 Ve druhé polovině 16.století Vratislav, jeho manželka Marie Manrique st., jejich sedmdcer 5 a dva synové tvořili pevné jádro, které však velice záhy ztratilo svou stabilitu. Mladší syn Maxmilián odvolán k duchovní kariéře náhle zemřel ve svých 18ti letech azůstal tak pouze jediný pokračovatel pernštejnského rodu – Jan. Jan z Pernštejna všaknezdědil organizační, hospodářské a do jisté míry také tmářské schopnosti svého otce. Vícenežli majetek jej zajímal boj. Jeho vlastní manželka Marie Manrique de Lara y Mendozza ml. si jej doma příliš neužila.Milenkou mu byl boj, nikoliv mír. To se mu také stalo osudným – 30.9. 1597 v boji protiTurkům zahynul a nechal tak za sebou vdovu se třemi sirotky – Vratislavem, Annou a Marií. Tchýně a zároveň teta Marie Manrique mladší a babička jejích dětí, Marie Manrique deLara pocházející ze španělského rodu Hurtado de Mendozza markýzů de Caněte kromě svéšpanělské přítomnosti přivezla do této stavovské monarchie nejvýznamnější výkvět španělskérenesance – Pražské Jezulátko.1 BŮŽEK, Václav - HRDLIČKA, Josef -KRÁL,Pavel -VYBÍRAL,Zdeněk: Věk urozených. Šlechta včeských zemích na prahu novověku. Praha: Paseka, 20022 JANÁCEK, Josef: Ženy české renesance. (= Spirála). Praha: Československý spisovatel, 19763 VOREL,Petr: Páni z Pernštejna. Vzestup a pád zubří hlavy v dějinách čech a Moravy. Praha: RybkaPublishers, 19994 MAREK, Pavel (ed.) : Svědectví o ztrátě starého světa. Manželská korespondence Zdeňka VojtěchaPopela z Lobkovic a Polyxeny Lobkovické z Pernštejna. B/ sv.I (= Prameny k českým dějinám 16.-18.století.Documenta res gestas Bohemicas saeculorum XVI: -XVIII- illustrantia), České Budějovice: Historický ústavJihočeské univerzity, 20055 Johana, Eliška, Františka, Polyxena,Elvíra,Luisa a Bibiana
  • 4. Marie Manrique st. se svými dcerami ověnčila své sídlo mnohými zvučnými jmény – SanClemente, Bergeron, Este, Ferreri mezi kterými nejvýznamněji zní jméno Karlaz Lichtenštejna. Onen pernštejnský salón, vedený Marií Pernštejnskou de Lara, představoval důležitéspolečenské středisko vážící k sobě zvláště katolickou a prošpanělsky orientovanou částdomácí aristokracie i zahraničního dvořanstva. Společenstvo představovalo pomyslný ostrov španělské kultury a také zbožnosti uprostředrudolfínské Prahy. Brzy si získalo i pověst významného politického centra. Eliška z Pernštejna byla jediná dcera, která se vdala ještě za života Vratislavova. Už vetřinácti letech odjela do Francie jako dvorní dáma Isabely Habsburské. Později po návratuoslňovala Eliška svou schopností mluvit plynně šesti jazyky – česky, německy, italsky,latinsky, španělsky a francouzsky. Ve svých 21 letech se provdala za Albrechtaz Fürstenberka. Ten však po devíti letech svazku zemřel a Eliška se tak stala ve svých 30tiletech vdovou. Další známou Pernštejnkou je nejmladší Bibiana, která se velice výrazně podobala svémuotci, zdědila jeho okrouhlý obličej, vysoké čelo i světlé vlasy. Byla považována zanejkrásnější dámu císařského dvora v Praze. 6 Polyxena byla jedinou z dcer Vratislovavých, která se vdala za starého roda – byl jím Vilémz Rožmberka.Skutečně starého, (jedna) dvacetiletá 7 Polyxena si vzala muže, kterému již táhlona šedesát let. Avšak jako nejvyšší purkrabí Pražského hradu, jako potomek jednohoz nejbohatších rodů, a zcela jistě nejvýznamnějšího rodu, byl výbornou partií pro Pernštejny. Sňatek se stal manifestací spojení dvou nejmocnějších katolických rodů v zemi a prokatolickou stranu to zároveň byla naděje pro početí potomka, kterého Vilém ani z předchozíchmanželství neměl. Optimistické predikce však splněny nebyly a Vilém po pěti letechbezdětného manželství zemřel bez potomků. Polyxena se tak velice brzy stala vdovou. Bohatou vdovou. A její další kroky vedly donáruče nejvyššího kancléře Království českého Zdeňka Vojtěch Popela z Lobkovic. Netrvalo tomu dlouho a Polyxena nashromáždila po konfiskacích protestantských stavůvelké majetky.6 In: JANÁCEK, Josef: Ženy české renesance. (= Spirála). Praha: Československý spisovatel, 19767 Literatura se rozchází. 21 let In: VOREL,Petr: Páni z Pernštejna. Vzestup a pád zubří hlavy v dějináchčech a Moravy. Praha: Rybka Publishers, 1999, 20 let In: JANÁCEK, Josef: Ženy české renesance. (= Spirála).Praha: Československý spisovatel, 1976
  • 5. Pobělohorští poražení zasluhovali potrestání, ale Polyxena ani její manžel nechtěli, abytresty ohrozily skladbu a nadřazenou úlohu aristokratické vrstvy, v níž sami zaujímali nejvyššímísto. Šlechta představovala výkvět národa, byla předurčena k nadřazené úloze a její vůleměla rozhodovat. Polyxena měla s početím svého potomka problém. Dočkala se jej až ve svých 42 letech. O co byl potomek „vymodlenější“ 8 , o to mu byl věnována intenzivnější péče, a to jak zestrany matky, tak ze strany otce. Narozením dítěte se v Polyxeně probudily schopnostimilující a ochranitelské matky. „ Byla bych schopná udělat vše, dokonce i položit život za svého Václava, kterého znám aněmž vím, že mi přeje jen to nejlepší a je mým věčným životem. “ 9 Když Frebonie, sestra Jana Pernštejnského, přežila všechny svého rodu a sama skonala1646, jediný, kdo tady zůstal, aby převzal pokračování, byl syn Polyxeny. Václav Eusebius Popel z Lobkovic se stal konečným českým představitelem, který v soběnosil poslední zbytky rodové příslušnosti k rodu zubří hlavy. Ženy zůstaly stát na konci jedné éry, Polyxena si byla až bolestně vědoma ztrátypernštejnského domu, nakonec byl erb zubří hlavy převeden na jejího jediného syna, který setak stal posledním nositelem pernštejnské krve a erbu.8 Jako příslib Bohu, pokud se Polyxena dočká potomka bude opraven vydrancovaný františkánský kostelPanny Marie Sněžné na Novém Městě pražském. Tak se také stalo. In: VOREL,Petr: Páni z Pernštejna. Vzestupa pád zubří hlavy v dějinách čech a Moravy. Praha: Rybka Publishers, 19999 BŮŽEK, Václav - HRDLIČKA, Josef -KRÁL,Pavel -VYBÍRAL,Zdeněk:Věk urozených. Šlechta včeských zemích na prahu novověku. Praha: Paseka, 2002, str. 288
  • 6. Obrazový materiál:    Zdroje: Seznam literaturyBŮŽEK, Václav - HRDLIČKA, Josef -KRÁL,Pavel -VYBÍRAL,Zdeněk: Věk urozených.Šlechta v českých zemích na prahu novověku. Praha: Paseka, 2002JANÁCEK, Josef: Ženy české renesance. (= Spirála). Praha: Československý spisovatel, 1976MAREK, Pavel (ed.) : Svědectví o ztrátě starého světa. Manželská korespondence ZdeňkaVojtěcha Popela z Lobkovic a Polyxeny Lobkovické z Pernštejna. B/ sv.I (= Pramenyk českým dějinám 16.-18.století. Documenta res gestas Bohemicas saeculorum XVI: -XVIII-illustrantia), České Budějovice: Historický ústav Jihočeské univerzity, 2005STLOUKAL, Karel: Polyxena z Lobkovic. In: KAREŠOVÁ, Zdena – PRAŽÁK, Jiří (red.):Královny a kněžny české. Praha: X-Egem, Nova, s.r.o., 1996,s. 217 – 225VOREL,Petr: Páni z Pernštejna. Vzestup a pád zubří hlavy v dějinách čech a Moravy.Praha: Rybka Publishers, 1999 - zaměřeno na určité téma, pracuje s prameny, citace pramenů, citace literatury,logická návaznost textuKOPIČKA, Petr: Dvůr Zdeňka Vojtěcha a Polyxeny z Lobkovic ve dvacátých a třicátýchletech 17. století. In: Aristokratické rezidence a dvory v raném novověku. České Budějovice,Jihočeská univerzita, 1999, s. 469 – 493.  zaměřen na určité téma, využívá znalostí o dané době, pracuje s pojmoslovím, cituje další literaturu, práce s prameny.
  • 7. Elektronické zdrojehttp://www.pernstejnskyrok.cz/?pernstejnske-zeny,61, stahováno dne 26.12. 2012