Your SlideShare is downloading. ×
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
Závěrečný úkol KPI
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Thanks for flagging this SlideShare!

Oops! An error has occurred.

×
Saving this for later? Get the SlideShare app to save on your phone or tablet. Read anywhere, anytime – even offline.
Text the download link to your phone
Standard text messaging rates apply

Závěrečný úkol KPI

233

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
233
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
1
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

Report content
Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
No notes for slide

Transcript

  • 1. MASARYKOVA UNIVERZITA Závěrečný úkol do online kurzu Kurz práce s informacemi Sémantický diferenciál - technika sociologického výzkumu Kurz práce s informacemi KPI11 Odborný textVeronika Kynčlová (UČO 385965)15. 12. 2012
  • 2. ObsahArgumentace .............................................................................................................................. 3Anotace....................................................................................................................................... 3Klíčová slova .............................................................................................................................. 3Sémantický diferenciál – technika sociologického výzkumu .................................................... 3 Seznámení se sémantickým diferenciálem ............................................................................. 3 Metodika sémantického diferenciálu ..................................................................................... 4 Využití sémantického diferenciálu ......................................................................................... 5Literatura .................................................................................................................................... 5Zhodnocení zdrojů...................................................................................................................... 6Infografika .................................................................................................................................. 7
  • 3. ArgumentaceSémantický diferenciál je jednou z technik sociologického výzkumu. Rozhodla jsem se o němpsát ze dvou důvodů. Za prvé se mi jako studentce sociologie zdá velmi zajímavý anetradiční. Proto považuji za přínosné tuto techniku představit. Druhý důvod souvisí s prvním,protože právě proto, že se mi zdá zajímavý, jsem se rozhodla o něj opřít i výzkum k mébakalářské práci. Vzhledem k tomu, že ji v nejbližší době začnu psát, pomůže mi zadaný úkolk ujasnění použití a využití této techniky.AnotaceText pojednává o sémantickém diferenciálu - výzkumné technice, která se využívá předevšímv sociální psychologii a sociologii. Základem práce je popis techniky, vysvětlení, na čem jezaložená, co se pomocí ní dá zkoumat. Dále jsou nastíněny její výhody i nevýhody. Druháčást se zaměřuje na postup při tvorbě sémantického diferenciálu. Popisuje kroky, které musípředcházet tomu, než se dotazník dostane k respondentovi. Poslední část se krátce pozastavujenad oblastmi, kde se tato technika dá využít. Autorkou textu je studentka třetího ročníkusociologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, která se chystá tutotechniku využít v praktickém výzkumu ke své bakalářské práci.Klíčová slovaSémantický diferenciál, škála, bipolární adjektiva, asociace, slovo, konotativní význam.Sémantický diferenciál – technika sociologického výzkumuSeznámení se sémantickým diferenciálemAutorem metody sémantického diferenciálu (dále SD) je Charles Osgood, který ji spolus dalšími dvěma spolupracovníky Tannenbaumem a Sucim vytvořili v roce 1957. SD jevýzkumná metoda, která se zaměřuje na zjišťování toho, jak lidé vnímají pojmy. Měří postoje,a proto bývá často řazený mezi tzv. psychosémantické metody. „Vyznačuje se spojenímpsycholingvistiky, psychologie vnímání a psychologie individuálního vědomí.“1 SD tak jdedo větší hloubky než jiné dotazníkové metody. „Metoda tím, že se neptá na význam pojmupřímo, nýbrž na asociace, umožňuje přesnější diferencování významu pojmu. Spontánnostasociací do jisté míry vyřazuje rozumovou korekci a tím se dostáváme za racionální hráze1 VAŠŤÁTKOVÁ, Jana. CHVÁL, Martin. K využití sémantického diferenciálu při autoevaluaci škol. Orbisscholae [online]. 2010, roč. 4, č. 1, str. 112
  • 4. k pravým pocitům /konotacím/ individua. Takto získané informace mají pro výzkumníka většíhodnotu, než informace získané samostatným popisem individua.“2SD označujeme za speciální škálovací techniku, která pracuje s kontinuem reprezentovanýmpouhým slovem. Nezkoumá však slovo jako celek, ale jen jednu jeho část. Každý pojem seskládá ze dvou složek – denotativní a konotativní. „Denotativní význam pojmu je zjevný,všeobecně platný význam. (…) Konotativní význam pojmu znamená skrytý, subjektivnívýznam.“3 Právě konotaci SD zkoumá. Je vlastně pokusem, kdy chceme subjektivní význampojmu měřit kvantitativními metodami. Využívá jazyk pro komunikaci významu. „Chcemenalézt to, co je významné pro zkoumanou osobu a žádáme ji, aby nám to řekla.“4 „SD jev podstatě kombinace kontrolované asociace a škálovacích procedur.“5Tato technika, ačkoliv se její autoři snažili o standardizaci, musí být vždy přizpůsobenaproblému, který zkoumáme. Neexistují žádné pojmy ani škály, které by se daly použít přikaždém výzkumu. Ty musíme stanovit v závislosti na zkoumaném jevu. Tento fakt jepovažován za největší nedostatek této metody, která jinak skýtá velký potenciál využití.Metodika sémantického diferenciáluSD je tvořený třemi dimenzemi - hodnocení, síla neboli potence, aktivita. Tyto tři dimenzejsou reprezentovány dvojicemi bipolárních adjektiv, které určíme ke zkoumaným pojmům.Úkolem respondenta je, aby na předložené škále, jež je mezi bipolárními adjektivy, zaškrtlbod, který nejvíce odpovídá jeho názoru na daný pojem.Než však předložíme respondentovi hotový dotazník, musíme ho vytvořit. Prvním krokem jevybrat pojmy, které chceme zkoumat. „Měly by to být pojmy, které spolu navzájem souvisí.“6Druhým krokem je určení, kolik bodů bude mít škála. Nejčastěji se používá sedmibodová,protože v množství výzkumů bylo zjištěno, že pokud máme sedm alternativ, pak všechny mají2 BLAHOVÁ, Hana. Sémantický diferenciál v sociologickém výzkumu. Brno: [s. n.], 1971, str. 633 Gavora, Peter a kol. Elektronická učebnica pedagogického výskumu. [online]. 2010. Dostupné z: http://www.e-metodologia.fedu.uniba.sk/.4 BLAHOVÁ, Hana. Sémantický diferenciál v sociologickém výzkumu. Brno: [s. n.], 1971, str. 125 OSGOOD, Charles E., SUCI George J., TANNENBAUM Percy H. The measurement of meaning, Universityof Illinois press: Urbana, 1964, str. 20.6 Gavora, Peter a kol. Elektronická učebnica pedagogického výskumu. [online]. 2010. Dostupné z: http://www.e-metodologia.fedu.uniba.sk/.
  • 5. tendenci být přibližně stejně užívané (ale ne se stejnou frekvencí). Třetím a nejobtížnějšímkrokem je tvorba škály. Prvním kritériem je její faktorové uspořádání. Zde se dostávámek problematice třech dimenzí, kdy by každý faktor mělo reprezentovat stejné množství dvojicbipolárních adjektiv. „Druhé kritérium pro výběr škál je vztah k pojmům, které jsouposuzovány. Na irelevantních pojmových škálách se obvykle užívá neutrálních soudů, jejichžzahrnutí redukuje množství informací získaných daným počtem škál.“7 Máme dvě možnosti,jak škálu získat. Můžeme si jednoduše vybrat dvojice přídavných jmen podle toho, jak se námzdají vhodná pro náš výzkum. Druhá možnost je složitější a zahrnuje v sobě dvapředvýzkumy. Posledním krokem je uspořádání adjektiv do bipolární škály. Kvůli redukcistereotypního odpovídání respondentů přeházíme uspořádání pozitivních a negativníchvlastností tak, aby pod sebou na jedné straně nebyly jen vlastnosti pozitivní, ale „zapletly“ semezi ně i negativní.SD lze vyhodnotit více způsoby. Jedná se o jednodušší, ale i složitější statistické postupy.Vzhledem k zaměření této práce jsem se rozhodla tuto tématiku nerozvádět. Více ovyhodnocování SD se mohou zájemci dočíst v literatuře, která je uvedena na konci práce.Využití sémantického diferenciáluSD můžeme využít při průzkumech trhu nebo při zjišťování veřejných názorů na cokoliv.Velký potenciál má při evaluacích škol. „SD může být ve školské praxi a v životě školvyužitelný zejména pro zjišťování postojů větší skupiny lidí, (…) jeví se jako vhodná metodai pro zjišťování informací potřebných v rámci autoevaluace škol.“8LiteraturaGAVORA, Peter a kol. Elektronická učebnica pedagogického výskumu. [online]. c2010 [cit.13. prosince 2012]. Bratislava: Univerzita Komenského, 2010. Dostupné z: http://www.e-metodologia.fedu.uniba.sk/. ISBN 978–80–223–2951–4.BLAHOVÁ, Hana. Sémantický diferenciál v sociologickém výzkumu. Brno: [s. n.], 1971, s.91OSGOOD, Charles E., SUCI George J., TANNENBAUM Percy H. The measurement ofmeaning, University of Illinois press: Urbana, 1964, s. 3427 BLAHOVÁ, Hana. Sémantický diferenciál v sociologickém výzkumu. Brno: [s. n.], 1971, str. 288 VAŠŤÁTKOVÁ, Jana. CHVÁL, Martin. K využití sémantického diferenciálu při autoevaluaci škol. Orbisscholae [online]. 2010, roč. 4, č. 1, str. 117)
  • 6. VAŠŤÁTKOVÁ, Jana. CHVÁL, Martin. K využití sémantického diferenciálu přiautoevaluaci škol. Orbis scholae [online]. 2010, roč. 4, č. 1 [cit. 13. prosince 2012]. Dostupnýna World Wide Web: http://www.orbisscholae.cz/archiv/2010/2010_1_07.pdf. s. 111–128,ISSN 1802-463Zhodnocení zdrojů 1. GAVORA, Peter a kol. Elektronická učebnica pedagogického výskumu. [online]. c2010 [cit. 13. prosince 2012]. Bratislava: Univerzita Komenského, 2010. Dostupné z: http://www.e- metodologia.fedu.uniba.sk/. ISBN 978–80–223–2951–4.  Zdroj je důvěryhodný a odborně kvalitní, protože tuto webovou stránku spravují vyučující z Pedagogické fakulty a Fakulty matematiky, fyziky a informatiky UK v Bratislavě.  Text obsahuje odbornou terminologii.  Text odkazuje na použitou literaturu.  Text je strukturován do odstavců, jsou zvýrazněné důležité pojmy.  Informace v textu jsou objektivní.  Text nabízí základní vhled do dané problematiky. 2. BLAHOVÁ, Hana. Sémantický diferenciál v sociologickém výzkumu. Brno: [s. n.], 1971, s. 91  Zdroj je důvěryhodný – obstál jako diplomová práce.  Text obsahuje odbornou terminologii.  Text hojně odkazuje na využitou literaturu.  Struktura textu je přehledná, jasná, logická.  Informace v textu jsou přesné a objektivní.  Text je podrobný a obsáhle informuje o problematice.  Nevýhodou je jeho stáří. 3. OSGOOD, Charles E., SUCI George J., TANNENBAUM Percy H. The measurement of meaning, University of Illinois press: Urbana, 1964, s. 342  Autor je známý, uznávaný a erudovaný autor, který je zakladatelem dané techniky. Zdroj je tedy relevantní i důvěryhodný.  Text hojně využívá odborné terminologie.  Autor v textu polemizuje, ale i souhlasí s jinými autory zabývajícími se stejným tématem.  Text je velmi obsáhlý a tématiku rozebírá do detailu.  Text je členěn do kapitol.  Nevýhodou je opět jeho stáří, které ale dle mého názoru vyvažuje to, že je to originál. 4. VAŠŤÁTKOVÁ, Jana. CHVÁL, Martin. K využití sémantického diferenciálu při autoevaluaci škol. Orbis scholae [online]. 2010, roč. 4, č. 1 [cit. 13. prosince 2012]. Dostupný na World Wide Web: http://www.orbisscholae.cz/archiv/2010/2010_1_07.pdf. s. 111–128, ISSN 1802-463  Autoři jsou známí a ve své oblasti erudovaní. Napsali k tomuto tématu více článků.  Využití odborné terminologie je dostatečné.  Text je členěný do podkapitol
  • 7.  Text je psaný nedávno (2010), takže informace v něm uvedené jsou aktuální.  V textu jsou odkazy na další autory, na konci nechybí soupis použité literatury.  Časopis Orbis Scholae, ve kterém článek vyšel, je odborným recenzovaným časopisem.InfografikaZobrazení dimenzí pojmu s příklady bipolárních adjektiv tří dimenzí.

×