Your SlideShare is downloading. ×
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Thanks for flagging this SlideShare!

Oops! An error has occurred.

×
Saving this for later? Get the SlideShare app to save on your phone or tablet. Read anywhere, anytime – even offline.
Text the download link to your phone
Standard text messaging rates apply

Thesis (Intercompany benchmark in the district heating segment)

338

Published on

The isolated evaluation of companies is not sufficient to analyze economic performance of particular enterprises. The performance of the company has to be assessed in relation to the relevant segment …

The isolated evaluation of companies is not sufficient to analyze economic performance of particular enterprises. The performance of the company has to be assessed in relation to the relevant segment and to other companies. The importance of inter-company comparison based on financial analysis is enlarged by the need to increase efficiency and to maintain competitiveness.
The aim of this thesis is to identify the determinants of performance of companies, which operate in the district heating segment. The aim is achieved by application of different methods of inter-company comparison. The particular emphasis is placed on the type of used fuel (the most significant cost for district heating companies). Appropriate indicators for evaluation of the economic performance are selected from a wide range of financial analysis indicators. The selection is subject to interests of the parent company.

Published in: Economy & Finance
0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
338
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

Report content
Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
No notes for slide

Transcript

  • 1. Vysoká škola ekonomická v Praze Diplomová práce 2009 Václav Pechek
  • 2. Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Hlavní specializace: Podniková ekonomika a management Název diplomové práce: Mezipodnikové srovnávání v oblasti teplárenství Vypracoval: Václav Pechek Vedoucí diplomové práce: Ing. Josef Krause, Ph.D.
  • 3. Prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Mezipodnikové srovnávání v oblasti teplárenství“ jsem vypracoval samostatně. Použitou literatura a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne 5. května 2009 ………………………. Podpis
  • 4. Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval panu Ing. Liboru Žížalovi a panu Ing. Josefu Krauseovi, Ph.D. za poskytnutí cenných rad a konzultací při přípravě mé diplomové práce. Svojí rodině děkuji za podporu.
  • 5. Obsah 1. ÚVOD ................................................................................................................................3 2. ORGANIZACE A FUNGOVÁNÍ HOLDINGU............................................................5 2.1. DRUHY HOLDINGU .......................................................................................................5 2.2. HOLDINGOVÉ CÍLE .......................................................................................................7 2.2.1. Přístupy k rozdělování zisku ...............................................................................8 3. ODVĚTVÍ TEPLÁRENSTVÍ V ČR...............................................................................9 3.1. 3.2. 3.3. 4. HISTORICKÉ SOUVISLOSTI............................................................................................9 MAKROOKOLÍ ČESKÉHO TEPLÁRENSTVÍ ......................................................................9 MIKROOKOLÍ TEPLÁRENSKÝCH SPOLEČNOSTÍ ...........................................................13 TEORETICKÁ ČÁST ...................................................................................................16 4.1. FINANČNÍ ANALÝZA ..................................................................................................16 4.1.1. Absolutní ukazatele...........................................................................................16 4.1.1.1. 4.1.1.2. 4.1.1.3. 4.1.2. 4.1.2.1. 4.1.2.2. 4.1.2.3. 4.1.2.4. 4.1.2.5. 4.1.2.6. 4.1.3. 4.1.3.1. 4.1.4. 4.1.4.1. 4.1.4.2. 4.1.4.3. Horizontální analýza ............................................................................................................................17 Vertikální analýza ................................................................................................................................17 Čistý pracovní kapitál (Net Working Capital)......................................................................................17 Poměrové ukazatele paralelní soustavy ...........................................................19 Ukazatele rentability ............................................................................................................................19 Ukazatele likvidity ...............................................................................................................................23 Ukazatele aktivity.................................................................................................................................25 Ukazatele zadluženosti.........................................................................................................................26 Ukazatele související s provozní činností.............................................................................................28 Ukazatele produktivity práce................................................................................................................31 Pyramidové rozklady ........................................................................................32 DuPont analýza ....................................................................................................................................32 Ukazatele pracující s ekonomickou hodnotou ..................................................34 Stanovení WACC.................................................................................................................................34 Value Spread ........................................................................................................................................35 Ukazatel EVA ......................................................................................................................................35 4.1.5. Souhrnné indexy ...............................................................................................36 4.2. MEZIPODNIKOVÉ SROVNÁVÁNÍ .................................................................................37 4.2.1. Principy bencharkingu .....................................................................................38 4.2.2. Metody mezipodnikového srovnávání...............................................................39 4.2.2.1. 4.2.2.2. 4.2.2.3. 4.2.2.4. 4.2.2.5. 4.2.3. 5. Jednorozměrné metody ........................................................................................................................39 Vícerozměrné metody ..........................................................................................................................39 Faktorová analýza ................................................................................................................................43 Metody třídění podniků do skupin .......................................................................................................43 Spider analýza ......................................................................................................................................45 Postup provedení mezipodnikového srovnání ..................................................46 PRAKTICKÉ APLIKACE............................................................................................49 5.1. VÝBĚR SROVNÁVANÝCH PODNIKŮ ............................................................................49 5.1.1. Identifikace srovnávaných podniků ..................................................................51 5.2. PROPOČET UKAZATELŮ..............................................................................................56 5.2.1. Poznámky k položkám výkazů a jejich úpravy..................................................56 5.2.2. Poznámky k výpočtu WACC .............................................................................58 5.2.3. Prvotní analýza hodnocených podniků.............................................................59 5.2.3.1. 5.2.3.2. 5.2.3.3. CTZ ......................................................................................................................................................60 JTR.......................................................................................................................................................61 MISS ....................................................................................................................................................63
  • 6. 5.2.3.4. 5.2.3.5. 5.2.3.6. 5.2.3.7. 5.2.3.8. 5.2.3.9. OPA .....................................................................................................................................................64 TD ........................................................................................................................................................65 ZTV+POW...........................................................................................................................................66 EH_HLD ..............................................................................................................................................67 TLB ......................................................................................................................................................67 Porovnání sledovaných podniků po prvotní analýze ............................................................................67 5.3. VYHODNOCENÍ ZVOLENÝCH UKAZATELŮ ..................................................................69 5.3.1. Srovnatelnost účetních metod...........................................................................69 5.3.2. Srovnání s odvětvím..........................................................................................71 5.3.2.1. 5.3.2.2. 5.3.2.3. 5.3.3. Výběr ukazatelů ...................................................................................................................................72 Ověření homogenity souboru podniků .................................................................................................73 Vlastní vyhodnocení.............................................................................................................................73 Stanovení pořadí podniků pomocí vícerozměrných metod ...............................74 5.3.3.1. 5.3.3.2. 5.3.3.3. 5.3.3.4. 5.3.4. Výběr ukazatelů pro vícerozměrné metody..........................................................................................74 Ověření homogenity souboru podniků .................................................................................................75 Bodovací metoda..................................................................................................................................75 Metoda vzdálenosti od fiktivního objektu ............................................................................................76 Roztřídění podniků do skupin ...........................................................................77 5.3.4.1. 5.3.4.2. 5.3.4.3. 5.3.5. Výběr ukazatelů ...................................................................................................................................78 Ověření homogenity souboru podniků .................................................................................................80 Vlastní vyhodnocení.............................................................................................................................80 Spider analýza ..................................................................................................85 5.3.5.1. 5.3.5.2. 5.3.5.3. 5.3.5.4. 5.3.6. 5.3.7. 6. Výběr ukazatelů ...................................................................................................................................85 Ověření homogenity souboru podniků .................................................................................................86 Vlastní vyhodnocení.............................................................................................................................86 Plocha Spider grafu a její využití pro hodnocení..................................................................................94 Vliv používaného paliva na výkonnost podniku................................................95 Závěry plynoucí z mezipodnikového srovnávání ..............................................98 ZÁVĚR ..........................................................................................................................100 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A SCHÉMAT LITERATURA INTERNETOVÉ A ELEKTRONICKÉ ZDROJE PŘÍLOHY
  • 7. Úvod 1. Úvod Podobně jako v jiných odvětvích průmyslu také teplárenství České republiky zažilo v uplynulých dvou desetiletích dynamický rozvoj. Částečná liberalizace cen paliv a energií, snaha o konkurenční prostředí a především příchod zahraničních investorů změnily tvář odvětví teplárenství. Pronikání zahraničního kapitálu do českého teplárenství je charakterizováno přechodem od municipálně vlastněných tepláren k soukromě vlastněným ekonomickým subjektům. Tyto podniky jsou často sdružovány a řízeny pomocí holdingového uspořádání1. Zahraniční mateřská společnost obvykle pro tyto účely zřídí jednu řídící dceřinou společnost (správa a celkové „corporate governance“ v rámci příslušného regionu), pomocí které ovládá své „vnučky“ (jednotlivé teplárny). Hlavním úkolem řídící dceřiné společnosti (která je pro lokální firmy společností mateřskou a bude dále v této diplomové práci označována jako lokální mateřská společnost) je zajištění minimální požadované ekonomické výkonnosti lokálního holdingu prostřednictvím řízení výkonnosti jednotlivých dceřiných společností. Primárním cílem je tedy uspokojování požadavků vlastníků. Stejně je tomu i v rámci holdingu MVV Energie CZ, který podléhá zahraniční mateřské společnosti MVV Energie AG. Tato diplomová práce je zpracována právě pro skupinu podniků sdružených pod holdingem MVV Energie CZ. Management lokální mateřské společnosti musí mít k dispozici kvalitní soustavu ukazatelů, která odpovídá jeho potřebám a požadavkům (tj. především řízení hodnoty). Systém ukazatelů by měl být nastaven tak, aby umožnil nejen vyhodnocovat a analyzovat odchylky od zamýšleného stavu, ale také na ně včas upozorňovat a případně je predikovat. Cílem této diplomové práce je vybrat ze široké palety ukazatelů finanční analýzy indikátory užitečné pro management lokální mateřské společnosti, popřípadě je vhodně upravit dle specifických podmínek nebo přímo doplnit o nově vytvořené ukazatele. Vybrané ukazatele jsou dále aplikovány na dceřiné společnosti holdingu MVV Energie CZ pro účely mezipodnikového porovnání. Z tohoto srovnání by měly vyplynout silné a slabé stránky jednotlivých firem (zejména v oblasti ekonomické 1 Podle objemu prodaného tepla domácnostem na území ČR má v současnosti největší tržní podíl teplárenská skupina Dalkia (mateřská společnost má sídlo ve Francii) následovaná skupinou MVV Energie CZ (mateřská společnost sídlí ve Spolkové republice Německo). -3-
  • 8. Úvod výkonnosti) a klíčové faktory tvorby hodnoty. Také bylo možné určit pořadí dceřiných společností pomocí různých metod v jednotlivých letech porovnávání. Sekundárním cílem této práce je potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, že dosažené hodnoty ukazatelů (a tím i výkonnost podniku) jsou ovlivňovány používaným druhem paliva (nejvýznamnější nákladová položka v teplárenských společnostech). Také srovnání dceřiných společností by mělo respektovat odlišný palivový mix a další specifika jednotlivých podniků. Informační potřeba managementu lokální mateřské společnosti jasně implikuje zdroj nutných údajů. Jedná se o podrobněji členěné výkazy finančního účetnictví doplněné o vybrané nefinanční údaje. Významnou výhodou se v holdingu MVV Energie stává vykazování dle mezinárodních účetních standardů IAS/IFRS. Takto vykazovaná účetní data umožňují lepší zhodnocení ekonomické reality než výkazy připravené dle českých účetních předpisů, které jsou orientovány především na správné vykázání daně z příjmů. Odlišnosti mezinárodních účetních standardů a jejich výhody (zejména v oblasti kvalitnějšího popisu ekonomické skutečnosti) jsou uvedeny u relevantních ukazatelů finanční analýzy. Postup zpracování diplomové práce: Pro dokonalé poznání zkoumané skutečnosti jsou v této práci nejprve popsány obecné principy fungování holdingu a provedena analýza odvětví teplárenství. Teoretická část popisuje současnou metodiku a postupy finanční analýzy, včetně metod mezipodnikového srovnávání a obecných zásad benchmarkingu. V části nazvané „Praktické aplikace“ jsou nejprve uvedeny obecnější informace k analyzovanému holdingu a jeho dceřiným společnostem, které jsou důležité pro uskutečnění finanční analýzy a mezipodnikového srovnávání. Pro vybrané ukazatele je proveden propočet v daných obdobích a pro jednotlivé dceřiné společnosti. Údaje jsou dále vyhodnoceny (za každý podnik jednotlivě i ve vztahu k ostatním dceřiným společnostem, zvláštní důraz je kladen na druh používaného paliva) a podle zvolených kritérií je stanoveno pořadí podniků v rámci skupiny MVV Energie CZ. -4-
  • 9. Organizace a fungování holdingu 2. Organizace a fungování holdingu2 Obchodní zákoník definuje holding jako „jednu nebo více osob podrobené jednotnému řízení (řízená osoba) jinou osobou (řídící osoba)“3 Jestliže jsou řídící a řízené osoby obchodními společnostmi, můžeme hovořit o mateřské a dceřiných společnostech. U tohoto typu koncernu se předpokládá holdingový typ řízení, který spočívá v tom, že mateřská společnost neprovozuje tzv. hlavní činnost společnosti, nýbrž se specializuje pouze na řízení a správu dceřiných společností. Tak je tomu i u sledované skupiny MVV Energie CZ. 2.1. Druhy holdingu dle mateřské společnosti o centralistický: v tomto druhu holdingu existuje snaha mateřské centrály rozhodovat o veškeré – někdy i méně podstatné – činnosti dceřiných společností, o strategický: mateřská centrále zabývá především dlouhodobým strategickým řízením, o správní: mateřská společnost se omezuje pouze na správu portfolia, o finanční: činnost mateřské společnosti spočívá v zajištění finančních zdrojů a správě investic. Ve sledovaném holdingu můžeme rozeznat kombinaci prvních dvou přístupů. S tím, že některé činnosti jsou centralizované, jiné decentralizované (viz oddíl 2.2. Holdingové cíle). dle struktury o pyramidální: mateřská společnost řídí své „vnučky“ nikoliv přímo, ale prostřednictvím svých vlastních „dcer“, 2 Celá kapitola „Organizace a fungování holdingu“ je zpracována na základě pramenu MACHOŇ L.: Koncern, jeho cíle, organizační a řídící struktura. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997, ISBN 80-7079-224-8. 3 § 66a odst. 7 Obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. v platném znění -5-
  • 10. Organizace a fungování holdingu o radiální: zde se vyskytuje přímá podřízenost všech „dcer“ a „vnuček“ přímo mateřské společnosti, o cyklický: zde dceřiná společnost může prostřednictvím své „dcery“ ovládat svou mateřskou společnost (v praxi nepříliš časté). V případě skupiny MVV Energie CZ se jednoznačně jedná o pyramidální holding. dle podobnosti předmětu činnosti o horizontální: stejný, obdobný typ hlavní podnikatelské činnosti u všech dceřiných společností, o vertikální: vzájemně na sebe navazující předměty činnosti, o konglomerátní: odlišné, vzájemně nezávislé typy činností. Typ podnikatelské činnosti dceřiných společností holdingu MVV Energie CZ odpovídá horizontálnímu typu. U tohoto druhu holdingu však vzniká nebezpečí, že si jednotlivé „dcerky“ budou vzájemně konkurovat, přebírat zákazníky a nebrat ohledy na společné celoskupinové cíle. U skupiny MVV Energie CZ toto nehrozí, protože povaha teplárenství a existence rozvodných sítí vždy pouze na území dané dceřiné společnosti neumožňují vzájemnou konkurenci. dle modelu řízení o anglosaský model: všichni akcionáři vytvářejí valnou hromadu a ta na základě návrhu vrcholového vedení jmenuje radu ředitelů. V radě ředitelů mají převahu tzv. nevýkonní ředitelé, kteří nevykonávají žádnou řídící činnost a plní úlohu spíše kontrolní. Zbytek rady ředitelů tvoří výkonní ředitelé, kteří jsou na základě pracovního poměru s organizací členy vrcholového managementu. V čele vrcholového managementu obvykle bývá předseda rady ředitelů (Chief Executive Officer). o německý model: akcionáři mohou uplatňovat svá práva pouze prostřednictvím valné hromady, nemohou tedy bezprostředně řídit společnost. Valná hromada jmenuje polovinu členů dozorčí rady, zatímco druhá polovina je tvořena zaměstnanci a zástupci odborů. Dozorčí rada jmenuje představenstvo a vykonává kontrolní funkci. -6-
  • 11. Organizace a fungování holdingu Představenstvo řídí a vede společnost. Člen dozorčí rady nesmí být zároveň členem představenstva. Ve společnosti MVV Energie CZ je uplatňován upravený německý model řízení. Dozorčí rada jmenuje a odvolává členy představenstva (tedy vrcholový management). Členy dozorčích rad jednotlivých dceřiných společností se přitom stávají téměř výhradně zástupci mateřské společnosti. Mateřská centrála disponuje v některých případech zástupcem i v představenstvu dceřiné společnosti. 2.2. Holdingové cíle Cíle celého holdingu vytváří mateřská společnost a povinností dceřiných společností je tyto cíle naplňovat (a to i na úkor cílů vlastních) za účelem zvýšení prospěchu celého holdingu. Tím by měl vznikat pozitivní synergický efekt ze spojení více společností do koncernového uspořádání. Ke sledování plnění těchto cílů se v průběhu času vyvinuly dva extrémní přístupy. První se zakládá na vysoké kontrole a sledování činností dceřiných společností ze strany mateřské společnosti. Obvykle je většina důležitých činností centralizována. Zajistí se tím sice jednotné řízení a koordinace, ale tento přístup znehodnocuje motivaci, kreativitu a flexibilitu dceřiných společností. Druhý přístup se skrývá pod označením MBO – Management By Objectives (Řízení podle cílů), kdy jsou zadány přesně definované cíle, na jejichž splnění se váží odměny řešitelů. Volba cesty k dosažení cílů je ponechána na řešiteli (dceřiné společnosti). Zajišťuje se tak lepší reakce na změny, snižuje se administrativní náročnost, ale tento přístup neodhalí budoucí neefektivnost, respektive nepříznivému výsledku je možné čelit, až když nastane. Již ze zvoleného modelu řízení (upravený německý) je zřejmé k jakému přístupu se společnost MVV Energie CZ kloní. Jsou sice zadány konečné cíle (z větší části finanční povahy – např. určitá výše ukazatele ROCE4), ale jejich plnění je pravidelně kontrolováno (prostřednictvím controllingového systému). Již při prvních známkách možného nesplnění jsou přijímána opatření k nápravě. Odměny manažerů dceřiných společností jsou vázány na plánované výsledky a na míru jejich splnění. 4 Return On Capital Employed = výnosnost zaměstnaného kapitálu, postup výpočtu uveden v části 4.1.2.1 Ukazatele rentability -7-
  • 12. Organizace a fungování holdingu Pro získávání synergického efektu a pro podporu efektivního využívání zdrojů jsou některé činnosti v rámci holdingu centralizovány do lokální mateřské společnosti. Jejich shrnutí přináší následující přehled: x | | | | | | centralizované činnosti nákup paliv IT služby rozhodování o investicích energetické projekty dlouhodobé financování koncepce marketingu a komunikace 2.2.1. decentralizované činnosti stanovování cen jednání se zákazníky personální záležitosti provozní činnosti krátkodobé umístění fin. prostředků ostatní Přístupy k rozdělování zisku Shareholder value – management organizace musí sledovat pouze zájmy vlastníků, které jsou vyjádřeny růstem tržní hodnoty akcií a dividend. To znamená, že většina zisku je vyplacena vlastníkovi. Na reinvestice je zisk použit pouze tehdy, existují-li v okolí společnosti investiční příležitosti s vyšší mírou výnosnosti než je míra výnosnosti vlastního kapitálu. Stakeholder theory – vedle zájmů vlastníků by měl management zohledňovat i přání pracovníků, odborů, obchodních partnerů, občanů, státu a vůbec celého okolí podniku. Zisk je zde využíván především pro další a spíše dlouhodobější rozvoj společnosti. Ten by se měl posléze odrazit v růstu cen akcií. Strategie skupiny MVV Energie CZ odpovídá přístupu „Stakeholder theory“, nicméně zájmy vlastníků zůstávají hlavní prioritou. -8-
  • 13. Odvětví teplárenství v ČR 3. Odvětví teplárenství v ČR 3.1. Historické souvislosti5 Počátek teplárenství (centrálního zásobování teplem) na našem území spadá do 20. let 20. století, kdy se objevila potřeba zajistit pro rozvíjející se průmysl a ubytovny dělníků zvýšené množství tepla. Také se pozitivně projevila koncentrace činností spojených dopravou a skladováním velkého množství paliva. Po přerušení druhou světovou válkou došlo v 50. a 60. letech k největšímu rozvoji soustav centralizovaného vytápění (rozvoj těžkého průmyslu a koncentrace obyvatel v průmyslových městech). V 70. a 80. letech byly stavěny především investičně méně náročné, ale energeticky neefektivní sídlištní kotelny na zemní plyn. Touto decentralizací zdrojů tepla se roztříštila hlavní výhoda dálkového vytápění. V porevolučním období až do současnosti dochází k modernizaci stávajících topných soustav a zvyšování jejich tepelné účinnosti (např. přechod z tzv. „čtyřtrubky“ na efektivnější dvoutrubkovou soustavu). Významným trendem a rozhodující konkurenční výhodou se stává kogenerace – kombinovaná výroba elektřiny a tepla. Vznikají první spalovny biomasy (a zároveň se v této souvislosti ukazuje, že biomasou nelze v žádném případě adekvátně nahradit tradiční paliva). Zákazníci jsou více motivování k měření a regulaci tepelné spotřeby. Nelze opomenout ani ekologický aspekt – vyšší kontrola emisních limitů ve spojení s odvodem a rozptylem kouře mimo osídlenou oblast dělá z centrálního vytápění jeden z nejekologičtějších zdrojů tepelné energie (např. domovní kotelny a kotle vypouštějí emise přímo nad nemovitosti spotřebitelů). Také geotermální zdroje mohou být efektivně využity jen za pomoci soustav centrálního vytápění. 3.2. Makrookolí českého teplárenství Pro účely této diplomové práce není zapotřebí provést podrobnou PEST analýzu, ale je nutné naznačit nejvýznamnější skutečnosti a trendy, které zásadním způsobem ovlivňují podnikání v oboru teplárenství. Teplárenství je jedním z posledních odvětví české ekonomiky, kde se uplatňují regulované ceny (dle Zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, v platném znění). V oboru 5 Tato část je zpracována na základě pramenu KAUFMAN, P.: Vývoj teplárenství u nás. [online]. c2007-2008, [cit. 2009-03-16]. Dostupné z WWW: <http://www.pro-energy.cz/index.php?action=vydani.html&clanky=4&rok=2007>. -9-
  • 14. Odvětví teplárenství v ČR teplárenství stanovuje podmínky tvorby cen Energetický regulační úřad (dále jen ERÚ nebo regulátor), který minimálně jednou za kalendářní rok vydává tzv. „Cenové rozhodnutí“. Regulace cen se uplatňuje pomocí tzv. „věcného usměrňování cen“, kdy je stanoven závazný postup při tvorbě ceny a/nebo při její kalkulaci. Aktuální závazný kalkulační vzorec pro cenu tepelné energie v dané cenové lokalitě uvádí Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 7/2008 ze dne 2. září 20086 v příloze č. 2: Kalkulační vzorec Položka Kalkulace příslušné ceny 1. Proměnné náklady [Kč] 1.1 Palivo 1.2 Nákup tepelné energie 1.3 Elektrická energie 1.4 Technologická voda 1.5 Ostatní proměnné náklady 2. Stálé náklady [Kč] 2.1 Mzdy a zákonné pojištění 2.2 Opravy a údržba 2.3 Odpisy 2.4 Nájem 2.5 Leasing 2.6 Zákonné rezervy 2.7 Výrobní režie 2.8 Správní režie 2.9 Úroky z úvěru 2.10 Ostatní stálé náklady 3. Zisk [Kč] Celkem náklady Celkem náklady a zisk Množství tepelné energie [GJ] Cena bez DPH [Kč/GJ] Cena včetně DPH [Kč/GJ] Tabulka č. 1: Kalkulační vzorec Zdroj: Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 7/2008 Jak je vidět z předcházející tabulky, stále se v odvětví teplárenství používá kalkulační vzorec orientovaný na nákladovou tvorbu cen. Jeho použití je obhajováno nutností stanovit tzv. „přijatelnou míru zisku“ procentním poměrem z ekonomicky oprávněných nákladů 6 Dostupné z WWW: <http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/CR%20teplo/ER%20CR%207_2008.pdf>, [cit. 2009-03-16] - 10 -
  • 15. Odvětví teplárenství v ČR (vymezení ekonomicky oprávněných nákladů uvádí příloha č. 1 aktuálního cenového rozhodnutí). Používaný kalkulační vzorec však nevyvíjí tlak na snižování nákladů, ale spíše na růst ceny a její obhajobu. Mezi jeho další nevýhody patří syntetizace různých nákladových druhů bez ohledu na jejich vztah k objemu prodeje a sumarizace nákladů, které mohou být na jednotku výroby rozvrhovány různými způsoby. Také není vhodný pro řešení některých manažerský rozhodovacích úloh. Podrobněji o této problematice viz pramen [10]. Přijatelnou míru zisku limituje kromě již zmíněných ekonomicky oprávněných nákladů také ziskovost v minulých obdobích, prodané množství tepla, míra ztrát při výrobě tepla a úspory ovlivňující provozní výsledek hospodaření. Zatímco zvyšování variabilních nákladů (spotřeba paliv, elektrické energie apod.) může být do ceny tepla plně promítnuto (zisk se tedy nezmění), meziroční růst ostatních nákladových položek je regulován. Například meziroční zvýšení osobních nákladů a nákladů na údržbu může být do ceny tepla promítnuto jen ve výši roční spotřebitelské inflace snížené o 1 %. V závislosti na množství prodaného tepla regulátor buďto umožňuje zvyšovat cenu (v případě nižších prodejů způsobených např. mírným zimním počasím), nebo naopak přinutí cenu tepla snížit (v případě chladnějšího zimního období). To vše za účelem udržení meziroční míry změny příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku v definovaném rozpětí. V situaci nově připojovaných zákazníků je možné tento příspěvek proporcionálně navyšovat. Míra ztrát při výrobě tepla ovlivňuje posuzování úrovně proměnných nákladů v ceně tepelné energie regulátorem. Úspory fixních nákladů při výrobě tepla mohou zisk navyšovat v plném rozsahu. Odvětví teplárenství je velmi pečlivě sledováno sdělovacími prostředky (potažmo veřejností) a jako takové se musí vyrovnávat a být připraveno na možné politické zásahy. Z makroekonomického pohledu je teplárenství charakterizováno jako necyklické odvětví. To potvrzuje následující graf a vypočtený korelační koeficient mezi cenou akcie MVV Energie AG (mateřská společnost sledovaného holdingu MVV Energie CZ) a hodnotou indexu DAX (Deutscher Aktien Index; index německé burzy). Vypočtený korelační koeficient neukazuje na přímou ani nepřímou lineární závislost mezi porovnávanými veličinami. Německý akciový trh byl upřednostněn před českým z důvodu jeho vyšší likvidnosti (a tím i lepší vypovídací schopnosti) a relativně vysoké provázanosti hospodářství obou zemí. - 11 -
  • 16. Odvětví teplárenství v ČR Srovnání vývoje indexu DAX a ceny akcií MVV Energie AG 9 000 40 8 000 35 7 000 30 25 5 000 20 4 000 15 cena akcie v € indexní body 6 000 3 000 10 2 000 5 0 0 13 .3 .2 13 007 .4 .2 13 007 .5 .2 13 007 .6 .2 13 007 .7 .2 13 007 .8 .2 13 007 .9 . 13 200 7 .1 0. 13 200 7 .1 1. 13 200 .1 7 2. 2 13 007 .1 .2 13 008 .2 .2 13 00 .3 8 .2 13 008 .4 .2 13 008 .5 .2 13 008 .6 .2 13 008 .7 .2 13 008 .8 .2 13 008 .9 . 13 200 8 .1 0. 13 200 8 .1 1. 13 200 .1 8 2. 2 13 008 .1 .2 13 009 .2 .2 13 00 .3 9 .2 00 9 1 000 DAX MVV Energie AG Graf č. 1: Korelace ceny akcie MVV Energie AG a indexu DAX Zdroj: Vlastní výpočet r = 0,2743 , kde r…korelační koeficient mezi cenou akcie a hodnotou indexu. Korelace byla spočítána za dvouleté období (od 13.3.2007 do 13.3.2009) z procentní změny závěrečné ceny akcie a z procentní změny závěrečné hodnoty indexu mezi každým pracovním dnem v SRN7. Nicméně teplárenství je ovlivňováno sezónností – tj. střídáním ročních období. Nejvyšší tržby a zásadní tvorba zisku jsou realizovány v zimním období. V posledních dvou zimních obdobích se naplno projevilo nebezpečí přílišné závislosti české energetiky na dováženém zemním plynu (při přerušení dodávek z Ruské federace). Ve výhodě jsou tak teplárenské společnosti, které mají svůj palivový mix více diverzifikovaný (vyšší hodnota z flexibility). V nejbližší budoucnosti nelze očekávat růst počtu nově připojených objektů (zejména bytových domů) k teplovodní síti vzhledem k demografickému vývoji a složení obyvatel ČR. Z exaktních zkušeností plyne, že nová připojení ani zcela nepokryjí úspory na straně zákazníků (vliv zateplování) a odpojení od sítě. 7 Podkladové údaje pro výpočet byly získány z elektronického zdroje dostupného na VŠE: www.patria.cz → Akcie → Výzkum → Databanky. - 12 -
  • 17. Odvětví teplárenství v ČR Největším technologickým posunem v oblasti teplárenství, který je zároveň spojen s významnými ekonomickými přínosy, se jeví možnost kogenerace – kombinovaná výroba elektřiny a tepla. Tento způsob výroby přináší navíc nejen tržby z prodeje elektřiny, ale umožňuje i rozložit rostoucí ceny paliva mezi dva rozdílné produkty. Spalovny biomasy a odpadu jsou v současnosti poměrně nákladově náročné a není možné od nich očekávat rozhodující podíl na výrobě tepla v ČR. Výraznější přínosy lze předpokládat u geotermálních zdrojů – některé zdroje8 uvádějí kapacitu vytipovaných lokalit až 4 TWh využitého tepla. 3.3. Mikrookolí teplárenských společností V této části je nastíněna analýza mikrookolí typické teplárenské společnosti v ČR s použitím Porterova modelu pěti sil, který je doplněn o šestou sílu dle Grovea. 1. Riziko vstupu potenciálních konkurentů Pokud by potenciální konkurent chtěl vstoupit na trh, kde již působí společnost se systémem centrálního vytápění, a pokud by tento konkurent chtěl vyrábět a dodávat teplo stejným výrobním postupem jako stávající společnost, narazí na nepřekonatelnou bariéru vstupu do odvětví. Tato bariéra by spočívala v nutnosti vybudovat vysoce investičně náročnou rozvodnou síť (navíc v dané oblasti duplicitní). Mnohem vyšší šanci mají dodavatelé tepla, kteří svůj produkt přinášejí zákazníkům pomocí odlišných distribučních cest. Zde se jedná především o domovní kotelny – tj. decentralizované vytápění. V tomto případě (který pozici klasické teplárenské společnosti ohrožuje mnohem více) záleží na tom, zda teplárenský podnik dokáže využít jinou svojí výhodu – tzv. ekonomii rozsahu a tím i nižší ceny pro odběratele. To však vyžaduje účinný zdroj tepla (kotel) a udržovanou distribuční síť s minimem ztrát. Mezi další výhody soustav centrálního vytápění (a tím i bariéry pro zřizování domovních, popř. blokových kotelen) patří: • vyšší technologická spolehlivost a bezpečnost, • centrální zajištění oprav a údržby (zákazník nemá oproti domovní kotelně žádné další vícenáklady a starosti kvůli zajištění chodu zdroje tepla), 8 TÁBORSKÝ J.: Metoda hot dry rock v Litoměřicích. [online]. c2007, [cit. 2009-03-16]. Dostupné z WWW: <http://www.casopisstavebnictvi.cz/metoda-hot-dry-rock-v-litomericich_A82_I5> - 13 -
  • 18. Odvětví teplárenství v ČR • nižší citlivost na změny cen paliv (jednak díky vyššímu odebíranému množství, jednak díky možnosti promítnout zvýšení cen paliva nejen do ceny tepelné energie, ale i do ceny elektrické energie v případě kogenerace), • vyšší strategická bezpečnost (v případě výpadku dodávek jednoho druhu paliva je vícepalivový systém centrálního vytápění flexibilnější a nezávislý na jednom druhu paliva), • nižší znečištění ovzduší než domovní kotelny (jednak díky vyšší účinnosti výroby a v úhrnu nižší spotřebě paliva, jednak díky speciálním technickým zařízením snižující emise – mj. i odvod kouře mimo osídlenou oblast). Teplárny na druhé straně znevýhodňuje (nelogicky) malý rozdíl v ceně plynu pro maloodběratele a velkoodběratele. Tento rozdíl není tak významný jako např. v zemích Evropské unie a vytváří tak prostor pro malé domovní kotelny, které díky tomu mohou cenově konkurovat centrálnímu vytápění. 2. Rivalita mezi stávajícími podniky Z důvodů uvedených v předchozím odstavci se lze jen výjimečně a to pouze ve velkých aglomeracích setkat s více než jedním dodavatelem tepla s centralizovaným systémem vytápění. Ani v tomto případě však nedochází ke klasické cenové konkurenci. V tomto případě je totiž území města mezi oba konkurenty rozděleno dle dosahu jejich distribuční sítě a konkurenční boj je možný jen v oblasti připojení některých nových zákazníků. Mimo to cenová regulace stírá rozdíly mezi cenami tepla v jedné oblasti. Mnohonásobně silnější rivalita mezi skupinami podniků panuje v oblasti akvizic nových (do té doby většinou municipálních) tepláren. 3. Smluvní síla kupujících Zákazníky tepláren lze hrubě rozdělit do dvou skupin: domácnosti a průmysloví odběratelé. Zatímco mezi průmyslovými odběrateli neexistuje doposud významnější spolupráce v oblasti odběru tepla (také díky individuálnímu přístupu tepláren k velkým zákazníkům), domácnosti jsou často sdruženy do bytových družstev. Tyto družstva mohou postupovat společně při cenovém vyjednávání s teplárenskou společností. Bytová družstva si v podstatě mohou vybrat, zda budou vytápěna centrálně (připojení je investicí teplárny) nebo zda si na svoje vlastní náklady zřídí domovní či blokovou kotelnu. Pokud si bytová družstva uvědomí, že do ceny tepla z domovní kotelny musí započítat také odpisy počáteční investice a vícenáklady spojené s provozem a že se v případě domovních - 14 -
  • 19. Odvětví teplárenství v ČR kotelen připravují o výhody centrálního systému vytápění (uvedeny v odstavci Riziko vstupu potenciálních konkurentů), je pravděpodobné, že budou spíše usilovat o dohodu s danou teplárenskou společností. 4. Smluvní síla dodavatelů Rozhodující dodavatele v případě tepláren představují obchodníci s palivem (rozhodující komodity pro teplárny: plyn, těžký topný olej, uhlí). Třebaže v celé Evropě proběhla částečná liberalizace trhu s palivy (která dále pokračuje pokusy o oddělení distribuce a těžby dané komodity), lze konstatovat, že smluvní síla dodavatelů paliv převyšuje sílu samostatných tepláren (teplárny seskupené do holdingů mohou využívat výhody plynoucí z postavení významnějšího odběratele paliva). V oblasti distribuce plynu lze říci, že dominantní postavení si stále udržuje firma RWE Transgas. Pro distribuci topných olejů existuje více samostatných obchodníků. Nejvíce rozmanitá nabídka panuje na trhu uhlí, kdy si teplárenské firmy mohou vybrat buď mezi tuzemskými dodavateli (a zdroji) uhlí, nebo toto palivo dovážet ze zahraničí (především z Polska). Pro budoucnost však existuje v této oblasti „hrozba“: případ, kdy nebudou na území ČR prolomeny limity na těžbu uhlí (toto nebezpečí zdůraznila zejména nezávislá Pačesova komise9). 5. Hrozby substitučních výrobků Přímý substitut k tepelné nebo elektrické energii neexistuje, liší se jen cesty výroby a poskytování těchto služeb. 6. Komplementáři Pojmem „komplementáři“ jsou definovány podniky, jejichž činnost je závislá na podnikání sledované společnosti a naopak. Z toho vyplývá podobnost (až shodnost) cílů všech komplementujících firem. V oboru teplárenství je možné tento vztah pozorovat mezi firmami zaměřenými na distribuci tepelné energie a podnikem zabývající se čistě výrobou tepla. Podobnost cílů je však v tomto případě tak silná, že podniky vyvíjejí enormní úsilí o spojení těchto činností do jedné společnosti (nebo alespoň pod jedno vlastnictví). 9 ČTK: Pačesova komise doporučuje prolomení limitů. [online]. c2007, [cit. 2009-03-16]. Dostupné z WWW: <http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/pacesova-komise-doporucuje-prolomeni-limitu_68984.html> - 15 -
  • 20. Teoretická část 4. Teoretická část V této části diplomové práce jsou teoreticky popsány ty postupy finanční analýzy, které tvoří koncepční základ pro splnění zamýšlených cílů uvedených v úvodní části diplomové práce. Nejedná se o vyčerpávající popis, ten lze najít v citované literatuře. Následující praktická část této práce využívá většinu ze zde uvedených teoretických poznatků. Nejprve jsou podrobněji popsány ukazatele paralelní soustavy, poté jsou naznačeny možnosti pyramidových rozkladů. Následuje zmínka o souhrnných indexech. Pro praktickou část jsou velmi důležité teoreticky popsané principy benchmarkingu a metody mezipodnikového srovnávání. Protože praktická část pracuje s výkazy připravenými dle standardů IAS/IFRS, jsou k jednotlivým ukazatelům a položkám rozvahy a výsledovky uvedeny anglické ekvivalenty. 4.1. Finanční analýza Dle Kislingerové10 je úlohou finanční analýzy „poskytnout informaci o finančním zdraví podniku, tj. v jakém stavu se nachází k okamžiku provedení analýzy a co lze očekávat v budoucnosti.“ Zejména je třeba upozornit na poslední část definice – kvalitně provedená finanční analýza by měla přinášet cenné podklady pro rozhodování o budoucnosti. Jako zdroje pro provedení finanční analýzy slouží především výkazy finančního účetnictví, dále pak to mohou být další podnikové podklady (např. marketingové nebo výrobní údaje). Problémy však přináší kombinace stavových (z výkazu „rozvaha“) a tokových veličin („výkaz zisku a ztráty“, „přehled o peněžních tocích“). Proto je vhodné stavové veličiny pro potřeby některých ukazatelů finanční analýzy „zdynamizovat“ výpočtem průměrné hodnoty (alespoň z počátečního a konečného stavu, nejsou-li k dispozici hodnoty po kratších časových úsecích než je jeden rok). 4.1.1. Absolutní ukazatele Dle Synka11 vyjadřují absolutní ukazatele „určitý jev bez vztahu k jinému jevu“. Při zpracování té části finanční analýzy, která pracuje s absolutními indikátory, je důležité pamatovat na to, že dosažené hodnoty ukazatelů jsou ovlivněny velikostí podniku, odvětvím, 10 11 KISLINGEROVÁ, E.: Oceňování podniku. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2001 SYNEK, M.: Ekonomická analýza. Praha: Oeconomica, 2006, ISBN 80-245-0603-3 - 16 -
  • 21. Teoretická část ve kterém společnost působí a dalšími vlivy. Nelze je tedy použít pro mezipodnikové srovnávání (nejsou zrelativizované). Přesto jejich analýza (zejména vývoj v čase) přináší velmi cenné informace, které jsou důležité pro poznání sledované společnosti. 4.1.1.1. Horizontální analýza Vývoj v čase jednotlivých položek účetních výkazů je sledován pomocí horizontální analýzy. Horizontální analýza určuje o kolik se příslušná položka změnila v čase (absolutní diference mezi dvěma obdobími) a kolik procent tato změna činila (lze počítat indexy řetězové nebo bazické, v této práci jsou pro horizontální analýzu rozvahy a výkazu zisku a ztráty použity indexy řetězové). Z vývoje položek v čase lze provádět regresní a korelační analýzu. Horizontální analýza navíc poskytuje prvotní náznaky o průběhu podnikatelské činnosti sledovaného subjektu. 4.1.1.2. Vertikální analýza Vertikální analýza má za úkol zjistit, jak se podílejí jednotlivé položky účetního výkazu na zvolené základně. Dále zkoumá vývoj tohoto procentního podílu v čase. Zatímco v případě rozvahy jsou jednotlivé položky poměřovány k bilanční sumě, u výkazu zisku a ztráty je stanovení základny, ke které se vztahují položky výsledovky, komplikovanější. Čistě obchodní podnik by za tuto základnu zvolil tržby za prodej zboží, výrobní podnik zase tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. Je možné použít i celkové výnosy. Vzhledem k zanedbatelnému množství prodaného zboží v teplárenských podnicích jsou v této práci jako základna pro vertikální analýzu výkazu zisku a ztráty využívány tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb. 4.1.1.3. Čistý pracovní kapitál (Net Working Capital) ČPK = NWC = Oběžná aktiva – Krátkodobé cizí zdroje Tento rozdílový ukazatel je někdy nazýván „finanční polštář podniku“12. Pokud je kladný, tak podnik využívá pro financování oběžných aktiv i dlouhodobé zdroje. Záporné hodnoty znamenají, že podnik vyznává tzv. agresivní strategii financování, kdy krátkodobé zdroje kryjí aktiva s dlouhodobým obratovým cyklem. 12 SYNEK, M. a kol.: Manažerská ekonomika. 4. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2007, ISBN 978-80-247-1992-4 - 17 -
  • 22. Teoretická část Krátkodobé cizí zdroje ve vzorci v sobě zahrnují krátkodobé závazky, krátkodobé bankovní úvěry a finanční výpomoci a časové rozlišení na straně pasiv (různým rozsahem položek ve vzorci by bylo možné definovat více tvarů výpočtu ČPK). Jelikož se jedná o absolutní ukazatel, je velmi obtížné jeho mezipodnikové srovnávání. Pro tyto účely se často čistý pracovní kapitál poměřuje nejčastěji k tržbám (lze i například k zásobám, oběžným aktivům, celkovým aktivům, výnosům, zisku a dalším). Výsledky v procentech jsou již srovnatelné v čase i mezi různými subjekty. Velmi vypovídající je porovnání skutečného ČPK s hodnotami ukazatele Potřeba pracovního kapitálu (viz následující část 4.1.1.3.1). Pokud je rozdíl skutečného ČPK a potřeby pracovního kapitálu kladný, udržuje podnik zbytečně vysoký čistý pracovní kapitál. V případě záporného rozdílu (potřeba ČPK > skutečný ČPK) má podnik problémy s financováním své provozní činnosti. Při řízení čistého pracovního kapitálu se ukazuje, že na část oběžného majetku a závazků lze pohlížet jako na trvalé a na část jako dočasné13. Trvalá část oběžného majetku (a s tím i související část krátkodobých závazků) je takový objem prostředků, který společnost musí udržovat, aby mohla vykonávat svou činnost. Liší se dle odvětví podnikatelské činnosti. Dočasné prostředky většinou vznikají neefektivním řízením některých složek pracovního kapitálu, mimořádnými nebo náhodnými vlivy a s jako takovými by se s nimi nemělo počítat ve finančním plánu. Při práci s pojmem „čistý pracovní kapitál“ je nezbytné přesně definovat náplň této položky. Například manažerské účetnictví definuje čistý pracovní kapitál jako rozdíl oběžných aktiv snížených o peníze (!) a krátkodobých závazků. Takto definovaný čistý pracovní kapitál je požadován co nejnižší, aby měl co nejmenší nároky na provozní cash-flow. Podrobněji viz Král14, kapitola 10. 4.1.1.3.1 Potřeba pracovního kapitálu PČ PK = Obratový cyklus peněz × Denní provozní výdaje Denní provozní výdaje jsou definovány jako suma provozních nákladů snížená o odpisy, tvorbu rezerv a o zůstatkovou cenu prodaného dlouhodobého majetku a materiálu. Postup výpočtu obratového cyklu peněz je uveden v části 4.1.2.3.6 - Obratový cyklus peněz. 13 14 KINSLINGEROVÁ, E. a kol.: Manažerské finance. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9 KRÁL, B. a kol.: Manažerské účetnictví. 2. rozšířené vydání. Praha: Management Press, 2006. ISBN 80-7261-141-0. - 18 -
  • 23. Teoretická část Potřeba (čistého) pracovního kapitálu se porovnává se skutečným ČPK (viz výše) a pokud to situace vyžaduje, jsou přijímána opatření ke korekci stávajícího stavu (tzv. „řízení pracovního kapitálu“). V případě záporného obratového cyklu peněz je výpočet potřeby pracovního kapitálu bezpředmětný (provozní činnost podniku je v podstatě financována dodavateli podniku v širším slova smyslu). 4.1.2. Poměrové ukazatele paralelní soustavy Ukazatele poměrové zobrazují „vztah dvou různých jevů, a to tak, že měří velikost jednoho jevu připadající na jednotku jevu druhého… Paralelní soustavy ukazatelů vybírají ukazatele zhruba stejného významu a seskupují je do skupin, které postihují všechny hlavní oblasti podnikové ekonomiky15“. Možnosti jejich konstrukce a podnikové oblasti použití jsou téměř neomezené – vždy by však měly odpovídat požadavkům uživatele, pro kterého je finanční analýza připravována. Poměrové ukazatele mají oproti absolutním ukazatelům tu výhodu, že pomocí nich lze porovnávat i relativně značně odlišné podniky. 4.1.2.1. Ukazatele rentability Tato skupina ukazatelů poměřuje konečný efekt podnikatelské činnosti (v různých podobách) ke zvolené základně (mělo by platit, že velikost základny ovlivňuje výsledný efekt)16. 4.1.2.1.1 ROA – rentabilita aktiv ROA = EBIT , kde A EBIT ........= výsledek hospodaření před zdaněním + nákladové úroky (Earnings Before Interest an Taxes), A ..............suma aktiv (Assets); ideální je počítat s průměrnou roční výší této položky. ROA (Return on total Assets) v uvedeném tvaru vyjadřuje kolik je podnik schopen vytvořit zisku před zdaněním a před úroky (EBIT ~ Earnings Before Interest and Taxes) ze všech aktiv, které byly investovány do podnikání. Vzhledem k této vlastnosti se ukazatele v tomto tvaru nazývá „produkční síla podniku“. Protože se v čitateli zlomku nachází EBIT, 15 16 SYNEK, M.: Ekonomická analýza. Praha: Oeconomica, 2006, ISBN 80-245-0603-3 KINSLINGEROVÁ, E. a kol.: Manažerské finance. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9 - 19 -
  • 24. Teoretická část umožňuje takto spočítaná rentabilita srovnávat výsledky podniku v čase i když se mění sazba daně ze zisku a struktura financování. Jedná se o procento zisku, které je podnik schopen vytvořit z investovaných aktiv bez ohledu na to, zda jsou financována z vlastních nebo cizích zdrojů, a tak je tento ukazatel vhodný pro mezipodnikové srovnávání. Ukazatele ROA existuje velké množství variací, další možnou variantou je ukazatel spočítaný z čistého zisku (EAT ~ Earnings after taxes). Takto koncipovaný ukazatel znázorňuje míru čistého zisku vytvořeného z celkových aktiv. Nelze ovšem srovnávat podniky s rozdílnou kapitálovou strukturou a různou efektivní mírou zdanění. 4.1.2.1.2 RONA – rentabilita čistých aktiv NOPAT , kde NA RONA = NOPAT....provozní zisk po zdanění (Net Operating Profit After Taxes); pro potřeby analýz aproximován výrazem EBIT × (1 − t ) , NA ...........čistá aktiva (Net Assets); definována jako součet dlouhodobého majetku a čistého pracovního kapitálu; ideální je počítat s průměrnou roční výší této položky. Ukazatel RONA (Return on Net Assets) měří míru zhodnocení aktiv z provozní činnosti. Aktiva, pro které je měřena rentabilita, jsou kryta z dlouhodobých zdrojů (dáno konstrukcí výpočtu výše Net Assets) a předpokládá se u nich užití pouze v rámci tzv. „core business“. 4.1.2.1.3 CROGA – cash-flow výnosnost hrubých aktiv CROGA = OATCF , kde GA OATCF ....provozní cash-flow po zdanění (Operating After Tax Cash Flow)vlastní kapitál (Equity); pro potřeby analýz aproximován výrazem EBITDA × (1 − t ) , GA ...........hrubá aktiva (Gross Assets); definována jako součet stálých provozních aktiv v aktuálních pořizovacích cenách a čistého pracovního kapitálu. Tento ukazatel se snaží nahradit účetně pojatý zisk peněžním tokem z provozní činnosti (součet provozního zisku po zdanění a odpisů) a dále odstranit účetní zkreslení hodnoty majetku. Posuzování výkonnosti podniku je tak mnohem přísnější. Z toho ovšem vyplývá i pracnost zjištění tohoto ukazatele. Vedle obtíží při určování OATCF (lze zjednodušit výše uvedenou aproximací) je nezbytné stanovit reprodukční cenu veškerého v provozu používaného majetku. - 20 -
  • 25. Teoretická část 4.1.2.1.4 ROE – rentabilita vlastního kapitálu ROE = EAT , kde E EAT .........čistý zisk (výsledek hospodaření za účetní období; Earnings After Taxes), E...............vlastní kapitál (Equity); ideální je počítat s průměrnou roční výší jednotlivých položek vlastního kapitálu – ovšem kromě výsledku hospodaření běžného období. ROE (Return on Equity; Return on shareholders funds) měří, kolik korun čistého zisku připadá na korunu vlastního kapitálu. Tento ukazatel sledují zejména vlastníci společnosti, protože mezi sebe si mohou rozdělit právě jen čistý zisk (ovšem snížený o povinné i fakultativní příděly do fondů ze zisku a o případnou výplatu tantiém). Pro pozitivní ekonomické hodnocení společnosti je nutné, aby ukazatel ROE převyšoval náklady vlastního kapitálu (rE – viz část 4.1.4.1 - Stanovení WACC). 4.1.2.1.5 ROCE – rentabilita zaměstnaného kapitálu ROCE = EBIT , kde CE CE ............zaměstnaný kapitál (Capital Employed); definován jako součet vlastního kapitálu (Equity) a - dle standardů IAS/IFRS - úroky zatíženého cizího kapitálu (Corporate Debt). Corporate Debt v sobě zahrnuje dlouhodobé i krátkodobé finanční úvěry, závazky z finančního leasingu (dle IAS/IFRS jsou tyto závazky vykazovány ve výši současné hodnoty minimálních leasingových splátek, v průběhu času se navyšují o úroky) a diskontované dlouhodobé závazky (v průběhu času se navyšují o úroky dle standardů IAS/IFRS)17. Také s Corporate Debt je vhodné pracovat v průměrné výši. V Capital Employed nejsou tedy zahrnuty rezervy (Provisions). Tento ukazatel (Return on Capital Emploeyd) vyjadřuje míru ekonomické výkonnosti podniku z pohledu investorů (jakou mírou je zhodnocen investovaný kapitál, ať už vlastní nebo cizí) a jako takový je pečlivě sledován vlastníky i managementem (za předpokladu, že management je zainteresován na dosažení cílů vlastníků). Ukazatel ROCE reprezentuje poměrně nový přístup k řízení hodnoty společnosti. Tento přístup zdůrazňuje právě rentabilitu toho kapitálu, který musí být zhodnocen (ať už ve formě dividend nebo úroků). Rentabilita zbývajícího kapitálu (respektive rentabilita aktiv, která není kryta zaměstnaným kapitálem) již není pro investory a management tak důležitá (při hodnocení společnosti pomocí ukazatele 17 DVOŘÁKOVÁ, D.: Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IAS/IFRS. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-251-1085-0 - 21 -
  • 26. Teoretická část ROCE je tak podstatná pouze velikost zaměstnaného kapitálu, objem ostatních zdrojů není pro vyhodnocení společnosti podstatný). Jinými slovy: jedná se o střední cestu mezi hodnocením společnosti dle její celkové produkční síly (ukazatel ROA, viz odstavec 4.1.2.1.1) a mezi hodnocením významném čistě pro vlastníky (ukazatel ROE, viz odstavec 4.1.2.1.4). Pro pozitivní ekonomické hodnocení společnosti je nutné, aby ukazatel ROCE převyšoval vážené náklady na kapitál společnosti (rozvedeno v části 4.1.4.2 - Value Spread). CFROCE – cash-flow rentabilita zaměstnaného kapitálu18 4.1.2.1.6 CFROCE = CFaprox CE EBITDA − Investice , kde CE = EBITDA ..zisk před zdaněním, úroky a odpisy (Earnings before Interest, Taxes, Depreciation and Amortization). Protože zisk ve tvaru EBITDA může být chápán jako rozdíl mezi výnosy, které jsou v delším časovém období příjmy (zanedbáno rozpouštění rezerv a opravných položek) a mezi náklady, které jsou zároveň i výdaji (zanedbána tvorba rezerv a opravných položek), tak ukazatel CFROCE pracuje s aproximovaným cash-flow (=EBITDA – Investice). Toto cash-flow je navíc upraveno pro potřeby této práce (vedle investic již není od EBITDA odečtena zaplacená daň z důvodu srovnatelnosti různých období a/nebo podniků s různou efektivní daňovou sazbou). Cash-flow v tomto tvaru lze použít pro podniky s různou kapitálovou strukturou. Ukazatel CFROCE vyjadřuje kolik Kč peněžních prostředků podnik vytvořil na 1 Kč poskytnutou investory v širším slova smyslu (poskytovatelé zaměstnaného kapitálu). Z těchto peněžních prostředků již mohou být placeny dividendy, úroky a daně. 4.1.2.1.7 ROS – rentabilita tržeb ROS = EBIT , kde Tržby Tržby........(Sales) rozumí se tržby z hlavní provozní činnosti podniku (z tzv. „core business“). ROS (Return on Sales) určuje efektivnost podniku. Díky EBIT v čitateli zlomku můžeme srovnávat podniky v nestejném časovém období a s různými finančními podmínkami. 18 Upraveno podle GRÜNWALD, R.: Analýza finanční důvěryhodnosti podniku: uživatelská příručka s příklady. Praha: Ekopress, 2001. ISBN 80-86119-47-5 - 22 -
  • 27. Teoretická část Pokud je v čitateli použit místo EBIT čistý zisk, nazývá se tento ukazatel „zisková marže“. Ukazatel je vhodné posuzovat ve vztahu k obratu aktiv, čímž se zabývá Du Pontova analýza (viz odstavec 4.1.3). 4.1.2.1.8 EBIT margin EBIT mar gin = EBIT Provozní výnosy Provozní výnosy v tomto ukazateli (Operating Revenues) zahrnují tržby z prodeje vlastních výrobků a služeb, tržby z prodeje zboží, změnu stavu zásob vlastní výroby a aktivaci. EBIT margin je variací předchozího ukazatele. Používá se v případě, že pro podnik jsou významné i jiné výnosy než pouze tržby z „core business“. Proto se ve jmenovateli zlomku vyskytují provozní výnosy. 4.1.2.2. Ukazatele likvidity Dle Kislingerové měří ukazatele likvidity „míru schopnosti podniku přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky a těmi krýt včas, v požadované podobě a na požadovaném místě všechny splatné závazky.19“ U všech ukazatelů likvidity by se podnik neměl pohybovat pod doporučenými hodnotami (uvedeny u jednotlivých ukazatelů), aby nebyla ohrožena jeho solventnost. Ani vysoké hodnoty ukazatelů však nejsou nejefektivnějším řešením. V takovém případě je v oběžných aktivech vázán vysoký objem prostředků, který přináší pouze minimální nebo žádný úrok. Dosažené hodnoty ukazatelů likvidity je vždy nutné posuzovat v souvislosti s podnikovou činností a z ní vyplývajícím technologickým cyklem (odlišnosti zejména v položce zásob). Také v oblasti likvidity je vhodné nahradit stavové položky rozvahy jejich zprůměrňovanou výší. 4.1.2.2.1 Všeobecná (běžná) likvidita BL = Oběběž Aktiva , kde Krátkodobé závazky + KrBÚaFV KrBÚaFV…krátkodobé bankovní úvěry a krátkodobé finanční výpomoci. 19 KINSLINGEROVÁ, E. a kol.: Manažerské finance. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9 - 23 -
  • 28. Teoretická část Obecné doporučení pro hodnotu ukazatele: 1,5 – 2,5. Vyjadřuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku. Znamená to, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby všichni najednou chtěli proplatit své pohledávky a podnik by byl schopen proměnit všechna svá oběžná aktiva v daném okamžiku na hotovost. 4.1.2.2.2 Pohotová likvidita PL = Oběběž Aktiva − Zásoby Krátkodobé závazky + KrBÚaFV Obecné doporučení pro hodnotu ukazatele: 0,9 – 1,5. Tento ukazatel je podobný předchozímu, ale z oběžného majetku je vyloučena nejméně likvidní složka – zásoby. V zájmu odstranění nejméně likvidních aktiv je vhodné dále odečíst dlouhodobé a nedobytné pohledávky. 4.1.2.2.3 OL = Okamžitá likvidita Obě žná Aktiva − Zásoby − Pohledávky Krátkodobý finanční majetek = Krátkodobé závazky + KrBÚaFV Krátkodobé závazky + KrBÚaFV Obecné doporučení pro hodnotu ukazatele: 0,5 – 0,9; nebo i cca 0,2. Hotovostní likvidita měří, kolikrát je podnik v daném okamžiku schopen uhradit své závazky z krátkodobého finančního majetku. 4.1.2.2.4 Krytí zásob pracovním kapitálem KZPK = ČPK Zásoby Obecné doporučení pro hodnotu ukazatele: 0,5 – 1,0. Poměr v ukazateli by měl být v čase stabilní (používá se i při finančním plánování). Předpokládá se totiž, že růst zásob je vyvolán růstem tržeb a stejnou měrou růstu by se měl zvyšovat i čistý pracovní kapitál20. 4.1.2.2.5 Krytí čistého zisku peněžními prostředky KČZ PP = 20 Krátkodobý finanční majetek EAT GRÜNWALD, R.: Analýza finanční důvěryhodnosti podniku: uživatelská příručka s příklady. Praha: Ekopress, 2001. ISBN 80-86119-47-5 - 24 -
  • 29. Teoretická část Tento ukazatel vyjadřuje, kolikrát může podnik rozdělit svůj čistý zisk na dividendy, aniž by si musel opatřovat dodatečné peněžní prostředky. Krytí čistého zisku peněžními prostředky měří míru schopnosti podniku vyplatit čistý zisk vlastníkům. Obecně lze předpokládat nižší hodnoty než 1 (zvláště pokud je zisk „vytvořen“ převážně účetními operacemi – např. rozpouštění rezerv a opravných položek, dohadné položky). Ukazatel pracuje se stavem peněžních prostředků k poslednímu dni sledovaného období, třebaže k výplatě dividend dochází v realitě později. 4.1.2.3. Ukazatele aktivity Tato skupina ukazatelů informuje uživatele finanční analýzy o míře využití jednotlivých majetkových částí podniku nebo o době, po kterou jsou jednotlivé položky rozvahy vázány (zadrženy) v podniku. 4.1.2.3.1 Obrat aktiv Obrat A = Tržby A Udává, kolikrát se aktiva obrátí v tržby za rok. Měří tak efektivnost využívání celkových aktiv a měl by dosahovat hodnoty alespoň 1. U investičně náročných odvětví této hodnoty však nelze dosáhnout. Ideální je počítat s průměrným stavem aktiv. 4.1.2.3.2 Obrat zásob Obrat Z = Tržby Zásoby Udává, kolikrát se zásoby obrátí v tržby za rok. Ideální je počítat s průměrným stavem zásob. V čitateli se mohou vyskytovat provozní výnosy místo tržeb. 4.1.2.3.3 Doba obratu zásob21 DOZ = Zásoby Tržby : 360 Tento ukazatel vyjadřuje, kolikadenní tržby musel podnik v průměru držet na zajištění zásob, neboli kolik dnů jsou zásoby vázány v podniku do doby jejich spotřeby nebo prodeje. Cílem je snižování doby obratu zásob v čase, ale při zajištění plynulosti výroby. 21 Je používána konvence 360 dní za rok. - 25 -
  • 30. Teoretická část 4.1.2.3.4 Doba inkasa pohledávek DIP = Pohledávky Tržby : 360 Měří délku doby ve dnech, za kterou odběratelé zaplatí podniku za nakoupené výkony. Podnik vždy usiluje o co nejkratší dobu splatnosti pohledávek. Ideální je počítat s průměrným stavem pohledávek. 4.1.2.3.5 Doba splatnosti krátkodobých zdrojů DSKZ = Krátkodobé závazky + KrBÚaFV Tržby : 360 Udává dobu ve dnech, po kterou zůstávají krátkodobé cizí zdroje podniku neuhrazeny. Ideální je počítat s průměrným stavem krátkodobých cizích zdrojů. Protože se jedná buď o bezplatný obchodní úvěr nebo relativně levný krátkodobý bankovní úvěr, existuje snaha tuto dobu prodlužovat. 4.1.2.3.6 Obratový cyklus peněz OCP = Doba obratu zásob + Doba inkasa pohledávek − Doba splatnosti krátk . závazků Tento ukazatel dává odpověď na otázku, jak dlouhou dobu ve dnech je třeba financovat výrobu z dlouhodobých zdrojů. Obecně lze říci, že pro podnik jsou pozitivní co nejnižší hodnoty obratového cyklu peněz. Pokud jsou hodnoty ukazatele záporné, znamená to, že v podstatě celá provozní činnost firmy je financována dodavateli v širším slova smyslu (nejen obchodní partneři, ale i banky, zaměstnanci, stát ad.). Tento způsob financování je pro společnost velmi levný, avšak v tomto případě je nutné vyhodnotit obratový cyklus peněz v souvislosti s dobou inkasa pohledávek i splatnosti závazků. Tímto společným vyhodnocením se ověřuje, zda záporné hodnoty obratového cyklu peněz nejsou způsobeny druhotnou platební neschopností. 4.1.2.4. Ukazatele zadluženosti „Ukazatele zadluženosti sledují vztah mezi cizími a vlastními zdroji.22“ Doposud se v českých podmínkách nerozšířilo vyhodnocování zdrojů v členění navíc na interní a externí23. 22 KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J.: Finanční analýza – krok za krokem. Praha: C. H. Beck, 2005. ISBN 80-7179-321-3 23 Teorie preference interních zdrojů (využívající rozdělení zdrojů na interní, externí a vlastní, cizí) souvisí mj. s dividendovou politikou. Podrobněji viz MAREK, P.: Rozdělování hospodářského výsledku a dividendová politika. Praha: Ekopress, 2000. ISBN 80-86119-28-9 - 26 -
  • 31. Teoretická část 4.1.2.4.1 Poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv Tento podíl se pohybuje v intervalu 0;1 . Doporučené hodnoty se pohybují v rozmezí 40 – 60 %, ale vždy záleží na konkrétním podniku, na jeho velikosti a postavení na trhu a na zvyklostech daného odvětví. 4.1.2.4.2 Zadluženost (Míra věřitelského rizika) zadluženost = Celkové cizí zdroje Aktiva Pohybuje se v intervalu 0;1 . Celkové cizí zdroje v ukazateli zahrnují mj. i rezervy (Provisions) a dohadné položky pasivní (dle standardů IAS/IFRS jsou tyto položky vykazovány jako součást Other liabilities). Rezervy jsou zařazeny mezi celkové cizí zdroje, protože standardy IAS/IFRS dovolují vykázat jako rezervu pouze skutečný závazek v současné hodnotě. Tj. pravděpodobný budoucí odtok ekonomických zdrojů z podniku, který lze spolehlivě ocenit24. Což u rezerv dle českých účetních standardů25 ne vždy platí (zde jsou rezervy tvořeny bez povinnosti vyrovnat v budoucnu závazek; rezervy v českém účetnictví mají spíše charakter přerozděleného vlastního kapitálu, jakéhosi fondu, jehož tvorbou je snižován zisk, než charakter závazku vůči třetím stranám). Rezervy dle IAS/IFRS mohou být diskontované. Významnou složkou cizích zdrojů a zdrojem financování podnikové činnosti jsou v energetických oborech přijaté zálohy od zákazníků (Advance payments for orders). Při práci s touto položkou v praktické části je třeba volit individuální přístup a ošetřování v rámci výpočtu jednotlivých ukazatelů. Tento ukazatel není doplňkem k předchozímu ukazateli (Poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv). Ze zdrojů podniku zůstaly nezařazeny mezi jednoznačně cizí nebo vlastní kapitál výnosy příštích období (Deferred income) a případný závazek z titulu odložené daně (Deferred Taxes). Tyto Položky nejsou do cizích zdrojů zahrnuty, protože nepředstavují zcela čistý závazek podniku (při jejich zúčtování nedojde k odtoku ekonomických zdrojů z podniku). 24 DVOŘÁKOVÁ, D.: Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IAS/IFRS. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-251-1085-0 25 KOVANICOVÁ, D.: Poklady skryté v účetnictví. 6. aktualizované vydání. Praha: Polygon, 2001. ISBN 80-7273-047-9 - 27 -
  • 32. Teoretická část Výdaje příštích období jsou ve výkazech připravených dle standardů IAS/IFRS v rámci holdingu MVV Energie CZ obsaženy již v jiných položkách pasiv (dle věcné náplně těchto výdajů příštích období) a patří tak do položky nazvané „Celkové cizí zdroje“. 4.1.2.4.3 Poměr D/E Poměřuje kapitál věřitelů (D~Debt) s kapitálem vlastníků (E~Equity). Pohybuje se v intervalu 0; ∞ a používá se pro mezipodnikové srovnávání a při udělování ratingu. Součet položek Debt a Equity představuje zaměstnaný kapitál (Capital Employed – viz část 4.1.2.1.5 - ROCE – rentabilita zaměstnaného kapitálu). 4.1.2.4.4 Ukazatel úrokového krytí ÚK = EBIT Celkové nákladové úroky Vyjadřuje, kolikrát vytvořený zisk před úroky a zdaněním pokryje úrokové platby. Doporučovaná minimální hodnota tohoto ukazatele činí 3. Pokud by hodnota tohoto ukazatele byla například pouze 1, znamenalo by to, že vše, co podnik získá, použije k úhradě úroků. Naopak při nízkém využití úročených cizích zdrojů může tento ukazatel nabývat až extrémně vysokých hodnot (při udílení ratingu nebo při práci s bankrotními modely se pak tyto vysoké hodnoty musí ošetřovat, obvykle se nahrazují hodnotou 9). 4.1.2.4.5 Krytí čistých dluhů peněžními toky KČ DPT = EAT + Odpisy Celkové cizí zdroje − Rezervy − KFM Ukazatel poměřuje zjednodušené cash-flow s tzv. „čistými dluhy“. Zjednodušené cash-flow26 (EAT + odpisy) by mělo pokrýt cizí zdroje (bez rezerv) snížené o krátkodobý finanční majetek alespoň 0,3krát. Tj. toto zjednodušené roční cash-flow by mělo být schopno splatit čisté dluhy přibližně za 3 a půl roku při nezměněných podmínkách (neměnné cash-flow a čisté dluhy). 4.1.2.5. Ukazatele související s provozní činností V předcházejících částech diplomové práce byly popsány ukazatele finanční analýzy, které lze využít v podstatě v každé ziskové organizaci (s přihlédnutím na specifika sledovaného podniku). Ukazatele související s provozní činností si každá firma vytváří sama 26 GRÜNWALD, R.: Analýza finanční důvěryhodnosti podniku: uživatelská příručka s příklady. Praha: Ekopress, 2001. ISBN 80-86119-47-5 - 28 -
  • 33. Teoretická část dle svých informačních potřeb pro své vlastní použití, byť lze předpokládat obdobnou konstrukci ukazatelů ve stejném odvětví. Pomocí těchto dílčích ukazatelů lze vysvětlit vývoj a velikost syntetických ukazatelů finanční analýzy, ale především objasňují rozdíly ve finanční výkonnosti srovnávaných podniků, které byly způsobeny provozní činností. V odvětví teplárenství je obvykle kladen důraz na následující skupiny ukazatelů27: 4.1.2.5.1 Ukazatele, které poměřují položky z výkazů na jednotku výstupu Hlavním výstupem teplárenských podniků je prodané množství tepla a v případě kogenerace (kombinovaná výroba elektrické energie a tepla) i prodané množství elektrické energie. Obojí lze velmi snadno převést na společné jednotky – megawatthodiny energie (MWh), případně gigajouly (GJ)28. Definování absolutních ukazatelů „marže“ a „MWh“ ve vzorcích V oboru teplárenství je velmi sledovaným absolutním ukazatelem tzv. „marže“. Je počítána jako suma tržeb za teplo a elektrickou energii snížená o náklady na palivo a na spotřebovanou elektrickou energii (není tedy snížená o všechny variabilní náklady, ale o jejich největší část). Marže = Tržby za TE a EE − Palivo − Spotřeba EE Pro potřeby srovnávání je (nejen) marže poměřována k různým základnám. Je-li v dalším textu v rámci ukazatelů použit výraz „MWh“, je tím myšlen naturální prodej tepla a elektrické energie zákazníkům. Následující ukazatele relativizují absolutní položky finančních výkazů pomocí převedení na jednotku prodaného výkonu. Slouží k vysvětlení a určení dopadu dílčích oblastí provozní činnosti na celkovou efektivitu podniku. Marže MWh EBIT MWh Stálá aktiva MWh Investice MWh OPN MWh Osobní náklady MWh Údržba MWh Odpisy MWh 27 Základní sledované ukazatele lze odvodit z výkazů dostupných z WWW: <http://www.eru.cz/>, sekce Teplárenství Výkaznictví 28 1 MWh = 3,6 GJ - 29 -
  • 34. Teoretická část Palivo + Spotřeba EE MWh Stálá aktiva .(Fixed Assets) – v netto tvaru, zprůměrován konečný a počáteční stav, OPN ............ostatní provozní náklady (other operating expenses), Údržba ........náklady vydané v daném roce na opravy a udržování, EE ...............elektrická energie, Palivo ..........spotřeba paliv (např. uhlí, plyn, topný olej, nakupované teplo) v Kč. Ukazatele jsou podrobněji vysvětleny v praktické části diplomové práce. 4.1.2.5.2 Účinnost Účinnost = MWh MWh paliva a EE Tento základní ukazatel výroby měří počet MWh prodaného tepla a elektrické energie získaných z jedné MWh paliva a elektrické energie spotřebovaných ve výrobě. Obvykle se měří v jednotlivých úsecích výroby (kotelna, primární okruh, sekundární okruh), v této práci je použita souhrnná účinnost za celý podnik. 4.1.2.5.3 Vztahy mezi pečlivě sledovanými položkami V této části jsou jako ukazatele vyzdviženy buďto některé významné poměry převzaté z vertikální analýzy nebo jsou nově definovány (a to z položek, které jsou pro efektivitu podniku důležité). Marže Stálá aktiva Marže EBIT Marže Tržby OPN EBIT Osobní náklady EBIT Údržba EBIT Odpisy EBIT OPN Tržby Osobní náklady Tržby Údržba Tržby Odpisy Tržby OPN Stálá aktiva Osobní náklady Stálá aktiva Údržba Stálá aktiva Odpisy Stálá aktiva Investice Odpisy Tempo růstu investic Tempo růstu tržeb Již v této části práce je třeba upozornit na poměr Odpisy / Stálá aktiva. Tento poměr nemůže být nazván průměrná roční odpisová míra z dlouhodobého majetku, protože položka - 30 -
  • 35. Teoretická část Stálá aktiva není v brutto, ale v netto tvaru. Přesto se jedná o velmi vypovídající ukazatel, jímž je definována míra prosté reprodukce z neodepsaných aktiv. Lze předpokládat, že pokud se budou srovnávané podniky v tomto ukazateli významně odlišovat, budou se různit i jejich ukazatele pracující s účetním ziskem (ten je velmi ovlivněn výší odpisů). V tom případě by bylo vhodnější používat ukazatele pracující alespoň s aproximovaným cash-flow než s účetním ziskem (např. CFROCE – cash-flow rentabilita zaměstnaného kapitálu – odstavec 4.1.2.1.6) To zda je odepisovaný majetek skutečně reprodukován nově pořízenými aktivy, ověřuje poměr Investice / Odpisy (rovná se jedné pokud je odepisovaný majetek plně reprodukován). Ukazatel Tempo růstu investic vychází ze „Zlatého bilančního poměrového Tempo růstu tržeb pravidla, které požaduje, aby se tento ukazatel rovnal jedné (což však nemusí být vhodné pro všechny situace v praxi)29. Ostatní ukazatele jsou podrobněji vysvětleny v praktické části diplomové práce. 4.1.2.6. Ukazatele produktivity práce Tyto ukazatele kvantifikují efekt činnosti podniku přepočtený na jednotlivého zaměstnance (skupinu zaměstnanců)30. Počet zaměstnanců je vhodné sledovat raději jako průměrný přepočtený počet zaměstnanců (tzv. „Full Time Equivalent, dále jen FTE) než jako tzv. „počet hlav“. FTE zohledňuje různé druhy pracovního úvazku, zejména z pohledu odpracovaného času (např. zaměstnanec, který pracuje na poloviční pracovní úvazek, zvyšuje počet zaměstnanců dle FTE pouze o jednu polovinu). 4.1.2.6.1 Výkonnost podniku ve vztahu k počtu zaměstnanců Následující ukazatele vždy poměřují vyprodukovaný výstup činnosti podniku (v různých podobách) k počtu zaměstnanců (FTE). Pro podnik jsou pozitivní co nejvyšší hodnoty a růst v čase. Růst ukazatelů však může být způsoben i jinými vlivy než zlepšením produktivity práce (typickým příkladem je outsourcing služeb, kdy se sníží FTE a tím sledované ukazatele vzrostou aniž by muselo dojít ke změně na prováděném výstupu). 29 Podrobněji viz KINSLINGEROVÁ, E. a kol.: Manažerské finance. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9 30 KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J.: Finanční analýza – krok za krokem. Praha: C. H. Beck, 2005. ISBN 80-7179-321-3 - 31 -
  • 36. Teoretická část EBIT FTE 4.1.2.6.2 Sales FTE EVA FTE MWh FTE Vybavenost práce stálými aktivy Stálá aktiva ( Fixed Assets) FTE Produktivitu práce je vhodné zvyšovat moderním a výkonným technologickým vybavením. Míru této technické podpory práce měří tento ukazatel. Mělo by platit, že čím vyšší vybavenosti podnik dosáhl, tím by měl realizovat lepší výsledky v ukazatelích z předchozí části (Výkonnost podniku ve vztahu k počtu zaměstnanců). Mezi předchozí skupinou ukazatelů a tímto indikátorem lze předpokládat pozitivní korelaci. Tu je však třeba pravidelně ověřovat, protože pokud by podnik například generoval výkony z postupně odepisovaného, neobnovovaného majetku, budou jednotlivé ukazatele na sobě spíše nezávislé. 4.1.3. Pyramidové rozklady Pyramidové soustavy ukazatelů slouží k rozkladu vybraného syntetického ukazatele na dílčí (analytické) vlivy působící na vrcholový ukazatel, změření jejich intenzity (kvantifikace) a k odhalení kauzálních příčin určitého vývoje vrcholového ukazatele31. Za vrcholový ukazatel je vybírán zpravidla ten, který má pro uživatele finanční analýzy největší význam. 4.1.3.1. DuPont analýza Analýza DuPont32 definuje pomocí rozkladu vybraného ukazatele rentability základní vlivy a jejich velikost, které působí na efektivnost podniku. Rozklad ukazatele ROA: ROA = EBIT EBIT Tržby = × = ROS × Obrat _ aktiv A Tržby A Z rozkladu plyne, že pokud podnik chce zvyšovat hodnotu ROA, musí zlepšit rentabilitu tržeb a/nebo obrat aktiv. Avšak zvyšovat najednou oba dva tyto dílčí ukazatele je velmi obtížné, podniky s vysokou rentabilitou tržeb mají obvykle nižší obratovost aktiv a naopak. 31 32 KINSLINGEROVÁ, E. a kol.: Manažerské finance. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9 Pojmenovaná dle francouzské firmy, která ji v roce 1929 vyvinula. - 32 -
  • 37. Teoretická část Rozklad ukazatele ROE: ROE = EAT EAT Tržby A = × × E Tržby A E Růst hodnoty ROE závisí tedy na velikosti ziskové marže, obrátce aktiv a má na ni vliv i finanční páka. Princip finanční páky spočívá ve zvyšování rentability vlastního kapitálu vyšším využitím dlouhodobých cizích zdrojů na financování podniku. Využití cizího kapitálu s sebou nese nižší potřebu drahého vlastního kapitálu (už to samo o sobě znamená vyšší hodnoty ROE) a od základu daně z příjmů lze odečítat úroky placené za použití cizího kapitálu, čímž se snižuje daňová povinnost (tzv. „daňový štít“). Při kladném základu daně z příjmů je tak skutečná míra nákladů na cizí kapitál vyjádřena vzorcem i × (1 − t ) , kde i je roční úroková míra z úročených cizích zdrojů. Finanční páka působí na růst ROE tím více, čím menší je podíl vlastního kapitálu na celkových zdrojích. Snižování podílu vlastního kapitálu v kapitálové struktuře však nelze provádět donekonečna. Finanční páka je účinná (tj. růst cizího kapitálu zvyšuje ROE) jen tehdy, je-li koeficient e dle vzorce e = EAT A × větší než 1. Druhou možností vyjádření EBIT E podmínky účinnosti finanční páky je nerovnost ROA = EBIT CE f i× . Z druhé verze je lépe A A vidět, že podnik musí být schopen vytvořit stejnou míru zhodnocení jako je úroková míra, ovšem jen z části aktiv – konkrétně z té části, která je kryta zaměstnaným kapitálem. Jinými slovy: ROCE musí být vyšší než i (druhou podmínku účinnosti finanční páky lze upravit na & tvar ROCE f i za předpokladu kladného CE). Rozklad ukazatele ROCE: ROCE = EBIT EBIT Tržby = × CE Tržby CE Tento rozklad znázorňuje dva vlivy na velikost ukazatele ROCE. Prvním je ziskovost tržeb (ROS), druhým se stává obrat zaměstnaného kapitálu, jehož rychlost je managementem sledována z důvodů uvedených v odstavci 4.1.2.1.5. V literatuře lze nalézt podrobnější a členitější pyramidové rozklady (více převodových můstků však může ztížit interpretaci). V českých podmínkách byla vyvinuta zejména INFA analýza, která využívá mj. rozklad ukazatele EVA. Způsob výpočtu ukazatele EVA, který je - 33 -
  • 38. Teoretická část používán v INFA analýze (přes tzv. „spread“ = ROE – rE)33, se však liší od postupu uvedeném v této diplomové práci (zejména způsobem stanovení rE, viz následující část 4.1.4 - Ukazatele pracující s ekonomickou hodnotou). Z těchto důvodů budou v praktické části použity pouze základní rozklady DuPont analýzy. 4.1.4. Ukazatele pracující s ekonomickou hodnotou V současné době se ukazuje, že nejefektivněji fungují podniky, které se zaměřují na řízení (maximalizaci) hodnoty pro vlastníky. Tím je mj. zabezpečena i efektivnost fungování tržních principů a zajištěny podmínky pro ekonomický růst. Hlavním rozdílem oproti klasickým ukazatelům finanční analýzy je zavedení tzv. „oportunitních“ nákladů (alternativní náklady, náklady ušlé příležitosti). Tyto náklady vznikají vlastníkům z poskytnutého kapitálu a jako takové musí být promítnuty ve výpočtu nákladů na celkový zaměstnaný kapitál (WACC – viz dále). Ukazatele pracující s ekonomickou hodnotou dále preferují používání provozního zisku po zdanění (NOPAT; snaha o vyjádření efektů plynoucích pouze z „core business“ a zároveň vyloučení mimořádných vlivů). NOPAT však může být aproximován výrazem EBIT × (1 − t ) . 4.1.4.1. Stanovení WACC Náklady investorů, které podnik musí svou činností alespoň pokrýt, jsou vyjádřeny pomocí WACC: WACC = rD (1 − t ) D E + rE C C , kde WACC .....průměrné vážené náklady na kapitál podniku (Weighted Average Cost of Capital), rD .............náklady na úročený cizí kapitál ( nákladové úroky1 ); nákladové úroky za aktuální D0 období jsou vyděleny stavem úročených cizích zdrojů na konci předcházejícího období (částečné ošetření časového zpoždění platby úroků), t ................sazba daně z příjmů, rE .............náklady na vlastní kapitál, 33 Podrobněji viz pramen NEUMAIEROVÁ, I.; NEUMAIER, I.: Výkonnost a tržní hodnota firmy. Praha: Grada Publishing, 2002, ISBN 80-247-0125-1. - 34 -
  • 39. Teoretická část C ..............= CE = Corporate Debt (D) + Equity (E). WACC jsou spočítány jako procentní míra. Náklady vážící se k používanému kapitálu v podniku v absolutním vyjádření lze spočítat jako součin WACC a zaměstnaného kapitálu (CE). Stavové veličiny obsažené v CE je vhodné převést na dynamické. Výpočet rE34: rE = r f + β levereged (rm − r f ) , kde (rm − r f ) ..prémie za systematické tržní riziko (rating ČR), β levereged ....míra specifického tržního rizika (expertní odhad, avšak převážený používanou kapitálovou strukturu   ve β levereged = β unlevereged ⋅ 1 + (1 − t ) ⋅ sledovaném podniku pomocí vzorce D  ), E r f .............bezrizikový výnos, musí vycházet ze stejných předpokladů, kterých bylo užito při stanovování ß-koeficientu a rizikové prémie. 4.1.4.2. Value Spread VS = ROCE − WACC Value Spread (VS) lze volně přeložit jako míru růstu hodnoty společnosti. Tento ukazatel v sobě velmi komplexně zahrnuje výkonnost podniku (představovanou ROCE) a náklady (WACC) na zdroje, pomocí kterých bylo této výkonnosti dosaženo. Z jejich vzájemného porovnání lze usuzovat, zda podnik vytváří hodnotu pro vlastníky. Pro růst této hodnoty je nezbytné, aby ROCE převyšovalo WACC. V opačném případě dochází k „ničení“ hodnoty pro vlastníky. 4.1.4.3. Ukazatel EVA EVA = EBIT (1 − t ) − WACC × CE Také tento ukazatel velmi pozorně sledují vlastníci podniku, případně potenciální investoři. Ukazatel je založen na myšlence, že kapitál musí vlastníkům přinášet více, než kolik činí náklady na něj (WACC). A náklady na kapitál jsou vyčísleny nejen z kapitálu 34 Popsaný výpočet nákladů vlastního kapitálu je proveden za pomoci modelu CAPM (Capital Asset Pricing Model), alternativní přístupy lze nalézt například v KISLINGEROVÁ, E.: Oceňování podniku. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2001. - 35 -
  • 40. Teoretická část cizího, ale i z vlastního. Pracuje se zde tedy s tzv. ekonomickým ziskem, převzatým z mikroekonomie. Výraz EBIT × (1 − t ) nahrazuje NOPAT35. Pokud je podnik finančně zdravý a využívá efektivně své zdroje, vytváří kladnou ekonomickou přidanou hodnotu (roste vnitřní hodnota podniku, vytváří se hodnota pro vlastníky). Ideální případ nastává, jestliže hodnota tohoto ukazatele v čase roste. Pokud hodnota EVA nabývá záporných hodnot, tak podnikatelská činnost „ničí“ vložený kapitál. Po matematických úpravách výše uvedeného vzorce lze zapsat tento tvar výpočtu ukazatele EVA:  EBIT  EVA =  × (1 − t ) − WACC  × CE  CE  EVA = [ROCE × (1 − t ) − WACC ]× CE Takto vypočtený ukazatel EVA lze interpretovat jako rozdíl procentní míry výnosu ze zaměstnaného kapitálu a průměrné míry nákladů na tento kapitál pronásobený objemem používaného kapitálu. 4.1.5. Souhrnné indexy36 Souhrnné indexy jsou konstruovány se záměrem, aby jedno číslo bylo schopno celkově charakterizovat finančně ekonomickou situaci podniku a jeho výkonnost. Při tvorbě těchto modelů se velmi často vychází z rozsáhlých souborů statistických dat, která musejí být zprůměrována. Tím se sice zmenšuje statistická chyba, ale modely následně většinou nerespektují odlišnosti odvětví a specifičnost každého podniku. Souhrnné indexy lze rozdělit na bonitní a bankrotní modely. Bonitní modely jsou konstruovány zejména pro potřeby investorů a hodnotí podnik z hlediska jeho výkonnosti, tj. zda podnik tvoří přidanou hodnotu pro své vlastníky (např. Index bonity, Grünwaldův index bonity, Kralickův Quick test ad.). Bankrotní modely vycházejí z potřeb věřitelů a snaží se vyjádřit pravděpodobnost bankrotu analyzovaného podniku v blízké budoucnosti. Jinými slovy hodnotí solventnost podniku. Mezi příklady těchto modelů lze zařadit: indexy IN, Altmanovy indexy (více variant, 35 36 KINSLINGEROVÁ, E. a kol.: Manažerské finance. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9 Tato část diplomové práce je zpracována na základě materiálu SYNEK, M.: Stručný přehled dalších metodik. [online], [cit. 2009-04-07]. Dostupné z WWW: <http://nb.vse.cz/~synek/Dalsi_metodiky.doc> - 36 -
  • 41. Teoretická část modifikace i pro české podmínky nebo pro rozvíjející se trhy), Taflerův model. Uvedené příklady reprezentují vícerozměrné modely. Rozřazení modelů mezi bonitní a bankrotní modely není zcela přesné, někdy dochází k překryvu hodnocených oblastí. Patrné je to zejména u indexů IN, které obsahují jak bonitní tak bankrotní prvky. Při použití souhrnných indexů je třeba pamatovat na to, že jsou vhodné jen pro určité uživatele (velkou míru využití mají v bankovnictví) a že slouží jen pro prvotní hrubé zařazení podniku do určité kategorie. Pro důkladnější poznání podniku se jako nezbytná jeví další a podrobnější analýza. Z toho mj. vyplývá i to, že pro naplnění cílů této práce nejsou vhodné a nebudou v ní použity. 4.2. Mezipodnikové srovnávání Pomůckou při zlepšování úrovně a výkonnosti podniku může být jeho srovnání s jinými podniky – mezipodnikové srovnávání37. Mezipodnikové srovnávání má dle Synka38 dále za cíl: • zjistit rozdíly oproti jiným podnikům (především oproti těm, které dosahují lepších výsledků – podrobněji viz část 4.2.1 - Principy bencharkingu), • zařadit podnik do určité úrovňové skupiny (při velkém počtu podniků lze aplikovat speciální statistickou metodu – shlukovou analýzu, viz část 4.2.2.4), • určit pořadí v rámci skupiny podniků (viz části 4.2.2.1 - Jednorozměrné metody a 4.2.2.2 - Vícerozměrné metody). Srovnání lze provádět takřka ve všech oblastech činnosti podniku, ale vždy se lépe porovnávají měřitelné veličiny. Pro mezipodnikové srovnávání se tak nabízejí poměrové ukazatele finanční analýzy. Výběr ukazatelů pro porovnání závisí na uživateli a účelu prováděného mezipodnikového srovnávání (je tedy subjektivní). To samé platí i pro přidělení různých nebo stejných vah jednotlivým kritériím (ukazatelům). Při výběru ukazatelů je však třeba vybírat vzájemně nezávislé ukazatele (tj. vyhnout se multikolinearitě). Ukazatele nesmí být závislé ani časově (autokorelace ukazatelů). 37 SYNEK, M. a kol.: Manažerská ekonomika. 4. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2007, ISBN 978-80-247-1992-4 38 SYNEK, M.: Ekonomická analýza. Praha: Oeconomica, 2006, ISBN 80-245-0603-3 - 37 -
  • 42. Teoretická část Vypočtené hodnoty poměrových ukazatelů lze vyhodnotit pomocí trendové analýzy (srovnání v čase), porovnáním se standardními (doporučovanými) hodnotami a tzv. srovnáním v prostoru39. Srovnání v prostoru tvoří základ mezipodnikového srovnávání – sledované podniky lze porovnávat buďto s průměrnými hodnotami v odvětví nebo přímo mezi sebou (benchmarking – viz část 4.2.1). Podniky zahrnuté do datového souboru musí být vzájemně srovnatelné, tj. být ze stejného odvětví, přibližně stejně velké (dáno bilanční sumou nebo výší obratu – tržeb), s obdobným portfoliem výkonů a s podobným technologickým vybavením. Na méně významné odlišnosti (např. odlišná kapitálová struktura, rychlost odepisování majetku apod.) srovnávaných podniků je třeba pamatovat při konečném hodnocení výsledků mezipodnikového srovnávání. Srovnání lze provést dílčí (porovnávána jen vybraná oblast činnosti srovnávaných podniků) nebo komplexní (podniky hodnoceny a srovnávány jako celek především podle finanční výkonnosti). Tato práce je zaměřena na komplexní srovnání vybraných podniků. V rámci této podkapitoly jsou nejprve blíže popsány principy benchmarkingu, dále popsány jednotlivé metody a přístupy mezipodnikového srovnávání a nakonec naznačen obecný postup při mezipodnikovém srovnání. 4.2.1. Principy bencharkingu Pojem benchmarking představuje srovnávání sledovaného podniku s jinými firmami za účelem zefektivnění vlastní činnosti. Toto porovnání má tedy za cíl jednak zhodnotit sledovaný podnik, jednak (a to především) odhalit jeho slabé stránky ve srovnání s jinými podniky a odkrýt úspěšné postupy (silné stránky; faktory úspěchu) konkurenční společnosti. Ze zjištěných skutečností je třeba vyvodit závěry a přijmout opatření (slabiny odstranit a převzít faktory úspěchu) vedoucí ke zlepšení současného stavu40. Z podstaty porovnávání vyplývá, že srovnávané podniky musí působit ve stejném odvětví, musí být přibližně stejně velké a s podobným okruhem zákazníků. Značnou pozornost je třeba věnovat účetním metodám a metodám oceňování. Pokud jsou vzájemně poměřovány vnitropodnikové útvary nebo divize, lze hovořit o interním (vnitřním) benchmarkingu. Proti výhodě snadného získání dat stojí nevýhoda 39 KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J.: Finanční analýza – krok za krokem. Praha: C. H. Beck, 2005. ISBN 80-7179-321-3 40 VEBER, J. a kol.: Management: základy, prosperita, globalizace. Praha: Management Press, 2000, ISBN 80-7261-029-5 - 38 -
  • 43. Teoretická část v podobě stejného vrcholového řízení a z toho vyplývající nižší počet originálních řešení a přístupů. V případě alespoň dvou samostatných právnických subjektů (např. vlastní a konkurenční podnik) mluvíme o externím (vnějším) benchmarkingu. Obtíže vznikají při získávání dat a při případném přebírání řešení (nesmí být porušena pravidla hospodářské soutěže). To je však vyváženo možností nalézt inovativní a přínosné řešení problémů podniku. 4.2.2. Metody mezipodnikového srovnávání Pro určení pořadí srovnávaných podniků slouží jednorozměrné a vícerozměrné metody. Snížení počtu hodnotících kritérií lze provést pomocí faktorové analýzy. Roztřídění podniků do skupin umožňuje mj. i shluková analýza. Grafická analýza pomocí tzv. „Spider-grafu“ velmi názorně zobrazuje výsledky mezipodnikového srovnání a protože v rámci této analýzy není třeba dodržovat vzájemnou nezávislost kritérií, slouží i k zanalyzování vlivů působících na efektivnost podniku. 4.2.2.1. Jednorozměrné metody Jednorozměrné metody představují velmi jednoduchý postup srovnání – podniky jsou hodnoceny a řazeny podle jednoho vybraného ukazatele (může být relativní i absolutní). Slouží pro získání základní představy o vzájemném postavení podniků41. Při provádění analýzy je užitečné sledovat, zda se pořadí podniků mění v závislosti na vybraném ukazateli. 4.2.2.2. Vícerozměrné metody Pokud je třeba hodnotit a seřadit sledované podniky podle více kritérií (ukazatelů), je nutné použít vícerozměrné metody. Oproti jednorozměrným metodám se jedná o mnohem komplexnější hodnocení. Výběr hodnotících kritérií (stejně jako jejich případné váhy v modelu) však podléhá subjektivnímu názoru analytika. Dosažené hodnoty jednotlivých ukazatelů pro sledované podniky je vhodné uspořádat do tzv. „rozhodovací matice“. 41 KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J.: Finanční analýza – krok za krokem. Praha: C. H. Beck, 2005. ISBN 80-7179-321-3 - 39 -
  • 44. Teoretická část Rozhodovací matice Podnik 1 2 … … n váhy ukazatelů charakter ukazatelů x1 Kritérium (ukazatel) x2 … xj … xm x11 x21 x12 x22 x1m x2m p1 MAX p2 MAX … … xnj pj MIN … … xnm pm MAX Tabulka č. 2: Rozhodovací matice pro vícerozměrné metody Zdroj: KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J.: Finanční analýza – krok za krokem. Praha: C. H. Beck, 2005. ISBN 80-7179-321-3 Na řádcích jsou vypsány jednotlivé podniky, ve sloupcích zvolená kritéria (ukazatele). Jednotlivým ukazatelům může být přidělena váha v souboru kritérií dle jejich významu. Váhy je vhodné volit tak, aby v součtu za všechny ukazatele odpovídaly 100 % (z důvodu usnadnění výpočtu). Pro každý ukazatel však musí být uvedeno, zda jsou příznivé vyšší hodnoty ukazatele („MAX“ v příslušném řádku matice) nebo nižší hodnoty ukazatele („MIN“ v příslušném řádku matice). Obtíže vznikají u ukazatelů, které je vhodné udržovat v určitém intervalu, ale nikoliv maximalizovat nebo minimalizovat (typicky se jedná o některé ukazatele likvidity nebo zadluženosti, viz výše). Pokud je to možné, tak takovéto ukazatele by měly být nahrazeny v souboru kritérií ukazateli jinými (s takovým intervalem doporučených hodnot, kdy jedna z hranic je ±∞). Dále jsou uvedeny jednotlivé vícerozměrné metody, přičemž u každé jsou naznačeny její výhody a nevýhody42. 4.2.2.2.1 Metoda jednoduchého součtu pořadí Při použití této metody je přiřazeno každému podniku jeho pořadí v rámci určitého ukazatele. Pořadová čísla jsou postupně přiřazována (rostoucí řada čísel) od nejlepšího k nejhoršímu podniku z hlediska daného ukazatele. Nejlepší podnik tak získá číslo 1 (v případě požadované maximalizace kritéria je to ten s nejvyšší hodnotou ukazatele, v případě minimalizace se jím stane ten podnik s nejnižší hodnotou ukazatele). 42 Východiskem pro zpracování této části diplomové práce je pramen KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J.: Finanční analýza – krok za krokem. Praha: C. H. Beck, 2005. ISBN 80-7179-321-3 doplněný o zdroj SYNEK, M.: Ekonomická analýza. Praha: Oeconomica, 2006, ISBN 80-245-0603-3. - 40 -
  • 45. Teoretická část Pro každý podnik je pak spočtena celková suma bodů z pořadí přes všechny ukazatele dle vzorce: m d i = ∑ sij , kde j =1 di ..............celková suma bodů pro i-tý podnik, přičemž i může nabývat hodnot 1, 2, …, n pro celkový počet n podniků, sij ..............pořadí i-té firmy pro j-tý ukazatel. V případě různých vah kritérií je nutné v uvedeném vzorci vynásobit dosažená dílčí pořadí příslušnými vahami kritérií (vážený součet pořadí; za předpokladu, že suma vah se rovná 1). Nejlepším podnikem dle této metody se stává ten s nejnižším celkovým součtem bodů. Výhodou této metody je její jednoduchost, významnou nevýhodou se však ukazuje nerespektování a nezohledňování absolutních rozdílů hodnot ukazatelů mezi seřazenými podniky. 4.2.2.2.2 Metoda bodovací Tato metoda přiděluje firmě, která dosáhla v daném ukazateli nejpozitivnější hodnoty, 100 bodů. Ostatním firmám přiřazuje poměrnou část bodů, podle toho, jakou měrou jsou jejich ukazatele horší. Formální zápis výpočtu bodového ohodnocení je nutné rozdělit na dvě části: • růst hodnoty ukazatele je pozitivní: bij = • xij x i , max × 100 , pokles hodnoty ukazatele je pozitivní: bij = x i , min xij × 100 , kde bij ..............bodové ohodnocení i-tého podniku pro j-tý ukazatel, xij ..............hodnota j-tého ukazatele v i-té firmě, xi, max ........nejvyšší hodnota j-tého ukazatele, v případě ukazatele s charakterem „MAX“, xi, min .........nejnižší hodnota j-tého ukazatele, v případě ukazatele s charakterem „MIN“. - 41 -
  • 46. Teoretická část Výsledný počet dosažených bodů za i-tý podnik je získán součtem (může být opět vážený) jednotlivých bodových ohodnocení. Tentokrát je však nejpozitivněji hodnocen podnik s nejvyšším celkovým součtem bodů. Bodovací metoda odstraňuje hlavní nedostatek metody součtu pořadí při zachování jednoduchosti výpočtu. Její výsledky však mohou být zkresleny extrémními krajními hodnotami, kterým je přiděleno počátečních 100 bodů. 4.2.2.2.3 Metoda normované proměnné Výše zmíněný nedostatek bodovací metody lze odstranit pomocí metody normované proměnné, která pracuje s tzv. „normalizací“. Pomocí této statistické metody se hodnoty ukazatelů převádějí na bezrozměrná čísla a je tak odstraněna přílišná variabilita podkladového souboru dat. Formální zápis výpočtu normalizovaného ohodnocení je opět nutné rozdělit na dvě části: • růst hodnoty ukazatele je pozitivní: u ij = • xij − x j s xj , pokles hodnoty ukazatele je pozitivní: u ij = x j − xij s xj , kde uij ..............normalizované ohodnocení i-tého podniku pro j-tý ukazatel, xij ..............hodnota j-tého ukazatele v i-té firmě, sxj..............směrodatná odchylka vypočítaná z hodnot j-tého ukazatele, x j ............aritmetický průměr vypočítaný z hodnot j-tého ukazatele (v případě vah lze opět nahradit váženým průměrem). Celkové ohodnocení podniku se získává sumací přes normalizované hodnoty jeho ukazatelů. Konstrukce výpočtu normalizovaných ukazatelů určuje, že za nejlepší objekt je vybrán podnik s nejvyšším celkovým ohodnocením. 4.2.2.2.4 Metoda vzdálenosti od fiktivního objektu Metoda vzdálenosti od fiktivního bodu vychází z metody normované proměnné. Měří vzdálenost ukazatelů jednotlivých podniků od ukazatelů fiktivní ideální firmy (čím je tato - 42 -
  • 47. Teoretická část vzdálenost v absolutní hodnotě menší, tím lépe). Ukazatele fiktivní (abstraktní, reálně neexistující) firmy jsou získány jako nejlepší dosažené hodnoty v rámci jednotlivých druhů ukazatelů. Zůstává však otázkou, jak moc je existence takové ideální firmy reálná. Míru vzdálenosti lze vypočítat jako zobecněnou eukleidovskou míru ki: ki = ∑ (u 2 m j =1 ij − u oj ) , kde uij ..............normalizované ohodnocení i-tého podniku pro j-tý ukazatel, uoj .............normalizovaná hodnota j-tého ukazatele fiktivní firmy. Celková vzdálenost (žádoucí co nejmenší) je vypočtena jako součet jednotlivých eukleidovských vzdáleností přes všechny ukazatele. 4.2.2.3. Faktorová analýza Pro redukci velkého množství sledovaných ukazatelů (proměnných) se využívá faktorová analýza. Jejím cílem je odvození hypotetických (nepojmenovaných) veličin (faktorů) z vypočtených ukazatelů. Jedna hypotetická veličina může nahrazovat více proměnných (díky tomu, že určitou skupinu vypočtených ukazatelů faktorová analýza považuje za projev určité nepozorované, hypotetické veličiny). Faktorová analýza tak umožňuje najít skryté (nepřímo pozorované) příčiny variability dat. Lze definovat závislosti mezi pozorovanými veličinami a odvozenými, hypotetickými faktory43. Vzhledem k statisticky nízkému počtu ukazatelů používaných v praktické části, není zapotřebí faktorovou analýzu v této diplomové práci provádět. 4.2.2.4. Metody třídění podniků do skupin44 Dle dosažených hodnot jednotlivých ukazatelů lze podniky roztřídit do skupin v rámci daného ukazatele. Podniky mohou být dále rozděleny do skupin i podle zaujatého pořadí v rámci konkrétní vícerozměrné metody (je nutno použít součet normované vzdálenosti od všech ukazatelů, které byly použity v dané vícerozměrné metodě). 43 44 Podrobněji viz pramen ÜBERLA, K.: Faktorová analýza, Bratislava: Alfa, 1976. KISLINGEROVÁ, E.; NEUMAIEROVÁ, I.: Vybrané příklady firemní výkonnosti podniku. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1996. ISBN 80-7079-641-3 - 43 -
  • 48. Teoretická část Třídění pomocí průměru a směrodatné odchylky Při aplikaci tohoto třídění je interval možných hodnot daného ukazatele rozdělen pomocí aritmetického průměru a směrodatné odchylky vypočtených ze sledovaného ukazatele. Podniky, jejichž ukazatele se nacházejí v některém z intervalů, jsou zařazeny do příslušné skupiny. V případě, že je vytvořeno pět skupin podniků, jsou definiční obory ukazatelů následující (platí pro ukazatele, u nichž jsou pozitivní jejich rostoucí hodnoty): (− ∞; x − s ) ............podniky zaostávající, x s    x − s x ; x − x  ......podprůměrné podniky, 2  s s    x − x ; x + x  .....průměrné podniky, 2 2  s    x + x ; x + s x  .......nadprůměrné podniky, 2   (x + s ;+∞) ..............vynikající podniky, kde x sx ................................směrodatná odchylka třídícího ukazatele, x ................................aritmetický průměr z hodnot třídícího ukazatele. Pokud by byla od průměru odečítána rovnou celá směrodatná odchylka, vznikly by pouze tři intervaly (vhodné pro méně než 10 sledovaných společností). Nejjednodušší verze rozdělení podniků do skupin je na podniky nadprůměrné a podprůměrné. Protože toto třídění pracuje s aritmetickým průměrem, může být snadno ovlivněno extrémními hodnotami v souboru ukazatelů. Třídění pomocí kvartilů Kvartily jsou statistické charakteristiky, které vyjadřují procentní vzdálenost od počátku rozdělení sledovaného ukazatele. Neovlivňují je tak ani značně extrémní hodnoty v datovém souboru. Při třídění podniků bývá interval dosažených hodnot ukazatelů rozdělen pomocí 25% kvartilu, 50% kvartilu (medián) a 75% kvartilu na 4 skupiny podniků. Číslo kvartilu (např. 75 %) lze interpretovat tak, že pod hodnotou ukazatele odpovídající danému kvartilu se nachází příslušné procento ukazatelů (75 %) s nižší hodnotou a zbývající část ukazatelů (tj. doplněk do 100 %, v tomto příkladu tedy 25 %) leží nad hranicí vymezenou hodnotou ukazatele, která odpovídá danému kvartilu. - 44 -
  • 49. Teoretická část Protože vyšší kvartil obvykle vyjadřuje pozitivnější ekonomické hodnocení, musí být dosažené hodnoty ukazatelů příslušně setříděny (ukazatele s charakteristikou „MAX“ vzestupně, ukazatele s charakteristikou „MIN“ sestupně). Při menším počtu sledovaných podniků (méně než 10) postačuje rozdělení do dvou skupin: nad mediánem a pod mediánem. Vztah mediánu a průměru velmi vypovídá o statistickém rozdělení hodnot ukazatelů. Pokud je medián nižší než průměr, vyskytují se v souboru ukazatelů spíše podniky s lepší hodnotou ukazatele (včetně extrémně příznivých hodnot). Převaha spíše horších hodnot v souboru ukazatelů (včetně extrémně nepříznivých hodnot) zapříčiňuje převis mediánu nad průměrem. Shluková analýza Při vysokém počtu sledovaných společností (řádově desítky) má smysl aplikovat shlukovou analýzu (Cluster Analysis) pro vytvoření skupin podniků. Shluková analýza si klade za cíl odhalit skrytou strukturu v podkladovém souboru dat a roztřídit jednotlivé zdroje dat do smysluplných skupin (neboli do shluků; v tomto případě do skupin vzájemně si podobných podniků)45. Z předchozího textu vyplývá, že použití shlukové analýzy v této práci není účelné vzhledem k počtu sledovaných podniků. 4.2.2.5. Spider analýza46 Tato metoda je pojmenována podle svého specifického grafického výstupu. Výsledný paprskovitý graf připomíná pavučinu, a tak byla tato metoda prezentace dat nazvána Spider analýza, popřípadě Spider graf (spider = angl. pavouk). Tato metoda je vhodná především pro srovnávání (s odvětvovými, průměrnými nebo doporučenými hodnotami, s konkurenčním podnikem, nebo porovnání stejného podniku v čase). Ale protože Spider analýza dokáže sloučit dílčí ukazatele do jediného, souhrnného grafického zobrazení, je velice užitečná při analyzování a rozkrytí jednotlivých vlivů působících na výkonnost podniku. Ukazatele zahrnuté do Spider grafu nemusí být na sobě nezávislé (na rozdíl od vícerozměrných metod uvedených v podkapitole 4.2.2.2). Spider graf je paprskový graf včetně zvoleného měřítka na jednotlivých paprscích. Toto měřítko může být pro jednotlivé paprsky různé (lze tedy kombinovat absolutní i relativní ukazatele na jednotlivých paprscích). Avšak pro srovnání dosažených výkonů mezi 45 46 HEBÁK, P.: Vícerozměrné statistické metody (3). Praha: Informatorium, 2005. ISBN 80-7333-039-3. Tato podkapitola diplomové práce je založena na článku KUBÍČKOVÁ, D.; SOUKUP, J.: Spider analýza jako metoda mezipodnikového srovnání, Nitra, 2006. [online]. [cit. 2009-03-16]. Dostupné z WWW: <http://www.fem.uniag.sk/mvd2006/zbornik/sekcia1/s1_kubickova_dana_349.pdf>. - 45 -
  • 50. Teoretická část jednotlivými paprsky je velmi vhodné měřítko stejné. Což u různých typů ukazatelů lze zabezpečit pouze jejich převodem na procentní vyjádření vzhledem k zvolené srovnávací základně. Ukazatele s charakteristikou „MAX“ jsou při převodu na procenta srovnávací základnou děleny, ukazatele s charakteristikou „MIN“ jsou dělitelem srovnávací základny. Srovnávací základna je v grafu vyznačena jako souměrná plocha se stejnou hodnotou na jednotlivých paprscích, totiž 100 %. Interpretace Spider grafu je velmi jednoduchá. Čím dále od středu jsou ukazatele na paprscích umístěny, tím lépe pro sledovaný podnik. Jinými slovy pro souhrn ukazatelů platí, že čím více plocha vytvořená ukazateli sledované firmy překrývá plochu srovnávací základny, tím lépe pro analyzovaný podnik a naopak (za předpokladu stejné váhy ukazatelů v grafu). V případě extrémně příznivých hodnot ukazatelů může nastat situace, kdy při procentním měřítku paprsků není možné hodnotu vynést do grafu. Řešení této situace spočívá buďto v ručním omezení maxima procentní hodnoty ukazatelů nebo v převodu hodnot ukazatelů na logaritmické měřítko. Také osy grafu musí být v tomto případě v logaritmickém měřítku. Kvůli použití logaritmů však musí být hodnoty ukazatelů kladné. Vlastnosti Spider analýzy tak lze shrnout do následujících bodů: • prakticky neomezená možnost volby ukazatelů, které jsou zahrnuty do analýzy (není třeba zachovávat jejich vzájemnou nezávislost), • stejná váha ukazatelů ve Spider grafu, • za srovnávací základnu lze zvolit v podstatě cokoliv (odvětvové, průměrné nebo doporučené hodnoty, konkurenční podnik, jiné časové období), • snadná interpretace Spider grafu, • lze vytvořit pomocí rozšířeného programu MS Excel, z grafu však nelze přímo zjistit konkrétní hodnoty ukazatelů. 4.2.3. Postup provedení mezipodnikového srovnání Při vlastní realizaci mezipodnikového srovnávání je vhodné dodržet následující postup47: 1) výběr srovnatelných podniků a získání podkladových údajů pro výpočty, 47 Upraveno dle pramenu KISLINGEROVÁ, E.; NEUMAIEROVÁ, I.: Vybrané příklady firemní výkonnosti podniku. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1996. ISBN 80-7079-641-3. - 46 -
  • 51. Teoretická část 2) propočet poměrových ukazatelů (absolutní ukazatele nejsou příliš vhodné pro srovnávání), 3) volba vyhodnocovací metody; lze zvolit např.: a) porovnání s odvětvím, b) stanovení pořadí podniků pomocí vícerozměrných metod, c) vzájemného porovnání různých ukazatelů a různých podniků („per partes“ – lze jen v případě malé skupiny porovnávaných podniků), d) shrnutí poznatků a formulace závěrů o výkonnosti jednotlivých podniků za pomoci všech předcházejících bodů. 4) výběr ukazatelů, které budou sloužit jako kritéria pro vyhodnocení – pro každou ze zvolených vyhodnocovacích metod nový výběr, 5) ověření homogenity souboru podniků v rámci zvolených ukazatelů pro jednotlivé vyhodnocovací metody. Ad 2): Tento bod záměrně předchází volbě vyhodnocovací metody i výběru příslušných ukazatelů, protože nutnost hodnotit podniky podle vybraných kritérií a metod se může někdy stát zřejmá až po propočtení většího množství různých ukazatelů. Ad 3) d): Je třeba pamatovat na to, že srovnání s odvětvím i stanovení pořadí podniků je pouze pomůckou pro celkové poznání a zhodnocení výkonnosti jednotlivých podniků. Rozkrytí předností a nedostatků sledovaných společností je možné až na základě důkladné analýzy a uplatnění principů benchmarkingu. Ad 4): Výběr ukazatelů se řídí požadavky uživatele analýzy, jeho informačními potřebami a zvolenou vyhodnocovací metodou.. Jak již bylo uvedeno v úvodu kapitoly 4.2 - Mezipodnikové srovnávání, ukazatele pro vícerozměrné metody by měly být vzájemně nezávislé, avšak pokrývat komplexně všechny stránky finanční výkonnosti podniku. Při určování pořadí podniků v rámci vícerozměrných metod, tak postačí pouze jeden ukazatel pro jednu skupinu poměrových ukazatelů finanční analýzy. Pro kvalitní poznání zkoumaných podniků a odhalení jejich silných a slabých stránek je však žádoucí analyzovat více ukazatelů (tj. použít i jiné vyhodnocovací metody). Ad 5): Ověření homogenity pro jednotlivé ukazatele vybrané skupiny podniků ověřuje, zda jsou tyto podniky (ukazatele) srovnatelné i ze statistického hlediska. Pro měření homogenity se využívá variačního koeficientu (V): - 47 -
  • 52. Teoretická část ∑ (x n i =1 V= i −x n x ) 2 , kde xi ..............hodnoty sledovaného ukazatele u n podniků (i = 1, 2, …, n), x ..............aritmetický průměr z hodnot xi, n ...............celkový sledovaných počet podniků. Pokud je hodnota variačního koeficientu menší než 0,5 lze označit soubor podniků jak statisticky homogenní (hodnoty ukazatelů jsou sevřené okolo průměru). Při hodnotách vyšších než 0,5 je soubor již nesourodý (statisticky heterogenní; vysoká variabilita v rámci skupiny podniků). V tomto případě již nelze používat prostý aritmetický průměr při mezipodnikovém srovnávání. - 48 -
  • 53. Praktické aplikace 5. Praktické aplikace Tato část diplomové práce slouží pro naplnění cílů práce definovaných v úvodní části. Je v ní využit především postup provedení mezipodnikového srovnávání, tak jak byl popsán v části 4.2.3. Tento postup je v případě potřeby rozšířen o dodatečné informace z důvodu lepšího poznání analyzovaných podniků (za pomoci teoretických východisek uvedených v kapitole 4 - Teoretická část). 5.1. Výběr srovnávaných podniků Již v úvodu této práce bylo řečeno, že analyzovány a porovnávány budou dceřiné společnosti holdingu MVV Energie CZ. K 1. 4. 2009 měl holding tuto vlastnickou strukturu: MVV Energie AG Vlastnická struktura holdingu MVV Energie CZ MVV Energie CZ MVV AG 100 % Městské inženýrské sítě Studénka a.s. OPATHERM a.s. MVV CZ 99,92 % MVV CZ 100 % Město Studénka 0,08 % Zásobování teplem Vsetín a.s. Jablonecká teplárenská a realitní, a.s. MVV enservis a.s. Českolipské teplo a.s. MVV CZ 100 % MVV CZ 100 % Energie Holding a.s. MVV CZ 65,78 % MVV CZ 100 % Město Jablonec 34,22 % TERMO Děčín a.s. POWGEN a.s. CTZ s.r.o. Českolipská teplárenská, a.s. MVV CZ 98,59 % MVV CZ 96,91 % MVV CZ 50,96 % volný trh 1,41 % Město Děčín 3,09 % Město Uherské Hradiště 49,04 % Teplárna Liberec, a.s. MVV CZ 100 % Českolipské teplo 94,99 % ENERGIE Holding 70 % Město Česká Lípa 5,01 % Město Liberec 30 % Schéma č. 1: Vlastnická struktura holdingu MVV Energie CZ Zdroj: Upraveno dle <http://www.mvv.cz>, [cit. 2009-04-16]. Pro účely hodnocení a porovnávání společností je třeba dodržovat věcnou a časovou srovnatelnost. Tj. srovnávat jen podniky s obdobnou provozní činností a za stejné časové období. Následující odstavce vysvětlují, proč z těchto důvodů musely být některé společnosti ze srovnávání vyřazeny, případně proč byla jejich data pro porovnávání upravena (úpravy dat oproti oficiálním, auditovaným výkazům shrnuty v části 5.2.1 - Poznámky k položkám výkazů a jejich úpravy). Společnost MVV Enservis a. s. je servisní společností a slouží pro opravy, udržování a investiční výstavbu majetku ve skupině. - 49 - Dále realizuje zakázky pro externí
  • 54. Praktické aplikace (mimoskupinové) zákazníky. Výkonnost této servisní společnosti tedy nemá smysl porovnávat s teplárenskými podniky a proto nebude do srovnávání zahrnuta. Společnost POWGEN a. s. byla 31. 7. 2007 vyčleněna ze společnosti Zásobování teplem Vsetín a. s. z důvodu možnosti využití čerpání příspěvku KVET (kombinovaná výroba elektřiny a tepla) i pro druhou kogenerační jednotku, kterou společnost Zásobování teplem Vsetín vlastnila (dle Energetického zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů a Cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 7/2008 může jedna právnická osoba čerpat jeden příspěvek KVET na jednu kogenerační jednotku). Společnosti Zásobování teplem Vsetín a POWGEN tak budou hodnoceny dohromady jako jedna společnost (suma jejich zisků je generována jejich celkovým majetkem). Prostřednictvím společnosti Českolipské teplo a. s. drží MVV Energie CZ ve společnosti Českolipská teplárenská, a. s. 94,99% podíl. Majoritu v Českolipské teplárenské však skupina MVV Energie CZ získala až 27. 12. 2008 a tak tato společnost nebude do srovnávání zahrnována (její předchozí výsledky nemohly být ovlivňovány managementem MVV Energie CZ). Společnost Energie Holding a. s. spravuje provozní jednotky v Litoměřicích, Lounech a Mimoni. Dále vlastní většinový podíl ve společnosti Teplárna Liberec, a. s. Pro potřeby hodnocení výkonnosti společností jsou však Teplárna Liberec a Energie Holding sledovány zvlášť. To vyžaduje pro tyto účely ošetřit data těchto společností o vzájemné vazby, protože záměrem je hodnotit takový výkon společnosti, kterého by dosáhla pokud by fungovala samostatně. Například u Energie Holding je nevhodné zahrnovat finanční investici do společnosti Teplárna Liberec do aktiv Energie Holding, protože zisk Energie Holding je pro účely samostatného hodnocení společností ošetřován od výnosů (především příjem dividend) nebo nákladů (případné správní náklady) plynoucích z držení podílu v Teplárně Liberec. Přesné vyčíslení všech vazeb mezi zmíněnými společnostmi a ošetřování jejich podkladových dat je uvedeno v části 5.2.1 - Poznámky k položkám výkazů a jejich úpravy. Většinový podíl v těchto dvou společnostech drží holding MVV Energie CZ od 1. 1. 2007. Do srovnání budou data těchto společností zahrnuta až za první úplný hospodářský rok, kdy jsou plně pod vlivem skupiny MVV Energie CZ. Datový soubor pro hodnocení a srovnávání dceřiných MVV Energie CZ tak bude tvořen těmito teplárenskými podniky: - 50 - společností skupiny
  • 55. Praktické aplikace Přehled porovnávaných společností Pořadové číslo Název společnosti Užívaná zkratka 1 2 3 4 6 CTZ s. r. o. Jablonecká teplárenská a realitní, a. s. Městské inženýrské sítě Studénka a. s. OPATHERM a. s. TERMO Děčín a. s. Zásobování teplem Vsetín a. s. POWGEN a. s. Energie Holding a. s. Teplárna Liberec a. s. CTZ JTR MISS OPA TD 5 7 8 ZTV+POW (ZTV) EH_HLD TLB Tabulka č. 3: Přehled porovnávaných společností Zdroj: Vlastní zpracování. Protože jsou srovnávány dceřiné společnosti jednoho holdingu, jedná se o uplatnění principů interního benchmarkingu (třebaže jde o geograficky vzdálené právnické osoby) se všemi výhodami a nevýhodami s tím spojenými (viz část 4.2.1 - Principy bencharkingu). 5.1.1. Identifikace srovnávaných podniků Všechny dceřiné společnosti holdingu MVV Energie CZ pracují v hospodářských (fiskálních) rocích (vždy od 1. 10. do 30. 9. následujícího kalendářního roku). V tabulkách je označení daného hospodářského roku buďto složeno z posledních dvou číslic obou kalendářních roků, do kterých fiskální rok zasahuje (např. 07_08 značí hospodářský rok od 1. 10. 2007 do 30. 9. 2008) nebo jsou označení dotčených kalendářních roků oddělena lomítkem (např. 2007/2008). V dalším textu zkratka FR zastupuje označení „fiskální rok“ a zkratka KR nahrazuje „kalendářní rok“. Základní přehled o velikosti srovnávaných podniků přináší následující grafy: - 51 -
  • 56. Praktické aplikace Mil. Kč Velikost podniků dle EBIT a bilanční sum y - FR 07_08 (řazeno dle EBIT) 1 400 1 304 1 200 1 000 847 800 557 600 485 425 400 228 200 139 95 73 70 35 29 17 13 131 7 0 EH_HLD ZTV+POW TD JTR EBIT OPA TLB CTZ MISS bilanční suma Graf č. 2: Velikost podniků dle EBIT Zdroj: Vlastní výpočet dle podkladů společnosti MVV Energie CZ Z grafu „Velikost podniků dle EBIT“ je okamžitě vidět rozdílná rentabilita aktiv u jednotlivých podniků – dokud však nebude EBIT a aktiva ošetřena o položky uvedené v odstavci 5.2.1 - Poznámky k položkám výkazů a jejich úpravy, nemá zatím smysl vyvozovat z tohoto podstatnější závěry. Prodej energií v MWh - FR 07_08 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 TLB ZTV+POW JTR TD Prodej TE EH_HLD OPA CTZ MISS Prodej EE Graf č. 3: Velikost podniků dle prodeje energií Zdroj: Vlastní výpočet dle podkladů společnosti MVV Energie CZ Pořadí podniků dle množství prodaného tepla a elektrické energie odpovídá pořadí podniků dle EBIT až na dvě výjimky: společnosti EH_HLD a TLB. Markantní je to zejména u společnosti TLB, která má nejvyšší objemy prodeje a EBIT velice nízký (signalizuje to problémy s cenou prodávaných komodit a účinností tepelné soustavy). Nejvyšší EBIT - 52 -
  • 57. Praktické aplikace společnosti EH_HLD při relativně nízkém prodeji komodit značí, že v těchto grafech zatím neproběhlo očištění ukazatelů o vnitroskupinové vazby mezi EH_HLD a TLB (viz část 5.2.1 Poznámky k položkám výkazů a jejich úpravy). Základní data jednotlivých společností zobrazují následující tabulky. Zdrojem dat jsou vždy dopočty z údajů poskytnutých společností MVV Energie CZ a webové stránky www.mvv.cz [cit. 2009-04-01]. Společnost: CTZ IČ: 63472163 Počet zaměstnanců (FTE): 35,80 Fiskální roky vstupující do analýzy: 03_04; 04_05; 05_06; 06_07; 07_08 Poznámky ke společnosti: Na rozdíl od jiných společností holdingu má CTZ tržby jen za teplo. V současnosti probíhá investiční výstavba nového tepelného zdroje, který bude schopen vyrábět i elektrickou energii. Dividendy za celé sledované období nebyly vyplaceny. Palivový mix (% MWh) Plyn ; 12% Uhlí ; 88% Tabulka č. 4: CTZ - základní informace Společnost: JTR IČ: 61539881 Počet zaměstnanců (FTE): 51,7 Fiskální roky vstupující do analýzy: 03_04; 04_05; 05_06; 06_07; 07_08 Poznámky ke společnosti: Vedle prodeje tepla realizuje i tržby za prodej vody. Postupně jsou odstraňovány problémy s účinností teplovodní soustavy a modernizována výtopní zařízení. Poměr užívaných paliv může být flexibilně změněn. Společnost pravidelně vyplácí dividendy. Palivový mix (% MWh) Plyn ; 2% Topný olej; 98% Tabulka č. 5: JTR - základní informace - 53 -
  • 58. Praktické aplikace Společnost: MISS IČ: 65138155 Počet zaměstnanců (FTE): 25,00 Fiskální roky vstupující do analýzy: 03_04; 04_05; 05_06; 06_07; 07_08 Poznámky ke společnosti: Tržby této relativně malé společnosti velmi citlivě reagovaly na odpojení významného průmyslového zákazníka ve FR 06_07. Významnou složkou tržeb se tak stávají tržby za vodné a stočné. Přesto byly v posledním sledovaném FR vyplaceny dividendy. Palivový mix (% MWh) Plyn ; 100% Tabulka č. 6: MISS - základní informace Společnost: OPA IČ: 25385771 Počet zaměstnanců (FTE): 58,24 Fiskální roky vstupující do analýzy: 03_04; 04_05; 05_06; 06_07; 07_08 Poznámky ke společnosti: Na rozdíl od jiných společností holdingu má OPA tržby jen za teplo. Společnost provozuje nejvíce domovních a blokových kotelen z celého holdingu. Dividendy za celé sledované období nebyly vyplaceny. Palivový mix (% MWh) Uhlí ; 14% Plyn ; 86% Tabulka č. 7: OPA - základní informace Společnost: TD IČ: 64050882 Počet zaměstnanců (FTE): 38,90 Fiskální roky vstupující do analýzy: 03_04; 04_05; 05_06; 06_07; 07_08 Poznámky ke společnosti: Významnou složkou tržeb je prodej elektřiny a vody. Na efektivitě společnosti se pozitivně projevuje využívání geotermálního zdroje. Společnost vyplatila dividendy ve FR 04_05; 06_07; 07_08. Palivový mix (% MWh) Geotermál; 13% Plyn ; 87% Tabulka č. 8: TD - základní informace - 54 -
  • 59. Praktické aplikace Společnost: ZTV+POW IČ: 45192588; 27928411 Počet zaměstnanců (FTE): 67,60 + 0,00 Fiskální roky vstupující do analýzy: 03_04; 04_05; 05_06; 06_07; 07_08 Poznámky ke společnosti: Rentabilitu společnosti významně zvyšují dvě kogenerační jednotky a s tím spojený prodej el. energie. Součástí tržeb jsou i tržby z prodeje vody a telekomunikací. Dividendy byly vyplaceny ve FR 05_06; 07_08. Palivový mix (% MWh) Uhlí ; 16% Plyn ; 84% Tabulka č. 9: ZTV+POW - základní informace Společnost: EH_HLD IČ: 27594301 Počet zaměstnanců (FTE): 66,00 Fiskální roky vstupující do analýzy: 07_08 Poznámky ke společnosti: Tato společnost spojuje tři provozní jednotky (viz výše), což vysvětluje různé druhy paliva. Součástí tržeb jsou i tržby za vodu a za služby provedené pro TLB. Dividendy byly vyplaceny ve FR 07_08. Palivový mix (% MWh) Plyn ; 11% Topný olej; 16% Uhlí ; 73% Tabulka č. 10: EH_HLD - základní informace Společnost: TLB IČ: 62241672 Počet zaměstnanců (FTE): 117,00 Fiskální roky vstupující do analýzy: 07_08 Poznámky ke společnosti: Vedle prodeje tepla realizuje i tržby za elektřinu a vodu. Společnost má velké problémy s účinností teplovodní soustavy. Poměr užívaných paliv může být flexibilně změněn. Za sledované období nebyly dividendy vyplaceny. Palivový mix (% MWh) Plyn ; 1% Topný olej; 62% Tabulka č. 11: TLB - základní informace - 55 - Nákup tepla; 37%
  • 60. Praktické aplikace 5.2. Propočet ukazatelů Propočtené hodnoty ukazatelů části pro jednotlivé společnosti a sledované fiskální roky jsou uvedeny v přílohách této diplomové práce, stejně tak jako podkladové výkazy. Výpočet respektuje postupy definované v teoretické části práce, navíc upravené o specifika sledovaných společností, která jsou uvedena v podkapitole 5.2.1 - Poznámky k položkám výkazů a jejich úpravy. V podkapitole 5.2.2 - Poznámky k výpočtu WACC je podrobněji popsán postup výpočtu jednotlivých částí vážených nákladů na kapitál, zejména nákladů na kapitál vlastní. Podkapitola 5.2.3 - Prvotní analýza hodnocených podniků slouží pro získání základního přehledu o finanční výkonnosti jednotlivých společností. 5.2.1. Poznámky k položkám výkazů a jejich úpravy V této části práce je upozorněno na některé specifika dceřiných společností holdingu MVV Energie CZ, která musí být při výpočtu příslušných ukazatelů zohledněna. Tato specifika jsou způsobena buďto zvyklostmi v odvětví teplárenství, nebo holdingovým uspořádáním společností a nebo zvláštnostmi konkrétního podniku. Naznačené úpravy položek a následně ukazatelů jsou v dalších částech této diplomové práce všeobecně platné, případné výjimky jsou zdůrazněny. 1. Výkaznictví dle standardů IAS/IFRS Již na začátku této práce je uvedeno, že výkazy společností skupiny MVV Energie CZ jsou připravovány podle mezinárodních účetních standardů IAS/IFRS, což umožňuje kvalitní zhodnocení ekonomické reality. Protože tyto výkazy jsou zároveň auditované (u všech účetních závěrek udělil auditor výrok „bez výhrad“48), je potvrzeno, že výkazy podávají věrný a poctivý obraz skutečnosti. Nejvýznamnější dopady výkaznictví dle standardů IAS/IFRS na výpočet ukazatelů finanční analýzy jsou uvedeny v rámci popisu jednotlivých ukazatelů v teoretické části práce. 48 Zpráva auditora je součástí výročních zpráv jednotlivých společností. Ty jsou dostupné z WWW: <http://www.mvv.cz>, v sekcích jednotlivých dceřiných společností [cit. 2009-04-16]. - 56 -
  • 61. Praktické aplikace 2. Výnosy z prodeje emisních povolenek V rámci Národního alokačního plánu (dále jen NAP I) pro kalendářní roky 2005 – 200749 dostala každá teplárenská společnost přiděleno určité množství tzv. „emisních povolenek“ (pro roky 2008 – 2012 je v platnosti Národní alokační plán II - NAP II). Výše přídělu se řídila nařízením vlády č. 315/2005 Sb., o Národním alokačním plánu České republiky na roky 2005 až 2007. V případě, že společnost vypustila za sledované období méně emisí než kolik odpovídalo přiděleným emisním povolenkám, mohla tyto přebytečné emisní povolenky prodat na trhu společnostem, které naopak vyprodukovaly emisí více. Přidělené množství certifikátů však v zásadě vychází z v minulosti (před NAP I) vyprodukovaných emisí a jako takové nemohlo být managementem příslušné dceřiné společnosti ovlivněno. Také vlastní obchod s přebytky emisních povolenek provedla mateřská společnost MVV Energie CZ. Z těchto důvodů je výsledek z prodeje emisních povolenek (definován jako rozdíl výsledkových položek „other income from released government grants for emission rights“ a „expenses for obligation to deliver emission rights“) vyloučen ze zisku jednotlivých společností – z důvodů vzájemné srovnatelnosti a zachování objektivity hodnocení (tento výsledek prodeje je mimořádné povahy a není vhodné hodnotit společnost dle přínosů, o které se nezasloužila). Zdaněný výsledek z prodeje emisních povolenek musí být ze stejných důvodů vyloučen i z vlastního kapitálu společnosti (snížení položky hospodářský výsledek běžného období). 3. Krátkodobé závazky a ČPK v odvětví teplárenství Pokud je u teplárenských firem vypočten ukazatel ČPK z neupravených dat, je obvykle zarážející jeho velmi nízká (záporná) hodnota značící agresivní financování. To je způsobeno tím, že do krátkodobých závazků spadají i zálohy přijaté od zákazníků („Advanced Payments“). V odvětví teplárenství je obvyklé pravidelné přijímání záloh prakticky od všech zákazníků, a tak je tato položka velmi vysoká. Účetně krátkodobý závazek tak reálně představuje dlouhodobý zdroj financování společnosti, navíc relativně jistý vzhledem ke své kontinuální a málo volatilní povaze. Proto jsou z krátkodobých závazků tyto přijaté zálohy odečteny. Po této úpravě již má smysl analyzovat ČPK. Pojem krátkodobé závazky používaný v této práci v sobě implicitně zahrnuje i krátkodobé bankovní úvěry. 49 Týká se všech států, které přistoupily na Evropský systém s emisemi. Vláda v rámci NAP I stanovuje „objem oxidu uhličitého, který dovolí vypouštět jednotlivým elektrárenským, hutním či cementářským společnostem a dalším znečišťovatelům“. Citováno dle WWW: <http://www.alokacniplan.cz/nap.html>, [cit. 2009-04-16]. - 57 -
  • 62. Praktické aplikace 4. Samostatné hodnocení společností EH_HLD a TLB Společnost EH_HLD spravuje část majetku (již neodpisovaný), který dále pronajímá společnosti TLB. Tím se společnosti EH_HLD zvyšují ostatní tržby („Other sales“) a následně zisk. Společnosti TLB vznikají náklady na položce „Expenses for purchased services (other)“. Tyto platby jsou adekvátní poskytované protihodnotě, na druhé straně ovšem nesouvisí přímo s ovlivnitelným výkonem obou společností. Pro potřeby hodnocení výkonnosti v této práci jsou tak zmíněné položky výkazů (pracováno především s EBIT) upraveny o celkovou částku 29 600 000 Kč50 (EBIT společnosti EH_HLD snížen, EBIT společnosti TLB navýšen). Tato částka po zdanění musí dále snižovat vlastní kapitál společnosti EH_HLD, u TLB naopak (tak jak se v důsledku této úpravy změnil EAT). 5. Vliv společnosti MVV Enservis na hodnocení ostatních společností Servisní společnost MVV Enservis provádí své služby pro sesterské společnosti za tržní ceny (dle nastavení pravidel v rámci holdingu) a tím tedy nemá své zakázky jisté ani u těchto společností. Dceřiné společnosti holdingu MVV Energie CZ tak vydávají stejný objem peněžních prostředků, jako kdyby obchodovaly s externím subjektem. Položky výkazů sledovaných společností nemusejí být tím pádem ošetřovány o služby nakoupené od servisní společnosti MVV Enservis. Položky výkazů, které jsou v práci upraveny dle informací z předchozích odstavců, jsou označeny příznakem „adj“ (z anglického „adjusted“, např. EBITadj). 5.2.2. Poznámky k výpočtu WACC V této části je upřesněn použitý praktický postup zjištění jednotlivých částí WACC z důvodu existence různých přístupů k stanovení hodnot těchto složek WACC. Použitý postup v této práci tedy není jediný možný. (rm − r f ) ..zjištěno ze WWW: <http://www.damodaran.com>; [cit. 2009-04-16]; sekce Updated data → Data sets → Risk Premiums for Other Markets → zdrojové soubory pro jednotlivé roky → „Total Risk Premium“ pro ČR. Pro daný FR byl použit ten kalendářní rok, který se s FR kryl z největší části (přípustná aproximace). 50 Dle podkladů poskytnutých společností MVV Energie CZ. - 58 -
  • 63. Praktické aplikace r f .............protože zdroj, ze kterého byla zjištěna prémie za systematické tržní riziko, pracuje s vlastní bezrizikovou mírou, musí být tato bezriziková míra také plně převzata. β unlevereged ..zdroj WWW: <http://www.damodaran.com>; [cit. 2009-04-16]; sekce Updated data → Data sets → Levered and Unlevered Betas by Industry → zdrojové soubory pro jednotlivé roky → „Unlevered Beta“ nedisponuje ß-koeficientem pro odvětví teplárenství (nejblíže tomuto odvětví je pojem „Power“ ze zmíněného zdroje, ale zde uvedené hodnoty ß-koeficientu – cca 2 – jsou příliš vysoké). Proto jako odhad ß-koeficientu posloužil podíl kovariance akcie MVV Energie AG (mateřská společnost sledovaného holdingu MVV Energie CZ) s indexem DAX (Deutscher Aktien Index; index německé burzy). Výpočet lze zapsat ve tvaru β unlevereged = σi , kde σ i je směrodatná odchylka závěrečné ceny (procentní 2 σm 2 změny) akcie a σ m je rozptyl závěrečné hodnoty (procentní změny) indexu51. ß-koeficient je spočítán (odhadnut) pro jednotlivé FR52. 5.2.3. Prvotní analýza hodnocených podniků Pro účely počátečního poznání podniků z hlediska jejich ekonomické výkonnosti, jsou sledované společnosti zhodnoceny pomocí DuPont rozkladu ukazatelů ROE a ROCE. Rozklad těchto ukazatelů v sobě zahrnuje významné ukazatele z oblasti rentability, aktivity i zadluženosti. Pomocí logaritmické nebo indexové metody53 (v případě záporných hodnot rozkládaného ukazatele) lze sledovat i vývoj dílčích indikátorů a jejich vliv na výslednou velikost syntetického ukazatele. Tento vývoj ukazatelů a dílčích indikátorů je obdobou a doplňkem horizontální analýzy. Ty nedůležitější poměry z vertikální analýzy jsou obsaženy v ukazatelích, v jejichž čitateli se vyskytují tržby nebo bilanční suma a ve jmenovateli položky z relevantního výkazu. Kromě společností EH_HLD a TLB (viz úvodní poznámky ke kapitole 5.1 - Výběr srovnávaných podniků) jsou k dispozici pětileté časové řady údajů. Z důvodu požadavku „zdynamizování“ stavových rozvahových položek mohou být ukazatele finanční analýzy 51 KINSLINGEROVÁ, E. a kol.: Manažerské finance. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9 Podkladové údaje pro výpočet byly získány z elektronického zdroje dostupného na VŠE: www.patria.cz → Akcie → Výzkum → Databanky. 53 SYNEK, M.: Ekonomická analýza. Praha: Oeconomica, 2006, ISBN 80-245-0603-3 52 - 59 -
  • 64. Praktické aplikace spočteny pouze pro 4 poslední sledovaná období (FR 04_05 až 07_08). Ukazatele pro společnosti EH_HLD a TLB jsou spočítány pouze za FR 07_08. Na ukazatele všech společností působily přibližně stejnou silou vlivy počasí v České republice. Fiskální rok 2006/2007 byl ovlivněn velmi mírnou zimou (pro sledované podniky to obecně znamenalo nižší prodej výkonů z hlavní hospodářské činnosti a pokles tržeb, který byl jen z části pokryt zvýšením cen. U všech podniků je dále možné očekávat nižší hodnoty obratu aktiv, případně obratu zaměstnaného kapitálu (CE) z důvodu investičně náročného odvětví. S ukazateli je pracováno v jejich upravené („adjusted“) podobě (tj. především bez vlivu prodeje emisních povolenek). V textu jsou umístěny pouze ty nejdůležitější ukazatele, ostatní indikátory a pomocné informace se nacházejí v přílohách. 5.2.3.1. CTZ ukazatel 2004/2005 ROE ROCE ROS zisk. marže obrat aktiv obrat CE fin. páka působí fin. páka? CTZ - logaritmická metoda - ROCE + / - v daném ROCE FR vliv ROS vliv T / CE 2006/2007 2007/2008 -0,02% 3,50% 5,19% -0,02% 0,586 0,674 1,935 ne 5,42% 5,78% 9,91% 6,28% 0,520 0,583 1,659 ano 9,11% 10,02% 12,58% 9,22% 0,642 0,796 1,541 ano diff diff diff diff 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 CTZ - indexová metoda - ROE ROE + / - v daném FR vliv EAT / T vliv T / A vliv A / E x -1,99% 2,28% 4,24% x x -3,06% 1,06% 2,94% -0,65% 1,84% 2,40% x check check 2005/2006 5,24% 5,49% 10,37% 5,07% 0,470 0,529 2,200 ano 0,00% 0,00% 0,00% diff diff diff diff 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 x x x x -5,26% -5,26% 0,00% 0,00% 5,44% 7,15% -0,69% -1,02% 3,70% 2,53% 1,73% -0,57% x 0,00% 0,00% 0,00% Tabulka č. 12: CTZ - DuPont analýza Zdroj: Vlastní výpočet Z výše uvedených údajů týkajících se ukazatele ROCE je zřejmé, že rentabilita zaměstnaného kapitálu se odvíjí od rentability tržeb (ROS), která byla snižována obratem tohoto kapitálu (obrat CE). Obrat CE je nejvyšší (stejně jako ROS a syntetický ukazatel ROCE) v posledním sledovaném roce. Pokud by se nezměnilo nic jiného, tak jen meziroční - 60 -
  • 65. Praktické aplikace zlepšení rychlosti tohoto obratu by zapříčinilo vzrůst ROCE o 2,40 procentních bodů. Hlavní podíl na zrychlení obratu CE má snižování absolutní výše této položky, především prostřednictvím splácení dlouhodobého úvěru (součást Debt). Vlastní kapitál (součást Equity) naproti tomu v čase roste díky kumulaci zadržených výdělků. Díky samotnému zlepšení rentability tržeb došlo k dalšímu zvýšení ROCE o zbývající 1,84 procentního bodu. Propad ukazatelů v roce 2005/2006 není způsoben poklesem tržeb (k tomu došlo až v následujícím roce), ale jednorázově uznanými náklady (položka Other expense v sobě zahrnuje odpis pohledávek a tvorbu opravných položek), které snížily rentabilitu podniku. Po tomto propadu ve FR 2005/2006 došlo v následujícím hospodářském roce ke zlepšení ukazatelů rentability, třebaže prodané množství MWh a následně tržby meziročně poklesly. Také výše ukazatele ROE se odvíjí od rentability tržeb, tentokrát v podobě ziskové marže. Rentabilita vlastního kapitálu je dále zvyšována pomocí finanční páky (ve FR 2005/2006 však působí opačným směrem) a snižována obratem aktiv. Na vývoj ziskové marže působí stejné vlivy jako na ukazatel ROS. Obrat aktiv je zrychlován jednak pomocí růstu tržeb jednak snižováním bilanční sumy (především výše dlouhodobého majetku vlivem odepisování a jen částečné reprodukce v čase klesá). Rentabilita vlastního kapitálu může být oproti rentabilitě zaměstnaného kapitálu dále zvyšována pomocí působení finanční páky. Splácením úvěru však CTZ svou zadluženost a s tím i finanční páku postupně snižuje (nejedná se o rozhodující vliv na ROE, např. v posledním sledovaném roce způsobil pokles finanční páky o 7,11 % snížení ROE pouze o 0,57 procentních bodů). 5.2.3.2. JTR ukazatel ROE ROCE ROS zisk. marže obrat aktiv obrat CE fin. páka působí fin. páka? 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 4,97% 5,68% 9,18% 7,83% 0,523 0,619 1,212 ano 5,03% 6,34% 9,08% 7,11% 0,549 0,698 1,287 ano 5,84% 6,62% 9,31% 7,72% 0,553 0,711 1,368 ne 8,21% 8,10% 9,08% 8,61% 0,659 0,892 1,447 ano - 61 -
  • 66. Praktické aplikace diff diff diff 2005/2006 2006/2007 2007/2008 x x x JTR - logaritmická metoda - ROE ROE + / - v daném FR vliv EAT / T vliv T / A vliv A / E 0,66% -0,06% 0,73% 0,27% 0,16% 0,11% 1,48% -0,18% 1,67% x check check diff 2004/2005 JTR - logaritmická metoda - ROCE + / - v daném ROCE FR vliv ROS vliv T / CE 0,00% 0,00% 0,00% diff diff diff diff 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 x x x x 0,06% -0,48% 0,24% 0,30% 0,81% 0,44% 0,04% 0,33% 2,38% 0,76% 1,22% 0,39% x 0,00% 0,00% 0,00% Tabulka č. 13: JTR - DuPont analýza Zdroj: Vlastní výpočet Pro společnost JTR je pozitivní, že oba sledované syntetické ukazatele rentability v čase rostou (vlivy popsány v následujícím textu a vyčísleny ve skupině tabulek „JTR DuPont analýza“). Kromě propadu ve FR 2006/2007 tržby JTR neustále rostou (vliv množství i vliv rostoucích cen), s čímž však nemusí korespondovat a také nekoresponduje jejich rentabilita. Rentabilita tržeb se v JTR v čase příliš nemění, a tak na změny syntetických ukazatelů mají mnohem vyšší vliv ukazatele obratu. Obrat CE v čase roste (jen nárůst tohoto ukazatele v posledním fiskálním roce způsobil zvýšení ROCE o 1,67 procentního bodu) jednak díky růstu tržeb, ale především díky snižování absolutní výše CE. Trend vývoje vlastního kapitálu je v čase spíše klesající (navzdory kladným výsledkům hospodaření) díky pravidelné výplatě dividend. K nejmasivnější výplatě došlo ve FR 2006/2007, kdy byla dokonce část vlastního kapitálu přeúvěrována bankovní půjčkou (optimalizace kapitálové struktury). Také úročený cizí kapitál v čase spíše klesá. Těmto pohybům na straně zdrojů musí odpovídat i pohyby na straně majetku: pokles stálých aktiv vlivem odepisování a nižší reprodukce; výkyvy na položce peněžních prostředků (Cash and cash equivalents) z důvodu (přípravy) výplaty dividend. - 62 -
  • 67. Praktické aplikace 5.2.3.3. MISS ukazatel 2004/2005 ROE ROCE ROS zisk. marže obrat aktiv obrat CE fin. páka působí fin. páka? MISS - logaritmická metoda - ROCE + / - v daném ROCE FR vliv ROS vliv T / CE 2006/2007 2007/2008 5,87% 4,84% 9,53% 9,87% 0,354 0,508 1,682 ano 1,84% 3,07% 5,74% 3,07% 0,371 0,535 1,618 ne 7,52% 9,08% 17,53% 13,43% 0,352 0,518 1,592 ano 5,97% 3,80% 5,41% 8,25% 0,453 0,702 1,595 ano diff diff diff diff 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 MISS - logaritmická metoda - ROE ROE + / - v daném FR vliv EAT / T vliv T / A vliv A / E x x x -1,77% -1,97% 0,20% 6,01% 6,19% -0,18% -5,29% -7,13% 1,84% x check check 2005/2006 0,00% 0,00% 0,00% diff diff diff diff 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 x x x x -4,03% -4,06% 0,17% -0,14% 5,68% 5,96% -0,22% -0,06% -1,56% -3,27% 1,70% 0,01% x 0,00% 0,00% 0,00% Tabulka č. 14: MISS - DuPont analýza Zdroj: Vlastní výpočet Nárůst ROCE v roce 2006/2007 byl způsoben především zvýšením rentability tržeb (pokud by se nic jiného v tomto roce nezměnilo, tak jen díky rentabilitě tržeb by se ukazatel ROCE zvýšil o 6,19 procentních bodů). Tato zvýšená rentabilita však byla způsobena snížením tržeb (odpojení velmi významného zákazníka současně s mírnou zimou) a protichůdným zvýšením zisku před zdaněním a úroky (EBIT). EBIT však nebyl zvyšován prostřednictvím tržeb za teplo, ale ostatními provozními výnosy. V ostatních provozních výnosech jsou zahrnuty především přínosy z prodeje dlouhodobého majetku. (Úbytek nepotřebného majetku vylepšil i ukazatel obrat aktiv). Dále se souběžně s poklesem výroby tepla podařilo snížit o něco více náklady na palivo než o kolik poklesly tržby (rozdíl mezi tržbami za teplo a náklady na palivo, tzv. „marže“ se meziročně zvýšila). Následující rok se však vlivy působící na ROCE vyvíjely přesně opačně (především pokles marže, dále mimořádné odpisy majetku) a tak bylo opět nutné vylepšovat rentabilitu aktiv prostřednictvím prodeje dlouhodobého majetku (jiného než ke kterému byly tvořeny mimořádné odpisy). Zaměstnaný kapitál se (obdobně jako tržby) v průběhu sledovaného období postupně snižoval. Jednak díky postupnému splácení úvěru, jednak kvůli snížení základního kapitálu, které proběhlo ve FR 2006/2007. V posledním sledovaném FR byly dále vyplaceny - 63 -
  • 68. Praktické aplikace dividendy. Toto snížení kapitálu má pochopitelně svůj odraz ve snížení hodnoty používaného majetku. Významnou položkou ovlivňující ve společnosti MISS rentabilitu se stávají tržby za prodej vody a stočného. Vlivy popsané výše (a vyčíslené ve skupině tabulek „MISS - DuPont analýza“) působí stejným směrem také na ukazatel ROE. Finanční páka na změny rentability vlastního kapitálu příliš nepůsobí, navíc ve FR 2005/2006 působí opačným než žádoucím směrem. 5.2.3.4. OPA ukazatel 2004/2005 ROE ROCE ROS zisk. marže obrat aktiv obrat CE fin. páka působí fin. páka? OPA - logaritmická metoda - ROCE + / - v daném ROCE FR vliv ROS vliv T / CE 2006/2007 2007/2008 73,86% 19,96% 21,26% 14,91% 0,775 0,939 6,394 ano 17,51% 9,83% 8,93% 4,40% 0,924 1,101 4,306 ano 10,64% 8,57% 8,91% 3,79% 0,804 0,962 3,489 ano 22,53% 14,40% 11,70% 7,62% 0,971 1,231 3,044 ano diff diff diff diff 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 OPA - logaritmická metoda - ROE ROE + / - v daném FR vliv EAT / T vliv T / A vliv A / E x x x -10,13% -12,41% 2,28% -1,26% -0,02% -1,24% 5,84% 3,07% 2,77% x check check 2005/2006 0,00% 0,00% 0,00% diff diff diff diff 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 x x x x -56,35% -47,76% 6,88% -15,47% -6,87% -2,06% -1,91% -2,90% 11,90% 11,08% 2,98% -2,16% x 0,00% 0,00% 0,00% Tabulka č. 15: OPA - DuPont analýza Zdroj: Vlastní výpočet Velmi vysoké hodnoty ukazatele ROE jsou v prvních sledovaných rocích způsobeny nízkou úrovní vlastního kapitálu na jedné straně a levným palivem na straně druhé. Postupně však docházelo ke zvyšování obou položek, čímž se rentabilita vlastního kapitálu zhoršovala. Obrat přišel v posledním sledovaném roce, kdy zvýšení ziskovosti tržeb o 3,83 procentního bodu vyvolalo samo o sobě zvýšení ukazatele ROE o 11,08 procentních bodů. Naproti tomu neustále snižování zadluženosti (pokles finanční páky) působí proti zvyšování ukazatele ROE. Společnost OPA dosahuje téměř nejlepších hodnot v oblasti obratových ukazatelů ze skupiny (dáno technickým řešením rozvodné sítě: relativně malý centrální zdroj je doplněn investičně - 64 -
  • 69. Praktické aplikace nenáročnými domovními a blokovými kotelnami). Také toto intenzivní využívání majetku (kapitálu) pozitivně působí na ROE (ROCE). Výše zaměstnaného kapitálu v průběhu sledovaného období postupně klesá (v případě stabilního vývoje tržeb by se tak jeho obrat zvyšoval), ale především se mění jeho struktura. Dochází k navyšování vlastního kapitálu díky kumulaci nerozděleného zisku z minulých období a současně ke snižování úročeného cizího kapitálu (pravidelně je splácena půjčka od mateřské společnosti). Propad ukazatele ROCE ve FR 2006/2007 je tak způsoben poklesem tržeb v absolutní výši i snížením jejich rentability. 5.2.3.5. TD ukazatel 2004/2005 ROE ROCE ROS zisk. marže obrat aktiv obrat CE fin. páka působí fin. páka? 2005/2006 2006/2007 2007/2008 4,90% 4,20% 11,44% 8,45% 0,306 0,367 1,892 ano 7,69% 6,13% 11,88% 8,40% 0,409 0,516 2,238 ano 11,64% 8,55% 15,60% 10,81% 0,403 0,548 2,670 ano 20,10% 12,40% 17,03% 15,86% 0,449 0,728 2,825 ano diff diff diff diff 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 TD - logaritmická metoda - ROCE + / - v daném ROCE FR vliv ROS vliv T / CE x 1,93% 2,41% 3,86% x x 0,19% 1,74% 1,98% 0,44% 0,91% 2,95% check x 0,00% 0,00% 0,00% TD - logaritmická metoda - ROE ROE + / - v daném FR vliv EAT / T vliv T / A vliv A / E check diff diff diff diff 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 x x x x 2,79% -0,03% 1,78% 1,04% 3,94% 2,40% -0,13% 1,68% 8,47% 5,94% 1,65% 0,88% x 0,00% 0,00% 0,00% Tabulka č. 16: TD - DuPont analýza Zdroj: Vlastní výpočet Rentabilita podniku sledovaná prostřednictvím ukazatelů ROCE a ROE v čase roste. Všechny vlivy působící na tyto syntetické ukazatele se neustále zlepšují. Díky tržbám za elektřinu nedošlo v roce 2006/2007 k propadu rentability této položky. Postupně je snižován objem používaného kapitálu jak vlastního tak úročeného cizího (finanční páka se zvyšuje). Jako prostředky optimalizace kapitálové struktury podnik volil snižování základního kapitálu (v letech 2004/2005 a 2005/2006) a výplatu dividend z hospodářského výsledku minulých období. Je třeba podotknout, že poměrně masivní snížení základního kapitálu účetně - 65 -
  • 70. Praktické aplikace vypořádalo ztrátu minulých let a dále bylo kryto prodejem krátkodobých cenných papírů (lze pozorovat meziroční snižování položky „Bonds“ v aktivech). V posledním sledovaném roce se podnik nachází ve stavu, kdy lze říci, že kapitálová struktura se velmi blíží struktuře optimální. Finanční páka ve výši 2,825 znamená, že podíl vlastního kapitálu na aktivech je roven 35,40 %. Další snižování podílu vlastního kapitálu na celkových zdrojích by mohlo být negativně vnímáno věřiteli a ohrožovat finanční stabilitu podniku. 5.2.3.6. ZTV+POW ukazatel 2004/2005 ROE ROCE ROS zisk. marže obrat aktiv obrat CE fin. páka působí fin. páka? ZTV - logaritmická metoda - ROCE + / - v daném ROCE FR vliv ROS vliv T / CE 9,32% 12,92% 12,69% 8,30% 0,757 1,018 1,482 ano 2005/2006 2006/2007 6,23% 8,18% 7,32% 5,30% 0,688 1,119 1,709 ano 2007/2008 16,89% 21,65% 16,67% 12,66% 0,761 1,299 1,753 ano 23,46% 28,11% 11,43% 9,47% 1,306 2,459 1,897 ano diff diff diff diff 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 ZTV - logaritmická metoda - ROE ROE + / - v daném FR vliv EAT / T vliv T / A vliv A / E -4,74% -5,71% 0,98% 13,46% 11,40% 2,07% 6,46% -9,33% 15,79% x check x x x 0,00% 0,00% 0,00% diff diff diff diff 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 -3,09% -3,45% -0,74% 1,10% 10,66% 9,31% 1,08% 0,27% 6,57% -5,80% 10,79% 1,58% x check x x x x 0,00% 0,00% 0,00% Tabulka č. 17: ZTV+POW - DuPont analýza Zdroj: Vlastní výpočet Rentabilitu podniku velmi zvyšují tržby za elektřinu a činí ji odolnější vůči výkyvům v oblasti prodeje tepla. Zvyšování tržeb a snižování objemu používaného kapitálu (splácení úvěru, snížení základního kapitálu, výplaty dividend) dále zrychlují obrat CE a vedou k vyššímu ROCE. Zvýšení obratu aktiv v posledním sledovaném roce zlepšilo meziročně ROE o 10,79 procentních bodů. Mohlo by se zdát, že podnik má prostor pro zvyšování ROE má podnik v oblasti optimalizace kapitálové struktury (zvyšování finanční páky). Podnik však tuto potřebu nemá, protože naprostá většina cizích zdrojů, které používá, není úročená a podíl vlastního kapitálu na celkové bilanční sumě (52,72 %) je přiměřený. - 66 -
  • 71. Praktické aplikace 5.2.3.7. EH_HLD ukazatel ROE ROCE ROS zisk. marže obrat aktiv obrat CE fin. páka působí fin. páka? 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x 5,11% 5,15% 23,65% 9,02% 0,197 0,218 2,872 ano Tabulka č. 18: EH_HLD - DuPont analýza Zdroj: Vlastní výpočet Ve srovnání s předchozími společnostmi má tento nový podnik skupiny MVV Energie CZ spíše nižší ukazatele rentability. Přijatelnou míru rentability tržeb snižuje malý obrat kapitálu (aktiv). Velký rozdíl mezi ROS a ziskovou marží (respektive rozdíl mezi EBIT a EAT) způsobují nákladové úroky a zaúčtování odložené daně z příjmů do nákladů. Výhodu nákladových úroků a vyššího Debt představuje zvýšení rentability vlastního kapitálu pomocí finanční páky. 5.2.3.8. TLB ukazatel ROE ROCE ROS zisk. marže obrat aktiv obrat CE fin. páka působí fin. páka? 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x 6,15% 6,89% 5,25% 4,01% 1,070 1,314 1,433 ano Tabulka č. 19: TLB - DuPont analýza Zdroj: Vlastní výpočet Také tato nová společnost ve skupině má spíše nižší ukazatele rentability. Na rozdíl od EH_HLD není problém v obratu aktiv, popřípadě kapitálu, ale v rentabilitě tržeb. K tomu, aby TLB dosáhla vyšších ukazatelů rentability, potřebuje buďto prodávat své výkony za vyšší ceny nebo razantně snížit náklady (problémy lze očekávat zejména v účinnosti výroby). 5.2.3.9. Porovnání sledovaných podniků po prvotní analýze Následující „bublinový“ graf srovnává analyzované podniky v podstatě dle jednoho kritéria – dle dosažené rentability zaměstnaného kapitálu v posledním sledovaném fiskálním roce (osa y) se znázorněním velikosti použitého kapitálu (osa x) a velikosti dosaženého EBITu (plocha jednotlivých bublin). Ideální je, pokud podnik dosahuje co nejvyššího EBITu - 67 -
  • 72. Praktické aplikace s použitím co nejmenšího kapitálu – poté se nachází v levém horním kvadrantu (v tomto případě těmto požadavkům vyhovuje ZTV), respektive v horní části grafu. Graf odstraňuje možnost chyby, která vzniká při odděleném interpretování absolutních a relativních ukazatelů. Je z něj totiž vidět, zda dosažená procentuální míra rentability je významná i z hlediska absolutních přínosů a naopak (např. společnost EH_HLD vykázala nejvyšší EBIT, ale z hlediska rentability se řadí do hlubokého podprůměru; s objemem kapitálu, který používá by měla dosahovat vyššího EBITu, tj. vyšší rentability). Pokud je do grafu zavedena minimální požadovaná úroveň sledovaného kritéria, lze snadno rozdělit sledované společnosti na podniky dosahující a na podniky nedosahující požadované úrovně (v grafu je minimální požadovaná úroveň ROCE nastavena na 9 %, znázorněno silnou přerušovanou čarou). 35,00% 30,00% ROCEadj 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 0 200 400 600 800 1 000 CEadj CTZ JTR MISS OPA TD ZTV EH_HLD 1 200 1 400 Mil. Kč TLB Graf č. 4: Srovnání ROCE jednotlivých společností Zdroj: Vlastní výpočet Na první pozici se dle dosažené rentability zaměstnaného kapitálu umístila společnost ZTV (navíc s velmi vysokým absolutním ziskem). Následují společnost OPA (absolutní výše EBITu je však přibližně dvakrát nižší než u ZTV), společnosti TD (EBIT přibližně stejně velký jako ZTV, ale s použitím většího množství kapitálu) a společnost CTZ. Pod minimální požadovanou hranicí v tomto grafu se umístily společnosti JTR, TLB, EH_HLD (u EH_HLD je ovšem absolutní výše EBIT vyšší než u ZTV) a poslední dle ROCE je podnik MISS. - 68 -
  • 73. Praktické aplikace 5.3. Vyhodnocení zvolených ukazatelů V této části práce je provedeno zhodnocení sledovaných společností pomocí více metod popsaných v teoretické části. Použití různých metod pro různé ukazatele si klade za cíl co nejdokonalejší poznání zkoumané skutečnosti a rozkrytí hlavních vlivů působících na ekonomickou výkonnost jednotlivých podniků. Nejprve však musí být prověřena srovnatelnost používaných účetních metod. 5.3.1. Srovnatelnost účetních metod Pokud je při porovnávání podniků pracováno s účetním ziskem, je nutné zjistit, zda účetní metody pro vykazování jednotlivých položek jsou v zásadě stejné, popřípadě identifikovat rozdíly, které mají vliv na vypočtené hodnotící ukazatele. V případě odlišností je třeba na tyto diference pamatovat v komentářích k analýzám. Základní srovnatelnost sledovaných podniků je zajištěna vykazováním dle jednotných standardů IAS/IFRS, avšak použití srovnatelných účetních metod při běžném účtování je třeba prověřit v přílohách k účetním závěrkám54. Obecně platí, že se sledované společnosti řídí Zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, příslušnými vyhláškami (např. č. 500/2002 Sb.) a daňovými předpisy. Avšak jakožto podniky provádějící svou činnost v regulovaném odvětví teplárenství se musí dále řídit platným cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu, které upravuje vykazování a uznávání tzv. ekonomicky oprávněných nákladů (viz kapitola 3 Odvětví teplárenství v ČR). To znamená, že společnosti jsou obecně srovnatelné, co se týče vykazování nákladů. V dalším textu jsou doplňující poznámky k výpočtu odpisů a tvorbě opravných položek jakožto k jedněm z nejvýznamnějších nákladů sledovaných společností. 1. Použité metody pro účetní odpisy ve skupině MVV Energie CZ Aktuální cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 7/2008 ze dne 2. září 2008 v příloze č. 1 v části 2.2.1 uvádí mj. i poznámku k době odepisování majetku: „…doba odpisování odpovídá dlouhodobě obvyklé použitelnosti daného majetku, v odůvodněných případech minimálně však době odpisování podle zvláštního právního předpisu (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů).“ Z této metodiky plyne, že 54 Příloha k účetní závěrce je součástí Účetní závěrky za příslušné období. Účetní závěrky jednotlivých společností skupiny MVV Energie CZ jsou dostupné z WWW: <http://www.mvv.cz>, v sekcích jednotlivých dceřiných společností [cit. 2009 04 16]. Dále jsou umístěny na portálu <http://www.justice.cz>, v seznamu listin příslušné společnosti [cit. 2009 04 16]. - 69 -
  • 74. Praktické aplikace maximální velikost účetních odpisů společnosti je omezena velikostí daňových odpisů. Ve většině případů se však požaduje pomalejší než daňové odepisování – dle obvyklé doby použitelnosti majetku. Tzn., že doba odepisování dané skupiny dlouhodobého majetku (DM) by měla být u různých společností alespoň přibližně stejná, což neklade překážky pro mezipodnikové srovnávání. Tabulka č. 20: OPA - doba odepisování jednotlivých druhů majetku Zdroj: Příloha k účetní závěrce za období od 1.10.2007 do 30.9.2008 OPATHERM a.s. Na ukázku je výše uvedena tabulka „OPA - doba odepisování jednotlivých druhů majetku“. Doby odpisování používané v ostatních společnostech oscilují kolem hodnot uvedených v této tabulce. Společnosti odepisují rovnoměrnými měsíčními odpisy po stanovenou dobu životnosti majetku. Výši odpisů v daném účetním roce však také ovlivňuje odpisová základna. Míra jejího (již provedeného) odepsání a znehodnocení (v případě tvorby opravných položek) zase určuje využitelnost majetku v příštích obdobích. Tato míra dále ovlivňuje potřebu a tím i výši zaměstnaného kapitálu (zprostředkovaně má tedy vliv i na ukazatel ROCE). S vyšší mírou odepsanosti DM totiž již není třeba tolik zaměstnaného kapitálu na krytí dlouhodobých aktiv (zdroje vzniklé z odpisů mohou nahrazovat zdroje mající původ v zaměstnaného kapitálu). S vyšší mírou odepsání DM je však třeba začít myslet na budoucí potřebu zdrojů pro obnovu DM. Položka CTZ JTR MISS OPA TD ZTV EH_HLD TLB DM brutto (tis.Kč) 208 099 533 159 190 196 250 006 1 097 724 691 599 1 181 854 813 943 DM korekce (tis.Kč) -94 945 -201 928 -99 470 -64 785 -468 250 -490 113 -55 147 -414 550 Míra odepsání DM 45,62% 37,87% 52,30% 25,91% 42,66% 70,87% 4,67% 50,93% Tabulka č. 21: Míra odepsání dlouhodobého majetku Zdroj: Vlastní výpočet V tabulce „Míra odepsání dlouhodobého majetku“ je žlutým podbarvením zvýrazněna skupina podniků s nejnižšími měrami odepsání DM (dolní kvartil všech hodnot), červené podbarvení naproti tomu značí skupinu s nejvyšší mírou odepsání DM (horní kvartil). - 70 -
  • 75. Praktické aplikace Nízká míra odepsání majetku u společností EH_HLD a OPA je dána tím, že při nákupu těchto společností byl jejich majetek přeceněn a znovu vložen do dané společnosti. Z této nové hodnoty DM se odepisuje. Naopak nejvíce odepsaný majetek se nachází v ZTV a v MISS. Nicméně v MISS se jedná o specifickou situaci, kdy korekce obsahuje významnou opravnou položku – viz další podkapitola. 2. Tvorba opravných položek ve skupině MVV Energie CZ Ve sledovaných společnosti dochází k tvorbě opravných položek (OP) na základě individuálního posouzení situace a OP vždy odrážejí míru znehodnocení daného majetku. U pohledávek se navíc tvorba OP řídí interními pravidly v návaznosti na překročení jejich splatnosti dlužníkem. Ve společnosti MISS byla vytvořena ve FR 2006/2007 významná OP k dlouhodobému majetku evidovanému na provozu teplo. Důvodem pro tvorbu opravné položky ve výši 16 136 tis. Kč byl přetrvávající nízký stav dodávek do průmyslového areálu Studénka a úsudek, že v současné době není pravděpodobný výhled pro zlepšení tohoto stavu. Ve výsledovce patří tvorba OP do řádku „Other expenses“. V daném roce však na tomto řádku není vidět žádné podstatné navýšení oproti předchozím rokům. Je tomu tak proto, že do Other expenses bylo zúčtováno i rozpuštění zákonných rezerv na opravy ve výši 13 000 tis. Kč a další položky, což působilo protisměrně na snížení tohoto nákladového řádku. Důvody vedoucí k vytvoření takto významné OP vysvětlují neuspokojivé hodnoty ukazatelů společnosti MISS (v prvotní analýze i dále). 5.3.2. Srovnání s odvětvím Pro představu o obvyklé ekonomické výkonnosti v odvětví teplárenství a pro její srovnání se sledovanými podniky slouží tato vyhodnocovací metoda. Agregovaná data za odvětví (viz Příloha č. 6) byla získána z elektronického informačního zdroje Amadeus (dostupný na elektronické síti VŠE). Teplárenskému průmyslu odpovídá odvětví "403: Steam and hot water supply" dle klasifikace NACE Rev. 1.1, což je společná evropská klasifikace ekonomických činností55. Pro srovnání byly vybrány podniky z České republiky, Rakouska, Německa, Polska, Slovenska a Maďarska. Takto vymezené odvětví zahrnuje relevantní společnosti pro srovnání se sledovanou společností MVV Energie CZ (geografické hledisko + země současných nebo potenciálních akvizic 55 NACE Rev. 1.1 by měla být postupně nahrazována NACE Rev. 2 (datum zavedení se různí v jednotlivých zemích Evropské unie), nicméně ve sledovaném období byla stále v platnosti klasifikace NACE Rev. 1.1. - 71 -
  • 76. Praktické aplikace holdingu MVV Energie). Ve srovnávací bázi se vyskytuje až 867 různých společností (v jednotlivých rocích je ovšem jejich počet nižší), takže případné extrémní hodnoty v souboru podkladových dat jsou eliminovány v poměrových ukazatelích za toto odvětví. Agregovaná data za odvětví "40: Výroba a rozvod elektřiny, plynu a tep. energie" dle české klasifikace OKEČ zahrnuje typově příliš odlišné společnosti a jako taková nebyla použita. Data z tohoto elektronického zdroje jsou uváděna v tisících €. Protože však budou srovnávány pouze poměrové ukazatele, odpadá nutnost přepočtu eur na koruny. Srovnání však komplikuje skutečnost, že data za odvětví jsou spočítána pro kalendářní roky, přičemž navíc data za KR 2008 nejsou k 1. 4. 2009 k dispozici. Pro porovnání tak bude použit rok 2007 za odvětví a rok 2006/2007 za sledované podniky (tento fiskální rok překrývá z devíti měsíců kalendářní rok 2007, jedná se tak o přípustnou aproximaci). Tím pádem nemohou do srovnání s odvětvím vcházet společnosti EH_HLD a TLB. Naproti tomu výhodou dat z tohoto informačního zdroje je jejich struktura – Amadeus převádí data poskytnutá jednotlivými firmami na strukturu, se kterou mohou být porovnávány výkazy dle standardů IAS/IFRS. 5.3.2.1. Výběr ukazatelů Výběr ukazatelů pro srovnání s odvětvím byl omezen na ukazatele, které byly spočítány v rámci informačního zdroje Amadeus a jejichž metodika výpočtu56 se shodovala s postupem použitým v této diplomové práci. Výběr byl zároveň proveden tak, aby pokrýval důležité oblasti ekonomické výkonnosti podniku. Dle těchto kritérií byly vybrány následující ukazatele pro srovnání (v tabulce „Sesouhlasení zkratek a názvů ukazatelů“ jsou jednotlivým ukazatelům z databáze Amadeus přiřazeny názvy a zkratky ukazatelů používaných v této práci): Název ukazatele – Amadeus Return on capital employed (%) EBIT Margin (%) Liquidity ratio (x) Gearing (%) Interest cover (x) Zkratka – Amadeus RCEM EBMA LIQR GEAR IC Název ukazatele Rentabilita zaměstnaného kapitálu EBIT margin Pohotová likvidita Poměr D/E Úrokové krytí Zkratka ROCE EBIT margin PL D/E ÚK Tabulka č. 22: Sesouhlasení zkratek a názvů ukazatelů Zdroj: Informační zdroj Amadeus a vlastní úpravy 56 Metodika výpočtu ukazatelů v rámci informačního zdroje Amadeus se nachází v nápovědě programu pod heslem „Formula of Accounts & Ratios“. - 72 -
  • 77. Praktické aplikace 5.3.2.2. Ukazatel Ověření homogenity souboru podniků Odvětví CTZ ROCE 10,16% EBIT margin 9,05% PL 1,300 D/E 1,037 ÚK 4,010 5,78% 9,79% 0,382 0,475 3,905 JTR MISS 6,62% 9,08% 9,21% 15,93% 1,134 2,217 0,064 0,081 9,000 9,000 OPA TD ZTV Charakter Var. koef. 53,01% 8,57% 8,55% 21,65% MAX 8,90% 15,39% 15,28% 25,23% 0,713 0,226 2,490 optimalizovat 73,02% 1,915 0,961 0,027 optimalizovat 115,47% MAX 2,675 8,989 9,000 38,25% MAX Tabulka č. 23: Srovnání s odvětvím Zdroj: Vlastní výpočet Ze sloupce „Var. koef“ tabulky „Srovnání s odvětvím“ je vidět že z hlediska likvidity a zadluženosti jsou srovnávány s odvětvím velmi různorodé podniky (ukazatel úrokového krytí nevykazuje vysokou variabilitu jen díky nahrazení extrémních hodnot 9). V oblasti rentability jsou sledované podniky v podstatě stejnorodé (kromě výjimečně výkonného podniku ZTV). Podniky, pro jejichž ukazatele je variační koeficient vyšší než 50 % by neměly být srovnávány s průměrem. To však agregované ukazatele za odvětví nejsou, a tak lze provést zhodnocení podniků ve vztahu k odvětví (viz následující kapitola). 5.3.2.3. Vlastní vyhodnocení V tabulce „Srovnání s odvětvím“ (viz výše) jsou uvedeny dosažené hodnoty ukazatelů za FR 2006/2007 a odvětvové hodnoty. Pokud podnik v ukazateli dosáhl lepších (ekonomicky výhodnějších) hodnot, je tato hodnota podbarvena žlutě. V opačném případě je použito podbarvení červené. V případě ukazatelů, u nichž nelze jednoznačně požadovat maximální nebo minimální hodnoty, není použito podbarvení žádné (charakter ukazatele „optimalizovat“). V oblasti rentability je zřetelná disproporce mezi dosaženými výsledky v rámci ukazatele ROCE a v rámci ukazatele EBIT margin. Zatímco v oblasti rentability výnosů (EBIT margin) dosahuje podnik lepších hodnot než odvětví, v rentabilitě zaměstnaného kapitálu kromě společnosti ZTV za odvětvím zaostává. Ze souvislostí mezi těmito dvěma ukazateli lze odhadovat, že podniky v odvětví používají nižší objem zaměstnaného kapitálu než společnosti skupiny MVV Energie CZ a dosahují tak vyššího ROCE. Toto lze tvrdit i s vědomím skutečnosti, že sledované podniky skupiny MVV Energie CZ nemají ve svých ukazatelích zahrnuty přínosy z prodeje povolenek (vysvětlení viz část 5.2.1 - Poznámky k položkám výkazů a jejich úpravy). Ukazatele podniků z odvětví sice tyto přínosy zahrnují, avšak tím spíše by tyto společnosti měly realizovat vyšší hodnoty ukazatelů rentability. Sledované podniku ve vztahu k odvětví dosahují lepších hodnot ukazatele úrokového krytí (kromě OPA), což je dáno tím, že používají nižší podíl Debt na zaměstnaném kapitálu - 73 -
  • 78. Praktické aplikace než podniky v odvětví (opět kromě OPA). V oblasti pohotové likvidity jsou sledované společnosti rozptýleny okolo odvětvové hodnoty – přičemž za optimální by bylo možné považovat právě odvětvovou hodnotu. 5.3.3. Stanovení pořadí podniků pomocí vícerozměrných metod Pro stanovení pořadí podniků v posledním sledovaném fiskálním roce (FR 2007/2008) byly zvoleny dvě vícerozměrné metody mezipodnikového srovnávání: bodovací metoda a metoda vzdálenosti od fiktivního objektu. Zatímco metoda vzdálenosti od fiktivního objektu je považována za nejpřesnější, bodovací metoda je snáze interpretovatelná a pochopitelná. Je zajímavé sledovat odlišnosti ve výsledném pořadí podniků při použití těchto dvou vybraných metod. 5.3.3.1. Výběr ukazatelů pro vícerozměrné metody Ukazatele pro vícerozměrné metody mezipodnikového srovnávání musejí být na sobě nezávislé a jejich obsah se nesmí překrývat (nutné volit ukazatele z různých oblastí finanční analýzy). Dále je vhodné, aby šlo jednoznačně určit, zda je žádoucí, aby daný ukazatel byl co největší nebo co nejmenší (z tohoto důvodu byla v těchto metodách vynechána oblast ukazatelů zadluženosti, jejichž výše by měla být spíše optimalizována, než vychýlena k jedné z mezních hranic, a to zejména kvůli optimalizaci nákladů na kapitál). Z oblasti rentability bylo vybráno ROCE jako ukazatel, který nejvíce zajímá poskytovatele kapitálu (a tím pádem i management firmy), z oblasti aktivity byl zvolen celkový obrat aktiv. Ukazatel likvidity krytí čistého zisku peněžními prostředky měří, zda je podnik schopen vyplatit dividendy z vlastních zdrojů. V oblasti provozu je za nejdůležitější ukazatel považován poměr marže a prodaných MWh tepla a elektrické energie. Všechny tyto ukazatele jsou v následujících výpočtech vícerozměrných metod považovány za stejně důležité (mající stejnou váhu). - 74 -
  • 79. Praktické aplikace Společnost CTZ JTR MISS OPA TD ZTV EH_HLD TLB ROCE 10,02% 8,10% 3,80% 14,40% 12,40% 28,11% 5,15% 6,89% Obrat A KČZPP 0,642 0,659 0,453 0,971 0,449 1,306 0,197 1,070 Marže/MWh 0,010 3,320 2,727 0,025 0,613 1,462 3,223 3,074 812 722 396 627 1118 455 828 495 Charakter MAX MAX MAX MAX var. koef. 65,11% 48,13% 75,01% 32,86% Tabulka č. 24: Hodnoty ukazatelů pro vícerozměrné metody srovnávání Zdroj: Vlastní výpočet S vybranými ukazateli lze pracovat jako s nezávislými. Pouze mezi ukazateli ROCE a obrat aktiv byla naměřena slabší pozitivní korelace (korelační koeficient ve výši 71,46%), mezi ostatními ukazateli se nevyskytuje přímá ani nepřímá závislost. 5.3.3.2. Ověření homogenity souboru podniků Hodnoty ukazatelů ROCE a KČZPP jsou příliš rozptýlené okolo průměru. Tento nedostatek (heterogenita souboru podniků) však bude odstraněna normováním v rámci metody vzdálenosti od fiktivního objektu. 5.3.3.3. Bodovací metoda Společnost CTZ JTR MISS OPA TD ZTV EH_HLD TLB ROCE 35,6 28,8 13,5 51,2 44,1 100,0 18,3 24,5 Obrat A 49,1 50,5 34,7 74,3 34,4 100,0 15,1 81,9 KČZPP Marže/MWh Počet bodů 72,6 64,5 35,4 56,0 100,0 40,7 74,0 44,3 157,7 243,8 165,8 182,4 196,9 284,7 204,6 243,3 0,3 100,0 82,1 0,8 18,5 44,0 97,1 92,6 Pořadí 8 2 7 6 5 1 4 3 Tabulka č. 25: Bodovací metoda Zdroj: Vlastní výpočet Kromě společnosti ZTV (jež dosáhla maxima bodů ve dvou ukazatelích) je pořadí dle této vícerozměrné metody diametrálně odlišné od seřazení podniků pouze dle ROCE (viz část 5.2.3.9 - Porovnání sledovaných podniků po prvotní analýze). Projevil se mj. nedostatek bodovací metody, kdy bylo (zejména v rámci ukazatele KČZPP) maximum bodů přiděleno extrémní hodnotě a ostatní podniky získaly bodů mnohem méně (případ CTZ – výsledné osmé – tj. poslední místo, OPA – výsledné šesté místo). Nicméně neznamená to, že by např. ukazatel KČZPP měl být opatřen nižší vahou. Naopak, tato metoda vhodně upozorňuje na problém sice rentabilních společností (dle - 75 -
  • 80. Praktické aplikace ukazatele ROCE), které však nemají peněžní prostředky na výplatu dividend. Jiná situace je ve společnosti MISS (výsledné sedmé místo), kdy sice peněžní prostředky takřka třikrát převyšují čistý zisk, ale tento zisk je příliš nízký (společnost obdržela nejméně bodů v rámci ukazatele ROCE). Vyrovnané příznivé hodnoty většiny ukazatelů vynesly společnost JTR na druhé místo dle této metody. 5.3.3.4. Metoda vzdálenosti od fiktivního objektu Společnost CTZ JTR MISS OPA TD ZTV EH_HLD TLB fiktivní firma ROCE Obrat A KČZPP -0,151 -0,416 -1,011 0,456 0,179 2,350 -0,824 -0,583 2,350 (ZTV) -0,222 -0,171 -0,767 0,730 -0,780 1,700 -1,507 1,016 1,700 (ZTV) -1,326 1,117 0,679 -1,314 -0,881 -0,255 1,045 0,935 1,117 (JTR) Marže/MWh 0,583 0,179 -1,275 -0,245 1,949 -1,011 0,653 -0,833 1,949 (TD) Tabulka č. 26: Znormované hodnoty ukazatelů Zdroj: Vlastní výpočet Společnost CTZ JTR MISS OPA TD ZTV EH_HLD TLB ROCE 2,501 2,766 3,361 1,895 2,171 0,000 3,174 2,933 Obrat A 1,922 1,871 2,467 0,970 2,480 0,000 3,207 0,684 KČZPP 2,442 0,000 0,438 2,431 1,998 1,371 0,071 0,182 Marže/MWh Počet bodů 1,366 1,771 3,224 2,194 0,000 2,961 1,297 2,782 8,2 6,4 9,5 7,5 6,6 4,3 7,7 6,6 Pořadí 7 2 8 5 4 1 6 3 Tabulka č. 27: Metoda vzdálenosti od fiktivního objektu Zdroj: Vlastní výpočet Zatímco u bodovací metody byl pozitivní co nejvyšší počet dosažených bodů, u metody vzdálenosti od fiktivního objektu je naopak žádoucí co nejnižší počet bodů, respektive co nejkratší vzdálenost daného podniku od fiktivní firmy. Také dle této metody se na prvním místě objevuje společnost ZTV, na posledních místech CTZ (7. místo) a MISS (8. místo). Výsledky této metody však nejsou tak snadno ovlivnitelné extrémními hodnotami některých ukazatelů. Je zajímavé sledovat, jak velké vzdálenosti u kterých ukazatelů ovlivnily výsledné pořadí podniků. Např. zatímco ZTV (1. místo) vykázalo nejlepší hodnoty v oblasti rentability a obratu aktiv (a přijatelnou vzdálenost u KČZPP), tak společnosti JTR (2. místo) a TLB (3. místo) dosáhly nejlepších - 76 -
  • 81. Praktické aplikace hodnot ve zbývajících dvou ukazatelích (KČZPP; Marže/MWh). Také TD (4. místo) a OPA (5. místo) se liší ve skupinách ukazatelů, které určují postavení dané společnosti v rámci skupiny. V pořadí 6. společnost, EH_HLD, doplácí na nízkou rentabilitu zaměstnaného kapitálu a značnou výši používaného majetku (pomalý obrat aktiv). 5.3.4. Roztřídění podniků do skupin Roztřídění podniků do skupin napomáhá k (stejně jako provedení Spider analýzy – viz část 5.3.5) rozkrytí silných a slabých stránek jednotlivého podniku ve vztahu k ostatním společnostem. Ze vzájemného porovnání různých ukazatelů a různých podniků („per partes“) vyplývají na jedné straně rozhodující faktory tvorby hodnoty a proti tomu rezervy v ekonomické výkonnosti dané společnosti na straně druhé. Takovéto vzájemné porovnávání je možné jen pro malou skupinu podniků, což počet sledovaných společností v této práci (8) splňuje. Dosažené hodnoty vybraných ukazatelů v této kapitole jsou roztříděny do tří skupin. Pomocí horního a dolního kvartilu jsou definovány hranice pro skupinu: • nejvíce pozitivních hodnot ukazatelů v rámci sledovaných podniků, • nejméně přijatelných hodnot ukazatelů v rámci sledovaných podniků, • hodnot ukazatelů, které se nacházejí mezi dvěma výše uvedenými krajními skupinami. V závislosti na charakteru ukazatele (MAX / MIN) představuje horní kvartil57 spodní hranici skupiny buďto nejvíce pozitivních hodnot (MAX) nebo naopak nejméně přijatelných hodnot (MIN). Dolní kvartil představuje horní hranici skupiny ukazatelů s buďto nejméně přijatelnými hodnotami (MAX) nebo naopak s nejvíce pozitivními hodnotami (MIN). Blíže viz schéma „Třídění do skupin dle kvartilů“. V případě ukazatele charakteru „optim“ (zkratka pro „optimalizovat“) nelze jednoznačně určit, zda jsou pozitivní co nejvyšší nebo naopak co nejnižší hodnoty takovéhoto ukazatele. Pro ukazatele tohoto typu není možné provést roztřídění do skupin dle kvartilů. 57 75 % hodnot ukazatelů se nachází pod tímto číslem. - 77 -
  • 82. Praktické aplikace Charakter ukazatelů MIN: střed u25% u75% skupina nejvíce pozitivních hodnot skupina nejméně pozitivních hodnot Charakter ukazatelů MAX: střed u25% u75% skupina nejméně pozitivních hodnot skupina nejvíce pozitivních hodnot Schéma č. 2: Třídění do skupin dle kvartilů Zdroj: Vlastní úpravy Třídění pomocí kvartilů bylo zvoleno z důvodu odolnosti těchto statistických charakteristik vůči nehomogennímu souboru dat. Roztřídění podniků do skupin je v tabulkách (viz podkapitola 5.3.4.1 - Výběr ukazatelů) naznačeno pomocí barevného podbarvení. Červeně jsou podbarveny hodnoty ukazatelů spadajících do skupiny „nejméně přijatelné“, žlutým podbarvením jsou zdůrazněny hodnoty ukazatelů patřících do skupiny „nejvíce pozitivní“. 5.3.4.1. Výběr ukazatelů Výběr ukazatelů v rámci této vyhodnocovací metody je podřízen cíli rozkrytí silných a slabých stránek v oblasti tvorby hodnoty. Jsou tak preferovány ukazatele rentability, produktivity práce, ukazatele pracující s ekonomickou hodnotou a ukazatele související s provozní činností doplněné o některé ukazatele aktivity. Z důvodu co nejvyšší aktuálnosti byly pro srovnání vybrány ukazatele spočtené z údajů za poslední sledovaný fiskální rok (2007/2008). Položka Charakter ROCE CFROCE ROS T/CE MAX MAX MAX MAX CTZ JTR MISS OPA TD ZTV EH_HLD TLB 10,02% 8,10% 3,80% 14,40% 12,40% 28,11% 5,15% 6,89% 16,81% 11,34% 15,53% 16,77% 18,36% 30,62% 5,74% 10,51% 12,58% 9,08% 5,41% 11,70% 17,03% 11,43% 23,65% 5,25% 0,796 0,892 0,702 1,231 0,728 2,459 0,218 1,314 Tabulka č. 28: Roztřídění do skupin - ukazatele rentability a aktivity Zdroj: Vlastní výpočet - 78 - Var. koef. 65,11% 43,71% 47,38% 59,64%
  • 83. Praktické aplikace Položka Charakter ROCE WACC D/E VS EVA (tis.Kč) MAX MIN optim MAX MAX CTZ JTR MISS OPA TD ZTV EH_HLD TLB Var. koef. 65,11% 10,02% 8,10% 3,80% 14,40% 12,40% 28,11% 5,15% 6,89% 4,73% 9,35% 9,65% 9,90% 9,12% 8,88% 9,96% 8,64% 9,24% 0,237 0,068 0,029 1,353 0,714 0,007 1,507 0,173 111,86% 0,67% -1,55% -6,10% 5,29% 3,53% 18,14% -3,49% -2,34% 400,99% -1 572 -11 364 -5 946 3 974 4 288 24 674 -52 362 -18 461 x Tabulka č. 29: Roztřídění do skupin - ukazatele pracující s ekonomickou hodnotou Zdroj: Vlastní výpočet Položka účinnost Charakter MAX CTZ JTR MISS OPA TD ZTV EH_HLD TLB 64,84% 66,62% 72,86% 76,63% 88,30% 75,73% 71,75% 63,18% Var. koef. 10,44% * / MWh Marže/MWh MIN Odpisy/MWh MIN Os.nákl./MWh MIN OPN/MWh MIN 722 1179 139 135 155 113 396 1321 68 529 388 555 627 1150 63 69 129 125 1118 1042 189 315 142 144 455 1383 124 137 117 96 828 564 105 212 153 123 495 1185 47 114 125 72 32,86% 55,0% 7,8% 12,8% 14,7% 5,9% MIN Údržba/MWh 812 653 116 189 217 88 MAX Palivo/MWh 36,6% 7,0% 6,9% 7,9% 5,7% 13,5% 2,3% 18,0% 13,2% 18,9% 35,2% 3,5% 3,9% 7,2% 7,0% 49,8% 8,4% 14,0% 6,3% 6,4% 20,6% 5,6% 6,2% 5,3% 4,4% 49,3% 6,3% 12,6% 9,1% 7,3% 27,5% 2,6% 6,4% 7,0% 4,0% 38,71% 4,029 2,492 77,6% 42,5% 75,6% 332,6% 86,6% 244,0% 63,1% 349,5% 3,009 30,1% 33,0% 61,8% 59,9% 2,923 49,5% 82,4% 37,2% 37,6% 1,799 49,0% 54,3% 46,1% 38,1% 2,086 5,244 34,54% 26,4% 49,6% 31,85% 53,5% 121,1% 83,63% 38,6% 132,7% 68,47% 30,9% 75,8% 113,86% 26,31% 41,16% 65,01% 47,32% 90,83% */T Marže / T MAX Údržba / T MIN Odpisy / T MIN Os.nákl. / T MIN OPN / T MIN 40,81% 45,68% 35,66% 59,88% * / EBIT Marže/EBIT MIN Údržba/EBIT MIN Odpisy/EBIT MIN Os.nákl./EBIT MIN OPN/EBIT MIN 4,374 62,3% 102,0% 116,7% 47,2% Tabulka č. 30: Roztřídění do skupin – ukazatele související s provozní činností Zdroj: Vlastní výpočet Položka INV/MWh INV/Odpisy Iinvestic / Itržeb Charakter optim optim optim CTZ JTR MISS OPA 64 0,336 1,501 64 0,472 0,902 37 0,071 2,734 35 0,503 0,795 TD 132 0,417 1,240 ZTV EH_HLD TLB Var. koef. 52,57% 115 167 65 0,835 0,785 0,566 45,83% 46,28% 1,168 x x Tabulka č. 31: Roztřídění podniků do skupin – investice Zdroj: Vlastní výpočet Položka Charakter MWh/FTE T/FTE (tis.Kč) EBIT/FTE MAX (tis.Kč) TD ZTV EH_HLD TLB Var. koef. 37,02% CTZ JTR MISS OPA MAX 1 649 2 434 3 061 6 039 823 2 420 2 084 3 709 3 873 8 702 3 313 7 331 2 254 3 782 3 038 5 466 43,04% MAX 306 548 131 434 1 482 838 894 287 66,88% Tabulka č. 32: Roztřídění podniků do skupin - ukazatele produktivity práce Zdroj: Vlastní výpočet Označení „Palivo“ v ukazatelích v sobě zahrnuje náklady v Kč na spotřebu jednotlivých paliv a spotřebu elektrické energie ve výrobě. - 79 -
  • 84. Praktické aplikace Mezi vybrané ukazatele nejsou záměrně zařazeny, ty které mají ve jmenovateli stálá aktiva. Tyto ukazatele pracují s netto hodnotou stálých aktiv a tak by spíše než o výkonnosti podniku informovaly o míře odepsání dlouhodobého majetku. Sledované podniky jsou navíc z hlediska míry odepsání DM nesrovnatelné (viz tabulka „Míra odepsání dlouhodobého majetku“). Dále není zařazen ukazatel EBIT / MWh, protože vytvořený EBIT nemusí mít vždy přímou souvislost s prodanými MWh tepla a elektrické energie (případ společnosti MISS, kdy EBIT přibližně stejným dílem tvoří tržby za vodu a z kanalizace). 5.3.4.2. Ověření homogenity souboru podniků Vzhledem k vysoké variabilitě hodnot některých ukazatelů je odůvodněné použití kvartilů pro porovnávání a třídění podniků do skupin. Podniky se významně odlišují v oblasti ukazatelů pracující s ekonomickou hodnotou (zejména VS), protože už samotná rentabilita zaměstnaného kapitálu je statisticky heterogenní. Variabilita ukazatele VS je dále znásobena odlišným poměrem úročených cizích zdrojů a vlastního kapitálu v jednotlivých podnicích. Dále je vysoká variabilita zaznamenána u ukazatelů pracujících s odpisy, osobními náklady a ostatními provozním náklady. Rozdílnost podniků v těchto oblastech nesetřelo ani zrelativizování pomocí zvolené základny (MWh, tržby, EBIT). 5.3.4.3. Vlastní vyhodnocení Syntetické ukazatele rentability a ekonomické hodnoty jsou mj. výsledkem výkonů podniku v provozní a investiční činnosti. Proto budou jednotlivé skupiny ukazatelů analyzovány v obráceném pořadí, než jak jsou uvedeny v části 5.3.4.1 - Výběr ukazatelů. Poměr prodaných MWh k počtu zaměstnanců jednoznačně ukazuje na společnosti, které mají problém s odbytem – totiž CTZ a MISS. U každé z těchto společností má však tento problém jiné kořeny. Zatímco v případě MISS došlo k odpojení významného zákazníka a společnost postupně ztrácí i stávající zákazníky, společnost CTZ nemůže pokrýt svým méně výkonným (viz také jedna z nejhorších hodnot ukazatele účinnosti) zdrojem poptávku v obsluhované oblasti. Tuto příležitost na zvýšení produktivity však společnost CTZ od FR 2008/2009 (FR následující po posledním sledovaném) využila a uvedla v tomto FR do provozu nový uhelný kotel, který vedle výroby tepla generuje i elektrickou energii. Tento nový kotel nevyžaduje dodatečné lidské zdroje, a tak lze předpokládat u společnosti CTZ významné zlepšení v ukazateli MWh/FTE v následujících obdobích. U společnosti MISS se - 80 -
  • 85. Praktické aplikace řešení nízkého odbytu stále hledá, současný počet zaměstnanců je nutný pro zajištění provozu společnosti. Na opačné straně v oblasti prodeje MWh na zaměstnance se nacházejí společnosti TD a ZTV, následované JTR a TLB. Zde se víc než pozitivně projevuje vliv sdružené výroby (a prodeje) tepla a elektrické energie, v případě TD navíc v součinnosti s moderním, vysoce automatizovaným zařízením. Nepřekvapí, že výsledky v ostatních ukazatelích produktivity práce (T/FTE; EBIT/FTE) jsou obdobné (společnost MISS „nezachraňují“ ani vysoké tržby z prodeje vody). Pouze v případě TLB dojde v případě ukazatele EBIT/FTE k významnému propadu do skupiny nejméně přijatelných výsledků. Protože v oblasti produktivity měřené pomocí prodaného množství výkonů se společnost pohybuje okolo středu, představuje nízká hodnota tohoto ukazatele další ze signálů vysokých ztrát ve výrobě (viz nejhorší dosažená hodnota v ukazateli „účinnost“) a nedostatečně vysokých cen za výkony. Dle poměru investic na prodané MWh lze usuzovat o množství příležitostí a/nebo nutnosti významných oprav v rámci distribuční sítě. Ve společnosti OPA se nevyskytují růstové příležitosti a hodnota ukazatele pro společnost MISS není nižší pouze z důvodu malého množství prodaných MWh. Naopak v ZTV a EH_HLD je prostor pro rozšiřující investice, společnost TD investuje spíše do nahrazovacích projektů. Podle míry reprodukce žádná ze společností nenahrazuje v plné míře odepisovaný majetek. To však není v rozporu s tempem růstu tržeb, které je u většiny společností nižší než tempo růstu investic, takže lze říci, že investiční politika je v rámci skupiny stabilizovaná. V oblasti provozu je usilováno o co nejvyšší dosaženou celkovou účinnost výroby, protože ta podmiňuje výsledky v ostatních ukazatelích provozu. Nízké hodnoty u společností TLB a JTR jsou projevem předimenzovaných rozvodných sítí (zbytečně vysoká kapacita, chybné investiční rozhodnutí v době před vznikem tržního prostředí), ve kterých se nevytváří dostatečně vysoký tlak pro efektivní přenos tepla. Zastaralý zdroj v CTZ je od FR 2008/2009 doplněn novým uhelným kotlem. Jednoznačně nejúčinnější zdroj tepla vlastní společnost TD (navíc vylepšováno geotermálním zdrojem, ovšem to není rozhodující vliv vysoké účinnosti). Moderní, automatizované vybavení této společnosti vyžaduje vyšší náklady na údržbu a generuje značné odpisy (viz ukazatele pracující s údržbou a odpisy), přesto se však společnosti vyplatí (viz nejlepší hodnota ukazatele Marže/MWh a jedny z nejlepších hodnot ukazatelů rentability). - 81 -
  • 86. Praktické aplikace Většina ukazatelů provozní činnosti je charakteru MIN, avšak kromě účinnosti je o maximalizaci ukazatelů dále usilováno u poměrů Marže/MWh a Marže/Tržby (u poměru Marže/EBIT je preferována minimalizace z důvodu přesvědčení, že EBIT by měl být realizován především z tzv. „core business“ a nikoliv z vedlejších činností). Ukazatel Marže/MWh je přesnější, protože porovnává položky, které spolu přímo souvisí (tržby v ukazateli Marže/Tržby jsou generovány i z jiných činností než je prodej tepla a elektřiny). Jak již bylo zmíněno, nejlepší firmou v rámci tohoto ukazatele je společnost TD. Zarážející je však 2. nejnižší hodnota u nejvíce rentabilní společnosti ZTV (hned po MISS). To je však způsobeno přeprodeji se společností POWGEN, kdy prodej paliva ze společnosti ZTV do POWGENu nevchází do položky „marže“, avšak nákup elektrické energie od společnosti POWGEN, kterou ZTV přeprodává externím zákazníkům, již do položky „marže“ vstupuje. (Označení ZTV v tabulkách v sobě zahrnuje souhrnné výsledky společností Zásobování teplem Vsetín a. s. a POWGEN a. s. jak již bylo uvedeno v části 5.1 - Výběr srovnávaných podniků.) Proto jsou větším problémem spíše nízké hodnoty tohoto ukazatele u společností TLB, OPA a JTR. U vyjmenovaných podniků zbývá jen malý prostor pro krytí veškerých fixních nákladů a malé části variabilních nákladů58. Ukazatel Palivo/MWh určuje, kolik Kč spotřebovaného paliva a elektrické energie ve výrobě je třeba vynaložit na jednu prodanou MWh výstupu. Nepříznivé hodnoty tohoto ukazatele u společnosti ZTV jsou opět ovlivněny přeprodeji. Obecně platí, že palivové náklady na MWh jsou nižší u společností, které jako primární palivo nepoužívají plyn. V nejlepší společnosti dle tohoto ukazatele, ve společnosti EH_HLD, se jako palivo používá topný olej a uhlí, plyn pouze jako doplňkové (špičkovací59) palivo. Druhá nejlepší společnost dle tohoto ukazatele (CTZ) topí také převážně uhlím (z 88 % ve FR 2007/2008, zbytek plyn složení palivového mixu viz část 5.1.1 - Identifikace srovnávaných podniků). Ukazatel společnosti TD, která používá jako klasické palivo jen plyn (87 %), je vylepšován geotermálním zdrojem (zbývajících 13 %) a dostává tak společnost na 3. místo v rámci tohoto ukazatele. Společnost OPA používá uhlí pouze v domovních a blokových kotelnách, hlavním palivem je plyn (86 %). Společnost JTR má velice flexibilní výrobní zařízení, kdy může spalovat plyn nebo topný olej v libovolném poměru. V posledním sledovaném FR spalovala z 98 % topný olej a vylepšila si tak ukazatel Palivo/MWh oproti minulému roku, kdy spalovala převážně plyn. Společnost TLB je smluvně vázána k nákupu tepla od společnosti 58 59 Zbytek variabilních nákladů po odečtení nákladů na palivo a na výrobní elektřinu. Špičkovací palivo znamená, že je toto palivo spalováno jen v případech, kdy je nutné vykrýt výkyvy v poptávce po teplu. - 82 -
  • 87. Praktické aplikace Termizo, a. s. (spalovna odpadů). Jako další palivo používá topný olej a plyn (podobná flexibilita jako v případě JTR, plyn ve FR 2007/2008 pouze z 1 %). Nejhorší společnost dle tohoto ukazatele – MISS – topí výhradně plynem. Ukazatel této společnosti je navíc negativně ovlivněn malým využitím kapacity topné soustavy. Výsledky ukazatelů pracující s osobními náklady a ostatními provozními náklady jsou ovlivněny jak hospodárností na straně podniku, tak velikostí jmenovatele zlomku (MWh; tržby; EBIT). Proto nepřekvapí, že nejhoršími hodnotami disponuje společnost MISS, která je postižena výpadkem prodaných MWh a následně tržeb a EBITu. U společnosti TD je zajímavé, že ačkoliv se umístila na druhém nejhorším místě v rámci ukazatele OPN/MWh, v oblasti ukazatele OPN/EBIT je již na druhém nejlepším místě. Tzn., že ze stejných MWh dokáže získat mnohem vyšší EBIT než jiné společnosti. Toho může být dosaženo v podstatě jen dvěmi cestami: vyšší ceny prodávaných výkonů a lepší hospodárnost v oblasti nákladů oproti jiným společnostem. U společnosti TD se jedná o kombinaci obou přístupů. Zcela opačný případ oproti TD představuje společnost TLB. Vynikající výsledky v oblasti ukazatelů os. nákl./MWh a OPN/MWh přecházejí do druhých nejhorších hodnot v rámci ukazatelů os. nákl./EBIT a OPN/EBIT. Zde se problém nachází jednoznačně v cenách tepla, které pro výkonnost společnosti nejsou dostatečně vysoké. Variabilitu hodnot ukazatelů pracujících s odpisy lze vysvětlit různým historickým oceněním majetku, rozdílnou dobou jeho zařazení a odlišnou zůstatkovou cenou majetku, ze které může být ještě odepisováno. Doba odepisování majetku je přibližně stejná (viz část 5.3.1 - Srovnatelnost účetních metod). Ze stejných příčin nesouvisí hodnoty ukazatelů pracující s odpisy s hodnotami ukazatelů pracujících s údržbou. Údržba a opravy jsou položky, pomocí kterých lze velmi snadno optimalizovat výsledek hospodaření, proto může docházet k jejich výkyvům v čase. Přesto lze vysledovat, že dlouhodobě vykazuje nejvyšší poměr údržby k EBITu společnost JTR (nutnost oprav zastaralé rozvodné sítě). Dlouhodobě nižší částky na opravy a udržování vynakládá společnost OPA. Dobré výsledky v oblasti provozní činnosti podmiňují avšak nezaručují přijatelné výsledky v oblasti celkové rentability. Výsledky z provozní činnosti musí být doplněny o úspěšnou obchodní činnost, tak aby byla zajištěna dostatečné rentabilita tržeb (ROS). Tak například u podniku TLB nestačily úspory v oblasti údržby, osobních nákladů a ostatních provozních nákladů na zajištění dostatečné rentability. U ukazatele ROCE společnosti EH_HLD se projevuje jiná věc: přes vysokou rentabilitu tržeb společnost vykazuje nízké ROCE. To je dáno značnou výší zaměstnaného kapitálu. Druhý nejlepší výsledek v rámci - 83 -
  • 88. Praktické aplikace ukazatele ROCE (společnost OPA) je naopak zajištěn malým objemem zaměstnaného kapitálu v této společnosti. Nejlepších hodnot v ukazateli ROCE dosahuje podnik ZTV, na třetím místě je společnost TD. Vývoj ukazatelů rentability je také rozebrán v části 5.2.3 Prvotní analýza hodnocených podniků. Oproti prvotní analýze je do přehledu ukazatelů rentability zařazen také ukazatel CFROCE. Tento ukazatel převádí zisk (EBIT) na aproximované CF pro poskytovatele kapitálu pomocí přičtení odpisů a odečtení investic a poměřuje ho dále se zaměstnaným kapitálem. Tento ukazatel má za cíl odstranit nedokonalosti hodnocení podniků pomocí ukazatele ROCE, které spočívají v různém poměru odpisů k EBITu (dána historickými okolnostmi; management podniku tento poměr takřka nemůže ovlivnit) a v nerovnosti mezi účetním ziskem a cash-flow. Dále tlačí na umírněnou investiční politiku společností (investice obecně vyvíjejí tlak na zvyšování CE, ukazatel CFROCE navíc o investice snižuje výsledek společnosti). Na druhé straně však může vznikat obava, že společnosti hodnocené primárně dle tohoto ukazatele, rapidně omezí výši svých investic, což by z dlouhodobého hlediska vedlo až k úpadku společnosti. Avšak pomocí přídavného ekonomického hodnocení investic (dle dynamických metod jako je např. NPV, IRR, MIRR, PP nebo PI60) by měly být přijímány a naopak aktivněji vyhledávány investice, které zvýší hodnotu podniku v budoucnu. Takovéto investice budou zvyšovat ukazatel CFROCE pomocí vyššího EBIT z nich dosaženého. Provedení obligatorních investic je nezbytné i v tomto případě. Nevýhodou ukazatele CFROCE je obtížnější srovnatelnost s náklady kapitálu než u ukazatele ROCE. Všechny společnosti skupiny vykazují vyšší CFROCE než ROCE, protože žádná z nich nereprodukuje odepisovaný majetek v plné míře (viz poměr INV/Odpisy). Pořadí v rámci CFROCE oproti ROCE si zlepšily společnosti s nižší mírou reprodukce než ostatní podniky (TD z třetího místa na druhé, CTZ z čtvrtého místa na třetí). První místo společnosti ZTV neohrožuje ani nejvyšší míra reprodukce majetku, protože zde se jedná o ten případ, kdy minulé (přínosné) investice zajišťují vysoké hodnoty ukazatele CFROCE. Dramatické zlepšení však nastalo v případě společnosti MISS (z posledního osmého místa na místo páté). Příznivé hodnoty ukazatele CFROCE u této společnosti jsou však dány prakticky nulovými investicemi – společnost neměla žádné příležitosti a to rozhodně není pro hodnocení pozitivní. Ukazatel CFROCE je tak „vylepšován“ odpisy, které společnost nemusí platit (místo nich mohla ve FR 2007/2008 vyplatit dividendy). Dlouhodobě se však jedná o neudržitelnou situaci (!). 60 Vysvětlení zkratek a podrobněji k metodám viz VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přepracované vydání. Praha: Ekopress, 2006. ISBN 80-86929-01-9. - 84 -
  • 89. Praktické aplikace Výsledné hodnoty ukazatelů ekonomické hodnoty se odvíjejí od zdaněného ukazatele ROCE a vážených nákladů na kapitál (WACC). Protože vážené náklady na kapitál jednotlivých společností se od sebe odlišují jen kvůli různé míře zadlužení (čím vyšší poměr D/E, tím nižší náklady na kapitál, tj. cizí kapitál je levnější než vlastní), nepřekvapí, že výsledky společností dle ukazatele VS odpovídají výsledkům v oblasti ukazatele ROCE. Ve skupině nejméně pozitivních hodnot se v oblasti ukazatele VS nacházejí sice jen společnosti MISS a EH_HLD, avšak obecně nejsou přijatelné záporné hodnoty tohoto ukazatele. Takže jako neuspokojivé musí být zhodnoceny ještě společnosti TLB a JTR. Ani kladné VS však nezaručuje kladnou ekonomickou přidanou hodnotu (EVA je počítána ze zdaněného ROCE, VS při výpočtu používá základní ROCE), což je případ společnosti CTZ. Kladnou ekonomickou hodnotu vytvářejí společnosti ZTV, TD, OPA (v pořadí dle velikosti). Součet ekonomických hodnot těchto tří společností převýší ztrátu ekonomické hodnoty ve „starých“ společnostech skupiny. Pokud je však sečtena přidaná / ztracená ekonomická hodnota všech sledovaných společností (tj. včetně EH_HLD a TLB), vyjde celková ekonomická hodnota za FR 2007/2008 záporná (zejména kvůli vysokému zaměstnanému kapitálu ve společnosti EH_HLD a nízké rentabilitě v TLB). Skupina MVV Energie CZ tak stojí před úkolem vyřešení problémů s odbytem ve společnosti MISS, před úkolem optimalizace výše zaměstnaného kapitálu ve společnosti EH_HLD a zvýšení rentability (především tržeb) v podniku TLB. Dále je třeba zlepšit účinnost tepelné soustavy v JTR. Od FR 2008/2009 (následuje po posledním sledovaném FR v této práci) se očekává zlepšení ekonomických výsledků ve společnosti CTZ díky novému zdroji tepla. 5.3.5. Spider analýza Spider analýza provedená v této práci se primárně snaží o analýzu a rozkrytí jednotlivých vlivů působících na výkonnost podniku (na vzájemné srovnání podniků se spíše zaměřovaly kapitola 5.3.3 - Stanovení pořadí podniků pomocí vícerozměrných metod). Z tohoto důvodu nemusí (nesmí) být ukazatele vybrané pro Spider analýzu na sobě nezávislé. 5.3.5.1. Výběr ukazatelů Pro Spider analýzu byly vybrány následující ukazatele (jejich propočtené hodnoty již obsahují tabulky v kapitole 5.3.4 - Roztřídění podniků do skupin): Marže/MWh; - 85 -
  • 90. Praktické aplikace Palivo/MWh; Údržba/MWh; Odpisy/MWh; obrat zaměstnaného kapitálu (T/CE); ROS, ROCE, CFROCE. Příčiny odchylek ukazatelů ROCE a CFROCE daného podniku od srovnávací základny lze pochopit pomocí odchylek ostatních vybraných ukazatelů od zvolené základny. 5.3.5.2. Ověření homogenity souboru podniků Vzhledem k tomu, že některé z ukazatelů sledovaných ve Spider analýze jsou statisticky nehomogenní (viz sloupec „Var. koef.“ v tabulkách „Roztřídění do skupin ukazatele rentability a aktivity“ a „Roztřídění podniků do skupin - ukazatele produktivity práce“ u ukazatelů vybraných pro Spider analýzu), je jako srovnávací základna použita statistická charakteristika medián ze všech hodnot daného ukazatele (nikoliv průměr). Zajímavou alternativou pro srovnávací základnu by mohly být hodnoty ukazatelů vybraného podniku. 5.3.5.3. Vlastní vyhodnocení Maximální hodnota převedeného ukazatele na procentní vyjádření ku zvolené srovnávací základně je 250 %. U všech ukazatelů (charakteru MAX i MIN) platí, že čím více jsou vzdáleny od středu Spider grafu, tím lépe. Marže/MWh Palivo/MWh Údržba/MWh Odpisy/MWh medián=100% CTZ JTR MISS OPA TD ZTV EH_HLD TLB charakter 100,00% 120,48% 107,04% 58,75% 92,96% 165,86% 67,50% 122,79% 73,44% 100,00% 178,24% 98,80% 88,19% 101,23% 111,80% 84,20% 206,44% 98,29% MAX MIN 100,00% 95,32% 79,43% 163,36% 175,95% 58,31% 89,10% 105,17% 235,93% MIN 100,00% 86,25% 120,66% 30,91% 237,52% 51,81% 118,97% 77,00% 142,96% MIN T / CE ROS ROCE CFROCE 100,00% 94,32% 105,68% 83,14% 145,81% 86,29% 250,00% 25,80% 155,59% 100,00% 108,77% 78,49% 46,76% 101,17% 147,20% 98,83% 204,46% 45,36% 100,00% 110,58% 89,42% 41,90% 159,01% 136,91% 250,00% 56,86% 76,07% 100,00% 104,07% 70,19% 96,15% 103,85% 113,69% 189,62% 35,56% 65,11% MAX MAX MAX MAX Tabulka č. 33: Spider analýza - relativní hodnoty ukazatelů vzhledem k srovnávací základně Zdroj: Vlastní výpočet Platí, že pokud je relativní hodnota ukazatele vyšší než 100 %, dosáhl podnik v daném ukazateli lepších výsledků než střed skupiny sledovaných společností. Názorněji tuto skutečnost zobrazují jednotlivé Spider grafy (viz dále). - 86 -
  • 91. Praktické aplikace 5.3.5.3.1 CTZ CTZ - srovnání se středem skupiny Marže/MWh 250% medián=100% CTZ 200% CFROCE Palivo/MWh 150% 100% 50% ROCE 0% Údržba/MWh čím dále od středu, tím lépe ROS Odpisy/MWh T / CE Graf č. 5: CTZ - Spider analýza Zdroj: Vlastní výpočet Společnost CTZ se ve většině ukazatelů blíží mediánu skupiny, avšak díky levnému a výhřevnému palivu (převážně uhlí) vykazuje výrazně lepší hodnoty v ukazateli Palivo/MWh a následně tak může získat vyšší marži na MWh prodaných výkonů. Dobré výsledky v provozní činnosti se odrazily i v syntetických ukazatelích ROCE a CFROCE. - 87 -
  • 92. Praktické aplikace 5.3.5.3.2 JTR JTR - srovnání se středem skupiny Marže/MWh 250% medián=100% JTR 200% CFROCE Palivo/MWh 150% 100% 50% ROCE 0% Údržba/MWh čím dále od středu, tím lépe ROS Odpisy/MWh T / CE Graf č. 6: JTR - Spider analýza Zdroj: Vlastní výpočet Příčiny méně pozitivních hodnot syntetických ukazatelů rentability je třeba hledat v nižší rentabilitě tržeb a v nutnosti vydávat vyšší náklady na opravy a údržbu zastaralého zařízení (které je navíc málo účinné). - 88 -
  • 93. Praktické aplikace 5.3.5.3.3 MISS MISS - srovnání se středem skupiny Marže/MWh 250% medián=100% MISS 200% CFROCE Palivo/MWh 150% 100% 50% ROCE 0% Údržba/MWh čím dále od středu, tím lépe ROS Odpisy/MWh T / CE Graf č. 7: MISS - Spider analýza Zdroj: Vlastní výpočet Ve všech ukazatelích společnosti MISS lze zaznamenat dopad nízkého využití kapacity společnosti. Tento dopad na sledované ukazatele je většinou negativní, ale i v případě pozitivních hodnot ukazatelů (Údržba/MWh; částečně CFROCE) nelze po zvážení všech souvislostí hodnotit společnost MISS kladně. Pozitivní hodnoty ukazatele Údržba/MWh nejsou způsobeny vyšší hospodárností, ale nízkým prodejem MWh a omezením údržby na majetku, u kterého se nepředpokládá další využití. Ukazatel CFROCE zase vylepšuje chabá investiční aktivita. - 89 -
  • 94. Praktické aplikace 5.3.5.3.4 OPA OPA - srovnání se středem skupiny Marže/MWh 250% medián=100% OPA 200% CFROCE Palivo/MWh 150% 100% 50% ROCE 0% Údržba/MWh čím dále od středu, tím lépe ROS Odpisy/MWh T / CE Graf č. 8: OPA - Spider analýza Zdroj: Vlastní výpočet Společnost OPA má výhodu oproti ostatním podnikům ze skupiny v méně investičně náročném výrobním zařízení. To jí umožňuje pracovat s nižším objemem zaměstnaného kapitálu a dále není výsledek společnosti tolik zatěžován odpisy. Také pomocí nákladů na opravy a udržování dochází k optimalizaci výsledku hospodaření. - 90 -
  • 95. Praktické aplikace 5.3.5.3.5 TD TD - srovnání se středem skupiny Marže/MWh 250% medián=100% TD 200% CFROCE Palivo/MWh 150% 100% 50% ROCE 0% Údržba/MWh čím dále od středu, tím lépe ROS Odpisy/MWh T / CE Graf č. 9: TD - Spider analýza Zdroj: Vlastní výpočet Výrobní zařízení společnosti TD sice vyžaduje vyšší náklady na údržbu a odpisy, avšak generuje vedle tepelné i elektrickou energii, což významně zvyšuje ukazatel Marže/MWh a rentabilitu tržeb. Hodnoty syntetických ukazatelů rentability (ROCE; CFROCE) se tak nacházejí nad mediánem skupiny (navzdory nižšímu obratu CE). - 91 -
  • 96. Praktické aplikace 5.3.5.3.6 ZTV ZTV - srovnání se středem skupiny Marže/MWh 250% medián=100% ZTV 200% CFROCE Palivo/MWh 150% 100% 50% ROCE 0% Údržba/MWh čím dále od středu, tím lépe ROS Odpisy/MWh T / CE Graf č. 10: ZTV - Spider analýza Zdroj: Vlastní výpočet Ukazatele Marže/MWh a Palivo/MWh jsou ve společnosti ZTV ovlivněny přeprodeji se společností POWGEN (blíže viz část 5.3.4.3). Tyto vlivy však nepůsobí na celkovou rentabilitu zaměstnaného kapitálu, spíše naopak. Jen díky společnosti POWGEN může být totiž využívána i druhá kogenerační jednotka a realizovány tak vyšší prodeje elektrické energie a tepla. Díky těmto dodatečným tržbám plus tržbám za prodej vody, stočného a telekomunikací je velmi rychle otáčen zaměstnaný kapitál , což se pozitivně projevuje na hodnotách syntetických ukazatelů rentability. - 92 -
  • 97. Praktické aplikace 5.3.5.3.7 EH_HLD EH_HLD - srovnání se středem skupiny Marže/MWh 250% medián=100% EH_HLD 200% CFROCE Palivo/MWh 150% 100% 50% ROCE 0% Údržba/MWh čím dále od středu, tím lépe ROS Odpisy/MWh T / CE Graf č. 11: EH_HLD - Spider analýza Zdroj: Vlastní výpočet V pozitivních výsledcích v rámci ukazatele Marže/MWh společnosti EH_HLD se projevuje vysoká rentabilita tržeb a nižší náklady na palivo než u jiných společností topících převážně plynem. Syntetické ukazatele rentability jsou však sráženy pomalým obratem zaměstnaného kapitálu (ne z důvodu nízkých tržeb, nýbrž z důvodu vysokého objemu CE). - 93 -
  • 98. Praktické aplikace 5.3.5.3.8 TLB TLB - srovnání se středem skupiny Marže/MWh 250% medián=100% TLB 200% CFROCE Palivo/MWh 150% 100% 50% ROCE 0% Údržba/MWh čím dále od středu, tím lépe ROS Odpisy/MWh T / CE Graf č. 12: TLB - Spider analýza Zdroj: Vlastní výpočet V porovnání s jinými společnostmi vynakládá podnik TLB nižší částky údržby a odpisů na jednu prodanou MWh tepla a elektrické energie. Spotřeba paliva se nevymyká z hodnot obvyklých ve skupině (i když by bylo třeba zvýšit účinnost teplovodní soustavy). Nízké hodnoty ROCE a CFROCE jsou tak způsobeny nedostatečnou rentabilitou tržeb. 5.3.5.4. Plocha Spider grafu a její využití pro hodnocení Pokud jsou všechny ukazatele v rámci Spider grafu stejně významné, je zajímavé zjišťovat, jak velkou plochu zabírají Spider grafy jednotlivých společností (předpokladem se stává užití stejných ukazatelů pro všechny společnosti). Protože platí, že s růstem plochy dosahuje daná firma lepších výsledků, nečiní problém určit celkové pořadí společností (dle všech kritérií zahrnutých ve Spider grafu). Pro výpočet plochy grafu je vhodné si představit Spider graf každé firmy jako mnohoúhelník složený z několika trojúhelníků. Počet trojúhelníků je určován počtem sledovaných ukazatelů v rámci Spider grafu. Po vydělení 360° příslušným počtem ukazatelů je získána velikost úhlu u vrcholu každého z trojúhelníků. Délky vnitřních stran jednotlivých trojúhelníků jsou určeny relativní velikostí ukazatele, který se nachází na daném paprsku. - 94 -
  • 99. Praktické aplikace Tyto relativní velikosti / délky (viz tabulka „Spider analýza - relativní hodnoty ukazatelů vzhledem k srovnávací základně“) jsou uvedeny v procentech, po vydělení stem jsou vypočteny délky stran trojúhelníků v bezrozměrných číslech. Pomocí Sinové a Kosinové věty lze vypočítat výšku jednotlivých trojúhelníků a z ní už i obsah (v bezrozměrných jednotkách na druhou) všech dílčích ploch (trojúhelníků) celého Spider grafu (mnohoúhelníku). Pro ukázku jsou v tabulce „Obsah plochy jednotlivých Spider grafů“ uvedeny velikosti grafů jednotlivých společností (ukazatele používané ve Spider grafech si však nejsou rovnocenné – viz předchozí podkapitola 5.3.5.3). společnost CTZ JTR MISS OPA TD ZTV EH_HLD TLB medián plocha grafu 3,58 2,47 1,51 5,68 3,53 5,77 2,84 3,77 2,83 x pořadí 4 7 8 2 5 1 6 3 Tabulka č. 34: Obsah plochy jednotlivých Spider grafů Zdroj: Vlastní výpočet Menší plochu grafu než plochu grafu vytvořeného z mediánu jednotlivých ukazatelů vykazují pouze společnosti MISS a JTR. Projevuje se tak silná podobnost této metody srovnávání společností s tzv. bodovací metodou (viz část 4.2.2.2.2 této práce), kdy v podstatě nejsou ošetřeny extrémní hodnoty ukazatelů (ve Spider grafu je oproti bodovací metodě alespoň zavedeno „ruční“ omezení maxima relativní hodnoty ukazatele – ve výši 250 %). 5.3.6. Vliv používaného paliva na výkonnost podniku Náklady na palivo významně ovlivňují ukazatele pracující s položkou „marže“. Právě po odečtení nákladů na palivo od tržeb za teplo a elektrickou energii musí zbýt co nejvyšší příspěvek na krytí zbytku variabilních nákladů, kompletních fixních nákladů a zisku. Sílu závislosti mezi ukazateli ovlivněných náklady na palivo v průběhu sledovaného období (od FR 2003/2004 do FR 2007/2008) dokumentuje tabulka „Korelace mezi ukazateli Palivo/MWh a Marže/MWh“. - 95 -
  • 100. Praktické aplikace společnost korel. koef. 70,54% 82,52% -19,89% 71,64% 79,07% -23,94% CTZ JTR MISS OPA TD ZTV Tabulka č. 35: Korelace mezi ukazateli Palivo/MWh a Marže/MWh Zdroj: Vlastní výpočet Data společností ZTV a MISS jsou „poškozena“ mimořádnými vlivy: přeprodeji ve společnosti ZTV a významným výpadkem v produkci MWh u společnosti MISS. U společností EH_HLD a TLB nemá smysl počítat za jedno sledované období korelační koeficient. Jak již bylo naznačeno v části 5.3.4.3 - Vlastní vyhodnocení pro ukazatel Palivo/MWh, náklady na palivo se v dané společnosti odvíjí od druhu používaného paliva. Společnosti skupiny MVV Energie CZ lze v podstatě rozdělit na dvě skupiny: • společnosti vytápějící takřka výhradně plynem, uhlí používáno pouze v domovních nebo blokových kotelnách (OPA, TD, MISS a ZTV za všechna sledovaná období; JTR ve FR 2006/2007), • společnosti využívající jako zdroj energie z převažující míry jiné palivo než plyn (tj. uhlí nebo topný olej, případně nakupované teplo). Plyn v těchto společnostech však může být používán jako tzv. „špičkovací“ palivo (podíl plynu na celkové spotřebě MWh paliva max. 30 %). Těmto kritériím odpovídá CTZ v celém sledovaném období, JTR ve FR 2004/2005, 2005/2006 a 2007/2008 a dále společnosti EH_HLD a TLB v posledním sledovaném FR. Pro zjištění skutečnosti, zda má spotřebovávané palivo vliv na ukazatele provozní činnosti a na ekonomickou výkonnost podniku celkem, lze použít statistickou metodu analýzu rozptylu (ANOVA)61. Dle spalovaného paliva (kategoriální proměnná) jsou sledované společnosti roztříděny do dvou skupin. Spojité proměnné představují hodnoty vybraných ukazatelů jednotlivých společností (a v různých rocích) rozdělené do skupin v rámci kategoriální proměnné. Do datového souboru nejsou zahrnovány hodnoty ukazatelů společností MISS a ZTV za poslední dva sledované FR z důvodu mimořádných vlivů působících na hodnoty ukazatelů (viz výše). 61 HINDLS, R. a kol.: Statistika pro ekonomy. 5. vydání. Praha: Professional Publishing, 2004. ISBN 80-86419-59-2 - 96 -
  • 101. Praktické aplikace Výpočet je proveden pomocí softwaru SAS62. Konkrétní ukazatele pro které je zkoumán vliv paliva na jejich hodnoty, jsou vybírány dle souvislosti s touto nákladovou položkou a dle důležitosti pro hodnocení ekonomické výkonnosti podniku. 1. Ukazatel Palivo/MWh Source DF Sum of Squares Mean Square Model 1 191229.722 191229.722 Error 20 867077.885 43353.894 Corrected Total 21 1058307.607 R-Square Coeff Var Root MSE 0.180694 23.03961 208.2160 F Value Pr > F 4.41 0.0486 Palivo/MWh Mean 903.7306 Tabulka č. 36: Analýza rozptylu pro ukazatel Palivo/MWh Zdroj: Vlastní výpočet Na pětiprocentní hladině významnosti bylo prokázáno, že hodnoty ukazatele Palivo/MWh jsou ovlivňovány použitým druhem paliva (5 % = 0,05 > 0,0486). 2. Ukazatel Údržba/MWh Source DF Sum of Squares Mean Square F Value Model 1 449.63694 449.63694 Error 20 57499.52499 2874.97625 Corrected Total 21 57949.16193 R-Square Coeff Var Root MSE 0.007759 46.62641 53.61880 0.16 Pr > F 0.6967 Údržba/MWh Mean 114.9966 Tabulka č. 37: Analýza rozptylu pro ukazatel Údržba/MWh Zdroj: Vlastní výpočet Při analýze rozptylu pro poměr Údržba/MWh nelze zamítnout nulovou hypotézu o nezávislosti tohoto ukazatele na různém druhu paliva. Nepotvrdil se tak předpoklad, že zdroje na různé palivo mají odlišnou náročnost na údržbu. Rozdíly v údržbě kotlů však mohou být setřeny opravami distribuční sítě, o jejichž míře lze předpokládat, že je pro všechny společnosti v podstatě stejná. 3. Ukazatel Marže/MWh Source DF Sum of Squares Mean Square Model 1 3466.2101 3466.2101 Error 20 763103.8503 38155.1925 Corrected Total 21 766570.0604 62 F Value Pr > F 0.09 0.7662 MAREK, L. a kol.: Statistika pro ekonomy: aplikace. Praha: Professional Publishing, 2007. ISBN 978-80-86946-40-5 - 97 -
  • 102. Praktické aplikace R-Square Coeff Var Root MSE 0.004522 28.79598 195.3335 Marže/MWh Mean 678.3363 Tabulka č. 38: Analýza rozptylu pro ukazatel Marže/MWh Zdroj: Vlastní výpočet Také výše ukazatele Marže/MWh nezávisí na druhu použitého paliva. Zde se projevuje skutečnost, že náklady na palivo patří do skupiny ekonomicky oprávněných nákladů. Teplárenské společnosti tak mohou v případě jejich růstu promítnout toto zvýšení do cen tepla a udržovat přijatelnou míru zisku (a tím pádem i marži) na přibližně stejné úrovni bez ohledu na druh používaného paliva. 4. Ukazatel ROCE Source DF Sum of Squares Mean Square Model 1 0.00440408 0.00440408 Error 20 0.02946981 0.00147349 Corrected Total 21 0.03387389 R-Square Coeff Var Root MSE 0.130014 47.81168 0.038386 F Value Pr > F 2.99 0.0992 Marže/MWh Mean 0.080286 Tabulka č. 39: Analýza rozptylu pro ukazatel ROCE Zdroj: Vlastní výpočet Nulovou hypotézu o nezávislosti ukazatele ROCE na druhu užívaného paliva by bylo teoreticky možné zamítnout na 10% hladině významnosti (10 % = 0,10 > 0,0992), na 5% hladině významnosti by to již možné nebylo. Na ukazatel ROCE však působí mnohem větší množství vlivů, a tak nelze tvrdit, že jeho výše je ovlivněna druhem paliva. To potvrzuje i hodnota poměru determinace (R-Square = 0,130014), která naznačuje, že značná část celkové variability je způsobena vnitroskupinovou variabilitou (v rámci skupiny daného paliva) a nikoliv tedy variabilitou meziskupinovou (rozdíly mezi druhy paliva). 5.3.7. Závěry plynoucí z mezipodnikového srovnávání V této části diplomové práce jsou obecně shrnuty výsledky použitých metod mezipodnikového srovnávání pro podniky skupiny MVV Energie CZ a závěry z nich vyplývající. Všechny použité metody potvrdily vedoucí postavení společností ZTV a TD v oblasti ekonomické výkonnosti. Společnosti mají výhodu v možnosti prodeje elektrické energie z kogeneračních jednotek, v obhájené ceně tepla a ve vysoké účinnosti tepelné soustavy. Nebrzdí je tak ani používání dražšího typu paliva (plynu). Na opačném konci ekonomické výkonnosti se nachází společnost MISS – hlavním důvodem je její vysoká citlivost na výpadek dodávek MWh a nevyužití výrobní kapacity. Mezi spíše horší společnosti se dále - 98 -
  • 103. Praktické aplikace řadí TLB a EH_HLD. U obou je ale důvod odlišný, zatímco TLB má problémy s rentabilitou tržeb (zejména s rentabilitou tržeb za teplo), EH_HLD váže příliš vysoký objem zaměstnaného kapitálu. Kolem středu se pohybují společnosti OPA (s velmi rychlým obratem kapitálu), CTZ (u této společnosti se očekává od příštích FR zlepšení z důvodu nového výrobního zařízení) a JTR (výkonnost srážena nízkou účinností tepelné soustavy). Pro analýzu sledovaných podniků se jako nejpřínosnější ukázala metoda roztřídění podniků do skupin doplněná o grafickou podporu pomocí Spider analýzy. Významnou výhodou se pro hledání příčin zkoumaných jevů stala možnost zařazení vysvětlovaných (závislých) i vysvětlujících (nezávislých) proměnných do jednoho přehledu. Zejména Spider analýza vyniká ve variabilitě možných zařazených ukazatelů. Dalším kladem je v podstatě neomezený výběr ze srovnávacích základen, které je možné použít ve této analýze, přičemž s každou srovnávací základnou se rozšiřují možnosti vysvětlení zkoumaných skutečností. To vše ve velmi lehce interpretovatelné grafické podobě. Ze srovnání tak vyplynulo, že rozhodujícím faktorem ekonomické výkonnosti podniků je rentabilita tržeb (je dána zejména obhájenou cenou tepla, ovšem také významně zvyšována v případě, že společnost vedle tepla realizuje i prodej elektrické energie) a obrat zaměstnaného kapitálu (zde má skupina MVV Energie CZ největší rezervy oproti jiným firmám v odvětví a to i přesto, že dochází k výplatě zisku vlastníkům). Předpokladem pro efektivní výkonnost společnosti je přiměřená účinnost tepelné soustavy. V ekonomické výkonnosti se však statisticky významně neprojevuje druh používaného paliva. Je tomu tak proto, že i v případě dražších paliv mohou být náklady na tyto paliva (v souladu s regulační politikou) zahrnuty do výsledné ceny tepla. - 99 -
  • 104. Závěr 6. Závěr V této části diplomové práce je shrnuto a zhodnoceno naplnění cílů stanovených v části úvodní. Různými metodami mezipodnikového srovnávání byly rozkryty silné a slabé stránky jednotlivých společností skupiny MVV Energie CZ a identifikovány klíčové faktory tvorby hodnoty. V zásadě lze říci, že největší hodnotu ve skupině vytvářejí ty podniky, které vedle prodeje tepla realizují i prodej elektřiny a zároveň optimalizují svůj zaměstnaný kapitál (jak pomocí přiměřeného zadlužení tak prostřednictvím rozdělení hospodářského výsledku vlastníkům). Závěrečné shrnutí a okomentování výkonnosti jednotlivých podniků (provedené v části 5.3.7 - Závěry plynoucí z mezipodnikového srovnávání) bylo možné vypracovat pouze na základě kombinace všech metod mezipodnikového srovnávání použitých v předchozích částech práce. Jednotlivé kapitoly zaměřené na konkrétní metody mezipodnikového srovnávání obsahují podrobnější komentáře než závěrečné shrnutí všech metod. Po prvotním poznání a analýze sledovaných podniků (kapitoly 5.1.1 - Identifikace srovnávaných podniků a 5.2.3 - Prvotní analýza hodnocených podniků) bylo možné přikročit k jejich srovnání s odvětvím (kapitola 5.3.2 - Srovnání s odvětvím). Pomocí této metody bylo odvozeno, že srovnatelné společnosti v odvětví používají nižší míru zaměstnaného kapitálu pro svou činnost. Naproti tomu sledované společnosti skupiny MVV Energie CZ byly výkonnější v oblasti rentability výnosů. Dále byly aplikovány speciální metody pro určení pořadí sledovaných podniků (kapitola 5.3.3 - Stanovení pořadí podniků pomocí vícerozměrných metod), přičemž vedle primárního účelu (seřazení podniků pomocí více kritérií) byl podtrhnut význam i jiných ukazatelů než jen indikátorů rentability. Nejobsáhlejším podkladem pro všestranné zhodnocení výkonnosti sledovaných podniků se stalo rozdělení společností do různých skupin (kapitola 5.3.4 - Roztřídění podniků do skupin), kdy jsou ukazatele jednotlivých společností hodnoceny ve vzájemné souvislosti. Je zajímavé, že i nejvýkonnější společnosti jsou dle některých ukazatelů zařazeny do skupin podniků s nejhoršími hodnotami (typickým příkladem je podnik TD – značné náklady v oblasti údržby a odpisů stojí proti vysoké rentabilitě). Avšak rozdíl mezi těmito společnostmi a ostatními podniky spočívá právě v tom, že tyto podniky navzdory svým - 100 -
  • 105. Závěr slabým stránkám dokáží využít ty silné takovým způsobem, který zabezpečí víc než přijatelnou ekonomickou výkonnost společnosti. Naproti tomu méně rentabilním společnostem (zejména v oblasti rentability tržeb kvůli nedostatečným prodejním cenám výkonů) nedokáží vylepšit ukazatele celkové ekonomické výkonnosti ani úspory v oblasti provozních nákladů (případ společnosti TLB). Z toho jednoznačně plyne hlavní náplň činnosti managementu dceřiných společností – obchodní a cenová vyjednávání. Až poté následuje hledání možností zvyšování hospodárnosti. Graficky a interpretačně vhodnějším nástrojem pro současné hodnocení závislých ukazatelů daného podniku je tzv. Spider analýza (kapitola 5.3.5 - Spider analýza). V případě současného zobrazení syntetického ukazatele a ukazatelů vysvětlujících jsou jasně viditelné faktory, které zvyšují hodnotu syntetického ukazatele společně s činitely, které tuto hodnotu snižují. Vedle praktického použití Spider analýzy je v této práci naznačena i další možnost její aplikace (podkapitola 5.3.5.4 - Plocha Spider grafu a její využití pro hodnocení). Pomocí analýzy rozptylu byla vyvrácena hypotéza, že hodnoty ukazatelů ekonomické výkonnosti jsou ovlivněny druhem užívaného paliva (kapitola 5.3.6 - Vliv používaného paliva na výkonnost podniku). Ukazatele používané pro hodnocení ekonomické výkonnosti dceřiných společností byly vypočteny pouze z takových položek, které mohly být ovlivněny managementem dceřiné společnosti skupiny. Pro management mateřské společnosti MVV Energie CZ lze jako primární ukazatele hodnocení ekonomické výkonnosti dceřiných společností vyzdvihnout následující ukazatele: • ROCE – základní výkonnost podniku sledovaná prostřednictvím ziskovosti kapitálu, za který musí být jeho poskytovatelům placena protihodnota v podobě podílu na zisku nebo úroků. Použití pouze tohoto ukazatele je oprávněné v případě, kdy management dceřiné společnosti nemůže ovlivnit výši a strukturu zaměstnaného kapitálu. • VS (rozdíl mezi ROCE a WACC) – na rozdíl od předchozího ukazatele zohledňuje i nákladovost zaměstnaného kapitálu. Ukazatel VS je vhodný pro situace, kdy management dceřiné společnosti může působit na některé z částí WACC. Části WACC, které ovlivňovat nemůže (rM; rF; ß-koeficient; t), jsou však pro všechny společnosti skupiny stejné. • CFROCE – obdoba ukazatele ROCE, ovšem se zdůrazněním rozdílu mezi účetním ziskem a cash-flow. Počítá míru zhodnocení zaměstnaného kapitálu - 101 -
  • 106. Závěr z prostředků, které mohou být přerozděleny poskytovatelům tohoto kapitálu. Při hodnocení podniků pomocí tohoto ukazatele musí být současně analyzována investiční činnost podniku (možné komplikace při analýze viz podkapitola 5.3.4.3 - Vlastní vyhodnocení, část pro ukazatel CFROCE). • Poměr D/E – pomocný ukazatel, který může být optimalizován za pomoci mateřské společnosti. • Obrat CE (T/CE) – pomocný ukazatel, který hodnotí přiměřenost výše zaměstnaného kapitálu vzhledem k velikosti podniku. • Poměr Marže/MWh – zásadní ukazatel efektivnosti provozní činnosti a „core business“ podniku. • KČZPP – pomocný ukazatel, který měří, kolikrát může být čistý zisk vyplacen z aktuální stavu peněžních prostředků společnosti. Sledováním hodnot těchto ukazatelů a analýzou odchylek od žádoucího stavu, by měla být zajištěna základní informační potřeba managementu mateřské společnosti a podklady pro jeho rozhodování. - 102 -
  • 107. Seznam tabulek, grafů a schémat Seznam tabulek, grafů a schémat GRAF Č. 1: KORELACE CENY AKCIE MVV ENERGIE AG A INDEXU DAX .............................................................. 12 GRAF Č. 2: VELIKOST PODNIKŮ DLE EBIT ............................................................................................................. 52 GRAF Č. 3: VELIKOST PODNIKŮ DLE PRODEJE ENERGIÍ ........................................................................................... 52 GRAF Č. 4: SROVNÁNÍ ROCE JEDNOTLIVÝCH SPOLEČNOSTÍ .................................................................................. 68 GRAF Č. 5: CTZ - SPIDER ANALÝZA ....................................................................................................................... 87 GRAF Č. 6: JTR - SPIDER ANALÝZA ........................................................................................................................ 88 GRAF Č. 7: MISS - SPIDER ANALÝZA ..................................................................................................................... 89 GRAF Č. 8: OPA - SPIDER ANALÝZA ....................................................................................................................... 90 GRAF Č. 9: TD - SPIDER ANALÝZA ......................................................................................................................... 91 GRAF Č. 10: ZTV - SPIDER ANALÝZA ..................................................................................................................... 92 GRAF Č. 11: EH_HLD - SPIDER ANALÝZA ............................................................................................................. 93 GRAF Č. 12: TLB - SPIDER ANALÝZA ..................................................................................................................... 94 TABULKA Č. 1: KALKULAČNÍ VZOREC.................................................................................................................... 10 TABULKA Č. 2: ROZHODOVACÍ MATICE PRO VÍCEROZMĚRNÉ METODY ................................................................... 40 TABULKA Č. 3: PŘEHLED POROVNÁVANÝCH SPOLEČNOSTÍ .................................................................................... 51 TABULKA Č. 4: CTZ - ZÁKLADNÍ INFORMACE ........................................................................................................ 53 TABULKA Č. 5: JTR - ZÁKLADNÍ INFORMACE ......................................................................................................... 53 TABULKA Č. 6: MISS - ZÁKLADNÍ INFORMACE ...................................................................................................... 54 TABULKA Č. 7: OPA - ZÁKLADNÍ INFORMACE ........................................................................................................ 54 TABULKA Č. 8: TD - ZÁKLADNÍ INFORMACE .......................................................................................................... 54 TABULKA Č. 9: ZTV+POW - ZÁKLADNÍ INFORMACE ............................................................................................. 55 TABULKA Č. 10: EH_HLD - ZÁKLADNÍ INFORMACE .............................................................................................. 55 TABULKA Č. 11: TLB - ZÁKLADNÍ INFORMACE ...................................................................................................... 55 TABULKA Č. 12: CTZ - DUPONT ANALÝZA ............................................................................................................ 60 TABULKA Č. 13: JTR - DUPONT ANALÝZA ............................................................................................................. 62 TABULKA Č. 14: MISS - DUPONT ANALÝZA .......................................................................................................... 63 TABULKA Č. 15: OPA - DUPONT ANALÝZA ............................................................................................................ 64 TABULKA Č. 16: TD - DUPONT ANALÝZA .............................................................................................................. 65 TABULKA Č. 17: ZTV+POW - DUPONT ANALÝZA ................................................................................................. 66 TABULKA Č. 18: EH_HLD - DUPONT ANALÝZA .................................................................................................... 67 TABULKA Č. 19: TLB - DUPONT ANALÝZA ............................................................................................................ 67 TABULKA Č. 20: OPA - DOBA ODEPISOVÁNÍ JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ MAJETKU ...................................................... 70 TABULKA Č. 21: MÍRA ODEPSÁNÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU ................................................................................ 70 TABULKA Č. 22: SESOUHLASENÍ ZKRATEK A NÁZVŮ UKAZATELŮ .......................................................................... 72 TABULKA Č. 23: SROVNÁNÍ S ODVĚTVÍM ............................................................................................................... 73 TABULKA Č. 24: HODNOTY UKAZATELŮ PRO VÍCEROZMĚRNÉ METODY SROVNÁVÁNÍ ........................................... 75 TABULKA Č. 25: BODOVACÍ METODA ..................................................................................................................... 75 TABULKA Č. 26: ZNORMOVANÉ HODNOTY UKAZATELŮ ......................................................................................... 76 TABULKA Č. 27: METODA VZDÁLENOSTI OD FIKTIVNÍHO OBJEKTU ........................................................................ 76 TABULKA Č. 28: ROZTŘÍDĚNÍ DO SKUPIN - UKAZATELE RENTABILITY A AKTIVITY................................................. 78 TABULKA Č. 29: ROZTŘÍDĚNÍ DO SKUPIN - UKAZATELE PRACUJÍCÍ S EKONOMICKOU HODNOTOU........................... 79 TABULKA Č. 30: ROZTŘÍDĚNÍ DO SKUPIN – UKAZATELE SOUVISEJÍCÍ S PROVOZNÍ ČINNOSTÍ .................................. 79 TABULKA Č. 31: ROZTŘÍDĚNÍ PODNIKŮ DO SKUPIN – INVESTICE ............................................................................ 79 TABULKA Č. 32: ROZTŘÍDĚNÍ PODNIKŮ DO SKUPIN - UKAZATELE PRODUKTIVITY PRÁCE ....................................... 79 TABULKA Č. 33: SPIDER ANALÝZA - RELATIVNÍ HODNOTY UKAZATELŮ VZHLEDEM K SROVNÁVACÍ ZÁKLADNĚ ... 86 TABULKA Č. 34: OBSAH PLOCHY JEDNOTLIVÝCH SPIDER GRAFŮ ........................................................................... 95 TABULKA Č. 35: KORELACE MEZI UKAZATELI PALIVO/MWH A MARŽE/MWH ...................................................... 96 TABULKA Č. 36: ANALÝZA ROZPTYLU PRO UKAZATEL PALIVO/MWH ................................................................... 97 TABULKA Č. 37: ANALÝZA ROZPTYLU PRO UKAZATEL ÚDRŽBA/MWH ................................................................. 97 TABULKA Č. 38: ANALÝZA ROZPTYLU PRO UKAZATEL MARŽE/MWH ................................................................... 98 TABULKA Č. 39: ANALÝZA ROZPTYLU PRO UKAZATEL ROCE ............................................................................... 98 SCHÉMA Č. 1: VLASTNICKÁ STRUKTURA HOLDINGU MVV ENERGIE CZ ............................................................... 49 SCHÉMA Č. 2: TŘÍDĚNÍ DO SKUPIN DLE KVARTILŮ .................................................................................................. 78
  • 108. Literatura Literatura [1] DVOŘÁKOVÁ, D.: Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IAS/IFRS. Brno: Computer Press, 2006. ISBN 80-251-1085-0 [2] GRÜNWALD, R.; HOLEČKOVÁ, J.: Finanční analýza a plánování podniku. Praha: Ekopress, 2007. ISBN 978-80-86929-26-2 [3] GRÜNWALD, R.: Analýza finanční důvěryhodnosti podniku: uživatelská příručka s příklady. Praha: Ekopress, 2001. ISBN 80-86119-47-5 [4] HINDLS, R. a kol.: Statistika pro ekonomy. 5. vydání. Praha: Professional Publishing, 2004. ISBN 80-86419-59-2 [5] KISLINGEROVÁ, E.: Oceňování podniku. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2001 [6] KINSLINGEROVÁ, E. a kol.: Manažerské finance. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9 [7] KISLINGEROVÁ, E.; HNILICA, J.: Finanční analýza – krok za krokem. Praha: C. H. Beck, 2005. ISBN 80-7179-321-3 [8] KISLINGEROVÁ, E.; NEUMAIEROVÁ, I.: Vybrané příklady firemní výkonnosti podniku. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1996. ISBN 80-7079-641-3 [9] KOVANICOVÁ, D.: Poklady skryté v účetnictví. 6. aktualizované vydání. Praha: Polygon, 2001. ISBN 80-7273-047-9 [10] KRÁL, B. a kol.: Manažerské účetnictví. 2. rozšířené vydání. Praha: Management Press, 2006. ISBN 80-7261-141-0. [11] MACHOŇ L.: Koncern, jeho cíle, organizační a řídící struktura. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997, ISBN 80-7079-224-8. [12] MAREK, L. a kol.: Statistika pro ekonomy: aplikace. Praha: Professional Publishing, 2007. ISBN 978-80-86946-40-5 [13] MAREK, P. a kol.: Studijní průvodce financemi podniku. Praha: Ekopress, 2006, ISBN 80-86119-37-8 [14] NEUMAIEROVÁ, I.; NEUMAIER, I.: Výkonnost a tržní hodnota firmy. Praha: Grada Publishing, 2002, ISBN 80-247-0125-1
  • 109. Literatura [15] SCHOLLEOVÁ, H. a kol.: Podniková ekonomika 2 – Sbírka příkladů. Praha: Nakladatelství Oeconomica, 2005. ISBN 80-245-0869-9 [16] SYNEK, M.: Ekonomická analýza. Praha: Oeconomica, 2006, ISBN 80-245-0603-3 [17] SYNEK, M. a kol.: Manažerská ekonomika. 4. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2007, ISBN 978-80-247-1992-4 [18] ÜBERLA, K.: Faktorová analýza, Bratislava: Alfa, 1976 [19] VEBER, J. a kol.: Management: základy, prosperita, globalizace. Praha: Management Press, 2000, ISBN 80-7261-029-5
  • 110. Internetové a elektronické zdroje Internetové a elektronické zdroje [1] Amadeus – elektronický zdroj dostupný v rámci sítě VŠE [2] http://www.alokacniplan.cz [3] http://www.damodaran.com [4] http://www.eru.cz [5] http://www.justice.cz [6] http://www.mpo.cz [7] http://www.mvv.cz [8] http://www.mvv.de [9] http://www.patria.cz/akcie/vyzkum/databanka.html - elektronický zdroj dostupný v rámci sítě VŠE [10] http://www.pro-energy.cz
  • 111. Přílohy Přílohy PŘÍLOHA Č. 1: INVESTICE JEDNOTLIVÝCH PODNIKŮ ............................................................................................... III PŘÍLOHA Č. 2: VYPLACENÉ DIVIDENDY .................................................................................................................. III PŘÍLOHA Č. 3: POČET ZAMĚSTNANCŮ ..................................................................................................................... III PŘÍLOHA Č. 4: SLOŽKY WACC PLATNÉ PRO VŠECHNY SPOLEČNOSTI ..................................................................... III PŘÍLOHA Č. 5: PŘEHLED PRODANÝCH MWH JEDNOTLIVÝCH SPOLEČNOSTÍ............................................................IV PŘÍLOHA Č. 6: DATA ZA ODVĚTVÍ 403: STEAM AND HOT WATER SUPPLY ...............................................................IV PŘÍLOHA Č. 7: CTZ - VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY ZA SLEDOVANÁ OBDOBÍ..................................................................VI PŘÍLOHA Č. 8: CTZ - DODÁVKY ENERGIE A SPOTŘEBA PALIV .................................................................................VI PŘÍLOHA Č. 9: CTZ – ROZVAHA (ZKRÁCENÁ)........................................................................................................VII PŘÍLOHA Č. 10: CTZ – ZDYNAMIZOVANÁ ROZVAHA (ZKRÁCENÁ) ...................................................................... VIII PŘÍLOHA Č. 11: CTZ – UKAZATELE PRODUKTIVITY PRÁCE.................................................................................. VIII PŘÍLOHA Č. 12: CTZ – UKAZATELE PROVOZNÍ ČINNOSTI........................................................................................IX PŘÍLOHA Č. 13: CTZ – UKAZATELE ZADLUŽENOSTI ...............................................................................................IX PŘÍLOHA Č. 14: CTZ – UKAZATELE AKTIVITY ........................................................................................................IX PŘÍLOHA Č. 15: CTZ – UKAZATELE LIKVIDITY .......................................................................................................IX PŘÍLOHA Č. 16: CTZ – UKAZATELE RENTABILITY ................................................................................................... X PŘÍLOHA Č. 17: CTZ – UKAZATELE PRACUJÍCÍ S EKONOMICKOU HODNOTOU .......................................................... X PŘÍLOHA Č. 18: JTR – VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY ZA SLEDOVANÁ OBDOBÍ ................................................................XI PŘÍLOHA Č. 19: JTR - DODÁVKY ENERGIE A SPOTŘEBA PALIV ...............................................................................XII PŘÍLOHA Č. 20: JTR – ROZVAHA (ZKRÁCENÁ)..................................................................................................... XIII PŘÍLOHA Č. 21: JTR – ZDYNAMIZOVANÁ ROZVAHA (ZKRÁCENÁ) ....................................................................... XIII PŘÍLOHA Č. 22: JTR – UKAZATELE PRODUKTIVITY PRÁCE .................................................................................. XIV PŘÍLOHA Č. 23: JTR – UKAZATELE PROVOZNÍ ČINNOSTI ..................................................................................... XIV PŘÍLOHA Č. 24: JTR – UKAZATELE ZADLUŽENOSTI............................................................................................. XIV PŘÍLOHA Č. 25: JTR – UKAZATELE AKTIVITY ...................................................................................................... XV PŘÍLOHA Č. 26: JTR – UKAZATELE LIKVIDITY ..................................................................................................... XV PŘÍLOHA Č. 27: JTR – UKAZATELE RENTABILITY ................................................................................................. XV PŘÍLOHA Č. 28: JTR - UKAZATELE PRACUJÍCÍ S EKONOMICKOU HODNOTOU ........................................................ XV PŘÍLOHA Č. 29: MISS – VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY ZA SLEDOVANÁ OBDOBÍ.........................................................XVII PŘÍLOHA Č. 30: MISS - DODÁVKY ENERGIE A SPOTŘEBA PALIV .........................................................................XVII PŘÍLOHA Č. 31: MISS – ROZVAHA (ZKRÁCENÁ) ............................................................................................... XVIII PŘÍLOHA Č. 32: MISS – ZDYNAMIZOVANÁ ROZVAHA (ZKRÁCENÁ) .................................................................... XIX PŘÍLOHA Č. 33: MISS – UKAZATELE PRODUKTIVITY PRÁCE ............................................................................... XIX PŘÍLOHA Č. 34: MISS – UKAZATELE PROVOZNÍ ČINNOSTI ................................................................................... XX PŘÍLOHA Č. 35: MISS – UKAZATELE ZADLUŽENOSTI ........................................................................................... XX PŘÍLOHA Č. 36: MISS – UKAZATELE AKTIVITY .................................................................................................... XX PŘÍLOHA Č. 37: MISS – UKAZATELE LIKVIDITY ................................................................................................... XX PŘÍLOHA Č. 38: MISS – UKAZATELE RENTABILITY ............................................................................................. XXI PŘÍLOHA Č. 39: MISS – UKAZATELE PRACUJÍCÍ S EKONOMICKOU HODNOTOU.................................................... XXI PŘÍLOHA Č. 40: OPA – VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY ................................................................................................XXII PŘÍLOHA Č. 41: OPA - DODÁVKY ENERGIE A SPOTŘEBA PALIV ........................................................................ XXIII PŘÍLOHA Č. 42: OPA – ROZVAHA (ZKRÁCENÁ) ................................................................................................ XXIV PŘÍLOHA Č. 43: OPA – ZDYNAMIZOVANÁ ROZVAHA (ZKRÁCENÁ)................................................................... XXIV PŘÍLOHA Č. 44: OPA – UKAZATELE PRODUKTIVITY PRÁCE............................................................................... XXV PŘÍLOHA Č. 45: OPA – UKAZATELE PROVOZNÍ ČINNOSTI.................................................................................. XXV PŘÍLOHA Č. 46: OPA – UKAZATELE ZADLUŽENOSTI ......................................................................................... XXV PŘÍLOHA Č. 47: OPA – UKAZATELE AKTIVITY ................................................................................................. XXVI PŘÍLOHA Č. 48: OPA – UKAZATELE LIKVIDITY ................................................................................................ XXVI PŘÍLOHA Č. 49: OPA – UKAZATELE RENTABILITY ........................................................................................... XXVI PŘÍLOHA Č. 50: OPA – UKAZATELE PRACUJÍCÍ S EKONOMICKOU HODNOTOU .................................................. XXVI PŘÍLOHA Č. 51: TD – VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY ZA SLEDOVANÁ OBDOBÍ ........................................................ XXVIII PŘÍLOHA Č. 52: TD - DODÁVKY ENERGIE A SPOTŘEBA PALIV ........................................................................ XXVIII PŘÍLOHA Č. 53: TD – ROZVAHA (ZKRÁCENÁ) ................................................................................................... XXIX PŘÍLOHA Č. 54: TD – ZDYNAMIZOVANÁ ROZVAHA (ZKRÁCENÁ) ...................................................................... XXX I
  • 112. Přílohy PŘÍLOHA Č. 55: TD – UKAZATELE PRODUKTIVITY PRÁCE ................................................................................. XXX PŘÍLOHA Č. 56: TD – UKAZATELE PROVOZNÍ ČINNOSTI ................................................................................... XXXI PŘÍLOHA Č. 57: TD – UKAZATELE ZADLUŽENOSTI ........................................................................................... XXXI PŘÍLOHA Č. 58: TD – UKAZATELE AKTIVITY .................................................................................................... XXXI PŘÍLOHA Č. 59: TD – UKAZATELE LIKVIDITY ................................................................................................... XXXI PŘÍLOHA Č. 60: TD – UKAZATELE RENTABILITY .............................................................................................XXXII PŘÍLOHA Č. 61: TD – UKAZATELE PRACUJÍCÍ S EKONOMICKOU HODNOTOU....................................................XXXII PŘÍLOHA Č. 62: ZTV – VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY ZA SLEDOVANÁ OBDOBÍ ..................................................... XXXIII PŘÍLOHA Č. 63: ZTV - DODÁVKY ENERGIE A SPOTŘEBA PALIV...................................................................... XXXIV PŘÍLOHA Č. 64: ZTV – ROZVAHA (ZKRÁCENÁ) ...............................................................................................XXXV PŘÍLOHA Č. 65: ZTV – ZDYNAMIZOVANÁ ROZVAHA (ZKRÁCENÁ)..................................................................XXXV PŘÍLOHA Č. 66: ZTV – UKAZATELE PRODUKTIVITY PRÁCE ........................................................................... XXXVI PŘÍLOHA Č. 67: ZTV – UKAZATELE PROVOZNÍ ČINNOSTI .............................................................................. XXXVI PŘÍLOHA Č. 68: ZTV – UKAZATELE ZADLUŽENOSTI...................................................................................... XXXVI PŘÍLOHA Č. 69: ZTV – UKAZATELE AKTIVITY ............................................................................................. XXXVII PŘÍLOHA Č. 70: ZTV – UKAZATELE LIKVIDITY ............................................................................................ XXXVII PŘÍLOHA Č. 71: ZTV – UKAZATELE RENTABILITY........................................................................................ XXXVII PŘÍLOHA Č. 72: ZTV – UKAZATELE PRACUJÍCÍ S EKONOMICKOU HODNOTOU .............................................. XXXVII PŘÍLOHA Č. 73: EH_HLD – VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY ZA SLEDOVANÁ OBDOBÍ ............................................. XXXIX PŘÍLOHA Č. 74: EH_HLD - DODÁVKY ENERGIE A SPOTŘEBA PALIV .............................................................. XXXIX PŘÍLOHA Č. 75: EH_HLD – ROZVAHA (ZKRÁCENÁ)..............................................................................................XL PŘÍLOHA Č. 76: EH_HLD – ZDYNAMIZOVANÁ ROZVAHA (ZKRÁCENÁ) .............................................................. XLI PŘÍLOHA Č. 77: EH_HLD – UKAZATELE PRODUKTIVITY PRÁCE ......................................................................... XLI PŘÍLOHA Č. 78: EH_HLD – UKAZATELE PROVOZNÍ ČINNOSTI ........................................................................... XLII PŘÍLOHA Č. 79: EH_HLD – UKAZATELE ZADLUŽENOSTI ................................................................................... XLII PŘÍLOHA Č. 80: EH_HLD – UKAZATELE AKTIVITY ............................................................................................ XLII PŘÍLOHA Č. 81: EH_HLD – UKAZATELE LIKVIDITY........................................................................................... XLII PŘÍLOHA Č. 82: EH_HLD – UKAZATELE RENTABILITY .....................................................................................XLIII PŘÍLOHA Č. 83: EH_HLD – UKAZATELE PRACUJÍCÍ S EKONOMICKOU HODNOTOU ...........................................XLIII PŘÍLOHA Č. 84: TLB – VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY ZA SLEDOVANÁ OBDOBÍ .........................................................XLIV PŘÍLOHA Č. 85: TLB - DODÁVKY ENERGIE A SPOTŘEBA PALIV ........................................................................... XLV PŘÍLOHA Č. 86: TLB – ROZVAHA (ZKRÁCENÁ)..................................................................................................XLVI PŘÍLOHA Č. 87: TLB – ZDYNAMIZOVANÁ ROZVAHA (ZKRÁCENÁ) ....................................................................XLVI PŘÍLOHA Č. 88: TLB – UKAZATELE PRODUKTIVITY PRÁCE ...............................................................................XLVI PŘÍLOHA Č. 89: TLB – UKAZATELE PROVOZNÍ ČINNOSTI ................................................................................ XLVII PŘÍLOHA Č. 90: TLB – UKAZATELE ZADLUŽENOSTI ........................................................................................ XLVII PŘÍLOHA Č. 91: TLB – UKAZATELE AKTIVITY................................................................................................ XLVIII PŘÍLOHA Č. 92: TLB – UKAZATELE LIKVIDITY .............................................................................................. XLVIII PŘÍLOHA Č. 93: TLB – UKAZATELE RENTABILITY .......................................................................................... XLVIII PŘÍLOHA Č. 94: TLB – UKAZATELE PRACUJÍCÍ S EKONOMICKOU HODNOTOU ................................................ XLVIII II
  • 113. Přílohy 2004/2005 2005/2006 2006/2007 12 674 327 3 630 396 2 027 604 1 153 156 49 620 467 707 19 173 379 9 896 923 10 181 614 1 493 696 758 388 261 984 3 603 059 2 466 525 4 293 663 12 459 187 12 367 189 13 388 272 14 903 359 12 868 375 13 539 981 2007/2008 CTZ 3 755 092 Enserv 1 559 559 JTR 10 107 797 MISS 771 294 OPA 4 195 010 TD 19 820 315 ZTV 25 689 747 EH_HLD 24 792 999 TLB 22 972 478 Celkem 65 460 163 42 037 416 63 988 861 113 664 292 Příloha č. 1: Investice jednotlivých podniků Zdroj: Data poskytnutá společností MVV Energie CZ 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 58 071 943 27 669 132 ZTV CTZ TD 77 948 725 34 699 755 32 688 175 MISS 9 602 314 JTR 9 867 110 13 813 953 13 461 664 36 491 120 14 344 463 OPA EH_ 2 899 736 POWGEN Příloha č. 2: Vyplacené dividendy Zdroj: Data poskytnutá společností MVV Energie CZ 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 FTE FTE FTE FTE CTZ 35,90 35,90 37,30 35,80 JTR 60,30 52,10 50,70 51,70 MISS 37,20 31,00 25,00 25,00 OPA 59,80 55,50 59,20 58,24 TD 38,00 35,00 38,90 38,90 ZTV 72,20 71,60 68,60 67,60 EH_HLD 81,00 66,00 TLB 122,00 117,00 Příloha č. 3: Počet zaměstnanců Zdroj: Data poskytnutá společností MVV Energie CZ ukazatel (rM - rF) rF ß-koef unlev. 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 5,70% 4,80% 1,132 5,96% 4,91% 1,133 5,84% 4,79% 1,276 5,84% 4,79% 0,891 Příloha č. 4: Složky WACC platné pro všechny společnosti Zdroj: Data poskytnutá společností MVV Energie CZ podnik CTZ JTR MISS ukazatel 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Prodej TE 67 001 64 491 62 196 65 092 50 601 59 040 Prodej EE 0 0 0 0 0 0 Prodej TE 194 411 190 857 182 689 177 843 143 133 158 254 Prodej EE 0 0 0 0 0 0 Prodej TE 64 155 35 167 28 970 29 400 19 542 20 586 Prodej EE 0 0 0 0 0 0 III
  • 114. Přílohy podnik ukazatel 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Prodej TE 149 527 140 017 129 804 130 693 105 270 OPA Prodej EE 0 0 0 0 0 Prodej TE 157 873 153 091 152 216 147 000 117 118 TD Prodej EE 33 338 27 523 28 086 22 365 20 046 Prodej TE 154 923 145 800 137 448 137 161 104 015 ZTV+POW Prodej EE 69 729 68 266 73 297 40 682 44 614 Prodej TE 0 0 0 0 86 032 EH_HLD Prodej EE 0 0 0 0 0 Prodej TE 0 0 0 0 197 338 TLB 0 0 0 0 18 436 Prodej EE 121 363 0 129 777 20 869 145 101 78 876 148 772 0 316 317 39 078 Příloha č. 5: Přehled prodaných MWh jednotlivých společností Zdroj: Data poskytnutá společností MVV Energie CZ RATIOS Number of companies included 2007 th EUR 220 2006 th EUR 745 2005 th EUR 742 Profitability ratios Return on shareholders funds (%) Return on capital employed (%) Return on total assets (%) Cash Flow/Turnover (%) Profit margin (%) Gross Margin (%) EBITDA Margin (%) EBIT Margin (%) RSHF RCEM RTAS CFOP PRMA GRMA ETMA EBMA 15,77 10,16 6,33 7,64 8,56 19,31 14,76 9,05 18,4 12,19 7,61 9,99 9,66 17,83 16,76 10,05 11,39 7,59 4,79 10,98 6,57 15,31 14,44 7,07 Operational ratios Net assets turnover (x) Interest cover (x) Stock turnover (x) Collection period (days) Credit period (days) Export turnover/Total turnover (%) NAT IC STOT COLL CRPE EXOP 0,94 4,01 31,94 63,72 24,53 1,06 6,08 29,65 45,98 27,13 0,38 0,93 3,82 32,25 51,06 29,15 0 Structure ratios Current ratio (x) Liquidity ratio (x) Shareholders liquidity ratio (x) Solvency ratio (%) Gearing (%) CURR LIQR SHLQ SOLR GEAR 1,4 1,3 1,04 40,26 103,71 1,17 1,07 1,15 41,13 88,16 1,38 1,27 1,05 42,07 95,66 Příloha č. 6: Data za odvětví 403: Steam and hot water supply Zdroj: Databáze Amadeus a vlastní úpravy PnL 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 + Revenues 77 019 911 89 457 662 90 282 703 72 392 664 95 305 296 Sales (incl. Energy tax) 76 959 371 74 625 699 86 606 969 70 645 790 87 142 203 Heating 76 473 458 74 161 268 86 219 308 70 204 092 86 526 827 Electricity 0 0 0 0 Water and Severage 0 0 0 0 0 485 913 464 431 387 661 441 698 615 376 39 540 14 831 962 3 675 734 1 746 874 8 163 093 0 13 009 096 3 450 715 892 221 7 670 043 Other products and services Other operating income other income from released government grants for emission rights 0 IV
  • 115. Přílohy PnL other operating income Change of inventory Capitalized assets for internal services ./. Operating expenses 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 39 540 1 822 867 225 019 854 653 493 050 0 0 0 0 0 21 000 0 0 0 0 54 767 044 65 067 441 70 032 279 53 371 692 70 865 625 Cost of materials/ purchased services 39 880 932 48 428 924 50 593 227 36 580 279 52 891 501 Fuel (gas, coal, oil, …) 29 041 448 27 768 585 36 241 413 25 361 226 34 254 192 Cost of other production materials (chemicals, etc.) Cost of purchased electricity Cost of purchased water and sewerage Cost of other material (other) Cost of other material (maintenance) Expenses for purchased services (other) Expenses for purchased services (maintenance) 118 501 93 242 120 919 116 239 111 233 3 515 982 3 946 035 4 156 121 4 082 302 4 320 714 21 114 59 238 189 289 189 131 197 485 806 514 591 663 874 514 725 298 711 291 2 831 938 2 769 851 2 781 777 2 396 577 2 466 169 512 762 891 450 914 901 520 438 1 108 205 4 343 500 3 032 673 2 741 262 5 314 294 3 189 068 Inventory valuation adjustment 0 0 0 0 0 expenses for obligation to deliver emission rights 0 9 567 599 0 0 5 378 714 Energy taxes 0 0 Concession fee 0 0 Personnel costs Other operating expenses Insurance, contribution, fees and taxes Rent / room cost Advertisement, gift, catering 10 727 186 11 091 923 11 861 872 11 850 155 12 799 585 4 158 926 5 546 594 7 577 180 4 941 258 259 144 398 797 371 271 349 828 5 174 539 401 972 1 324 800 1 713 622 1 678 221 1 676 710 1 676 700 7 870 37 135 51 388 19 894 59 039 64 103 17 458 60 257 45 376 27 159 Communication 168 757 175 122 181 437 168 347 150 806 Leasing costs 151 435 138 812 0 0 0 44 406 41 556 29 490 34 080 26 085 Further education Maintenance, repair Office material 51 212 37 689 112 593 111 342 130 546 251 000 482 384 434 581 437 469 381 077 1 080 000 1 080 000 1 085 000 900 000 942 800 82 800 82 800 82 800 82 898 71 100 Other personnel expenses (e.g. travel costs) 190 522 298 041 383 340 418 674 507 633 Other taxes 122 792 659 864 223 557 400 554 310 628 Other expenses 360 085 383 314 2 883 246 296 086 488 993 0 0 0 0 0 Net income from associated companies 0 0 Other net income from subsidiaries = Earnings before interest, taxes, depreciation and amortisation (EBITDA) 0 0 Cost of accounting and audit Cost of legal, consulting and expert advice Remuneration for supervisory board or similar + Net income from subsidiaries 22 252 867 24 390 221 20 250 425 19 020 972 24 439 671 ./. Depreciation Intangible Assets - regular amortisation + expansion and start up of business 14 790 699 13 208 117 12 300 707 11 127 775 11 184 476 Tangible Assets - regular depreciation extraordinary amortisation and depreciation + current assets = Earnings before interest, taxes and amortisation (EBITA) 14 476 255 12 886 864 11 642 378 11 092 446 11 136 480 ./. Amortization of goodwill = Earnings before interest and taxes (EBIT) before intercompany cost allocation 333 816 -19 372 301 820 230 140 19 433 428 189 7 462 168 11 182 104 7 949 718 0 7 462 168 11 182 104 7 949 718 25 000 0 47 996 7 893 197 13 255 195 0 0 7 893 197 13 255 195 ./. Intercompany cost allocation = Earnings before interest and taxes (EBIT) after intercompany cost allocation 7 462 168 11 182 104 7 949 718 7 893 197 13 255 195 ./. Net interest expenses 4 007 023 3 185 274 2 503 530 1 768 770 1 096 135 Interest expenses 4 023 247 3 215 003 2 523 078 1 792 630 1 144 354 16 224 29 728 19 548 23 860 48 219 0 0 0 0 0 Interest income Depreciation of financial assets 0 10 329 0 0 V
  • 116. Přílohy PnL 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 0 0 0 0 0 3 455 145 7 996 829 5 446 188 0 0 954 000 147 600 + Deferred taxes (credit) 2 073 617 0 0 0 0 ./. Deferred taxes (debit) 0 1 664 772 1 885 164 861 727 740 692 5 528 762 6 332 057 2 607 025 5 115 100 9 842 558 0 0 0 0 0 +/ ./. Extraordinary expenses/income = Earnings before taxes (EBT) ./. Income taxes = Net earnings after taxes ./. Equity valuation ./. Shares of third parties 6 124 427 12 159 060 1 575 810 0 0 0 0 0 5 528 762 = Total net earnings 6 332 057 2 607 025 5 115 100 9 842 558 Příloha č. 7: CTZ - výkaz zisku a ztráty za sledovaná období Zdroj: Data poskytnutá společností MVV Energie CZ Dodávky 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Teplo tržby (Kč) množství (MWh) 76 473 458 74 161 268 86 219 308 70 204 092 86 526 827 64 491 62 196 65 092 50 601 59 040 tržby (Kč) množství (MWh) Paliva a energie 0 0 0 0 2003/2004 2004/2005 EE 0 0 0 0 0 0 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Plyn náklady (Kč) 11 773 360 13 466 385 21 614 812 množství (MWh výhřevnosti) 20 010 20 776 23 135 8 431 955 12 614 441 7 116 10 596 Topný olej náklady (Kč) množství (11,3 MWh / t) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Uhlí náklady (Kč) množství (4,5 MWh / t) 17 268 087 14 302 200 14 626 601 16 929 270 21 639 751 81 016 70 403 73 597 75 212 78 502 Nákup tepla náklady (Kč) množství (MWh) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 515 982 2 081 3 946 035 1 985 4 156 121 2 075 4 082 302 1 795 4 320 714 1 962 Nákup EE náklady (Kč) množství (MWh) Příloha č. 8: CTZ - dodávky energie a spotřeba paliv Zdroj: Data poskytnutá společností MVV Energie CZ BS 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Expenses for start-up and expansion of business 0 0 0 0 0 Unpaid contributions to the subscripted capital 0 0 0 0 0 Fixed Assets Intangible assets Tangible assets Financial assets 142 175 149 132 275 768 125 018 728 115 926 555 108 045 333 388 918 287 098 10 329 0 0 141 786 231 131 988 670 125 008 399 115 926 555 108 045 333 0 0 0 0 0 13 650 618 30 406 488 11 549 624 20 161 650 32 374 293 Inventories 3 777 839 4 648 519 4 724 688 5 734 450 7 048 382 Trade receivables 3 871 990 3 870 982 3 561 653 5 593 414 12 367 518 Current Assets Other assets 799 181 20 366 907 1 442 462 2 198 457 12 876 039 5 201 608 1 520 079 1 820 820 6 635 329 82 355 Bonds 0 0 0 0 0 Shares in subsidiaries 0 0 0 0 0 Cash and cash equivalents VI
  • 117. Přílohy BS 2003/2004 Own shares 2004/2005 0 Other bonds 2005/2006 0 2006/2007 0 2007/2008 0 0 0 0 0 0 0 5 201 608 1 520 079 1 820 820 6 635 329 82 355 218 383 123 509 247 861 149 567 -1 444 604 2 804 157 Bank and cash balance, etc. 1 101 879 0 0 0 Prepayments and accrued income Deferred Taxes Total Assets 158 848 307 163 907 644 136 816 213 136 237 773 138 975 022 BS 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Equity 71 678 666 77 793 681 80 132 874 85 027 974 94 870 532 Nominal capital 62 400 000 62 400 000 62 400 000 62 400 000 62 400 000 342 800 619 800 757 185 1 085 413 1 277 992 3 407 105 8 441 824 8 353 992 8 353 992 0 0 0 6 014 673 8 073 469 21 349 982 5 528 761 6 332 058 2 607 024 5 115 100 9 842 558 0 0 0 0 0 138 600 9 638 685 194 987 367 952 6 954 524 Liabilities 86 734 041 69 568 528 50 299 225 45 624 750 22 911 529 Corporate debt 75 867 926 61 695 409 42 798 257 35 624 127 6 989 417 Debt due to Lending institutions 65 180 000 50 600 000 36 020 000 21 440 000 6 860 000 --> shortterm 14 580 000 14 580 000 14 580 000 14 580 000 6 860 000 --> longterm 50 600 000 36 020 000 21 440 000 6 860 000 0 187 926 595 409 1 278 257 684 127 129 417 Other corporate debt 0 0 0 0 0 Debt due to MVV GmbH / MVV Verkehr AG Debt due to MVV Energie AG and consolidated subsidiaries 0 0 0 0 0 10 500 000 10 500 000 5 500 000 13 500 000 0 Debt due to not consolidated subsidiaries 0 0 0 0 0 Debt due to associated companies 0 0 0 0 0 Trade payables 6 248 799 6 915 705 5 229 075 8 824 043 14 820 965 Advance payments for orders 3 600 000 0 0 0 0 Other liabilities 1 017 315 957 415 2 271 892 1 176 579 1 101 147 297 000 6 906 749 5 405 843 3 632 622 11 913 271 0 0 783 284 1 584 474 2 325 166 Capital reserves Retained earnings +/ ./.Profit and loss carried forward +/ ./.Net earnings after taxes Minority interests Provisions Debt due to Finance-leasing Accruals and deferred income Deferred Taxes Total Liabilities 158 848 307 163 907 644 136 816 213 136 237 773 138 975 022 Příloha č. 9: CTZ – rozvaha (zkrácená) Zdroj: Data poskytnutá společností MVV Energie CZ BS average 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Expenses for start-up and expansion of business 0 0 0 0 Unpaid contributions to the subscripted capital 0 0 0 0 Fixed Assets Intangible assets Tangible assets Financial assets 137 225 458 128 647 248 120 472 641 111 985 944 338 008 148 714 5 165 0 136 887 450 128 498 534 120 467 477 111 985 944 0 0 0 0 22 028 553 20 978 056 15 855 637 26 267 972 Inventories 4 213 179 4 686 604 5 229 569 6 391 416 Trade receivables 3 871 486 3 716 318 4 577 534 8 980 466 10 583 044 10 904 685 1 820 459 7 537 248 3 360 844 1 670 450 4 228 075 3 358 842 170 946 185 685 198 714 -647 519 Current Assets Other assets Cash and cash equivalents Prepayments and accrued income VII
  • 118. Přílohy BS average 2004/2005 Deferred Taxes 2005/2006 1 953 018 Total Assets 2006/2007 550 940 0 2007/2008 0 161 377 975 150 361 928 136 526 993 137 606 397 BS 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Equity 74 736 174 78 963 278 82 580 424 89 949 253 +/ ./.Net earnings after taxes 5 930 409 4 469 541 3 861 062 7 478 829 Provisions 4 888 643 4 916 836 281 469 3 661 238 Liabilities 78 151 284 59 933 877 47 961 987 34 268 139 Corporate debt 68 781 667 52 246 833 39 211 192 21 306 772 Trade payables 6 582 252 6 072 390 7 026 559 11 822 504 Advance payments for orders 1 800 000 0 0 0 987 365 1 614 654 1 724 236 1 138 863 3 601 874 6 156 296 4 519 232 7 772 946 0 391 642 1 183 879 1 954 820 Other liabilities Accruals and deferred income Deferred Taxes Total Liabilities 161 377 975 150 361 928 136 526 993 137 606 397 Příloha č. 10: CTZ – zdynamizovaná rozvaha (zkrácená) Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 EBIT/FTE x 215 616 125 320 187 694 306 253 Tržby/FTE x 2 078 710 2 412 450 1 893 989 2 434 140 EVA/FTE x -219 506 -273 767 -219 367 -43 922 MWh/FTE x 1 732 1 813 1 357 1 649 Stálá A/FTE x 3 822 436 3 583 489 3 229 830 3 128 099 Příloha č. 11: CTZ – ukazatele produktivity práce Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Marže/MWh 681 682 704 806 EBIT/MWh 116 124 69 138 812 186 Stálá A/MWh x 2206 1976 2381 1897 Investice/MWh x 204 56 40 64 OPN/MWh 64 89 116 98 88 os.nákl./MWh 166 178 182 234 217 údržba/MWh 92 89 125 111 116 odpisy/MWh 229 212 189 220 189 palivo+EE / MWh 505 510 621 582 653 42,82% marže/stálá A 30,93% 35,62% 33,83% marže/EBIT x 5,885 5,484 10,185 5,822 4,374 marže/tržby 57,06% 56,88% 52,91% 57,70% 55,03% OPN/EBIT 55,73% 71,66% 168,42% 70,58% 47,20% os.nákl./EBIT 143,75% 143,30% 263,66% 169,26% 116,74% údržba/EBIT 79,19% 71,73% 180,61% 80,27% 62,35% odpisy/EBIT 198,21% 170,63% 273,41% 158,95% 102,01% 5,40% 7,43% 8,75% 6,99% 5,94% os.nákl./tržby 13,94% 14,86% 13,70% 16,77% 14,69% údržba/tržby 7,68% 7,44% 9,38% 7,95% 7,84% odpisy/tržby 19,22% 17,70% 14,20% 15,75% 12,83% 4,04% 5,89% 4,10% 4,62% OPN/tržby OPN/stálá A x VIII
  • 119. Přílohy ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 os.nákl./stálá A x 8,08% 9,22% 9,84% 11,43% údržba/stálá A x 4,05% 6,32% 4,66% 6,10% odpisy/stálá A x 9,63% 9,56% 9,24% 9,99% investice/odpisy x 0,960 0,295 0,182 0,336 Iinvestic / Itržeb x 0,247 0,685 1,501 x Příloha č. 12: CTZ – ukazatele provozní činnosti Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 E/A x 45,45% 51,67% 60,29% 64,91% CZ / A x 49,20% 40,57% 35,31% 25,23% D/E x 0,920 0,662 0,475 0,237 úr. krytí x 2,408 1,783 3,905 9,581 KČDPT x 0,243 0,230 0,358 0,705 Příloha č. 13: CTZ – ukazatele zadluženosti Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 x 22 028 553 20 978 056 15 855 637 26 267 972 KZadj x 25 751 491 28 423 339 27 850 027 31 454 313 ČPK x -3 722 938 obrat aktiv x 0,470 0,586 0,520 0,642 obrat zásob x 17,712 18,480 13,509 13,634 20 19 27 26 OA 2005/2006 2006/2007 -7 445 283 -11 994 390 2007/2008 -5 186 341 DOZ x DIP x 19 15 23 37 DSKZ x 124 118 142 130 OCP x -85 -83 -92 -66 Příloha č. 14: CTZ – ukazatele aktivity Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 BL x BL: dopor. hodnoty: PL x PL: dopor. hodnoty: OL OL: dopor. hodnoty: x krytí EAT pen. prostř. 0,692 x 0,573 -0,884 cca 1 -1,589 0,402 0,107 0,5 - 0,9 -2,294 0,5 - 1,0 -117,330 0,632 cca 1 0,152 0,5 - 0,9 0,5 - 1,0 0,835 1,5 - 2,5 0,382 0,059 0,5 - 0,9 0,5 - 1,0 0,569 1,5 - 2,5 cca 1 0,131 0,5 - 0,9 KZPK: dopor. hodnoty: 0,738 1,5 - 2,5 cca 1 x KZPK 0,855 1,5 - 2,5 -0,811 0,5 - 1,0 1,495 0,010 Příloha č. 15: CTZ – ukazatele likvidity Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 ROA x 4,87% 3,05% 5,15% 8,07% RONA x 4,29% 2,82% 4,90% 8,11% ROE x 5,24% -0,02% 5,42% 9,11% ROCE x 5,49% 3,50% 5,78% 10,02% CFROCE x 5,87% 10,24% 13,29% 16,81% ROS x 10,37% 5,19% 9,91% 12,58% zisk. marže x 5,07% -0,02% 6,28% 9,22% IX
  • 120. Přílohy ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 EBIT margin x 9,00% 5,18% 9,79% 11,79% Příloha č. 16: CTZ – ukazatele rentability Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 rD 4,21% 4,24% 4,09% 4,19% 3,21% 28,00% 26,00% 24,00% 24,00% 21,00% (rM - rF) 6,04% 5,70% 5,96% 5,84% 5,84% rF 4,84% 4,80% 4,91% 4,79% 4,79% 1,132 1,132 1,133 1,276 0,891 t ß-koef unlev. ß-koef lev. x 1,904 1,703 1,737 1,057 rE x 15,65% 15,06% 14,93% 10,96% D/E x 0,920 0,662 0,475 0,237 WACC x 9,65% 10,30% 11,15% 9,35% ROCE x 5,49% 3,50% 5,78% 10,02% VS x -4,16% -6,80% -5,37% 0,67% EVA x -7 880 274 -9 828 224 -8 182 398 -1 572 417 Příloha č. 17: CTZ – ukazatele pracující s ekonomickou hodnotou Zdroj: Vlastní výpočet PnL + Revenues Sales (incl. Energy tax) Heating Electricity 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 276 659 261 301 224 941 307 643 583 292 442 593 339 270 737 274 491 026 268 812 844 298 825 060 283 603 509 312 220 455 264 101 249 257 409 564 287 208 848 272 259 121 300 732 189 0 0 0 0 0 Water and Severage 8 898 832 9 851 583 10 124 581 10 034 186 10 164 139 Other products and services 1 490 946 1 551 697 1 491 631 1 310 201 1 324 127 2 168 234 32 412 097 8 818 523 8 839 084 27 050 281 Other operating income other income from released government grants for emission rights 0 32 059 520 7 800 603 5 913 414 23 711 522 2 168 234 352 577 1 017 920 2 925 670 3 338 759 Change of inventory 0 0 0 0 0 Capitalized assets for internal services 0 0 0 0 0 other operating income ./. Operating expenses 221 385 701 250 362 051 249 322 826 240 049 929 282 954 625 Cost of materials/ purchased services 175 254 770 206 785 303 215 596 389 204 233 702 240 529 676 Fuel (gas, coal, oil, …) 140 465 810 137 578 075 172 581 081 162 926 943 176 042 440 Cost of other production materials (chemicals, etc.) Cost of purchased electricity Cost of purchased water and sewerage 231 527 279 164 137 889 155 555 236 419 9 490 991 9 643 614 9 861 362 9 788 547 10 496 853 11 657 832 12 567 445 13 533 014 12 673 191 13 532 683 Cost of other material (other) 3 027 172 -28 144 497 1 965 854 1 774 257 2 046 513 Cost of other material (maintenance) 2 842 257 32 164 508 390 339 424 989 612 278 Expenses for purchased services (other) Expenses for purchased services (maintenance) 0 0 0 0 0 7 539 181 12 531 389 17 126 850 16 490 221 20 391 926 Inventory valuation adjustment 0 0 0 0 0 expenses for obligation to deliver emission rights 0 30 165 605 0 0 17 170 564 Energy taxes 0 0 Concession fee 0 0 Personnel costs 30 517 099 24 325 947 23 284 421 22 250 012 24 540 364 Other operating expenses 15 613 832 19 250 801 10 442 017 13 566 215 17 884 585 Insurance, contribution, fees and taxes 2 293 517 1 869 732 901 251 1 537 504 1 424 625 Rent / room cost 1 268 022 599 575 279 177 4 290 193 4 110 589 Advertisement, gift, catering 475 023 485 624 222 955 375 090 848 915 Further education 102 311 132 340 88 096 104 851 93 950 X
  • 121. Přílohy PnL 2003/2004 Communication 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 472 944 Maintenance, repair 438 098 274 629 282 164 268 351 0 Leasing costs 0 0 0 0 1 422 880 1 218 652 433 583 310 862 984 186 Office material 201 663 386 264 154 323 171 342 115 264 Cost of accounting and audit 574 347 858 525 354 692 345 954 344 154 5 069 431 6 175 594 6 955 259 2 687 891 2 917 332 606 000 598 500 608 545 491 468 486 000 1 103 332 Cost of legal, consulting and expert advice Remuneration for supervisory board or similar Other personnel expenses (e.g. travel costs) 10 638 1 180 745 1 088 497 971 975 459 205 395 635 342 720 330 880 514 931 2 657 850 4 911 516 -1 261 711 1 666 041 4 672 956 0 0 0 0 0 Net income from associated companies 0 0 Other net income from subsidiaries = Earnings before interest, taxes, depreciation and amortisation (EBITDA) 0 0 Other taxes Other expenses + Net income from subsidiaries 55 273 560 50 862 890 58 320 757 52 392 664 56 316 111 ./. Depreciation Intangible Assets - regular amortisation + expansion and start up of business 30 657 458 24 292 573 23 379 748 20 078 031 21 428 974 166 754 109 008 109 008 18 298 0 Tangible Assets - regular depreciation extraordinary amortisation and depreciation + current assets = Earnings before interest, taxes and amortisation (EBITA) 25 565 752 24 183 565 23 270 740 20 059 733 21 428 974 4 924 952 0 0 0 0 24 616 101 26 570 317 34 941 008 32 314 633 34 887 137 0 0 0 34 941 008 32 314 633 34 887 137 0 0 0 ./. Amortization of goodwill = Earnings before interest and taxes (EBIT) before intercompany cost allocation 24 616 101 26 570 317 ./. Intercompany cost allocation = Earnings before interest and taxes (EBIT) after intercompany cost allocation 24 616 101 26 570 317 34 941 008 32 314 633 34 887 137 ./. Net interest expenses -1 833 642 -2 473 609 -2 892 052 -1 826 546 -1 629 634 442 149 200 589 57 410 300 642 274 794 2 275 791 2 674 197 2 949 462 2 127 188 1 904 428 Depreciation of financial assets 0 0 0 0 0 +/ ./. Extraordinary expenses/income 0 0 0 0 0 Interest expenses Interest income = Earnings before taxes (EBT) 26 449 743 29 043 926 37 833 060 34 141 179 36 516 771 ./. Income taxes 3 000 703 3 791 500 4 372 900 1 971 900 3 757 949 + Deferred taxes (credit) 2 507 846 0 0 0 0 ./. Deferred taxes (debit) 0 2 791 535 6 279 196 5 788 096 708 068 25 956 886 22 460 891 27 180 964 26 381 183 32 050 753 ./. Equity valuation 0 0 0 0 0 ./. Shares of third parties 0 0 0 0 0 25 956 886 22 460 891 27 180 964 26 381 183 32 050 753 = Net earnings after taxes = Total net earnings Příloha č. 18: JTR – výkaz zisku a ztráty za sledovaná období Zdroj: Data poskytnutá společností MVV Energie CZ Dodávky 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Teplo tržby (Kč) množství (MWh) 264 101 249 257 409 564 287 208 848 272 259 121 300 732 189 190 857 182 689 177 843 143 133 158 254 EE tržby (Kč) 0 0 0 0 0 množství (MWh) Paliva a energie 0 2003/2004 0 2004/2005 0 2005/2006 0 2006/2007 0 2007/2008 náklady (Kč) 36 498 849 5 804 696 4 032 877 115 368 134 4 486 291 Plyn XI
  • 122. Přílohy množství (MWh výhřevnosti) 73 214 7 707 3 688 158 671 3 703 Topný olej náklady (Kč) 103 966 961 131 773 379 168 548 204 množství (11,3 MWh / t) 212 745 Uhlí 256 210 koks 47 558 808 171 556 149 237 130 66 129 229 900 koks náklady (Kč) 0 0 0 0 0 množství (4,5 MWh / t) 0 0 0 0 0 náklady (Kč) 0 0 0 0 0 množství (MWh) 0 0 0 0 0 9 490 991 9 643 614 9 861 362 9 788 547 10 496 853 4 328 3 940 3 907 3 667 3 951 2006/2007 2007/2008 Nákup tepla Nákup EE náklady (Kč) množství (MWh) Příloha č. 19: JTR - dodávky energie a spotřeba paliv Zdroj: Data poskytnutá společností MVV Energie CZ BS Expenses for start-up and expansion of business Unpaid contributions to the subscripted capital Fixed Assets 2003/2004 2004/2005 2005/2006 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 346 137 505 334 567 872 324 476 009 318 996 742 300 829 400 Intangible assets 236 314 Tangible assets 127 306 18 298 0 0 345 901 191 334 440 567 324 457 711 318 996 742 300 829 400 Financial assets 0 Current Assets 0 0 0 0 146 607 858 202 162 075 203 183 930 120 564 218 149 448 191 Inventories 2 669 969 Cash and cash equivalents 52 623 743 88 645 984 866 424 8 979 763 29 823 729 22 097 411 34 839 730 5 810 699 Other assets 1 391 176 13 560 795 Trade receivables 57 376 574 6 175 488 7 578 272 24 483 925 124 566 396 134 414 562 114 560 970 2 242 550 89 258 112 Bonds 0 0 0 0 0 Shares in subsidiaries 0 0 0 0 0 Own shares 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 124 566 396 134 414 562 114 560 970 2 242 550 89 258 112 Other bonds Bank and cash balance, etc. Prepayments and accrued income Total Assets 485 953 603 319 34 960 700 32 635 357 35 095 634 0 Deferred Taxes 0 0 0 0 493 231 316 537 333 266 562 620 640 472 196 316 485 373 225 BS 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Equity 424 985 747 425 881 350 431 335 613 327 320 702 337 564 972 Nominal capital 301 000 000 301 000 000 301 000 000 301 000 000 301 000 000 Capital reserves 7 816 503 9 001 166 90 212 357 93 419 294 0 0 0 0 0 93 504 271 -11 167 858 -7 794 158 25 956 887 22 460 890 27 180 965 26 381 183 32 050 753 0 0 0 0 0 Provisions 4 306 892 35 207 916 7 604 503 9 736 098 29 925 309 Liabilities 46 534 643 41 623 340 77 586 065 107 299 347 89 976 087 Corporate debt 13 913 584 6 829 741 3 592 746 44 937 390 404 050 Debt due to Lending institutions 12 555 000 6 350 000 3 510 000 44 667 624 0 --> shortterm 6 205 000 2 840 000 2 810 000 44 667 624 0 --> longterm 6 350 000 3 510 000 700 000 0 0 1 358 584 479 741 82 746 269 766 404 050 Retained earnings +/ ./.Profit and loss carried forward +/ ./.Net earnings after taxes Minority interests Debt due to Finance-leasing 9 650 377 11 107 377 12 308 377 XII
  • 123. Přílohy BS 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Other corporate debt 0 0 0 0 0 Debt due to MVV GmbH / MVV Verkehr AG Debt due to MVV Energie AG and consolidated subsidiaries 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Debt due to not consolidated subsidiaries 0 0 0 0 0 Debt due to associated companies 0 0 0 0 0 Trade payables 2 739 864 15 164 709 24 948 100 8 283 729 50 113 620 Advance payments for orders 3 828 713 1 961 572 34 575 642 35 352 734 35 797 028 Other liabilities 26 052 482 17 667 317 14 469 577 18 725 495 3 661 389 Accruals and deferred income 15 898 114 30 323 207 35 517 808 11 475 422 10 834 042 1 505 919 4 297 454 10 576 651 16 364 747 17 072 815 Deferred Taxes Total Liabilities 493 231 316 537 333 266 562 620 640 472 196 316 485 373 225 Příloha č. 20: JTR – rozvaha (zkrácená) Zdroj: Data poskytnutá společností MVV Energie CZ BS average 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Expenses for start-up and expansion of business 0 0 0 0 Unpaid contributions to the subscripted capital 0 0 0 0 Fixed Assets 340 352 689 329 521 941 321 736 376 309 913 071 Intangible assets 181 810 Tangible assets 72 802 9 149 0 340 170 879 329 449 139 321 727 227 309 913 071 Financial assets 0 Current Assets 0 0 0 174 384 967 202 673 002 161 874 074 135 006 204 Inventories 2 030 573 27 007 460 70 634 864 44 756 204 Trade receivables 11 270 279 19 401 746 25 960 570 28 468 571 Other assets 31 593 636 31 776 031 6 876 880 16 031 098 129 490 479 124 487 766 Cash and cash equivalents Total Assets 45 750 331 17 782 010 33 798 028 33 865 495 0 Deferred Taxes 58 401 760 544 636 Prepayments and accrued income 0 0 0 515 282 291 549 976 953 517 408 478 478 784 771 BS 2004/2005 Equity 2005/2006 2006/2007 2007/2008 425 433 549 428 608 481 379 328 157 332 442 837 +/ ./.Net earnings after taxes 24 208 888 24 820 927 26 781 074 29 215 968 Provisions 19 757 404 Liabilities 44 078 991 21 406 210 8 670 300 19 830 703 59 604 702 92 442 706 Corporate debt 98 637 717 10 371 662 5 211 244 24 265 068 22 670 720 Trade payables 8 952 287 20 056 405 16 615 914 29 198 674 Advance payments for orders 2 895 143 18 268 607 34 964 188 35 574 881 Other liabilities 21 859 900 16 068 447 16 597 536 11 193 442 Accruals and deferred income 23 110 660 32 920 507 23 496 615 11 154 732 2 901 687 7 437 053 13 470 699 16 718 781 Deferred Taxes Total Liabilities 515 282 291 549 976 953 517 408 478 478 784 771 Příloha č. 21: JTR – Zdynamizovaná rozvaha (zkrácená) Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 EBIT/FTE x 409 227 520 929 520 734 548 282 Tržby/FTE x 4 457 924 5 735 606 5 593 758 6 039 080 EVA/FTE x -498 722 -556 346 -566 890 -219 805 MWh/FTE x 3 030 3 413 2 823 3 061 XIII
  • 124. Přílohy ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Stálá A/FTE x 5 644 323 6 324 797 6 345 885 5 994 450 Příloha č. 22: JTR – Ukazatele produktivity práce Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Marže/MWh 598 603 589 695 722 EBIT/MWh 129 135 153 184 179 1958 Stálá A/MWh x 1863 1853 2248 Investice/MWh x 105 56 71 64 82 105 59 95 113 160 133 131 155 155 údržba/MWh 62 251 101 120 139 odpisy/MWh 161 133 131 140 135 palivo+EE / MWh 786 806 1026 1207 1179 OPN/MWh os.nákl./MWh marže/stálá A 32,37% 31,79% 30,94% 36,85% marže/EBIT x 4,637 4,465 3,860 3,770 4,029 marže/tržby 41,58% 40,99% 35,06% 35,10% 36,57% OPN/EBIT 63,43% 78,01% 38,47% 51,38% 63,09% 123,97% 98,58% 85,79% 84,28% 86,57% údržba/EBIT 47,95% 186,07% 66,14% 65,25% 77,57% odpisy/EBIT 124,54% 98,44% 86,14% 76,05% 75,60% os.nákl./EBIT OPN/tržby 5,69% 7,16% 3,49% 4,78% 5,73% os.nákl./tržby 11,12% 9,05% 7,79% 7,85% 7,86% údržba/tržby 4,30% 17,08% 6,01% 6,07% 7,04% odpisy/tržby 11,17% 9,04% 7,82% 7,08% 6,86% 5,66% 3,17% 4,22% 5,77% OPN/stálá A x os.nákl./stálá A x 7,15% 7,07% 6,92% 7,92% údržba/stálá A x 13,49% 5,45% 5,35% 7,10% odpisy/stálá A x 7,14% 7,10% 6,24% 6,91% investice/odpisy x 0,789 0,423 0,507 0,472 Iinvestic / Itržeb x 0,464 1,084 0,902 x Příloha č. 23: JTR – Ukazatele provozní činnosti Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 E/A x 82,52% 77,69% 73,08% 69,10% CZ / A x 8,58% 10,96% 18,02% 20,83% D/E x 0,024 0,012 0,064 0,068 úr. krytí x 123,020 472,750 87,816 103,154 KČDPT x -0,431 -0,517 1,654 1,462 Příloha č. 24: JTR – Ukazatele zadluženosti Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 OA x KZadj x ČPK x 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 174 384 967 202 673 002 161 874 074 135 006 204 58 445 347 71 870 359 80 448 878 73 880 660 115 939 620 130 802 643 81 425 196 61 125 544 XIV
  • 125. Přílohy ukazatel obrat aktiv 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 x 0,523 0,549 0,553 0,659 obrat zásob x 132,383 11,065 4,015 6,976 DOZ x 3 33 90 52 DIP x 15 23 33 33 DSKZ x 78 87 102 85 OCP x -60 -31 20 -1 Příloha č. 25: JTR – Ukazatele aktivity Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 BL x BL: dopor. hodnoty: 2,984 1,5 - 2,5 PL x PL: dopor. hodnoty: 2,949 cca 1 OL x OL: dopor. hodnoty: 2,216 0,5 - 0,9 KZPK x KZPK: dopor. hodnoty: krytí EAT pen. prostř. 57,097 0,5 - 1,0 x 6,383 2,820 1,5 - 2,5 2,012 1,5 - 2,5 2,444 cca 1 1,5 - 2,5 1,134 cca 1 1,732 0,5 - 0,9 0,5 - 1,0 0,726 0,619 0,5 - 0,9 1,153 0,5 - 1,0 5,390 1,222 cca 1 0,5 - 0,9 4,843 1,827 1,366 0,5 - 1,0 0,102 3,320 Příloha č. 26: JTR – Ukazatele likvidity Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 ROA x 4,80% 4,99% 5,15% 5,99% RONA x 4,00% 4,48% 4,98% 6,04% ROE x 4,97% 5,03% 5,84% 8,21% ROCE x 5,68% 6,34% 6,62% 8,10% CFROCE x 6,86% 9,49% 9,09% 11,34% ROS x 9,18% 9,08% 9,31% 9,08% zisk. marže x 7,83% 7,11% 7,72% 8,61% EBIT margin x 8,24% 9,05% 9,21% 8,52% Příloha č. 27: JTR – Ukazatele rentability Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 rD 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 1,91% 1,44% 0,84% 8,37% 0,61% 28,00% 26,00% 24,00% 24,00% 21,00% (rM - rF) 6,04% 5,70% 5,96% 5,84% 5,84% rF 4,84% 4,80% 4,91% 4,79% 4,79% 1,132 1,132 1,133 1,276 0,891 t ß-koef unlev. ß-koef lev. x 1,153 1,144 1,338 0,939 rE x 11,37% 11,73% 12,60% 10,27% D/E x 0,024 0,012 0,064 0,068 WACC x 11,13% 11,59% 12,23% 9,65% ROCE x 5,68% 6,34% 6,62% 8,10% VS x -5,45% -5,25% -5,61% -1,55% EVA x -30 072 923 -28 985 603 -28 741 335 -11 363 903 Příloha č. 28: JTR - Ukazatele pracující s ekonomickou hodnotou Zdroj: Vlastní výpočet PnL + Revenues 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 68 240 010 67 357 340 70 327 699 62 922 984 72 958 523 XV
  • 126. Přílohy PnL Sales (incl. Energy tax) Heating Electricity Water and Severage Other products and services Other operating income other income from released government grants for emission rights other operating income Change of inventory Capitalized assets for internal services 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 67 553 450 61 727 211 64 880 792 56 183 205 60 489 765 41 693 635 36 410 429 41 392 907 32 587 636 35 337 481 0 0 0 0 0 17 952 472 19 770 912 18 156 340 20 576 487 22 671 027 7 907 344 5 545 870 5 331 545 3 019 082 636 821 5 586 727 5 446 907 6 739 779 12 468 758 2 481 257 0 5 134 946 5 068 998 1 098 598 5 809 964 636 821 451 781 377 909 5 641 181 6 658 794 0 0 0 0 0 49 738 43 402 1 0 0 ./. Operating expenses 53 524 015 52 200 810 55 901 067 46 443 338 54 772 305 Cost of materials/ purchased services 37 478 329 34 618 578 39 132 848 29 241 793 35 354 773 Fuel (gas, coal, oil, …) Cost of other production materials (chemicals, etc.) 24 276 624 22 593 985 30 900 777 20 985 168 25 025 456 26 136 28 352 6 959 20 060 21 550 Cost of purchased electricity 1 676 923 1 733 178 1 921 440 1 943 788 2 159 369 Cost of purchased water and sewerage 3 507 555 3 554 968 3 678 229 3 825 679 4 058 001 Cost of other material (other) 672 343 -2 255 803 687 918 470 282 538 413 Cost of other material (maintenance) 757 634 3 362 674 519 379 571 689 447 371 Expenses for purchased services (other) 225 497 327 103 657 900 285 462 535 047 793 005 Expenses for purchased services (maintenance) 6 335 618 2 294 313 760 247 1 139 665 Inventory valuation adjustment 0 0 0 0 0 expenses for obligation to deliver emission rights 0 2 979 808 0 0 1 776 561 Energy taxes 0 0 Concession fee 0 0 7 982 729 Personnel costs 9 671 711 10 380 074 8 678 550 7 562 543 Other operating expenses 6 373 975 8 089 669 9 639 003 11 434 803 Insurance, contribution, fees and taxes 7 202 158 274 072 493 499 392 026 430 188 2 001 449 Rent / room cost 1 468 400 1 770 000 1 920 800 1 900 800 1 900 800 Advertisement, gift, catering 1 023 134 1 036 012 1 067 699 978 807 939 674 Further education 22 719 12 263 71 474 62 261 56 097 Communication 237 261 254 969 154 334 142 181 179 200 Leasing costs 128 406 151 703 45 876 0 0 40 645 61 886 23 954 95 928 150 334 Maintenance, repair Office material Cost of accounting and audit Cost of legal, consulting and expert advice 91 645 71 430 58 605 103 011 89 333 539 638 601 765 263 081 311 627 342 410 5 685 1 522 6 950 981 020 927 292 162 000 152 925 1 674 065 2 274 000 2 412 000 Other personnel expenses (e.g. travel costs) 661 768 546 914 506 821 455 835 582 023 Other taxes 502 695 721 049 587 317 358 102 722 047 1 215 907 1 326 221 1 316 668 1 545 244 1 132 144 0 0 0 0 0 Net income from associated companies 0 0 Other net income from subsidiaries = Earnings before interest, taxes, depreciation and amortisation (EBITDA) 0 0 Remuneration for supervisory board or similar Other expenses + Net income from subsidiaries 14 715 995 15 156 530 14 426 632 16 479 646 18 186 218 ./. Depreciation Intangible Assets - regular amortisation + expansion and start up of business 6 194 040 34 354 9 298 0 Tangible Assets - regular depreciation extraordinary amortisation and depreciation + current assets = Earnings before interest, taxes and amortisation (EBITA) 5 909 893 6 173 493 6 624 345 249 793 933 810 -991 741 8 521 954 8 039 930 ./. Amortization of goodwill 7 116 600 5 632 604 5 531 375 10 881 311 0 0 5 202 832 10 176 251 328 543 705 060 8 794 028 10 948 271 7 304 907 0 0 0 XVI
  • 127. Přílohy PnL 2003/2004 ./. Intercompany cost allocation = Earnings before interest and taxes (EBIT) after intercompany cost allocation 2004/2005 8 521 954 = Earnings before interest and taxes (EBIT) before intercompany cost allocation 2005/2006 8 039 930 2006/2007 2007/2008 8 794 028 10 948 271 7 304 907 0 0 0 8 794 028 10 948 271 7 304 907 8 521 954 8 039 930 ./. Net interest expenses 758 904 558 605 -259 763 -822 579 -316 755 Interest expenses 949 883 757 373 476 832 345 484 162 812 Interest income 190 979 198 768 736 594 1 168 062 479 566 0 0 0 0 0 197 0 0 0 0 Depreciation of financial assets +/ ./. Extraordinary expenses/income = Earnings before taxes (EBT) 7 762 853 7 481 325 9 053 790 11 770 849 7 621 662 ./. Income taxes 554 980 1 294 156 3 828 000 3 999 120 4 673 310 + Deferred taxes (credit) 643 153 1 500 578 616 905 606 003 5 231 096 ./. Deferred taxes (debit) 3 783 631 0 0 0 0 = Net earnings after taxes 4 067 395 7 687 747 5 842 695 8 377 732 8 179 448 ./. Equity valuation 0 0 0 0 0 ./. Shares of third parties 0 0 0 0 0 4 067 395 7 687 747 5 842 695 8 377 732 8 179 448 = Total net earnings Příloha č. 29: MISS – Výkaz zisku a ztráty za sledovaná období Zdroj: Data poskytnutá společností MVV Energie CZ Dodávky 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Teplo tržby (Kč) 41 693 635 36 410 429 41 392 907 32 587 636 35 337 481 množství (MWh) 35 167 28 970 29 400 19 542 20 586 0 0 0 0 0 EE tržby (Kč) množství (MWh) Paliva a energie 0 0 2003/2004 2004/2005 0 0 0 2005/2006 2006/2007 2007/2008 náklady (Kč) 24 276 625 22 593 985 30 900 778 20 985 168 25 025 456 Plyn množství (MWh výhřevnosti) 44 223 37 367 37 051 25 674 27 277 náklady (Kč) 0 0 0 0 0 množství (11,3 MWh / t) 0 0 0 0 0 náklady (Kč) 0 0 0 0 0 množství (4,5 MWh / t) 0 0 0 0 0 náklady (Kč) 0 0 0 0 0 množství (MWh) 0 0 0 0 0 1 676 923 1 733 178 1 921 440 1 943 788 2 159 369 1 034 1 010 1 045 949 976 Topný olej Uhlí koks koks Nákup tepla Nákup EE náklady (Kč) množství (MWh) Příloha č. 30: MISS - dodávky energie a spotřeba paliv Zdroj: Data poskytnutá společností MVV Energie CZ BS Expenses for start-up and expansion of business Unpaid contributions to the subscripted capital Fixed Assets Intangible assets 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 109 296 936 104 572 493 100 893 491 97 464 402 82 694 525 0 0 9 298 0 0 XVII
  • 128. Přílohy BS 2003/2004 Tangible assets 2004/2005 2005/2006 2006/2007 97 464 402 109 287 638 104 572 493 100 693 491 Financial assets 2007/2008 82 694 525 0 0 200 000 0 0 42 030 921 52 272 842 49 284 060 22 237 680 25 036 105 Inventories 1 436 282 1 290 257 1 286 714 1 284 666 696 200 Trade receivables 4 932 255 5 065 676 5 213 737 5 394 909 7 251 167 Current Assets Other assets 4 122 971 11 202 820 3 093 381 3 833 769 3 472 802 31 539 413 34 714 089 39 690 228 11 724 336 13 615 936 Bonds 0 0 0 0 0 Shares in subsidiaries 0 0 0 0 0 Own shares 0 0 0 0 0 Other bonds 0 0 0 0 0 Bank and cash balance, etc. 31 539 413 34 714 089 39 690 228 11 724 336 13 615 936 Prepayments and accrued income 22 130 582 21 978 818 28 107 077 22 940 961 22 853 521 0 0 0 0 0 Cash and cash equivalents Deferred Taxes Total Assets 173 458 439 178 824 153 178 284 628 142 643 042 130 584 151 BS 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Equity 101 661 745 109 106 612 114 589 858 87 575 258 86 144 990 Nominal capital 129 861 000 129 861 000 129 861 000 68 826 330 68 826 330 76 744 Capital reserves 2 109 759 2 164 077 2 298 127 76 744 0 0 0 0 0 -34 376 410 -30 606 214 -23 411 965 10 294 453 9 062 471 8 179 446 Retained earnings +/ ./.Profit and loss carried forward 4 067 395 7 687 749 5 842 696 8 377 732 Minority interests +/ ./.Net earnings after taxes 0 0 0 0 0 Provisions 0 2 979 808 172 703 137 193 1 776 561 Liabilities 51 055 266 44 235 375 40 159 530 35 622 384 26 897 598 Corporate debt 20 260 000 15 180 000 11 370 000 5 020 000 0 Debt due to Lending institutions 20 260 000 15 180 000 11 370 000 5 020 000 0 --> shortterm 5 080 000 5 080 000 6 350 000 5 020 000 0 --> longterm 15 180 000 10 100 000 5 020 000 0 0 Debt due to Finance-leasing 0 0 0 0 0 Other corporate debt 0 0 0 0 0 Debt due to MVV GmbH / MVV Verkehr AG Debt due to MVV Energie AG and consolidated subsidiaries 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Debt due to not consolidated subsidiaries 0 0 0 0 0 Debt due to associated companies 0 0 0 0 0 Trade payables 4 636 350 2 161 761 625 292 2 325 218 1 778 514 25 023 832 24 294 808 24 141 638 25 831 103 24 190 518 Other liabilities 1 135 084 2 598 805 4 022 601 2 446 063 928 567 Accruals and deferred income 2 144 051 5 405 560 6 882 644 3 434 317 5 122 208 18 597 377 17 096 798 16 479 893 15 873 890 10 642 794 Advance payments for orders Deferred Taxes Total Liabilities 173 458 439 178 824 153 178 284 628 142 643 042 130 584 151 Příloha č. 31: MISS – rozvaha (zkrácená) Zdroj: Data poskytnutá společností MVV Energie CZ BS average Expenses for start-up and expansion of business Unpaid contributions to the subscripted capital Fixed Assets Intangible assets Tangible assets Financial assets Current Assets 2004/2005 2005/2006 2006/2007 0 0 0 0 0 106 934 714 102 732 992 99 178 946 90 079 464 4 649 0 2007/2008 0 0 0 0 0 106 930 065 102 632 992 99 078 946 90 079 464 0 100 000 100 000 0 47 151 881 50 778 451 35 760 870 23 636 892 XVIII
  • 129. Přílohy BS average 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Inventories 1 363 269 1 288 485 1 285 690 990 433 Trade receivables 4 998 965 5 139 707 5 304 323 6 323 038 Other assets 7 662 896 7 148 101 3 463 575 3 653 285 Cash and cash equivalents 33 126 751 37 202 159 25 707 282 12 670 136 Prepayments and accrued income 22 054 700 25 042 948 25 524 019 22 897 241 0 0 0 0 Deferred Taxes Total Assets 176 141 296 178 554 390 160 463 835 136 613 597 BS 2004/2005 Equity 2005/2006 2006/2007 105 384 178 111 848 235 101 082 558 2007/2008 86 860 124 +/ ./.Net earnings after taxes 5 877 572 6 765 222 7 110 214 Provisions 1 489 904 1 576 256 154 948 956 877 Liabilities 47 645 321 42 197 453 37 890 957 31 259 991 Corporate debt 17 720 000 13 275 000 8 195 000 2 510 000 Trade payables 8 278 589 3 399 055 1 393 526 1 475 255 2 051 866 24 659 320 24 218 223 24 986 370 25 010 810 Other liabilities 1 866 945 3 310 703 3 234 332 1 687 315 Accruals and deferred income 3 774 806 6 144 102 5 158 480 4 278 262 17 847 088 16 788 346 16 176 892 13 258 342 Advance payments for orders Deferred Taxes Total Liabilities 176 141 296 178 554 390 160 463 835 136 613 597 Příloha č. 32: MISS – Zdynamizovaná rozvaha (zkrácená) Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 EBIT/FTE x 158 193 120 162 393 987 130 860 Tržby/FTE x 1 659 334 2 092 929 2 247 328 2 419 591 EVA/FTE x -233 121 -347 823 -217 716 -237 835 MWh/FTE x 779 948 782 823 Stálá A/FTE x 2 874 589 3 313 967 3 967 158 3 603 179 Příloha č. 33: MISS – Ukazatele produktivity práce Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Marže/MWh 448 417 292 494 396 EBIT/MWh 242 203 127 504 159 4376 Stálá A/MWh x 3691 3494 5075 Investice/MWh x 52 26 13 37 181 249 275 493 555 os.nákl./MWh 275 358 295 387 388 údržba/MWh 203 197 44 92 68 odpisy/MWh 176 246 192 283 529 palivo+EE / MWh 738 840 1116 1173 1321 OPN/MWh marže/stálá A 11,30% 8,34% 9,74% 9,05% marže/EBIT 1,847 2,053 2,301 0,981 2,492 marže/tržby 23,30% 19,58% 13,21% 17,19% 13,48% OPN/EBIT 74,79% 122,39% 217,17% 97,86% 349,53% os.nákl./EBIT 113,49% 176,39% 232,98% 76,78% 244,01% údržba/EBIT 83,71% 97,18% 35,00% 18,35% 42,51% odpisy/EBIT 72,68% 120,93% 151,21% 56,16% 332,61% 9,44% 11,67% 12,47% 17,16% 18,90% OPN/tržby x XIX
  • 130. Přílohy os.nákl./tržby 14,32% 16,82% 13,38% 13,46% 13,20% údržba/tržby 10,56% 9,26% 2,01% 3,22% 2,30% odpisy/tržby 9,17% 11,53% 8,68% 9,85% 17,99% OPN/stálá A x 6,74% 7,87% 9,72% 12,69% os.nákl./stálá A x 9,71% 8,45% 7,63% 8,86% údržba/stálá A x 5,35% 1,27% 1,82% 1,54% odpisy/stálá A x 6,66% 5,48% 5,58% 12,08% investice/odpisy x 0,210 0,135 0,047 0,071 Iinvestic / Itržeb x 0,483 0,399 2,734 x Příloha č. 34: MISS – Ukazatele provozní činnosti Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 E/A x 59,46% 61,82% 62,80% 62,71% CZ / A x 27,30% 24,15% 23,74% 23,43% D/E x 0,168 0,119 0,081 0,029 úr. krytí x 7,770 7,812 28,510 20,094 KČDPT x 1,014 2,230 1,087 0,900 Příloha č. 35: MISS – Ukazatele zadluženosti Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel OA 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 x 47 151 881 50 778 451 35 760 870 23 636 892 KZadj x 14 120 806 16 563 331 15 553 067 10 527 443 ČPK x 33 031 076 34 215 120 20 207 803 13 109 449 obrat aktiv x 0,354 0,371 0,352 0,453 obrat zásob x 45,279 50,354 43,699 61,074 8 6 38 DOZ x 8 7 DIP x 29 29 34 DSKZ x 82 92 100 63 OCP x -45 -56 -57 -19 Příloha č. 36: MISS – Ukazatele aktivity Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 BL x BL: dopor. hodnoty: PL x PL: dopor. hodnoty: OL OL: dopor. hodnoty: 2,346 0,5 - 0,9 x KZPK: dopor. hodnoty: krytí EAT pen. prostř. 3,243 cca 1 x KZPK 3,339 1,5 - 2,5 24,229 0,5 - 1,0 x 5,697 3,066 1,5 - 2,5 2,299 1,5 - 2,5 2,988 cca 1 2,217 cca 1 2,246 0,5 - 0,9 26,555 0,5 - 1,0 1,653 0,5 - 0,9 15,717 0,5 - 1,0 19,942 1,554 2,245 1,5 - 2,5 2,151 cca 1 1,204 0,5 - 0,9 13,236 0,5 - 1,0 2,727 Příloha č. 37: MISS – Ukazatele likvidity Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 ROA x 3,37% 2,13% 6,17% 2,45% RONA x 3,11% 2,07% 6,27% 2,50% ROE x 5,87% 1,84% 7,52% 5,97% XX
  • 131. Přílohy ROCE x 4,84% 3,07% 9,08% 3,80% CFROCE x 9,47% 7,09% 13,94% 15,53% ROS x 9,53% 5,74% 17,53% 5,41% zisk. marže x 9,87% 3,07% 13,43% 8,25% EBIT margin x 9,03% 5,71% 15,93% 4,75% Příloha č. 38: MISS – Ukazatele rentability Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 rD 2005/2006 2006/2007 2007/2008 3,75% 3,74% 3,14% 3,04% 3,24% 28,00% 26,00% 24,00% 24,00% 21,00% (rM - rF) 6,04% 5,70% 5,96% 5,84% 5,84% rF 4,84% 4,80% 4,91% 4,79% 4,79% 1,132 1,132 1,133 1,276 0,891 t ß-koef unlev. ß-koef lev. x 1,273 1,236 1,355 0,911 rE x 12,06% 12,27% 12,70% 10,11% D/E x 0,168 0,119 0,081 0,029 WACC x 10,72% 11,23% 11,92% 9,90% ROCE x 4,84% 3,07% 9,08% 3,80% VS x -5,88% -8,15% -2,84% -6,10% EVA x -8 672 102 -10 782 511 -5 442 893 -5 945 884 Příloha č. 39: MISS – Ukazatele pracující s ekonomickou hodnotou Zdroj: Vlastní výpočet PnL + Revenues Sales (incl. Energy tax) Heating 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 179 138 779 200 340 617 209 041 955 176 122 566 226 687 181 178 799 197 170 496 157 206 306 367 175 827 613 215 999 391 178 397 113 170 199 635 206 012 758 175 522 909 215 670 512 Electricity 0 0 0 0 0 Water and Severage 0 0 0 0 0 Other products and services Other operating income other income from released government grants for emission rights other operating income 402 084 296 522 293 609 304 704 328 879 339 582 29 844 460 2 735 588 294 953 10 687 790 0 7 944 211 2 600 048 150 045 7 384 760 339 582 21 900 249 135 540 144 908 3 303 030 Change of inventory 0 0 0 0 0 Capitalized assets for internal services 0 0 0 0 0 ./. Operating expenses 150 414 045 154 648 575 180 328 395 152 313 750 189 773 354 Cost of materials/ purchased services 120 908 894 125 666 289 148 434 464 123 571 730 159 012 253 Fuel (gas, coal, oil, …) Cost of other production materials (chemicals, etc.) 92 976 844 96 381 908 126 056 206 100 689 210 131 690 268 0 0 0 0 0 6 427 763 6 418 954 6 434 032 7 066 464 7 921 786 878 963 935 457 607 370 760 883 800 685 5 018 850 382 082 413 034 396 273 527 998 0 0 0 0 0 2 490 150 6 037 160 5 116 372 6 286 329 6 395 896 13 116 324 8 633 574 9 807 450 8 372 571 7 579 818 0 0 0 0 0 0 6 877 155 0 0 4 095 801 Energy taxes 0 0 Concession fee 0 0 Cost of purchased electricity Cost of purchased water and sewerage Cost of other material (other) Cost of other material (maintenance) Expenses for purchased services (other) Expenses for purchased services (maintenance) Inventory valuation adjustment expenses for obligation to deliver emission rights Personnel costs 16 467 914 16 539 189 15 414 136 15 080 782 15 612 165 Other operating expenses 13 037 237 12 443 097 16 479 795 13 661 238 15 148 936 XXI
  • 132. Přílohy PnL 2003/2004 Insurance, contribution, fees and taxes 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 304 089 1 322 021 699 824 749 334 756 134 Rent / room cost 4 449 419 4 235 617 4 234 929 4 398 555 4 359 173 Advertisement, gift, catering 1 093 185 1 139 664 5 067 487 1 050 561 1 202 060 155 519 69 133 79 840 208 127 190 105 1 435 396 1 402 136 1 284 450 1 209 453 1 195 000 119 725 -1 -16 -1 0 Further education Communication Leasing costs Maintenance, repair 112 229 59 072 91 106 26 793 32 356 Office material 419 395 283 683 429 768 279 387 325 723 Cost of accounting and audit 553 310 900 129 453 200 409 084 488 014 Cost of legal, consulting and expert advice Remuneration for supervisory board or similar 18 451 74 433 271 370 1 824 000 1 800 000 888 000 558 000 2 062 904 1 768 000 2 611 000 Other personnel expenses (e.g. travel costs) 860 149 942 225 914 969 885 368 968 561 Other taxes 135 045 662 624 245 920 179 174 346 451 2 493 325 794 362 644 043 673 403 874 358 0 0 0 0 0 Net income from associated companies 0 0 Other net income from subsidiaries = Earnings before interest, taxes, depreciation and amortisation (EBITDA) 0 0 Other expenses + Net income from subsidiaries 28 724 734 45 692 043 28 713 561 23 808 817 36 913 827 9 120 924 ./. Depreciation Intangible Assets - regular amortisation + expansion and start up of business 8 374 311 7 698 640 7 998 067 8 348 105 -1 152 120 ./. Amortization of goodwill = Earnings before interest and taxes (EBIT) before intercompany cost allocation 11 376 11 376 11 376 11 376 10 297 193 8 195 110 7 675 111 7 771 893 8 325 932 -24 149 167 825 12 153 214 798 10 797 19 603 810 37 317 732 21 014 921 15 810 749 28 565 722 0 Tangible Assets - regular depreciation extraordinary amortisation and depreciation + current assets = Earnings before interest, taxes and amortisation (EBITA) 0 0 21 014 921 15 810 749 28 565 722 0 0 0 19 603 810 37 317 732 ./. Intercompany cost allocation = Earnings before interest and taxes (EBIT) after intercompany cost allocation 19 603 810 37 317 732 21 014 921 15 810 749 28 565 722 ./. Net interest expenses 12 949 321 9 558 973 5 775 597 5 841 285 6 106 721 Interest expenses 12 999 771 9 576 903 5 808 286 5 853 786 6 193 237 50 450 17 929 32 689 12 501 86 516 Depreciation of financial assets 0 0 0 0 0 +/ ./. Extraordinary expenses/income 0 0 0 0 0 = Earnings before taxes (EBT) 6 654 489 27 758 759 15 239 323 9 969 465 22 459 001 ./. Income taxes 5 608 149 729 368 2 550 854 1 338 360 3 734 910 341 960 Interest income + Deferred taxes (credit) 0 0 0 0 ./. Deferred taxes (debit) 2 630 466 822 849 1 631 700 1 852 753 0 -1 584 126 26 206 542 11 056 769 6 778 352 19 066 052 ./. Equity valuation 0 0 0 0 0 ./. Shares of third parties 0 0 0 0 0 -1 584 126 26 206 542 11 056 769 6 778 352 19 066 052 = Net earnings after taxes = Total net earnings Příloha č. 40: OPA – Výkaz zisku a ztráty Zdroj: Data poskytnutá společností MVV Energie CZ Dodávky 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Teplo tržby (Kč) množství (MWh) 178 397 113 170 199 635 206 012 758 175 522 909 215 670 512 140 017 129 804 130 693 105 270 121 363 EE XXII
  • 133. Přílohy tržby (Kč) 0 0 0 0 0 množství (MWh) Paliva a energie 0 2003/2004 0 2004/2005 0 2005/2006 0 2006/2007 0 2007/2008 náklady (Kč) 84 127 981 88 229 507 118 486 439 Plyn množství (MWh výhřevnosti) 94 684 259 124 447 941 151 019 139 126 133 769 115 808 133 415 náklady (Kč) 0 0 0 0 0 množství (11,3 MWh / t) 0 0 0 0 0 Topný olej Uhlí koks náklady (Kč) koks 8 848 864 8 152 401 7 569 767 6 004 951 7 242 327 24 480 28 098 27 814 19 382 22 314 náklady (Kč) 0 0 0 0 0 množství (MWh) 0 0 0 0 0 6 427 763 6 418 954 6 434 032 7 066 464 7 921 786 2 639 2 816 2 807 2 614 2 656 2006/2007 2007/2008 množství (4,5 MWh / t) Nákup tepla Nákup EE náklady (Kč) množství (MWh) Příloha č. 41: OPA - dodávky energie a spotřeba paliv Zdroj: Data poskytnutá společností MVV Energie CZ BS 2003/2004 2004/2005 2005/2006 Expenses for start-up and expansion of business 0 0 0 0 0 Unpaid contributions to the subscripted capital 0 0 0 0 0 Fixed Assets 181 424 909 196 422 179 191 202 217 188 119 096 180 995 382 Intangible assets -19 685 656 Tangible assets 201 110 565 196 339 703 191 131 117 188 059 372 180 947 034 Financial assets 82 476 71 100 59 724 48 348 0 Inventories 0 0 0 0 24 328 622 Current Assets 38 371 493 23 879 834 26 732 079 38 218 516 613 169 Cash and cash equivalents 616 980 823 712 134 240 21 056 348 20 105 447 22 676 114 30 346 749 4 696 714 Other assets 511 065 18 911 668 Trade receivables 16 623 478 2 756 584 2 908 143 7 317 764 107 071 180 603 400 823 324 110 419 762 Bonds 0 0 0 0 0 Shares in subsidiaries 0 0 0 0 0 Own shares 0 0 0 0 0 Other bonds 0 0 0 0 0 Bank and cash balance, etc. 107 071 180 603 400 823 324 110 419 762 Prepayments and accrued income 695 431 394 400 342 221 7 106 261 8 977 448 0 0 0 0 0 Deferred Taxes Total Assets 206 448 962 235 188 072 215 424 271 221 957 435 228 191 345 BS 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 22 100 452 48 306 992 59 363 761 66 142 112 85 208 162 Nominal capital 9 900 000 9 900 000 9 900 000 9 900 000 9 900 000 Capital reserves 1 602 479 1 844 485 2 184 874 2 399 677 2 399 677 0 0 0 0 0 +/ ./.Profit and loss carried forward 12 182 099 10 355 967 36 222 119 47 064 084 53 842 435 +/ ./.Net earnings after taxes -1 584 126 26 206 541 11 056 769 6 778 351 19 066 049 0 0 0 0 0 971 656 7 577 155 700 000 700 000 4 795 801 Equity Retained earnings Minority interests Provisions Liabilities 173 043 289 160 403 568 138 606 338 134 853 213 113 961 944 XXIII
  • 134. Přílohy BS 2003/2004 Corporate debt 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 151 479 975 142 937 240 128 125 757 112 248 567 Debt due to Lending institutions 92 550 368 0 119 092 000 106 556 000 94 020 000 81 484 000 --> shortterm 0 12 536 000 12 536 000 12 536 000 12 536 000 --> longterm 0 106 556 000 94 020 000 81 484 000 68 948 000 Debt due to Finance-leasing 937 813 472 740 38 757 722 067 267 368 Other corporate debt 0 0 0 0 0 Debt due to MVV GmbH / MVV Verkehr AG Debt due to MVV Energie AG and consolidated subsidiaries 0 0 0 0 0 150 542 162 23 372 500 21 531 000 17 506 500 10 799 000 0 0 0 0 0 Debt due to not consolidated subsidiaries Debt due to associated companies 0 0 0 0 0 Trade payables 9 497 777 10 567 270 1 959 073 11 492 474 11 492 612 Advance payments for orders 9 615 786 4 731 860 4 642 036 8 423 859 4 515 493 Other liabilities 2 449 751 2 167 197 3 879 472 2 688 313 5 403 472 Accruals and deferred income 7 135 805 14 879 747 11 101 862 12 757 047 17 062 335 3 197 761 4 020 610 5 652 310 7 505 063 7 163 103 Deferred Taxes Total Liabilities 206 448 962 235 188 072 215 424 271 221 957 435 228 191 345 Příloha č. 42: OPA – rozvaha (zkrácená) Zdroj: Data poskytnutá společností MVV Energie CZ BS average 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Expenses for start-up and expansion of business 0 0 0 0 Unpaid contributions to the subscripted capital 0 0 0 0 Fixed Assets 188 923 544 193 812 198 189 660 656 184 557 239 Intangible assets -9 801 590 Tangible assets 76 788 65 412 54 036 198 725 134 193 735 410 189 595 244 184 503 203 Financial assets 0 Inventories 0 0 0 31 350 058 Current Assets 31 125 664 25 305 956 32 475 297 562 117 564 023 720 346 478 976 Trade receivables 19 984 008 20 580 897 21 390 780 26 511 431 Other assets 5 112 953 10 660 096 9 690 031 2 832 363 Cash and cash equivalents 143 837 290 713 362 466 371 936 Prepayments and accrued income 544 916 368 311 3 724 241 8 041 854 0 0 0 0 Deferred Taxes Total Assets 220 818 517 225 306 172 218 690 853 225 074 390 BS 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Equity 35 203 722 53 835 377 62 752 937 75 675 137 +/ ./.Net earnings after taxes 12 311 207 18 631 655 8 917 560 12 922 200 4 274 406 4 138 578 700 000 2 747 900 Provisions Liabilities 166 723 428 149 504 953 136 729 775 124 407 578 Corporate debt 147 208 608 135 531 498 120 187 162 102 399 467 Trade payables 10 032 524 6 263 172 6 725 774 11 492 543 Advance payments for orders 7 173 823 4 686 948 6 532 947 6 469 676 Other liabilities 2 308 474 3 023 335 3 283 893 4 045 893 11 007 776 12 990 804 11 929 455 14 909 691 3 609 186 4 836 460 6 578 687 7 334 083 Accruals and deferred income Deferred Taxes Total Liabilities 220 818 517 225 306 172 218 690 853 225 074 390 Příloha č. 43: OPA – Zdynamizovaná rozvaha (zkrácená) Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 EBIT/FTE x 606 199 331 800 264 539 434 010 Tržby/FTE x 2 851 106 3 717 232 2 970 061 3 708 781 XXIV
  • 135. Přílohy ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 EVA/FTE x 150 864 -58 503 -114 002 68 232 MWh/FTE x 2 171 2 355 1 778 2 084 Stálá A/FTE x 3 159 257 3 492 112 3 203 727 3 168 909 Příloha č. 44: OPA – Ukazatele produktivity práce Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Marže/MWh 564 519 563 644 EBIT/MWh 140 279 141 149 627 208 Stálá A/MWh x 1455 1483 1802 1521 Investice/MWh x 28 19 41 35 OPN/MWh 93 96 126 130 125 os.nákl./MWh 118 127 118 143 129 údržba/MWh 94 67 76 80 63 odpisy/MWh 65 marže/stálá A 65 59 76 69 710 palivo+EE / MWh 792 1014 1024 1150 41,21% 35,68% 37,93% 35,73% marže/EBIT x 4,029 1,859 3,993 4,327 3,009 marže/tržby 44,18% 39,53% 35,64% 38,54% 35,21% OPN/EBIT 66,50% 34,33% 89,49% 87,23% 59,93% os.nákl./EBIT 84,00% 45,62% 83,70% 96,30% 61,76% údržba/EBIT 67,48% 23,98% 53,75% 53,63% 30,12% odpisy/EBIT 46,53% 23,10% 41,81% 51,07% 33,03% 7,29% 7,30% 7,99% 7,77% 7,01% os.nákl./tržby 9,21% 9,70% 7,47% 8,58% 7,23% údržba/tržby 7,40% 5,10% 4,80% 4,78% 3,52% odpisy/tržby 5,10% 4,91% 3,73% 4,55% 3,86% OPN/tržby OPN/stálá A x 6,59% 8,50% 7,20% 8,21% os.nákl./stálá A x 8,75% 7,95% 7,95% 8,46% údržba/stálá A x 4,60% 5,11% 4,43% 4,12% odpisy/stálá A x 4,43% 3,97% 4,22% 4,52% investice/odpisy x 0,430 0,320 0,537 0,503 Iinvestic / Itržeb x 0,566 2,043 0,795 x Příloha č. 45: OPA – Ukazatele provozní činnosti Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 E/A x 15,64% 23,22% 28,66% 32,85% CZ / A x 75,77% 66,94% 62,55% 55,92% D/E x 4,182 2,518 1,915 1,353 úr. krytí x 3,785 3,170 2,675 4,081 KČDPT x 0,208 0,116 0,108 0,205 Příloha č. 46: OPA – Ukazatele zadluženosti Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel OA 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 x 31 350 058 31 125 664 25 305 956 2007/2008 32 475 297 XXV
  • 136. Přílohy ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 KZadj x 29 616 774 34 813 311 34 475 121 ČPK x obrat aktiv x 0,775 0,924 0,804 0,971 obrat zásob x 303,311 365,777 244,088 450,961 1 733 284 2006/2007 -3 687 647 2007/2008 42 984 127 -9 169 165 -10 508 830 DOZ x 1 1 1 1 DIP x 42 36 44 44 DSKZ x 63 61 71 72 OCP x -19 -24 -25 -27 Příloha č. 47: OPA – Ukazatele aktivity Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 BL x BL: dopor. hodnoty: 1,059 1,5 - 2,5 PL x PL: dopor. hodnoty: 1,040 cca 1 OL x OL: dopor. hodnoty: x KZPK: dopor. hodnoty: krytí EAT pen. prostř. x 0,878 3,083 cca 1 -6,538 0,007 0,009 0,5 - 0,9 -12,729 0,5 - 1,0 0,044 0,744 cca 1 0,011 0,5 - 0,9 0,5 - 1,0 0,756 1,5 - 2,5 0,713 0,008 0,5 - 0,9 0,5 - 1,0 0,734 1,5 - 2,5 cca 1 0,005 0,5 - 0,9 KZPK 0,894 1,5 - 2,5 -21,940 0,5 - 1,0 0,049 0,025 Příloha č. 48: OPA – Ukazatele likvidity Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 ROA x 16,48% 8,25% 7,16% 11,36% RONA x 14,07% 7,36% 6,59% 11,47% ROE x 73,86% 17,51% 10,64% 22,53% ROCE x 19,96% 9,83% 8,57% 14,40% CFROCE x 22,59% 12,62% 10,59% 16,77% 11,70% ROS x 21,26% 8,93% 8,91% zisk. marže x 14,91% 4,40% 3,79% 7,62% EBIT margin x 18,19% 8,92% 8,90% 11,31% Příloha č. 49: OPA – Ukazatele rentability Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 rD 8,94% 6,32% 4,06% 4,57% 5,52% 28,00% 26,00% 24,00% 24,00% 21,00% (rM - rF) 6,04% 5,70% 5,96% 5,84% 5,84% rF 4,84% 4,80% 4,91% 4,79% 4,79% 1,132 1,132 1,133 1,276 0,891 t ß-koef unlev. ß-koef lev. x 4,637 3,302 3,134 1,843 rE x 31,23% 24,59% 23,09% 15,55% D/E x 4,182 2,518 1,915 1,353 WACC x 9,80% 9,20% 10,20% 9,12% ROCE x 19,96% 9,83% 8,57% 14,40% VS x 10,16% 0,63% -1,64% 5,29% EVA x 9 021 678 -3 246 890 -6 748 909 3 973 826 Příloha č. 50: OPA – Ukazatele pracující s ekonomickou hodnotou Zdroj: Vlastní výpočet XXVI
  • 137. Přílohy PnL + Revenues Sales (incl. Energy tax) Heating Electricity Water and Severage Other products and services Other operating income other income from released government grants for emission rights other operating income 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 287 287 999 296 881 402 338 366 031 288 687 950 364 665 720 270 549 139 277 201 165 322 418 021 283 504 747 338 516 087 216 891 578 221 546 865 255 118 703 206 390 327 256 879 476 43 420 919 44 873 200 55 935 577 65 242 440 68 485 368 637 426 8 269 967 9 063 010 8 017 626 8 755 329 9 599 217 2 511 133 2 300 730 3 854 355 4 395 915 16 738 860 19 680 237 15 948 011 5 183 203 26 149 633 0 8 186 251 9 731 140 1 260 631 19 211 457 16 738 860 11 493 986 6 216 871 3 922 572 6 938 175 Change of inventory 0 0 0 0 0 Capitalized assets for internal services 0 0 0 0 0 ./. Operating expenses 186 050 840 204 187 295 232 546 166 196 428 122 247 360 788 Cost of materials/ purchased services 149 473 217 159 597 921 195 787 157 161 050 744 204 246 485 Fuel (gas, coal, oil, …) 112 021 877 124 186 787 157 656 993 118 853 975 146 330 903 Cost of other production materials (chemicals, etc.) 275 931 621 768 594 432 435 000 609 245 Cost of purchased electricity 4 544 269 4 736 187 8 212 596 8 059 636 10 593 588 Cost of purchased water and sewerage 7 650 714 7 870 670 7 708 337 7 075 215 7 550 236 734 969 754 473 758 815 794 295 837 688 2 441 828 1 487 276 972 221 962 420 237 321 Cost of other material (other) Cost of other material (maintenance) Expenses for purchased services (other) Expenses for purchased services (maintenance) 4 871 427 2 671 966 2 522 190 2 294 726 2 906 510 16 932 204 12 754 155 17 361 575 22 575 477 28 134 254 Inventory valuation adjustment 0 0 0 0 0 expenses for obligation to deliver emission rights 0 4 514 640 0 0 7 046 739 0 0 Energy taxes Concession fee 0 0 Personnel costs 21 451 130 20 546 709 17 043 086 18 632 822 21 450 649 Other operating expenses 15 126 493 24 042 664 19 715 923 16 744 556 21 663 655 Insurance, contribution, fees and taxes 1 834 365 2 807 276 2 448 437 2 547 973 1 607 398 Rent / room cost 4 464 000 4 483 200 4 492 800 4 492 800 4 492 800 Advertisement, gift, catering 215 901 455 655 572 779 771 405 969 878 Further education 172 173 147 124 180 217 149 056 245 799 Communication 633 187 471 693 413 249 432 584 408 147 Leasing costs 968 452 570 470 570 470 75 880 0 Maintenance, repair 494 421 405 925 263 022 197 686 142 694 Office material 130 432 478 872 245 279 377 035 464 336 Cost of accounting and audit 725 100 490 614 1 073 319 558 703 499 243 Cost of legal, consulting and expert advice 2 340 000 2 445 500 2 504 920 2 007 500 1 994 980 Remuneration for supervisory board or similar 1 307 132 1 187 470 4 106 788 3 902 333 4 324 800 Other personnel expenses (e.g. travel costs) 710 051 771 808 817 895 882 868 946 778 Other taxes 133 275 156 751 136 778 103 919 125 612 Other expenses 998 004 9 170 307 1 889 969 244 814 5 441 191 0 0 0 0 0 Net income from associated companies 0 0 Other net income from subsidiaries = Earnings before interest, taxes, depreciation and amortisation (EBITDA) 0 0 + Net income from subsidiaries 101 237 159 92 694 107 105 819 865 92 259 828 117 304 931 57 303 910 46 774 403 ./. Depreciation Intangible Assets - regular amortisation + expansion and start up of business 61 043 966 57 775 956 47 504 948 333 276 333 276 305 409 3 077 58 585 Tangible Assets - regular depreciation extraordinary amortisation and depreciation + current assets = Earnings before interest, taxes and amortisation (EBITA) 60 703 423 56 511 674 46 700 692 46 726 577 46 787 501 7 267 458 960 10 769 855 44 749 658 862 40 193 193 35 390 197 48 043 910 45 485 425 69 799 983 XXVII
  • 138. Přílohy PnL 2003/2004 ./. Amortization of goodwill = Earnings before interest and taxes (EBIT) before intercompany cost allocation 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 0 48 043 910 35 390 197 0 45 485 425 69 799 983 0 40 193 193 ./. Intercompany cost allocation = Earnings before interest and taxes (EBIT) after intercompany cost allocation 0 0 0 40 193 193 35 390 197 48 043 910 45 485 425 69 799 983 ./. Net interest expenses 2 957 658 2 525 789 1 950 988 4 551 812 8 448 181 Interest expenses 4 651 568 4 761 976 5 318 353 4 919 766 8 818 992 Interest income 1 693 910 2 236 187 3 367 365 367 954 370 811 Depreciation of financial assets 0 0 0 0 0 +/ ./. Extraordinary expenses/income 0 0 0 0 0 37 235 535 32 864 408 46 092 922 40 933 613 61 351 802 0 0 280 0 8 191 680 10 130 179 = Earnings before taxes (EBT) ./. Income taxes + Deferred taxes (credit) 3 384 732 0 0 0 ./. Deferred taxes (debit) 0 6 731 805 11 597 804 9 334 774 0 40 620 266 26 132 603 34 494 838 31 598 839 63 290 302 ./. Equity valuation 0 0 0 0 0 ./. Shares of third parties 0 0 0 0 0 40 620 266 26 132 603 34 494 838 31 598 839 63 290 302 = Net earnings after taxes = Total net earnings Příloha č. 51: TD – výkaz zisku a ztráty za sledovaná období Zdroj: Data poskytnutá společností MVV Energie CZ Dodávky 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Teplo tržby (Kč) 216 891 578 221 546 865 255 118 703 206 390 327 256 879 476 množství (MWh) 153 091 152 216 147 000 117 118 129 777 tržby (Kč) 43 420 919 44 873 200 55 935 577 65 242 440 68 485 368 množství (MWh) Paliva a energie 27 523 2003/2004 28 086 2004/2005 22 365 2005/2006 20 046 2006/2007 20 869 2007/2008 EE Plyn náklady (Kč) 111 229 763 123 273 446 156 735 794 118 599 658 146 330 903 množství (MWh výhřevnosti) 200 143 197 831 185 622 150 259 166 072 náklady (Kč) 0 0 0 0 0 množství (11,3 MWh / t) 0 0 0 0 0 Topný olej Uhlí koks koks náklady (Kč) 0 0 0 0 0 množství (4,5 MWh / t) 0 0 0 0 0 792 114 913 342 921 199 254 317 0 702 616 589 112 0 4 544 269 4 736 187 8 212 596 8 059 636 10 593 588 2 080 1 998 4 282 3 650 4 533 Nákup tepla náklady (Kč) množství (MWh) Nákup EE náklady (Kč) množství (MWh) Příloha č. 52: TD - dodávky energie a spotřeba paliv Zdroj: Data poskytnutá společností MVV Energie CZ BS 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Expenses for start-up and expansion of business 0 0 0 0 0 Unpaid contributions to the subscripted capital 0 0 0 0 0 Fixed Assets Intangible assets 796 629 812 740 412 989 694 839 699 661 246 261 632 271 174 644 685 308 409 38 420 381 637 377 592 XXVIII
  • 139. Přílohy BS 2003/2004 Tangible assets 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 795 985 127 740 104 580 694 801 279 660 864 624 631 893 582 Financial assets 0 Inventories 0 0 152 278 243 125 057 197 Current Assets 31 641 974 20 496 19 386 7 340 491 12 198 800 1 067 953 Other assets 17 869 9 451 413 Trade receivables 0 0 20 104 097 214 353 432 41 007 6 400 6 565 714 172 428 454 13 437 280 599 287 504 080 9 013 884 Cash and cash equivalents 141 738 381 104 261 557 18 824 502 12 993 295 32 904 694 Bonds 135 500 000 103 000 000 Bank and cash balance, etc. 0 0 0 0 0 Other bonds 0 0 0 0 0 0 135 500 000 103 000 000 Own shares 0 0 Shares in subsidiaries 0 0 0 6 238 381 Deferred Taxes Total Assets 18 824 502 12 993 295 32 904 694 8 437 28 333 15 000 28 216 24 660 0 Prepayments and accrued income 1 261 557 0 0 0 0 948 916 492 865 498 519 726 496 673 681 378 574 846 649 266 BS 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Equity 509 050 727 452 731 335 266 684 132 261 875 560 291 434 241 Nominal capital 518 948 000 388 173 104 168 139 152 168 139 152 168 139 152 Capital reserves 3 632 000 5 597 856 6 627 436 8 517 428 10 330 206 13 362 841 123 089 0 0 0 -67 512 380 32 704 683 57 422 706 53 620 141 49 674 582 40 620 266 26 132 603 34 494 838 31 598 840 63 290 302 Minority interests 0 0 0 0 0 Provisions 0 9 995 873 6 888 312 6 738 271 24 213 293 Retained earnings +/ ./.Profit and loss carried forward +/ ./.Net earnings after taxes Liabilities 367 569 072 313 108 593 357 824 258 312 784 051 444 022 092 Corporate debt 299 466 000 254 018 000 290 820 000 217 372 000 177 924 000 Debt due to Lending institutions 299 466 000 254 018 000 290 820 000 217 372 000 177 924 000 --> shortterm 45 448 000 --> longterm 45 448 000 34 448 000 69 448 000 41 413 000 254 018 000 208 570 000 256 372 000 147 924 000 136 511 000 Debt due to Finance-leasing 0 0 0 0 0 Other corporate debt 0 0 0 0 0 Debt due to MVV GmbH / MVV Verkehr AG 0 0 0 0 0 Debt due to MVV Energie AG and consolidated subsidiaries 0 0 0 0 0 Debt due to not consolidated subsidiaries 0 0 0 0 0 Debt due to associated companies 0 0 0 0 0 Trade payables 21 335 012 17 033 685 22 612 902 21 571 017 49 301 762 Advance payments for orders 39 006 308 34 262 336 39 389 970 66 263 401 208 769 679 7 761 752 7 794 571 5 001 385 7 577 633 8 026 651 Accruals and deferred income 31 670 355 42 304 575 36 144 023 31 689 971 28 819 098 Deferred Taxes 40 626 338 47 358 143 58 955 947 68 290 721 58 160 542 Other liabilities Total Liabilities 948 916 492 865 498 519 726 496 673 681 378 574 846 649 266 Příloha č. 53: TD – rozvaha (zkrácená) Zdroj: Data poskytnutá společností MVV Energie CZ BS average 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Expenses for start-up and expansion of business 0 0 0 0 Unpaid contributions to the subscripted capital 0 0 0 0 Fixed Assets Intangible assets Tangible assets Financial assets 768 521 400 717 626 344 678 042 980 646 758 718 476 547 173 415 210 029 379 615 768 044 853 717 452 929 677 832 951 646 379 103 0 0 0 0 XXIX
  • 140. Přílohy BS average 2004/2005 2005/2006 2006/2007 138 667 720 78 349 586 25 873 035 117 228 764 19 183 18 627 30 196 23 704 Trade receivables 8 395 952 9 769 645 9 382 257 89 497 084 Other assets 7 252 616 7 018 283 551 684 4 758 982 122 999 969 61 543 029 15 908 898 22 948 995 18 385 21 667 21 608 26 438 0 0 0 0 Current Assets Inventories Cash and cash equivalents Prepayments and accrued income Deferred Taxes Total Assets 2007/2008 907 207 506 795 997 596 703 937 623 764 013 920 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 BS Equity 480 891 031 359 707 734 264 279 846 276 654 901 +/ ./.Net earnings after taxes 33 376 435 30 313 721 33 046 839 47 444 571 4 997 936 Provisions 8 442 092 6 813 292 15 475 782 Liabilities 340 338 832 335 466 425 335 304 155 378 403 071 Corporate debt 276 742 000 272 419 000 254 096 000 197 648 000 Trade payables 19 184 348 19 823 294 22 091 960 Advance payments for orders 36 634 322 36 826 153 52 826 686 137 516 540 Other liabilities 35 436 389 7 778 162 6 397 978 6 289 509 7 802 142 Accruals and deferred income 36 987 465 39 224 299 33 916 997 30 254 535 Deferred Taxes 43 992 241 53 157 045 63 623 334 63 225 631 Total Liabilities 907 207 506 795 997 596 703 937 623 764 013 920 Příloha č. 54: TD – Zdynamizovaná rozvaha (zkrácená) Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 834 700 1 094 651 1 136 884 1 481 626 EBIT/FTE x Tržby/FTE x 7 294 767 9 211 943 7 288 040 8 702 213 EVA/FTE x -1 233 584 -870 266 -419 248 110 228 MWh/FTE x 4 745 4 839 3 526 3 873 Stálá A/FTE x 20 224 247 20 503 610 17 430 411 16 626 188 Příloha č. 55: TD – Ukazatele produktivity práce Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Marže/MWh 796 763 857 1055 1118 EBIT/MWh 223 176 226 322 383 Stálá A/MWh x 4262 4237 4943 4293 Investice/MWh x 69 73 98 132 84 133 116 122 144 os.nákl./MWh 119 114 101 136 142 údržba/MWh 110 81 110 173 189 odpisy/MWh 338 318 341 341 315 palivo+EE / MWh 645 715 979 925 1042 OPN/MWh marže/stálá A 17,89% 20,23% 21,34% 26,04% marže/EBIT x 3,576 4,335 3,789 3,272 2,923 marže/tržby 53,13% 49,60% 45,03% 51,05% 49,76% OPN/EBIT 37,63% 75,80% 51,46% 37,86% 37,59% os.nákl./EBIT 53,37% 64,78% 44,48% 42,13% 37,22% údržba/EBIT 49,43% 46,18% 48,54% 53,67% 49,47% odpisy/EBIT 151,88% 180,66% 150,80% 105,77% 82,42% XXX
  • 141. Přílohy ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 OPN/tržby 5,59% 8,67% 6,12% 5,91% 6,40% os.nákl./tržby 7,93% 7,41% 5,29% 6,57% 6,34% údržba/tržby 7,34% 5,28% 5,77% 8,37% 8,42% odpisy/tržby 22,56% 20,67% 17,92% 16,50% 14,03% OPN/stálá A x 3,13% 2,75% 2,47% 3,35% os.nákl./stálá A x 2,67% 2,37% 2,75% 3,32% údržba/stálá A x 1,91% 2,59% 3,50% 4,41% odpisy/stálá A x 7,46% 8,05% 6,90% 7,35% investice/odpisy x 0,217 0,214 0,286 0,417 Iinvestic / Itržeb x 0,853 1,231 1,240 x Příloha č. 56: TD – Ukazatele provozní činnosti Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 E/A x 52,87% 44,68% 37,46% 35,40% CZ / A x 37,63% 42,54% 47,70% 50,16% D/E x 0,575 0,757 0,961 0,714 úr. krytí x 6,661 7,204 8,989 6,535 KČDPT x 0,380 0,320 0,248 0,298 Příloha č. 57: TD – Ukazatele zadluženosti Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2004/2005 2005/2006 2006/2007 x 138 667 720 78 349 586 25 873 035 117 228 764 KZadj x 109 397 976 105 393 571 114 246 466 128 923 566 ČPK x obrat aktiv x 0,306 0,409 0,403 0,449 obrat zásob x 14450,706 17308,814 9388,732 14281,270 OA 2003/2004 29 269 745 -27 043 985 -88 373 430 2007/2008 -11 694 802 DOZ x 0 0 0 0 DIP x 11 11 12 95 DSKZ x 142 118 145 137 OCP x -131 -107 -133 -42 Příloha č. 58: TD – Ukazatele aktivity Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 BL x BL: dopor. hodnoty: 1,268 1,5 - 2,5 PL x PL: dopor. hodnoty: 1,267 cca 1 OL x OL: dopor. hodnoty: 1,124 0,743 1,5 - 2,5 0,226 1,5 - 2,5 0,743 cca 1 0,226 cca 1 0,584 0,139 0,909 1,5 - 2,5 0,909 cca 1 0,178 0,5 - 0,9 KZPK KZPK: dopor. hodnoty: krytí EAT pen. prostř. x 0,5 - 0,9 0,5 - 0,9 1525,854 -1451,840 -2926,634 -493,379 0,5 - 1,0 x 0,5 - 0,9 0,5 - 1,0 0,5 - 1,0 0,5 - 1,0 4,453 0,695 0,424 0,613 Příloha č. 59: TD – Ukazatele likvidity Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel ROA 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 x 3,51% 4,86% 6,29% 7,64% XXXI
  • 142. Přílohy ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 RONA x 2,94% 4,22% 5,70% 7,17% ROE x 4,90% 7,69% 11,64% 20,10% ROCE x 4,20% 6,13% 8,55% 12,40% CFROCE x 10,14% 13,40% 15,00% 18,36% ROS x 11,44% 11,88% 15,60% 17,03% zisk. marže x 8,45% 8,40% 10,81% 15,86% EBIT margin x 10,82% 11,66% 15,39% 16,35% Příloha č. 60: TD – Ukazatele rentability Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 rD 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 1,34% 1,59% 2,09% 1,69% 4,06% 28,00% 26,00% 24,00% 24,00% 21,00% (rM - rF) 6,04% 5,70% 5,96% 5,84% 5,84% rF 4,84% 4,80% 4,91% 4,79% 4,79% 1,132 1,132 1,133 1,276 0,891 t ß-koef unlev. ß-koef lev. x 1,615 1,786 2,209 1,393 rE x 14,00% 15,55% 17,69% 12,93% D/E x 0,575 0,757 0,961 0,714 WACC x 9,32% 9,54% 9,65% 8,88% ROCE x 4,20% 6,13% 8,55% 12,40% VS x -5,12% -3,40% -1,10% 3,53% EVA x -46 876 178 -30 459 323 -16 308 730 4 287 862 Příloha č. 61: TD – Ukazatele pracující s ekonomickou hodnotou Zdroj: Vlastní výpočet PnL 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 + Revenues 296 576 349 348 740 311 347 505 453 333 339 258 527 343 652 Sales (incl. Energy tax) 294 396 061 314 316 536 317 478 455 305 078 968 495 582 966 Heating Electricity Water and Severage Other products and services Other operating income other income from released government grants for emission rights other operating income Change of inventory Capitalized assets for internal services 180 208 784 183 328 739 212 176 316 166 886 304 228 774 956 95 842 763 110 891 341 88 426 345 118 637 675 182 938 542 6 025 622 7 259 249 7 168 337 9 464 186 9 265 937 12 318 892 12 837 207 9 707 457 10 090 801 74 603 531 1 817 761 34 205 936 29 863 342 28 089 059 31 300 635 0 26 701 568 12 070 330 484 973 29 867 604 1 817 761 7 504 368 17 793 013 27 604 087 1 433 032 0 0 24 461 -24 461 0 362 527 217 839 139 196 195 692 460 050 ./. Operating expenses 221 835 541 266 855 243 280 686 314 251 907 624 423 798 666 Cost of materials/ purchased services 176 362 917 224 160 576 239 529 693 196 539 857 376 132 793 Fuel (gas, coal, oil, …) 115 572 899 131 137 070 132 130 412 119 326 084 232 937 861 Cost of other production materials (chemicals, etc.) 789 747 777 549 309 027 440 349 594 448 33 079 824 41 329 452 69 675 245 41 415 044 76 849 779 3 353 226 3 800 002 4 217 976 5 400 897 5 937 081 607 626 901 464 765 137 949 730 979 996 Cost of other material (maintenance) 7 379 003 5 923 360 13 564 114 11 155 522 5 495 169 Expenses for purchased services (other) 2 382 129 4 533 376 3 623 830 4 899 000 17 618 980 21 985 884 Cost of purchased electricity Cost of purchased water and sewerage Cost of other material (other) Expenses for purchased services (maintenance) 13 198 462 11 266 989 15 243 952 12 953 232 Inventory valuation adjustment 0 0 0 0 0 expenses for obligation to deliver emission rights 0 24 491 313 0 0 13 733 595 Energy taxes 0 0 Concession fee 0 0 XXXII
  • 143. Přílohy PnL 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Personnel costs 33 617 638 28 456 484 24 170 071 23 428 637 26 097 585 Other operating expenses 11 854 987 14 238 184 16 986 550 31 939 130 21 568 288 1 273 333 1 726 637 1 339 673 1 809 382 1 772 911 Insurance, contribution, fees and taxes Rent / room cost 0 6 370 221 7 070 545 7 040 162 7 044 178 266 438 209 408 294 193 361 064 347 440 89 056 99 508 75 209 137 693 112 260 695 613 553 293 411 379 398 947 409 952 1 570 449 0 0 0 0 Maintenance, repair 438 464 160 484 188 388 188 640 261 264 Office material 186 659 165 961 209 769 130 942 156 919 Cost of accounting and audit 639 999 1 006 340 612 265 635 568 641 248 Cost of legal, consulting and expert advice 499 986 167 139 481 159 2 083 570 1 986 546 Remuneration for supervisory board or similar 1 011 462 965 744 3 389 054 4 192 656 4 989 000 Other personnel expenses (e.g. travel costs) 1 104 334 967 770 873 579 1 328 599 1 897 957 Advertisement, gift, catering Further education Communication Leasing costs Other taxes 662 846 586 783 1 041 754 530 236 463 776 3 416 348 1 258 897 999 583 13 101 671 1 484 838 0 0 0 0 0 Net income from associated companies 0 0 Other net income from subsidiaries = Earnings before interest, taxes, depreciation and amortisation (EBITDA) 0 0 Other expenses + Net income from subsidiaries 74 740 807 81 885 068 66 819 139 81 431 634 103 544 985 ./. Depreciation Intangible Assets - regular amortisation + expansion and start up of business 44 156 455 39 787 547 31 520 650 30 090 960 30 758 504 971 177 291 739 275 184 506 039 577 979 Tangible Assets - regular depreciation extraordinary amortisation and depreciation + current assets = Earnings before interest, taxes and amortisation (EBITA) 41 717 433 33 858 844 30 291 597 29 460 528 29 155 189 1 467 845 5 636 963 953 869 124 393 1 025 336 30 584 352 42 097 521 35 298 490 51 340 674 72 786 481 0 0 0 35 298 490 51 340 674 72 786 481 0 0 0 35 298 490 51 340 674 72 786 481 -1 100 528 ./. Amortization of goodwill = Earnings before interest and taxes (EBIT) before intercompany cost allocation 30 584 352 ./. Intercompany cost allocation = Earnings before interest and taxes (EBIT) after intercompany cost allocation 30 584 352 42 097 521 42 097 521 ./. Net interest expenses 2 842 080 739 628 -10 799 -1 256 983 Interest expenses 3 328 344 1 458 343 706 765 355 933 62 804 486 264 718 715 717 564 1 612 917 1 163 332 Depreciation of financial assets 0 0 0 0 0 +/ ./. Extraordinary expenses/income 0 0 0 0 0 Interest income = Earnings before taxes (EBT) 27 742 272 41 357 893 35 309 288 52 597 658 73 887 009 ./. Income taxes 0 3 306 571 6 328 600 12 263 280 15 417 210 + Deferred taxes (credit) 0 0 0 0 1 204 993 ./. Deferred taxes (debit) 8 097 753 10 315 389 2 988 003 1 352 192 0 19 644 519 27 735 933 25 992 686 38 982 185 59 674 793 ./. Equity valuation 0 0 0 0 0 ./. Shares of third parties 0 0 0 0 0 19 644 519 27 735 933 25 992 686 38 982 185 59 674 793 = Net earnings after taxes = Total net earnings Příloha č. 62: ZTV – Výkaz zisku a ztráty za sledovaná období Zdroj: Data poskytnutá společností MVV Energie CZ Dodávky 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Teplo tržby (Kč) množství (MWh) 180 208 784 183 328 739 212 176 316 166 886 304 228 774 956 145 800 137 448 137 161 104 015 145 101 XXXIII
  • 144. Přílohy EE tržby (Kč) 95 842 763 110 891 341 88 426 345 118 637 675 182 938 542 množství (MWh) Paliva a energie 68 266 2003/2004 40 682 2005/2006 73 297 2004/2005 44 614 2006/2007 78 876 2007/2008 Plyn náklady (Kč) 106 643 961 105 732 151 123 655 987 110 838 559 190 401 740 množství (MWh výhřevnosti) 218 021 182 904 156 469 154 377 235 616 701 690 17 149 083 0 0 0 1 442 32 754 0 0 0 8 227 247 8 255 837 8 474 426 8 487 525 13 109 505 37 911 38 521 39 355 36 802 44 940 náklady (Kč) 0 0 0 0 0 množství (MWh) 0 0 0 0 0 33 079 824 41 329 452 69 675 245 41 415 044 76 849 779 22 268 23 557 36 251 14 052 15 214 Topný olej náklady (Kč) množství (11,3 MWh / t) Uhlí náklady (Kč) množství (4,5 MWh / t) Nákup tepla Nákup EE náklady (Kč) množství (MWh) Příloha č. 63: ZTV - dodávky energie a spotřeba paliv Zdroj: Data poskytnutá společností MVV Energie CZ BS 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Expenses for start-up and expansion of business 0 0 0 0 0 Unpaid contributions to the subscripted capital 0 0 0 0 0 Fixed Assets 247 510 580 233 910 914 209 151 896 193 512 222 189 203 636 Intangible assets 677 954 Tangible assets 447 398 977 598 1 103 446 637 364 246 832 626 233 463 515 208 174 298 192 408 776 188 566 272 Financial assets 0 Current Assets 0 0 85 990 165 184 706 590 139 115 010 Inventories 0 0 93 473 155 149 581 538 4 392 171 Cash and cash equivalents 2 577 799 3 094 527 28 177 140 37 477 116 34 231 622 55 759 259 109 975 Other assets 1 705 895 26 123 695 Trade receivables 792 529 48 413 333 6 105 129 7 211 923 22 128 253 55 364 324 107 323 587 93 826 870 49 451 811 68 599 498 Bonds 0 0 0 0 0 Shares in subsidiaries 0 0 0 0 0 Own shares 0 0 0 0 0 Other bonds 0 0 0 0 0 55 364 324 107 323 587 93 826 870 49 451 811 68 599 498 Bank and cash balance, etc. Prepayments and accrued income Total Assets 213 509 79 675 745 94 774 501 72 199 287 86 363 083 1 159 102 Deferred Taxes 0 0 0 0 334 873 356 498 293 249 443 041 407 359 184 663 425 148 257 BS 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Equity 267 016 414 296 364 463 261 978 452 196 001 546 229 565 319 Nominal capital 183 437 000 183 437 000 183 437 000 78 877 910 80 877 910 31 325 300 32 575 422 32 575 422 42 959 700 42 873 179 42 873 179 0 12 178 593 -21 649 718 2 692 851 56 437 194 59 674 792 Capital reserves 29 010 118 30 053 238 Retained earnings 42 972 816 +/ ./.Profit and loss carried forward -8 048 038 +/ ./.Net earnings after taxes 19 644 518 27 735 932 25 992 691 38 982 184 Minority interests 0 0 0 0 0 Provisions 0 26 107 902 2 882 385 762 367 14 317 008 Liabilities 55 959 592 137 405 424 146 592 792 130 319 291 143 730 400 XXXIV
  • 145. Přílohy BS 2003/2004 2004/2005 Corporate debt 39 659 448 17 658 417 9 976 643 2 596 023 447 954 Debt due to Lending institutions 35 310 000 14 750 000 8 150 000 1 550 000 0 --> shortterm 20 560 000 6 600 000 6 600 000 1 550 000 0 --> longterm 14 750 000 8 150 000 1 550 000 0 0 4 349 448 2 908 417 1 497 193 716 572 49 725 Other corporate debt 0 0 329 451 329 451 398 229 Debt due to MVV GmbH / MVV Verkehr AG Debt due to MVV Energie AG and consolidated subsidiaries 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 Debt due to not consolidated subsidiaries 0 0 0 0 0 Debt due to associated companies 0 0 0 0 0 Trade payables 6 599 559 20 007 920 18 453 204 11 380 592 32 990 290 Advance payments for orders 6 042 753 96 156 561 111 240 834 107 624 356 103 348 401 Debt due to Finance-leasing Other liabilities 2005/2006 2006/2007 2007/2008 3 657 832 3 582 526 6 922 110 8 718 321 6 943 755 11 897 350 29 259 173 19 443 489 18 604 976 25 244 041 0 Accruals and deferred income 9 156 287 12 144 290 13 496 483 12 291 490 Deferred Taxes Total Liabilities 334 873 356 498 293 249 443 041 407 359 184 663 425 148 257 Příloha č. 64: ZTV – rozvaha (zkrácená) Zdroj: Data poskytnutá společností MVV Energie CZ BS average 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Expenses for start-up and expansion of business 0 0 0 0 Unpaid contributions to the subscripted capital 0 0 0 0 Fixed Assets 240 710 747 221 531 405 201 332 059 191 357 929 Intangible assets 562 676 Tangible assets 712 498 1 040 522 870 405 240 148 071 220 818 907 200 291 537 190 487 524 Financial assets 0 Current Assets 0 0 0 135 348 377 161 910 800 116 294 082 121 527 346 Inventories 2 592 350 1 249 212 2 141 847 2 836 163 Trade receivables 27 150 418 32 827 128 35 854 369 44 995 441 Other assets 24 261 654 27 259 231 6 658 526 14 670 088 Cash and cash equivalents 81 343 956 100 575 229 71 639 340 59 025 654 Prepayments and accrued income 39 944 627 87 225 123 83 486 894 79 281 185 579 551 0 0 0 Deferred Taxes Total Assets 416 583 303 470 667 328 401 113 035 392 166 460 BS 2004/2005 Equity 2005/2006 2006/2007 2007/2008 281 690 438 279 171 458 228 989 999 212 783 432 +/ ./.Net earnings after taxes 23 690 225 26 864 312 32 487 438 49 328 488 Provisions 13 053 951 14 495 143 1 822 376 7 539 687 Liabilities 96 682 508 141 999 108 138 456 042 137 024 846 Corporate debt 28 658 933 13 817 530 6 286 333 1 521 988 Trade payables 13 303 740 19 230 562 14 916 898 22 185 441 Advance payments for orders 51 099 657 103 698 698 109 432 595 105 486 378 Other liabilities 3 620 179 Total Liabilities 7 820 215 7 831 038 24 351 331 19 024 232 21 924 509 4 578 143 Deferred Taxes 5 252 318 20 578 262 Accruals and deferred income 10 650 288 12 820 386 12 893 986 416 583 303 470 667 328 401 113 035 392 166 460 Příloha č. 65: ZTV – Zdynamizovaná rozvaha (zkrácená) Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 EBIT/FTE x 552 455 324 416 741 337 838 054 Tržby/FTE x 4 353 415 4 434 057 4 447 215 7 331 109 XXXV
  • 146. Přílohy ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 EVA/FTE x -57 598 -209 326 147 741 365 003 MWh/FTE x 2 919 2 484 2 167 3 313 Stálá A/FTE x 3 333 944 3 094 014 2 934 870 2 830 739 Příloha č. 66: ZTV – Ukazatele produktivity práce Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Marže/MWh 595 578 556 840 455 EBIT/MWh 143 189 131 342 253 Stálá A/MWh x 1142 1246 1355 854 Investice/MWh x 71 72 91 115 OPN/MWh 55 68 96 215 96 os.nákl./MWh 157 135 136 158 117 údržba/MWh 98 82 163 163 124 odpisy/MWh 206 189 177 202 137 palivo+EE / MWh 694 818 1135 1081 1383 53,26% marže/stálá A 50,58% 44,60% 61,98% marže/EBIT x 4,165 3,052 4,253 2,454 1,799 marže/tržby 43,27% 38,74% 31,12% 40,90% 20,57% OPN/EBIT 38,76% 35,70% 73,13% 62,80% 38,07% os.nákl./EBIT 109,92% 71,34% 104,06% 46,07% 46,07% údržba/EBIT 68,71% 43,50% 124,83% 47,78% 48,97% odpisy/EBIT 144,38% 99,75% 135,70% 59,17% 54,29% 4,03% 4,53% 5,35% 10,47% 4,35% os.nákl./tržby 11,42% 9,05% 7,61% 7,68% 5,27% údržba/tržby 7,14% 5,52% 9,13% 7,96% 5,60% odpisy/tržby 15,00% 12,66% 9,93% 9,86% 6,21% OPN/tržby OPN/stálá A x 5,92% 7,67% 15,86% 11,27% os.nákl./stálá A x 11,82% 10,91% 11,64% 13,64% údržba/stálá A x 7,21% 13,09% 12,07% 14,50% odpisy/stálá A x 16,53% 14,23% 14,95% 16,07% investice/odpisy x 0,375 0,408 0,450 0,835 Iinvestic / Itržeb x 0,855 1,095 1,168 x Příloha č. 67: ZTV – Ukazatele provozní činnosti Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 E/A x 67,49% 58,51% 57,05% 52,72% CZ / A x 23,30% 30,77% 34,55% 36,11% D/E x 0,102 0,049 0,027 0,007 úr. krytí x 27,351 32,865 142,880 902,053 KČDPT x 28,840 1,795 1,057 1,103 Příloha č. 68: ZTV – Ukazatele zadluženosti Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel OA 2003/2004 x 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 135 348 377 161 910 800 116 294 082 121 527 346 XXXVI
  • 147. Přílohy ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 KZadj x 51 082 180 55 434 211 45 836 346 52 715 988 ČPK x 84 266 197 106 476 589 70 457 736 68 811 359 obrat aktiv x 0,757 0,688 0,761 1,306 obrat zásob x 121,248 254,143 142,437 174,737 DOZ x 3 1 3 2 DIP x 31 37 42 33 DSKZ x 59 63 54 38 OCP x -24 -24 -9 -4 Příloha č. 69: ZTV – Ukazatele aktivity Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 BL x BL: dopor. hodnoty: 2,650 1,5 - 2,5 PL x PL: dopor. hodnoty: 2,599 cca 1 OL x OL: dopor. hodnoty: x KZPK: dopor. hodnoty: krytí EAT pen. prostř. 32,506 x 2,898 cca 1 85,235 4,112 1,120 0,5 - 0,9 32,896 0,5 - 1,0 5,579 2,252 cca 1 1,563 0,5 - 0,9 0,5 - 1,0 2,305 1,5 - 2,5 2,490 1,814 0,5 - 0,9 0,5 - 1,0 2,537 1,5 - 2,5 cca 1 1,592 0,5 - 0,9 KZPK 2,921 1,5 - 2,5 24,262 0,5 - 1,0 1,281 1,462 Příloha č. 70: ZTV – Ukazatele likvidity Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 ROA x 9,61% 5,03% 12,69% 14,93% RONA x 9,08% 5,38% 14,22% 17,20% ROE x 9,32% 6,23% 16,89% 23,46% ROCE x 12,92% 8,18% 21,65% 28,11% CFROCE x 20,98% 14,76% 28,69% 30,62% ROS x 12,69% 7,32% 16,67% 11,43% zisk. marže x 8,30% 5,30% 12,66% 9,47% EBIT margin x 11,51% 6,92% 15,28% 11,08% Příloha č. 71: ZTV – Ukazatele rentability Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 rD 2005/2006 2006/2007 2007/2008 4,96% 3,68% 4,00% 3,57% 2,42% 28,00% 26,00% 24,00% 24,00% 21,00% (rM - rF) 6,04% 5,70% 5,96% 5,84% 5,84% rF 4,84% 4,80% 4,91% 4,79% 4,79% 1,132 1,132 1,133 1,276 0,891 t ß-koef unlev. ß-koef lev. x 1,218 1,176 1,303 0,896 rE x 11,74% 11,92% 12,40% 10,02% D/E x 0,102 0,049 0,027 0,007 WACC x 10,91% 11,50% 12,14% 9,96% ROCE x 12,92% 8,18% 21,65% 28,11% VS x 2,01% -3,32% 9,51% 18,14% EVA x -4 158 602 -14 987 728 10 135 017 24 674 209 Příloha č. 72: ZTV – Ukazatele pracující s ekonomickou hodnotou Zdroj: Vlastní výpočet XXXVII
  • 148. Přílohy PnL + Revenues Sales (incl. Energy tax) Heating Electricity Water and Severage Other products and services Other operating income other income from released government grants for emission rights other operating income Change of inventory Capitalized assets for internal services 2007/2008 305 602 308 279 226 585 207 072 727 0 10 087 501 62 066 358 26 375 722 23 651 499 2 724 223 0 0 ./. Operating expenses 179 093 788 Cost of materials/ purchased services 138 016 766 Fuel (gas, coal, oil, …) Cost of other production materials (chemicals, etc.) 68 187 734 0 Cost of purchased electricity 15 737 385 Cost of purchased water and sewerage 11 095 406 Cost of other material (other) 1 437 168 Cost of other material (maintenance) 1 601 455 Expenses for purchased services (other) Expenses for purchased services (maintenance) Inventory valuation adjustment expenses for obligation to deliver emission rights Energy taxes 9 557 933 13 053 940 0 17 345 745 0 Concession fee 0 Personnel costs 22 806 937 Other operating expenses 18 270 086 Insurance, contribution, fees and taxes 2 303 730 Rent / room cost 4 502 800 Advertisement, gift, catering 163 202 Further education 153 833 Communication 474 989 Leasing costs 0 Maintenance, repair 956 206 Office material 432 084 Cost of accounting and audit 320 834 Cost of legal, consulting and expert advice 3 703 815 Remuneration for supervisory board or similar 2 181 665 Other personnel expenses (e.g. travel costs) Other taxes Other expenses 747 351 1 711 209 618 367 + Net income from subsidiaries 0 Net income from associated companies 0 Other net income from subsidiaries 0 = Earnings before interest, taxes, depreciation and amortisation (EBITDA) ./. Depreciation Intangible Assets - regular amortisation + expansion and start up of business Tangible Assets - regular depreciation extraordinary amortisation and depreciation + current assets = Earnings before interest, taxes and amortisation (EBITA) ./. Amortization of goodwill = Earnings before interest and taxes (EBIT) before intercompany cost allocation 126 508 519 31 568 136 0 31 626 557 -58 421 94 940 383 0 94 940 383 XXXVIII
  • 149. Přílohy PnL 2007/2008 ./. Intercompany cost allocation 0 = Earnings before interest and taxes (EBIT) after intercompany cost allocation 94 940 383 ./. Net interest expenses 30 933 180 Interest expenses 33 246 374 Interest income 2 313 194 Depreciation of financial assets 0 +/ ./. Extraordinary expenses/income 0 = Earnings before taxes (EBT) 64 007 204 ./. Income taxes -426 420 + Deferred taxes (credit) 0 ./. Deferred taxes (debit) 13 562 896 = Net earnings after taxes 50 870 727 ./. Equity valuation 0 ./. Shares of third parties 0 = Total net earnings 50 870 727 Příloha č. 73: EH_HLD – Výkaz zisku a ztráty za sledovaná období Zdroj: Data poskytnutá společností MVV Energie CZ Dodávky 2007/2008 Teplo tržby (Kč) množství (MWh) 207 072 727 148 772 EE tržby (Kč) 0 množství (MWh) Paliva a energie 0 2007/2008 náklady (Kč) 19 153 425 Plyn množství (MWh výhřevnosti) 21 296 Topný olej náklady (Kč) množství (11,3 MWh / t) 23 381 261 32 998 Uhlí náklady (Kč) množství (4,5 MWh / t) 25 653 048 146 787 Nákup tepla náklady (Kč) 0 množství (MWh) 0 Nákup EE náklady (Kč) množství (MWh) 15 737 385 6 274 Příloha č. 74: EH_HLD - dodávky energie a spotřeba paliv Zdroj: Data poskytnutá společností MVV Energie CZ BS Expenses for start-up and expansion of business Unpaid contributions to the subscripted capital Fixed Assets Intangible assets 2007/2008 0 0 1 125 126 544 7 153 628 Tangible assets 816 609 914 Financial assets 301 363 002 XXXIX
  • 150. Přílohy BS 2007/2008 Current Assets 177 350 279 Inventories 17 077 737 Trade receivables 67 870 029 Other assets 19 857 142 Cash and cash equivalents 72 545 371 Bonds 0 Shares in subsidiaries 0 Own shares 0 Other bonds 0 Bank and cash balance, etc. 72 545 371 Prepayments and accrued income 1 202 102 Deferred Taxes 0 Total Assets 1 303 678 925 BS 2007/2008 Equity 492 450 647 Nominal capital 440 000 000 Capital reserves 787 434 Retained earnings 0 +/ ./.Profit and loss carried forward 792 486 +/ ./.Net earnings after taxes 50 870 727 Minority interests 0 Provisions 17 577 117 Liabilities 779 239 265 Corporate debt 688 675 666 Debt due to Lending institutions 688 675 666 --> shortterm 27 917 000 --> longterm 660 758 666 Debt due to Finance-leasing 0 Other corporate debt 0 Debt due to MVV GmbH / MVV Verkehr AG 0 Debt due to MVV Energie AG and consolidated subsidiaries 0 Debt due to not consolidated subsidiaries 0 Debt due to associated companies 0 Trade payables 50 596 225 Advance payments for orders 25 997 799 Other liabilities 13 969 575 Accruals and deferred income 0 Deferred Taxes 14 411 896 Total Liabilities 1 303 678 925 Příloha č. 75: EH_HLD – rozvaha (zkrácená) Zdroj: Data poskytnutá společností MVV Energie CZ BS average 2007/2008 Expenses for start-up and expansion of business 0 Unpaid contributions to the subscripted capital 0 Fixed Assets Intangible assets 1 131 782 707 7 153 628 Tangible assets 820 141 077 Financial assets 304 488 002 Current Assets 159 967 767 XL
  • 151. Přílohy Inventories 20 916 077 Trade receivables 58 449 378 Other assets 15 982 387 Cash and cash equivalents 64 619 925 Prepayments and accrued income 660 533 Deferred Taxes 0 Total Assets 1 292 411 007 BS 2007/2008 Equity 468 465 151 +/ ./.Net earnings after taxes 27 675 191 Provisions 9 216 670 Liabilities 807 098 738 Corporate debt 706 004 500 Trade payables 40 111 311 Advance payments for orders 34 842 612 Other liabilities 26 140 316 Accruals and deferred income 0 Deferred Taxes 7 630 448 Total Liabilities 1 292 411 007 Příloha č. 76: EH_HLD – Zdynamizovaná rozvaha (zkrácená) Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 EBIT/FTE x x x x 894 464 Tržby/FTE x x x x 3 782 221 EVA/FTE x x x x -793 362 MWh/FTE x x x x 2 254 Stálá A/FTE x x x x 17 148 223 Příloha č. 77: EH_HLD – Ukazatele produktivity práce Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Marže/MWh x x x x EBIT/MWh x x x x 828 397 Stálá A/MWh x x x x 7608 Investice/MWh x x x x 167 OPN/MWh x x x x 123 os.nákl./MWh x x x x 153 údržba/MWh x x x x 105 odpisy/MWh x x x x 212 palivo+EE / MWh x x x x 564 marže/stálá A x x x x 10,88% marže/EBIT x x x x 2,086 marže/tržby x x x x 49,33% OPN/EBIT x x x x 30,95% os.nákl./EBIT x x x x 38,63% údržba/EBIT x x x x 26,44% odpisy/EBIT x x x x 53,47% OPN/tržby x x x x 7,32% XLI
  • 152. Přílohy ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 os.nákl./tržby x x x x 9,14% údržba/tržby x x x x 6,25% odpisy/tržby x x x x 12,65% OPN/stálá A x x x x 1,61% os.nákl./stálá A x x x x 2,02% údržba/stálá A x x x x 1,38% odpisy/stálá A x x x x 2,79% investice/odpisy x x x x 0,785 Iinvestic / Itržeb x x x x x Příloha č. 78: EH_HLD – Ukazatele provozní činnosti Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 E/A x x x x 34,82% CZ / A x x x x 63,85% D/E x x x x 1,507 úr. krytí x x x x 1,776 KČDPT x x x x 0,074 Příloha č. 79: EH_HLD – Ukazatele zadluženosti Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel OA 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 x x x x 2007/2008 159 967 767 KZadj x x x x 93 543 627 ČPK x x x x 66 424 140 obrat aktiv x x x x 0,197 obrat zásob x x x x 11,935 DOZ x x x x 30 DIP x x x x 84 DSKZ x x x x 135 OCP x x x x -20 Příloha č. 80: EH_HLD – Ukazatele aktivity Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 BL x x x x BL: dopor. hodnoty: PL 1,5 - 2,5 PL: dopor. hodnoty: OL x x x krytí EAT pen. prostř. 1,5 - 2,5 x x x 1,5 - 2,5 cca 1 cca 1 0,5 - 0,9 0,5 - 0,9 0,5 - 1,0 0,5 - 1,0 1,486 x x x 1,5 - 2,5 0,5 - 0,9 0,5 - 1,0 1,710 x cca 1 0,5 - 0,9 KZPK: dopor. hodnoty: x x cca 1 OL: dopor. hodnoty: KZPK x 0,691 x 0,5 - 1,0 x 3,176 x 3,223 Příloha č. 81: EH_HLD – Ukazatele likvidity Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 ROA x x x x 4,67% RONA x x x x 3,89% XLII
  • 153. Přílohy ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 ROE x x x x 5,11% ROCE x x x x 5,15% CFROCE x x x x 5,74% ROS x x x x 23,65% zisk. marže x x x x 9,02% EBIT margin x x x x 21,89% Příloha č. 82: EH_HLD – Ukazatele rentability Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel rD 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 x t x x x 2007/2008 4,60% 28,00% 26,00% 24,00% 24,00% 21,00% (rM - rF) 6,04% 5,70% 5,96% 5,84% 5,84% rF 4,84% 4,80% 4,91% 4,79% 4,79% 1,276 0,891 ß-koef unlev. 1,132 1,132 1,133 ß-koef lev. x x x x 1,951 rE x x x x 16,18% D/E x x x x 1,507 WACC x x x x 8,64% ROCE x x x x 5,15% VS x x x x -3,49% EVA x x x x -52 361 862 Příloha č. 83: EH_HLD – Ukazatele pracující s ekonomickou hodnotou Zdroj: Vlastní výpočet PnL + Revenues Sales (incl. Energy tax) Heating 2007/2008 691 321 186 639 519 136 537 019 462 Electricity 59 982 952 Water and Severage 31 942 052 Other products and services Other operating income 10 574 670 51 802 050 other income from released government grants for emission rights 39 342 949 other operating income 12 459 101 Change of inventory Capitalized assets for internal services 0 0 ./. Operating expenses 634 150 316 Cost of materials/ purchased services 564 168 013 Fuel (gas, coal, oil, …) 401 862 479 Cost of other production materials (chemicals, etc.) 0 Cost of purchased electricity 19 193 679 Cost of purchased water and sewerage 29 012 391 Cost of other material (other) Cost of other material (maintenance) 4 082 652 1 729 248 Expenses for purchased services (other) 67 792 410 Expenses for purchased services (maintenance) 13 756 772 Inventory valuation adjustment expenses for obligation to deliver emission rights Energy taxes 0 26 738 382 0 Concession fee 0 Personnel costs 44 534 936 Other operating expenses 25 447 367 XLIII
  • 154. Přílohy PnL 2007/2008 Insurance, contribution, fees and taxes 3 529 054 Rent / room cost 0 Advertisement, gift, catering 349 281 Further education 313 088 Communication 1 072 706 Leasing costs 0 Maintenance, repair 1 138 331 Office material 145 800 Cost of accounting and audit 492 150 Cost of legal, consulting and expert advice 7 605 391 Remuneration for supervisory board or similar 1 451 230 Other personnel expenses (e.g. travel costs) 1 226 948 Other taxes 55 616 Other expenses 8 067 771 + Net income from subsidiaries 0 Net income from associated companies 0 Other net income from subsidiaries 0 = Earnings before interest, taxes, depreciation and amortisation (EBITDA) 57 170 870 ./. Depreciation 40 615 816 Intangible Assets - regular amortisation + expansion and start up of business Tangible Assets - regular depreciation 1 171 288 39 312 402 extraordinary amortisation and depreciation + current assets 132 127 = Earnings before interest, taxes and amortisation (EBITA) 16 555 053 ./. Amortization of goodwill 0 = Earnings before interest and taxes (EBIT) before intercompany cost allocation ./. Intercompany cost allocation 16 555 053 0 = Earnings before interest and taxes (EBIT) after intercompany cost allocation 16 555 053 ./. Net interest expenses 1 328 186 Interest expenses 1 328 882 Interest income 696 Depreciation of financial assets 0 +/ ./. Extraordinary expenses/income 0 = Earnings before taxes (EBT) 15 226 868 ./. Income taxes 0 + Deferred taxes (credit) 0 ./. Deferred taxes (debit) 3 001 029 = Net earnings after taxes 12 225 839 ./. Equity valuation 0 ./. Shares of third parties 0 = Total net earnings 12 225 839 Příloha č. 84: TLB – Výkaz zisku a ztráty za sledovaná období Zdroj: Data poskytnutá společností MVV Energie CZ Dodávky 2007/2008 Teplo tržby (Kč) množství (MWh) 537 019 462 316 317 EE tržby (Kč) množství (MWh) Paliva a energie 59 982 952 39 078 2007/2008 Plyn XLIV
  • 155. Přílohy náklady (Kč) množství (MWh výhřevnosti) 8 685 437 8 224 Topný olej náklady (Kč) množství (11,3 MWh / t) 254 541 039 337 868 Uhlí náklady (Kč) množství (4,5 MWh / t) 0 0 Nákup tepla náklady (Kč) množství (MWh) 138 636 004 204 309 Nákup EE náklady (Kč) množství (MWh) 19 193 679 12 091 Příloha č. 85: TLB - dodávky energie a spotřeba paliv Zdroj: Data poskytnutá společností MVV Energie CZ BS 2007/2008 Expenses for start-up and expansion of business 0 Unpaid contributions to the subscripted capital Fixed Assets 0 359 265 433 Intangible assets 1 027 761 Tangible assets 358 237 672 Financial assets 0 Current Assets 195 853 784 Inventories 5 880 252 Trade receivables 68 717 649 Other assets 42 407 741 Cash and cash equivalents 78 848 142 Bonds 0 Shares in subsidiaries 0 Own shares 0 Other bonds 0 Bank and cash balance, etc. Prepayments and accrued income 78 848 142 2 096 153 Deferred Taxes 0 Total Assets 557 215 370 BS 2007/2008 Equity 409 824 000 Nominal capital 500 000 000 Capital reserves Retained earnings +/ ./.Profit and loss carried forward +/ ./.Net earnings after taxes Minority interests 1 677 751 0 -104 079 590 12 225 839 0 Provisions 42 989 159 Liabilities 91 952 353 Corporate debt 0 Debt due to Lending institutions 0 --> shortterm --> longterm 0 0 Debt due to Finance-leasing 0 Other corporate debt 0 XLV
  • 156. Přílohy BS 2007/2008 Debt due to MVV GmbH / MVV Verkehr AG 0 Debt due to MVV Energie AG and consolidated subsidiaries 0 Debt due to not consolidated subsidiaries 0 Debt due to associated companies 0 Trade payables 74 485 380 Advance payments for orders 14 292 381 Other liabilities 3 174 592 Accruals and deferred income 2 354 956 Deferred Taxes 10 094 902 Total Liabilities 557 215 370 Příloha č. 86: TLB – rozvaha (zkrácená) Zdroj: Data poskytnutá společností MVV Energie CZ BS average 2007/2008 Expenses for start-up and expansion of business 0 Unpaid contributions to the subscripted capital Fixed Assets 0 368 125 873 Intangible assets 1 432 043 Tangible assets 366 693 831 Financial assets 0 Current Assets 215 027 091 Inventories 96 897 917 Trade receivables 52 794 407 Other assets 25 891 233 Cash and cash equivalents 39 443 533 Prepayments and accrued income 1 285 946 Deferred Taxes 0 Total Assets 584 438 910 BS 2007/2008 Equity 403 711 081 +/ ./.Net earnings after taxes -3 941 269 Provisions 27 284 613 Liabilities 143 671 350 Corporate debt 69 737 219 Trade payables 60 794 537 Advance payments for orders 8 025 438 Other liabilities 5 114 156 Accruals and deferred income 1 177 478 Deferred Taxes 8 594 387 Total Liabilities 584 438 910 Příloha č. 87: TLB – Zdynamizovaná rozvaha (zkrácená) Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 EBIT/FTE x x x x 286 756 Tržby/FTE x x x x 5 465 976 -157 784 EVA/FTE x x x x MWh/FTE x x x x 3 038 Stálá A/FTE x x x x 3 146 375 Příloha č. 88: TLB – Ukazatele produktivity práce Zdroj: Vlastní výpočet XLVI
  • 157. Přílohy ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 Marže/MWh x x x x 495 EBIT/MWh x x x x 94 Stálá A/MWh x x x x 1036 Investice/MWh x x x x 65 OPN/MWh x x x x 72 os.nákl./MWh x x x x 125 údržba/MWh x x x x 47 odpisy/MWh x x x x 114 palivo+EE / MWh x x x x 1185 marže/stálá A x x x 47,80% x marže/EBIT x x x x 5,244 marže/tržby x x x x 27,51% OPN/EBIT x x x x 75,85% os.nákl./EBIT x x x x 132,74% údržba/EBIT x x x x 49,55% odpisy/EBIT x x x x 121,06% OPN/tržby x x x x 3,98% os.nákl./tržby x x x x 6,96% údržba/tržby x x x x 2,60% odpisy/tržby x x x x 6,35% OPN/stálá A x x x x 6,91% os.nákl./stálá A x x x x 12,10% údržba/stálá A x x x x 4,52% odpisy/stálá A x x x x 11,03% investice/odpisy x x x x 0,566 Iinvestic / Itržeb x x x x x Příloha č. 89: TLB – Ukazatele provozní činnosti Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 E/A x x x x 69,77% CZ / A x x x x 24,03% D/E x x x x 0,173 úr. krytí x x x x 25,247 KČDPT x x x x 0,861 Příloha č. 90: TLB – Ukazatele zadluženosti Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel OA 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 x x x 2007/2008 x 215 027 091 KZadj x x x x 136 823 391 ČPK x x x x 78 203 700 obrat aktiv x x x x 1,070 obrat zásob x x x x 6,600 DOZ x x x x 55 DIP x x x x 30 DSKZ x x x x 77 XLVII
  • 158. Přílohy ukazatel OCP 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 x x x 2007/2008 x 7 Příloha č. 91: TLB – Ukazatele aktivity Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 BL x x BL: dopor. hodnoty: PL x x PL: dopor. hodnoty: x x x OL: dopor. hodnoty: x x cca 1 0,5 - 0,9 0,5 - 0,9 0,5 - 1,0 0,5 - 1,0 0,863 x x x cca 1 0,5 - 0,9 0,5 - 1,0 1,5 - 2,5 x x x KZPK: dopor. hodnoty: 1,572 1,5 - 2,5 cca 1 0,5 - 0,9 KZPK x 1,5 - 2,5 cca 1 OL krytí EAT pen. prostř. x 1,5 - 2,5 0,288 x 0,5 - 1,0 x 0,807 x 3,074 Příloha č. 92: TLB – Ukazatele likvidity Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 2007/2008 ROA x x x x 5,61% RONA x x x x 5,94% ROE x x x x 6,15% ROCE x x x x 6,89% CFROCE x x x x 10,51% ROS x x x x 5,25% zisk. marže x x x x 4,01% EBIT margin x x x x 4,94% Příloha č. 93: TLB – Ukazatele rentability Zdroj: Vlastní výpočet ukazatel rD 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 x t x x x 2007/2008 0,95% 28,00% 26,00% 24,00% 24,00% 21,00% (rM - rF) 6,04% 5,70% 5,96% 5,84% 5,84% rF 4,84% 4,80% 4,91% 4,79% 4,79% 1,132 1,132 1,133 1,276 0,891 ß-koef unlev. ß-koef lev. x x x x 1,012 rE x x x x 10,70% D/E x x x x 0,173 WACC x x x x 9,24% ROCE x x x x 6,89% VS x x x x -2,34% EVA x x x x -18 460 781 Příloha č. 94: TLB – Ukazatele pracující s ekonomickou hodnotou Zdroj: Vlastní výpočet XLVIII

×