• Share
  • Email
  • Embed
  • Like
  • Save
  • Private Content
Právo IT - aktuální problémy a související rizika  - Ján Matejka (právník, Ústav státu a práva AV ČR a server ITpravo.cz)
 

Právo IT - aktuální problémy a související rizika - Ján Matejka (právník, Ústav státu a práva AV ČR a server ITpravo.cz)

on

  • 2,537 views

 

Statistics

Views

Total Views
2,537
Views on SlideShare
2,482
Embed Views
55

Actions

Likes
0
Downloads
29
Comments
0

6 Embeds 55

http://autorskepravo.knihovna.cz 44
http://www.slideshare.net 5
http://tuesday.cz 3
http://static.slideshare.net 1
http://www.autorskepravo.knihovna.cz 1
http://www.linkedin.com 1

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Adobe PDF

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

    Právo IT - aktuální problémy a související rizika  - Ján Matejka (právník, Ústav státu a práva AV ČR a server ITpravo.cz) Právo IT - aktuální problémy a související rizika - Ján Matejka (právník, Ústav státu a práva AV ČR a server ITpravo.cz) Presentation Transcript

    • COMMUNICATION WEDNESDAY „On-line hrozby“ Právo IT - aktuální problémy, [1] perspektivy a rizika Ján Matejka | matejka@itpravo.cz Ústav státu a práva Akademie věd ČR, v. v. i. [1] Tento příspěvek byl zpracován na základě podpory Grantové agentury ČR projektu s identifikačním kódem GA407/09/1823 - Normativní regulace prostředí počítačových sítí se zřetelem k Internetu (2009-2011, GA0/GA)
    • Sylabus příspěvku • Autorské právo v prostředí Internetu (Ovlivní existence Internetu autorské právo podobně jako vynález knihtisku?) • Odpovědnost na Internetu (Existuje vůbec? Je efektivní? V čem spočívají hlavní problémy?) • Ochrana soukromí v prostředí ICT (V čem spočívají hlavní problémy?) • Elektronický právní styk (Smysl el. kontraktace. Je el. podpis podpisem? Vnímají lidé rozdíly?) 2
    • Autorské právo v prostředí Internetu 3
    • Autorské právo v prostředí Internetu - existující problémy • Z pohledu ochrany autorských děl byl (a stále je) Internet považován za svého druhu bezplatnou vstupenku do virtuálního světa autorských děl, kde dosavadní způsoby ochrany selhávají. • Právo nestačí pružně takovéto moderní vztahy (typicky v prostředí Internetu) včasně a efektivně regulovat. • Autorské právo není z pohledu celosvětové právní úpravy či koncepce jednotné. Základní pojetí autorského práva včetně předmětu jeho úpravy je přímo závisle na příslušném typu právní kultury. • Významné rozdíly na poli autorského práva (tzn. jeho obsahu, právních institutů, práv a povinností adresátů) upravují odlišně Angloamerický typ právní kultury - Common law (např.: USA, UK) vs. Evropský typ právní kultury (např. ČR, DE). Příkladem mohou být instituty „Volné užití a zákonné licence“ vs. „Fair use“ (též i Monistická vs. Dualistická koncepce autorského práva). 4
    • Autorské právo v prostředí Internetu (existující problémy) • Aplikace autorského práva v prostředí Internetu přináší v praxi řadu sporných otázek, jež jsou dány zejména globální povahou Internetu a odlišností právní úprav jednotlivých států (viz například určení co je a není dle práva dílem či vymezení zákonných licencí, volného užití děl, atp.). • Otázka potřeby efektivní právní ochrany autorských práv přímo úzce souvisí s prostředky (médii, produkty), prostřednictvím kterých jsou autorská díla užívána (tzn.: například rozmnožována, či rozšiřována.) Internet představuje prostředek, masové médium, jež umožňuje velice snadné rozšíření, zveřejnění bez možnosti účinné komplexní kontroly (prozatím) ze strany oprávněných subjektů – efektivní právní ochrany a regulace. Nelze opomenout fakt, že Internet je nejvýznamnějším produktem informační revoluce (zvážit Pozitiva vs. Negativa). Určitá skupina subjektů sleduje vždy jen své zájmy (rozdílnost skupin = rozdílnost zájmů.) 5
    • Autorské právo v prostředí Internetu (historické snahy o „řešení“ 1/3 • Problematika rozdílnosti právních řádů z pohledu autorskoprávní regulace (teritoriálně globální aspekt - v prostředí Internetu klíčovým problém), je do určité míry „harmonizována“ prostřednictvím mezinárodních smluv. • „Bernská úmluva“ z roku 1886 | Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl. • „Římská úmluva“ z roku 1961 | Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a televizních a rozhlasových organizací. • „úmluva WIPO“ z roku 1967 | Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví. • „dohoda TRIPS“ z roku 1994 | Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví. • „Smlouva WCT“ z roku 1996 | Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském. ( též označována jako „Internetová smlouva“) • „Smlouva WPPT“ z roku 1996 | Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech. ( též označována jako „Internetová smlouva“) 6
    • Autorské právo v prostředí Internetu (historické snahy o „řešení“ 2/3 • Internetové smlouvy (tj. Smlouva WCT a WPPT) se významně promítly i do práva Evropského společenství a jeho dalšího formování (zejména např. směrnice o harmonizaci některých aspektů práva autorského a práv souvisejících v informační společnosti č. 2001/29/ES) což mělo přímý vliv i na podobu českého autorského zákona (č. 121/2000 Sb.) • Směrnice 91/250/EHS o právní ochraně počítačových programů • Směrnice 92/100/EHS o právu na pronájem a na půjčování a o některých právech souvisejících s právem autorským v oblasti duševního vlastnictví. • Směrnice 93/98/EHS o harmonizaci ochranné doby práva autorského a některých práv souvisejících s právem autorským • Směrnice 96/9/ES o právní ochraně databází • Směrnice 2001/29/ES o harmonizaci některých aspektů práva autorského a práv souvisejících v informační společnosti. ( též označována jako „Informační směrnice“) • Směrnice 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví 7
    • Autorské právo v prostředí Internetu (historické snahy o „řešení“ 3/3 • Porušování autorských práv v prostředí Internetu či potencionální „rizika“, která Internet v tomto ohledu pro autory, kolektivní správce, vydavatelé a nakladatelé přináší, jsou hlavním důvodem neustálých snah oprávněných subjektů na vnitrostátní úrovni o zavedení efektivní právní regulace v prostředí Internetu. Řada snad o řešení: • Zákon HADOPI – Création et Internet • Zákon LOPPSI 2 – Loi d'Orientation et de Programmation pour la Sécurité Intérieure • Novela českého AutZ zákonem č. 216/2006 Sb. – Zavedení tzv. trojího testu • Telekomunikační balíček EU – reforma telekomunikačního trhu EU • Dohoda ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement) _______________ • Google Book Search – fulltextové vyhledávání knih přes Internet 8
    • Autorské právo v prostředí Internetu (cesty k řešení) • Internet již od doby své existence začal přímo na vývoj autorského práva působit. Nyní jsme pouze v určité fází vývoje vlivu Internetu na vývoj autorského práva, který stále sílí a nezadržitelně pokračuje. a) Revize již přijatých smluv (např. Telekomunikační balíček EU) b) Přijímání nových mezinárodních smluv či zákonů (např. ACTA - Anti-Counterfeiting Trade Agreement, či francouzské zákony) c) Snahy o harmonizaci národních právních úprav (Tlaky ze strany velkých správců autorských děl, zejména pak vykonavateli majetkových práv) • Zatím lze však spíše odhadovat, že se blíží pojetí autorského práva (copyrigtu) v podobě, v jaké ho dosud neznáme. 9
    • Odpovědnostní aspekty Internetu 10
    • Internet a odpovědnost • Problematika odpovědnosti patří k nejsložitějším v právní vědě a názory na podstatu odpovědnosti i na řadu dílčích otázek jí se týkající se velmi různí. • Přestože k přijetí speciální právní úpravy (v právních řádech většiny moderních a vyspělých zemí) pojednávající o odpovědnostních aspektech poskytovatelů internetových služeb (ISP) došlo v relativně nedávné době (v prostředí EU cca. před 10 lety) jejíž cílem bylo vyjasnění praktických otázek (sporů) neupravených právem, tak sporů či výkladových nejasností jakož i aplikace práva ohledně odpovědnostních aspektů v kyberprostoru nikterak neubylo.
    • Internet a odpovědnost • Základní znaky odpovědnosti: 1) Porušení povinnosti, 2) Příčinná souvislost, 3)Vznik škody, 4) Zavinění • Nejobecnějším pojmovým rysem odpovědnosti, který ovšem nestačí k jejím definování, je to, že spočívá v povinnosti snést zákonem stanovenou újmu tj. sankci v případě, že nastane zákonem stanovená skutečnost. Tato skutečnost je však chápána velmi různorodě. • Sám zákon někdy odpovědností nazývá i případy, kdy sankce hrozí, aniž byla porušena povinnost. Z hlediska vztahu odpovědnosti a zavinění se rozlišuje mezi odpovědností za zavinění a odpovědnosti bez zřetele na zavinění.
    • Internet a odpovědnost • Zejména v prostředí Internetu se můžeme setkat s pojmem tzv. kaskádovité odpovědnosti jednotlivých subjektů. V zásadě se jedná o princip tzv. postupné odpovědnosti, kdy nemůže-li být shledán primárně odpovědný subjekt odpovědným (ať již z jakéhokoliv důvodu) hledá se sekundárně odpovědný. Takto bychom mohli horizontálně pokračovat od dále a dále (Princip kaskádovité odpovědnosti byl aplikován např. francouzským soudem ve věci Estell Hallyday v. Valentine Lacambre). • Typicky pak na Internetu vniká následující řetězec včetně možných kombinací: 1) poskytovatel připojení k Internetu 2) poskytovatel (volného, datového…) prostoru 3) držitel doménového jména 4) poskytovatel obsahu 5) uživatel Internetu.
    • Internet a odpovědnost • Institut kaskádovité odpovědnosti je úzce spojen s tzv. odpovědností „přímou“ a „nepřímou“ která je synonymem pro právní odpovědnost právních vztahů na Internetu. • U přímé odpovědnosti se konkrétní subjekt (primární rušitel) dopustil porušení platného práva. V případě nepřímé odpovědnosti nedochází k porušení práva přímo odpovědnou osobou, ale tato osoba je, nebo může být, spoluodpovědná (shledána odpovědnou). • Důvodů pro vznik nepřímé odpovědnosti může být hned několik např. anonymita primárního rušitele, nevyhovění zákonným podmínkám ze strany nepřímo odpovědného subjektu či jeho pasivita, rozhodné právo které dává lepší právní pozici při sporu proti nepřímo odpovědnému subjektu atd. • Poškozený má volbu, z jakého odpovědnostního vztahu žalovat, případně jakou odpovědnost realizovat.
    • Internet a odpovědnost • Právní odpovědnost v prostředí Internetu může být často velice proměnlivá, diskutabilní a někdy i zcela neúčinná. Společným jmenovatelem uvedených negativ je globálního povaha Internetu a jeho právně těžce regulované prostředí. • Závislost vzniku právní odpovědnosti v prostředí Internetu je dána několika hlavními faktory: 1) Rozhodné právo (právní úprava, která je rozhodná pro právní kvalifikaci příslušného internetového právního vztahu) 2) Právní povaha subjektu, který na Internetu vystupuje. (Jiné postavení bude mít běžný uživatel Internetu od například poskytovatele volného prostoru) 3) Obsah právního vztahu tj. na základě jakých skutečností odp. vznikla • Z výše uvedeného vyplívá, že odpovědnost jednotlivých subjektů je různá a liší se případ od případu. Obecné principy posouzení odpovědnosti na Internetu se tedy budou řídit dle výše uváděných obecných kritérií.
    • Ochrana soukromí
    • Ochrana soukromí • Počátky této novodobé zvýšené ochrany lze spatřovat zejména v rozvoji moderních ICT, které umožňují efektivně, levně a snadno zasahovat do soukromí člověka. Jde zejména o rozvoj počítačových sítí (zejména Internetu) a jejich způsobilost archivovat komunikaci (logy – protokolové soubory, obsah…); rozvoj kamerových systémů (ve městech, na silnicích, při výkonu práce…); rozšíření mobilní komunikace a jejich technologických možností (aktuální a zpětná lokalizace polohy SIM karet, odposlechy…)
    • Ochrana soukromí • Výše uvedené přispělo k masivnímu rozvoji právních předpisů upravujících tuto problematiku u nás i ve světě, a to zejména − Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES, o ochraně jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů − Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES, o určitých aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodního styku v rámci vnitřního trhu − Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES, o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací − Úmluva č. 108, o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat [1] − Dodatkový protokol k Úmluvě č. 108 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. − Zákon č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění − Zákon č.127/2005 Sb., o elektronických komunikacích − Zákon č.262/2006 Sb., zákoník práce [1] sdělení Ministerstva zahraničních věcí č.115/2001 Sb.m.s., o Úmluvě o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (v textu jen „Úmluva č. 108 na ochranu osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat“ a „Úmluva č. 108“)
    • Ochrana soukromí • Prostředky ICT a související vztahy uživatelů mají v mnoha případech mezinárodní prvek z čehož plyne, že ochrana soukromí či podmínky její ochrany vůbec, mohou být dány i dle zcela odlišného právního řádu. • V prostředí sítě Internet se jedná o různé sociální sítě YouTube, Facebook či komunikační programy typu ICQ, Skype, kde se uživatel zaváže souhlasem Všeobecných podmínek k podmínkám, jež často umožňují významné narušení soukromí (archivace dat, marketingové účely, obchodní sdělení a další výhody na straně poskytovatele.)
    • Ochrana soukromí • Platné právo by nemělo suplovat neopatrnost či lhostejnost uživatelů ICT ve vztahu k jejich soukromí! Většina případů narušení soukromí je dána zejména v důsledku vlastní neopatrnosti, nevědomosti, či lhostejnosti konkrétního uživatele. • Ochranu soukromí (jakož i možných zásahů do soukromí) upravuje celá řada soukromoprávních i veřejnoprávní předpisů. Tyto právní předpisy poskytují nejen právo na ochranu soukromí, ale též například stanoví i prostředky jakých se může poškozený domáhat, dále pak sankce při nedodržení zákonem stanovených podmínek při zásahu do soukromí atd. Institutů právní ochrany soukromí v prostředí ICT zaručených tuzemským právem je mnoho, otázkou však je, zda mají skutečný význam a smysl při globální povaze ICT? V prostředí českého Internetu potažmo „EU Internetu“ jistě ano, ale za hranicemi tohoto prostoru…..skepticky spíše nikoliv!
    • Ochrana soukromí • Provozování kamerového systému je považováno za zpracování osobních údajů, pokud je vedle kamerového sledování prováděn také záznam pořizovaných obrazových příp. i zvukových záběrů (nebo jsou v záznamovém zařízení uchovávány informace) a současně jsou tyto záznamy (popř. jiné vybrané informace) pořizovány za účelem jejich možného využití k identifikaci fyzických osob. (některé výjimky však stanoví zvláštní zákony, např. o Policii ČR, o obecní Policii, loterijní zákon, zákon o prevenci závažných havárií, apod.) • Jednou ze základních povinností správce je v souladu s § 5 odst. 1 písm. a) zákona stanovit účel, k němuž mají být osobní údaje zpracovávány. Kamerový systém je technický prostředek (způsob), kterým jsou osobní údaje zpracovávány, nikoli účel, jak se v mnoha případech správci mylně domnívají. Je tedy nutné, aby každý, kdo se rozhodne provozovat kamerový systém, jednoznačně stanovil účel . • Oznámení o zpracování (provozování kamerového systému) by měl správce učinit až po důkladném uvážení a s ohledem na ustanovení § 18 odst. 1 písm. b) zákona.
    • Elektronický právní styk
    • Elektronický právní styk • Elektronický podpis je stejně jako vlastnoruční podpis výsledkem projevu vůle podepisující osoby jejíž záměrem či cílem je potvrzení a stvrzení projevu vůle (např. podpis dopisu, návrhu, smlouvy atd.) Význam zavedení e-podpisu spočívá v nahrazení klasického vlastnoručního podpisu na hmotném substrátu (papír) podpisem elektronických (digitálním) na nehmotném substrátu elektronické povahy (datová zpráva). Na rozdíl od vlastnoručního podpisu je elektronický podpis proměnný tzn. mnohem obtížněji kopírovatelný či naučitelný. • Podpis plní dvě stěžení funkce: 1) Identifikace jednající osoby. 2) Dokonání, stvrzení písemného projevu vůle (nastávají účinky) činí-li právní jednání více osob, nemusí být jejich podpisy, (projevy vůle) vždy na téže listině (výjimky stanoví zákon). Plně postačí když navrhovatel podepíše ofertu a přijímající podepíše akceptaci.
    • Elektronický právní styk • Soukromé právo (tzn. jak Občanský - ObčZ tak i např. Obchodní zákoník - ObchZ) spočívá zejména na zásadě autonomie vůle stran a bezformálnosti právního jednání. Máli být dodržena příslušná forma, musí být ve vyžadované formě zachyceny alespoň podstatné náležitosti právního jednání (smluvní strany, předmět, obsah). • Občanský zákoník vyžaduje pouze výjimečně písemnou formu jednání (např. ověřené vlastnoruční podpis), tedy tam kde to zákon výslovně stanoví. • Situace dle Obchodního zákoníku je téměř totožná s tím rozdílem, že u obchodně závazkových vztahů je písemná forma nezbytností, je- li vyžadována alespoň jednou ze smluvních stran (viz § 272 ods.1). • Obecně platí, že forma právního úkonu plní tři základní funkce: varovnou, vyjasňovací a důkazní.
    • Elektronický právní styk • Širší uplatnění a užívání se zaručenému elektronickému podpisu dostalo ve veřejném a státním sektoru. Mezi příklady využití patří například: (i) podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ, (ii) přihlášky a odhlášky k nemocenskému pojištění, (iii) elektronické podání přiznání DPH, (iv) elektronická komunikace se státní správou, krajskými a městskými úřady. • I přes relativně široké možnosti využití elektronického podpisu ve veřejném právu, nepřineslo očekávané následky – postupná elektronizace veřejného sektoru. To bylo nejspíše hlavním impulsem proč se český zákonodárce rozhodl pro radikálnější řešení jakým způsobem „vymoci“ úplnou elektronizaci státní správy – zavedení datových schránek přijetím zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
    • Elektronický právní styk • Každý subjekt může učinit podání k orgánu veřejné moci v elektronické podobě, podepsané elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaným akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb. Bude mít zavedení datových schránek za následek konec využívání zaručených elektronických podpisů ze strany soukromoprávních subjektů? V režimu komunikace prostřednictvím datových schránek je to více než pravděpodobné! Neb dle § 18 odst.2 (z.č.300/2008 Sb.) má úkon učiněný prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný (ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.) Tím fakticky odpadá povinnost subjektů disponovat v rámci této komunikace zaručeným elektronickým podpisem. • Využívání datových schránek se plánuje i pro čistě soukromoprávní využití. Čeká nás tedy nová éra kontrakčního prostředí, kdy budeme moci uzavírat smlouvy prostřednictvím datových schránek?
    • Elektronický právní styk • Vlastnoruční podpis je výsledkem individuálního a relativně stálého písemného projevu člověka. Posudkem soudního znalce v oboru písmoznalectví pak lze určit pravost vlastnoručního podpisu (tj. s jistou mírou jistoty vyloučit či potvrdit, že se podepsala určitá osoba). • Elektronický podpis vychází ze zcela jiným principů, znalecky nelze spojit (potvrdit pravost) el. podpis s konkrétním člověkem, ale pouze daty, resp. prostředkem pro vytváření elektronického podpisu. • Svým způsobem nepředstavuje el. podpis samotný podpis, ale o jistou formu „elektronické obálky“, která je nositelem (garantem) určitých dodatečných znaků (identifikace, integrita). Nepochopení těchto rozdílů může přináší problémy.
    • „Perspektivy“ právní úpravy ICT "Takový vševládný stát (lhostejno jaké formy) roztáhne po zemi svou právní síť, a člověk bude běhat jako zajíc sem a tam, aby našel v této síti díru či větší oko, aby se dostal na místečko, kde by si oddechl a zašeptal: 'Zaplať pánbů, tady jsem sám, tady si zaskotačím.' Pozorujte proto naše zákonodárství z tohoto hlediska a dávejte pozor, abychom na místě svobody netvořili nové formy nevolnictví." (Svoboda, E., O vývoji v právu, Praha 1926, s. 22)
    • Děkuji za pozornost! Ján Matejka| matejka@itpravo.cz Ústav státu a práva Akademie věd ČR 29