Your SlideShare is downloading. ×
0
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Neuroekonomika - František Koukolík
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Thanks for flagging this SlideShare!

Oops! An error has occurred.

×
Saving this for later? Get the SlideShare app to save on your phone or tablet. Read anywhere, anytime – even offline.
Text the download link to your phone
Standard text messaging rates apply

Neuroekonomika - František Koukolík

2,145

Published on

0 Comments
1 Like
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

No Downloads
Views
Total Views
2,145
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
2
Actions
Shares
0
Downloads
27
Comments
0
Likes
1
Embeds 0
No embeds

Report content
Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
No notes for slide

Transcript

  • 1. Červené nebo bílé? Neuronální podklady ekonomického rozhodování František Koukolík Oddělení patologie, neuropatologie a molekulární medicíny Národní referenční laboratoř prionových chorob Fakultní Thomayerova nemocnice Praha Krč
  • 2. EKONOMIE jakýkoli proces rozhodování na základě vyhodnocování alternativ
  • 3. ISLANDSKÝ KRACH
  • 4. Index lidského rozvoje Délka života očekávaná při narození Alfabetizace dospělé populace Podíl lidí se základním, středním vysokoškolským vzděláním Hrubý domácí produkt v USD
  • 5. 300 000 obyvatel 2003 HDI 1. místo na světě 2003 – 2007 akciový trh vzrostl 9x 2006 byla rodina 3x bohatší než 2003 Půjčky Domy za 500 000 USD – splátky 1,5 mil USD Range Rover 35 000 USD – splátky 100 000 USD Kolaps 2008 Ztráta = 100 miliard USD ztráta, to je 8,5 HDP Každý občan dluží 330 000 USD
  • 6. NOBELOVY CENY ZA EKONOMII 1969 Ragnar FRISCH Jan TINBERGEN 2008 Paul KRUGMAN
  • 7. Široká definice racionálního chování Osobní názory a způsoby chování jsou založeny na logické a objektivní analýze všech dostupných informací Aristoteles 384 - 322 př.n.l.
  • 8. Ekonomicky racionální chování Racionální bytost se pozná podle toho, že se snaží docílit co největší užitek (utility). Může-li volit z několika možností, volí tu, od níž očekává největší míru užitku Teorie očekávaného užitku (expected utility theory) Teorie diskontovaného užitku (discounted utility theory)
  • 9. Thomas CARLYLE 1795-1881 ECONOMY - DISMAL SCIENCE
  • 10. Homo rationalis = Homo oeconomicus Sobecký individualista, jenž jedná přísně logicky, trvale poměřuje náklady s užitkem, je dokonale informován, zná všechny možnosti, umí je seřadit dle míry F.A. von Hayek Adam Smith užitku, 1723-1790 který očekává 1899-1992
  • 11. What is Neuroeconomics? NEUROEKONOMIE Ekonomické chování a jeho evoluci jako interakce mozku s prostředím Integruje ekonomii, psychologii kognitivní a afektivní neurovědu Teorie her Finanční rozhodování Sociální vztahy ekonomického chování Vliv reklamy a propagandy
  • 12. Oblasti mozku aktivované ekonomickým rozhodováním
  • 13. EKONOMICKÉ INTERAKCE KOOPERACE PODRAZ
  • 14. KOOPERACE mezi geneticky nepříbuznými jedinci ve velkých skupinách sdílení potravy kooperativní lov kooperativní vedení války
  • 15. Lidská kooperace Individuální chování zahrnující osobní náklady při společné činnosti, která přináší prospěch členům jedincovy skupiny. Prospěch převyšuje náklady.
  • 16. Silná reciprocita altruistické odměňování jiných členů skupiny za kooperaci a dodržování norem altruistické trestání za porušení norem i za cenu vlastní oběti
  • 17. Neuronální podklady kooperace Vězňovo dilema Konec smlouvání
  • 18. VĚZŇOVO DILEMA Zatčení lidé A,B jsou v celách, nemohou se domlouvat. Policie má nedostatek důkazů. Vyšetřovatel navrhne každému vězni zvlášť dohodu: Jestliže se doznáte a váš spolupachatel bude mlčet, budete propuštěn, spolupachatel dostane 5 let Jestliže budete mlčet a váš spolupachatel se dozná, dostanete 5 let, propuštěn bude spolupachatel Jestliže se oba nedoznáte, dostanete oba 6 měsíců Jestliže se oba doznáte, dostanete oba 6 let
  • 19. A, B mohou spolupachatele podrazit a přiznat se A, B mohou kooperovat a nepřiznat se Jestliže je hra jednokolová, je optimální řešení podraz Při vícekolové hře existují řešení 1 Tit for tat (veta za vetu) 2 Veta za vetu velkorysá (pravděpodobnost trestu např. 0,3) 3 Pavlov: jestliže jsi vyhrál, neměň postup, jestliže jsi prohrál, změň postup
  • 20. Vězňovo dilema a jeho verze 36 hráček, ve dvojicích (A, B) Volily kooperaci (C), nebo podraz (D) A kooperuje B kooperuje A kooperuje B podráží A podráží B kooperuje A podráží B podráží Jedna hráčka ve skeneru, druhá mimo
  • 21. Vzájemná kooperace aktivovala oblasti, které se aktivují při zpracovávání odměny Nc. accumbens Nc. caudatus Ventromediální PF kůra Přední cingulární kůra Orbitofrontální kůra
  • 22. Altruistické trestání Při zachování sociálních norem trestají podrazáky i lidé, které narušení norem osobně nepostihuje Hra : Alokátor – příjemce – třetí strana Alokátor má 100 MU Příjemce 0 MU Třetí strana 50 MU Jakmile se třetí strana dozví o výši částky přidělené alokátorem příjemci, může rozhodnout o jeho potrestání, má-li pocit, že byl alokátor sobecký. Za každou MU, kterou strhne alokátorovi, musí zaplatit 3 MU
  • 23. Trestání je nákladné a citelné Ekonomicky racionální třetí strana by netrestala Ve skutečnosti 55% třetích stran alokátora trestá, jakmile přesune méně než 50 MU Čím je alokovaná částka nižší, tím je trest vyšší 70- 80% příjemců očekává, že třetí strana chamtivého / sobeckého alokátora potrestá
  • 24. DALŠÍ EXPERIMENT Hráči A, B Členové dvojice hráli anonymně Každý hráč vlastnil 10 MU A rozhodoval první Mohl celou částku poslat B, nebo si ji nechat pro sebe Jestliže A poslal B celou částku, experimentátor ji zvýšil na čtyřnásobek B v tomto okamžiku má 10 + 40 MU = 50 MU B může polovinu, tj. 25 MU vrátit A, oba zbohatnou Jestliže se B zachová sobecky, nechá si 50 MU, A přijde o všechno
  • 25. Altruistické trestání Jakmile A zjistí, jak se B zachoval, má 1 minutu na rozhodnutí, jak na chování hráče B odpoví. Při podrazu může A s chováním B vyslovit nesouhlas neudělit hráči B trestné body (symbolické trestání) udělit hráči B až 20 trestných bodů (efektivní trestání). 1 trestný bod = ztráta 1 MU pro A 2 MU pro B
  • 26. Efektivní trestání v porovnání se symbolickým trestáním aktivovalo dorzální striatum Jedinci s vyšší mírou aktivace udělovali vyšší tresty Dorsální striatum se podílí na anticipaci odměny, aktivuje se i při non-sociální odměně Lidé reagují na základě svých emocí. Obětují značné zdroje, aby mohli potrestat narušitele normy
  • 27. PŘI TRESTÁNÍ PODRAZÁKŮ REAGUJÍ ŽENY JINAK NEŽ MUŽI
  • 28. Ženy a muži dostali 10 USD Protihráčovi mohli poslat 0 -10 USD Experimentátor poslanou částku ztrojnásobil Instruovaní protihráči mohli vrátit libovolnou částku Experimentátor ji také ztrojnásobil Protihráči hráli fér, vraceli stejně Nebo hráli nefér, vraceli málo nebo nic. Následovalo trestání protihráčů elektrošokem, jak těch, co hráli fér, tak těch co hráli nefér Ženy a muži se na trestání dívali
  • 29. Jestliže lidé mohou, unfair chování trestají ACC levostranná FI ŽENY pravostranná FIMUŽI levostranná nc.accumbens S II pravostranná S II mozkový kmen
  • 30. HRA Konec smlouvání Hráč A rozděluje částku, jejíž celková výše je hráči B známa Jestliže B přijme, získávají oba hráči takový podíl, o kterém rozhodl A Jestliže B odmítne, nedostanou oba hráči nic
  • 31. Testování v 37 kulturních okruzích prokázalo: jakmile se podíl nabízené částky začne blížit 25%, je pravděpodobnost odmítnutí vysoká, což je v rozporu s klasickou ekonomickou racionalitou
  • 32. Machiguenga PERU
  • 33. Experiment Konec smlouvání 19 hráčů v roli příjemce Vyšetřování fMR 10 kol s lidským partnerem 10 kol s počítačem 10 kontrolních kol 5 kol dělení 1:1 2 kola dělení 9:1 2 kola dělení 4:1 1 kolo dělení 7:3
  • 34. Nespravedlivé nabídkykůru Přední cingulární aktivovaly dorsolaterální PF kůru přední insulu oboustranně
  • 35. SOCIÁLNÍ NORMY Způsoby chování založené na široce sdíleném přesvědčení o jejich správnosti Lidé je dodržují převážně jen tehdy, existuje-li za porušení trest HŮL DO RUKY !
  • 36. EXPERIMENT Hráč A ve skeneru 100 + 25 MU Hráč B venku 25 MU Hráč A rozděluje a) bez možnosti trestu za sobectví b) s možností trestu za sobectví Hráč B 1 MU vydaná na trest = 5 MU ztráty pro B
  • 37. SOCIÁLNÍ NORMA 50 / 50
  • 38. Niccolo MACHIAVELLI 1469 – 1527 Machiavelianismus Směs sobectví a oportunismu
  • 39. TRESTÁNÍ minus KONTROLA
  • 40. DŮVĚRA
  • 41. OBCHODNÍ INTERAKCE DŮVĚŘOVAT? DO JAKÉ MÍRY? NEDŮVĚŘOVAT?
  • 42. Hyperfunkční fMR Dva skenery, v každém jeden hráč hráli on-line hru Důvěra v opakovaných kolech Testování podmíněné a nepodmíněné důvěry
  • 43. Podmíněná důvěra Partner ekonomicky racionální Kooperace, riziko podrazu Kognitivně náročná Nepodmíněná důvěra Partner je důvěryhodný Kognitivně méně náročná ODLIŠNÉ SÍTĚ
  • 44. Jaké jsou partnerovy záměry? Odhad jeho chování Interakce s vývojově staršími systémy
  • 45. Nepodmíněná Podmíněná Sociální vztahy Systém odměny
  • 46. FINANČNÍ ZISK A ZTRÁTA
  • 47. Zdraví lidé dostali 50 USD Účastnili se hry, ve které mohli ztratit, obnos jim mohl zůstat, mohli ho i zvětšit. 1 Vyhlídka (očekávání) jeden ze tří cílů, terče se třemi částmi, v každé číslo označující nějakou částku 2 Výsledek otáčející se šipka se zastavila v některém sektoru a označila částku hráč věděl, že bude přičtena nebo odečtena „Hodný cíl“: + 10; 2,5; 0 USD „Střední cíl“ : +2,5; 0; -1,5 USD „Zlý cíl“: 0; -1,5; -6 USD
  • 48. Vyhlídky rozšířená sublentikulární amygdala orbitální závity Nejvyšší zisk nc. accumbens rozšířená sublentikulární amygdala hypothalamus
  • 49. Zvýšená aktivita nc. accumbens při očekávání odměny
  • 50. RIZIKOVÉ FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ
  • 51. Dobrá nebo špatná investice 1 x dobrá + 10 USD p 0,5 0 USD p 0,25 - 10 USD p 0,25 2 x špatná + 10 USD p 0,25 0 USD p 0,25 - 10 USD p 0,5
  • 52. Anticipace Volba Čekání Výsledek Trh Fixace
  • 53. ZISK OPROTI ZTRÁTĚ TRH - RELATIVNÍ HODNOTA
  • 54. AKTIVITA nc. accumbens positivní afekt při zisku přední část insuly negativní afekt při ztrátě
  • 55. ROZHODOVÁNÍ O NÁKUPU
  • 56. Neuronální koreláty nákupu zboží Muži: prohlíželi si auta a dávali přednost sportovním autům před jinými druhy Aktivace: nc. tegmentalis ventralis nc. accumbens mediální prefrontální kůra To samé platí pro muže, kteří si prohlíželi značky piva A pro ženy, které si prohlížely značky kávy
  • 57. Mikroekonomická teorie nákupy jsou podmíněny 1 tím co má člověk rád 2 cenou zboží
  • 58. Zboží Cena Volba Fixace Preference Cenový rozdíl Nákup?
  • 59. Přednost: aktivace nc. accumbens (NAcc) Pocit vysoké ceny: aktivace insuly deaktivace MPFC
  • 60. Ovlivňuje marketing míru požitku? Vyšší cena za stejný produkt = vyšší požitek? Ovlivňuje!
  • 61. Pokusné osoby vyslechly: 1 budete ochutnávat 5 druhů Cabernet Sauvignon, označených víno 1 – 5 2 smysl pokusu je zkoumat vztah délky degustace a vnímání chuti vína 3 různé druhy vína jsou označeny různými cenami Ve skutečnosti ochutnávaly jen 3 druhy vína. Víno 1 a víno 2 ochutnávaly 2x, jednou za vysokou cenu ( 90 USD, skutečná cena ) podruhé za nízkou cenu (10 USD)
  • 62. 6 pokusů V1 5 USD V2 10 USD V3 35 USD V1 45 USD V2 90 USD neutrální roztok – kontrola Soustřeďte se na chuť vína Označte její kvalitu na stupnici při každém druhém pokusu
  • 63. Aktivita moFC, aCC roste úměrně ceně Požitek z vína roste úměrně ceně 10 USD – 90 USD přestože šlo o stejné víno

×