• Share
  • Email
  • Embed
  • Like
  • Save
  • Private Content
Zdeňka Prudilová Koníčková: Oddlužení jako forma inkasa pohledávek a jeho aktuální problémy
 

Zdeňka Prudilová Koníčková: Oddlužení jako forma inkasa pohledávek a jeho aktuální problémy

on

  • 831 views

Význam SJM pro inkaso pohledávek...

Význam SJM pro inkaso pohledávek
Inkaso pohledávek v SJM za manžely v oddlužení
Inkaso pohledávek v SJM za jedním z manželů v oddlužení
Oddlužení není pro podnikatele?
Jak a kdy využít věřitelských oprávnění v insolvenčním řízení pro efektivní inkaso pohledávek

Statistics

Views

Total Views
831
Views on SlideShare
831
Embed Views
0

Actions

Likes
0
Downloads
0
Comments
0

0 Embeds 0

No embeds

Accessibility

Categories

Upload Details

Uploaded via as Microsoft PowerPoint

Usage Rights

© All Rights Reserved

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Processing…
Post Comment
Edit your comment

    Zdeňka Prudilová Koníčková: Oddlužení jako forma inkasa pohledávek a jeho aktuální problémy Zdeňka Prudilová Koníčková: Oddlužení jako forma inkasa pohledávek a jeho aktuální problémy Presentation Transcript

    • Význam SJM pro inkaso pohledávek JUDr. Zdeňka Prudilová Koníčková, advokátka a insolvenční správkyně
    • Společné jmění manželů• § 143 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku• (1) Společné jmění manželů tvoří• a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka
    • Společné jmění manželů• b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.• (2) Stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva, účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.
    • Které závazky jsou součástiSJM a které nikoliv?• Viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 4291/2010• Vznikl-li za trvání manželství dluh, z něhož byl zavázán jenom jeden z manželů, který např. uzavřel vlastním jménem smlouvu o půjčce, a bylo-li takto získaných peněz použito na koupi určité věci, tj. byla-li za ně získána určitá majetková hodnota, náleží i tato hodnota - za splnění ostatních podmínek uvedených v § 143 obč. zák. a bez ohledu na to, zda byla smlouva o půjčce platně uzavřena - do bezpodílového spoluvlastnictví. K závazku manžela, který takto opatřil peníze a je povinen je vrátit (ať již jako plnění ze smlouvy o půjčce či jako neoprávněný majetkový prospěch v případě, že smlouva o půjčce nebyla platně uzavřena) a který je vynaložil ve skutečnosti na společný majetek ze svého, se přihlédne při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví. Tentýž závěr je použitelný i na institut společného jmění manželů upravený v občanském zákoníku ve znění po novele provedené zákonem č. 91/1998 Sb. v těch případech, kdy jde o závazky, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.
    • Které závazky jsou součástiSJM a které nikoliv?• 22 Cdo 153/2009, v němž bylo uvedeno, že Závazky převzaté jedním z manželů bez souhlasu druhého a přesahující míru přiměřenou majetkovým poměrů manželů nejsou neplatné, ale netvoří součást společného jmění manželů a jsou výlučným závazkem manžela, který je převzal.
    • Inkaso pohledávek v SJM zamanžely v oddluženíPostup stejný, jako při inkasu pohledávek mimoinsolvenční řízení viz. rozhodnutí Vrchníhosoudu v Praze ze dne 15. 12. 2009 sp. zn. 1 VSPH660/2009, tedy:• Závazek je součásti SJM je možné jej přihlásit do insolvenčního řízení probíhajícího na majetek každého z manželů
    • Inkaso pohledávek v SJM zajedním z manželů v oddlužení• Opět viz. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 1 VSPH 660/2009• Jestliže je závazek součástí SJM není rozhodné, který z manželů je v insolvenčním řízení.• Pohledávku je třeba přihlásit vždy!
    • Oddlužení není pro podnikatele?• Kdo je podnikatelem? Viz. § 3 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, osoba, která je zapsaná v obchodním rejstříku, podniká na základě živnostenského nebo jiného oprávnění a nebo provozuje zemědělskou výrobu a je zapsaná do příslušné evidence.• V rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. KSOS 34 INS 625/2008, 29 NSČR 3/2009-A ze dne 21. 4. 2009 (R 79/2009) byl akceptován závěr, že „dlužníkem, který není podnikatelem", se ve smyslu ustanovení § 389 odst. 1 insolvenčního zákona rozumí taková fyzická nebo právnická osoba, která není zákonem považována za podnikatele a současně nemá závazky (dluhy) vzešlé z jejího podnikání.
    • Oddlužení není pro podnikatele?• V R 79/2009 Nejvyšší soud na dané téma uzavřel, že insolvenční soud přihlédne vždy především k následujícím okolnostem:1) době vzniku konkrétního dlužníkova závazku (dluhu) z podnikání,2) době ukončení dlužníkova podnikání,3) četnosti neuhrazených dlužníkových závazků (dluhů) z podnikání,4) výši konkrétního dlužníkova závazku (dluhu) z podnikání v porovnání s celkovou výší všech dlužníkových závazků,5) tomu, zda věřitel, o jehož pohledávku jde, je srozuměn s tím, že tato pohledávka bude podrobena režimu oddlužení
    • Dluhy z podnikání jakopřekážka schválení oddlužení?• Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 39 INS 4221/2008, 29 NSČR 20/2009-B-32.• Věřitelé s pohledávkou z podnikání se včas do ins. řízení nepřihlásili• Všichni věřitelé budou uspokojení ve výši 100%• Je možné, aby dlužník po schválení oddlužení začal podnikat?
    • Jak a kdy využít věř. oprávnění v ins.řízení pro efektivní inkaso pohledávek?Zajištěný věřitel• Podání insolvenčního návrhu• Účast na přezkumném jednání• Účast ve věřitelských orgánechNezajištěný věřitel• Přihláška pohledávky• Hlasování o způsobu oddlužení• Účast ve věřitelských orgánech