Adam Geršl: Kreditní riziko v makrozátěžových testech čnb

0 views
707 views

Published on

Hlavní indikátory kreditního rizika sledované v ČNB
Top-down versus bottom-up zátěžové testy ČNB
Metodologie zátěžových testů bankovního sektoru
Alternativní makroekonomické scénáře
Využívané modely pro kreditní riziko

Published in: Economy & Finance
0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
0
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Adam Geršl: Kreditní riziko v makrozátěžových testech čnb

  1. 1. Kreditní riziko v makrozátěžových testech ČNB Adam Geršl Samostatný odbor finanční stability Česká národní banka /29 Konference Credit Risk 2011 Praha, 14.12.2011
  2. 2. <ul><li>Top-down přístup (makrozátěžové testy) </li></ul><ul><ul><li>Regulátor/centrální banka </li></ul></ul><ul><ul><li>Vlastní model chování institucí na dostupných datech </li></ul></ul><ul><ul><li>Analýza dopadů určitých scénářů na kvalitu portfolií aktiv, příjmy bank a jejich kapitál/solvenci </li></ul></ul><ul><ul><li>Agregátní portfolia aktiv bez znalosti detailních charakteristik jednotlivých aktiv </li></ul></ul><ul><ul><li>Využití makroscénářů, ideálně se zachycením některých dalších feedback efektů (interakce banky versus reálná ekonomika) </li></ul></ul>/29 Top-down vs. bottom-up přístup
  3. 3. Makrozátěžové testy /29 Rizika v ekonomice -pokles H DP - znehodnocení domácí měny - růst úrokových sazeb - pokles cen nemovitostí Zátěžové scénáře makroekonomického vývoje Rizika v bance - úvěrové - tržní - likviditní - zdroje příjmů - mezibankovní nákaza Výsledky testů Vývoj bilance Výnosy/zisky bank Dostatečnost kapitálu, případné injekce
  4. 4. Makrozátěžové testy /29 Rizika v ekonomice -pokles H DP - znehodnocení domácí měny - růst úrokových sazeb - pokles cen nemovitostí Zpětná vazba/feedback effect Zátěžové scénáře makroekonomického vývoje Rizika v bance - úvěrové - tržní - likviditní - zdroje příjmů - mezibankovní nákaza Dopad na makroekonomický vývoj – zejména HDP Reakce bank Deleveraging (snížení úvěrování) Výsledky testů Vývoj bilance Výnosy/zisky bank Dostatečnost kapitálu, případné injekce
  5. 5. <ul><li>Bottom-up přístup (individuální testy) </li></ul><ul><ul><li>Centrální banka/regulátor dodá scénáře </li></ul></ul><ul><ul><li>Jednotlivé banky pak pomocí vlastních modelů a analýz odhadují jejich dopad do výkazu zisků a ztrát a do poměru solventnosti </li></ul></ul><ul><ul><li>Testují se jednotlivá aktiva s využitím jejich detailních charakteristik </li></ul></ul><ul><ul><li>Hranice mezi top-down a bottom-up není někdy zcela zřetelná (např. CEBS/EBA celoevropské zátěžové testy) </li></ul></ul>/29 Top-down vs. bottom-up přístup
  6. 6. <ul><li>U obou typů přístupů (top-down in bottom-up) testovány bilance jednotlivých institucí </li></ul><ul><li>Výsledky mohou být agregovány </li></ul><ul><li>ČNB jako centrální banka a integrovaný regulátor finančního trhu využívá obou přístupů </li></ul><ul><ul><li>Top-down: agregátní zátěžové testy (interně v ČNB na datech reportovaných do ČNB, prováděny od roku 2003) </li></ul></ul><ul><ul><li>Bottom-up: společné zátěžové testy ČNB a vybraných bank (prováděny od roku 2009) </li></ul></ul>/29 ČNB a top-down/bottom-up
  7. 7. /29 Vývoj makrozátěžových testů v ČNB <ul><li>ČNB provádí pravidelně od roku 2003 (první zveřejněné výsledky v e Zprávě o finanční stabilitě 2004 vydané v lednu 2005) </li></ul><ul><li>Metodika je postupně zdokonalována, posuny v metodologii publikovány ve Zprávách o finanční stabilitě </li></ul><ul><li>Od února 2010 testy prováděny a agregátní výsledky zveřejňovány ve čtvrtletní frekvenci. </li></ul>
  8. 8. Výsledky testů na webu ČNB /29
  9. 9. /29 O výsledky testů je zájem
  10. 10. Současná verze zátěžových testů <ul><li>Výchozím bodem pro zátěžové testy jsou alternativní makroekonomické scénáře, které jsou tvořeny v ČNB ve spolupráci několika útvarů (finálně jsou vygenerovány oficiálním predikčním modelem G3 – DSGE model) </li></ul><ul><li>Predikce růstu HDP, inflace a ostatních makroekonomických proměnných pro následujících 8 čtvrtletí vstupuje do řady satelitních modelů </li></ul><ul><ul><li>model růstu úvěrů, model kreditního rizika, model provozního zisku, model výnosové křivky, model vývoje cen nemovitostí, model pro LGD apod. </li></ul></ul>/29 Současná verze makrozátěžových testů
  11. 11. <ul><li>Přímá vazba mezi predikcí vývoje makroekonomických proměnných, klíčových dalších proměnných ze satelitních modelů a vývojem hlavních bilančních a tokových ukazatelů bank </li></ul><ul><ul><li>Testována jsou čtyři hlavní rizika (úvěrové, úrokové, měnové a riziko mezibankovní nákazy) </li></ul></ul><ul><li>Dvouletý horizont, ale dynamicky s Q frekvencí </li></ul><ul><ul><li>Existuje výchozí (poslední skutečně známý) stav </li></ul></ul><ul><ul><li>K tomu je přičten/odečten dopad šoku v rámci jednoho čtvrtletí </li></ul></ul><ul><ul><li>Tento konečný stav slouží jako výchozí stav pro následující čtvrtletí </li></ul></ul>/29 Současná verze zátěžových testů
  12. 12. Zátěžové scénáře /29 <ul><li>odrážejí aktuální rizika, snaha o „sexy“ názvy </li></ul><ul><ul><li>Safe Haven; Property Market Crisis; Loss of Confidence (FSR 2007, June 2008) </li></ul></ul><ul><ul><li>Europe in Recession; Market Nervousness; Economic Depression (FSR 2008/2009, June 2009) </li></ul></ul><ul><ul><li>Protracted Recession (August 2009) </li></ul></ul><ul><ul><li>Double Dip; Loss of Confidence (February 2010) </li></ul></ul><ul><ul><li>Return of Recession; Loss of Confidence (FSR 2009/2010, June 2010); </li></ul></ul><ul><ul><li>Debt Crisis (August 2010); Fiscal Crisis (November 2010); Unexpected Recession (February 2011); </li></ul></ul><ul><ul><li>Renewed Recession; Asymmetric Developments (FSR 2010/2011, June 2011); Recession (August 2011); Double Dip (November 2011) </li></ul></ul>
  13. 13. <ul><li>Prvním dopadem jsou očekávané ztráty EL = PDxLGDxEAD čtyř oddělených portfolií (corporates, housing loans, consumer loans, other) </li></ul><ul><ul><li>PD je výstupem modelů kreditního rizika s možnými expertními úpravami </li></ul></ul><ul><ul><li>LGD je nastavováno jednoduchým modelem (citlivosti na vývoj HDP, nezaměstnanosti a cen nemovitostí) </li></ul></ul><ul><ul><li>EAD je objem nedefaultního portfolia (s možnou expertní úpravou pro zahrnutí části mimobilančních expozic) </li></ul></ul><ul><li>Druhým dopadem je efekt PD/LGD/EAD na RWA (IRB vzorec aplikovaný na průměrné hodnoty portfolia bank) </li></ul><ul><ul><li>Využitá PD a LGD jsou vyhlazená PD a LGD ze satelitních modelů </li></ul></ul><ul><ul><li>Ne všechny banky mají IRB </li></ul></ul>/29 Nejdůležitějším rizikem je kreditní riziko
  14. 14. /29 <ul><li>Makroekonomický model kreditního rizika – strukturální modely mertonovského typu </li></ul><ul><ul><li>Defaultní bariéra je závislá na vývoji makroekonomického prostředí </li></ul></ul><ul><ul><li>viz Jakubík, P., Schmieder, Ch. (2008): Stress Testing Credit Risk: Comparison of the Czech Republic and Germany, Financial Stability Institute, Bank for International Settlements, FSI Award 2008 Winning Paper </li></ul></ul><ul><li>Závislou proměnnou je 12M míra defaultu </li></ul><ul><ul><li>Výpočet 12M míry defaultu z úvěrových registrů </li></ul></ul>Modely kreditního rizika používané v ČNB
  15. 15. /29 <ul><li>Determinanty defaultů podnikových úvěrů: </li></ul><ul><ul><li>Měnový kurz </li></ul></ul><ul><ul><li>Inflace </li></ul></ul><ul><ul><li>Změna růstu H DP a jeho komponent (investice, čistý export) </li></ul></ul><ul><ul><li>Úrokové sazby </li></ul></ul><ul><li>Determinanty defaultů úvěrů obyvatelstvu: </li></ul><ul><ul><li>HDP </li></ul></ul><ul><ul><li>Změna nezaměstnanosti </li></ul></ul><ul><ul><li>Růst nominálních mezd </li></ul></ul><ul><ul><li>Změna úrokových sazeb </li></ul></ul>Makroekonomické determinanty defaultu
  16. 16. Příklad vývoje z poslední ZFS 2010/2011 /29
  17. 17. /29 <ul><li>Snaha parametr LGD navázat na ekonomický vývoj </li></ul><ul><ul><li>HDP – pro úvěry nefinančním podnikům </li></ul></ul><ul><ul><li>Nezaměstnanost – pro spotřebitelské úvěry </li></ul></ul><ul><ul><li>Ceny rezidenčních nemovitostí – pro úvěry na bydlení </li></ul></ul><ul><li>Pokles HDP / růst nezaměstnanosti o jeden p.b. navýší LGD o 3-5 p.b. (v závislosti na scénáři) nad výchozí hodnotu LGD 45 / 55 % </li></ul><ul><li>Pokles cen nemovitostí o jeden p.b. navýší hodnotu LGD úvěrů na bydlení taktéž o jeden p.b. nad výchozí hodnotu 20 % </li></ul><ul><li>Výchozí hodnoty z bottom-up společných testů ČNB a vybraných bank </li></ul>Predikce parametru LGD
  18. 18. Příklad vývoje LGD v závislosti na makro vývoji: LGD pro segment úvěrů na bydlení /29
  19. 19. <ul><li>upravený provozní zisk nastaven kombinací modelu a expertního názoru </li></ul><ul><li>hlavní determinanty: nominální HDP, NPL, kapitálová přiměřenost a sklon výnosové křivky </li></ul><ul><li>pro modelování regulatorního kapitálu je postupováno podle platných pravidel ČNB </li></ul><ul><ul><li>zisky daného roku se nepřičítají, ztráty se ale odečítají </li></ul></ul><ul><li>akumulovaný zisk za kalendářní rok se rozděluje vždy ve 2Q </li></ul><ul><ul><li>různé dopady dle vývoje RVA </li></ul></ul>/29 Výnosy, zisky a kapitál
  20. 20. Míra zátěže v testech ČNB <ul><li>ČNB se konzistentně snaží v oblasti zátěžových testů o značně konzervativní přístup </li></ul><ul><ul><li>makroekonomické scénáře obnášejí značnou zátěž v horizontu dvou let (vysoké poklesy HDP, vysoké nárůsty rizikových parametrů) </li></ul></ul><ul><ul><li>dopad rizik je v testech vždy nadhodnocován (odhad je na pesimistické straně) </li></ul></ul><ul><ul><li>Expozice vůči rizikových zemím jsou zatíženy značnými „haircuts“ – v nových (listopadových) i předchozích (srpnových) testech ve výši 100 % </li></ul></ul><ul><li>Míra zátěže, kterou ČNB aplikuje, je značně vyšší než zátěž v celoevropských testech organizovaných loni (CEBS 2010) i letos (EBA 2011) </li></ul>/29
  21. 21. /29 Ve srovnání s celoevropskými testy <ul><li>Míra zátěže, kterou ČNB aplikuje, je značně vyšší než zátěž v celoevropských testech organizovaných loni (CEBS 2010) i letos (EBA 2011) </li></ul>
  22. 22. Aktuální zátěžové testy ČNB: listopad 2011 <ul><li>Kromě základního scénáře (prognóza ČNB z listopadu) byl zvolen jeden zátěžový scénář tzv. recese s dvojitým dnem (Double Dip): </li></ul><ul><ul><li>Je založen na výrazně nepříznivém ekonomickém vývoji v EU způsobeném další eskalací dluhové krize zemí eurozóny. </li></ul></ul><ul><ul><li>Počítá s citelným snížením ekonomické aktivity, růstem nezaměstnanosti, ztrátou důvěry investorů a odpisem veškerých expozic vůči problémovým zemím EU (celkem 24,4 mld. Kč k 30.9.2011). </li></ul></ul>/29
  23. 23. Výsledky aktuálních zátěžových testů ČNB: podíl NPL <ul><li>Zátěžový scénáři – došlo by k razantnímu nárůstu úvěrů v selhání. Ztráty ze znehodnocení úvěrů by v roce 2012 dosáhly téměř 2,7 % z úvěrového portfolia. </li></ul><ul><li>Paralelně by byl v tomto zátěžovém scénáři bankovní sektor zasažen poměrně vysokými tržními ztrátami z titulu poklesu cen držených vládních dluhopisů. </li></ul>/29
  24. 24. Výsledky aktuálních zátěžových testů ČNB: kapitálová přiměřenost <ul><li>Přes poměrně vysoké úvěrové i tržní ztráty a oslabené provozní zisky zůstává bankovní sektor jako celek stabilní i v zátěžovém scénáři, který počítá s </li></ul>/29 <ul><ul><li>poklesem provozních zisků bank o 20-35 %; </li></ul></ul><ul><ul><li>poklesem hodnoty vládních dluhopisů u pěti zemí eurozóny (země „PIIGS“) o 100 %. </li></ul></ul><ul><li>Kapitálová přiměřenost zůstává v obou scénářích nejen nad 8% minimem, ale neklesá pod 11 %. </li></ul><ul><li>Důvodem je především poměrně vysoká výchozí úroveň (15,6 %). </li></ul>
  25. 25. <ul><li>Zahájeny v září 2009 (pilotní kolo) </li></ul><ul><li>Zúčastněným bankám poskytnuty změny PD (koeficientem) v jednotlivých portfoliích kategorií podnikových a retailových expozic /ve 3. kole přidány Instituce + Sovereign </li></ul><ul><li>LGD není stresováno </li></ul><ul><li>Poslední čtvrté kolo společných zátěžových testů proběhlo na datech k 31.12.2010 </li></ul><ul><ul><li>Agregované výsledky zveřejněny v ZFS 2010/2011 </li></ul></ul><ul><li>V současnosti probíhá 5. kolo z rozšířenou sadou rizik (např. i riziko likvidity) v rámci IMF FSAP </li></ul>/29 Společné zátěžové testy (bottom-up testy)
  26. 26. <ul><li>Růst PD jednotlivých kategorií expozic </li></ul>/29 Společné zátěžové testy
  27. 27. <ul><li>Výsledky testů naznačují dostatečnou odolnost zúčastněných bank vůči nepříznivým šokům </li></ul>/29 Společné zátěžové testy
  28. 28. <ul><li>Přidaná hodnota pro ČNB </li></ul><ul><ul><li>Informace o odolnosti sektoru </li></ul></ul><ul><ul><li>Informace o úrovních a vývoji některých rizikových parametrů (PD, LGD, EAD) </li></ul></ul><ul><ul><ul><li>Slouží k průběžnému zpřesňování předpokladů agregátních zátěžových testů ČNB </li></ul></ul></ul><ul><ul><li>Intenzivnější komunikace ČNB a zúčastněných bank týkající se možných rizik i nastavení vhodné metodologie zátěžového testování </li></ul></ul>/29 Společné zátěžové testy
  29. 29. /29 Děkuji za pozornost. Kontakt: Adam Geršl zástupce ředitele Samostatný odbor finanční stability Česká národní banka E-mail: adam.gersl@cnb.cz

×