1. Masarykova univerzita v Brně
Filozofická fakulta
Ústav české literatury a knihovnictví
Kabinet informačních studií a knihovnictví
ALAN M. TURING
Odborná práce
Seminární práce k předmětu Kurz práce s informacemi.
Autor: Kateřina Veselá
UČO: 399002
Typ studia: prezenční
Ročník: 2
Brno
2012
2. Argumentace
Téma Alan M. Turing jsem si vybrala protože, to byla zajímavá osobnost sama osobě, a jeho
činy a díla ještě víc. Byl chytrý, talentovaný, byl sám sebou a přes různé obtíže s okolím
dokázal velké věci. Například díky Turingově stroji je považován za zakladatele počítačové
vědy, což se hodí do mého oboru Informační studia a knihovnictví. Název Alan M. Turing byl
jednoznačnou volbou, jelikož vystihuje přesně o čem práce je.
Anotace
Práce Alan M. Turing se zabývá životem A. M. Turinga, od narození až po smutný konec.
Pochopením jeho složité a často nepochopené osobnosti, co ho vedlo k dokonalosti myšlení a
vymyšlení nejen Turingova stroje. Dále také co ho ovlivnilo a kdo mu byl inspirací pro
tvorbu. A krátké vysvětlení Turingova stroje a jeho funkčnosti.
Klíčová slova
matematika, kryploanalytik, Turingův stroj, Enigma, stroj, Alan M. Turing
Alan M. Turing
Alan Mathison Turing, britský matematik, kryptoanalytik a logik, se narodil 23.
června 1912 v Londýně. „Podle matky se Alan zajímal o číslice – bez jakýchkoli
matematických souvislostí – ještě předtím, než se naučil číst. Sledoval například čísla na
stožárech pouličního osvětlení.“1 S myšlenkou, že tělo a hlavně pak mozek, může být
považováno za stroj, se seznámil už v roce 1922 v knize Přírodní divy, které by mělo znát
každé dítě od E. T. Brewsera, kterou dostal jako dárek. Tato myšlenka ovlivnila jeho pozdější
dílo. Kniha mohla podnítit jeho odpor k nepřesnostem.2 Ve svých 14 letech, v roce 1926, se
dostal na Sherbone School v Dorsetu. Byl to člověk, který lpěl na doslovném významu slov,
což ho dostalo do mnoha problémů. Jediným jeho přítelem ve škole byl Christopher Morcom,
který se, stejně jako Alan, zabýval přírodními vědami. Vedli spolu debaty o vědeckých
teoriích a novinkách, prováděli pokusy, což vedlo Turinga k intelektuální zvědavosti a touze
po objevování nových věcí, zároveň si uvědomil, že k příteli chová víc, než kamarádské city.
Christopher však v roce 1930 zemřel na tuberkulózu, s čímž se Alan dlouho vyrovnával.
1
TURING, Sara. Alan M. Turing. S. 11. Podle: LEAVITT, David. Muž, který věděl příliš mnoho. S. 12
2
LEAWITT, David. Muž, který věděl příliš mnoho. S. 14
1
3. Na druhý pokus byl v roce 1931 Turing přijat na King´s College v Cambridge, kde se
ocitl v neustálých debatách o matematice a logice. Podle Leavitta3 se ze začátku zabýval
pouze čistou matematikou, a stejně jako v Sherborne, několikrát dokázal to, co už v minulosti
dokázáno bylo. Díky své disertační práci „O Gaussově chybové funkci“, se v roce 1935 stal
členem akademického sboru na King´s College v Cambridge. V té době se začal zabývat
problémem rozhodnutelnosti (Entscheidungsproblem), se kterým přišel německý matematik
David Hilbert v roce 1928. Hilbert se ptal, zda existuje mechanický proces, kterým je možno
rozhodnout o pravdivosti libovolného matematického výroku. To Turinga inspirovalo
k napsání článku „On computable nubmers, with an application to the Entscheidungsproblem“
(O vyčíslitelnosti s ohledem na problém rozhodnutelnosti), ve kterém byl poprvé popsán a-
stroj, později pojmenován Turingův stroj. „Článek je rozdělen zhruba na tři části: v první je
vymezena představa „počitatelného čísla“ a „počítacího stroje“; v druhé je představena
myšlenka „univerzálního stroje“; ve třetí jsou tyto koncepce využity k důkazu, že
4
Entscheidungsproblem je neřešitelný.“ Turingův stroj je hypotetický matematický model
jednoduchého počítače, který je schopen interpretovat jakýkoli algoritmus, což je konečná
posloupnost kroků, které vedou k vyřešení problému. „Motivaci pro jeho definici byla snaha
přesně rozlišit co je a co není vyčíslitelné, tj. co lze a co nelze efektivně vypočítat. Z toho
vyplynuly základní požadavky: zaprvé, každý výpočet se musí dát reprezentovat konečným
způsobem. Zadruhé, výpočet se má skládat z diskrétních kroků, přičemž každý z nich je
mechanicky realizovatelný.“5 Nějaký čas přednášel na univerzitě v Princetenu, kam byl
pozván Alonzem Churchem.6
V roce 1939 se jeho akademická kariéra přerušila, když byl pozván od Government
Code and Cyber School, aby se stal kryptoanalytikem v Bletchley, kde se velkým dílem
zasloužil na rozluštění Enigmy v roce 1942. Po válce dostal nabídku spolupráce na projektu
elektronického počítače od Národní fyzikální laboratoře, kterou přijal a do konce roku 1945
vypracoval Automatický počítací stroj (Automatic Computing Engine). Kvůli nedostatku
financí však zůstal jenom konceptem. Turingovy ideje byly, zdá se, příliš optimistické. Ve
zprávě nazvané Inteligentní mechanismy (Intelligent Machinery, 1947) totiž vyjádřil
přesvědčení, že na lidský mozek je třeba se dívat jako na druh počítače. Z tohoto pohledu je
koncipována i jeho teorie, v níž předpokládá, že stroje se budou učit na základě
3
Tamtéž, s. 24-25
4
LEAVITT, David. Muž, který věděl příliš mnoho. S. 50-51
5
ČERNÁ, Ivana; KŘETÍNSKÝ, Mojmír; KUČERA, Antonín. Automaty a formální jazyky I. s. 105
6
Alonzo Church ve svém článku „Neřešitelný problém elementární teorie čísel“ popsal systém zvaný lambda
kalkulus, pomocí něhož definoval „λ-definovatelnost“, která byla podobná jako Turingova definice
počítatelnosti, a kterou ve svém druhém článku použil k důkazu, že problém rozhodnutelnosti je neřešitelný.
2
4. „zkušeností“.7 V roce 1948 byl pozván na univerzitu v Manchasteru, kde pomáhal vytvořit
program pro počítač Mark 1. V roce 1950 pak publikoval článek „Computing Machinery and
Intelligence“ (Výpočetní stroje a inteligence), ve kterém se zabýval otázkou: Mohou stroje
myslet? Tuto otázku potom přeformuloval do imitační hry, později nazývanou Turingův test.
Od roku 1951 pracoval na tom, co by teď bylo nazýváno umělý život, pomocí Ferranti Mark I
počítače modeloval aspekty biologického růstu, zejména chemického mechanismu, jakým geny
zygote může určit anatomickou strukturu výsledného živočicha nebo rostliny.8
V roce 1952 byl vykraden, oznámil to polici, která však zatkla Turinga místo
pachatele, jelikož v té době byla v Británii homosexualita ilegální. Byl odsouzen, a aby nebyl
uvězněn, podstoupil estrogenovou léčbu. Všechno to nesl velmi těžce, což nakonec skončilo
sebevraždou. 7. června 1954 se otrávil jablkem ponořeným do vitriolu.
7
Kapoun, Jan. Alan Turing: střípky ze života a díla.
8
Copeland, Jack. Biography of Turing. Parafráze přeložena z: From 1951 Turing worked on what would now be
called Artificial Life , using the Ferranti Mark I computer to model aspects of biological growth, in particular a
chemical mechanism by which the genes of a zygote could determine the anatomical structure of the resulting
animal or plant.
3
5. Seznam literatury
LEAWIT, David. Muž, který věděl příliš mnoho: Alan Turing a první počítač. Vyd.1. Praha:
Dokořán a Argo, 2007, 270 s. ISBN 978-80-7363-086-7
- Byla mi doporučena odborníkem.
- Obsahuje dokonale popsaný život A. M. Turinga.
- Obsahuje jednoduchý, ale i odborný popis Turingova stroje.
- Cituje z mnoha odborných knih, a také přímo z textu napsaným samotným
Turingem.
- Je to asi jediná kvalitní česky psaná knížka o A. M. Turingovi.
KAPOUN, Jan. Alan Turing: střípky ze života a díla. Scienceworld.cz [online]. 2004 [cit.
2012-12-29]. Dostupné z: http://scienceworld.cz/technologie/alan-turing-stripky-ze-zivota-a-
dila-2350
- Dobře popsaný život Turinga.
- Obsahuje spoustu zajímavých odkazů.
- Doporučuje seznam literatury se stejným tématem.
- Článek odkazuje na online simulátor Turingova stroje.
- Je volně dostupný všem.
COPELAND, Jack. Biography of Turing. AlanTuring.net: the Turing Archive for the History
of Computing [online]. 2000 [cit. 2012-12-29]. Dostupné z:
http://www.alanturing.net/turing_archive/pages/Reference%20Articles/Bio%20of%20Alan%
20Turing.html
- Stránka věnovaná Turingovi.
- Obsahuje sbírku originálních písemností Turinga a jiných výpočtů.
- Je volně dostupná všem.
- Je zde popsán jak život, tak popsané a vysvětlené jeho práce.
- Obsahuje archiv dokumentů, fotografie, odkazy na jiné důležité stránky.
ČERNÁ, Ivana; KŘETINSKÝ, Mojmír; KUČERA, Antonín. Automaty a formální jazyky I.
[online-pdf] Brno: Fakulta informatiky Masarykova Univerzita v Brně, 2002, 148 s. [vid.
2012-05-15]. Dostupné z:
http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/fi/js06/ib005/Formalni_jazyky_a_automaty_I.pdf
4
