Argumentace: Téma nacionalismu je u nás poměrně mladé a neprozkoumané. V dnešní době,kdy se Evropa integruje, by měl být v...
Jsou dva způsoby jak nahlížet na národní a nacionalistickou problematiku. Je toanalýza zdola (zkoumání obyčejných lidí, kt...
jednotlivými fázemi a jejich průběh se samozřejmě liší. Z dnešního zpětného pohledu jepatrné, že nacionalistické vášně a p...
HTTP://WWW.SVETPODLEDEMOKRACIE.CZ/UKAZKOVA_LEKCE.HTML.Nacionalismus a demokracie [online]. [cit. 2012-12-13].   -   Je to ...
Nacionalismus
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Nacionalismus

601

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
601
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
4
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Transcript of "Nacionalismus"

  1. 1. Argumentace: Téma nacionalismu je u nás poměrně mladé a neprozkoumané. V dnešní době,kdy se Evropa integruje, by měl být více aktuální. Pro studenta historie je znalost tohototématu samozřejmou podmínkou pro pochopení dějin moderního světa, i současnosti. Připsaní jsem se nepokoušel nic konkretizovat, spíše podat obecný pohled na téma a s tímsouvisející otázky.Anotace: Nacionalismus je kolektivní ideologie vzniklá v 18. století, kdy se vyvinulas patriotismu a vlastenectví. Je položen na pojmu národ a dále pracuje s pojmy jako jazyk,etnikum, národní identita. Do popředí se staví příslušnost k jednomu národu nebo etniku.Nacionalismus můžeme spojit se vznikem a vývojem národů a dnes ho můžeme stavět doprotikladu k evropské integraci. Práce popisuje vývoj nacionalismu od 19. století a popisuje jakk této problematice přistupovat.Klíčová slova: nacionalismus, národ, etnikum, identita, společnost, ideologieVznik a vývoj nacionalismu Nacionalismus má podstatný vliv na vznik a utváření národů. Jeho význam nenípodstatný jen pro 19. století, kdy dosáhl největšího rozmachu, ale také pro dějiny 20.století. Vzbuzoval v lidech vlastenecké pocity a pomáhal při vytváření svébytnýchkultur, které se pod obrozeneckou rouškou transformovaly v národy. Nacionalismusdával lidem pocit identity a svébytnosti. Samotná definice pojmu národ, který jes nacionalismem pevně spjat, není s přesností možná. Pokusy o její definování se opírajío aspekty jazykové, etnické, historické, územní, kulturní aj. V historii jde vždy najítnějakou výjimku, které tyto definice zpochybňují a odsunují stranou. Agnosticismus jeproto mnohdy považován jako nejlepší výchozí bod ke studiu tohoto tématu. Důležitéjsou otázky sociologického typu: kým byl národ tvořen, jaké vyznávali jeho obyvatelénáboženství, jakým jazykem mluvili a mnoho dalších. Žádným národem a jehonacionalismem se nemusíme zabývat dopodrobna. U každého se dá poukázat naodlišnosti i společné rysy. O dějinách nacionalismu tedy můžeme mluvit, jako oproměnlivém fenoménu novodobých dějin, který byl při zrodu mnoha státních útvarů av odlišné formě funguje i dnes. Můžeme zkoumat jeho zrod, vývoj, proměnlivost adůsledky pro společnost. Těžko se můžeme dopodrobna zabývat jednotlivýmipolitickými událostmi, které z něj vycházely, ale raději tím, kdo nacionalistické hnutítvořil a jak ho vnímal. Nacionalismus není evropský fenomén, a proto ho můžemesledoval v různých obdobích na různých místech světa a v různých formách.
  2. 2. Jsou dva způsoby jak nahlížet na národní a nacionalistickou problematiku. Je toanalýza zdola (zkoumání obyčejných lidí, kteří národ tvořili) a shora (zkoumáníjednotlivých nacionalistických proudů, vůdců, národní i mezinárodní politiky atd.). Tímpoukazuji na to, že národ není takový, jak ho vidí vlády a aktivisté nacionalistickýchhnutí, ale jak ho vidí obyčejní lidé, kteří se na hnutí podílejí. V počátcích můžememluvit o tzv. protonacionalismu a protonárodech. Pod tím rozumíme národní menšiny,které mají pouze předpoklad k tomu, aby se staly národními státy. Prototnacionalismusje v tomto jakýmsi přechodem mezi patriotismem, který nemá agresivní formu, anacionalismem. V uvědomění si vlastní identity hrály roli tradice, které se na určitémúzemí po staletí pěstovaly a také jazyk, nářečí, který na tomto území přežíval. Vzdělancipotom nářečí, o kterém již můžeme mluvit jako o mateřském jazyku, očistili od cizíchpojmů a obohatili ho o plno umělých konstruktů a nebo jej celý vymysleli (napříkladmoderní hebrejština). Vznik a vývoj nacionalismu je ovlivněn průmyslovou epochou,odbouráváním negramotnosti a společenskými bariéry. Je to záležitost masová a protozde hraje určitou roli anonymita. Jelikož je 19. století plné změn na všech úrovních azáležitostech, je zlatou epochou nacionalismu. Po roce 1870 nacházíme posun k politické oprávněnosti národa. Jedinýmkritériem k příslušnosti k národu se stal jazyk a etnická příslušnost. To vedlo k rozvinutíetnického nacionalismu, srovnávaným s rasismem, a jazykového nacionalismu. Docházíke změnám a větvení nacionalismu a jeho ztotožnění s národem. Jako protikladk nacionalismu můžeme klást socialismus (resp. marxismus i anarchismus), který sesnažil o odbourání národních bariér a k vytvoření internacionály, která měla sjednotitcelý svět, resp. její jednu „třídu“. Před první světovou válkou měl nacionalismus sjednocující charakter zaměřenýproti mnohonárodním celkům. Po první světové válce se mění na separatistickýnacionalismus zaměřený proti národním státům s masovým charakterem, jelikož státydostaly to, co chtěly (Československo, Polsko…), anebo jim bylo něco vzato(Rakousko, Maďarsko…). Podle českého historika Miroslava Hrocha můžemenacionalismus dělit. V první fázi jde čistě o kulturní, folklórní záležitost bez politickýchdopadů. V druhé fázi je již patrná snaha boje za národní myšlenku a sjednocování akonečně ve třetí fázi jde o masovou záležitost většiny obyvatel. Přechod mezi
  3. 3. jednotlivými fázemi a jejich průběh se samozřejmě liší. Z dnešního zpětného pohledu jepatrné, že nacionalistické vášně a postoje rozpoutaly četné války (jistě každého prvnínapadne druhá světová války, kdy Adolf Hitler árijskou rasu prohlásil za nadřazenou anaopak židy označil za méněcenné). Ideologie jsou vždy snadno zneužitelné a bohuželse tomu stává často a to nejen ve spojení s nacionalismem. Proto není na místěodsuzovat myšlenku, ale lidi, kteří ji zneužijí ve svůj prospěch. V dnešní době jenacionalismus všude přítomný, i když se v Evropě snažíme integrovat a spolupracovat.Mnoho lidí, ať už obyčejní nebo vysocí politici) to vidí ale rozdílně. Každý národ sesnaží uchránit svoji identitu a svébytnost. Skoro nikdo se ve skutečnosti nechce státEvropanem v pravém slova smyslu. Integrace je ale rozjetá věc a každý jen tu svojihranici sjednocení vidí jinde. Na nižší úrovni nacionalismus ve spojení s demokraciíznamená vyloučení různých etnických skupin z veřejného života ve státě. Téma nacionalismu je mezi historiky vcelku nové a neprobádané. Proto jenamístě se tímto fenoménem zabývat ve větší míře a to jak v širším, tak užším spektru.Literatura:HOBSBAWM, E. Národy a nacionalismus od roku 1780: program, mýtus, realita. 1.vyd. Překlad Pavel Pšeja. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2000, 207s. Politologická řada, sv. 6. ISBN 80-859-5955-0. - Autor nahlíží na problematiku s perspektivy - Jedná se o jednoho z nejváženějších a nejlépe hodnocených historiků - Tematiku se nesnaží nijak ohraničit, ale dává jí prostor – je rozmanitá a větvená - Celkové shrnutí dosavadního bádání a pohled na dnešní výzkumy - Zabývá se tematikou z pohledu nižších i vyšších vrstevSVĚT PODLE DEMOKRACIE. Nacionalismus a demokracie [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z:
  4. 4. HTTP://WWW.SVETPODLEDEMOKRACIE.CZ/UKAZKOVA_LEKCE.HTML.Nacionalismus a demokracie [online]. [cit. 2012-12-13]. - Je to moderní a soudobý styl práce - Úvahový i popisný charakter - Popis dnešní společnosti, spojené politickými proudy, které ji ovlivňují. - Píše o české společnosti, tudíž regionální pohled na věc - Soudobé problémy, které se podobají těm starším (dnes Češi x Romové, dříve proti židům, předtím Němci x Češi)Hroch, Miroslav : Jazykový program národních hnutí v Evropě: jeho skladba a sociálnípředpoklady. ČČH 93, 1995, č. 3, s. 398-418. - Popis počátků národních hnutí - V jazyku vidí pouto s minulostí, které přetrvalo a dalo podmět k nacionalismu - Falšování jazyka - Od nejodbornějšího českého historika k tomuto tématu - Širší spektrum, sociální úroveň gramotného i negramotného obyvatelstvaObrázek:

×