Závěrečný úkol KPI

  • 137 views
Uploaded on

 

  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Be the first to comment
    Be the first to like this
No Downloads

Views

Total Views
137
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0

Actions

Shares
Downloads
0
Comments
0
Likes
0

Embeds 0

No embeds

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
    No notes for slide

Transcript

  • 1. Historie elektronických knih a problémy s autorskými právyJméno: Ivona Hroníková Datum: 26. 12. 2012UČO: 400584 Obor: Sociální informatika
  • 2. Argumentace Vybrala jsem si téma o historii elektronických knih a problémech s autorskými právy.Vybrané téma zapadá do mého oboru z jedné části, neboť studuji ve svém oboru na dvoufakultách, na fakultě sociálních studií a na fakultě informatiky. Elektronické knihy jsou přesnětéma, které souvisí s informatikou. Zahrnuje to nejen soubory, ale i zařízení v podobě čtečekči počítačů a mobilů.Anotace Moje práce pojednává o historii elektronických knih. Vše začalo projektem, se kterýmzačal Američan Michael Stern Hart v roce 1971. Pojmenoval ho po německém vynálezciJohannu Gutenbergovi. Johannes chtěl rozšířit více tištěných knih mezi lidi v 15. století, Hartchtěl taktéž rozšířit co nejvíce knih mezi lidi, avšak ne v tištěné formě, kdežto v elektronicképodobě. A tak vznikl projekt Gutenberg. I přes prvotní potíže se plány jeho projektu dobřerozjížděly, prvně pracoval sám, později se k němu přidávali dobrovolníci. S postupem času sepodmínky zlepšovaly, více dobrovolníku, větší kapacita přenosných médií, nástup internetu.V dnešní době lze e-knihy nejen zdarma stahovat, ale i kupovat a to hlavně beletrie, kterébývají nejprodávanější a nejhledanější. Problémy však nastávají s autorskými právy.Klíčová slovaElektronická kniha, e-kniha, projekt Gutenberg, Michael S. Hart, autorská práva, DMR.Historie elektronických knih a problémy s autorskými právy Projekt Gutenberg odstartoval vlnu šíření elektronických knih. Myšlenka se poprvéobjevila v hlavě amerického astrofyzika Michaela S. Harta v roce 1971. Založil projektGutenberg, který je pojmenovaný po Johannu Gutenbergovi, vynálezci mechanickéhoknihtisku. Díky němu vznikla masová produkce knih a možnost v rychlejší a větší šířeníinformací v 15 století. Hart měl podobnou myšlenku, chtěl zpřístupnit literární díla všem a to v elektronicképodobě vytvořením elektronické knihovny. Mělo se jednat o hodnotná umělecká díla, která bysi uživatel stáhnul zdarma. Jelikož nebyly finance pro zakoupení autorských práv, dávalv možnost stažení si díla, u kterých už autorská práva vypršela. Hart chtěl, aby si lidé dílastahovali elektronicky v nejjednodušším formátu, proto začal první texty psát sám. Prvnímopsaným textem se stala Deklarace nezávislosti Spojených států amerických. Postupem časumu v psaní pomáhali dobrovolníci a počet e-knih narůstal – v roce 2002 dosáhl počtu 5000.Veliké díky patří Internetu za pomoc v rozšíření. Co se týče zpracování a formátu e-textů, vše muselo být co možná nejjednodušší a conejméně složité. A tak se pro zpracování elektronických textů stal textový soubor „PlainVanilla ASCII“ kód. Písmo se pak zobrazovalo tučně, podtrženě či kurzívou. Uživatelé simohli v takto formátovaných textech snadněji vyhledávat a lépe číst. Hart poskytoval jen takové texty a knihy, o které byl většinový zájem. Pokud nebylo danou literaturu či text velký zájem, neprošel a zájemce měl smůlu. Mezi stížnosti sedostalo i upozorňování na gramatiku textu. Kde chyběla čárka, kde byla zaměněná písmenka.Hart to omlouval tím, že texty přepisuje pro obyčejné čtenáře, kteří mají radost z poskytnutítextu elektronickou formou. Bylo důležité, aby produkce materiálu byla vyhovující pro většinu počítačovýchprogramů a systémů. Také se bralo ohled na média, v době slávy Gutenbergova projektu bylapoužívaná disketa s kapacitou 360 KB, na kterou se vlezl jen jednoduchý text. Když se začalapoužívat disketa o kapacitě 1,44 MB, Hart mohl produkovat větší díla, průměrná dílao obsahu kolem tří seti set stran. Na tuto disketu se vešlo až tři miliony znaků.
  • 3. Za pomoci internetu už nebyla přenosná média potřebná. Firma Adobe přišlas formátem PDF, který je dnes asi nejpoužívanějším formátem pro čtení e-textů. E-knihy senejprve šířily nelegálně, pak některé firmy začaly nabízet volná díla a nakonec se přidaliautoři, kterým vydavatelé nechtěli jejich díla vydat. V roce 1995 zahájil Amazon prodej knihna internetu, 28. května 1998 jako první získává ISBN pro svou e-knihu Kim Blagg. O rokpozději se na trh dostávají první čtečky. Průzkum ukazuje od roku 2010 prudký růst prodejee-knih, který se předpovídal teprve na rok 2012. Co se týká autorských práv, je to jedna velká překážka. V mnoha zemích platímajetkové autorské právo, které trvá po celou dobu autorova života a ještě sedmdesát let pojeho smrti. Do knihy se také započítávají, mimo textu, i ilustrace a fotografie či jiné texty.Taky je autorské právo nejednotné po celé zemi. A mimoto, vydavatelé s autory uzavřeliautorské či překladatelské smlouvy v době, kdy nikoho nenapadalo, že by se smlouva mělavztahovat i na elektronické šíření. Obecně platí pravidlo pro osobní potřebu. Dílo lze okopírovat nebo jinak si poskytnoutkopii, ovšem už se nesmí dále šířit. Na své si přijdou i překladatelé, kteří mají taky sváautorská práva. Pokud jde o šíření vydavatelem, pak jedině v případě vlastnictví práva danéhodíla. Amazon se s tímto popral tak, že vybrané knihy dovoluje někomu půjčit, ale už ji dárcenesmí sám číst. K pirátství pak už jen možno zmínit fakt, že každá ochrana autorských práv může býtpřekonatelná. Nejlépe je to vidět na hudebním průmyslu. Lidé vidí možnost mít něco zdarmaa tak si to stáhnou ilegálně. Jak se dá pirátství zamezit? Zřejmě nikdy nezmizí úplněa obcházení ochran, jako je třeba DRM (Digital Rights Management - správa zabezpečenéhoobsahu) nemá smysl. Lepší je najít jiné, výhodnější řešení. Jako například postačí projektyZingy, ty nabízí hry zadarmo a výdělek pak mají od uživatelů, kteří si nakupují věci propotřebu hrané hry. Některé e-knihy jsou zabezpečeny technologií Adobe DMR, což umožňuje si e-knihupřečíst na řadě zařízení. Padá důraz na uvolňování bariér, přesněji zaměřeno právě na DRM.Vděčí za to zkušenostem zákazníků a prodejců u her, hudby a filmů. Většina e-knih naPalmknihách, Kosmasu a eRiding.cz se prodává se sociální ochranou, vodoznakem, kde jev e-knize viditelně či neviditelně uvedeno, kdo si danou knihu koupil. Jiná situace nastáváu formátu Wooky. Všechny poskytované knihy jsou zabezpečeny tvrdým DRM Wooky. Toznamená, pokud si čtenář koupí e-knihu ve formátu Wooky, bude si ji moct přečíst jedině načtečce Wooky a nebo v aplikaci Wooky, na jiných čtečkách či aplikacích ji číst nelze. Tady jenejvětší riziko při případném vypnutí autorizačních serverů, pro čtenáře by to znamenalonedostupnost už nakoupených knih a v případném ukončení projektu Wooky navždy ztratídosud nakoupené e-knihy.
  • 4. Statistika prodeje e-knih v Americe pro rok 2002 – 2010. Měna udávána v milionech USD.Zdroje:BRIGGS, Asa a Peter BURKE. A social history of the media: from Gutenberg to the Internet.3rd ed. Cambridge, UK: Polity, 2009, viii, 346 p. ISBN 9780745644943.KATOLICKÝ, Arnošt. 2000. E-book. E-kniha. Elektronický kniha. [online]. [cit. 21. listopadu2012]. Dostupné z <http://www.ebook.zcu.cz/e_book_pdf.pdf>.(1. odborník, 2. objektivní informace, 3. reference, 4. funkční odkazy, 5. odpovídající styljakyka)HANDL, Jan. 2004. Projekt Gutenberg – obdivuhodná elektronická knihovna. Lupa.cz[online]. [cit. 21. listopadu 2012]. Dostupné z <http://www.lupa.cz/clanky/gutenberg-8211-obdivuhodna-elektronicka-knihovna/>.(1. odborník, 2. objektivní informace, 3. reference, 4. funkční odkazy, 5. kvalita informací)DOČEKAL, Daniel. 2010. E-knihy, čtečky, prostě takový e-svět (1). Lupa.cz [online].[cit. 21. listopadu 2012]. Dostupné z <http://www.lupa.cz/clanky/e-knihy-e-ctecky-proste-takovy-e-svet-1/ >.(1. reference, 2. objektivní informace, 3. vizuální odkazy, 4. funkční odkazy, 5. objektivníargumenty)
  • 5. DOČEKAL, Daniel. 2010. E-knihy, čtečky, prostě takový e-svět (2). Lupa.cz [online].[cit. 21. listopadu 2012]. Dostupné z <http://www.lupa.cz/clanky/e-knihy-e-ctecky-proste-takovy-e-svet-2/ >.(1. reference, 2. objektivní informace, 3. vizuální odkazy, 4. funkční odkazy, 5. objektivníargumenty)KLEGA, Vratislav. 2012. Právní chyby na webu. Chip.cz [online]. [cit. 21. listopadu 2012].Dostupné z <http://earchiv.chip.cz/cs/earchiv/vydani/r-2012/chip-01-12/pravni-chyby-webu.html >.(1. odborná stránka, 2. reference, 3. odpovídající styl jazyka, 4. srovnatelná stránka,5. aktuální datum)Industry StatisticsURL: <http://idpf.org/about-us/industry-statistics>. [cit. 21. listopadu 2012].(1. aktuální datum, 2. vizuální odkazy, 3. srozumitelnost, 4. objektivní informace, 5. funkčníodkaz)