PRÁVNÍ NORMAArgumentace:       K psaní své práce jsem si vybrala téma právní norma a to proto, že ji při svémdosavadním st...
Doba mezi platností a účinností zákona se nazývá legisvakanční lhůta. Tato lhůta může býtrůzně dlouhá, někdy se dokonce mů...
lidské pozitivní vlastnosti. Dobré mravy by ale mělo být pouhé minimum. Mravy jsou sicev každé zemi jiné, lze ale pozorova...
Myšlenková mapa:
Upcoming SlideShare
Loading in …5
×

Právní norma

521 views
310 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
521
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
1
Actions
Shares
0
Downloads
2
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Právní norma

  1. 1. PRÁVNÍ NORMAArgumentace: K psaní své práce jsem si vybrala téma právní norma a to proto, že ji při svémdosavadním studiu práv považuji za jednu z velmi důležitých témat vůbec. Jako studentceteprve prvního semestru právnické fakulty mi přijde jako základ celého práva, takže pokudmám napsat práci z oboru, který studuji, zvolím si z celé teorie práva právní normu.Anotace: Tato práce se zabývá problematikou právní normy, na kterou se nahlíží jako nadůležitou součást českého právního řádu. Jsou zde popsány podmínky jejího vzniku,legislativní proces, kterým musí projít, aby mohla vzniknout, její znaky, které ji charakterizují,struktura, tedy části, ze kterých se skládá, a její druhy, na které se dělí podle různýchhledisek.Klíčová slova: norma, legislativní proces, platnost, účinnost, legisvakanční lhůta, působnost,struktura Právní norma je charakterizována jako „nejmenší rozumná část právního řádu, kterásice má svou vnitřní strukturu a tím i své vlastní strukturální části, ve vztahu k právnímu řádujako celku je ale sama částí, a to jeho částí základní“ 1. Právní normu lze definovat i jakovšeobecně závazné pravidlo chování, které je vynutitelné státní mocí. Aby právní norma vznikla, musí nejdříve projít legislativním procesem. K tomu jezapotřebí legislativních orgánů, které tvoří organizované kolektivy lidí. Legislativní proces márůzná stádia. Napřed se musí zjistit potřeba právní regulace, kdy se určuje, zda je zavedeníprávní normy pro určité případy vhodné. Poté vzniká legislativní záměr, tedy určitá představao vydání právní normy a úmyslu zahájení její přípravy. Následuje realizace legislativníhozáměru, která je zahájena rozhodnutím příslušného orgánu. Pak se již vypracovává osnovanavrhované právní normy a popř. vypracování zásad. Osnova se projedná a podá selegislativní návrh. Tento návrh se znovu projedná a v případě schválení přijme a následněpublikuje. V souvislosti s tímto existují pojmy, které je třeba rozlišovat, a sice platnost a účinnostprávní normy. Zákon se stává platným jeho vyhlášením. Tehdy se stává součástí českéhoprávního řádu, ale ještě své adresáty nezavazuje k právům a povinnostem. V této době seadresáti právních norem mohou s jejich zněním seznámit ještě před jejich závazností. Poténastává účinnost, která již své adresáty k právům a povinnostem zavazuje. Podmínkou nabytíúčinnosti zákona je jeho platnost. Norma nikdy nemůže nabýt účinnosti, aniž by byla platná.1 KNAPP, Viktor. Teorie práva. Vyd. 1. Praha, C.H.Beck, 1995, 247 s. ISBN 80-7179-028-1
  2. 2. Doba mezi platností a účinností zákona se nazývá legisvakanční lhůta. Tato lhůta může býtrůzně dlouhá, někdy se dokonce může rovnat téměř nule, to znamená, že zákon nabudeplatnosti a účinnosti v ten samý den. Rozlišujeme čtyři druhy působnosti právní normy, a to působnost věcnou, časovou,prostorovou a osobní. Věcná působnost vyjadřuje, pro jaké skutkové podstaty právní předpisplatí, časová odpovídá na otázku, kdy začíná a kdy končí účinnost právního předpisu,prostorová neboli místní určuje, na jakém území právní předpis platí, a osobní nám říká, prokteré osoby právní předpis platí. Právní norma má určité znaky, které se dělí na formální a materiální. Do formálníchpatří pravomoc, to znamená, že pochází od oprávněného subjektu, a forma, tedy zákonempředepsaná publikace. Mezi materiální se řadí regulativnost (schopnost regulovat), právnízávaznost, obecnost (všeobecná závaznost) a vynutitelnost státní mocí. Strukturou právní normy se rozumí hypotéza, dispozice a sankce. Hypotéza jepodmiňující skutková část, dispozice normativní část, která určuje, co má být, pokud nastanehypotéza, a sankce je další normativní částí, která určuje, co má být, pokud nastane hypotézaa nebude splněna dispozice. Rozlišují se druhy právních norem podle různých hledisek. U třídění právních norempodle právní síly se „právní silou rozumí vlastnost právní normy, resp. právního předpisu,právně zavazovat své adresáty, tj. ukládat jim právní povinnosti“ 2. Právní síla může býtchápána absolutně nebo relativně. Podle absolutně chápané právní síly se rozlišují právnínormy různých úrovní, tedy úrovně vyšší a nižší právní síly. Relativně chápaná právní síla sena právní normy dívá v jejich vzájemném vztahu, ve kterém platí, že nižší právní norma jepodřazená vyšší a nesmí jí odporovat. Podle relativní právní síly se pak normy dále dělí nanormy originární (původní) a normy derivativní (odvozené). Další dělení je podle použitélegislativní techniky, kdy se rozlišují normy odkazující a blanketové. Oba typy norem odkazujína jiné právní normy nebo právní předpisy. Blanketové odkazují na nějakou neurčitounormu, zatímco odkazující odkazují na konkrétní normu nebo předpis. Dále se normy dělípodle povahy dispozice na právní normy kogentní a dispozitivní. Kogentní normy svéadresáty zavazují bez výhrad, kdežto dispozitivní normy nechávají adresátovi volnost a samyo sobě nikoho k ničemu nezavazují. Podle hlediska teritoriálního působení norem sev unitárním státě rozlišují právní předpisy na celostátní a lokální. Podle sankce právní normyse normy dělí na perfektní a imperfektní. Existují i právní normy termínované (dočasné), kdyje norma časově omezená, většina norem je ale zpravidla časově neomezená. Existují iněkterá další dělení, každý autor se ale v důležitosti těch kterých dělení ne zcela shoduje. Právních norem je v našem právním řádu jistě spousta. „Podstata tvorby všechzákonů tkví v ochraně pravdy a spravedlnosti před lží a nespravedlností, neboli v obranědobra před zlem“3. Existují názory, že právní normy by neměly být nic jiného než pozdvižené2 KNAPP, Viktor. Teorie práva. Vyd. 1. Praha, C.H.Beck, 1995, 247 s. ISBN 80-7179-028-13 SALAČ, Jaroslav. Rozpor s dobrými mravy a se zákonným zákazem. Právní rozhledy [online]. Praha: C.H.Beck.2000, č. 10 [cit. 2013-01-04]. Dostupné z: http://www.ipravnik.cz/cz/clanky/obcanske-pravo/rbsearchsource_articles/art_3683/txtexpresion_právní+norma/ap_2/rozpor-s-dobrymi-mravy-a-se-zakonnym-zakazem.aspx
  3. 3. lidské pozitivní vlastnosti. Dobré mravy by ale mělo být pouhé minimum. Mravy jsou sicev každé zemi jiné, lze ale pozorovat určitou shodu ve věcech, které se stávají předmětemrozhodování soudů. Týká se většinou sexuální morálky, rodinné morálky, různých deliktů,ochrany osobní svobody a smlouvy ohrožující veřejnou sféru.Použité zdroje:  KNAPP, Viktor. Teorie práva. Vyd. 1. Praha, C.H.Beck, 1995, 247 s. ISBN 80-7179-028-1  SALAČ, Jaroslav. Rozpor s dobrými mravy a se zákonným zákazem. Právní rozhledy [online]. Praha: C.H.Beck. 2000, č. 10 [cit. 2013-01-04]. Dostupné z: http://www.ipravnik.cz/cz/clanky/obcanske- pravo/rbsearchsource_articles/art_3683/txtexpresion_právní+norma/ap_2/rozpor-s- dobrymi-mravy-a-se-zakonnym-zakazem.aspx  iDNES. Pozitivní právní normy. In: blog.iDNES [online]. 1. 2. 2011 [vid. 2013-01-04]. Dostupný z: http://havlicekpetr.blog.idnes.cz/c/175421/Pozitivni-pravni-normy.htmlHodnocení zdrojů:  KNAPP, Viktor. Teorie práva - je zde rozvedena rozsáhlá problematika nejen právních norem, ale i spousty dalších věcí s nimi související - věrohodný zdroj ke studiu práva - odborné termíny kvalitně vysvětleny - důvěryhodný autor - informace přehledně uspořádány  SALAČ, Jaroslav - autorem koncipient v advokátní kanceláři - kvalitně napsáno - uvedena problematika velice úzce spojená s právní normou - čtivý text - odbornost (učenost) autora  iDNES, Pozitivní právní normy - relativně aktuální - autorem zasvěcená osoba - kvalitní názory - důvěryhodnost autora - kvalitně napsaný text
  4. 4. Myšlenková mapa:

×