Jako umlaceni

445 views

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
445
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
5
Actions
Shares
0
Downloads
1
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide
  • Vracíte se také někdy z práce jako umlácení? Jak se rychle dostanete do formy? Chceme Vám ukázat, jak Vám při tom mohou pomoct šachy. Nemůžeme to doložit žádným výzkumem nebo statistikou, jen příkladem, ale ten stojí za to. Je to příklad ze slavného románu – jeho hrdinu teď budeme chvilku sledovat při práci pojďte se na to podívat
  • Jako umlaceni

    1. 1. Vracíte se z práce jako umlácení? šachy Vám pomohou dát se dohromady
    2. 2. Na noční šichtě ... Muž v hnědém téměř přitančil po podlaze ke mně. Sevřel dlaň se sloupkem mincí. Přiblížil se ke mně tiše, bez výrazu. Naklonil jsem se dopředu a snažil jsem se zvednout Arta tak, aby ztratil rovnováhu. Pěst sevřená kolem sloupku s mincemi pronikla mezi mými rozpřaženými dlaněmi jako kámen oblakem prachu. Na okamžik jsem ucítil omračující úder, kdy se roztančila světla a rozplizlo se okolí, ale dosud tu ještě bylo. ...
    3. 3. Na noční šichtě ... (2) ... Udeřil mě znovu. Hlavu jsem vůbec necítil. Oslnivý třpyt ještě zesílil. Neviděl jsem nic než to ostré bolestné bílé světlo. Pak nastala tma, v níž se svíjelo něco červeného – asi jako bakterie pod mikroskopem. Pak nebylo nic, ani světlo, ani svíjení, pouze tma a prázdnota, poryvy větru a pád, jako když padají mohutné stromy. Raymond Chandler, Hluboký spánek (překlad Františka Jungwirtha)
    4. 4. Phil Marlowe se dává dohromady Raymond Chandler, Loučení s Lenoxem (překlad Josefa Schwarze) Večer byl tichý a dům mi připadal ještě pustší než obvykle. Postavil jsem šachy a zahájil francouzskou obranu proti Steinitzovi. Porazil mě ve čtyřicátém tahu, ale párkrát jsem mu pěkně zatopil. V půl desáté zazvonil telefon ...
    5. 5. Phil Marlowe se dává dohromady (2) “ To je věc,” řekla chladně, “kterou vy sotva můžete posoudit. Dobrou noc.” A zavěsila. Měla samozřejmě naprosto pravdu a já jsem byl samozřejmě naprosto vedle. Ale neměl jsem ten pocit. Jenom vztek mě žral. Kdyby byla zavolala o půl hodiny dřív, mohl jsem v návalu vzteku na celé čáře rozdrtit Steinitze – až na to, že byl chudák už padesát let po smrti a partii jsem si přehrával z knihy.
    6. 6. Šachy dělají dojem?

    ×