Your SlideShare is downloading. ×
Československá státnost
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Thanks for flagging this SlideShare!

Oops! An error has occurred.

×
Saving this for later? Get the SlideShare app to save on your phone or tablet. Read anywhere, anytime – even offline.
Text the download link to your phone
Standard text messaging rates apply

Československá státnost

1,134
views

Published on

Vývoj názorů na řešení otázky státnosti Čechů a Slováků před 1. Světovou válkou a v jejím průběhu

Vývoj názorů na řešení otázky státnosti Čechů a Slováků před 1. Světovou válkou a v jejím průběhu


0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
1,134
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

Report content
Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
No notes for slide

Transcript

  • 1. Vývoj názorů na řešení otázky státnosti Čechů a Slováků před 1. Světovou válkou a v jejím průběhu
    • Michal Carbol
    • Historie a tradice AČR,
    • Univerzita obrany,
    • 16.3.2011
  • 2.
    • Základní fakta - Situace před 1. světovou válkou
    • „ Usilujeme o samostatný československý stát“.
    • Státní idea ve vývoji Československa
    • Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona
    • Situace po 1. světové válce válce
    • Závěr
    Úvod
  • 3. Situace před 1. světovou válkou
    • Součást Rakousko-Uherského mocnářství
    • Čsl. státní idea se rodila už v  19.století , v souvislosti se vznikem ČSR se na jejím vytváření podílel hodně TGM
    Tomáš Garrigue Masaryk
  • 4. „ Usilujeme o samostatný československý stát“. Tato věta obsáhla smysl boje Čechů a Slováků proti centrálním mocnostem v letech první světové války. Zveřejněna byla jako součást památného prohlášení Českého komitétu zahraničního ze 14. listopadu 1915. Ohlas zaznamenalo zpočátku ve Francii, Rusku, Švýcarsku a ve Spojených státech amerických, tedy v zemích, kde jej publikovali poprvé. Jeho význam spočívá v tom, že jím Tomáš Garrigue Masaryk a jeho odbojoví spolupracovníci vypověděli před světovou veřejností boj habsburské monarchii a jejím spojencům. Organizovaná a programově semknutá odbojová akce tím oficiálně začala. http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=11914 90 let československé státnosti Autor: PhDr. Karel Straka, Ph.D., Vojenský historický ústav Praha
  • 5. Státní idea ve vývoji Československa
    • státní idea měla mít při vzniku ČSR zvláštní roli pro konstituování a integraci státního národa , a to vzhledem k jeho odlišnostem v národnostním složení, kulturní vyspělosti, vzdělanosti i tradicích, v náboženské resp. nenáboženské orientaci obyvatelstva
    • čsl. státní idea se rodila už v  19.století , v souvislosti se vznikem ČSR se na jejím vytváření podílel hodne TGM
    • měla přispět k  legitimování nové státní moci a nahradit ztroskotalou ideu státu rakouského; jejím propagátorem byla i česká inteligence, k  jejím nositelům patří legionáři
    Legionářský odznak z čepice uniformy Znak První republiky
  • 6.
    • Státní idea je vyjádřena ve Washingtonské deklaraci a dalších dokumentech přestavitelů čs. státnosti
    • Zdůrazňuje společné kořeny čsl. státnosti už od 7. století , opírá se o tradice cyrilometodějské, husitské, o národní obrození
  • 7.
    • čs. státní idea je odůvodnitelná i tím, že proti zbyrokratizovanému, národnostně netolerantnímu Rakousku-Uhersku se postavila myšlenka svobodného, demokratického, tolerantního státu; kultivovala se tím, že za 20 let existence Československa bylo obklopeno fašistickými, nacistickými státy (Rak, Maď, Něm); za 2.Republiky byla popřena a tím ještě více vynikl význam jaký měla za 1.Republiky
    • s.i. po Mnichovské dohodě – nutnost najít novou s.i. zajišťující přežití národa ve změněných mezinárodních poměrech – nabízí se restaurace ideologie zařazení Čechů do společenství Svaté říše římské národa německého. S touto ideou souvisela koncepce „lenního“ vztahu českého státu k Německé říši; další možnost – příklon k hodnotám autoritativního státu a fašistickým ideám, které byly představovány ideologií o podzimní revoluci 1938. Politická reprezentace, která se dostala k moci, odmítala demokracii a její principy formulované Masarykem a Benešem, které byly v Mnichově poraženy. Měl být vytvořen autoritativní národní stát. Politické svobody byly omezeny, utužila se cenzura - oficiální politiku nové vlády uplatňoval hlavně vůdce agrární strany R. Beran, který inicioval vytvoření Strany národní jednoty
    • v 50. letech a později je čsl. státní idea vytlačována sovětskou ideologií, došlo k nahrazení symbolů 1. republiky (státní svátek vzniku ČSR nahrazen Dnem znárodnění atd.)
    • 1968 – pokus o návrat k původní myšlence čsl. státnosti, po nastolení normalizace nahrazena vedoucí úlohou KSČ
  • 8.
    • každému státu zvyšuje jeho (historickou) legitimitu jeho dlouhodobá existence
    • Československo nabídlo jako základní státní ideu českoslovenství, která též znamenala, že není v demokratickém státě podstatné, zda Češi a Slováci jsou dva blízké národy nebo jeden národ se 2 jazykovými větvemi, Masaryk tuto ideu personifikoval – tato idea se ale nestala nosnou hodnotou pro rozhodující většinu obyvatelstva, neodolala brutálnímu vnějšímu nátlaku v r. 1938
    Poznámky
  • 9. Clevelandská dohoda
    • Clevelandská dohoda byl první společný písemný dokument podepsaný představiteli Čechů a Slováků na počátku první světové války. Jeho účelem, jako i dalších takových prohlášení, bylo také prokázat Spojencům společný boj za národní sebeurčení těchto dvou národů válčícího Rakouska-Uherska. V květnu 1918 ji nahradila Pittsburská dohoda.
    • Zástupci Slováků byli ochotni zúčastnit se práce na založení společného samostatného česko-slovenského státu jen pod tou podmínkou, že se bude jednat o federaci.
    Cleveland, Ohio, dne 25. října 1915
  • 10. Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona Čtrnáct bodů prezidenta Wilsona byl program amerického prezidenta Woodrowa Wilsona vyřčený na zasedání Kongresu 8. ledna 1918. Týkal se mezinárodního uspořádání světa po první světové válce z hlediska postoje Spojených států. Prezident Wilson jasně formuloval nové zásady vztahů mezi zeměmi a principy světového řádu , které měly nastoupit místo zprofanované politiky tajných smluv a spojenectví v evropské politice. Body 1.-5. se věnují zásadám poválečné spolupráce, body 6.-13. hovoří o vytvoření poválečného uspořádání světa na základě zásady sebeurčení národů a vzniku etnických státních hranic nezávisle na výsledcích války, poslední bod č. 14 se týká vzniku mezinárodní organizace
  • 11. Situace po 1. světové válce válce Vznik samostatného Československého státu (tzv. První republika) Nezávislost Československa byla prohlášena 28. října 1918 československým národním výborem v Praze. Do státu bylo začleněno několik etnických skupin s různými historickými, politickými a ekonomickými tradicemi.
  • 12. Závěr Zhodnocení, zamyšlení, otázky, diskuse…. Literatura KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918-1938). Díl první. Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918-1929). Praha : Libri, 2000. 571 s. ISBN 80-7277-027-6. KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918-1938). Díl druhý. Československo a české země v krizi a v ohrožení (1930-1935). Praha : Libri, 2002. 577 s. ISBN 80-7277-027-6. KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918-1938). Díl třetí. O přežití a o život (1936-1938). Praha : Libri, 2003. 803 s. ISBN 80-7277-119-1. KÁRNÍK, Zdeněk. Malé dějiny československé (1867-1939). Praha : Dokořán, 2008. 502 s. ISBN 978-80-7363-146-8. KLIMEK, Antonín. Boj o Hrad. Vnitropolitický vývoj Československa 1918-1926 na půdorysu zápasu o prezidentské nástupnictví. 1. Hrad a Pětka. Praha : Panevropa, 1996. 432 s. ISBN 80-85846-06-3. KLIMEK, Antonín. Boj o Hrad : vnitropolitický vývoj Československa 1926-1935 na půdorysu zápasu o prezidentské nástupnictví. 2. Kdo po Masarykovi?. Praha : Panevropa ; Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1998. 591 s. ISBN 80-86130-02-9. KLIMEK, Antonín. Říjen 1918 : vznik Československa. Praha ; Litomyšl : Paseka, 1998. 279 s. ISBN 80-7185-175-2. KLIMEK, Antonín. Velké dějiny zemí Koruny české XIII. 1918-1929. Praha ; Litomyšl : Paseka, 2000. 822 s. ISBN 80-7185-328-3. KLIMEK, Antonín. Velké dějiny zemí Koruny české XIV. 1929-1938. Praha ; Litomyšl : Paseka, 2002. 768 s. ISBN 80-7185-425-5. KLIMEK, Antonín. Vítejte v první republice. Praha : Havran, 2003. 301 s. ISBN 80-86515-33-8. OLIVOVÁ, Věra. Dějiny první republiky. Praha : Karolinum, 2000. 355 s. ISBN 80-7184-791-7. PEROUTKA, Ferdinand. Budování státu 1-2. Praha : Academia, 2003. 867 s. ISBN 80-200-1095-5. PEROUTKA, Ferdinand. Budování státu 3-4. Praha : Academia, 2003. 961 s. ISBN 80-200-1122-6. Masaryk.: Česká otázka. Snahy a tužby národního obrození. Praha 1895, Praha 1908 (2. vyd.) Naše nynější krise. Praha 1895 Jan Hus. Naše obrození a naše reformace. Praha 1896, Praha 1908 (2. vyd.) Česká otázka – Naše nynější krize – Jan Hus, ÚTGM, Praha 2000 (Česká otázka 8. vyd., Naše nynější krize 7. vyd., Jan Hus 9. vyd.)
      • Děkuji za pozornost.

×