Your SlideShare is downloading. ×
  • Like
Tajemství úspěchu aromaterapie pro psy
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Thanks for flagging this SlideShare!

Oops! An error has occurred.

×

Now you can save presentations on your phone or tablet

Available for both IPhone and Android

Text the download link to your phone

Standard text messaging rates apply

Tajemství úspěchu aromaterapie pro psy

  • 1,520 views
Published

Aromaterapie pro psy není v Česku zrovna známé téma. A přitom je to velká škoda. Aromaterapie nabízí účinné přírodní řešení v případech, kdy často není nutné jít k veterináři a přitom je vhodné …

Aromaterapie pro psy není v Česku zrovna známé téma. A přitom je to velká škoda. Aromaterapie nabízí účinné přírodní řešení v případech, kdy často není nutné jít k veterináři a přitom je vhodné pejskovi pomoci. Tato přírodní léčebná a relaxační disciplína funguje na mnoha místech světa ruku v ruce s kvalitní veterinární péčí. Aromaterapie pro psy je velmi vhodným řešením před návštěvou veterináře nebo ve chvílích, kdy veterinář již svými postupy mnoho nezmůže. V USA, Kanadě nebo už i v Německu ale běžně potkáte veterináře, který vám předepíše aromaterapii. O tom si zatím u nás můžeme nechat zdát i když výjimky existují! Jednoznačně prokazatelné úspěchy především v psychoterapii a řešení psychických problémů psů a předávaní zkušenosti však otevírají cestu
k aromaterapii i širší chovatelské veřejnosti.
Pojďme si tedy nyní vysvětlit, jak vlastně aromaterapie pro psy funguje. Vlastně ani ne tak jenom pro psy, ale i pro lidi a pro ostatní zvířecí druhy. Řada příkladů v tomto materiálu je ukázána na lidském prostředí a na člověku, abychom si princip působení aromaterapie mohli lépe představit.
Pokud máte zájem o konkrétní případové studie o účincích aromaterapie na psy, navštivte naši stránku na Facebooku www.facebook.com/aromaterapie nebo kanál na SlideShare www.slideshare.net/Mates.

Published in Lifestyle
  • Full Name Full Name Comment goes here.
    Are you sure you want to
    Your message goes here
    Be the first to comment
No Downloads

Views

Total Views
1,520
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0

Actions

Shares
Downloads
5
Comments
0
Likes
1

Embeds 0

No embeds

Report content

Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
    No notes for slide

Transcript

  • 1. Tajemství úspěchu aromaterapie pro psyAromaterapie pro psy není v Česku zrovna známé téma. A přitom je to velkáškoda. Aromaterapie nabízí účinné přírodní řešení v případech, kdy často nenínutné jít k veterináři a přitom je vhodné pejskovi pomoci. Tato přírodní léčebnáa relaxační disciplína funguje na mnoha místech světa ruku v ruce s kvalitníveterinární péčí. Aromaterapie pro psy je velmi vhodným řešením přednávštěvou veterináře nebo ve chvílích, kdy veterinář již svými postupy mnohonezmůže. V USA, Kanadě nebo už i v Německu ale běžně potkáte veterináře, kterývám předepíše aromaterapii. O tom si zatím u nás můžeme nechat zdát i kdyžvýjimky existují! Jednoznačně prokazatelné úspěchy především v psychoterapiia řešení psychických problémů psů a předávaní zkušenosti však otevírají cestuk aromaterapii i širší chovatelské veřejnosti.Pojďme si tedy nyní vysvětlit, jak vlastně aromaterapie pro psy funguje. Vlastněani ne tak jenom pro psy, ale i pro lidi a pro ostatní zvířecí druhy. Řada příkladů
  • 2. v tomto materiálu je ukázána na lidském prostředí a na člověku, abychom siprincip působení aromaterapie mohli lépe představit.Pokud máte zájem o konkrétní případové studie o účincích aromaterapie na psy,navštivte naši stránku na Facebooku www.facebook.com/aromaterapie nebokanál na SlideShare www.slideshare.net/Mates.V čem tedy spočívá tajemství úspěchu aromaterapie?Abychom alespoň nepatrně pronikli do tajů fungování aromaterapie,předvedeme si několik typických motivačních modelů, které jsou použitelnév širokém rozsahu kognitivní a aplikované aromaterapie. Jako červená nit sevine všemi teoriemi obecný předpoklad, že nervové obvody jsounejdůležitějšími funkčními mechanismy a mohou být napojeny na již existujícílinie za účelem ovlivnění způsobu chování. V olfaktorickém (čichovém) systémuse dále předpokládají linie, které působí na různé neurofyziologické aktivitya potažmo na chování. Tato vyšší mozková spojení pro čichové vjemy jsouzávislá na různých nervových propojení s jinými částmi mozku, kde se vytvářejí(jako typická reakce) mechanismy pro kontrolu asociativního chování.V nervovém systému existuje hierarchie, která znemožňuje čichovému vjemuovlivnit tato spojení a příslušné asociativní chování za účelem zachováníschopnosti plnit kritické funkce pro přežití a jiné výše motivované funkce.Například silné čichové impulsy, jako nepřítel, dravec, lovná zvěř, oheň, voda,zkažená voda nebo potrava, umožňovaly našim předkům využít jejich intelektke sledování určitého cílového chování mnohem více než jiné vjemy, založenéna jemném čichovém rozlišování. Druhým faktorem, ovlivňujícím chování,je přímé propojení čichového vstupu (vzruchu) s mozkem, zejménahypothalamem a limbickými oblastmi, s jejich důležitostí pro motivační,emocionální, edukativní a paměťové chování. Třetí faktor spočívá v tom, žečichové buňky jsou bipolární a neustále se regenerují, potencionálně veprospěch evoluční adaptace.
  • 3. „První faktor, podněcující čich, odvozuje svoji unikátní pozici v hierarchii smyslů ze svého evolučního primariátu; byl rozvinut dříve než zrak nebo sluch.“Co se týká čichového systému, víme mnohem méně o centrálníchmechanismech ovlivňujících motivaci, než o systémech regulačních s výraznějšízpětnou vazbou. Vezmeme-li jednoduchý lidský požadavek, např. některý z jeho„potřeb“ nebo „problémů“ , obvykle v jejich splnění nebo rozřešení nacházímehierarchii mechanismů, některé na úrovni zpětnovazební a jiné na úrovníchvyšších. Model lidských psychologických a fyziologických „potřeb“ a „problémů“je typický: automatický regulační mechanismus operuje v mezích svépůsobnosti, ale v okamžiku nadměrného porušení rovnováhy, kdy korekce natéto úrovni již není možná, vstupuje do hry úroveň vyšší. A jsou to právě tytovyšší úrovně, do kterých pronikáme díky aromaterapeutické léčbě v případech,kdy předpokládáme negativní vliv mentálních a emocionálních problémů nafyzické či psychické zdraví. Prostřednictvím stupně automatické regulace se takaromaterapie zhodnocuje a její pravidelná aplikace podporuje zdravotní stavposílením neurologických aspektů.V individuálních aspektech motivačních systémů můžeme předpokládat, žejejich vzájemná interakce a obecně vyhodnocovací systém, v našem případěčichový zpětnovazební mechanismus, je to, co určuje, kterak motivace ovlivňujevolní chování, vedoucí k dosažení příjemnějšího stavu. Zvolené způsobychování pak tento stav posilují nebo aktualizují. Tento vyhodnocovací systém seněkdy nazývá „hedonický systém“ , produkující stavy „libosti“ a „bolesti“ (nebo„nelibosti“ ). Má se zato, že příjemné či nepříjemné vůně vyvolávají u člověka čizvířete prospěšné nebo neprospěšné efekty, respektive v závislosti na jehoindividuální hedonické hodnotě v něm vzbuzují subjektivní pocity. Ostatníefekty jsou považovány za korelativní.Skutečně, reakce na aromata jsou většinou založeny na individuálním vnímání(tj. jestli se líbí nebo ne, které obratem vyvolávají buď pozitivní „dobré“ nebonegativní „špatné“ neurochemické pochody). Reakce čichového aparátu závisína tom, zda je vůně známá nebo je cizí, jaká na ni byla dřívější reakce (emoce)
  • 4. a jaké chování vyvolala, jaká podobenství probudila a jaké vytvoří podmiňujícíúčinky. Navíc citlivost vnímání zvířete může být mnohnásobně zvýšenajakýmkoliv očekáváním, se kterým přistupujeme k aromaterapeutické kůře (v comozek věří, že se stane). Všechny tyto faktory přispívají ke každému mentálnímua emocionálnímu vnímání a potažmo způsobu chování, ve kterém se zrcadlíreakce na danou vůni.Hedonický systém byl základnou pro řadu studií o aromatech a lze jejcharakterizovat bipolární tendencí "libost – nelibost", kde stimuly z vnějšíhoprostředí ovlivňují emocionální reakce, potažmo chování. Teorie tohoto systémuje jednoduchá: čím příjemnější je okolní prostředí, tím vstřícnější je chováníuvnitř něho. Přímým neurofyziologickým důkazem správnosti této teorie jeskutečnost, že působením libých stimulů je podporována tvorba novýchmozkových buněk, zatímco stresující okolí tuto tvorbu potlačuje. Takovýtorudimentární systém, též někdy nazývaný „stop – go“ systém, zapadá dozákladního motivačního obrazce v případě, že jej aplikujeme na zkušenostis čichovými reakcemi.Na zjednodušené experimentální úrovni se nejlépe dokazují v komerčnímprostředí, ve kterém se lidé-zákazníci mnohem déle zdržují (a více nakupují)v příjemně provoněných prodejních odděleních ve srovnání s neprovoněnými.Podobné projevy afinity (nebo averze) lze pozorovat i při osobním parfémování,provonění svých bydlišť, pracovišť, nejrůznějších zařízení a podobně. „Jednou ze současných výzev pro výzkumníky a praktikující aromaterapeuty je vystopovat komplikované čichové pochody, ovlivňující neuroanatomii a způsob, jakým aromata vyvolávají prospěšné metabolické změny, zlepšující zdraví, náladu nebo chování.“Signální mechanismy v čichovém systému zasahují především tkáně kůrymozkové, limbický lalok a spánkové laloky, tedy okrsky přímo ovlivňovanéfaktory podstatně zodpovědnými za naši ostražitost a pozornost, paměť a učení,
  • 5. náladu a pocity, a které jsou důležité pro poznávací a motivační evokaci.Čichová vlákna jsou výběžky primárních smyslových buněk, uložených vesliznici čichové oblasti nosní dutiny, které se splétají a konstituují čichové nervy.Tyto se zanořují do čichového bulbu, vytvářejí klubíčka, z nich vedou neurity dočichového traktu a laterální čichové strie, přes povrch čichového vláknav předním hypothalamu, do kůry části spánkového laloku (uncus).Hypothalamus je přitom vzdálen pouhé dvě synapse od periferníhoolfaktorického vstupu. Abychom získali představu o tom, jak blízko to je, takkousíček mozku o velikosti zrnka písku obsahuje asi sto tisíc neuronů, dvamiliony nervových vláken a miliardu synapsí. Čichový receptor je tedy téměřpřímo propojen s hypothalamem. Zřejmá důležitost tohoto propojení odhalujepotenciální cestu, kterou by mohly čichové vstupy ovlivňovat neurohormonálnía funkční autonomii spojenou s hypothalamem, s přímým rozvětvením naemocionální a motivační chování. Studie naznačují interakce čichovéhoreceptoru se strukturami limbického systému, zejména s těmi, kterézprostředkují motivační a emocionální chování. Blízká anatomická spojenímohou vysvětlovat emoce, vzbuzované čichovým smyslem. Současnésofistikované studie ukázaly mnoho oblastí limbického systému, které jsouaktivovány v průběhu olfaktorického procesu. „Pro aromaterapii je hypothalamus pravděpodobněnejvýznamnější mozkovou tkání, která sehrává nejdůležitější úlohu ve využívání inhalační aromaterapie s velkou škálou jejich blahodárných účinků.“Evolucí se mozek vyvíjel směrem k exploataci zdrojů emisí příjemných vůní, aťuž to bylo cokoliv a kdekoliv, protože, jak je vůním vlastní, co dobře voní,je dobré pro jednotlivé zvířecí druhy či člověka. Příjemné prostředí využívaly prosvé dobro, posilovalo jejich aktivity a pozitivně ovlivňovalo jejich chování. Tatonejvyšší fylogenetická hierarchická hodnota, vztažená k čichovému smyslu,se hluboko vrývala do mozků milionů generací zvířat i lidí.
  • 6. Malý příklad z lidského světa: Jsme-li obklopeni krásnými vůněmi, objeví sesmysl tohoto prvotního mechanismu - cítíme se přirozeně lépe, zlepšuje se nášcelkový zdravotní stav, vytváří se prostředí harmonie a dobré pohody. Zřetelněpříjemná vůně je holistickou součástí našeho vnímání všech přítomnýchenvironmentálních stimulů a takto účinkuje jako organizující síla pro danýsubjekt, kterému poskytuje nejužitečnější služby. A naopak, je-li prostředízamořeno nepříjemným zápachem, nabývá vrchu nad všemi ostatními okolnímipodněty, neboť vyvolává okamžitou reakci odporu. Zápach způsobuje nezdravéprostředí a neguje všechny stimuly, byť samostatně pozitivní, nebo znemožňujejejich harmonické vnímání (anuluje je). „Od té doby, co byl do mozků lidí a zvířat zakódován příjem vůní, přinášejících pohodu a klasifikovaných jako pozitivní životní síla, transformuje tyto vjemy náš smyslový aparát v biologicky podpůrné mechanismy, které posilují zdraví, prodlužují život, redukují stres a vnášejí potěšení do našeho bytí. Tyto účinky jsou podtrženy posílením imunitního systému – psychoneuroimunologickým efektem.“Bylo by příliš jednoduché prohlásit, že některé motivační systémy mohou býtovlivněny vnějšími aromatickými podněty. Stačilo by pak komukoliv předložitznámou a osvědčenou vůni a dostavila by se požadovaná reakce. Tato teorie jezaložena na premisi, že vstup řídí výstup. Tento efekt lze sledovat v řadě studií,ve kterých vonný stimul vyvolává naučenou nebo podmíněnou reakci (pomocípříslušné vůně se prohlubuje relaxace, signifikantně zlepšuje paměť, děti lépeprospívají apod.). To může být vysvětleno i tím, že jsme do určité míryzmanipulováni, takže odpovídáme na podněty tak, jak je očekáváno.Několik faktorů zvyšuje pravděpodobnost, že určitý podnět bude mít úspěch.Jedním z nich je stav subjektu, který může být ovlivněn primitivním nebosofistikovanějším úsilím vyhovět paradigmatům užité aromaterapie. Dalšímfaktorem je všednost nebo novost aplikovaného stimulu: opakovaný stimul
  • 7. může snižovat vnímavost; hovoříme o zvykovém faktoru. O tom, že může platiti opačná premise, tedy že výstup řídí vstup (vstup je podřízen výstupu), svědčívýsledky aplikace aromat na děti s poruchami chování a v oblasti emoční. Poté,co bylo u těchto dětí zaznamenáno požadované nebo očekávané chování, jimbyly zpřístupněny vůně takových přírodních esenciálních olejů, které u nichvyvolávaly pocity libosti. Z těchto silic připravili specialisté směsi, které rodičepoužívaly jako motivační odměnu. Zlepšení chování dětí bylo zjevné.Zvláště povzbuzující a prospěšné je fenomén nově objeveného potěšení.Například několik aromaterapeutických studií, zabývajících se hospitalizovanýmipacienty, podává zprávu o významně výraznějším zlepšení nálady a sníženíhladiny strachu, napětí nebo bolesti po zákroku u těch pacientů, kteří se poprvésetkali s esenciálními oleji ve srovnání s těmi, kteří se netěšili dobrodiníaromaterapie. Pacienti očekávali a věřili, že díky aromaterapii se jim rychlejipovede lépe – a vedlo.Teorie o fungování „motivačního systému“ lze shrnout do jednoduchéhoschéma: tzv. „špatné“ vstupy, tj. vstupy, vyvolávající reakce, které odvádějísubjekt od požadovaného cílového chování, buď nejsou do systému vpuštěny,nebo jsou okamžitě potlačeny. Tzv. „dobré“ vstupy, tj. vstupy, vyvolávající reakcepřibližující subjekt k cílovému chování, jsou propuštěny a v systému podrženy.V tomto smyslu jsou přednostně přijímány určité vůně, nesoucí určitébiologické efekty a evokující určité chování, které subjektu umožní dosaženíoptimálního stavu nebo cíle.Jak tento mechanismus funguje v praxi lze názorně pozorovat na srovnávacístudii dvou zkoumaných skupin lidí, u nichž byla měřena schopnost dosáhnoutdaného cíle jednak v prostředí příjemně provoněném, v druhém případězapáchajícím. Byla měřena rychlost a účelnost určení konfrontačních strategií,nalézání optimálních cest a řešení dalších sociálních vztahů. Účastníci prvnískupiny byli schopni vyhnout se komplikacím vyvolaných stresem a svých cílůdosáhli mnohem dříve, než účastníci skupiny, která se netěšila výhodámprovoněného prostředí. Ti prožívali větší frustraci při řešení komplexních úkolůa měli potíže s dodržením časového limitu.
  • 8. Asociativní učení je cennou schopností, spojenou s motivačními mechanismy,je to schopnost spojit neutrální podněty s podněty cílovými v okamžiku jejichsoučasné přítomnosti za účelem vědomého získání nějaké výhody. Odhlížeje odfarmakologických účinků esenciálních olejů je jejich stimulace považovánaza typicky neutrální, což je hlavním důvodem, proč mohou být považovány zapodmiňující činitele. V lidském organismu mohou vůně ovlivňovat imunitnísystém. Schopnost čichového vstupu vázat se na nervové propojení je tak silná,že imunitní systém lze ovlivnit při jediném aromaterapeutickém sezení až nadobu 48 hodin. Individuální imunitní systém se může naučit odpovídat naaromatický stimul v mnohém stejně, jako by reagoval na silný imunosupresivnílék. Speciální studie s astmatickými dětmi nám poskytuje příklad, jak tatopodmíněná reakce probíhá: děti byly během užívání jejich léku dvakrát denněvystaveny vůni vanilky. Později samotné vanilkové aroma, bez aplikaceantiastmatik, zvýšilo plicní funkci na 33% účinnosti samotnéhobronchodilatačního spreje. Účastníci tohoto experimentu se kdykoliv pozdějicítili výrazně lépe v místnosti, ve které difundovala vanilková silice, ve srovnánís prostředím bez vůně.Pro praktikující aromaterapeuty, experimentující s intenzitou vůně za účelemovlivnění schopnosti učení a paměti, může být zajímavý a užitečný objev, kterýučinili Kleinsmith a Kaplan v roce 1965. Zjistili totiž, že krátkodobá paměťpracuje lépe při nízkých hladinách stimulace, ale po delší době se situace obracía nastudovaný materiál si lépe vybavují ti, kteří se jej učili pod vysokýmihladinami stimulace. Vůně jsou schopné hrát jedinečnou úlohu v procesu učení,jelikož jimi můžeme působit na několik, pro učení důležitých, mozkovýchregionů. Rozlišitelnost nějaké události má silný vliv na snadnost a trvanlivost,s jakou si ji pamatujeme.Rozlišitelným případem označujeme takový, který může být klasifikovánodlišným rozměrem od jiných, jako např. novost stimulace esenciálními oleji. Jemožné, že otisk takové dimenze trpí méně interferencemi a uložení je takmnohem efektivnější. Je tedy racionální se domnívat, že jednoduchý smysl pročich, do něhož není zahrnut komplex temporálních modelů tak, jako u smyslůostatních a je méně často bombardován podněty, produkuje informaci, kterámůže být od okamžiku čichového vstupu mnohem déle uchovávána a můžesnadněji vytvářet aktuální spojení s motivačním okruhem. O tom, jak
  • 9. vzpomínky ovlivňují chování, vypovídá studie, provedená s autistickými dětmi,které se naučily spojovat určitou vůni s pocity ochrany a bezpečí. Strach, kterýobvykle pociťovaly v pro ně stresujícím prostředí (nová situace nebo novéokolí), byl za přítomnosti oné vůně redukován.„Jeden z aromaterapeutických přístupů je založen na předpokladu, že si subjekt zapamatuje aroma, které bylo přítomno ve chvílích emocionální odměny a setká-li se s ním později, rozpomene se na onu situaci a s ní spojené pocity.“Prezence odměny či trestu je umocňujícím faktorem, který může rovněž ovlivnitstupeň formování (nebo slučování) neurálních spojů. Tato funkce souvisí sevzrůstem nervových impulzů během vzrušení, které obvykle doprovází uděleníodměny nebo trestu. Uplatňuje se zvýšením rychlosti a účinnosti reakce běhemčichového prožitku, při kterém je pozitivní umocnění závislé na asociacis čichovými podněty. Teorie přirozeného výběru poskytuje odpověď na otázku,jaké výhody získáváme prostřednictvím čichového systému: dlouhodobě stáléreplikátory – geny.Jelikož geny nemají pocity, propůjčují systému adaptační a konstrukčníhardware pro výstavbu systému, pro poskytnutí radosti ze života, zdraví a sexu.A co se nás týče, naše cíle se, vědomě či nevědomě, zcela jistě nevážou na geny,nýbrž na potěšení, vitalitu a lásky. Tyto cíle slouží genům; přežívámea reprodukujeme se. Princip přirozeného výběru se týká jak chování, takstruktury. Mozek se vyvíjel miliony generací a jeho kapacita se zvětšovala pouzev rámci systému, přinášejícím organismu nějakou výhodu, nebo jenž mualespoň bezprostředně neškodil.Dnes však již víme, že úlohu přirozených procesů nesmíme přeceňovat. Většinazvířat naplňuje svoje potřeby instinktivně a vylepšuje svoje chování učením sez chyb. Náhodně zkoušejí různé aktivity, až naleznou správný způsob. Ať už je to
  • 10. cokoliv, zvíře vycítí, že mělo štěstí a podrží si v paměti spojení s těmi aktivitami,které fungovaly nejlépe; proces v systému "pokus - chyba" je v tomto případěukončen. Změny v neurálních cestách znamenají, že učení – nebo jehofyziologický ekvivalent – proběhlo. Od této chvíle je ve zvířeti generována vyššíúroveň přežívání a reprodukce. V čím rannějším období života získá zvířesprávné spojení, tím déle se bude reprodukovat na této vyšší úrovni. Obecnělze říci, že nižší živočichové mají málo fixních reflexů a že u vyšších mohou býtreflexy asociovány s novými stimuly (viz Pavlovův reflex) a reakce mohou býtspojeny s odměnou.Z tohoto pohledu se schopnost asociovat zlepšuje u stále vyšších organismůa případně je osvobozena od fyzična a fyzických podnětů a reakcí, až dosáhnesvého vrcholu u lidí, kteří mohou asociovat myšlenky přímo mezisebou. Existuje model, podle něhož se nové reakce získávají aktivitou určitýchpodpůrných cest, vedoucích od motivačních k motorickým neuronům.Motivační aktivita využívá tzv. poznávací mapu, do které subjekt ukládáinformace o různých reakcích v odlišných situacích. V případě, že reakce aktivujemotivační systém (vedoucí k pocitu libosti nebo nikoliv), je tato informacerovněž uložena ve formě propojení aktivních kognitivních prvků směremk aktivním motivačním prvkům. Opakuje-li se později ve stejné situaci dříveúspěšná reakce, je motivační systém excitován nově utvořenou vazbou, kteráreakci usnadní. Hovoříme-li o motivaci, je dobré vědět, že části mozku, vekterém sídlí touha, emoce a libido, jsou limbický systém, hypothalamusa amygdala. Dvě části limbického laloku, nejblíže propojeného s pamětí, jsouamygdala a hippocampus. Stimulací amygdalárních oblastí sev člověku generuje varieta reakcí. Amygdala se rovněž zapojuje do plněnídůležitých úkolů viscerálních, endokrinních a poznávacích funkcí, vztahujících sek motivačnímu chování. Přestože amygdala přijímá čichové vstupy, nesehrávážádnou roli v čichovém vnímání.
  • 11. neuronové procesy v hippocampu a jeho uložení v lidském mozkuDůležitost tohoto jádra, týkající se čichového vstupu, spočívá v jehovýznamných zpětněvazebních spojů s hypothalamem, bazálním přednímmozkem a četnými okrsky kůry mozkové. Jen malá část čichových vlákenzasahuje uncus a amygdalární oblasti. Pouze do kortikomediální částiamygdalárního komplexu zasahují vlákna přímo z olfaktorického bulbu.Zajímavé je, že negativní aroma (zápach) aktivuje amygdalu, ale pozitivní nikoliv.Dává to smysl, protože její stimulace je spojována s averzivním chováníma může být odpovědí na neuvědomělé emoce. V amygdale se rovněž formujea zpracovává emocionální paměť, amygdala reaguje s okrsky asociovanýmis odměnou, s tzv. centry potěšení.To jsou všechno důvody se domnívat, že amygdala je spoluodpovědná zakontrolu chování. Existují i důvody domnívat se, že se podílí na senzorickékontrole stavu sytosti, protože přijímá smyslové vstupy z čichového ústrojí asoučasně je lokalizována velmi blízko části kortexu, která přijímá chuťovéimpulsy z úst a hrdla. Stimulace amygdaly způsobuje i hypersexualitu jakožtodruhotný efekt stimulace v amygdalárních jádrech a pyriformním kortexu. Jinéexperimenty poukazují na časové hromadění vstupů v amygdale, což ji činíjejich účinným integrátorem. Konstantní smyslový vstup by tak generoval stálese zvyšující výstup z amygdaly. To je způsob, jakým amygdala odpovídá i natrvalé nebo pulsní čichové signály. Hippocampus se vyvinul z části čichověasociovaného centra – z archipallia. Archipallium se svinulo do malého okrskuve spodní části mozku, kde zůstalo jako hippocampus – nejdůležitější částmozku pro syntézu paměti. V něm hrají vůně, asociované s učením a pamětí,velice významnou úlohu. Bylo dokázáno, že emocionální, specifické, živé,výjimečné a staré vzpomínky mohou být vyvolány vůněmi, přičemž u žen jsou
  • 12. citově intenzivnější a jasnější, než u mužů. Je to důsledek toho, že ženygeneticky predisponují jemnějším čichovým smyslem, věnují čichovýmstimulům větší pozornost a vnímají je v širším spektru. Ženský limbický systémje rozsáhlejší, což ženám umožňuje jednak hlubší citová prožívání, ale i jejichsnadnější vyjádření. To se týká i fen. „Existuje úzká vazba mezi čichovou informací a emocemi, prostřednictvím nichž jsou umocňovány paměť a učení. Emocionální vzpomínky jsou spojeny s vůněmi, protože se čichové ústrojí promítá přímo do limbické části mozku, související nejen spamětí a motivací, ale rovněž s kontrolou emocionálního chování.“Studie emocí nás přivádějí k jádru problému chování. V psychologii se termín„motivace“ neaplikuje na metabolické a mechanické rysy motorického systému,ale na určité hypotetické stavy nervového systému, které určují budoucí akceorganismu v jakémkoliv okamžiku. Existuje odlišnost mezi čichovou zkušeností,vedoucí k lingvistickému popisu (pojmenování vůně), oproti olfaktorickézkušenosti intuitivní a nelingvistické (představy, vzpomínky, pocity). Stejný druhodlišnosti lze použít i pro emoce. Hlavní síla slov, vyjadřujících emoce, nenísměrována na vyvolané chování, ale na jakýsi introspektivní ústřední stav, takjak je tomu často v případech reakce na příjemné čichové stimuly. To platí stejněpro efemérní vůně, jako pro slovně nevyjádřitelné nebo intuitivní emoce, méněpro viscerální pachy, které vzbuzují odpor a mohou vést k silným negativnímemocím.Právě proto, že existuje mnohem více konotací k negativním pachům nežk pozitivním aromatům, vyskytuje se také mnohem více negativních emocí(strach, úzkost, zármutek a pod.) než pozitivních a negativa (ztráty) jsoupronikavěji pociťována než ekvivalentní pozitiva (zisky). Je pravda, že tyto stavylze zjišťovat u druhých osob pomocí autonomního měření a bezděčného výrazutváře, ale to ztěží utváří motivované chování v obvyklém slova smyslu. Dalšímdůvodem, proč název „emoce“ byl dán některým motivačním stavům, se zdá býtjejich nepravidelný výskyt a to, že poněkud vybočují z normálního
  • 13. každodenního života. Jsou závislé na vnějších faktorech, nebo nastupujíspontánně (v tomto případě mohou být i patologické). Většina z nás znáz vlastní zkušenosti kolik silných citových vzplanutí mohou způsobit abstraktnínebo neobvyklé vůně mnoha esenciálních olejů. Vůně stejného esenciálníhooleje může vyvolávat velice odlišné reakce v závislosti na idiosynkratickémvztahu mezi subjektem a stimulem. Vůně jsou zužitkovatelné, protože je lze taksnadno zaměřit osobně.Motivační reakce jsou tak úzce vázány na okolní stimuly, že se jim obecnějednoduše říká „pocity“ . Například aromata, vnímaná jako odporná, nebo ta, ježs sebou nesou alergickou reakci, jsou vysoce motivující, ale máme jen málo slov,kterými bychom popsali vyvolané motivační stavy. Na druhou stranu motivačnístavy, které nejsou vždy doprovázeny zřejmými vnějšími stimuly, označujemejmény, např. „strach“ a „zlost“ . Tyto stavy (které si uvědomujeme hlavně cestouintrospekce) nazýváme spíše „emocemi“ než „pocity“ , i když je zřejmé, že rozdílnení ve stavu, ale způsobu, jakým byl vyvolán. Strach motivuje chovánív podstatě stejně, jako odporné pachy. Z výše uvedeného je patrné, že směsiceoperačních a introspekčních významů tvoří typický slovníček, denně užívaný promotivování a popis čichových vjemů. Aromatický stimul se nepřenáší, na rozdílod všech ostatních senzorických modalit, přímo do thalamu; stejně jako ostatnímodality je nepřímo spojen s retikulárním systémem. Psí mozek a uložení hypothalamuDůležitost hypothalamu spočívá v podněcování chování, retikulární formace(oblast v mozkovém kmeni) je důležitější pro elektrografické buzení.Komplexnost procesu doplňují i inhibiční receptory retikulární formace, které
  • 14. v počátečních fázích senzorické transmise ovlivňují vnímavost tím, že propustípouze vybrané informace do centra, tj. do thalamu. Tyto skutečnosti jsouvýznamné pro pochopení obsahu a důsledků pojmů ostražitost, pozornost,zvyklost, novost, všednost. Teorie předpokládá, že se v průběhu procesunavykání vytváří v mozkové kůře model všedních, známých stimulů. Jestliže jsouvstupující stimuly ve shodě s vnitřním modelem, tak je jejich kolaterální vstupdo budícího systému inhibován a pravděpodobně nebude evokována žádnáspecifická reakce. Jestliže se stimul s tímto modelem neshoduje, jsou budícícesty otevřeny a následuje příslušná reakce. Tento model funguje v mnohastudiích, zabývajících se měřením účinku vůní na pozornost a bdělost. Poklesbdělosti (nejčastěji se projevující např. při práci přesčas) se zpomalil při aplikaciesenciálních olejů s účinky excitačními (stimulujícími), urychlil při použití vůníinhibičních (sedativních) vlastností.Zdá se, že pozornost je nezbytná pro přenos krátkodobě působících impulsůk motorickému systému za účelem jeho uložení ve stálejší formě. Funkcespočívá ve vytvoření kontaktu komplexní vjemové stopy s motorickýmsystémem, kde se může projevit buď mluvenou nebo písemnou reakcí, nebo je„otištěna“ na premotorické úrovni, což usnadňuje trvalé uložení. Pokud všakpozornost není zaměřena na stopu impulsu během několika málo sekund pojejím vzniku, zapamatujeme si jen málo nebo nic. Soustředit se na určitý stimulobvykle vyžaduje upřít pozornost na jedno téma. Můžeme předpokládat, žeaktivita v centrálních vjemových sítích plodí očekávání a usnadňuje příslušnéneurální aktivity. Zabraňuje též jiným aktivitám v přístupu k motorickémusystému nebo k takovým premotorickým a paměťovým procesům, které se zdajíbýt ve vztahu k vědomí. Jinými slovy, kontinuální „série“ impulsů udržuje samasebe a tak zajišťuje kontinuitu pozornosti. Podle tohoto vzorce může vůněusnadňovat ukládání informace a jakékoliv asociativní účinky.Zdánlivě odlišnou, ale též významnou úlohu ve věci koncentrace sehráváretikulární systém tím, že napomáhá rozpadu predominantního stavu, což jenutné pro etablování nové série impulsů. Náhlá vlna inhibice neboneorganizovaných vznětů může destabilizovat navozenou aktivitu a běhemnásledného stádia „otevřených dveří“ může nabýt převahy jiná sérieperceptuálních aktivit. Tento proces se pravděpodobně uplatňuje při využitívůní jako vstupních a výstupních zprostředkovatelů v zájmu dosažení
  • 15. vytouženého chování nebo emocionálního stavu. Zdrojem takového efektu bymohl být silný pachový stimul, zasahující retikulární systém prostřednictvímčichových cest, nový nebo neočekávaný pachový impuls, podněcující systémprostřednictvím kůry mozkové, nebo pachový stimul výrazně spojovanýs podnětem z důvodu jeho vztahu k nějaké akci. Charakteristickými vlastnostmitěchto pachových (nebo vonných) stimulů je podněcování budícího systémua bezpochyby i účást při vytlačování předchozí "série" poté, co přešla novástimulační vlna. Vůně esenciálních olejů zvyšují schopnost detekce signálů,aktivují anticipaci, soustředěnost (v přímé závislosti na koncentraci vůně)a pozitivní hedonické hodnoty. Tyto účinky se promítají do zvýšené pracovníefektivity, zrychlení reakční doby nebo do sníženého procenta chyb. Novéčichové stimuly jsou schopné vyvolat změny mnoha cestami, a to celýmspektrem způsobů aplikace.Koncentrace (soustředění) je proces, při kterém určité vjemy dosáhnou přístupuk motorickým mechanismům a k dlouhodobé paměti. Je to výsledek činnostirůzných mechanismů, kontrolou orientace receptorů počínaje a centrálnípodporou nebo potlačením rozdílných úrovní senzoricko-motorických drahkonče. Na periferní úrovni vjem zvyšuje velikost nespecificky vyvolané reakce nadaný podnět, přičemž vyvolaný potenciál je umocněn novostí neboneočekávaností stimulu. Adaptace velice významně ovlivňuje výstupz adaptačního systému tím, že operativně řídí všechny jemné změny signálů, nakterých pracuje. Adaptace mění časování dynamických signálů, zpracovávanýchnervovým systémem, tím, že působí na výstup, aby řídil vstup. Tato možnápřekvapivá funkce adaptace je obecnou charakteristikou aktivit receptorůs časovými mechanismy, značně se měnícími od jednoho recptoru ke druhému,a přispívá k vysvětlení mnoha často zdánlivě nesouvisejících projevů, kterých si,stejně jako jejich nestálosti, povšimneme v průběhu olfaktorickéhoprocesu. Termín „adaptace“ je spojen s fenoménem, který je společný jak prosmyslovou zkušenost, tak pro experimentální studii neurálních signálů.Adaptace znamená postupný pokles reakce na podnět, který zůstal konstantnípo předchozím skokovém zvýšení.Projevy, podobné adaptaci, lze pozorovat i v případě vystavení subjektu vlivunedráždivého aroma. Čichový smysl patří mezi notoricky známé příklady jevu,při kterém adaptace způsobuje ztrátu atraktivnosti a intenzity reakce na
  • 16. aromatický stimul. Aromaterapeuté se například často setkávají s prudkouzměnou u tvorů poprvé vystavených působení nových esenciálních olejů,zatímco osoba či zvíře, které se po čase působení těchto podnětů na něadaptovali, nevěřícně pozoruje, jak tyto stimuly silně vnímají osoby a zvířataještě neadaptované. Tato smyslová adaptace má své centrální i periferní složkya nastává za dobu, měřenou na sekundy až minuty, někdy však i hodiny nebodokonce celé dny. Může dojít ke křížové adaptaci (mezi různými ale podobnýmivůněmi): člověk, adaptovaný na aroma kafru, může mít problémy i s následnýmrozpoznáním vůně eukalyptového oleje. Adaptace byla dlouho připisovánatoliko změnám v čichovém receptoru, ale elektrická snímání ukazují, žereceptorické buňky v nose se adaptují jen částečně. Rytmické výboje v čichovémbulbu pokračují dlouho poté, co experimentátor přestal vnímat vůni, použitouke stimulaci pokusného zvířete. Zjevně se olfaktorická adaptace odehráváv mozku zrovna jako v senzorickém orgánu.Druhé informační cesty zprostředkovávají adaptaci olfaktorickýchreceptorických buněk. Prvotní, iniciační reakce čichové receptorické buňky jenásledována periodou redukované reakce, která se projeví jak útlumem reakcena příslušný podnět, tak redukcí reakce na opakovaný stimul. Tato redukce senazývá „senzorická adaptace“ . Většina změn, rozeznatelných nervovýmsystémem, se vyskytuje v intervalu od desítek milisekund až po hodiny. V tomtoobdobí hraje adaptace rozhodující úlohu jako prediktor budoucího stavu.Je možné použít kombinovanou informaci receptoru o momentální hodnotěstimulu a míru potenciálu změny příslušné hodnoty pro předpověď tétohodnoty v blízké budoucnosti.Přestože má adaptace v mnoha receptorech kvalitativně podobné účinky,mechanismy, které při tom fungují, se výrazně liší od případu k případu.Adaptace v nejširším slova smyslu zahrnuje množství mechanismů. Některéz nich operují ve vedlejších senzorických strukturách, některé v přenosovýchprocesorech a některé v procesorech centrálních. Jemná nervová zakončení,která reagují na škodlivé stimuly, jsou obvykle považována za neadaptabilní.Reakce může být ukončena současnou destrukcí receptorů, ale i to bývá obvyklepovažováno za adaptaci. Poškození tkáně může vyvolat lokální uvolněníchemických činitelů, které způsobují zvýšenou senzitivitu nociceptorů (receptorypřijímající, respektive přenášející škodlivé, zejména bolestivé, podněty) na
  • 17. jakýkoliv stimul. V určitých podmínkách tato hypersenzibilace překryje jakékolivúčinky adaptace. Lokální poškození tkáně uvolňuje chemickou agens, např.histaminy, které snižují práh vnímavosti okolních nociceptorů. A tak zanormálních okolností nevinný stimul může vyvolat bolest. „Lidská i zvířecí adaptace na aromata je proto tak pozoruhodná,že zápach jatek nebo chemické laboratoře přestane být nepříjemný už po několika málo minutách.“Výjimečná dlouhodobá adaptace na některá aromata je zajímavý úkaz,zahrnující pravděpodobně proces podobný učení, který zatím nebyl fyziologickystudován. Například ti, kdož pracují se zvířaty, se brzy stávají zcela necitlivými najejich pach. Tato necitlivost není pouze selhání schopnosti zaznamenat pach;práh citlivosti je velmi signifikantně zvýšen. Stejná věc se nám stává s prahemvnímání vůně běžně používaného mýdla nebo zubní pasty. Často konzumovanéjídlo ztrácí část své původní pikantnosti a může trvat několik týdnů abstinence,než se opět zcela vrátí. Z pohledu tohoto fenoménu, aromaterapeut, kterýkaždodenně pracuje s esenciálními oleji, nebo profesionální „nos“ , který mícháčaje, whisky, parfémy apod., je paradox. Dlouhý trénink ostří jejich čich, takžejsou schopni rozlišovat nepatrné odchylky stimulu. Zde se křížová adaptacepravděpodobně neobjevuje díky výjimečným schopnostemprofesionála. Proces navykání se netýká periferních částí čichového systému,objevuje se mezi senzorickým a budícím systémem, a to rychle, obvykle poněkolika málo desítkách opakované přítomnosti stimulu. Návyk nelze zcelavysvětlit pouze blokací senzoru, aferentnímu k budícímu systému; objevuje setaké s komplexem stimulů, které se opakují nepředvídatelně. Zdá se, že určujícísíly vyšších úrovní percepčního systému mohou být vyvolánys cílem zpracovat vstup dříve, než je přiveden do budícího systému, kde vstupřídí výstup. Tento objev s sebou nese zajímavou myšlenku, že percepční analýzaprobíhá úplně normálně i při absenci pozornosti, nebo zatímco pozornost jeupřena na jiné aspekty vjemového pole.Je jasné, že musí existovat blízký vztah mezi pozorností a motivací. Pokudneexistuje okamžitý cíl, pozornost je více ovlivněna environmentálními stimuly,
  • 18. než ústředními faktory. Pokud je však pozornost zaměřena na cílové jednání,byly vonné stimuly schopny na úrovních vnímání vyvolat prospěšné účinky.Esenciální oleje zvyšují kapacitu koncentrace, pracovní rytmus a efektivitu práce,zkracují reakční dobu. Aspirin účinkuje za všech okolností na téměř všechnystejně.Aromaterapie je mnohem více individuální. I když existují pachy a vůně vnímanévšeobecně záporně nebo kladně a i když esenciální oleje obsahují energetickýpotenciál a funkční chemické skupiny s jednoznačnou indikací, jejichvdechování může působit odlišně na náladu, emoce, paměť a chování jedincev závislosti na jeho individuálních minulých zkušenostech, na jehoschopnostech vnímat (v závislosti na jeho pohlaví), na jeho úrovni hedonickýchhodnot, tj. stupni motivace, na jeho aktuálním psychickém a fyzickém stavua prahu citlivosti vnímání, na stupni adaptace na příslušný aromatický stimul, natom, zda je pro něho nový nebo je s ním důvěrně obeznámen a v neposlednířadě na pozornosti, kterou tomuto vonnému impulsu věnuje.Není pochyb o tom, že řada mechanismů ve vzájemné součinnosti podporujepozornost, ale nejdůležitější úrovní selekce se zdá být bod transferu zperiferního analytického systému k systémům motorickým a paměťovým.Orientace receptorů je tedy významný aspekt pro podnícení a udrženípozornosti, ale v žádném případě není aspektem jediným. Změny nastávajírovněž v centrální nervové soustavě a tyto změny nás zajímají nejvíce. „Aromaterapie pro psy pracuje na stejném základě jako aromaterapie pro lidi. Není důvod, vezmeme-li v potaz aspekty zvířecího druhu a vhodné dávkování, abychom nedosáhli stejných úspěchů."
  • 19. Zatímco v aromaterapii pro lidi využíváme stovky silic, v aromaterapii pro pejskyse jedná jen o několik desítek. Jde o přesný výběr silic, které mají prokazatelněpozitivní vliv a nepřinášejí žádná zdravotní rizika pro zvířecí organismus a vývoj.V aromaterapii pro pejsky využíváme nejčastěji tyto silice:- Geránium (Pelargonium graveolens) - Kozlík lékařský (Valeriana officinalis)- Levandule (Lavandula Angustifolia) - Majoránka (Origanum marjorana)- Rmenec, římský heřmánek (Anthemis nobilis) - Rozmarýn (Rosmarinus officinalis)- Heřmánek lékařský (Matricaria recutita) - Máta peprná (Mentha piperita)- Zázvor (Zingiber officinale) - Patchouli (Pogostemon cablin)- Eukalyptus (Eucalyptus radiata) - Šalvěj muškátová (Salvia sclarea)- Bergamot (Citrus bergamia) - Citronela (Cymbopogon nardus)- Pomeranč (Citrus sinensis) - Semena mrkve (Daucus carota)- Citron (Cirus limon) - Damašská růže (Rosa damascena)- Grapfriut (Citrus paradisi) - Niaouli (Melaleuca quinquenervia viridiflora)- Petitgrain (Citrus aurantinum) - Cedr (Cedrus atlantica)- Vetiver (Vetivera zizanoides) - Tymián linalol (Thyme vulgaris ch. linalol)- Neroli (Citrus aurantinum) -Helichrysum (Helichrysum italicum)- Ylang-ylang (Cananga odorata)Přírodní aromaterapeutické esenciální oleje (též éterické oleje, silice) jsounenahraditelnou součástí rostlin. Jsou kapalné, lehčí než voda, často barevné, ve
  • 20. vodě nerozpustné a těkavější než mastné oleje (skvrna od esenciálního oleje napapíře po určité době zmizí). Jsou rozpustné v alkoholu, v octě, dobře se míchajís rostlinnými oleji a vosky.Esenciální oleje se tvoří v chloroplastech listů, odkud jsou roznášeny do různýchstruktur rostliny, kde působí jako hormony, regulátory nebo katalyzátory.Pomáhají rostlině přizpůsobovat se svému okolí a zvyšovat její odolnost. Chránírostlinu před nemocemi a parazity, vábí též hmyz za účelem opylení. Některéoleje dokonce dokáží vyhubit plevel v okolí rostliny. získávání silic parní destilacíPro kvalitu esenciálního oleje jsou důležité především lokalita pěstování, dobasklizně, podnební podmínky a způsob zpracování. Všechny metody musí být conejšetrnější, aby nedošlo k narušení vnitřní struktury esenciálního oleje. Velkýdůraz je nutno klást také na uskladnění, neboť silice podléhají chemickýmzměnám vlivem vlhkosti, tepla, světla i vzdušného kyslíku. Proto se musíuchovávat v tmavých vzduchotěsných nádobách v chladnějších prostorách.Kvalitou rozumíme zejména vůni, hustotu a barvu, což jsou vnější vlastnosti,senzoricky postižitelné, které vypovídají o předpokládané účinnosti.V silicích bylo identifikováno přes 500 chemických sloučenin, přitom v jedné jichmůže být až 50. Jsou v nich zastoupeny látky všech biogenetických skupin,hlavně látky s nižší molekulovou hmotností.Hlavními cestami průniku silice do organismu jsou kůže a nosní sliznice. Pokudjsou silice rozpuštěny v nosiči a vetřeny do kůže, nebo když jsou dispergoványve vodě, drobné molekuly pronikají póry kůže nebo vlasovými folikuly až dokrevních kapilár. Krevním řečištěm se dostávají do celého těla, filtrují se dobuněk i do tělních tekutin, pronikají i přes slizniční membránu. Pro tuto
  • 21. absorpční schopnost je možno silice využít v případě kožních problémůa v případě potíží, které lze ovlivňovat prostřednictvím pokožky.Při inhalaci jsou částice esenciálních olejů unášeny přímo ke kořeni nosu, vekterém čichové receptory transmitují informace o vůni a vedou je k mozkovémucentru. Elektrochemické informace uvolňují neurochemikálie, které mohoupůsobit sedativně, stimulačně, euforicky ap. Aromatické částice též cestují z nosudo plic. Esenciální oleje jsou tedy vhodné pro podporu léčby infekce dýchacíhosystému, ale i při psychických nevyrovnanostech. "Aromaterapie je geniálním protiútokem a dokonalou prevencí.Je to účinný nástroj pro stimulaci fyzického i psychického stavu psů i ostatních zvířat."Dokonalá láska je výrobce zcela přírodních aromaterapeutických přípravků proléčbu, terapii a relaxaci pejsků. Provozujeme také poradnu aromaterapie pro psy.S úspěchem řešíme především tyto problémy a nemoci:• separační úzkost • kožní problémy a nemoci• strach z neznáma • problémy se srstí• strach ze špatného zážitku • pooperační stavy• strach z jízdy autem • neschopnost soustředění• strach ze změny stavu • neurologické potíže• strach z hluku • revmatické stavy• ztráta pozice ve smečce • projevy artritidy a dysplasie• utíkání, toulání se • hojení ran• agresivita • bolesti svalstva, kostí, kloubů• abnormální dominance • kašel, virózy• abnormální submisivita • zažívací potíže, nevolnosti• nežádoucí honění, štvaní objektů • cestovní nevolnost• žárlivost • nežádoucí pachy• abnormální falešná březost • nechutenství• abnormální projevy při hárání • předčasné stárnutía další.
  • 22. Volně prodejné jsou přípravky ze základní řady Dokonalé lásky, ostatní směsia silice jsou připravovány na základě komunikace přes poradnu aromaterapiepro psy. Základní řada Dokonalé lásky obsahuje tyto přípravky:Proti strachu a neklidu (řeší stavy úzkosti, deprese, strach odůvodnitelnýi z neznámých příčin) http://www.dokonalalaska.cz/e-shop/index.php?route=product/product&path=35&product_id=49Proti hyperaktivitě a roztěkanosti (řeší i hypersexualitu a některé projevyagresivity) http://www.dokonalalaska.cz/e-shop/index.php?route=product/category&path=41Proti svědění kůže a alergii (i pro léčení kůže a srsti, na hojení, proti línání)http://www.dokonalalaska.cz/e-shop/index.php?route=product/product&path=38&product_id=52Pro oživení energie a optimismu (i pro chuť k pohybu, pro dobrou náladu, protimelancholii a smutku) http://www.dokonalalaska.cz/e-shop/index.php?route=product/product&path=36&product_id=50Proti bolesti a při artritidě (i proti bolesti hlavy) http://www.dokonalalaska.cz/e-shop/index.php?route=product/product&path=40&product_id=54Proti nevolnostem a kinetóze (má také výrazně chladivý účinek)http://www.dokonalalaska.cz/e-shop/index.php?route=product/product&path=37&product_id=51Proti klíšťatům, blechám a hmyzu http://www.dokonalalaska.cz/e-shop/index.php?route=product/product&path=39&product_id=53Pro svěží vůni (psychické tonikum s lehce povzbuzujícím účinkem)http://www.dokonalalaska.cz/e-shop/index.php?route=product/product&path=42&product_id=56Pro romantickou vůni (se zklidňujícím, harmonickým účinkem)http://www.dokonalalaska.cz/e-shop/index.php?route=product/product&path=43&product_id=57Nejnověji uvedeným přípravkem je Dokonalá láska Pro spokojené stáří (připrojevech stárnutí, také jako prevence).
  • 23. Všechny tyto přípravky mají pozitivní vliv i na lidský organismus.Pravidelným užíváním významně posilujete imunitní systém pejska.Nepoužívejte na kočky (čichnout i líznout si mohou, ale nevmasírujte přípravek).Nepoužívejte na psy s epilepsií nebo s onemocněním ledvin.Nepoužívejte na psy mladší 4. měsíců.Informace o aromaterapii pro psy a kontakty na poradnu najdete nawww.dokonalalaska.cz.V článku byly použity volně přeložené pasáže z knihy Michaela Alexandera: HowAromatherapy Works. Dále děkujeme Ing. Richardu Smetanovi – Marta Schnaider®