Baťův systém řízeníMartina BrtnickáSeminární práce2011
2ObsahÚvod ..................................................................................................................
3ÚvodTématem seminární práce je primárně Baťův systém řízení, ale také základníinformace o Tomáši Baťovi a o historii spol...
41. Tomáš BaťaTomáš Baťa se narodil 3. 4. 1876 ve Zlíně, přestože se dožil relativně nízkého věku 56let, kdy tragicky zahy...
5V roce 1939 byla firma Baťa nejvýznamnějším evropským výrobcem obuvi a již v tédobě měla společnost 63 dceřiných firem ve...
6Baťa se svými spolupracovníky vybudoval společnost světového významu. Nelze zde mluvito jakémsi vynálezu Tomáše Bati, pro...
7 3. Globální pojetí trhů ze silné místní a regionální báze. 4. Informační pojetí řízení a využití podpůrných technologi...
8vnitropodnikové bance. Běžná také byla výuka cizích jazyků. Povinné byly dva, což je stálevíce než na některých školách v...
93.3.4 Akviziční faktory a motivace zaměstnancůAkviziční faktory jsou síly, které nás nutí k činnosti a v Baťových závodec...
103.3.5 Efektivní využití časuTomáš Baťa trval na efektivním využití každé volné chvíle, každé sekundy, jakdokládá jeho he...
11Ekonomická oblast CSR v případě Bati znamenala následující: vlastnil všechnypotřebné výrobní faktory (půdu, práci, kapit...
124.3 Optimalizace výroby – Průmyslové inženýrstvíV Baťových závodech byla obecně věnována velká pozornost racionalizaci a...
13do nepříbuzných oborů – výroba pneumatik, letadel, těžba metanu apod. (Lešingrová, 2008,str. 87 – 89).Kdybychom popsali ...
14ZávěrPo prostudování značného množství materiálů a sepsání této seminární práce jsem sepřesvědčila o tom, že Tomáš Baťa ...
15BibliografieBAŤA, Tomáš. Úvahy a projevy. 3, vyd,. Praha : Institut řízení , 1990. 246 s. ISBN 80-7014-024-0.Benchmarkin...
16TRNKA, František. Zlínští podnikatelé: Tomáš Baťa a František Čuba, Praha: EastPublishing, 1998. 166 s. ISBN 80-7219-005...
Upcoming SlideShare
Loading in …5
×

Martina Brtnická: Baťa

657 views
571 views

Published on

Baťa, Baťův systém řízení, management, Zlín

Published in: Spiritual
0 Comments
1 Like
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

No Downloads
Views
Total views
657
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
5
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
1
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

Martina Brtnická: Baťa

  1. 1. Baťův systém řízeníMartina BrtnickáSeminární práce2011
  2. 2. 2ObsahÚvod ........................................................................................................................................................ 31. Tomáš Baťa.......................................................................................................................................... 42. Společnost Baťa................................................................................................................................... 42. 1 Historie ......................................................................................................................................... 42.2 Název firmy.................................................................................................................................... 53. Baťův systém řízení ............................................................................................................................. 53.1 Představení.................................................................................................................................... 53.2 Charakteristické rysy ..................................................................................................................... 63.3 Příklady používaných metod či praktik.......................................................................................... 73.3.1 Náš zákazník – náš pán........................................................................................................... 73.3.2 Baťova škola práce.................................................................................................................. 73.3.3 Samospráva dílen ................................................................................................................... 83.3.4 Akviziční faktory a motivace zaměstnanců ............................................................................ 93.3.5 Efektivní využití času ............................................................................................................ 104. Baťova nadčasovost........................................................................................................................... 104.1 Služba veřejnosti – Corporate social responsibility..................................................................... 104.2 Učení se od jiných - Benchmarking ............................................................................................. 114.3 Optimalizace výroby – Průmyslové inženýrství........................................................................... 124.4 Samostatnost společnosti – Integrace a diverzifikace ................................................................ 124.5 Evidence zákazníků – Databázový marketing.............................................................................. 13Závěr...................................................................................................................................................... 14Bibliografie ............................................................................................................................................ 15
  3. 3. 3ÚvodTématem seminární práce je primárně Baťův systém řízení, ale také základníinformace o Tomáši Baťovi a o historii společnosti Baťa. Toto téma jsem si vybralaz několika důvodů: zaprvé, ve Zlíně studuji již čtvrtým rokem a o společnosti Baťa a o jejímzakladateli jsem věděla žalostně málo, až jsem se za to styděla. Zadruhé, když se mluvilo otéto rodině, pletla se mi jejich jména a nebyla jsem schopna zařadit každého tam, kam patří.Zatřetí mě zajímalo, jak to s tím panem Tomášem Baťou vlastně bylo, ale nikdy jsem sinenašla čas, něco si o tom přečíst. Když jsem pak uviděla téma Baťův systém řízení jakojednu z možností pro tuto seminární práci, neváhala jsem.O společnosti Baťa, Tomáši Baťovi a jeho rodině toho bylo napsáno mnoho. Nenísamozřejmě v mých silách si přečíst všechny publikované materiály. Myslím si, že jsempřečtením publikace Baťova soustava řízení, prostudováním dalších knih na toto téma aseznámením se se značným množstvím článků na toto téma uveřejněných na internetu získaladostatečný přehled pro napsání této práce.Struktura této seminární práce je následující: stručně představím Tomáše Baťu a jehoživot, následně se podívám na společnost Baťa a její historii, další část bude věnována Baťověsoustavě řízení a její základní charakteristice s uvedením několika typických příkladů.Závěrem se pokusím o srovnání Baťových nadčasových stylů řízení, opatření a aktivit, kterémůžeme vidět i v současnosti skrývající se pod odbornými amerikanismy jako CSR,benchmarketing, průmyslové inženýrství apod.
  4. 4. 41. Tomáš BaťaTomáš Baťa se narodil 3. 4. 1876 ve Zlíně, přestože se dožil relativně nízkého věku 56let, kdy tragicky zahynul na následky letecké havárie, dokázal za svého života to, co by mnozínedosáhli i kdyby žili životy dva. Narodil se manželce Antonína Bati, jehož rod již po osmgenerací zastával povolání ševce. Tomáš Baťa od útlého věku sledoval svého otce při výroběobuvi a přirozeně se o to následně i zajímal. Již v šesti letech sám vyráběl miniaturní boty propanenky, které také prodával a začal se velmi brzy učit hospodařit s vlastními penězi. Už jakomalý kluk pomáhal otci s prodejem bot a ve 14 letech k němu nastoupil do učení. Ovšem užv tak nízkém věku se chtěl stát nezávislým a od otce se odpojit. Odjel za sestrou Annou doVídně, která tam v té době pracovala a zkoušel podnikat prodejem papučí, ale nesetkalo se tos úspěchem. Vrátil se tedy domů a dále pracoval pro otce. To ale netrvalo dlouho a v roce1894 s bratrem Antonínem a sestrou Annou a za použití dědictví po matce založili ve Zlíněfirmu „A. Baťa“. (Lešingrová, 2008, str. 23 – 24). Za úspěch, kterého firma později dosáhla,mohly mimo jiné i Tomášovi jedinečné vlastnosti: odvaha, posedlost dosáhnout vytyčenýchcílů, vnitřní energie, citové zaujetí a touha tvořit (Trnka, 1998, s. 17).2. Společnost Baťa2. 1 HistorieNení samozřejmě v mých silách, ani to není předmětem této práce, popsat kompletníhistorii společnosti Baťa, stojí ale jistě za zmínku uvést alespoň důležité momenty. Již rok pozaložení firmy pracovalo pro sourozence Baťovi 10 dělníků v dílně a 40 ve svých domovech.V roce 1900 byla postavena první tovární budova. V roce 1908 umírá jeho bratr Antonín aspoluzakladatel společnosti a Tomáš přebírá vedení firmy. O 4 roky později jsou postavenyprvní domy pro zaměstnance společnosti známy jako „Baťovy domky“. Po vypuknutí válkyv roce 1914 se Tomáš Baťa postaral o své zaměstnance a zabránil jejich narukování tím, že semu podařilo získat zakázku na výrobu vojenských bot. V roce 1922 panovala všeobecná krizea Baťa zachránil společnost svojí akcí „Baťa drtí drahotu“ a zlevněním bot o 50%, která bylatak úspěšná, že vyprodala sklady a Baťa zaplatil dluhy. V roce 1925 byla založena Baťovaškola práce. O dva roky později došlo k instalaci proudové pásové výroby. V říjnu 1927 došlok zavedení pětidenního pracovního týdne s celkovou 40-ti hodinovou pracovní dobou jakoprvní v republice. 12. 7. 1932 umírá nejvýraznější osobnost z rodiny – Tomáš Baťa – nanásledky havárie letadla a vedení firmy převzal jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa.(Lešingrová, 2008, s. 23-35).
  5. 5. 5V roce 1939 byla firma Baťa nejvýznamnějším evropským výrobcem obuvi a již v tédobě měla společnost 63 dceřiných firem ve 33 státech světa a vyvážela do více než 80 zemí.V roce 1945 přešly Baťovy závody do vlastnictví státu. O dvacet let později umírá JanAntonín Baťa. V roce 1992, po více než 50 letech se firma Baťa vrátila zpět doČeskoslovenska a zřídila centrálu firmy opět ve Zlíně. V roce 2008 zemřel Tomáš Baťa,takzvaný Tomík, jediný syn zakladatele Tomáše Bati. (Lešingrová, 2008, s. 36-46).Samozřejmě za úspěchem tak velké společnosti nestojí pouze a výhradně rodina Baťůale je vhodné, dle mého názoru, zmínit alespoň pár nejvýznamnějších jmen jejichspolupracovníků: Dominik Čipera, Hugo Vavrečka, František Štěpánek nebo Josef Hlavička.2.2 Název firmyJméno společnosti se pravidelně drobně měnilo a s ním i předmět podnikání. Jak jižbylo řečeno, firma byla založena v roce 1894 pod názvem A. Baťa. V roce 1900 došlok drobné změně v názvu a to na A. & T. Baťa v.o.s. s předmětem podnikání: „Výroba plátěnéa houněné obuvi“. V roce Antonínově smrti – 1908 – byl změněn název pouze ve smysluprohození písmen na T. & A. Baťa v.o.s. a jako předmět podnikání se uvedlo: „PrvníRakousko-Uherská mechanická továrna na plátěnou obuv ve Zlíně na Moravě“. V roce 1931zanikla tato společnost a vznikla nová s názvem Baťa, a.s. Zlín a předmětem podnikání:„Výroba obuvi, gumárenství, stavebnictví, strojírenství, elektrotechnika, chemický průmysl,textilie, dřevařství, polygrafie, potravinářství, papírenství, těžba lignitu, dopravní apojišťovací činnost“. V roce 1946 byl název firmy opět změněn, tentokrát na Baťa n.p. Zlín.(Lešingrová, 2008, s. 25-42, 71-72). V dnešní době nese společnost název Baťa a.s.3. Baťův systém řízení3.1 PředstaveníZpůsob, kterým Tomáš Baťa a následně jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa vedlisvoji společnost je dnes znám jako Baťův systém či soustava řízení (dále BSŘ). Jedná se odoposud nejkomplexnější formu vyhodnocení, srovnání, aplikaci moderních metod, technik aznalostí podnikového řízení. BSŘ lze také považovat jako určitý způsob myšlení o podniku apodnikání (Zelený, 2008, online). Tyto praktiky byly využívány k řízení a organizaci práce vefirmě Baťa především v první polovině dvacátého století. Konkrétně se jedná o období odroku 1894, kdy byla firma založena třemi sourozenci až do roku 1939, kdy začala druhásvětová válka. Jedná se o postupně zaváděné metody, postupy a pravidla, díky kterým Tomáš
  6. 6. 6Baťa se svými spolupracovníky vybudoval společnost světového významu. Nelze zde mluvito jakémsi vynálezu Tomáše Bati, protože ne všechny myšlenky a nápady byly jeho původní,mnohé byly převzaty od jiných firem a upraveny pro tehdejší podmínky. Jako příkladmůžeme uvést následující praktiky: finanční nezávislost, spokojený zákazník, efektivnívyužití času, vzdělání, morálka, motivace, účast na zisku a ztrátě, týdenní vyúčtování,samospráva dílen, služby veřejnosti a mnohé další. (Romanakladatelství.cz, 2008, online).Z celkového rozkvětu firmy Baťa lze usuzovat, že tento systém řízení byl velmizdařilý. Jeden z mnoha autorů článků publikovaných na toto téma uvádí dva základní pilířeúspěchu a charakterizuje je následovně (Toman ´7´, 2008, online): Cílem snahy o lepší uspokojení zákazníka není přínos podnikateli, ale zákazníkovi(společnosti). Cílem snahy o vyšší produktivitu práce nejsou větší příjmy podnikatele, ale zbohatnutípracovníka.Dle autorky knihy Baťova soustava řízení, Romany Lešingerové, jsou klíčovýmiprvky Baťovy soustavy řízení: 1) spokojený zákazník a 2) služby veřejnosti. (Lešingrová,2008, str. 86).3.2 Charakteristické rysyVratislav Garlík, autor knihy Baťovy závody: organizace a řízení do roku 1939,považuje za charakteristické znaky Baťova systému řízení šest znaků (Garlík, 1990, s. 23): Přímé řízení vrcholového vedení. Systém kontroly. Operativnost. Pružnost. Jednoduchost a účelnost řízení. Ekonomické zhodnocení rozhodnutí.Pro srovnání profesor Milan Zelený shrnuje základní charakteristiky Baťova systémuřízení následovně (Zelený, 2008, online): 1. Znalostní podnik, založený na dovednostech a umu zaměstnanců. 2. Autonomie dílen, sebezodpovědnost a podíl na zisku zaměstnanci.
  7. 7. 7 3. Globální pojetí trhů ze silné místní a regionální báze. 4. Informační pojetí řízení a využití podpůrných technologií. 5. Integrované sítě dodavatelů a zákazníků. 6. Vysoké etické a mravní hodnoty podnikání. 7. Nepřetržitá tvorba, přejímání a rozšiřování znalostí. 8. Nejvyšší (světová) kvalita procesů výroby, výrobků a služeb. 9. Strategie “dravé” inovace, originality a tvůrčí práce. 10. Obecný zájem sociální “službou veřejnosti”.3.3 Příklady používaných metod či praktik3.3.1 Náš zákazník – náš pánAsi nejznámějším Baťovým heslem, které zná snad opravdu každý je „Náš zákazník -náš pán!“ Spotřebitel byl u Bati na prvním místě a to platilo jak ve výrobě, tak hlavněv prodejnách, kde docházelo k přímému kontaktu se zákazníkem. Pokud se vedoucí provinilproti tomuto pravidlu a poškodil zákazníka či dobré jméno firmy byl potrestán a to buďsnížením platu nebo i ztrátou práce. (Lešingerová, 2008, s. 86).3.3.2 Baťova škola práceTomáš Baťa měl velké nároky na disciplínu a samostatnost a dospělý člověk, kterýk němu přišel pracovat do továrny, se často velmi těžko přizpůsoboval. Proto bylo nutné začíts výchovou budoucích pracovníků dříve, než začnou u Bati pracovat. Avšak Tomáš Baťanebyl spokojen s tehdejším vzdělávacím systémem, neboť se příliš zaměřoval na teoretickéznalosti nikoliv na praktické informace a především, co bylo pro Baťu zásadní, nevedlstudenty k uvědomělému osobnímu hospodaření. Protože to byl muž činu, založil si vlastníBaťovu školu práce (dále BŠP) v roce 1925, kterou také jeho zaměstnanci navštěvovali každývšední den, po pracovní době, od 18 do 20 hodin. Přestože byl režim této školy přísný, zájemo studium převažovalo kapacity školy. (Toman ´8´, 2008, online).Do BŠP byli přijímáni žáci mezi 14 a 15 rokem po dokončení základního vzdělání.Přijímací řízení spočívalo v detailním dotazníku, ve kterém musel uchazeč vyplnit imajetkové poměry ze kterých pocházel. Přednostně byli přijímáni ti, kteří pocházeli zesociálně slabších rodin, protože se u nich předpokládala větší skromnost a lepší vztah k práci.Výuka byla poskytována jak mužům, tak dívkám, ale jejich systém vzdělávání byl velmiodlišný. Každý student si musel vést záznamy o svých příjmech a výdajích a ty dávat kekontrole vychovateli. Pokud měl přebytek, byl mu uložen na jeho osobní konto v Baťově
  8. 8. 8vnitropodnikové bance. Běžná také byla výuka cizích jazyků. Povinné byly dva, což je stálevíce než na některých školách v dnešní době. Za zmínku jistě stojí i založení institutu pronejúspěšnější absolventy BŠP, za účelem jejich dalšího vzdělání pro pozici vedoucího,s názvem Tomášov. (Lešingerová, 2008, s. 91-93, 99).3.3.3 Samospráva dílenPodnik byl rozdělen na sektory, samostatně fungující jednotky o takové velikosti,kterou byl schopen zvládnout jeden vedoucí. Samospráva dílen byla zavedena v roce 1924 apostupně se stala charakteristickým rysem Baťovy soustavy řízení. Důvody pro toto opatřeníbyly následující: zvýšení výkonu, zlepšení hospodaření s materiálem a snížení nákladů.(Lešingrová, 2008, s. 54, 148).Baťa také chtěl, aby pracovník továrny viděl jasnou souvislost mezi vlastnímvýdělkem a odpovědným přístupem k práci. Bylo zavedeno týdenní vyplácení mezd a každýzaměstnanec si je sám spočítal a hned také viděl, jak dobře ten týden pracoval jakojednotlivec, tak i jaká byla výkonnost celé dílny. Ve společnosti Baťa také fungovalo veřejnévyúčtování, tedy každý dělník měl přístup k informacím o tom, jak se jaké dílně vedlo v rámciplnění stanoveného plánu. (Toman ´8´, 2008, online).Každé jednotlivé oddělení mělo svého vedoucího, který byl zodpovědný zadodržování stanoveného plánu, zisky a ztráty oddělení, odpovědnost za činnost svěřenéhoúseku, udržování přátelského prostředí, výchovu jednoho nebo dvou následovníků apod.Každý byl odpovědný za svoji práci, účastnil se na zisku dílny a celý kolektiv se snažil osplnění daného úkolu, na němž závisel zisk celého oddělení. (Baťa, 1990, s. 62), (Lešingrová,2008, s. 115).Účast na zisku a ztrátě byla zavedena v roce 1924 a hlavním smyslem zavedení tohotoopatření bylo snížení výrobních nákladů a zajištění plynulosti výroby. Individuálníodpovědnost pracovníka se změnila na kolektivní v rámci každé dílny. Pokud byl plánstanovený pro danou dílnu plněn v řádném termínu a v požadované kvalitě, zisk se rozdělilmezi konkrétní zaměstnance, pokud došlo ke zpoždění, musely být zaplaceny způsobenéztráty, což motivovalo dělníky k odpovědné práci. (Lešingrová, 2008, s. 118).
  9. 9. 93.3.4 Akviziční faktory a motivace zaměstnancůAkviziční faktory jsou síly, které nás nutí k činnosti a v Baťových závodech bylyvyužívány hlavně tyto tři druhy: existenční faktor, jenž vybízel zaměstnance k co nejlepšímpracovním výkonům a to tím způsobem, že Baťa zaměstnával více lidí, než bylo veskutečnosti potřeba. Nově zaučení pracovníci z Baťovy školy práce tedy nastoupili na určitéoddělení a měli nahradit přirozený úbytek zaměstnanců (mateřská dovolená, penze, apod.), aletaké ty, co pracovali pomalu či nekvalitně. Každý si toho byl vědom, a aby nepřišel o místo,pracoval jak nejlépe mohl. Druhý, faktor strachu, byl uplatňován díky značným kompetencímvedoucích. Třetí faktor, hmotné zainteresovanosti nebo také systém odměňování, spočívalv tom, že pokud pracovník vykonával svoji práci zodpovědně, mohl si hodně vydělat, pokudale pracoval nekvalitně, mohl o svoje ohodnocení také rychle přijít, neboť nadřízený mohlkdykoliv měnit plat svých podřízených. (Lešingrová, 2008, s. 107 - 108).Baťova soustava řízení mimo jiné vycházela z poznání, že hlavní motivací lidí nejsoupouze peníze, i když jsou z existenčního hlediska rozhodující, ale především seberealizace.Další velkou motivací pro zájemce o práci byl i fakt, že Baťa kromě práce nabízel i vzdělání,ubytování, stravu, služby, zdravotnictví, kulturní a sportovní program apod. (Lešingrová,2008, s. 85).Mzdový motivační systém spočíval hlavně v účasti na zisku a ztrátě, kdy si pilnýpracovník mohl dobře vydělat, týdenním vyúčtování, díky němuž si každý týden dělníkvypočítal svoji mzdu a mohl si uvědomit, co se v jeho dílně udělalo dobře či špatně,vnitropodniková banka, který úročila vklady svých zaměstnanců 10% a individuální mzda.(Lešingrová, 2008, s. 108).Sociální motivační systém zahrnoval ubytování v Baťových domcích za výhodnýnájem a podněcoval dělníky k dobré práci, protože když byli propuštěni, museli dům opustit.Byla postavena Baťova nemocnice a byly zajištěny pravidelné preventivní prohlídky. Každýzaměstnanec mohl využívat sportovní a kulturní zařízení firmy Baťa – v roce 1919 bylavybudována Sokolská búda jako místo pro cvičení a pořádání zábavy a koncertů, o pěl letpozději byl založen sportovní klub Baťa, v roce 1932 bylo postaveno Velké kino a tak dále.Byla zajištěna strava, výhodné nákupy v obchodním domě, vzdělání v BŠP, podporyz Baťova podpůrného fondu pro dlouhodobě nemocné, penzisty či novorozence. (Lešingrová,2008, s. 108-112).
  10. 10. 103.3.5 Efektivní využití časuTomáš Baťa trval na efektivním využití každé volné chvíle, každé sekundy, jakdokládá jeho heslo: „Den má 86 400 sekund.“ Jeho motto podporoval i důkladněpropracovaný plán dne pro každého pracovníka. K maximálně efektivnímu využití času bylipracovníci společnosti Baťa vedeni již v Baťově škole práce, jak také dokládal jejich časovýharmonogram všedních dnů, který začínal v 5:45 budíčkem a končil ve 22:00 večerkou.V tomto plánu byl jasně stanovený čas na hygienu, práci, odpočinek, jídlo, studium a spánek.Navíc během pracovní doby nebylo v rámci úspory času povoleno mluvení u kávy či čaje.V soboty probíhala ještě v dopoledních hodinách výuka a neděle byly volné a vyhrazenévolnočasovým aktivitám, např. sportu či kultuře. (Lešingrová, 2008, str. 87 – 89).4. Baťova nadčasovostV této části práce bych ráda představila některé Baťovy postupy, nápady či praktiky,které využíval ve své společnosti a často je považoval za samozřejmé. Mnohé metodypoužívané v současnosti, se těm jeho velmi podobají či jsou postaveny na stejných základech.Tímto bych chtěla demonstrovat jeho genialitu a nadčasovost.4.1 Služba veřejnosti – Corporate social responsibilityAutorka knihy Společenská odpovědnost organizací, Růžena Petříková, uvádí ve svéknize definici ze Zelené knihy Evropské Unie: „Společenská odpovědnost organizacídobrovolné integrovaní sociálních a ekologických hledisek do každodenních firemníchoperací a interakcí s firemními stakeholders.“ (Petříková, 2008, s. 32) Stakeholders jsouvšechny osoby, organizace a instituce, které jsou chováním firmy ovlivněni. Můžeme takéříci, že společenská odpovědnost organizací (dále CSR) popisuje základní principy, kteréříkají, jak úspěšně podnikat a přesto přinášet hodnoty celé společnosti, minimálně zatěžovatživotní prostředí a chovat se jako podnikatelský subjekt slušně a korektně. CSR zahrnuje třiroviny aktivit – ekonomická činnost firmy, sociální rozvoj a ochrana životního prostředí.Business Leader Forum fungující od roku 1992 tvořící základnu CSR manažerůzaměřující svoji činnost na rozvoj pozitivního dopadu firem na společnost, globálníodpovědnosti firem apod. uvádí na svých webových stránkách, že se koncept CSR začínáobjevovat až v druhé polovině 20. století (Csr-online.cz, 2008, online), ale jak můžeme vidět,Baťa začal aplikovat tyto metody mnohem dříve a vedl svoji podnikatelskou činnost, tak abysloužila veřejnosti.
  11. 11. 11Ekonomická oblast CSR v případě Bati znamenala následující: vlastnil všechnypotřebné výrobní faktory (půdu, práci, kapitál), uzavíral smlouvy s vedoucími prodejen o tom,že nebudou dávat ani přijímat úplatky, vytvářel si databázi zákazníků a pečoval o ně, zavedltýdenní splatnost všech faktur, v rámci společnosti byla zřízena Vnitropodniková bankaposkytující zaměstnancům 10% úrok a mnohem více. Environmentální odpovědnost firmyBaťa spočívala ve sledování vlivu materiálů a budování nových továren v určitýchprostředích, naléhal na vysekávače k maximálnímu uspoření materiálu a vytvořené odpadydruhotně využil k výrobě opasků, tašek či peněženek. Sociální aktivity zahrnovaly vzdělávánízaměstnanců v Baťově škole práce, výstavbě baťových domků a levném nájmu prozaměstnance, Baťově podpůrném fondu, který se staral o starší nebo při narození dítěte vložilna jeho účet 1000 korun. Dále byla postavena nemocnice, školy, kulturní a sportovní zařízení,zaměstnával převážně lidi z chudších rodin, neboť mimo jiné předpokládal lepší vztah k práci,ve firmě také pracovali lidé s hendikepem. Tímto společenská odpovědnost ze stranyspolečnosti Baťa nekončí, ale pro ilustraci postačí. Na závěr této části uveďme jednoz Baťových hesel: „Konejme jen tu práci, která slouží veřejnosti.“ (Lešingerová, 2007,online).4.2 Učení se od jiných - BenchmarkingDeset let po založení společnosti (1904) se Tomáš Baťa vydal na svoji první cestu doAmeriky, aby zjistil, jak funguje americký systém hromadné výroby a tak se nechal zaměstnatjako dělník v továrně na výrobu obuvi a učil se místnímu způsobu výroby a získané poznatkyzačal po návratu aplikovat ve své firmě. Jednalo se například o reorganizaci dílen a rozdělenívýrobních úkonů na menší operace a tím bylo dosaženo vyššího výkonu dělníků. Tomáš Baťataké osobně navštívil Fordovu automobilku, aby se naučil pásové výrobě. Strojovíkonstruktéři museli alespoň jednou vycestovat do zahraničí na „studijní pobyt“ v nějaké firměpůsobící ve stejném oboru, aby se naučili lepším a efektivnějším postupům. (Lešingrová,2008, str. 74, 172). Baťa se rád učil od ostatních a očekával to i od svých spolupracovníků.V dnešní době je tento způsob učení se od jiných společností znám jako bencharking.Jedná se o „proces identifikace nejlepších postupů a učení se z nich v jiných organizacích - jeúčinným nástrojem ve vyhledávání neustálého zlepšování a výrazně lepších výsledků.“(Benchmarking.cz, 2002, online).
  12. 12. 124.3 Optimalizace výroby – Průmyslové inženýrstvíV Baťových závodech byla obecně věnována velká pozornost racionalizaci a novýmmetodám práce, zaváděním nových technik, úsporám a náhradám materiálů a to vše za účelemdosažení co nejvyšší produktivity práce a efektivnosti. Byla vybudována údržba strojů jakosamostatný provoz, který zajišťoval udržování strojů v perfektní kondici, což přispívalok trvalé prosperitě. Výrobní proces byl rozdělen na dílčí operace pro velmi rychlézapracování. (Lešingrová, 2008, str. 118, 142 -143).Při snaze najít nějakou jasnou a výstižnou definici průmyslového inženýrství jsemnarazila na tuto: „…pracovník, který se zaobírá návrhem, realizací a zdokonalování systémůintegrujících lidi, materiál a zařízení…". (Debnár, 2009, online). Ale myslím si, že je vhodnédalší doplnění. Úkolem průmyslového inženýrství, jako další možné vysvětlení, je zlepšovatfiremní procesy a to hlavně odstraněním plýtvání - čekání na cokoliv, hledání čehokoliv,namáhavé a zbytečné výrobní operace, nevyužití pracovníků, špatná péče o stroje, nesprávnákomunikace apod. (Ježek, 2009, online).Baťa se pokoušel eliminovat plýtvání různými způsoby – než začala směna musely býtvšechny výrobní materiály připraveny, aby mohli pracovníci rovnou začít s prací, nástrojeměli své místo a bylo vyznačeno červeně na černém podkladu, takže pokud chyběl, bylo toihned vidět a při konci směny ho bylo nutné najít, aby se při příští nemuseli zdržovat jehohledáním, o stroje se pečovalo velmi důkladně a často se kontrolovaly, aby nedocházelok poruchám a tedy k prodlevám ve výrobě a ztrátě, další věc, co jsem si zapamatovalaz přečtených materiálu také bylo, že Baťa dbal na jasnou a srozumitelnou komunikaci, kterérozuměl i ten nejníže postavený dělník bez použití příliš odborných slov, což předcházelorůzným nedorozuměním.4.4 Samostatnost společnosti – Integrace a diverzifikacePřestože byla hlavní náplní Baťových závodů výroba obuvi, tak v zájmu snižovánínákladů byla postupně doplňována o zhotovování materiálů potřebné k této výrobě –zpracování kůží, výroba obuvnické lepenky, lepenka na výrobu krabic na obuv, výrobaobuvnického textilu, lepidel, laků, šněrovadel, krémů apod. Postupem času si Baťa začal takésám vyrábět doplňkový sortiment prodávaný spolu s obuví: punčochy a ponožky. SpolečnostBaťa se stávala více a více nezávislou v tom smyslu, že si téměř vše potřebné ke své existencivyráběla sama: obuvnické stroje, vybavení do prodejen, apod. Byla založena i stavební firma,která měla za úkol stavět Baťovy továrny a obytné domy. Výroba byla postupně rozšiřována i
  13. 13. 13do nepříbuzných oborů – výroba pneumatik, letadel, těžba metanu apod. (Lešingrová, 2008,str. 87 – 89).Kdybychom popsali tento systém růstu firmy dnešní terminologií, jednalo by se zaprvéo integraci a za druhé o diverzifikaci. Zpětná vertikální integrace znamená, že se firma stanevlastním dodavatelem. V případě Bati to znamenalo zpracování kůží, výroba obuvnickélepenky, výroba obuvnického textilu, lepidel, šněrovadel apod. Vertikální integrace směremkupředu znamená úsilí organizace o kontrolu nad výstupy v tom smyslu, že se stává svýmvlastním distributorem – Baťovy vlastní prodejny obuvi (od roku 1917). I když výroba botbyla nejdůležitější, Baťa rozšiřoval své pole působnosti i do jiných oborů - diverzifikace, jakjiž bylo zmíněno výše (těžba, výroba letadel, banka apod.). Tímto krokem také snižoval rizikosvého podnikání, protože nespoléhal pouze na jediný produkt – boty, i když ty mu hlavnězajistily úspěch. (Robbins, 2006, s. 201).4.5 Evidence zákazníků – Databázový marketingV dnešní době nabízí snad každá společnost věrnostní program pro loajální zákazníkyjako jeden z nástrojů databázového marketingu. Abychom mohli čerpat výhody souvisejícís tímto programem, jsme žádáni o sobě vyplnit různé informace. Většinou se jedná o jméno,adresu, kontakt (telefon či email), datum narození, pohlaví, stav apod. Firma si nás tímtozpůsobem zavede do své databáze, která jim pomůže komunikovat jejich nabídku efektivnědíky zaměření na ty správné zákazníky.Již Baťa si evidoval informace o svých zákaznících – jména a adresy, které bylyvytlačeny na kovové štítky a využívány například při propagaci, kdy díky těmto informacímmohly být zákazníkům zasílány reklamní materiály adresované přímo konkrétním lidem.Mimoto měli všichni zaměstnanci společnosti Baťa, kteří přicházeli do styku se zákazníky,povinnost zajímat se o jejich náměty a připomínky ke společnosti i k výrobkům. V roce 1932obsahovala databáze zákazníků společnosti Baťa téměř jeden milion kontaktů, což byly velmicenné informace, které v té době vlastnila málokterá firma. (Lešingrová, 2008, str. 86).
  14. 14. 14ZávěrPo prostudování značného množství materiálů a sepsání této seminární práce jsem sepřesvědčila o tom, že Tomáš Baťa opravdu patřil k těm osobnostem, které předčili svoji dobu.Musím říci, že mě studium potřebné k vyhotovení této práce velmi obohatilo a mrzí mě, žejsem si nenašla čas si o panu Baťovi přečíst dříve.V průběhu seznamování se s Baťovým stylem řízení bylo velmi překvapující zjistit, žemetody, které on uplatňoval v rámci svého vedení, jsou velmi aktuální i v 21. století. Baťa vesvé době navštěvoval různé firmy a továrny, aby se vzdělával a stále zlepšoval fungováníspolečnosti, stejně jako jeho zaměstnanci. V dnešní době lze asi těžko něco podobnéhoočekávat. Především, aby se ředitel nějaké společnosti nechal dočasně zaměstnat jako dělníkněkde jinde, jen aby si rozšířil obzory. Tomáš Baťa hodně myslel na své zaměstnance i na svérodné město a snažil se, aby jeho činnost měla pozitivní vliv na oba zmíněné subjekty. Jehočinnosti zahrnující sociální systém pro dělníky, ohled na prostředí, ve kterém působil a jehopodnikatelská etika, která je dnes známá pod termínem sociální odpovědnost firem a mnohéz nich si také na tom postaví svůj marketing. Průmyslové inženýrství, které je možné studovatna několika našich vysokých školách je stále v České republice poměrně nové a používá hopouze zlomek firem, což je docela ironie, když se zefektivněním výroby a odstraněnímplýtvání (hlavní předmět tohoto oboru) zabýval již Baťa téměř jedno století zpátky.Jak bylo i z některých článků patrné, mnoho firem se o Baťův systém řízení nezajímá,často ani nevědí, co to vlastně obnáší, i když by mohl být pro mnohé z nich přinejmenšíminspirující. Samozřejmě nelze aplikovat všechny jeho používané metody – například jehodenní rozvrh pro zaměstnance by mnozí brali jako omezování osobní svobody – ale mohli byse mnohému přiučit. Myslím si, že Baťův systém řízení by měla být povinnou literaturou provšechny manažery studenty, kteří chtějí jednou zastávat řídící funkci.
  15. 15. 15BibliografieBAŤA, Tomáš. Úvahy a projevy. 3, vyd,. Praha : Institut řízení , 1990. 246 s. ISBN 80-7014-024-0.Benchmarking.cz [online]. 2002 [cit. 2011-11-30]. Kodex vedení benchmarkingu. Dostupné zWWW: <http://www.benchmarking.cz/kodex.asp>.Csr-online. cz [online]. 2008 [cit. 2011-11-30]. Co je společenská odpovědnost firem .Dostupné z WWW: <http://www.csr-online.cz/page.aspx?csr>.DEBNÁR, Peter. E-api.cz [online]. 2009 [cit. 2011-12-01]. Průmyslový inženýr a jeho cesta.Dostupné z WWW: <http://e-api.cz/article/69247.prumyslovy-inzenyr-a-jeho-cesta/>.JEŽEK, Otakar. Produktivita.cz [online]. 2009 [cit. 2011-12-01]. Co je Průmyslovéinženýrství a k čemu slouží. Dostupné z WWW: <http://www.produktivita.cz/cs/prumyslove-inzenyrstvi-prehledne/co-je-prumyslove-inzenyrstvi-a-k-cemu-slouzi.html>.LEŠINGROVÁ, Romana. Baťova soustava řízení. Uherské Hradiště: Lešingrová Romana,2008. 256 s. ISBN 978-80-903808-9-9.LEŠINGROVÁ, Romana. Csr-online. cz [online]. 2007 [cit. 2011-11-30]. Seminář CSR vsociální oblasti. Dostupné z WWW: <http://www.csr-online.cz/NewsDetail.aspx?p=3&id=212>.NÁDVORNÍK, Josef. Baťův systém řízení do roku 1939. Praha: Impuls, 1990. 152 s. ISBNneuvedenoPETŘÍKOVÁ Růžena a spol., Společenská odpovědnost organizací, Ostrava: DTO CZ,2008, 184 s. ISBN 978-80-02-02099-8ROBBINS, Stephen P. Management. Praha : Grada Publishing, 2006. 600 s. ISBN 80-247-0495-1.Romanakladatelství.cz [online]. 2008 [cit. 2011-11-30]. Baťova soustava řízení. Dostupné zWWW: <http://www.romanakladatelstvi.cz/batova-soustava-rizeni>.TOMAN, Miloš. Intuitivnimarketing.cz [online]. 2008 [cit. 2011-11-30]. Baťova soustavařízení - minulost či budoucnost? (7). Dostupné z WWW:<http://www.intuitivnimarketing.cz/management/batova-soustava-rizeni-minulost-ci-budoucnost-7>.TOMAN, Miloš. Intuitivnimarketing.cz [online]. 2008 [cit. 2011-11-30]. Baťova soustavařízení - minulost či budoucnost? (6). Dostupné z WWW:<http://www.intuitivnimarketing.cz/management/batova-soustava-rizeni-minulost-ci-budoucnost-6>.
  16. 16. 16TRNKA, František. Zlínští podnikatelé: Tomáš Baťa a František Čuba, Praha: EastPublishing, 1998. 166 s. ISBN 80-7219-005-9ZELENÝ, Milan. Centrum.cz [online]. 2008 [cit. 2011-11-30]. Co je Soustava řízení Baťa?Zemřel Tomík, poslední z baťovské „trojky“. Dostupné z WWW:<http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/milan-zeleny.php?itemid=4437>.

×