Your SlideShare is downloading. ×
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha
Upcoming SlideShare
Loading in...5
×

Thanks for flagging this SlideShare!

Oops! An error has occurred.

×
Saving this for later? Get the SlideShare app to save on your phone or tablet. Read anywhere, anytime – even offline.
Text the download link to your phone
Standard text messaging rates apply

Analýza a interpretace kulturního textu: koláž "Mozek" Miroslava Huptycha

1,894

Published on

0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total Views
1,894
On Slideshare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
0
Actions
Shares
0
Downloads
0
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

Report content
Flagged as inappropriate Flag as inappropriate
Flag as inappropriate

Select your reason for flagging this presentation as inappropriate.

Cancel
No notes for slide

Transcript

  • 1. ZLÍN – UTB, FMKNázev předmětu: Kultura a akomunikaceKód předmětu:UMK/KULMESemestr:JS 2012Datum odevzdání práce:21.5. 2012PŘÍJMENÍ:BRTNICKÁKřestní jméno):MARTINAVerze:PrvníE-mail: : martina.brtnicka@email.cz Stupeň studia:MagisterskýStudentské číslo: K11277Imatrikulační ročník: 2008 (bakalářský stupeň) 2011(magisterský stupeň)Typ studia:DenníStudijní program/obor: Mediální a komunikační studia / Marketingové komunikacePřesný a úplný název práce:Analýza a interpretace kulturního textu: koláž „Mozek“ Miroslava HuptychaHodnocení práce:
  • 2. 2ObsahÚvod........................................................................................................................................... 41. Referenční rámec práce.......................................................................................................... 51.1 Komunikačně pragmatický přístup ke kultuře ................................................................. 51.2. Sémiotická analýza.......................................................................................................... 51.2.1 Znaky......................................................................................................................... 61.2.2 Symboly .................................................................................................................... 72. Analýza a interpretace kulturního textu ................................................................................. 82.1 Technické parametry knihy.............................................................................................. 82.2 Název díla a cílové publikum........................................................................................... 92.3 Autoři Abecedy tělesné lásky........................................................................................... 92.4 Autor ilustrací a výtvarného díla použitého na obálce knihy......................................... 102.5 Ilustrace doprovázející literární text knihy..................................................................... 112.5.1 Typ výtvarného artefaktu - koláž ............................................................................ 112.5.2 Okolnosti vzniku koláže „Mozek“ .......................................................................... 122.6. Sémantický kontext....................................................................................................... 122.6.1 Žena, nymfa............................................................................................................. 122.6.2 Satyr ........................................................................................................................ 132.6.3 Mozek...................................................................................................................... 142.6.4 Vůz/povoz ............................................................................................................... 152.6.5. Osel......................................................................................................................... 162.6.6. Oblaka .................................................................................................................... 173. Závěr..................................................................................................................................... 184. Seznam použité literatury..................................................................................................... 205. Přílohy.................................................................................................................................. 22Přílohy I. Mozek – Abeceda tělesné lásky........................................................................... 22Přílohy II. Další použití motivu mozku v Hyptychově díle ................................................. 23Přílohy III. Další použití motivu osla v Hyptychově díle .................................................... 24Přílohy IV. Další použití motivu vozíku v Hyptychově díle................................................ 25Přílohy V. Další použití motivu nahé ženy v Hyptychově díle............................................ 26Přílohy VI. Příklady opakujících se motivů v Haptychově díle........................................... 276. Rešerše odborné literatury.................................................................................................... 296.1 Objekt rešerše................................................................................................................. 296.2 Cíl rešerše....................................................................................................................... 296.3 Kritéria výběru záznamu ................................................................................................ 296.4 Zdroje záznamů.............................................................................................................. 296.5 Řazení záznamů v rešerši ............................................................................................... 30
  • 3. 37. Rešerše prvního stupně......................................................................................................... 307.1 Tištěné zdroje ................................................................................................................. 307.2 Elektronické zdroje ........................................................................................................ 358. Rešerše druhého stupně........................................................................................................ 359. Rešerše třetího stupně........................................................................................................... 375. Závěr k rešerši ...................................................................................................................... 40
  • 4. 4ÚvodObjektem mého výzkumu je mediální produkt, který má podobu koláže. Jako metoduvýzkumu jsem si zvolila sémiotickou analýzu z pozice komunikačně pragmatického přístupuke kultuře. Hlavním cílem této seminární práce je analyzovat a interpretovat koláž detailněji,než jak to udělá běžný čtenář dané publikace, který často nepochopí zprávu ukrytou v danémuměleckém díle. Proto vyložím význam jednotlivých symbolů v koláži a na základě tohopřednesu vlastní interpretaci dané ilustrace s příhledem k obsahu textu, ke kterému byla kolážvytvořena.Hypotézy, které jsem si stanovila pro tuto práci:1) Vztah symbolů, ze kterých se analyzovaná koláž skládá, není čistě náhodný.2) Analyzovaná koláž má vztah k literárnímu dílu, pro které byla vytvořena.3) Symboly použité v koláži se vzájemně ovlivňují a tvoří jeden významový celek.Co se týče struktury této práce, tak nejdříve představím referenční rámec práce, kterýse skládá ze stručného popisu pragmatického přístupu ke kultuře, metody výzkumu, popisusémiotické analýzy a jejích součástí – symbolu a znaku, dále představím autory knihy ailustrací, stejně tak jako knihu obecně, popíši a definuji koláž jako uměleckou techniku,definuji významy všech symbolů v koláži a na závěr uvedu svoji interpretaci koláže nazákladě získaných poznatků. Při dekódování tohoto uměleckého díla bude uplatněna jednaz hlavních sémiotických metod a to interpretace.
  • 5. 51. Referenční rámec práce1.1 Komunikačně pragmatický přístup ke kultuřePři zpracování této seminární práce budu uplatňovat komunikačně pragmatický přístupke kultuře, který vychází z předpokladu, že nástrojem konstrukce sociálně kulturní reality aproducentem lidské kultury je lidské komunikativní jednání.„Pragmatickými předpoklady komunikace jsou: existence člověka jako komunikačníhojedince, existence komunikačního prostoru a kódu, subjekty komunikace a komunikačníkompetence dorozumívajících se subjektů. Důležité komunikační kompetence jiných bytostínutných k pochopení významu sdělovaného obsahu – slovního i obrazového – musel tedyautor našeho sdělení předpokládat i u publika – u cílové skupiny příjemců. Tyto kompetenceumožňují, (ale také problematizují), lidské dorozumívaní.“ (Čada, 2011, s. 15).Znalost komunikovaného jazyka pro nás znamená schopnost číst a psát, ale takézpůsobilost přijímat vnější sdělení. Díky naší „rozumové“ schopnosti dokážeme vnímatkomunikované znaky a symboly. Z toho důvodu je velmi důležité, aby byla sdělení pojata avyobrazena tak, aby je příjemce velmi snadno a rychle pochopil, nejlépe hned na prvníshlédnutí.Podstatou komunikačně pragmatického přístupu ke studiu kultury je „že lidskákultura je předpokladem a současně výsledkem procesu lidského dorozumívání a žeelementárním nástrojem konstrukce sociální reality je jazyk. Produkty kultury proto nelzestudovat (tak jak to připouštěla např. strukturalistická metoda) samy o sobě, bez vztahu ktěmto procesům čili bez vztahu k jeho konkrétním producentům a konzumentům.“ (Pavelka,2006, online).Jak z výše uvedené definice vyplývá, kulturní text by měl být interpretován celostněs ohledem na jeho proces vzniku (autora díla, doba vytvoření) a čtenáře publikace ve které jezkoumaná ilustrace umístěna. Toto bude zohledněno v praktické analýze a interpretaci danéhomediálního produktu.Komunikačně pragmatický přístup se snaží sloučit poznatky a postupy sémiotické,naratologické, komunikační a diskursivní analýzy. Vzhledem k objektu výzkumu a k rozsahutéto seminární práce se budu zabývat pouze sémiotickou analýzou.1.2. Sémiotická analýzaKaždodenně se setkáváme se značným množstvím znaků. Často si to anineuvědomujeme, ale znaky a symboly jsou všudypřítomné. Jako základní příklady můžemeuvést dopravní značky, neverbální komunikace, způsob oblékání a chování, obrazy, zvuky
  • 6. 6nebo vůně. Všechno výše zmíněně nám podávají nějakou zprávu. Ovšem význam některýchsymbolů musíme znát, abychom je byli schopni správně interpretovat.Sémiotika je věda, která se zabývá studiem znakových systémů a její základy položillingvista Ferdinand de Saussure počátkem 20. století. Jelikož použiji sémiotickou analýzuk interpretaci uměleckého díla, zvolila jsem takové definice, které jsou v přímém souladus mým objektem zkoumání. „Cílem sémiotiky je studovat umění a média jako jazyky nebojako jazykové systémy – technické struktury s vnitřními zákony, určujícími nejenom co se„říká“, ale také jak se to „říká“. Sémiotika se pokouší popsat kódy a strukturální systémy,které v kulturním fenoménu působí.“ (Monaco, 2004, s. 30.)Pro analýzu Huptychovy koláže „Mozek“ jsem zvolila sémiotickou analýzu z tohodůvodu, že se koláž skládá ze symbolů a jejich pochopení je stěžení pro správné vyloženídaného díla i záměrů, které autor jeho vytvořením sledoval.„Zabývá li se sémiotika umění znakovou strukturou uměleckého díla, v níž hledáinterpret jeho význam a smysl, potom díky tomu, že je znakovost nadána sociálním obsahem isociální vazbou (funkcí), lze legitimně uvažovat o sociosémiotice, která je sociologiífungování této znakové struktury ve společnosti. Protože je proces označování, tak i znakyjsou sociálnímu fakty a nakonec i ustavování významu znaků je zakotveno ve společenskémvědomí, jsou i umělecká díla spjata se společností a s dobou, v níž vznikla, ale i – a topředevším – s dobou, v níž jsou recipována a interpretována.“ (Pospíšil, 2005, s. 7)Jak uvádí Pospíšil ve své knize „Sociosémiotika umělecké komunikace“ je propochopení uměleckého díla důležitá doba jeho vzniku, ale také i doba, kdy je dílointerpretováno. Tímto se budu zabývat níže v kapitolách „Technické parametry knihy“ a„Cílová publika“. Ještě před tím, bych se ráda zmínila o znacích a symbolech v této analýze.Pro vnímání umění je důležité si uvědomit, „že umělecké dílo funguje jako více neboméně složitá soustava různých znaků, které odkazují ke světu lidského bytí.“ (Kulka, 2008, s.232). Umělecký text se skládá k různých komplexních znakových struktur, ale také sám osobě vytváří jediný znak. Při analýze uměleckého díla je tedy žádoucí vyložit významy všechobsažených symbolů a následně se pokusit pochopit daný celek jako jednotku.1.2.1 ZnakyZnak má mnoho podob, může jít o jazykový znak (strom – označení pro všechnystromy), signál (červená – zákaz jízdy, chůze) či symbol (S – označení středu kružnice),Kromě termínu „znak“ se setkáváme i s dalšími označeními tohoto jevu: symptomy (třebanemoci), signály (pískot konvice - vaří voda), značky a odznaky (označují příslušnost
  • 7. 7jednotlivce ke skupině), znamení (dát někomu znamení), ikony, indexy (stopy v pískuodkazují na určité zvíře) a symboly. (Černý, Holeš, 2004, s. 179-186). V odborné literatuřemůžeme najít několik definic znaků: „Znak (sifnum, signans) je něco, za čím se skrývá něcojiného (signatum, referent, věc), a existuje někdo, kdo si takový vztah uvědomuje,“ (Černý,Holeš, 2004, s. 16).Jak již bylo zmíněno výše, znaky jsou v lidském životě všudypřítomné, které násovlivňují, určují a usměrňují naše chování. Nebylo by však správné mluvit pouze o znacíchjako individuálních symbolech. Každý znak byl během svého vývoje zařazen do určitéhosystému, protože nemohl izolovaně fungovat a postrádal by smysl. Proto zde nazývám znakyznakovými systémy, neboť právě díky tomuto systému získávají znaky lepší zařazení a jsoutaké jednodušeji chápany respondenty. Počet znaků na jednotlivý systém není pevně stanoven.Můžeme mluvit o systému s pár znaky (barvy semaforu), s několika desítkami (dopravnéznačky, prvky chemické soustavy) nebo s tisíci různých znaků (čínské písmo).„Mezi znakem a tím, co je označováno, mohou být různé vztahy. Je-li to vztahpodobnosti nebo logické souvislosti, mluvíme o motivovaném znaku. U případů, kdy je vztahčistě nahodilý, se ujal termín konvenční nebo také arbitrární (libovolný) znak.“ (Černý,Holeš, 2004, s. 18). V praxi však dochází k tomu, že vztahy mezi znaky nejsou takto jasněvymezeny a skládají se z obou uvedených částí, jen některá z nich převažuje.V umění se setkáváme s různými názory na sémiotiku a znak obecně. Jako poslednídefinici vztahující se ke znaku jsem zvolila následující: „Normální úkol znaku je totižzastupovat skutečnost, přičemž trvá zřetelné povědomí tohoto zástupnictví; ... Žijeme v doběnesmírného zdůraznění znaku: organizace společenská, hospodářská, politická nabylyvývojem posledních desetiletí takové složitosti, že nemohou být jinak ovládány než pomocíznaků zastupujících skutečnosti, mnohdy dokonce pomocí několikapatrové nadstavby znaku(znak znaku).“ (Volek, 2004, s. 94).1.2.2 SymbolySlovo symbol je odvozeno z řeckého slova symballein, „dát dohromady“ nebo„složit“. Slovo symballein se používalo také v obratech, které popisovaly sbírání, skrývánínebo zastírání. „Znamení, jež se stalo symbolem, tedy šifrovalo, maskovalo zjevný smyslznázornění nebo výpovědi.“ (Becker, 2002, s. 5). Nezasvěcený pozorovatel nebyl schopenvýpověď zakódovanou tímto způsobem rozluštit a pochopit.Symboly, stejně jako znaky, jsou především prezentovány ve skupinách, systémech,které mají mezi sebou určité vazby. Doba vývoje jednotlivých systémů je různá, některé se
  • 8. 8vyvíjeli velmi dlouho, některé vznikly poměrně rychle. Každá kultura má svoje systémy.„Nejčistším příkladem symbolického systému je abeceda, jejíž jednotlivé znaky by izolovaněztrácely smysl.“ (Znaky a symboly, 2009, s. 278). Méně formální systém jsou napříkladčíslice, které se už také mohou vyskytovat samostatně. Barvy a tvary jsou ještě volnějšísystémy, kdy každý člen může fungovat samostatně. Ovšem už je zde problémv jednoznačnosti a obecné platnosti jejich významu, jak se sami přesvědčíme o výkladujednotlivých symbolů v naší koláži.2. Analýza a interpretace kulturního textu2.1 Technické parametry knihyKniha Abeceda tělesné lásky byla vydána v roce 2004 nakladatelstvím Triton s.r.o.v Praze. Autory jsou Gustáv Murín a Petr Weiss a ilustrace zpracoval, včetně knižní obálky,Miroslav Hyptych. Na knize se také jako odborná pomoc podíleli MUDr. Miroslav Plzák,MUDr. Ivan Krajcer, MUDr. Pavel Malovičov, MUDr. Dionýz Baláž a MUDr. Lubor Žigov.Publikace je přeložena ze slovenského originálu do českého jazyka a má 260 stran. Formátknižního bloku je 142 x 198 x 17 mm, publikace je brožovaná, bez přebalu a matná. ISBN 80-7254-581-7 a interní kód 0050222.Jedná se o populárně naučnou literaturu pro dospělé. Pokud si knihu vyhledámev internetových knihkupectvích zjistíme, že je publikace zařazena do kategorií „Zdraví &životní styl“, „Partnerské vztahy, rodičovství“, „Partnerství a sex“, „Sex a erotika“ nebo„Rodina, sex“ (Knihkupectví.cz, Kosmas.cz, Neoluxor.cz). Naopak knihkupectví Artbos.cznebo Ucebnicemapy.cz zařazují tuto knihu do kategorií „Zdraví a alternativní medicína“,„Osobní rozvoj, klasická medicína“, „Rodina, vztahy“ a „Medicína, zdraví.“ Z čehož se dávyvodit závěr, že někteří vydavatelé považují tuto knihu o sexu nejen jako literaturu týkajícíse partnerského vztahu, ale také jako publikaci, která má určité spojení s osobním rozvojemzdravím nebo medicínou.Jedna z recenzí na Abecedu tělesné lásky, jejíž autorem je Jaromír Kopeček shrnujeobsah této publikace v následujícím odstavci: „Avšak kniha jde dále než sloupky typu "víte,že....". Dovíte se sice, jak dlouhý je europenis, kolikrát častěji souloží heterosexuál nežhomosexuál, kolik Francouzů začalo sexuální život s prostitutkou a kolik Slovenek dosahujeorgasmu líbáním, ale touto populární faktografií to nekončí. Mezi lavinou detailů vyplouvajínevšední vysvětlení a neotřelé rozbory společenských problémů.“ (Kopeček, 2005, online).
  • 9. 92.2 Název díla a cílové publikumHlavní titul, Abeceda tělesné lásky, čtenáři jasně napovídá námět daného díla. Společněs grafickým pracováním obálky je jasné, že obsah publikace bude spojený se sexuálnítématikou. Přední část obálky knihy je tvořena jednou z Huptychových koláží zobrazujícíhorní část nahého ženského těla a znatelně menšího muže, který slaňuje směrem k ženskýmpohlavním orgánům. Barva pozadí je výrazně červená, ženské tělo je v odstínech šedi.Červená barva – obecné asociace – aktivní, veselý, vládnoucí, vzrušující, podněcující,asociace spojené s objektem – horká, hlasitá, plná, silná, sladká, pevná, (Vysekalová, 2007, s.155). Použití červené barvy má za cíl upoutat pozornost, v některých případech až dokonceprovokovat. Červená přináší vnitřní sílu a ponouká vás do akce (může být i sexuální). Tatobarva také symbolizuje teplo, oheň, vášeň, nadšení. Z toho vyplývá, že červená je zvolenávýborně a zajisté i záměrně. Je to barva, která upoutá a tedy zvýší šance na prodej knihy takésymbolizuje vášeň což ještě umocňuje název publikace.Hlavní název je marketingově velmi dobře zpracovaný, protože prozrazuje nejen to, žese bude jednat o abecedně seřazené příspěvky týkající se „tělesné lásky“, ale také to, že jekniha určena široké veřejnosti, neboť sex se v různé míře týká každého člověka. Hlavnímpublikem jsou dospělý čtenáři, kteří žijí sexuálním životem a rádi by si rozšířili své obzoryv této oblasti. Dalšími potenciálními adresáty mohou být studenti sexuální výchovy nebomladiství, kteří začínají se sexuálním životem a rádi by se dozvěděli více o tomto aktu lásky ajeho podobách. Přestože je kniha psána značně uvolněným stylem, který je ideální pro masovépublikum, na konci každé kapitoly autoři zmiňují další literaturu k hlubšímu pochopeníproblému, pro ty, kteří by se rádi některými tématy zabývali odborněji.2.3 Autoři Abecedy tělesné láskyGustáv Murín (*1959) se narodil v Bratislavě a je držitelem titulu doktora přírodníchvěd a kandidáta věd. V současné době je vědeckým pracovníkem na Ústavu buněčné biologieUK v Bratislavě. Abeceda tělesné lásky není první kniha o sexu a erotice na které se Murínpodílel, jako příklady jeho další tvorby v této oblasti můžeme uvést: Abeceda sexu a erotiky(2005), Sex, kontrola, kultura (1999), Pud kontra kultura (1994) nebo se zaměřením napartnerský život: Návod na manželství (2007), Návod na dlouhověkost (2009) apod. Tímtojsem chtěla demonstrovat, že i přes své značně odlišné vzdělání není v této oblasti nováčkem.(Databazeknih.cz, 2012, online).Petr Weiss (*1954) vystudoval psychologii, krátce po studiích se živil jako výpravčí,pak nastoupil na protialkoholní oddělení do Psychiatrické léčebny z něhož posléze přestoupil
  • 10. 10na oddělení léčby sexuálních deviantů. Spoluzakládal také nové sexuologické oddělenív Bohnicích, které patří k nejlepším na světě. Publikoval nesčetné množství odborných článkůa mezi jeho odborné publikace patří například Sexuální deviace: klasifikace, diagnostika aléčba (2002), Sex (1998),spoluautor publikací: Diagnóza: Deviant (2000), Sexuální chováníobyvatel České republiky (1999), Transsexualita (2002), Mravnost, pornografie a mravnostníkriminalita (2003) a řady dalších. Petr Weiss je tedy v oblasti sexuologie odborník na slovovzatý. (Wikipedie, 2012, online).2.4 Autor ilustrací a výtvarného díla použitého na obálce knihyNa konci knihy, v tiráži, jsou uvedeny technické a nakladatelské údaje, které takéuvádí „Obálka Renata Ryšlavá“. Na obálce je ale prokazatelně použita koláž MiroslavaHuptycha. Tiráž, dle mého názoru, poskytuje zavádějící informaci neboť nesprávně uvádíautora obálky. Jako vhodné řešení bych navrhovala uvést například: „Obálku navrhla RenataRyšavá s použitím koláže Miroslava Huptycha.“Miroslav Huptych (*1952) se v současné době věnuje výtvarné, literární a vzdělávacíčinnosti. Původně se vyučil mechanikem a nějakou dobu v tomto oboru také pracoval. Potébyl také zaměstnán v pražské nemocnici Na Bulovce a současně studoval střední zdravotníškolu. Dále pracoval na Psychiatrické klinice 2. Fakultní nemocnice v Praze, absolvovalbakalářské studium psychologie a arteterapie a také deset let pracoval jako terapeut a po třiroky působil v terapeutické komunitě pro léčbu drogově závislých. Jeho životopis je velmibohatý a ukazuje, že tento známý český básník, aforista, výtvarník a editor má také velkéznalosti v oblasti lékařství a arteterapie. (Piorecký, 2008, online).Huptycha jako básníka proslavila jeho prvotina Srdcový střelec. Svoji poeziipublikovat v různých periodikách (Vlasta, Mladá Tesla, Mladý svět, Tvorba, Mladá frontaapod.). Vlastními kolážemi ilustruje i svoji literární činnost (Názorný přírodopistajnokřídlých, Tarot a trakaře, Černá slepice, Kdo pije Vlčí mlíko) a řadu knih jiných autorů.(Piorecký, 2008, online). Když se podíváme na jeho oficiální webové stránky dozvíme se, ževydává své výtvarné práce také ve formě kalendářů, knižních a časopiseckých obálkách,formou animací, knižních ilustrací (jak již bylo zmíněno) a nabízí návštěvníkům nahlédnoutdo své fotobanky. V rámci literární činnosti se věnuje psaní veršů, aforismů a věnuje seeditorské činnosti. Také podává kurty arteterapie a uspořádal řadu úspěšných výstav.(Huptych.cz, 2010, online).
  • 11. 112.5 Ilustrace doprovázející literární text knihy2.5.1 Typ výtvarného artefaktu - kolážMyslím si, že každý se s tímto termínem již někdy setkal, ať už na výstavě výtvarnéhoumění, v podobě ilustrace knihy nebo v rámci výtvarné výchovy na základní škole, kde sivystřihával různé obrázky z časopisů a lepil je na papír, třebaže si nebyl vědom toho, že sejedná o techniku koláže.Pojem vznikl z francouzského slova „college“ tedy lepit. Slovník cizích slov Abz.czdefinuje koláž jako: „techniku vlepování různých materiálů do plochy obrazu“ nebo jako„výtvarné dílo touto technikou vytvořené.“ (Abz.cz, online, 2006).Podnětem ke vzniku koláže byl postup nazvaný G. Braquem a P.Picasem papierscollées (francouzsky – k sobě slepovaný papír), spočívající ve vlepování útržků novin,voskového plátna, tapet, nálepek apod. do obrazů zátiší. Oba umělci se technikou dálezabývali a využívali jejího potenciálu a techniku dále rozvíjeli. Ta postupem času zobecněla abyla přejata dalšími směry. Dá se říci, že každý směr si v koláži našel, to co potřeboval –futuristé přidali důraz na písmo a typografii a těžili z koláže především prvek simultánnosti,který byl pro ně velmi důležitý, dadaistům naopak přinášela technika možnosti vyhrocenéteorie a sarkasmu, široce byla také rozvíjena surrealismem, neboť odpovídala jejich zásaděobjektivní náhody nebo asociační představivosti. Koláž se v průběhu let stala velmi oblíbenoutechnikou napříč všemi výtvarnými směry. (Baleka, 1997, s. 176).Bernhard ve svém Universálním lexikonu umění popisuje koláž jako: „Lepený obraz nebopoužitá technika. Nejrůznější předem shromážděné materiály (hlavně papír, ale i látka, drátěnépletivo aj.) se upevňují na plochu. Koláž má svůj počátek v papiers collés kubistů. Pak ji používalizástupci různých uměleckých směrů a dál ji rozvíjeli (dadaismus, surrealismus, futurismus, pop-art). Rozvíjením koláže vznikly combine painting, asambláž a akumulace.“ (Bernhard, 1996, str.220).Vzhledem k faktu, že se Miroslav Huptych věnuje od roku 2003 výhradně fotomontážímvytvářených v programu Photoshop (Pistorius, 2010, online) je dle mého názoru na místěpředložit i vývoj a definice foto-koláží neboli fotomontáží.Počátkem 20. století se začala rozvíjet jedna z prvních fotografických tendencípiktorialismus, který vznikl v Anglii. Fotografové často do svých negativů škrábali,dokreslovali, stříhali a následně spojovali negativy s různým obsahem. Toto všechno s jednímcílem, vytvořit originální dílo. Malíř a fotograf Oscar Gustave Rejlander vytvořil prvnífotomontáž již v roce 1855. V českých zemích se zasloužilo o vznik koláže surrealistickésdružení Devětsil (Teige, Štýrský, Toyen apod.), které vzniklo ve 20. letech 19. století a které
  • 12. 12při svých kolážích využívali kombinaci fotografie, textu a grafiky. (Šmitmajer, 2009, s. 10-12).David Evans definuje fotokoláž jako „techniku, kterou je složený fotografický obrazvytvořený kombinací snímků z různých fotografických zdrojů.“ Na což Sergey Tretyakov říká:„je důležité si povšimnout, že fotomontáž nemusí být vždy nezbytně složena pouze z fotografií.Ne, může být složena z fotografie a textu, fotografie a barvy, fotografie a kresby.“ (Fousková,2010, online).2.5.2 Okolnosti vzniku koláže „Mozek“Ve jménu této záležitosti jsem kontaktovala přímo pana Miroslava Huptycha, aby miodpověděl na dvě otázky týkající se této koláže. První zněla, zda byla daná koláž vytvořena nazakázku, anebo si autoři knihy vybrali již z umělcových hotových koláží. Na což pan Huptychreagoval dost jasně: „Dostal jsem text k ilustrování.“ Dále jsem se ho dotázala, jestli by bylochoten mi sdělit nějaké bližší informace k dané koláži, co ho kupříkladu inspirovalo nebojaké záměry tvorbou dané koláže sledoval. „Na další otázku nejsem schopen kloudněodpovědět, už si to nepamatuji, proč mě napadla zrovna tahle koláž...ale jistě nějak souvisí stextem...“ Z této emailové konverzace se dají vyvodit dva jasné závěry. Koláž „Mozek“ bylavytvořena na základě předloženého textu se kterým jasně souvisela.2.6. Sémantický kontextKniha autorů Gustáva Murína a Petra Weisse Abeceda tělesné lásky byla doplněna 30Huptychovými ilustracemi - kolážemi (včetně obálky). Koláž Mozek, která je předmětem tétoanalýzy se v publikaci nachází na straně 255 a je součástí kapitoly s názvem „Ženská viagraaneb rozkoš v tabletě“. Zde se autoři knihy zamýšlejí nad reálnou možností vyvinutí léku –ženské viagry – která by ženám umožnila zažít orgasmus po požití této pilulky, aniž byk tomu potřebovali přítomnost muže. Pokud by se tato tableta opravdu uvedla na trh, mohlaby vážně ohrozit partnerský život, sex, ale také populaci jako takovou. Koláž „Mozek“ seskládá z několika symbolů, které se budu snažit vyložit pomocí sémiotické analýzy a zjistit,jestli mezi nimi je nějaký vzájemný vztah. Jedná se o tyto symboly: žena/nymfa, satyr,mozek, vůz/povoz, osel a oblaka.2.6.1 Žena, nymfaNa koláži je zobrazena žena, která sedí satyrovi na ramenou. Mysliveček ve své knizePanoptikum symbolů, značek a znamení uvádí, že žena „zosobňuje lásku, ale také faleš,mírnost, ale i krutost, pokoru i pýchu…Všechny ctnosti neřesti tohoto světa.“ (Mysliveček,
  • 13. 132001, s. 275). Zmiňovaná žena může být také nymfou, protože ty byly často satyrypronásledovány jako předmět jejich sexuální touhy. Mysliveček také uvádí význam nymf,které prezentuje jako bohyně nižšího řádu zosobňující přírodní síly. Byly obzvláště přitažlivépro muže „pohled na ně může u nezkušených mužů vyvolat šílenství. Spatří-li je takový mužnahé, je to jeho jistá smrt.“ (Mysliveček, 2001, s. 170).Nymfy nebo také mladé ženy či nevěstky byly v řecké mytologii nesmrtelné bohyně,které zastupovaly a zosobňovaly přírodní síly. Jako jednu z neznámějších nymf můžemepovažovat Kallypso, která také podle pověsti sídlila na ostrově Gozo ve Středozemním moři akterá tam držela Odyssea jako svého milostného vězně dlouhých sedm let. Ve starověkémŘecku, byly podle Halla nymfy „mladé a krásné ženské bytosti, o nichž se věřilo, že obývajírůzné druhy přírodních tvarů a předmětů.“ (Hall, 2008, s. 305). Byly to také strážkyně čistotytrestající všechny, kteří se proviní.2.6.2 SatyrSatyrové byly původně zobrazování jako lidské bytosti, které ale měly ocas, kozlínohy s kopyty, kudrnaté vlasy, koňské či kozlí uši nebo růžky. V řecké mytologii jsou„zosobněním přírodní plodnosti,…tančící či v milostné touze pronásledující nymfy…vůčilidem byli zlomyslní, děsili je nebo plašili a rozháněli jim stáda.“ (Baleka, 1997, s. 325).Dle Beckera jsou satyrové polobozi, kteří „byli velmi rozpustilí, vždy ochotní tančit amiliskovat se s nymfami. Byli to také pijáci a hudebníci, kteří lidi spíše strašili.“ (Becker,2002, s. 254). Tato definice se velmi podobá té předešlé od Baleka.Satyrové byli podle Halla průvodci Dionýsa. Byli líní, chlípní a nejraději věnovali svůjčas popíjení a pronásledování nymf. „Ve středověké a renesanční alegorii ztělesňovali zlo,zejména žárlivost“. I zde jsou dávány do souvislosti nymfy a satyrové a to v situaci „kdy senymfy koupou v zalesněné krajině zatímco satyrové se k nim nepozorovaně plíží... nebo sesatyrové vrhají na dívky, některé z nich chytají, zatímco ostatní prchají... nebo jsou všichniusmíření a nymfy sedí na klínech s nimi laškujících Satyrů.“ (Hall, 2008, s. 398).Symbolický význam satyrů se mezi autory významně neliší, všichni se ve směsshodují, že se jedná o démona nebo poloboha, který měl lidské tělo, chlupaté nohy zakončenékopyty s ohonem a rohy. Mysliveček k tomu navíc dodává, že to byl v renesanční alegoriisymbol „zla, opilství a chlípnosti a je jednám ze starých vzorů pro vypodobování čerta.“(Mysliveček, 2001, s. 218).
  • 14. 142.6.3 MozekPři přečtení kapitoly, ke které se koláž „Mozek“ vztahuje, se dozvíme, že „v lidskémmozku máme totiž i orgán pro vnímání a prožívání štěstí zvaný nukleus accumbens.“ (Murín,Weiss, 2004, s. 253). Mozek je zde prezentován jako jakýsi „orgán štěstí“. V minulosti bylyprováděny pokusy na zvířatech, kdy bylo právě toto místo v mozku drážděno elektrickýmproudem a zvíře tak mohlo dosahovat nekonečné množství orgasmů znovu a znovu. „Čím vícese prokrvují pohlaví orgány, tím více se odkrvuje mozek.“ (Murín, Weiss, 2004, s. 254). Cožje obecně známý fakt a ženy ho velmi často používají, jako útočnou zbraň na muže, kteří prýpodle nich povětšinou uvažují pouze svým „prokrveným“ pohlavím údem.Když se podíváme jakým způsobem je mozek vyobrazen na koláži, nemůžeme sinevšimnout, že je k nám, nebo směrem k osluotočen „zády“ a je vidět jeho levá část, leváhemisféra. Podle symbolického významu orgánů(Radulayová, 2009, online) zastupuje levámozková hemisféra „mužský mozek“. Praváhemisféra, která je v našem případě odvrácena,naopak „ženský mozek“. Satyr, s nymfou naramenou, stojí v „mužské části mozku“. Což bymohlo být také chápáno jak jakési „pošlapání“mužské části, protože v případě zavedeni onéviagry pro ženy, přestávají muži plnit svojipřirozenou roli.Na mozku jsou také umístěny nápisyurčující, o kterou část mozku se jedná. Lobusfrontalis (lalok čelní), lobus parietalis (laloktemenní), lobus occipitalis (lalok týlní), lobustempovalis (spánkový lalok). Ta nejbližší část mozku k oslovi, která by ho mohla nějakýmzpůsobem ovládat je „spánkový lalok“. Mozek je ústřední orgán našeho těla. Spolu s míchoutvoří centrum nervového systému. Řídí a koordinuje činnost celého organismu. Mozekmůžeme rozdělit na tři hlavní částí - přední mozek (který se dělí na dvě mozkové hemisféry),střední mozek (tvořen mozkovým kmenem) a zadní mozek (mozeček a mozkový kmen).V zadním mozku především dochází ke koordinaci a motorickému řízení těla. (Vymětalíková,2010, s. 72).
  • 15. 15V dnešním pojetí je mozek chápan jako centrum racionality, sídlo rozumu a často sedává do kontrastu se srdcem, které se „používá“ pro emocionální rozhodování. „Mysli hlavoua nezapomeň, že máš i srdce.“, „Více než mozkem, mysli srdcem.“ Petr Zuska, „Myslisrdcem, ne hlavou. Tady (v hlavě) jsou šedé buňky, tady (v srdci) je krev. Krev koluje, vyznáse. Buňky jen dřepěj.“ Woody Allen.Před několika lety již současná manželka Jiřího Paroubka, Petra Kováčová, prohlásila,že nejvíc sexy na muži je mozek. Sama k tomu tehdy dodala: „Pro mě je na mužinejdůležitější intelekt. Pokud ho nemá…nemíním s ním trávit celý svůj volný čas.“ (iDnes.cz,2007, online). Tímto výrokem jsem chtěla demonstrovat, že někteří považují mozek, tedyspíše výši inteligence, jako něco, co je rozhodující pro výběr jejich partnera, pravděpodobněmůže být v tomto případě intelekt důležitější než kvalitní sexuální prožitek.Huptych sám napsal několik aforismů vztahující se k mozku (www.huptych.cz):„Postupně, jak mu měkl mozek, tvrdly jeho rysy.“, „Výkon mozku se neměří v koních, ale vkoninách.“, „Nečtu sladké romány – tloustne po nich mozek!“, „Skryté rezervy mozku? –Kolečko navíc!“. Nejvíce k našemu předmětu analýzy sedí první aforismus, který sebezprostředně vztahuje k mužské erekci a k jakémusi přesunu centra myšlení z mozku (mozekměkne, člověk hloupne) do pohlavního orgánu.2.6.4 Vůz/povozSymbolický význam vozu dle Beckera úzce souvisí s významem kola a Slunce.Objevuje se především v souvislosti s kulty solárních a vegetačních božstev. Vůz je velmičasto spojován se Sluncem – „Slunce je bytost, která na voze taženém dvěma koňmi převážípo obloze žhavý oharek z ohnivého světa…podobně se svým spřežením a slunečním vozemputuje po obloze řecký Hélios…Vůz také může představovat určitou kvalitu lidské psyché,kterou řídí vozataj.“ Vůz není v této definici vykládán jako samostatný symbol, ale vždy vespojení, ať už s bohy, sluncem nebo zvířaty, kterými byl tažen. (Becker, 2002, s. 331).V naší koláži je vůz tažen a řízen oslem, výše je zmíněn vozataj jako ten kdo můžeovládat vozík a „v antice představoval schopnost zvládnout vášně a pudy, která vyžadovalarozumovou zkušenost.“ (Becker, 2002, s. 330). Tato definice by spíše odpovídala našípředstavě o mozku, ale ten je v koláži zobrazen takovým způsobem, jakoby nechtěl „vidět“kam ho osel táhne, protože je otočen zadní stranou ke směru jízdy, tedy vozík neřídí.James Hall uvádí ve svém Slovníku námětů a symbolů ve výtvarném umění dokoncevýznam dvoukolového vozíku, která se vyskytuje v naší analyzované koláží. „Triumfální vůz,na němž v renesančním a barokním malířství jede mytická, alegorická či zřídka historickápostava, je obvykle tažen dvěma či někdy více příslušnými tvory.“ (Hall, 2008, s. 492). Dále
  • 16. 16jsou v textu představena možná zvířata táhnoucí daný vůz a je zde zmíněn i osel, který táhlevůz Siléna. Silénos byl v řecké mytologii vychovatel a průvodce Dionýsa. Vedl dost bujarýživot, což se mu podepsalo na jeho nemožnosti chůze a proto se nechával vozit nebo jezdil naoslu. Byl však velmi moudrý a měl věštecký dar. Jeho druhové, Silénové byli častozaměňování se Satyry. (Wikipedia, 2012, online). Zde se tedy dozvídáme, že je zde vzájemnépropojení mezi oslem, který táhne vůz, Silémem, pro kterého je osel symbolem a Satyrem,který se v koláži taktéž nachází.2.6.5. OselVýznam symbolu osla, který můžeme najít v knize Výtvarné umění: výkladovýslovník od Baleka zní: „Osel je symbol hlouposti a tvrdohlavosti, ale také symbol skromnosti,trpělivosti a neúnavnosti.“ U Římanů byl obětním zvířetem, ale naopak u Féničanů a Syřanůbyl zvířetem posvátným. Přesto všechno byl osel ve starověku obecně tím nejnižším aneopovrhovanějším zvířetem. V křesťanství je taktéž nízkým a opovrhovaným zvířetem. Oselse také objevuje ve výjevech ze života poustevníků, jako symbol skromné trpělivosti a je takéchápán jako pokorný protiklad ke koni. (Baleka, 1997, s. 245).Další symbolický výklad osla můžeme najít v knize Slovník symbolů, kde je oselspojován s velmi protikladnými významy: „V Egyptě byl rezavý osel považován zanebezpečnou bytost, se kterou se duše setkává po smrti. V náboženských představáchEgypťanů symbolizoval chaos a byl spojován s démony…Antika v něm viděla jednak hloupé,vzpurné zvíře… Římané spojovali osla s bohem plodnosti Priapem… V románském umění seosel často objevuje jako obraz neřesti, lenosti a hlouposti.“ (Becker, 2002, s. 205-206).Hall představuje osla jako soumar (zvíře, které nosí náklad), které je zvířetem chudýcha proslulé svou tupostí. Opět zde dává do spojitosti Osla a Siléna, kterého zde označuje za„tlustého pijáka“ (Hall, 2008, s. 317).I když dosavadní definice prezentovali osla především jako hloupé zvíře, Myslivečekse tomu jasně vyhrazuje: „Osel představuje vytrvalost, trpělivost a houževnatost, dále takéspokojenost a neústupnost. V žádném případě hloupost. Je symbolem lenosti a zvířetemchudých.“ (Mysliveček, 2001, s. 180).Poprvé a to v knize Znaky a symboly představuje osel i vlastnosti, které více souvisís tématem knihy než doposud. „Osel představuje plodnost, ale i oplzlost, tvrdohlavost,skromnost a trpělivost.“ (Znaky a symboly, 2009, s. 55).
  • 17. 172.6.6. OblakaVzhledem k tomu, že oblaka zabírají značnou část koláže, i když pouze v pozadí,rozhodla jsem se jim také věnovat pozornost. „Ve většině starověkých mytologiích je oblaksymbolem plodnosti, oplodňující síly života, neboť stíní palčivé slunce a přináší rostlinámvláhu..Symbol oblaku…souvisel také se symbolickými významy světa a vody, a tím života aplodnosti. (Baleka, 1997, s. 245).Becker vykládá význam oblak na příkladu jeho interpretace v Číně: „oblakrozplývající se na nebo je symbolem nezbytné změny, které se mudrc podřizuje, která nechávyhasnout svou pozemskou existenci, aby se rozplynula v nekonečnu.“ (Becker, 2002, s. 193).Když se podíváme na oblohu na které jsou mraky můžeme v nich spatřit, s trochoupředstavivosti, i různé postavy a s nimi spojené různé symboly. Je na každého fantazii, co jeschopný z mraků na obloze vyčíst. „Oblak je také symbolem svobody, volnost anespoutanosti.“ (Mysliveček, 2001, s. 172). A to z toho důvodu, že nemají žádné hranice,nejsou ničím ani nikým omezovány ve svém pohybu po obloze.
  • 18. 183. ZávěrVzhledem k tomu, že znakové systémy všech umění bývají svou podstatou značněneostré mohou různí příjemci totéž umělecké dílo interpretovat do značné míry svobodně a tona základě svých zkušeností, intuici, estetickém cítění nebo na poučení z odborné literaturyjako v tomto případě seznámení se s různými možnými významy symbolů vyobrazenýchv díle. Moje interpretace koláže je čistě individuální a může se tedy člověk od člověka lišit.Následující výklad je mým vlastním pochopením vztahů mezi jednotlivými symboly.Analyzovaná koláž zobrazuje výjev kdy osel, zvíře které je často považované zahloupé, podřadné a líné táhne dvoukolý vozík. Z výjevu není patrné, kam osel s vozemsměřuje. Vypadá to, jako by se právě nacházeli uprostřed pouště. Země je vyprahlá, nerostezde ani tráva nebo stromy, jakoby bez života. Může to být také vnímáno tak, že je osel i s„posádkou“ ztracen v neznámu (nový neznámý lék zaručující instantní orgasmus pro ženy).Povoz zde vnímám jako prostředek usnadňující přepravu důležité „posádky“. Neplní nikterakzásadní poslání. Mozek, nacházející se na vozíku, orgán, který řídí a koordinuje naše tělo,také „orgán sexuálního štěstí“ je zobrazen odvrácenou stranou ke směru jízdy, kdy značí, žese vzdává své životní funkce „řídit a koordinovat“ a nechává rozhodnutí o směru jízdy nahloupém oslovi. Satyr se nachází v levé části mozku, která bývá označována jako mužská částnebo jako centrum logického uvažování. Tím, že satyr stojí právě v této hemisféře můženaznačovat jakési „pošlapání“ mužské populace, která je vyměněna za pilulku, ale také jakésizastínění logického myšlení v tom smyslu, že pokud žena vymění prášek za přirozenýsexuální akt, což postrádá to jakoukoliv logiku a je to „proti přírodě“. Symbolický významsatyrů není nikterak pozitivní. Většinou jsou zobrazování jako zlomyslní pijáci, kteřípronásledují nymfy za účelem uspokojit své sexuální touhy, ztělesňující zlo nebo žárlivost.Satyr tedy může symbolizovat jakousi zápornou bytost, která unáší ženu na hříšném prožitkuz „ženské viagry“. Zobrazená žena/nymfa, která sedí satyrovi na ramenou se pěvně drží jehoroh, jako kdyby právě prožívala své sexuální vyvrcholení a nacházela se v blažené extázi,která ji také vykouzlila spokojený úsměv na rtech. Satyr ji přidržuje, aby nespadla, kdy jeholevá ruka je umístěna na jejím stehně, což působí velmi eroticky (stačí si vybavit pocit, kdyžse nás partner či partnerka dotýká na stehnech).Jednotlivé symboly vzájemně doplňují myšlenku, která je vyjádřena v dané kapitole,tedy, že pokud žena dá přednost „prášku“ před přirozeným sexem je to jakoby se nechala říditoslem, přestala používat mozek a nechala se oddávat hříšné a chlípné vášni, kterou zobrazujesatyr a všichni zúčastnění se vezou na voze, který je řízen zvířetem. Nikdo neví, kam by mohl
  • 19. 19tento nový vynález společnost zavést (osel neví kam jde), ale rozhodně to nebude nicprospěšného. Koláž se dle mého názoru snaží (především ženské) čtenáře varovat, že i kdyždáváme v dnešní době přednost instantní polévce, kávě nebo těstovinám, sex je akt, kterýbychom si měli užít v jeho přirozené podobě a spíše než si tento úkon krátit, si hoprodlužovat.Na začátku práce jsem si stanovila tři hypotézy. První hypotéza „Vztah symbolů, zekterých se analyzovaná koláž skládá, není čistě náhodný.“ se potvrdila, protože většinasymbolů (žena/nymfa, satyr, oblaka, osel a mozek) jsou také spojovány s plodností, sexuálnítouhou (satyrové pronásledují nymfy), oplzlostí, neřestí (satyrové, osel), které bezprostředněsouvisí s obsahem textu dané kapitoly. Jednotlivé výjevy se vzájemně symbolicky doplňují apodporují.Druhou hypotézu „Analyzovaná koláž má vztah k literárnímu dílu, pro které bylavytvořena“ potvrdil sám Miroslav Haptych, který dosvědčil, že obdržel text k ilustrování akoláže vytvořil tak, aby se vztahovaly k danému literárnímu textu.Poslední hypotéza „Symboly použité v koláži se vzájemně ovlivňují a tvoří jedenvýznamový celek.“ byla také potvrzena. Ze symbolického výkladu jednotlivých částí koláže,je jasné, že mají dané symboly mnoho společného. Satyrové jsou často zobrazovánis nymfami, jak je pronásledují, mozek reprezentuje řídící „orgán“, který přenechává svojifunkci oslovi, neboť jde o vyjádření nerozumného rozhodnutí a mraky jsou symbolemplodnosti a síly života, což bezprostředně souvisí se sexuálním aktem. A společně působí jakocelek, který směrem ke čtenářům vysílá varující zprávu týkající se ženské viagry a jejichmožných katastrofálních důsledků.
  • 20. 204. Seznam použité literaturyAbz.cz [online]. 2006 [cit. 2012-05-20]. Pojem koláž.. Dostupné z WWW: < http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/kolaz>.BALEKA, J. Výtvarné umění: výkladový slovník : (malířství, sochařství, grafika). Vyd. 1.Praha: Academia, 1997. 429 s. ISBN 80-200-0609-5.BERNHARD, M. Universální lexikon umění: architektura, fotografie, grafika, malířství,osobnosti, sochařství, umělecká řemesla. Praha: Knižní klub, 1996. 491 s. ISBN 8071763934.26ČADA, L. Komunikační strategie TV Beskyd s.r.o. Zlín, 2011. Diplomová práce. UniverzitaTomáše Bati ve Zlíně.ČERNÝ, J., HOLEŠ, J. Sémiotika. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004. 363 s. ISBN 80-7178-832-5.Databazeknih.cz [online]. 2012 [cit. 2012-05-20]. Gustáv Murín.. Dostupné z WWW: <http://www.databazeknih.cz/zivotopis/gustav-murin-6290>.FOUSKOVÁ, P. Fotomontáž. Panifousnova.bloger.cz [online]. 2010. vyd. [cit. 2012-05-17].Dostupné z WWW: <http://panifousnova.bloger.cz/_/Fotomontaz>.IDNES.CZ. Paroubkova partnerka: Na muži je nejvíc sexy mozek [online]. 2007. vyd. [cit.2012-05-17]. Dostupné z WWW: <http://ona.idnes.cz/paroubkova-partnerka-na-muzi-je-nejvic-sexy-mozek-fv7-/vztahy-sex.aspx?c=A070706_201217_ona_vztahy_klu (iDnes.cz,2007, online). http://ona.idnes.cz/paroubkova-partnerka-na-muzi-je-nejvic-sexy-mozek-fv7-/vztahy-sex.aspx?c=A070706_201217_ona_vztahy_klu>.KOPEČEK, J. Murín, Gustáv; Weiss, Petr - Abeceda tělesné lásky. [online] 2005 [cit. 2012-05-16]. Dostupné z WWW: <http://www.knihovnice.cz/recenze/murin-g-weiss-p-abeceda-telesne-lasky.html>.KULKA, J. Psychologie umění. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 435 s. ISBN 978-80-247-2329-7.MONACO, J. Jak číst film: svět filmů, umění a multimédií. Vyd. 1. Praha: Albatros, 2004.735 s. ISBN 978-80-00-01410-4.MYSLIVEČEK, M. Panoptikum symbolů, značek a znamení. Vyd. 1. Praha: Chvojkovonakladatelství, 2001. 277 s. ISBN 80-86183-25-4.PAVELKA, J. Možnosti a limity sémiotické a naratologické analýzy jako nástrojůinterpretace. str. 158-171. In Michal Bočák - Juraj Rusnák, eds.: Média a text II. ActaFacultatis philosophicae Universitatis Prešoviensis, Jazykovedný sborník 25. Prešov:Filozofická fakulta Prešovské univerzity v Prešove, 2008.
  • 21. 21PAVELKA, J. Předpoklady literárního dorozumívání. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita,1998. 318 s. ISBN 8021018003.PAVELKA, J. [online]. 2006 Anotace. Muni.cz [cit. 2012-05-17]. Dostupné z WWW:<http://www.muni.cz/research/projects/2287?lang=cs>.PIORECKÝ, K., MACURA, V. Miroslav Huptych. [online]. 2008. vyd. [cit. 2012-05-17].Dostupné z WWW: <http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1030&hl=huptych+>.PISTORIUS, V. Úvodní řeč předsedy Českého svazu nakladatelů a knihkupců VladimíraPistoriuse. Huptych Miroslav [online]. 2010 [cit. 2011-04-29]. Dostupné z WWW: <http://www.huptych.cz/vystavy/vystava-kolazi-a-fotomontazi-viden/uvodni-rec-predsedy-ceskeho-svazu-nakladatelu-a-knihkupcu-vladimira-pistoriuse-er-ffnungsrede-des-vorsitzenden-des-tschechischen-verl-ger-und-buchh-ndlerverbandes-vladimir-pistorius-introductory-speech-to-the-vernissage-given-by-mr-vladimir-pistorius>.POSPÍŠIL, Z. Sociosémiotika umělecké komunikace: (česko-slovenská varianta). Vyd. 1.Boskovice: Albert, 2005. 226 s. ISBN 80-7326-059-X.RADULAYOVÁ, Iva. Symbolika orgánů. Amiresah.cz [online]. 2009 [cit. 2012-05-18].Dostupné z WWW: <http://www.amiresah.cz/symbolikaorganu.htm>.ŠMITMAJER, D. Digitální montáž v současné české výtvarné fotografii. Zlín, 2009.Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.VOLEK, E. Znak, funkce, hodnota. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2004. 112 s. ISBN 80-7185-666-5.VYMĚTALÍKOVÁ, V. Malý výkladový slovník biologických pojmů. Vyd. 1. Praha: Českévysoké učení technické, 2010. 97 s. ISBN 978-80-01-04515-2.VYSEKALOVÁ, J. Psychologie reklamy. Vyd. 3. Praha: Grada Publishing, 2007. 296 s.ISBN 978-80-247-2196-5.Wikipedie.cz 2012 [cit. 2012-05-20]. Petr Weiss.. Dostupné z WWW:<http://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Weiss>.
  • 22. 225. PřílohyPřílohy I. Mozek – Abeceda tělesné lásky
  • 23. 23Přílohy II. Další použití motivu mozku v Hyptychově díleIlustrace k básnické sbírce „Delikatesy“ Ilustrace ke knize“ Kdo pije vlčí mlíkoaneb Jak se léčilo za starodávna“Ilustrace ke knize „Milovník knížek“ Knižní obálka „Mozek a řeč“
  • 24. 24Přílohy III. Další použití motivu osla v Hyptychově díleIlustrace k básnické sbírce „Kam jablko nepadá“Ilustrace ke knize „Milovník knížek“
  • 25. 25Přílohy IV. Další použití motivu vozíku v Hyptychově díleIlustrace k básnické sbírce „Kam jablko nepadá“Ilustrace ke knize „Milovník knížek“ Ilustrace ke knize „Všechno dobré jek něčemu zlé“
  • 26. 26Přílohy V. Další použití motivu nahé ženy v Hyptychově díleIlustrace k básnické sbírce „Delikatesy“ Ilustrace k básnické sbírce „Černé moře“Ilustrace ke knize „Abeceda tělesné lásky“
  • 27. 27Přílohy VI. Příklady opakujících se motivů v Haptychově díleObálka knihy „Mikešova aféra a jiné případy“ Ilustrace ke knize „Kdo pije vlčí mlíkoaneb Jak se léčilo za starodávna“Ilustrace ke knize „Kdo pije vlčí mlíko“ Ilustrace ke knize „Abeceda tělesné lásky“
  • 28. 28ZLÍN – UTB, FMKNázev předmětu: Kultura a akomunikaceKód předmětu:UMK/KULMESemestr:JS 2012Datum odevzdání práce:21.5. 2012PŘÍJMENÍ:BRTNICKÁKřestní jméno):MARTINAVerze:PrvníE-mail: : martina.brtnicka@email.cz Stupeň studia:MagisterskýStudentské číslo: K11277Imatrikulační ročník: 2008 (bakalářský stupeň) 2011(magisterský stupeň)Typ studia:DenníStudijní program/obor: Mediální a komunikační studia / Marketingové komunikacePřesný a úplný název práce:Rešerše odborné literatury námětového okruhu: Analýza a interpretace kulturníhotextu: koláž „Mozek“ Miroslava HyptychaHodnocení práce:
  • 29. 296. Rešerše odborné literatury6.1 Objekt rešeršeObjektem rešerše bylo vytvoření bibliografického přehledu z oblasti odborné literaturypro námětový okruh výzkumu seminární práce, koláž M. Huptycha z knihy Abeceda tělesnélásky. Před samotným zpracováním analýzy byla provedena rešerše zdrojů, které se vztahujík dané tématice. Hlavními objekty rešerše byly: koláž jako žánr, Huptych a jeho tvorba,metodologie analýzy, zejména sémiotika. Výsledkem této rešerše je bibliografický přehledrelevantních zdrojů ať už v knižní nebe elektronické podobě, který byl hlavním zdrojeminformací pro vypracování dané seminární práce.6.2 Cíl rešeršeCílem rešerše bylo vytvořit teoreticko-referenční rámec pro seminární práci tím, že bylsestaven bibliografický soubor relevantních zdrojů následujícího typu: Odborné monografie – tradiční, elektronické, Odborné časopisy – tradiční, elektronické, Učebnice metodologie – tradiční, elektronické, Encyklopedie a slovníky – tradiční, elektronické, Sborníkové a časopisecké studie.6.3. Kritéria výběru záznamuRešerše byla vytvořena dle následujících kritérií: časové vymezení – rok publikování nebyl vymezen, jazykové vymezení – české, slovenské a anglické zdroje, teritoriální vymezení – bez vymezení, druhové vymezení – bez vymezení, autorské vymezení – bez vymezení.Zdroje byly hledány na základě klíčových slov a slovních spojení:Klíčová slova: Huptych, koláž, symbol, znak, sémiotika, sémiotická analýza.Key words: Huptych, collage, symbol, sign, semiotics, semiotics analysis.6.4 Zdroje záznamůRešerše tištěných a elektronických zdrojů byla provedena z dostupných zdrojův univerzitní knihovně Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Především prostřednictvím onlinekatalogu a v dostupných elektronických databázích. Elektronické zdroje byly také
  • 30. 30vyhledávány prostřednictvím vyhledávače Google (google.com), scholar.google.com abooks.google.com. Velmi nápomocný byl také seznam doporučené literatury k vyučovanémupředmětu. Seznam všech využitých zdrojů je uveden níže: www.google.com www.books.google.com www.scholar.google.com www.jib.cz www.scholar.google.com www.scirus.com www.amazon.com www.kosmas.cz www.grada.cz www.nkp.cz http://www.mlp.cz/6.5 Řazení záznamů v rešeršiNalezené zdroje jsou uspořádány podle typu rešerše (rešerše první, druhého a na závěrtřetího stupně), v rámci rešerše prvního stupně jsou záznamy uspořádány podle typu média(tištěné a elektronické) a posléze abecedně seřazeny podle příjmení autora. Rešerše 1 stupněje shromáždění českých i anglických bibliografických zdrojů vztahujících se k danémutématu. Rešerše druhého stupně obsahuje šest vybraných titulů, které jsou významnější prozpracování analýzy, s jejich anotací získanou v online knihkupectvích a knihovně. Rešeršetřetího stupně je referát o nedůležitější publikaci vztahující se k analýze a interpretaci danéhokulturního textu - „ČERNÝ J., HOLEŠ J. Sémiotika“.7. Rešerše prvního stupně7.1 Tištěné zdrojeALLEAU, R. O povaze symbolů: úvod do obecné symboliky. Vyd. 1. Praha: Malvern, 2008.79 s. ISBN 978-80-86702-34-6.AUGUSTA-BOULAROT, S. Slovník řecko-římské mytologie a kultury. Vyd. 1. Praha: Ewa,1993. 303 s. ISBN 8085764024.
  • 31. 31BALEKA, J. Výtvarné umění: výkladový slovník : (malířství, sochařství, grafika). Vyd. 1.Praha: Academia, 1997. 429 s. ISBN 80-200-0609-5.BARKER, C. Slovník kulturálních studií. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 206 s. ISBN 80-7367-099-2l.BARTHES, R., FULKA, J. Mytologie. Vyd. 1. Praha: Dokořán, 2004. 170 s. ISBN808656973X.BATTISTINI, M. Symbols and Allegories in Art. Los Angeles: Getty Publications, 2005. 384s. ISBN: 978-08-9236-818-1.BAUER, A., GAIR, A. Příručka pro výtvarníky: úplný přehled malířských a kreslířskýchmateriálů a technik. Vyd. 2. Praha: Svojtka & Co, 2003. 256 s. ISBN 8072378716.BECKER, U. Slovník symbolů. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002. 360 s. ISBN 80-7178-612-8.BENOIST, L. Znaky, symboly a mýty. Vyd. 1. Praha: Victoria Publishing, 1995. 122 s. ISBN8085865491.BERNHARD, M. Universální lexikon umění: architektura, fotografie, grafika, malířství,osobnosti, sochařství, umělecká řemesla. Praha: Knižní klub, 1996. 491 s. ISBN 8071763934.26.BIEDERMANN, H. Lexikon symbolů. Vyd. 1. Praha: Beta, 2008. 503 s. ISBN 978-80-7306-362-7.BLAŢÍČEK, O., KROPÁČEK, J. Slovník pojmů z dějin umění. 1. vyd. Praha: Odeon, 1991.116 s. ISBN 80-207-0246-6.CIRLOT, J. E. A Dictionary of Symbols. 2nd Edition. Mineola: Courier Dover Publications,2002. 419 s. ISBN 0-486-42523-1.COBLEY, P., JANSZ, L., APPIGNANESI, R. Introducing semiotics. Cambridge: Icon,2004. 175 s. ISBN 1-84046-584-0.COLIN, D. Slovník symbolů, mýtů a legend L-Ž. 1. vyd. Praha: Deus, 2009. 276 s.ISBN 978-80-87087-85-5.COOPER, J. C. An Illustrated Encyclopaedia of Traditional Symbols. London: Thames &Hudson, 1987. 208 s. ISBN: 978-05-0027-125-4.ČERNÝ, J., HOLEŠ, J. Sémiotika. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004. 363 s. ISBN 80-7178-832-5.
  • 32. 32DAVLVIELLA, E. Symbols: Their Migration and Universality.Mineola: Courier DoverPublications, 2000. 320 s. ISBN: 978-04-8641-437-9.DIKOVITSKAYA, M. Visual culture: the study of the visual after the culturalturn.Cambridge, Mass; London: MIT Press, 2006. 316 s. ISBN 978-0-262-54188-6DOUBRAVOVÁ, J. Sémiotika v teorii a praxi. Vyd. 1. Praha: Portál, 2002. 159 s. ISBN8071785660.DREYFUSS, H. Symbol Sourcebook: An Authoritative Guide to International GraphicSymbols. Hoboken: John Wiley and Sons, 1984. 288 s. ISBN: 978-04-7128-872-5.ECO, U. Meze interpretace. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2004. 330 s. ISBN 80-246-0740-9.ECO, U. Teorie sémiotiky. Vyd. 2. Praha: Argo, 2009. 440 s. ISBN 978-80-257-0157-7.FERNANDE, S.-M. Semiotics of visual language. Bloomington: Indiana University Press,1990. 255 s. ISBN 0-253-35057-3.FONTANA, D. Tajemný jazyk symbolů: Názorný klíč k symbolům a jejich významům. Vyd.1. Praha: Paseka, 1994. 192 s. ISBN 80-85192-91-8.GERO, Š., TROPP, S. Interpretácia výtvarného diela. Banská Bystrica: PdF, 2000. ISBN 80-8055-426-9.GIBSON, C. Symboly a jejich významy: klíč k výkladu motivů a znaků v umění. Praha:Slovart, 2010. 256 s. ISBN 978-80-7391-370-0.GOODMAN, N., KULKA, T. Jazyky umění: nástin teorie symbolů. Vyd. 1. Praha:Academia, 2007. 213 s. ISBN 978-80-200-1519-8.HALL, J. Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Vyd. 2, V Pasece 1. Praha;Litomyšl: Paseka, 2008. 520 s. ISBN 978-80-7185-902-4.HORNÍČEK, M. Koláže a hry, Praha, Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, 1990., 256 s.ISBN: 80-7101-005-7.HOŠKOVÁ, S. Umění české koláže. Praha: Večerník Praha, 1994. Roč. 4, č. 2, s. 13.Vychází: denně kromě sobot a nedělí. ISSN: 1210-1117.HOVADÍK, J. Obrazy, objekty, grafika, koláže, Státní galerie ve Zlíně, 1992., 72 s. ISBN:80-85052-10-5.
  • 33. 33HUPTYCH, M. Názorný přírodopis tajnokřídlých: verše, aforismy, koláže z let 1981-1987.Ilustroval Miroslav Huptych. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1989. 177s. ISBN80-202-0108-4. 27.HUPTYCH, M. Tarot a trakaře. Ilustroval Miroslav Huptych. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta,1997. 55 s. ISBN 80-204-0705-7.CHALUMEAU, J. L. Přehled teorií umění: přehled filozofie a historie umění a kritiky. Vyd.1. Praha: Portál, 2003. 122 s. ISBN 8071786632.CHANDLER, D. Semiotics: the basics. 2nd ed. London: Routledge, 2007. 307 s. ISBN 978-0-415-36375-4.CHATMAN, S. B. Příběh a diskurs: narativní struktura v literatuře a filmu. Vyd. 1. Brno:Host, 2008. 328 s. ISBN 978-80-7294-260-2JIRÁK, J, KÖPPLOVÁ, B. Média a společnost. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007. 207 s. ISBN978-80-7367-287-4.JOHNSON, P. Dějiny umění: nový pohled. Vyd. 1. Praha: Academia, 2006. 683 s. ISBN 80-200-1320-2.KENNER, T. A. Symboly a jejich skrytý význam: záhadný smysl a zapomenutý původznamení a symbolů v moderním světě. Vyd. 1. Praha: Metafora, 2007. ISBN 978-80-7359-079-6.KULKA, J. Psychologie umění. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 435 s. ISBN 978-80-247-2329-7.LEEUWEN, T. V., JEWITT, C. Handbook of visual analysis. 1st Edition. London: SAGE,2001. 210 s. ISBN 0-7619- 6476-2.LELAND, N., WILLIAMS, V. L. Creative Collage Techniques. 1st Edition. Cincinnati:North Light Books, 2000. 144 s. ISBN: 9781581800982.LURKER, M. Slovník symbolů. Vyd. 1. Praha: Kniţní klub, 2005. 614 s. ISBN 80-242-1588-8.MATTHEWS, B. The Herder Dictionary of Symbols: Symbols from Art, Archaeology,Mythology, Literature, and Religion. London: Kontinuum, 1993. 228 s. ISBN: 978-09-3302-984-2.MERTLOVÁ, A. Kousavé koláže, Praha: Gemini 99, 2003., 57 s. ISBN: 80-902757-4-5.
  • 34. 34MONACO, J. Jak číst film: svět filmů, umění a multimédií. Vyd. 1. Praha: Albatros, 2004.735 s. ISBN 978-80-00-01410-4.MURÍN, G., WEISS, P. Abeceda tělesné lásky. Vyd. 1. Praha: Triton, 2004. 259 s. ISBN 80-7254-581-7.MYSLIVEČEK, M. Panoptikum symbolů, značek a znamení. Vyd. 1. Praha: Chvojkovonakladatelství, 2001. 277 s. ISBN 80-86183-25-4.OCONNELL, M. Illustrated Encyclopedia of Signs and Symbols: Identification, Analysisand Interpretation of the Visual Codes and the Subconscious Language that Shapes ... andEmotions. London: Lorenz Books, 2006. 256 s. ISBN: 978-07-5481-548-8.PANOFSKY, E. Význam ve výtvarném umění. Vyd. 1. Praha: Odeon, 1981. 372 s.PAVELKA, J. Komunikce a interpretace v kontextu studia kultury. S. 113124. In IvoPospíšil  Jan Zouhar: Literatura a filozofie. Zdeněk Mathauser. FF MU: Brno, 2008.PAVELKA, J. Možnosti a limity sémiotické a naratologické analýzy jako nástrojůinterpretace. str. 158-171. In Michal Bočák - Juraj Rusnák, eds.: Média a text II. ActaFacultatis philosophicae Universitatis Prešoviensis, Jazykovedný sborník 25. Prešov:Filozofická fakulta Prešovské univerzity v Prešove, 2008.PAVELKA, J. Předpoklady literárního dorozumívání. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita,1998. 318 s. ISBN 8021018003.PAVELKA, J., POSPÍŠIL, I. Slovník epoch, směrů, skupin a manifestů. Brno: Georgetown,1993. 294 s. ISBN 80-901604-0-9.POSPÍŠIL, Z. Sociosémiotika umělecké komunikace: (česko-slovenská varianta). Vyd. 1.Boskovice: Albert, 2005. 226 s. ISBN 80-7326-059-X.ŠMITMAJER, D. Digitální montáž v současné české výtvarné fotografii. Zlín, 2009.Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.TRESIDDER, J. 1001 symbolů: ilustrovaný průvodce světem symbolů. Vyd. 1. Praha: Kniţníklub, 2004. 373 s. ISBN 8024212528.TRINKEWITZ, K. Život je koláž. Praha: Gallery, 1999. 120 s. ISBN: 80-86010-18-x.VOLEK, E. Znak, funkce, hodnota. 1. vyd. Praha : Paseka, 2004. 112 s. ISBN 80-7185-666-5.Znaky a symboly. Vyd. 1. Praha: Kniţní klub, 2009. 352 s. ISBN 978-80-242-2492-3.
  • 35. 35ZVĚŘINA, J. Výtvarné dílo jako znak. Praha: Obelisk, 1971. 152 s.7.2 Elektronické zdrojeCHANDLER, D. Semiotics for Beginners [online]. 1994 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z:<http://www.aber.ac.uk/media/Documents/S4B/>.FOUSKOVÁ, P. Fotomontáž. Panifousnova.bloger.cz [online]. 2010. vyd. [cit. 2012-05-17].Dostupné z WWW: <http://panifousnova.bloger.cz/_/Fotomontaz>.HUPTYCH, M. Huptych Miroslav [online]. 200- [cit. 2012-05-18]. Miroslav Huptych. Dostupnéz WWW: <www.huptych.cz>.PAVELKA, J. Anotace. Muni.cz [online]. 2006 [cit. 2012-05-17]. Dostupné z WWW:<http://www.muni.cz/research/projects/2287?lang=cs>.RADULAYOVÁ, I. Symbolika orgánů. Amiresah.cz [online]. 2009 [cit. 2012-05-18].Dostupné z WWW: <http://www.amiresah.cz/symbolikaorganu.htm>.ŘEZNÍČKOVÁ, I. Reklama z pohledu sémiotiky. Muni.cz [online]. 2008 [cit. 2012-05-18].Dostupné z WWW: <http://is.muni.cz/th/179161/ff_b/>.8. Rešerše druhého stupněBALEKA, J. Výtvarné umění: výkladový slovník : (malířství, sochařství, grafika).Unikátní encyklopedický slovník (2 000 hesel) zaznamenává vývoj světového malířství,sochařství a grafiky od pravěku až po současnost s důrazem na souvislosti s uměním českým.Výkladový slovník výtvarného umění předního českého historika umění PhDr. Jana Balekynepochybně ocení teoretici, výtvarníci i studenti, ale zejména také všichni laičtí obdivovateléa milovníci uměleckých děl. (výkladový slovník : (malířství, sochařství, grafika)).(http://knihy.abz.cz/prodej/vytvarne-umeni)ČERNÝ J., HOLEŠ J. Sémiotika.Kniha vymezuje obor sémiotiky jako vědy o znakových systémech. Objasňuje základní pojmya stanoví předmět zkoumání, všímá si vývoje a metod studia. Sémiotika se především věnujenejdůležitějšímu typu znaků, a to znakům jazykovým. Kromě slov se však člověk denněsetkává s řadou jiných znaků (v matematice, meteorologii, kartografii apod.). Na příkladech jeukázáno fungování těchto systémů. Kniha má řadu ilustrací a konkrétních příkladů.(http://obchod.portal.cz/produkt/semiotika/)
  • 36. 36KULKA, J. Psychologie umění.Vydání této monografie pokrylo mezeru v čs. bibliografii, kde doposud neexistujepsychologie umění ve vztahu ke všem uměleckým druhům. Kniha je pojednána na základěkomunikace uměním, tedy tvůrce-dílo-vnímatel. Zabývá se metodologií, psychologií tvorby avnímání. Je praktickou pomůckou nejen pro studenty uměleckých oborů a umělecké tvůrce,ale také pro všechny zájemce o tuto problematiku.(http://www.kosmas.cz/knihy/142824/psychologie-umeni/)MONACO, J. Jak číst film: svět filmů, umění a multimédií.Stěžejní publikace Jamese Monaka je biblí všech milovníků filmu. Přibližuje filmové umění iřemeslo, tradici i technologii, vysvětluje vztah filmu k ostatním druhům umění, jako jsouliteratura, malířství, fotografie, televize, divadlo i hudba, a popisuje jeho výrazové prostředky:technologii, jazyk, teorii. Zachycuje i ostatní elektronická média i nejnovější multimediálníkomunikační prostředky. V závěru uvádí chronologický vývoj, bibliografii a rejstříky.(http://knihy.abz.cz/prodej/jak-cist-film-svet-filmu-medii-a-mult)MYSLIVEČEK, M. Panoptikum symbolů, značek a znamení.Říše symbolů je stará jako lidstvo samo. Od záhadných jeskynních kreseb až po současnépiktogramy informačních soustav zahrnuje pestrou a mnohdy nepřehlednou směsici všechmožných prvků reálného světa i světa fantazie. Čáry, kříže, geometrické obrazce podivnýchtvarů, lidské i nadpřirozené bytosti, rytíři i králové, mouřenínové a krásné panny zdobenéliliemi a růžemi, to vše, a ještě více. Abecedně řazená hesla v této knize tvoří pestrý seznamsymbolů na různých znacích, značkách a znameních. Zrcadlí v sobě celý svět. Jejich význambývá však mnohdy skrytý a často jen pomocí fantazie nalezneme stopy vedoucí k jehovysvětlení.(http://www.obchodmagie.cz/panoptikum-symbolu-znacek-a-znameni-milan-myslivecek/)POSPÍŠIL, Z. Sociosémiotika umělecké komunikaceKniha prezentuje základní výsledky komunikativně-sémiotického výzkumu umění,realizovaného zejména od sedmdesátých do devadesátých let minulého století badatelskýmitýmy v Praze a Nitře (proto česko-slovenská varianta). „Zabývá-li se sémiotika uměníznakovou strukturou uměleckého díla, v níž hledá interpret jeho význam a smysl, potom díkytomu, že je znakovost nadána sociálním obsahem i sociální vazbou /funkcí/, lze legitimně
  • 37. 37uvažovat o sociosémiotice, která je sociologií fun-gování této znakové struktury vespolečnosti.(http://www.almanachlabyrint.cz/knihy/72865/sociosemiotika-umelecke-komunikace-cesko-slovenska-varianta/)Znaky a symbolySvět kolem nás je plný znaků a symbolů. Moderní znaky, jako jsou abecedy nebo vlajky, jsouobecně rozpoznatelné a většina lidí rychle odhadne, co znamenají, zatímco mnoho symbolůstaršího původu lze rozluštit jen obtížně. Encyklopedie Znaky a symboly systematickyzkoumá původ a významy jednotlivých ikon, znaků a obrázků, které se používají po staletí, aodhaluje, jak je interpretuje mytologie, náboženství, folklor, umění a současná kultura. Vknize je pomocí fundovaného textu a exkluzivních doprovodných ilustrací a fotografiívysvětleno přes 2 000 symbolů a znaků, které zahrnují fyzický svět, zvířata, rostliny, lidi,barvy, tvary, vzory, čísla, obrázkové písmo, abecedy, mezinárodní symboly, profesionálníznaky, značky a loga, heraldické emblémy, státní vlajky, znakové řeči, signály a symbolickáhesla. Vzhledem k tomu, že jednotlivé položky jsou tematicky uspořádané a propojenépropracovanou sítí křížových odkazů, představuje tato mimořádná publikace jedinečného acenného průvodce světem vizuálních značek, který nás obklopuje.(http://www.kosmas.cz/knihy/148437/znaky-a-symboly/)9. Rešerše třetího stupněČERNÝ J., HOLEŠ J. SémiotikaKniha Sémiotika od autorů Černý a Holeš vyšla v roce 2004 v nakladatelství Portál.Tato publikace čítá na 364 stran a její součástí je předmluva, patnáct odborných kapitol,seznam použité literatury a rejstřík. Tato kniha je také rozdělena do tří částí: úvod, jazyk jakoznakový systém a jeho náhrady a ostatní jazykové systémy.V první kapitole nás autoři seznamují s významem sémiotiky definováním, co je toznak, jaká je jeho podstata, jak můžeme znak dělit, ve stručnosti popisují vývoj znaků a jejichmožnou klasifikaci. Na toto úvodní seznámení se znaky navazuje podkapitola představujícípočátky sémiotiky a její vývoj až do 20. století (od starověku přes středověku, renesanci až posoučasnost) představující významné osobnosti, které se významným způsobem zasloužili ovývoj sémiotiky (Freud, Peirce, Morris, Saussure, Eco apod.), zakončující tuto kapitolupředstavením sémiotických metod (interpretace, formace, jazykové metody).
  • 38. 38Následující kapitola „Struktura jazykového znaku“ popisuje strukturu a vlastnostijazykového znaku podle Saussura (označované a označující), strukturu jazykového znakupodle Peirce (tři typy znaků – ikony, indexy a symboly) a asymetrii jazykového znaku.V pořadí třetí kapitola se zabývá motivovaností jazykového znaku. Čtenář se v tétočásti seznámí s několika druhy jazykové motivovanosti - zvukové, morfematické asémantické. Metafora a metonymie jsou dva základní postupy, které slovní jednotky motivujísémanticky. Autoři ukazují příklad metafory v reklamě, kdy je na plakátu modelka a její novýparfém. Nic konkrétního není řečeno, ale jedná se o použití metafory a snahu přenesenívlastností modelky na parfém. Často jsou uváděny teoretické poznatky na praktickýchpříkladech pro jejich jednodušší pochopení. Na závěr této kapitoly se autoři zmiňují o různýchmožnostech změny motivovanosti (ztráta nebo nabývání).Čtvrtá kapitola má název „Vlastní jména“. Jedná se o velmi zajímavou část knihy vekteré se dozvíme základy pojmy spojené s tvorbou jmen a disciplínami, které je studují(onomastika, věda, která se zabývá studiem vlastních jmen, socionomastika, která studujekritéria volby vlastních jmen v rámci společenských vrstev apod.). V této části naleznemepřehled českých jmen podle jejich původu, druhy vlastních jmen podle označovaných objektů,původ českých příjmení, přehled příjmení, které vznikly z názvů ptactva apod.Následující část se zabývá změnami významu. Protože lidská společnost se vyvíjí a sníi jazyk, který je sám společenským vynálezem jsou v jazyce patrné změny, kterými se tatokapitola zabývá. Uvádí příčiny jazykových změn, vnitřní a vnější faktory vývoje, změnyvýznamu, zamýšlí se nad otázkou proč slova mění svůj význam a vysvětluje tyto změny najazykových, historických, společenských a psychologických příčinách. Poslední podkapitolase zabývá zužováním, rozšiřováním nebo přesunem významu.Strukturální sémantika, jak zní název šesté kapitoly, představuje tradiční a modernísémantiku, popisuje vztahy mezi jednotlivými znaky, analýzu významu, jednotky významu,sémantická pole a další metody strukturální sémantiky.Poměrně rozsáhlou kapitolu tvoří „Písmo a jeho náhrady“. Obsahem této části jsounásledující podkapitoly: vznik a podstata písma, materiály užívané pro záznam písma (zdejsou představeny různé způsoby zaznamenávání písma jako jsou hliněně destičky, papyrus,pergamen, voskové tabulky, želví krunýře, bambus, papír nebo psací stroje), vývoj písma (vtéto části je čtenář seznámen s jednotlivými etapami vývoje písma), písma ideografická asmíšená (sumerské písmo, egyptské hieroglyfy, čínské a japonské písmo), vývoj abecedy,umělá písma (např. Morseova abeceda nebo těsnopis) a další kódy.
  • 39. 39Osmá kapitola se zabývá kódy, které jsou paralelní s mluvenou řečí. Jedná se oproxemiku (vzdálenost mezi komunikanty), haptiku (kdy jsou informace předávány tělesnýmkontaktem), pohledy, posturologii, kineziku a mimiku. Většinou doprovázejí mluvenou řeč avýznamně doplňují verbální komunikaci. Někdy může být neverbální a verbální komunikacev rozporu, neboť svou neverbální komunikací nepodporujeme to, co říkáme. Tato kapitolapředstavuje všechny výše zmíněné nástroje neverbální komunikace a detailně je popisuje.Nyní přecházíme do třetí části knihy, která se nazývá ostatní znakové systémy. Devátákapitola byla velmi nápomocna při zpracování mé seminární práce a zabývá se typologiíznaků a symbolů. V této kapitole se dozvídáme podle jakých kritérií klasifikujeme znakovésystémy, které mohou být rozdělené na jazykové a ostatní, motivované a konvenční, uzavřenéa otevřené, ostré a neostré, výrazné a nevýrazné, důvěryhodné a pochybné a další možnákritéria dělení. Následně autoři představují různé typologie znaků jako jsou napříkladsymptomy, signály, značky a odznaky, ikony, znamení a řada dalších. Dále se v této částidozvíme například o symbolech ve vědě, významy různých živlů, přírodních jevů,geometrických tvarů, barev, rostlin, zvířat, čísel či různých předmětů.Desátá kapitola je zasvěcena znakovým systémům ve vědě a praxi. Společnýmznakem těchto kódů je jejich jednoznačnost, ostrost, což znamená, že jsou jasně ajednoznačně definovány a nepřipouštějí rozdílné výklady. Příklady těchto znaků můžeme najítv matematice a logice, informatice, fyzice, zoologii, botanice a dalších oblastech. Druhoučástí jsou znaky, které jsou používány v praktickém životě a těmi jsou například instrukcek praní prádla, státní vlajky, námořní signály, dopravní značky, piktogramy, balení zboží,ekologické značky apod.V pořadí jedenáctá kapitola nás seznámí s psychoanalytickým výkladem snů a jerozdělena do tří hlavních podkapitol: bdění a spánek, psychoanalýza a typologie snů. V částipsychoanalýza jsou představování největší osobnosti tohoto oboru Sigmund Freud, CarlGustav von Jung a Brich Froom popsány jejich metody a způsoby psychoanalýzy. Typologiesnů zase představuje možné klasifikace snů s praktickými příklady a různými možnostmijejich výkladu.Mýty, biblické příběhy, pověsti a pohádky. Tato část knihy se zabývá původemmytologických příběhů, starověkou mytologií a náboženstvím, biblickými příběhy, pověstmia pohádkami a mýty moderní doby. Můžeme se zde dočíst o různých mýtech o stvoření světa,jde zde uvedeno několik příkladů z různých zemí. Dále jsou zmíněny příběhy o stvořeníčlověka a postavení ženy a muže v různých společnostech. Starověká mytologie a náboženstvípředstavuje antické bohy a hrdiny s praktickými přehledy řeckých a římských bohů nebo
  • 40. 40světové náboženské systémy. Podkapitola biblické příběhy se zabývá původem bible, starýma novým zákonem. Dále se můžeme dočíst o pověstech a pohádkách a mýtech moderní doby.Třináctá kapitola s názvem „Znakovost v umění“ je velmi zajímavá, pojednává ovývoji umění a jeho klasifikaci z hlediska sémiotiky, o umění založeném na přirozenýchjazycích – literatura a poezie, o umění založeném na zvláštních výrazových prostředních –hudba, tanec, balet a pantomima, malířství, sochařství a architektura, němý film a ostatníumění. Pod kombinované systémy uměleckých prostředků patří divadlo, opera, muzikál, filma televize. V případě těchto kombinovaných znakových systémů je nutné použít postupnousemiózu, která je představena ke konci zmíněné kapitoly.V pořadí čtrnáctá kapitola se zabývá rituály, protokoly, hrami a rolemi. V rámcipodkapitoly rituály se dozvídáme různé podoby rituálů s praktickými příklady a jejichopodstatněními pro dané kultury. Jedná se kupříkladu o starobylé rituály, iniciace, obětování,náboženské a novodobé obřady. Další podkapitola protokoly, které předepisují, jak se máčlověk chovat v různých společenských situacích, seznamují čtenáře se starobylými anovodobými protokoly. Podkapitola hry se dělí na následující části: typologie her, hryintelektuální a smíšený charakter her. Na závěr role popisují různé společenské role a uvádípříklady rolí podle Erika Berna.Poslední, patnáctá, kapitola nese název meditace, věštění a pověry. Tato závěrečnáčást knihy se věnuje méně důvěryhodným znakovým systémům. V podkapitole meditace,okultismus a magie je vysvětlena podstata a cíl meditace, jóga a s ní velmi úzce spojenéčakry. Dále se zde můžeme dočíst o různých kulturních stanoviscích k sexualitě, o okultismu,magii, alchymii, věštění, numerologii, vykládání karet a na závěr o pověrách.5. Závěr k rešeršiVýše provedená rešerše dokládá, že na trhu existuje velké množství knih, které sezabývají sémiotikou. Vedle odborných publikací bylo vydáno i několik slovníků symbolů aznaček, které byly nepostradatelné při interpretaci Huptychovy koláže. Jak také rešeršeukázala je možné v současné době najít značné množství knih, které se zabývají přímosémiotikou v umění jako například posledně zmíněná kniha Sémiotika od Holeše a Černého.Dostupnost potřebných knih k vypracování analýzy mediálního textu byla díky výbornévybavenosti univerzitní knihovny bezproblémová. Nalezení i dalších zdrojů, které se týkalykupříkladu umělecké techniky koláže nebylo nikterak složité díky velkému počtu různýchuměleckých publikací a výtvarných slovníků.

×