České děti jako čtenáři 2013

552 views

Published on

Published in: Education
0 Comments
0 Likes
Statistics
Notes
  • Be the first to comment

  • Be the first to like this

No Downloads
Views
Total views
552
On SlideShare
0
From Embeds
0
Number of Embeds
2
Actions
Shares
0
Downloads
5
Comments
0
Likes
0
Embeds 0
No embeds

No notes for slide

České děti jako čtenáři 2013

  1. 1. České děti jako čtenáři v roce 2013 Výzkumná studie Hana Friedlaenderová Lucie Vrbíková 2013
  2. 2. Metodologie výzkumu        Cíle výzkumu: Výzkum se zaměřil na čtenářství českých dětí a jejich přístup ke čtení knih a návštěvě knihoven. Výzkum byl realizován s pomocí kvantitativních i kvalitativních výzkumných metod Cílová skupina: děti ve věku 9 – 14 let Kvantitativní část – 1 519 respondentů, metoda F2F osobního rozhovoru tazatele s respondentem (dítětem) s písemným souhlasem rodičů (dle kvalitativních standardů SIMAR a ESOMAR). Terénní sběr dat proběhl v termínu od 13.9. do 2.10. 2013. Všechny rozhovory byly realizovány prostřednictvím tazatelské sítě Mediaresearch proškolené k tomuto výzkumu. Dotazníky byly odpilotovány. Kvalitativní část – focus group – moderované skupinové diskuse na základě předem připraveného scénáře. Celkem bylo osloveno 39 dětí ze 4. – .9 ročníků základních škol a sekundy osmiletého gymnázia. Délka diskuse – cca 60 min. Velikost skupin třída datum Struktura vzorku kvalitativního výzkumu: ZŠ Nad Vodovodem, 1x5 + 1x6 = 11 dětí 6. a 7. třída 15.12.2013 Praha 10 Gymnázium Nad Alejí 5 dětí ZŠ Masarykova, Plzeň ZŠ Broumy, okres Beroun celkem  Sekunda 12.12.2013 2x5 dětí = 10 dětí 4. + 5. třída 13.12.2013 1x6 +1x7 = 13 dětí 8 + 9. třída 18.12.2013 39 dětí Data byla pořízena v souladu s kvalitativními standardy SIMAR, vyčištěna a logicky zkontrolována. Zpracování dat proběhlo v SPSS. A Step Ahead Listopad 2013 © MEDIARESEARCH, a.s. 2
  3. 3. Základní charakteristiky výběrového souboru – kvantitativní část Charakteristiky výběrového souboru N=1519 Nevážené Vážené 49% 49% Pohlaví Dívka 51% 51% Chlapec 35% 34% Věk 9 - 10 let 33% 33% 11 - 12 let 32% 32% Nejvzdělanější osoba v domácnosti 13 - 14 let 28% ZŠ/vyučen bez maturity 31% 47% 46% SŠ s maturitou 25% VOŠ, VŠ 22% 22% 21% Počet členů domácnosti 2 nebo 3 osoby 49% 48% 4 osoby 28% 31% 5 a více osob 0% A Step Ahead 10% 20% Listopad 2013 30% 40% 50% © MEDIARESEARCH, a.s. 60% 3
  4. 4. Základní charakteristiky výběrového souboru – moderované diskuze Charakteristiky vzroku pro kvalitativní část výzkumu Celý vzorek, N=39 28% ZŠ Plzeň 26% Škola ZŠ Praha 13% G. Praha 33% Typ školy ZŠ Broumy 13% Gymnázium 87% ZŠ 18% 9. 15% Ročník 8. 26% 7. 13% 6. 15% 5. 13% 4. 18% 14 Věk 13 23% 12 23% 15% 11 13% 10 8% Pohlaví 9 54% Dívka 46% Chlapec 0% A Step Ahead 10% 20% 30% 40% Listopad 2013 50% 60% 70% 80% © MEDIARESEARCH, a.s. 90% 4 100%
  5. 5. Summary – hlavní zjištění výzkumu       Čtení knih sice stále patří k zábavným činnostem volného času českých dětí (47%) ALE…často je spojeno s nudou = po knížce děti sáhnou, když se nudí. „Já čtu knížky, jak se mi chce. Třeba o prázdninách jsem se hodně nudil, tak jsem je četl každý den, ale třeba i 2 hodiny nebo tak zase no, když se hodně nudím, když jedem někam autem, nebo tak, tak si tu knížku vezmu a přečtu si ji.“ Frekvence a délka dětské četby závisí na mnoha okolnostech a mění se v průběhu roku jednak podle časových možností dětí, ale zejména podle toho, jak se jim knížka líbí. Knížky dle mínění dětských čtenářů rozvíjejí fantazii a slovní zásobu, což naopak chybí nečtenářům, spolu s dovedností čtení jako takového. Právě podle toho se často nečtenáři dají identifikovat. Já si hlavně myslím, že to poznám, když čteme ve škole nahlas před učitelkou, tak pořád koktají a slabikují. Podle toho to poznám.“ S rostoucím věkem vnímají děti důležitost knih pro vzdělání a naopak s rostoucím věkem klesá vliv rodičů v této oblasti (méně je „nutí“ číst) . Čtenářství funguje jako určitý indikátor vzdělanosti. Děti z víceletých gymnázií čtení baví výrazně více než děti ze základních škol a také častěji čtou knížky. A Step Ahead Listopad 2013 © MEDIARESEARCH, a.s. 5
  6. 6. Summary – hlavní zjištění výzkumu Genderové rozdíly  Mezi dívkami a chlapci jsou výrazné rozdíly v postojích ke čtení knih. Zhruba 59% dívek považuje čtení za zábavné, u chlapců je to však pouze 35%. Je také patrné, že právě u chlapců musí rodiče více „tlačit na pilu“ a nutit je do čtení. Chlapci častěji než dívky považují čtení za nudné, zastaralé a nemoderní a také méně oceňují benefity čtení pro vzdělání.  Dívky čtou nejen častěji, ale i déle (36 min/48 min), rozdíly s věkem spíše narůstají. S rostoucím věkem klesá vliv rodičů na čtení a chlapci, kteří nemusejí přestávají číst.  Velký vliv na postoje dětí v oblasti jejich přístupu ke knihám má vzdělání rodičů. Zejména rozdíl ve čtenářství u dětí s rodiči bez maturity a s maturitou je významný. Děti z neúplných rodin čtou výrazně méně než děti z úplných rodin a mají výrazně horší vztah k četbě a knihám. Srovnání s rokem 2003  České děti čtou knížky a časopisy méně často než před 10 lety (Jak čtou české děti, Gabal, 2003). Zejména vzrostl podíl dětí, které nečtou knížky nikdy. Od roku 2003 však také výrazně vzrostl podíl dětí s přístupem na internet a také doba strávená na internetu. A Step Ahead Listopad 2013 © MEDIARESEARCH, a.s. 6
  7. 7. Summary – hlavní zjištění výzkumu Nečtenářství  Nejčastější důvody:       Nebaví mě to (81% nečtenářů a slabých čtenářů = čtou max. 1x měsíčně) Dnešní doba nabízí spoustu zajímavějších věcí (63%) Vše, co chtějí děti vědět, se dozvídají z internetu (44%) V dnešní době musí knížky a časopisy čelit konkurenci řady dalších a pro většinu dětí „lákavějších“ aktivit, jako je široká nabídka filmů a televizních pořadů v televizi i na internetu, fenoménu jménem YouTube nebo Facebook Přestože z volnočasových zábavných aktivit dětem nejvíce času zabírá televize, je nečtenářství u dětí (zejména u chlapců) spojeno zejména s hraním elektronických her. „Teď je doba těch počítačů, tak si myslím, že spousta dětí nečte kvůli tomu, že jde domů, zapne počítač, Facebook, hry…pak ten čas strašně letí, že jo.“„Myslím, že ostatní čtou méně. Ostatní baví třeba víc sport. Nás sport tolik nebaví. Nebo počítač. My máme omezení ze strany rodičů. Ostatní nemají žádné omezení. Takže kdyby nebylo to omezení ze strany rodičů, možná bychom víc byli na počítači a méně četli.“ Četba knih je namáhavá (cca 18 % nečtenářů), protože vyžaduje soustředění a klid, na rozdíl od televize, videí či filmů, které od dětí žádné úsilí nevyžadují. Naopak umožňují, aby se děti zároveň věnovaly i jiným činnostem či obrazovkám. „Většina lidí moc knížky nečte. Preferují radši filmy, že se nemusí snažit, nic si představovat. A Step Ahead Listopad 2013 © MEDIARESEARCH, a.s. 7
  8. 8. Summary – hlavní zjištění výzkumu  Elektronické hry zase nabízejí dětem (zejména chlapcům) dynamiku, napětí a interaktivitu. „Já bych řekl, že se nemusíme tolik namáhat a ta fantazie, že ten svět už máme složený před sebou a navíc tam zažíváme do určité míry obrovský pocit té moci, že můžeme ovládat, co se tam stane.“  Knížky již nějakou dobu ztrácejí roli „zdroje informací“. Dnešní děti nejčastěji využívají jako zdroj informací pro školní práce (referáty atd.) internet, nikoliv knížky. Oblíbené knížky, žánry, knižní hrdinové :  Dobrodružné knížky  Knížky o přírodě a zvířatech  Pohádky a pověsti  Komiksy  Dětské preference knižních žánrů se významně liší z hlediska genderového (chlapci preferují výrazně více dobrodružné knihy, komiksy, fantasy, sci-fi, encyklopedie a knihy o technice, zatímco dívky dávají přednost pohádkám, příběhům o dětech a mládeži, knihám o zvířatech, o lásce, ale též básničkám a poezii)  Dětské preference knižních žánrů se významně liší z hlediska věku. Klesá zájem o pohádky a pověsti, knihy o přírodě a zvířatech a částečně též o komiksy, naopak roste zájem o dobrodružné knihy, sci-fi, fantasy, příběhy o lásce, historické a životopisné knihy A Step Ahead Listopad 2013 © MEDIARESEARCH, a.s. 8
  9. 9. Summary – hlavní zjištění výzkumu    Nejoblíbenější knížky – Harry Potter, Deník malého poseroutky, Stmívání Nejoblíbenější autoři – J.K. Rowlingová, Jeff Kinney, J.R.R. Tolkien, T. Brezina, J. Foglar Oblíbený hrdina (kvalitativní část výzkumu) - Greg Heffley (hl. hrdina z Deníku malého poseroutky) Výběr knížek.  Mladší děti si častěji vybírají knížky podle velikosti písma a toho, jak jsou tlusté. Výběr titulů (knížek) také více ovlivňuje rodina (rodiče, ale i třeba sourozenci).  Starší děti si častěji vybírají knížky svých oblíbených autorů nebo oblíbených žánrů. V knihkupectvích čtou knižní záložky nebo si vyhledávají informace na internetu. Vlivy na rozvíjení vztahu ke čtenářství  Výrazný vliv na formování dětského vztahu ke čtení knih má rodina a škola.  Jedním z klíčových momentů pro vztah ke knížkám je však také setkání s tou „správnou“ knížkou, která dítě dokáže zaujmout a doopravdy jej baví, tedy knížka, do které se dítě nemusí nutit.  Důležitým a nezbytným faktorem, který ovlivňuje vztah dětí k četbě, je včasné získání dovednosti číst plynule a bez zadrhávání. A Step Ahead Listopad 2013 © MEDIARESEARCH, a.s. 9
  10. 10. Summary – hlavní zjištění výzkumu Rodina  Rodinné zázemí má pro rozvoj čtenářských dovedností i formování dětského vztahu ke knížkám naprosto zásadní vliv.  Výsledky výzkumu ukazují také významnou korelaci mezi čtenářstvím dětí a rodičů. Z dětí rodičů, kteří sami čtou, se častěji stávají silní čtenáři a také pravidelní návštěvníci knihoven.  Obdobné rozdíly, které výzkum odhalil mezi přístupem ke čtení knížek u dívek a chlapců, se projevily také ve výrazných genderových rozdílech v přístupu ke čtení u jejich rodičů – matek a otců.  Otcové čtou významně méně než matky, významně méně knížky, nejvíce noviny.  Matky čtou nejčastěji časopisy. „Táta nečte. A máma občas taky nějaký ty romantický, ale spíš kriminálky.“  Výsledky výzkumu naznačují možný vztah mezi „nečtenářstvím“ mužů-otců a nečtenářstvím chlapců, otcové v tomto směru nejsou svým dětem vzorem.  Důležitým momentem pro rozvoj dětského čtenářství je předčítání rodičů v době, kdy jsou malé, tzv. večerní čtení. Pouze 12% českých dětí uvedlo, že jim rodiče nikdy nepředčítali. Předčítání však postupně mizí s tím, jak děti rostou a učí se samy číst.  Většina českých dětí (75%) dostává alespoň občas knížku jako dárek, častěji dívky než chlapci. A Step Ahead Listopad 2013 © MEDIARESEARCH, a.s. 10
  11. 11. Summary – hlavní zjištění výzkumu Škola  Škola hraje v rozvíjení přístupu dětí k četbě významnou roli, a to zejména díky povinné (či doporučené) školní četbě.  Zhruba třetina českých dětí 9-14 let nedostává od svých učitelů žádný seznam doporučených knih. S rostoucím věkem dětí klesá počet těch, kteří žádný seznam doporučené četby ve škole nedostávají, ze 42% v kategorii 9-11 let až na 26% dětí v kategorii 13-14let. Děti z víceletých gymnázií mají častěji ve škole povinnou školní četbu než stejně staré děti ze základních škol.  Děti samy vidí v povinné školní četbě šanci k tomu přivést snesitelně donucovacím způsobem nečtenáře k tomu, aby alespoň občas něco přečetly. Děti jednoznačně preferují volný výběr titulu knížek ke čtení.  Důležité je však to, aby děti nebyly nuceny číst to, co je nebaví, protože to může určité slabé čtenáře od čtení dále odradit. Knihovny  Přestože většina českých základních škol (a gymnázií) má vlastní školní knihovnu, děti tyto školní knihovny téměř nevyužívají. Zhruba 13 % dětí dokonce ani neví, zda jejich škola knihovnu má, či nemá, 51 % dětí ve školní knihovně nikdy nebylo, pravidelně (alespoň 1-2x měsíčně) navštěvuje školní knihovnu zhruba pětina českých dětí (9-14 let). A Step Ahead Listopad 2013 © MEDIARESEARCH, a.s. 11
  12. 12. Summary – hlavní zjištění výzkumu Veřejné knihovny  Při srovnání s rokem 2003 došlo k určitému poklesu frekvence, se kterou děti knihovnu navštěvují, a to zejména ze skupiny „středních“ návštěvníků knihovny (1-2x do měsíce) do skupiny 1-2x za půlroku. Podíl silných návštěvníků knihovny zůstává u obou kategoriích (chlapců i dívek) stejný jako v roce 2003, nedošlo ani k růstu skupiny dětí, které knihovnu nenavštívily nikdy nebo jenom jednou.  Zhruba třetina dětí uvedla, že do veřejné knihovny nechodí, dalších 16% uvedlo, že bylo ve veřejné knihovně pouze jednou. Nejčastěji navštěvují děti knihovnu zhruba 1-2 krát měsíčně (30% dětí).  Z dětí, které navštěvují knihovnu, jich většina chodí do knihovny spíše ráda (83%), pouze 17% dětí, které navštěvují knihovnu uvádí, že tam chodí nerady.  Mezi nejčastější důvody proč děti nechodí častěji do knihovny patří to, že dávají přednost jiné zábavě (54 % těch, kteří do knihovny nechodí), nemají o knihy zájem (47 %) a do knihovny se jim prostě nechce (42 %) – důvody typické pro nečtenáře.  Proč nechodí do knihovny čtenáři – mají dostatek jiných zdrojů knížek – domácí knihovna, nakupování knížek, ale i nespokojenost s nabídkou knihovny…  „V knihovně jsou starší knížky, které mě moc nezajímají. Proto tam nechodím. Nemají tam novinky. A Step Ahead Listopad 2013 © MEDIARESEARCH, a.s. 12
  13. 13. Summary – hlavní zjištění výzkumu      Děti poprvé přivádějí do knihovny nejčastěji rodiče (51 %), více než pětina dětí se však dozvěděla o veřejné knihovně díky návštěvě se školou (22 %), důležitou roli hrají také spolužáci-kamarádi (18 %). Děti navštěvují knihovnu nejčastěji s kamarádem (stejně jako v roce 2003) (41%), na druhém místě samy (23 %) nebo s rodiči (20 %), 8 % se sourozencem a 7 % dětí nejčastěji navštěvuje knihovnu se školou. Děti – návštěvníci knihoven od knihovny očekávají zejména půjčování knih (93 %). Více než třetina dětí (35 % návštěvníků knihoven) navštěvuje v knihovnách domluvený program (besedy, informační kurzy) se školou a 29 % dětí, které navštěvují knihovnu, se tam baví s kamarády. Většina dětí – návštěvníků knihoven je s knihovnou, kterou navštěvují, spokojena (90 %). Děti uvádějí, že knihovna, kam nejčastěji chodí, má příjemné a hodné knihovníky, je tam klid (86 %) a je tam také někdo, kdo poradí, co si děti mají půjčit (79 %). 40 % dětských návštěvníků knihoven nenapadlo nic, v čem by se knihovna, kterou navštěvují, mohla zlepšit. Nejčastějšími náměty ke zlepšení práce knihoven je možnost půjčování elektronických čteček knih (24 %), nové knihy (22 %) a dostatečně široká nabídka knih (18 %). A Step Ahead Listopad 2013 © MEDIARESEARCH, a.s. 13
  14. 14. Summary – hlavní zjištění výzkumu Děti a volný čas  Nejvíce volného času děti stále tráví sledováním televize. Čtyři pětiny dětí sledují televizi alespoň 3-4x týdně zhruba hodinu a půl.  Do školy se více než polovina dotázaných dětí (63 %) připravuje denně, drtivá většina dětí (88 %) minimálně 3-4x týdně. Zajímavé je, že s rostoucím věkem frekvence přípravy do školy spíše klesá, což je poněkud v rozporu s tvrzením starších dětí, které v moderovaných diskusích uváděly právě zvyšující se náročnost přípravy do školy jako jeden z důvodů, proč mají méně času na čtení a proč čtou méně než dříve. „Teď se musím víc učit. Předtím jsem se neučila téměř vůbec. Hodně jsem četla. Možná mě to i víc bavilo. Byla jsem mladší, možná jsem to jinak chápala. Teď je pro mě složitější najít knížku, která mě opravdu zajímá.“  Bezmála třetina českých dětí (29 %) uvedla, že navštěvuje nějaký organizovaný kroužek (sport, cizí jazyky, hra na hudební nástroj) alespoň 3-4x týdně.  Z výsledků výzkumu vyplývá, že častá návštěva kroužků není v rozporu s četbou knih. Ba naopak: děti, které častěji navštěvují kroužky, jsou také častěji silnými čtenáři a návštěvníky knihoven a naopak z dětí, které kroužky téměř nenavštěvují, se častěji stávají nečtenáři. „Já mám spousty kroužků. Také zpívání, klavír, vyrábění. A pak si večer čtu.“ A Step Ahead Listopad 2013 © MEDIARESEARCH, a.s. 14
  15. 15. Summary – hlavní zjištění výzkumu  Téměř čtvrtina dnešních dětí hraje denně elektronické hry (chlapci téměř třikrát častěji než dívky 33 % : 12 %). Z hlediska věku kulminuje hraní elektronických her ve věkové kategorii 11-12 let, kdy denní hraní her uvádí 29 % dětí.  Nejoblíbenější volnočasovou činností dětí je hraní s kamarády venku, u chlapců je však hned na druhém místě hraní elektronických her (např. Minecraft, WOT (World of tanks), LOL (Land of Legend) nebo FIFA 14…).  Téměř dvě pětiny dětí denně surfují na internetu a více než čtvrtina dětí je denně na Facebooku. Právě poslední dvě zmiňované volnočasové aktivity však výrazně rostou s věkem dětí, společně s četbou časopisů a poslechem hudby.  Naopak frekvence četby knížek s věkem mírně klesá, děti čtou sice méně často, ale déle. Děti a elektronické knihy  Vztah dětí k elektronickým knihám je zatím nejednoznačný. Zhruba dvě pětiny dětí by rády četbu elektronické knihy zkusily. Mě přijde čtečka výhodnější, protože se toho tam vejde víc. Je to pohodlnější. Koupila bych si jí.“  Na druhou stranu zhruba čtvrtina všech dětí se staví k elektronickým knihám ve srovnání s klasikou poměrně skepticky a jednoznačně preferuje klasické knihy. „Nikdy jsem takto knížku nečetla a ani nehodlám zatím. Papírová verze je taková příjemná.“ A Step Ahead Listopad 2013 © MEDIARESEARCH, a.s. 15
  16. 16. České děti jako čtenáři v roce 2013 Oblíbenost a frekvence čtení A Step Ahead Listopad 2013 © MEDIARESEARCH, a.s. 16
  17. 17. A Step Ahead 9% 0% ZÁKLAD: České děti jako čtenáři, n = 1519 (2013) 7% 5% © MEDIARESEARCH, a.s. Čtení je trochu trapné 10% Čtení knih je dnes již zastaralé/nemod… 20% Čtení je pro mě ztráta času 25% Čtení je spíš nuda 27% Číst knihy mě nutí hlavně rodiče 30% Čtení knih potřebuje každý 35% Čtení knih je pro mě povinnost 50% Čtení je důležité pro vzdělání Číst knihy je zábavné Procenta CO SI MYSLÍŠ O ČTENÍ KNIH? Co si myslíš o čtení knih? 47% 45% 40% 35% 26% 23% 18% 15% 5% 17
  18. 18. FREKVENCE ČTENÍ KNIH Jak často čteš knihy (kromě školních učebnic)? 35% 29% 30% 25% 21% 20% 15% 13% 10% 10% 7% 8% 8% 5% 5% 0% Denně A Step Ahead Několikrát Asi jednou Jednou za Asi jednou Jednou za týdně za týden 14 dní za měsíc čtvrt roku Méně často © MEDIARESEARCH, a.s. Vůbec téměř nikdy 18
  19. 19. SROVNÁNÍ S ROKEM 2003  České děti čtou knížky a časopisy méně často než před 10 lety. Kolik knih kromě školních učebnic asi přečteš za měsíc? Srovnání výsledků dvou studií Žádnou Čtenář 2013 (Celý vzorek, N=1512) 1 knihu 2 knihy 29% 3 a více knih 48% 16% 7% Zdroj: České děti jako čtenáři, Národní knihovna, MEDIARESEARCH, 2013 Čtenář 2003 (N=1092) 26% 44% 17% 13% Zdroj: Jak čtou české děti, Gabal, 2003 0% A Step Ahead 20% 2013 40% 60% 80% © MEDIARESEARCH, a.s. 100% 19
  20. 20. Oblíbenost a frekvence čtení  Pro výrazně více chlapců je čtení méně zábavné, než pro dívky. Nevím, mě třeba první knížka, která zaujala, byl Garfield, který je komiksový. To mě zároveň bavilo, že je to zábavný a pak jsem četl podobný a tím jsem se rozečetl. A tak by měli postupovat od vtipných ke knížkám bez obrázků.  Ve vyšším věku jsou děti více vyhraněny, více se jich zařadilo do krajních kategorií - opravdu je velice baví nebo vůbec nebaví.  Pozitivní vliv má taky vzdělanost osob v domácnosti. Baví Tě čtení knih? Celý vzorek, N=1518 Velice baví Docela baví Pohlaví Celkem Ani nebaví ani baví 13% Dívka Věk 10% 9 - 10 let 11 - 12 let Vzdělání otce 27% 11% SŠ s maturitou 17% 31% 15% VOŠ, VŠ 12% ZŠ/vyučen bez maturity 10% SŠ s maturitou 29% VOŠ, VŠ 18% 10% 14% 20% 30% 40% 16% 23% 18% 17% 50% Listopad 2013 60% 11% 22% 25% 16% 36% 15% 19% 15% 37% 19% 18% 18% 27% 22% 24% 17% 13% 17% 18% 38% 13% 0% A Step Ahead 36% 20% Nežije ve společné domácnosti 22% 16% 11% 23% 21% 14% 13% 16% 20% 30% 17% 24% 34% 15% ZŠ/vyučen bez maturity 20% 16% 36% 13% Vůbec nebaví 16% 41% 11% 13 - 14 let Nejvzdělaně jší osoba v domácnosti 33% 17% Chlapec Moc nebaví 16% 18% 70% 80% 10% 90% 100% © MEDIARESEARCH, a.s. 20
  21. 21. Oblíbené čtení  Nejčastější zdroj inspirace pro čtení konkrétní četby je ze školy od učitelů nebo od kamarádů. Výrazně méně dětí se řídí trendy nebo si hledá četbu v knihovně samo.  Ve vyšším školním věku klesá vliv učitelů na výběr knihy a roste vliv kamarádů a samostatného výběru, buď podle doporučení na internetu, nebo v knihovně. Co nejčasteji čteš? (až 3 odpovědi) Ti, co čtou alespoň jednou za 14 dní, N=1045 Povinnou školní četbu 51% To, co mi doporučí kamarádi 50% To, co mi doporučí nebo dají rodiče 43% To, co mi doporučí učitelé ve škole (doporučená literatura) 28% To, co si sám objevím ve veřejné knihovně 26% To, co si sám objevím v knihovně doma 20% To, co je právě „in“ (podle filmů, z reklamy) 18% To, co si sám objevím na internetu 14% To, co mi doporučí sourozenci (bratr, sestra...) 12% To, co mi doporučí v knihovně 10% 0% A Step Ahead 10% 20% 30% Listopad 2013 40% 50% 60% © MEDIARESEARCH, a.s. 21
  22. 22. Oblíbené čtení - žánry Jaké knihy (žánry) nejraději čteš? (více odpovědí) Ti, co čtou alespoň jednou za 14 dní, N=1056 9 - 10 let       Oblíbené žánry knih se výrazně mění s věkem dítěte. Celkově velmi oblíbené jsou dobrodružné knihy, nejvíce u dětí od 11 let. Nejmladší děti od 9 do 10 let mají nejraději knihy o přírodě, pohádky a pověsti. S věkem roste obliba sci-fi, detektivek a humoristických příběhů. Dívky mají raději romantické příběhy a knihy o mládeži a zvířatech. Chlapci mají raději příběhy z nereálného prostředí (fantasy), knihy o technice a cestopisy. Knihy o přírodě a zvířatech 36% Pohádky a pověsti 53% 53% 56% 42% 54% 31% 16% Komiksy 39% 39% 35% 33% 33% 31% 36% 25% Příběhy o dětech a mládeži 20% Fantasy příběhy 23% 28% 32% 23% 28% Zábavné, humoristické příběhy Encyklopedie, naučná literatura 29% 6% Knihy o lásce – romantické příběhy 15% 8% Sci-fi 6% Historické a životopisné knihy 34% 17% 23% 8% 13% Detektivky 19% 11% 14% 6% 11% 9% 3% 8% 15% 3% 8% 11% 7% 5% 6% Knihy o technice Horory Básničky, poezie 0% Listopad 2013 13 - 14 let 38% Dobrodružné knihy Cestopisy A Step Ahead 11 - 12 let 10% 20% 30% © MEDIARESEARCH, a.s. 40% 50% 22 60% 70%
  23. 23. Oblíbené čtení – konkrétní knihy a autoři     Vkus dětí se velice liší, byly zaznamenány stovky unikátních knih, které děti zaujaly v poslední době. Nejčastěji byla dětmi vybrána kniha ze série Harry Potter, druhý nejpopulárnější je Deník malého poseroutky a s velkým odstupem třetí je sága Stmívání. Autoři oblíbené knihy převážně odpovídají oblíbeným knihám. Třetí skončil autor příběhů ze Středozemě J. R. R. Tolkien. Nejoblíbenějším českým autorem je Jaroslav Foglar (knihu od něj vybralo 13 dětí). TOP 10: Autor oblíbené knihy - otevřená otázka Ti, co čtou alespoň jednou za 14 dní, N=1056 J. K. Rowling (N=34) Jeff Kinney (N=22) 5% J.R. R. Tolkien (N=15) Thomas Brezina (N=13) Jaroslav Foglar (N=13) Božena Němcová (N=12) Astrid Lingrenová (N=12) Jules Verne (N=11) 3% 3% 3% 2% 2% 2% Daniel Defoe (N=10) John Flanagan (N=9) Listopad 2013 2% 2% 0% A Step Ahead 7% 2% 4% © MEDIARESEARCH, a.s. 6% 23 8%
  24. 24. České děti jako čtenáři v roce 2013 Čtenářské zázemí v rodině A Step Ahead Listopad 2013 © MEDIARESEARCH, a.s. 24
  25. 25. Čtenářské zázemí v rodině – rodiče jako čtenářské vzory  Začala jsem číst v první třídě, protože nám od malička máma četla v postýlce a tak jsem se těšila, až budu umět ty písmenka, takže jsem začala číst brzo. Vliv rodičovského čtení knih na dětskou oblibu čtení Celý vzorek, N=1514 Velice baví Maminka knížky  Čtenářské zázemí v rodině má velký vliv na rozvoj, jak čtenářských dovedností, tak i na vztah ke knize a čtenářství obecně. Pokud dítě vnímá rodiče jako čtenáře knihy, tak se zvyšuje pravděpodobnost, že i dcera nebo syn budou čtenáři, protože je čtení baví. Dítě, kterému rodiče nikdy nepředčítali, častěji čtení výrazně méně baví. Tatínek - knížky  Čte 17% Nečte 8% 10% 30% 20% 30% 17% 50% 15% 22% 60% 8% 28% 14% 17% 40% Vůbec nebaví 24% 43% 10% 0% Moc nebaví 16% 17% 21% Nečte Ani nebaví ani baví 42% 23% Čte A Step Ahead Docela baví 70% 8% 20% 80% 90% © MEDIARESEARCH, a.s. 100% 25
  26. 26. Čtenářské zázemí v rodině – darování knih  Děti, které čtení baví dostávají častěji knihy jako dárek.  Nečtenářům nevadí, že knihy jako dárky nedostávají.  Děti, které čtení baví, jsou obvykle dostatečně saturovány knihami jako dárky. Občas jdu s mamkou do knihkupectví, tak si něco vyberu a ona mi to koupí, už mi do toho skoro nemluví, já vím, co mě baví. Dostávání knížek jako dárků a dětská obliba čtení Celý vzorek, N=1491 Dostáváš knížky jako dárek (k narozeninám, Vánocům, za vysvědčení apod.)? Velice baví Docela baví Ano, dostávám pravidelně 34% Ano, dostávám občas 7% 0% A Step Ahead 40% 11% 4% Vůbec nebaví 11% 21% 20% 10% 49% 11% 30% 9% 20% 32% 39% 10% Moc nebaví 44% 9% Ne, nevadí mi to Ne, ale líbilo by se mi to Ani nebaví ani baví 40% Listopad 2013 50% 17% 60% 29% 70% 80% 90% © MEDIARESEARCH, a.s. 100% 26
  27. 27. České děti jako čtenáři v roce 2013 Děti a elektronické knihy A Step Ahead Listopad 2013 © MEDIARESEARCH, a.s. 27
  28. 28. Elektronické knihy – znalost a zkušenost    Většina dětí nemá reálnou osobní zkušenost se čtením knihy v elektronické podobě, 24 % dokonce neví, co si má pod čtečkou elektronických knih představit. Každé čtvrté dítě by si chtělo čtečku alespoň vyzkoušet. Z kvalitativního výzkumu vyplynulo, že děti si myslí, že čtečky a tablety jsou spíše pro starší děti. Četl(a) jsi někdy nějakou knihu v elektronické podobě (na čtečce, tabletu nebo počítači)? Celý vzorek, N=1516 Ne nikdy, ale rád(a) bych to zkusil(a) Ne nikdy, dávám přednost papírovým knihám Ano, již jsem pár knih (nebo alespoň jednu) v elektronické podobě přečetl(a) Ano, knihy v elektronické podobě čtu pravidelně Ne, nevím, co si pod tím mám představit 24% 40% 1% 11% 25% A Step Ahead Listopad 2013 © MEDIARESEARCH, a.s. 28
  29. 29. Elektronické knihy – nosiče e-knih   Většina z dětí, které již někdy četly knihu v elektronické podobě, ji nečetla na speciální čtečce, ale jiném elektronickém zařízení, které „září“ a nemá pasivní display. Děti na moderovaných diskuzích byly schopny vyjmenovat výhody i nevýhody elektronických knih, ale většinu nijak výrazně je neláká, aby vlastnily čtečky.  Čtečky e-knih nejvíce zaujaly děti, které jsou silnými čtenáři a jsou starší 13 let.  O něco více zkušeností se čtečkami mají děti vzdělanějších rodičů. Jaká zařízení používáš pro čtení knih v elektronické podobě? Ti, co již přečetli alespoň jednu e-knihu, N=177 Tablet 43% Počítač 27% Elektronická čtečka knih 22% Notebook 19% Chytrý mobil 16% 0% A Step Ahead Listopad 2013 10% 20% 30% © MEDIARESEARCH, a.s. 40% 50% 29 60%
  30. 30. České děti jako čtenáři v roce 2013 Veřejná a školní knihovna A Step Ahead Listopad 2013 © MEDIARESEARCH, a.s. 30
  31. 31. Knihovna obecně – návštěvnost knihoven      Navštěvování veřejné knihovny je mezi dětmi rozšířenější než chození do školní knihovny. Více než polovina dotázaných dětí nikdy nebyla ve školní knihovně, což je částečně způsobeno tím, že ji ve škole nemají nebo je přístupná až od II. stupně školy. Pokud mají rodiče nižší vzdělání, tak jejich děti spíše nikdy nebyly v knihovně. O 9 % více chlapců (38 %) nikdy nebylo ve veřejné knihovně než dívek (29 %). Mezi hlavními důvody, proč děti nechodí častěji do knihoven patří, že mají jinou a lepší zábavu, a že nemají zájem o knihy. My máme velkou knihovnu, ale knížky jsou tam starší, které mě nezajímají. Proto tam nechodím. Nemají tam novinky. Chodíš do knihovny? Celý vzorek Často (min. 1-2x týdně) Zřídka (1–2x za půl roku a méně) Ne, nechodím a nikdy jsem nebyl(a) Ne, nemohu, není ve škole Do veřejné knihovny (N=1502) 6% Do školní knihovny (N=1479) 4% 0% A Step Ahead Občas (1–2x za měsíc) Byl(a) jsem tam jednou Ne, nechodím, ale je ve škole 30% 14% 10% 16% 15% 20% 30% 16% 14% 40% Listopad 2013 33% 31% 50% 60% 22% 70% 80% 90% 100% © MEDIARESEARCH, a.s. 31
  32. 32. Veřejná knihovna – nabídka veřejných knihoven Čas v knihovně (min) - KVALITATIVNÍ VÝZKUM Chodí občas do knihovny, N=26 Většinou se zeptám, kde jsou např. romány, najdu si to a podle obsahu si vyberu konkrétní knížku.“ 140 120 120 100 80 60 40 20 8 20 33 0 Minimum 93% Průměr Maximum Co všechno v knihovně (veřejné) děláš? „Řeknu paní, že bych chtěla detektivku a A Step Ahead 7% 5% Hraju si (například deskové hry atd.) 14% Čtu si naučnou literaturu 15% Navštěvuji speciální akce (Noc s Andersenem, výtvarné dílny, divadlo…) 16% Chodím na internet 20% Půjčuji si časopisy a noviny domů 21% Čtu si časopisy a noviny v knihovně 22% Hledám informace do školy nebo píšu úkoly 29% Půjčuji si filmy, CD a DVD domů ona mi dá na výběr třeba z 5 nejčtenějších. Tu si půjčím.“ Bavím se s kamarády Chodím se školou na domluvený program (besedy, informační … 35% Půjčuji si knihy domů 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Medián Listopad 2013 © MEDIARESEARCH, a.s. 32
  33. 33. Veřejná knihovna – aktivity v knihovně       Jasně nerozšířenějším důvodem (pro 93% respondentů) proč chodit do knihovny je půjčování si knih domů. V grafu jsou znázorněny činnosti v knihovně (bez půjčování knih domů). Rozdíl mezi činnostmi dívek a chlapců je patrný. Chlapci častěji chodí na program se školou, využívají internet a častěji si domů půjčují i časopisy. Dívky si spíše čtou časopisy již v knihovně a návštěvu knihovny mají častěji spojenou s bavením se s kamarády. Speciální akce knihovny navštěvují nejvíce nejmladší děti od 9 do 10 let. Co všechno ve veřejné knihovně děláš (kromě půjčování knih domů)? (více odpovědí) Ti, kteří chodí do veřejné knihovny alespoň zřídka, N=765 Chodím se školou na program (besedy, informační kurzy atd.) Bavím se s kamarády Hledám informace do školy nebo píšu úkoly Čtu si časopisy a noviny v knihovně Půjčuji si časopisy a noviny domů Chodím na internet Navštěvuji speciální akce (výtvarné dílny, divadlo…) Čtu si naučnou literaturu Půjčuji si filmy, CD a DVD domů 33% 31% 23% 23% Dívka 17% 13% 15% 14% 5% 39% 27% 20% 19% 24% 19% 16% 13% Chlapec 8% 0% A Step Ahead Listopad 2013 10% 20% 30% © MEDIARESEARCH, a.s. 40% 50% 33
  34. 34. Veřejná knihovna – nabídka veřejných knihoven Co všechno nabízí svým čtenářům veřejná knihovna, kam nejčastěji chodíš? Ti, co chodí alespoň zřídka do veřejné knihovny, N=751 Ano    Z nabídky knihoven pro děti jsou nejlépe hodnoceni zaměstnanci. Pouze o 6 % knihoven ví děti, že si zde mohou také půjčovat čtečky elektronických knih. Většina (70 %) knihoven má relativní dostatek nových knih, které právě vycházejí. Ne Příjemní a hodní knihovníci (knihovnice) 90% Klid 5% 5% 86% Někdo, kdo mi poradí, co si mám půjčit 8% 6% 80% Dostatečně široká nabídka knih – abych vždy dostal(a) to, co si chci půjčit Možnost připojení k internetu (wifi) 10% 10% 77% 76% Nové knihy, které právě vycházejí 41% Různé stolní a deskové hry Možnost půjčování nebo poslechu mluveného slova (audioknih) 25% 16% Možnost půjčování čteček elektronických 6% knih 0% Listopad 2013 13% 11% 9% 15% 70% Prostor pro poslech hudby a povídání A Step Ahead Nevím, nejsem si jist(á) 7% 32% 27% 37% 39% 26% 58% 37% 20% 23% 57% 40% 60% © MEDIARESEARCH, a.s. 80% 34 100%
  35. 35. Veřejná knihovna – potřebná zlepšení    Z možných zlepšení v knihovně si děti nejvíce přejí možnost půjčování čteček, což může být posíleno tím, že je v současnosti nabízí pouze minimum knihoven. Problém je dostatek nových dostupných knih v knihovnách. V rámci moderovaných diskuzí to děti vnímaly jako jednu z největších překážek v častějším chození do knihoven. Pozitivní je zjištění, že 40% dětí by nechtělo ve své obvyklé knihovně nic zlepšit. Chtělo to tam dodávat nové knížky, vyměňovat ty co jsou v rozpadu a také obecně zlepšit to vybavení třeba ty police. V čem by se podle Tebe mohla veřejná knihovna, kam chodíš, zlepšit? (více odpovědí) Ti, co chodí alespoň zřídka do veřejné knihovny, N=766 Možnost půjčování čteček elektronických knih 24% Nové knihy 22% Dostatečně široká nabídka knih – abych vždy dostal(a) to, co si… 18% Různé stolní a deskové hry 12% Prostor pro poslech hudby a povídání 11% Možnost půjčování nebo poslechu mluveného slova (audioknih) 9% Někdo, kdo mi poradí, co si mám půjčit 7% Možnost připojení k internetu (wifi) 6% Klid 5% Příjemní a hodní knihovníci (knihovnice) 4% Nic 40% 0% A Step Ahead Listopad 2013 10% 20% © MEDIARESEARCH, a.s. 30% 40% 35 50%
  36. 36. Veřejná knihovna – jak se o ní dozvěděli     Více než polovina dětí se nejčastěji o knihovně dozvěděla od někoho z rodiny. Druhý nejčastější způsob, jak se děti poprvé dozvěděly o veřejné knihovně byla návštěva se školou. Veřejné informační sítě mají pouze marginální vliv. Nejvíce dětí chodí do knihovny s kamarády nebo sama. Mladší děti chodí častěji v doprovodu rodičů. Jak jsi se o veřejné knihovně, kam chodíš, dozvěděl(a)? Ti, co chodí alespoň zřídka do veřejné knihovny, N=767 Od rodičů, příbuzných, sourozenců Z návštěvy knihovny se školou Od kamarádů, spolužáků Z informačních letáků ve městě, ve škole Z televize, rádia, facebooku apod. Jinak 6% 2% 18% 52% 22% A Step Ahead Listopad 2013 © MEDIARESEARCH, a.s. 36
  37. 37. České děti jako čtenáři v roce 2013 Zdroje informací A Step Ahead Listopad 2013 © MEDIARESEARCH, a.s. 37
  38. 38. Zdroje informací do školy    Nejrozšířenějším zdrojem faktických informací do školy je internet, polovina dětí ho využívá skoro každý den. Pouze 8 % dětí ho nikdy nepoužilo. Častý zdroj informací do školy jsou také rodiče, zde se asi nejedná ani o faktické informace, ale spíše rady nebo pomoc s učením. Knihy jakéhokoliv původu jsou pouze marginálním zdrojem informací dětí do školy. Kde a jak často hledáš informace do školy? Celý vzorek, N=1488 Často (každý den, několikrát v týdnu) Občas (1 – 2krát do měsíce) Zřídka (méně často) Nikdy Na internetu 50% Od rodičů 42% Od spolužáků V knihách v domácí knihovně 30% 41% 31% 8% 0% A Step Ahead Listopad 2013 20% 18% 8% 37% 31% 21% 53% V knihách ve školní knihovně 4% 14% 17% V časopisech 4% 19% 13% 4% 42% 24% V knihách ve veřejné knihovně 4% 22% 12% 8% 65% 40% 40% 36% 60% © MEDIARESEARCH, a.s. 80% 38 100%
  39. 39. Zdroje informací pro volný čas    Podobné rozložení frekvence využívání zdrojů informací je pro volný čas i do školy. Ještě o něco jasněji dominuje internet, jako nejčastější zdroj informací. O něco klesala četnost využití rodičů, což je logické, o volné čase toho vědí méně než o věcech do školy. Kde a jak často hledáš informace pro sebe, pro své zájmy či koníčky? Celý vzorek, N=1488 Často (každý den, několikrát v týdnu) Občas (1 – 2krát do měsíce) Zřídka (méně často) Nikdy Na internetu 54% Od rodičů 33% Od spolužáků 32% V časopisech 11% V knihách v domácí knihovně V knihách ve veřejné knihovně V knihách ve školní knihovně Listopad 2013 10% 9% 43% 17% 6% 40% 35% 9% 18% 4% 19% 20% 18% 9% 30% 32% 24% 41% 20% 9% 3% 17% 0% A Step Ahead 27% 56% 71% 40% 60% © MEDIARESEARCH, a.s. 80% 100% 39
  40. 40. Zdroje informací – seznamy literatury ze školy     Jedním ze způsobů, jak může škola přispět k rozvoji čtenářství je doporučení vhodné četby vzhledem k věku a čtenářské dovednosti dítěte. Seznam doporučené literatury by měl dítě dovést k té správné knize, díky které se z „povinného čtenáře“ stane dobrovolný a nadšený čtenář. S rostoucími dovednostmi čtenáře (vyšším věkem) se zvyšuje přísnost seznamu doporučených knih k přečtení. Z typů seznamů je nerozšířenější ten, který nutí děti vybrat si několik knih z delšího seznamu. Dostáváš od učitelů seznam doporučených knih ke čtení? Celý vzorek, N=1504 Ne, žádný seznam doporučených knih nedostáváme Ano, ale mohu si dobrovolně vybrat, zda budu knihy číst nebo ne Ano, ale musím si vybrat jen určitý počet knih ze seznamu Ano, musím přečíst všechny knihy 100% 80% 33% 42% 60% 18% 26% 18% 17% 40% 20% 37% 32% 40% A Step Ahead Listopad 2013 12% 16% 9 - 10 let 0% 9% 11 - 12 let 13 - 14 let © MEDIARESEARCH, a.s. 40
  41. 41. DĚKUJEME ZA POZORNOST za tým MEDIARESEARCH

×